OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Ahoj, potřeboval bych poradit s nastavením routerů v domácí síti. Se síťovými zařízeními se moc nekamarádím, takže se mi to nedaří.
Mám hlavní router, který je zároveň branou k internetu (O2 ADSL). K němu je připojeno několik počítačů, notebooků a další bezdrátová zařízení pomocí WiFi i kabelů.
Mám druhý router s funkcí WiFi Clienta. Ten je připojen k WiFi hlavního routeru a vytváří (asi) podsíť, ve které je SmartTV a další počítač (nastavený jako NAS).
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu. Nefunguje tudíž ani SSH přístup, ani sdílení složek Sambou.
Zkoušel jsem přidat do hlavního routeru statické směrování:
Ale to nepomohlo.
Zkoušel jsem nastavit ve druhém routeru forwarding portu 22 na adresu počítače, což by snad mělo stačit pro SSH, ale nepomohlo.
Hlavní router je ZyXel P660HW-T3
Druhý router je TL-WR843ND
Na počítačích je Linux Mint 15.
Prosím o radu jak by mělo vypadat nastavení takové malé sítě?
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu.
Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
Můžu se pingnout z počítače v podsíti s adresou 192.168.101 na libovolný počítač ve vnější síti. Ale opačně to nejde.Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Je to možné. Dá se to nějak řešit?Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
•Destination: 192.168.0.0 •Gateway: 10.0.0.16 •Subnet mask: 255.255.255.0
První možnost:
Druhá možnost:
Každá z obou možností má své výhody a nevýhody. Já osobně bych volil routing, kdykoliv je to možné, protože latence bude s bridge v podstatě srovnatelná, ne-li kratší, a správce má o něco lepší přehled o tom, co přesně se v síti děje. Pak je ale potřeba vyřešit otázku, jestli vnější router umí dělat NAT pro stroje, které nepocházejí přímo z jeho lokální sítě. V případě bridge se zase může (ač je to málo pravděpodobné) stát, že jedno z WiFi zařízení bude mít s takovou konfigurací problém.
Ta zněla jak se dostat na zařízení za TPlinkem.
A odpověď je, že s maškarádou nijak, protože jedna IP adresa může adresovat jen jedno zařízení.
Kdybyste slevil na dostat se na službu za TPlinkem, tak vám poradíme port forwarding, který ten TPlink umí. (I když i tak budete trpět).
Pro SSH je nezbytné zakázat autentifikaci heslem a používat pouze certifikáty. Pak není důvod se bát robotů a používat nestandardní porty.
Jak je na tom se zabezpečením ssh? Předpokládám, že by bylo vhodné nastavit jiný port než 22, abych se vyhnul většině robotům, zvolit dostatečně silné uživatelské heslo je samozřejmost a co ještě by bylo vhodné?Já osobně se změně portu vyhýbám, přináší to víc problémů než užitku. Pro bezpečnost vypínám hesla, pro zabránění plnění logů špatnými pokusy buď VPN nebo port knocking.
Tiskni Sdílej: