Společnost IBM věnovala svůj JVM (Java Virtual Machine) s názvem J9 nadaci Eclipse. Nové oficiální jméno tohoto virtuálního stroje určeného pro běh aplikací napsaných v programovacím jazyce Java je Eclipse OpenJ9 (Wikipedie). Podrobnosti v často kladených dotazech (FAQ).
Mezinárodní konsorcium W3C (World Wide Web Consortium) publikovalo kontroverzní rozšíření HTML 5.1 EME (Encrypted Media Extensions) jako webový standard, tj. schválilo DRM v HTML 5.1. Mezinárodní nezisková organizace EFF (Electronic Frontier Foundation) hájící občanské svobody v digitálním světě zveřejnila na svých stránkách otevřený dopis adresovaný W3C. EFF s EME zásadně nesouhlasí a W3C opouští.
Skywriter je deska umožňující snímat 3D gesta. Ben James na svých stránkách ukázal, jak lze pomocí této desky a Arduina Leonardo ovládat linuxový desktop. Videoukázka na YouTube. Ukázka kódu na GitHubu [reddit].
Od 8. do 10. září proběhla v Paříži konference UbuCon Europe 2017, tj. konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Ubuntu. Dustin Kirkland z Canonicalu se ve své přednášce věnoval Ubuntu 18.04 LTS. Záznam přednášky byl zveřejněn na YouTube [reddit].
Byla vydána verze 2.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Z novinek je nutno zdůraznit přechod na Qt5 a PyQt5. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Společnost EurOpen.CZ pořádá 51. konferenci, která se bude konat 8. - 11. 10. 2017 v hotelu Vinné sklepy U Jeňoura, Prušánky - Nechory. Můžete se těšit na IoT s nádechem bezpečnosti, softwarový vývoj a optimalizace kódu, informační systémy ve státní správě a spoustu dalšího. Program konference a ceny viz: pozvanka51.pdf.
… více »Šestý ročník konference LinuxDays má hotový program (workshopy) a zároveň otevírá registraci. Čeká nás 67 přednášek rozdělených do čtyř místností a 13 prakticky zaměřených workshopů. Konference se uskuteční 7. a 8. října v pražských Dejvicích v areálu ČVUT na Fakultě Informačních Technologií.
Mozilla na svém blogu představuje doplněk Firefoxu s názvem Firefox Multi-Account Containers. Dosud byl doplněk k dispozici pod názvem Containers jako experiment Firefox Test Pilotu. Popis experimentu: Kontejnery vám umožní vytvořit ve Firefoxu profily pro všechny vaše online životy. Vlastní označení a barevné panely pomáhají udržet rozdílné aktivity — jako nakupování online, plánování cest nebo kontrolování pracovního e-mailu —
… více »Dustin Kirkland z Canonicalu v příspěvku na svém blogu informuje o možnosti spouštět na Windows 10 a Windows Serveru kontejnery s Ubuntu oddělené pomocí Hyper-V. Pro zájemce o vyzkoušení je k dispozici tutoriál.
SK-CSIRT (Slovak Computer Security Incident Response Team) upozorňuje na bezpečnostní problém v PyPI (Python Package Index). Bylo nalezeno a z PyPI již odstraněno 10 falešných softwarových balíčků obsahujících škodlivý kód.
Řešení dotazu:
23.11.2013 20:26
vladky | skóre: 18
ip addr showalebo
sudo ip addr showpripadne starsi prikaz
ifconfig
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip a)Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.
To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).
netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.
A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?
Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.
Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu
Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.
Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.
Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.
Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.
Jinak jsem zastáncem IPv6 a používám je ovšem můj ISP v Olomouci IPv6 pořád nechce sprovoznit tak taky musím používat zvěrstva v podobě tunelování 
A špehování???? To nezávisí na natu a nemá to nic s ním společné - špehovat se může i IPv6 a nic tomu nezabrání - pouze šifrované spojení a i tak bude ISP vědět kam se připojuješ...a to nemluvím o tom že to co je připojeno do sítě tak tě může špehovat samo a posílat data.
Dnes tě může prostě špehovat cokoliv mobilem počínaje a chytrou ledničkou konče stačí jak tam výrobce dá upravený FW.
Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.
Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.
I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.
NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.
ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.
Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.
Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.
Tiskni
Sdílej:
