Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Řešení dotazu:
Zahoď ten šrot a kup si něco co je podporované v linuxu.
Laborováním na herce toho moc neuděláš.
Hodně jsem se s tím natrápil. (windows tam jede bez problému)
No vida. Takže ... co tady potom vlastně řešíme?
BTW, opravdu bych chtěl vidět, jak na takovém počítači jedou bez problémů Windows. Tím samozřejmě myslím Windows 8.1, zkrátka současné Windows. Poslední dobou se stále častěji vyskytuje jakýsi dvojí metr spočívající v tom, že zatímco Windows fosilní hardware podporovat „nemusí“ (tj. nikdo to od nich neočekává), Linux ho podporovat „musí“, tedy když tam neběží, hned je málem oheň na střeše.
Jestli je to Pentium M, samozřejmě tam kód pro i686 poběží. Od prvního skutečného i686, Pentia II, dělí Pentium M minimálně dvě generace procesorů, takže toho umí ještě mnohem víc než původní i686.
(Pentium-Pro už bylo taky i686, ale tak nějak jenom napůl... Pokus nabootovat na něm i686 kernel skončil (kupodivu) problémem s floating-point výpočty Ghostscriptu (v user-space, samozřejmě), který spadl kvůli podtečení. Kernel optimalizovaný pro Pentium problém nějak vyřešil, tj. Ghostscript s ním už fungoval bez problémů. Asi šlo o nějaké flagy v /proc/cpuinfo, na které se možná Ghostscript dívá a které ho u údajného i686 nějak zmátly.)
Pokud jde o PAE, kdysi se dalo použití PAE nějakým optionem při bootu vypnout (a omezit tak fyzickou paměť na (velmi) necelé 4 GB. Nevím, jak je to dnes. Každopádně se dá zkompilovat kernel bez podpory PAE. Na 32-bitových strojích mám vždy custom kernel a PAE nepoužívám, protože při nějakých 2 GB RAM, které tam jsou, není nic takového potřeba. Jen to přidává zbytečně další úroveň stránkovacích tabulek.
Ať tak nebo tak, tohle celé nemá smysl pro někoho, kdo chce počítač používat taky k něčemu jinému než na experimentování s počítačem samotným. Takový uživatel ať si koupí současný notebook v ceně kolem 10 litrů Kč a nebude muset zoufale bojovat s každým distrem, které potká.
Tiskni Sdílej: