Byla vydána nová stabilní verze 1.15 (1.15.1147.36) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Z novinek lze zdůraznit možnost nastavení vlastního pozadí okna, přístup k záložkám z hlavního menu, lepší ovládatelnost v režimu celé obrazovky nebo vyřešení problémů se zvukem v HTML5. Nejnovější Vivaldi je postaveno na Chromiu 65.0.3325.183.
Node.js Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 10.0.0 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). Verze 10 se v říjnu stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2021.
Neal Cardwell ze společnosti Google oznámil zveřejnění verze 2.0 nástroje pro testování síťového stacku packetdrill. Jde o souhrnné vydání změn z interního vývoje od roku 2013.
Microsoft na svém blogu oznámil, že správce knihoven pro C++ Vcpkg (VC++ Packaging Tool) lze nově používat také na Linuxu a macOS. Aktuálně je pro Linux k dispozici více než 350 knihoven [reddit].
Byly zveřejněny exploity na Nintendo Switch a platformu Tegra X1: Fusée Gelée a ShofEL2. Jejich zneužití nelze zabránit softwarovou aktualizací. Na druhou stranu exploity umožní na Nintendo Switch snadno a rychle nainstalovat Linux, viz. ukázka na YouTube. Jenom je potřeba sáhnout na hardware.
Byla vydána verze 2.12.0 QEMU (Wikipedie). Přispělo 204 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby Meltdown a Spectre.
Google zveřejnil seznam 1 264 studentů přijatých do letošního Google Summer of Code. Přehled projektů, studentů, 212 organizací a mentorů je k dispozici na stránkách GSoC.
Oracle vydal verzi 1.0 univerzálního virtuálního stroje GraalVM, který umožňuje běh programů napsaných v jazycích založených na JVM, JavaScript, LLVM bitcode a experimentálně Ruby, R a Python.
Julia Evans pomocí svých kreslených obrázků proniká do Linuxu a informačních technologií. Vedle ucelených zinů publikuje také jednotlivé kreslené obrázky (RSS).
Jordi Sanfeliu vydal verzi 1.0.0 svého unixového jádra Fiwix (Wikipedie) určeného také pro výuku operačních systémů. Dle článku na OSNews na něm začal pracovat již před více než dvaceti lety. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Stáhnout a vyzkoušet lze živou disketu nebo CD s GNU/Fiwixem.
Řešení dotazu:
23.11.2013 20:26
vladky | skóre: 18
ip addr showalebo
sudo ip addr showpripadne starsi prikaz
ifconfig
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip a)Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.
To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).
netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.
A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?
Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.
Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu
Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.
Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.
Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.
Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.
Jinak jsem zastáncem IPv6 a používám je ovšem můj ISP v Olomouci IPv6 pořád nechce sprovoznit tak taky musím používat zvěrstva v podobě tunelování 
A špehování???? To nezávisí na natu a nemá to nic s ním společné - špehovat se může i IPv6 a nic tomu nezabrání - pouze šifrované spojení a i tak bude ISP vědět kam se připojuješ...a to nemluvím o tom že to co je připojeno do sítě tak tě může špehovat samo a posílat data.
Dnes tě může prostě špehovat cokoliv mobilem počínaje a chytrou ledničkou konče stačí jak tam výrobce dá upravený FW.
Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.
Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.
I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.
NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.
ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.
Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.
Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.
Tiskni
Sdílej:
