OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Řešení dotazu:
#!/bin/sh Directory="/home/user/scanner" trap "exit" INT while Result=$(inotifywait --quiet --event delete_self ${Directory}); do mkdir -pv ${Directory} sleep 1 doneNo a spustit to po starte systemu: echo"/cesta/k/tomuto/skriptu" >> /etc/rc.d/rc.local
Toto platí:
Pokud v adresáři sdileny
s právy 777 vytvoříme uloziste
s právy 755 a v něm skener
opět s právy 777, nebude moci běžný uživatel žádný ze jmenovaných adresářů vymazat.
Možná by šly použít i nějaké zvláštní atributy nebo ACL, ale nic jednoduššího než výše uvedené mě nenapadá.
w
na tom nadřízeném adresáři znamená, že uživatel může měnit obsah toho adresáře - tj. vytvářet a mazat soubory a adresáře a přejmenovávat je. Vy byste chtěl k části toho obsahu adresáře (jednomu podadresáři) nastavit jiná práva, než zbytku obsahu toho adresáře. To s unixovými právy nejde.
Jak tady někdo radil přidat do adresáře soubor, který ti uživatelé nemohou smazat, to by zabránilo smazání adresáře, ale nezabránilo by to přejmenování.
Atribut immutable, který podporují některé souborové systémy, vám přímo také nepomůže, protože sice zabrání smazání nebo přejmenování adresáře, ale zároveň zabrání vytvářet v něm soubory nebo jiné adresáře. Ale pokud můžete vytvořit dva v sobě vytvořené adresáře (třeba skener/naskenovano
), tomu adresáři skener nastavíte atribut immutable (samozřejmě pokud používáte souborový systém, který jej podporuje) chattr +i skener
, nepůjde s adresářem skener ani s skener/naskenovano
hnout, ale uvnitř naskenovano
už mohou uživatelé řádit dle libosti. Pokud byste ten adresář pak chtěl smazat, chattr -i skener
ten atribut zase zruší.
[sdilena] force user = smazat force group = smazat directory mask = 0775 create mask = 0665 #force directory mode = 0775 #force create mode = 0665
skener
by to stačilo, ale změnilo by se tím chování toho sdíleného adresáře – uživatelé by manipulovat (přejmenovávat, mazat) pouze se svými soubory a adresáři. To předpokládám není chtěné chování, protože to asi funguje tak, že já do sdíleného adresáře něco nahraju a kolega si to tam vyzvedne a smaže. Se sticky bitem by musel dát vědět opět mně, že už si to nahrál, a smazat bych to musel já.
Tiskni Sdílej: