Byl vydán Sway ve verzi 0.14. Přehled opravených chyb, změn a novinek v nejnovější verzi tohoto dlaždicového (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilního s i3 na GitHubu. Do vývoje se zapojilo 12 vývojářů [reddit].
Byla vydána verze 4.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci. Ve dnech 15. až 17. listopadu proběhne v Praze konference vývojářů a uživatelů Suricaty SuriCon 2017.
Byla vydána dvaadvacátá alfa verze svobodné historické realtimové strategie 0 A.D. (Wikipedie). Kódový název této nejnovější verze je Venustas. Představení novinek také na YouTube.
Radek Vokál v článku Boltron – náhled modulárního operačního systému (en) na MojeFedora.cz představuje a informuje o možnosti vyzkoušet si Boltron, prototyp modulární distribuce. Pro Fedoru 26 je k dispozici testovací docker kontejner, který obsahuje modifikovanou verzi správce balíčků DNF, který na pozadí pracuje s moduly.
ZFS on Linux, tj. implementace OpenZFS (Wikipedie) na Linuxu, byl vydán ve verzi 0.7.0. Přehled novinek v diskusním listu zfs-announce nebo na GitHubu. Nejnovější ZFS on Linux je kompatibilní s Linuxem 2.6.32 až 4.12.
V Las Vegas končí bezpečnostní konference Black Hat USA 2017 (Twitter) a začíná bezpečnostní konference DEF CON 25 (Twitter). V rámci Black Hat budou vyhlášeny výsledky letošní Pwnie Awards (Twitter). Pwnie Awards oceňují to nejlepší, ale i to nejhorší z IT bezpečnosti (bezpečnostní Oscar a Malina v jednom). V kategorii "Lamest Vendor Response" byl například nominován také Lennart Poettering za jeho přístup k řešení bezpečnostních chyb v systemd, viz například chyba s uživatelem 0day.
Nitay Artenstein z Exodus Intelligence se v příspěvku na blogu společnosti podrobně věnuje bezpečností chybě Broadpwn (CVE-2017-9417). Její analýzu provedl také Zhuowei Zhang na blogu Booster Ok. Jedná se o chybu ve firmwaru Wi-Fi chipsetů BCM43xx od Broadcomu. Útočník může vzdáleně získat kontrolu nad zařízením. Chyba byla již opravena v macOS, iOS i Androidu [Hacker News].
Intel končí s vývojovými deskami Joule, Edison, Galileo a také s Arduino 101 a Curie.
Byla vydána nová verze 42.3 linuxové distribuce openSUSE Leap. Jedná se už o třetí vydání, které staví na SUSE Linux Enterprise (SLE). Výchozím jádrem je opět poslední LTS verze, tedy řada 4.4. Podrobnosti v oznámení o vydání a v poznámkách k vydání.
Google Chrome 60 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 60.0.3112.78 tohoto webového prohlížeče přináší řadu oprav a vylepšení. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube). Opraveno bylo 40 bezpečnostních chyb.
Řešení dotazu:
23.11.2013 20:26
vladky | skóre: 18
ip addr showalebo
sudo ip addr showpripadne starsi prikaz
ifconfig
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip a)Je potřeba mít pořád na paměti, že IP patří rozhraní systému ne systému jako celku.
To se sice často říká, ale - zejména v Linuxu - to až tak moc pravda není. Víra v toto tvrzení může mít i nepříjemné bezpečnostní dopady, pokud někdo věří, že nabindováním naslouchajícího socketu na určitou adresu zajistí, že aplikace bude "poslouchat jen na určitém rozhraní" (což bohužel nezřídka tvrdí i dokumentace).
netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní? Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu specifikovat IP adresu "vzdáleného rozhraní", a tím dosáhnout připojení, i když IP adresa neodpovídá rozhraní, přes které k uvedenému počítači přichází mé pakety.
A to není pravda i když mi netstat -a říká, že port je otevřen jen pro toto rozhraní?
Ale on nic takového neříká. Říká jen, že ten socket má nabindovanou příslušnou adresu, tedy že přijímá pouze pakety s touto cílovou adresou. S rozhraním to nemá nic společného, na to sice existuje socket option, ale je mnohem méně přenositelná a mnohem méně využívaná.
Nemyslím tím samozřejmě to, že jako útočník mohu
Ale já přesně tohle mám na mysli. Spousta lidí na základě nesmyslného popisu těch konfiguračních voleb opravdu věří tomu, že nastaví-li tam adresu (u některých dokonce jméno) určitého rozhraní, bude se "poslouchat jen na tom rozhraní". A to není ani zdaleka pravda, protože jakmile nastavím adresu na kterémkoli rozhraní, budou pakety s touto cílovou adresou přicházející na kterékoli rozhraní zpracovány jako příchozí, a to třeba i v případě, že je rozhraní, na němž je adresa nastavena, down.
Mimochodem, to nemá co dělat s nějakými útočníky, využívá se to běžně i ke zcela bohulibým účelům.
Kdysi dávno, v jednom beznadějně zastaralém protokolu zvaném IPv4, bylo něco takového běžná věc. Internet kvůli tomu téměř přestal plnit svou původně zamýšlenou funkci, protože kvůli zvěrstvu přezdívanému NAT nemohl kterýkoliv počítač komunikovat s kterýmkoliv jiným. V těch dávných temných časech to dospělo až k takovému zoufalství, že veškerý komunikační software v podstatě přestal fungovat a převahu získala centralizovaná řešení závislá na takzvaných veřejných IP adresách, která kromě zprostředkování komunikace zajišťovala taktéž špehování ve prospěch nejrůznějších pochybných institucí.
Jednou někdo bude strašit děti takovými děsivými historkami. Ale dnes to není jen děsivá historka. Dnes spousta lidí v takové noční může žije.
Jinak jsem zastáncem IPv6 a používám je ovšem můj ISP v Olomouci IPv6 pořád nechce sprovoznit tak taky musím používat zvěrstva v podobě tunelování 
A špehování???? To nezávisí na natu a nemá to nic s ním společné - špehovat se může i IPv6 a nic tomu nezabrání - pouze šifrované spojení a i tak bude ISP vědět kam se připojuješ...a to nemluvím o tom že to co je připojeno do sítě tak tě může špehovat samo a posílat data.
Dnes tě může prostě špehovat cokoliv mobilem počínaje a chytrou ledničkou konče stačí jak tam výrobce dá upravený FW.
Špehování jsem zmiňoval zejména v souvislosti se Skype.
Koncem 20. století existovalo asi tak 10 volně dostupných programů a o něco méně protokolů, které dokázaly normálně navázat hlasový hovor. Stačila pouze IP adresa druhé strany, která se použila stejně, jako by to bylo telefonní číslo. Jenže už tou dobou se začal NAT rozmáhat natolik, že postupně všechna tato řešení přestala fungovat.
I SIP umí samozřejmě přímé hovory bez ústředny, ale bez veřejných IP adres na obou stranách to téměř nejde.
NAT není přímou příčinou špehování. NAT je příčinou toho, že Internet přestal fungovat tak, jak by měl. To způsobilo, že se dostaly do popředí technologie typu Skype. A tím se dostávám od NATu ke špehování.
ISP nemusí vědět, kam se připojuju, pokud použiju třeba TOR. Pokud jde o šifrování, to je nutnou podmínkou ochrany soukromí, nikoliv postačující podmínkou.
Například Skype je šifrovaný. Ale k čemu to je, když není bezpečný? Jabber je taky šifrovaný, ale pokud si lidi nedají tu práci a nenakonfigurují si své vlastní end-to-end šifrování, samotné TLS k serveru jim nepomůže, protože server jejich komunikaci uvidí.
Nešifrovaná internetová telefonie bez prostředníka může být bezpečnější než šifrovaný Skype, v závislosti na okolnostech. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby mohla jakákoliv dvojice počítačů na světě navázat hovor bez dalších prostředníků, kteří komunikaci vidí, a samozřejmě s bezpečným šifrováním.
Tiskni
Sdílej:
