OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
/
/var
a /home
přičemž pod /home
bych strčil i ty databáze a web. Pro další dělení jsou obvykle třeba speciální důvody např. /tmp /var/lock /run
do tmpfs, nebo oddělení /usr
pokud jej chci mít standardně připojený pouze jako read only nebo /boot
je-li třeba šifrovaný root. Ale obvykle by na dělení měly být důvody a proto jsem se na ně ptal.
du
- Ext4 za 11 sekúnd, ReiserFS tá istá štruktúra za 420 sekúnd.
Alebo benchmark dbench 64 súbežných klientov - Ext4 dal 65MB/s a max. latenciu 2 sekundy, ReiserFS pri rovnakej štruktúre záťaže 7MB/s a max. latenciu 34 sekúnd. Podľa mňa hrozné výsledky.
Podľa výsledkov mojich meranílenze rychlost zapisu, citania ci mazania nieje az tak podstatna resp. vykryje sa 10 000 a 15 000 otackovymi diskami - co je rozhodujuce je reliabilita a stabilita. A tu ma JFSka dovolim si povedat jedinecnu...
reliabilitaMěl jsi na mysli spolehlivost, že?
JFS ma jeden problem, ktory pre niekoho mozno zavazny nie je, ale je to kazdopadne vec na zamyslenie - je okolo neho velmi mala aktivita v jadre.JFS je proste zakomponovany a netreba ho dalej vyvyjat - to co sa vyvyjat ma (a aj sa vyvyja) je jfsutils a teda sada utilit na "problemy s datami". JFS je vyvyjane od frebruara 1990 - davno pred ext2, ext3 ci ext4 ktore len dobiehaju jeho vlastnosti, spolahlivost a vykon. JFS je v prvom rade spolahlivy a zaroven rychly, 64b, vykonny (hlavne pri extremnej zatazi), odolny voci havariam - oprava 8TB pola po umyselnom vypadku prudu s JFSkom je otazkou niekolkych desiatok sekund - porovnajte si to s Ext2/3/4 ci XFS alebo Reiserom.
Na jednej strane to moze znamenat stabilitu, na druhej malu pouzivatelsku a vyvojarsku zakladnu a z toho plynuce problemy s postupnym zastaravanim, menej rozsiahlym testovanim v novsich jadrach a mensej pravdepodobnosti najdenia ochotneho JFS guru v pripade problemom s datami.JFS filesystem je v Linuxovom jadre od verzie 2.4.18pre9-ac4 a je plne funkcny, bez nutnosti kritickych zasahov a oprav. Ina vec su uz spominane JFS utils ktore sa samozrejme vyvyjaju ale to je user space. O tom sa teraz nebavme. Nesmiernou vyhodou JFS je, ze aj pri velkej zatazi kladenej na FS nezatazuje svojou reziou CPU a preto sa hodi ako na notebook (ktoreho vykonu CPU nieje nikdy dost :) ) tak aj na velke clustre a storage servery velkych bank.
Kazdopadne zakladom je vzdy zalohovat, nech je FS akokolvek stabilny a robustny.To je samozrejme. Otazka je kto bude musiet obnovovat castejsie
dalej vyvyjat - to co sa vyvyjat ma (a aj sa vyvyja) je jfsutils ... JFS je vyvyjane od frebruara 1990 ... samozrejme vyvyjajuFakt mi to nedá. Zkus slovník.
ked ovladam ... madarcinuTaktéž hovořím plynně. Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš.
Já jsem přece netvrdil, že ten problém neexistuje. Jenže občas máte z podobných diskusí pocit, že zatímco ostatní filesystémy jsou v pohodě a můžete s nimi počítač klidně vypínat vypínačem, u XFS vám nekorektní ukončení automaticky zlikviduje půl filesystému a navrch rozlije pivo v ledničce. Což samozřejmě není pravda - ani jedno. Je pravda, že riziko ztráty dat je u XFS o něco vyšší, ale není to tak propastný rozdíl, jak mají někteří lidé tendenci tvrdit.
XFS je dělané na server, který má UPSku a dostatečnou redundanci.
Ani UPS ani redundance vás neochrání před všemi situacemi, kdy se nestihne filesystém korektně odmountovat. Takže kdyby to s XFS bylo tak hrozné, jak se to občas líčí, nemohl by se používat ani na těch serverech…
Tiskni Sdílej: