Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Jaky vy linuxaci pouzivate telefon?Já žádný. Prošel jsem přes různé dumbphony a mám ho jenom kvůli internet bankingu. S sebou ho nosím jenom naprosto výjimečně.
Jedina moznost je pockat na mobilni ubuntu os nebo mozila os. Vse ostatni je v podstate android nebo apple s ms, jeden vetsi smirak nez druhy.
V pripade, ze se chci vyhnout spionum :), tak mobil sebou nenosit nebo mit pro pripad nouze nekde po ruce v batohu, ale s odpojenou baterkou.
Bohuzel ani cisty OS, ktery umoznuje uzivateli vlastni praci se zarizenim, totiz neresi zasadni drobnustku a to, ze mobil ma jeste druhy chip, ktery umoznuje vlastni telefonovani a datove sluzby a ma plny pristup k hw celeho telefonu, tedy i chipu, ktery umoznuje koncovemu uzivateli s mobilem pracovat.
Takze pointou je ze i se sebevic zabezpecenym a cistym os v mobilu se lze tezko ubranit necemu co je mimo dosah tohoto os a je to hw osetreno uz vyrobci - by design...Ríša Stalmanuj o tom neco vi...ten se vyhyba mobilum jak cert krizi :)
Treba lze na dalku zapnout mikrofon a kameru bez toho aniz by to OS mobilu dokazal zaznamenat.
Souhlasim ale s tim, ze pro ty co maji k temhle systemum pristup bude bezny franta voprsalek nezajimavy.
Me slo spise o pointu s bezpecnym os, ktera je k dane technologii vlastne nesmyslna.
Takze jsou jen dve cesty...pujdu pohodlne se stadem s vedomim toho, ze cenou bude vetsi ci mensi ztrata soukromi a v podstate mam u sebe krabicku co me 24/7/365 spehuje.
Nebo holt oprasim starou dobrou nokii s deravym symbianem(bez datovych zluzeb) a kdyz budu potrebovat, tak ji zapnu a zavolam si. Tohle je samo nepouzitelne pro lidi co cely den zvani do telefonu a jsou na cestach.
Ja max. vyuzivam telefon-voip na stole a mobil mam jako offline zalohu.
coDostane roota na tvém zařízení.
KDOKdokoli, kdo má BTS (před pár lety jsme kupovali nějaké na Calypsu za asi 15 Euro) nebo umí posílat SMS.
resit bezpecnost na tehle urovni je po tom, co se stalo s SSL podle mne uplne mimo miso.Pokud máš namysli objevení chyby, tak mě docela překvapuje, že je to podle tebe mimo mísu až potom ;).
S timhle pripadem jsem prisel o posledni zbytek iluzi o nejake mozne bezpecnosti dat, ktera jseou jakkoliv spojena se siti.Další z mnoha naivních, co přijdou o iluze až když se jim problém naservíruje přímo pod nos?
Co mne ale zarazilo, nebo spis dorazilo je, ze existuje takova dira v knihovne, kterou pouziva cely svet a NIKDO na ni behem takove doby nebyl schopny prijit.Doporučuju někdy ten kód otevřít. Je to prasárna nad prasárnu. Už to způsobilo (jen můj názor) před lety závažný problém v Debianu, takže nevidím jediný důvod předpokládat, že se to nestane znovu. Lidem, kteří to tehdy považovali za problém Debianu, jsem se tehdy snažil vysvětlit, že si ten kód o chybu přímo říká. Nedíval jsem se teda do kódu toho heartbeatu, to je pravda.
Tenhle pripad ale jasne poukazal na to, ze je absolutne zbytecne se do budoucna snazit o nejakou ochranu soukromi na internetu, nebo v sitich a je lepsi zadna duverna data sitim, at uz jakkoliv zabezpecenym nesverovat.To jsou dvě zcela odlišné věci. Zda je vhodné se snažit o ochranu soukromí na internetu je věc názoru, já se osobně přikláním k tomu, že ano. Jestli je vhodné používat internet k předávání důvěrných dat, je zase věc rovnováhy mezi praktičností a bezpečností.
Coz ve mne mimochodem vyvolava dojem, ze je defakto uplne zbytecne pouzivat sifrovani wifi.Šifrovaná wifi má své nesporné výhody.
Tiskni Sdílej: