OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
/etc/rc.d/network stop
jenze ja v compu (ve slozce etc) nemam soubor rc.d
, nebo rc.conf
apod. Mam tam jen rc_maps.cfg
a rc_keymaps:
nekde sem se docetl, ze tyhle soubory se nazyvaji init scripts. Pouzivaji se pro ovladani demonu.
Nevite jak initscripts do archu dostat?
Dekuji za odpovedi
btw. je mi 14 let, tak prosim odpustte moji neznalost...
Řešení dotazu:
Ten návod je (částečně) zastaralý. Zkus si něco přečíst o systemd a taky pro tebe povinnou četbou bude Network Configuration
dpkg -i *deb
.
Jak je to v archu? jakou koncovku maji ty balicky a jakym prikazem se instaluji? diky za odpoved
pacman -Ss výrazpro hledání a
pacman -S balíkpro instalaci.
makepkg -s
nevite jak to nainstalovat a nejak mi to polopate vysvetlit? :D
diky za odpoved
makepkg -s
prošlo, tak se vytvořil xz balíček a ten stačí nainstalovat přes pacman -U balíček.xz
.
Pro balíky z AURu doporučuju nainstalovat yaourt.
## prejdu do docasneho adresare, ktery se automaticky vytvori v adresari /tmp
cd $(mktemp -d)
## link vezmu na strance z AURu z odkazu "Download tarball" vpravo v sekci Package actions
curl https://aur.archlinux.org/packages/4d/4dtris/4dtris.tar.gz | tar -xz
## prejdu do rozbaleneho adresare ([tab] znamena stisknout klavesu Tab)
cd [tab]
## sestaveni balicku - parametr i = instaluj balik po sestaveni
makepkg -i
Sestaveny balik pro Arch Linux ma priponu .tar.xz. Pokud si balik jen sestavis pomoci makepkg, muzes ho nainstalovat:
sudo pacman -U 4dtris-0.4.2-1-x86_64.pkg.tar.xz
Ovsem takhle se musis veskere zavislosti pri sestavovani baliku vyresit sam. Pokud si z AURu nainstalujes "yaourt", ten pak zavislosti (i ty z AURu) vyresi za tebe. Pouziva se se stejnymi parametry, jako pacman, muzes s nim instalovat i baliky z repozitaru.
yaourt -S 4dtris
Doporucuju si procist https://wiki.archlinux.org/index.php/Pacman. A celkove prakticky vsechny informace, ktere potrebujes ke sprave Arch Linuxu, najdes na vyse zminene, velmi podrobne a zaroven jednoduse zpracovane wiki.
Tiskni Sdílej: