Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Novým vedoucím je Andreas Tille.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.12.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 268 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poslední měsíc byl plný zajímavých akcí, o kterých Vám bastlíři z projektu MacGyver mohou povědět, protože se na ně sami vydali. Kde všude byli, ptáte se? Objevili se na Installfestu, Arduino Day, Hackaday Europe a tajném srazu bastlířů z Twitteru. A z každé akce pro vás mají zajímavé poznatky.
… více »Ahoj, potřeboval bych poradit s nastavením routerů v domácí síti. Se síťovými zařízeními se moc nekamarádím, takže se mi to nedaří.
Mám hlavní router, který je zároveň branou k internetu (O2 ADSL). K němu je připojeno několik počítačů, notebooků a další bezdrátová zařízení pomocí WiFi i kabelů.
Mám druhý router s funkcí WiFi Clienta. Ten je připojen k WiFi hlavního routeru a vytváří (asi) podsíť, ve které je SmartTV a další počítač (nastavený jako NAS).
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu. Nefunguje tudíž ani SSH přístup, ani sdílení složek Sambou.
Zkoušel jsem přidat do hlavního routeru statické směrování:
Ale to nepomohlo.
Zkoušel jsem nastavit ve druhém routeru forwarding portu 22 na adresu počítače, což by snad mělo stačit pro SSH, ale nepomohlo.
Hlavní router je ZyXel P660HW-T3
Druhý router je TL-WR843ND
Na počítačích je Linux Mint 15.
Prosím o radu jak by mělo vypadat nastavení takové malé sítě?
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu.
Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
Můžu se pingnout z počítače v podsíti s adresou 192.168.101 na libovolný počítač ve vnější síti. Ale opačně to nejde.Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Je to možné. Dá se to nějak řešit?Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
•Destination: 192.168.0.0 •Gateway: 10.0.0.16 •Subnet mask: 255.255.255.0
První možnost:
Druhá možnost:
Každá z obou možností má své výhody a nevýhody. Já osobně bych volil routing, kdykoliv je to možné, protože latence bude s bridge v podstatě srovnatelná, ne-li kratší, a správce má o něco lepší přehled o tom, co přesně se v síti děje. Pak je ale potřeba vyřešit otázku, jestli vnější router umí dělat NAT pro stroje, které nepocházejí přímo z jeho lokální sítě. V případě bridge se zase může (ač je to málo pravděpodobné) stát, že jedno z WiFi zařízení bude mít s takovou konfigurací problém.
Ta zněla jak se dostat na zařízení za TPlinkem.
A odpověď je, že s maškarádou nijak, protože jedna IP adresa může adresovat jen jedno zařízení.
Kdybyste slevil na dostat se na službu za TPlinkem, tak vám poradíme port forwarding, který ten TPlink umí. (I když i tak budete trpět).
Pro SSH je nezbytné zakázat autentifikaci heslem a používat pouze certifikáty. Pak není důvod se bát robotů a používat nestandardní porty.
Jak je na tom se zabezpečením ssh? Předpokládám, že by bylo vhodné nastavit jiný port než 22, abych se vyhnul většině robotům, zvolit dostatečně silné uživatelské heslo je samozřejmost a co ještě by bylo vhodné?Já osobně se změně portu vyhýbám, přináší to víc problémů než užitku. Pro bezpečnost vypínám hesla, pro zabránění plnění logů špatnými pokusy buď VPN nebo port knocking.
Tiskni Sdílej: