Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Novým vedoucím je Andreas Tille.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.12.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 268 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poslední měsíc byl plný zajímavých akcí, o kterých Vám bastlíři z projektu MacGyver mohou povědět, protože se na ně sami vydali. Kde všude byli, ptáte se? Objevili se na Installfestu, Arduino Day, Hackaday Europe a tajném srazu bastlířů z Twitteru. A z každé akce pro vás mají zajímavé poznatky.
… více »Řešení dotazu:
Máte někdo zkušenosti z vytvoření více diskových oddílů na jednom diskovém poli?Pokud vím, zdejší poradna je určena k pokládání technických dotazů, nikoliv vyptávání se, kdo má s čím zkušenosti.
Důvod je jasný - při obnově mi stačí vytvořit jedno diskové pole na disku a pak provést synchronizaci. LVM nechci použít, pro mne je to zbytečná vrstva navíc.To bychom měli odpověď, ale ten technický dotaz jaksi chybí.
Je možné vytvořit více diskových oddílů na jednom diskovém poli?Můžu se zeptat... K čemu si myslíš, že je diskové pole určené? Můžeš mi poslat několik odkazů na základní zdroje k tématu, které sis přečetl než jsi se přišel zeptat? Proč konkrétně ti odpověď v tebou odkázaném zdroji nestačí? Ano, linuxový RAID vytvořený mdadm se běžně používá jako jakýkoliv jiný disk a dělí se na oddíly nejlépe pomocí LVM[1], v horším případě se naformátuje třeba jako MS-DOS disk label a rozdělí se postaru. [1] Protože LVM umožňuje vytvářet pojmenované oddíly, které jdou za běhu zvětšovat i za cenu fragmentace s předem definovanou granularitou, což má za následek, že nemusím kvůli každému prdu vše vypnout, zazálohovat a pak teprve měnit rozdělení disku.
.. co je na tom divného?
Nic než to, že je líný se krapet porozhlédnout po internetu a zapnout přitom mozek.
dnes 10:06Pokud vím, tak jsem 09:01 dal mimo jiné i odpověď na položenou otázku.
Myslím, že není potřeba jej tak dusitNa Stack Exchange by takový dotaz rovnou zamkli.
ten dotaz mi přijde úplně OK.Pokud vím, jedná se o technickou poradnu ne o sběr životopisů, kdo má s čím jaké zkušenosti. Technický dotaz je položen bohužel až v diskuzi a i tak se jedná o dotaz, na který stačí rychlý google. Smysluplný dotaz by byl, kdyby dotyčný odkázal několik zdrojů, kde se píše o problémech či nespolehlivosti RAID a žádal by nějaké technické vysvětlení. Jiný smysluplný dotaz by byl, kdyby podrobně popsal, jak chce disk rozdělit a používat a ptal se, jestli je takové použití v pořádku. Na dotaz tohoto typu mu odpoví každá kniha o linuxové administraci a každý článek vyhledaný googlem, není nutné tvořit jejich obsah znovu zde v diskuzi.
Praktické zkušenosti v dokumentaci nevyčteO dokumentaci zde nepadlo ani slovo.
Samotného mě zajímá, protože mdraid přes celý disk nepoužívám (vždy na úrovni partišen) a zajímá mě, jaké jsou s tím zkušenosti.Dobře čteš mezi řádky. Dotaz jako takový zněl, zda máme zkušenosti s vytvářením oddílů nad mdraidem, což nemá přímou souvislost s tím, nad čím je vytvořený mdraid samotný. Díky za doplnění a když si to zpětně promítnu, tak i věřím tomu, že to takhle tazatel myslel. Právě proto od tazatelů očekávám, že věnují alespoň trochu snahy vytvoření dostatečně kompletního a srozumitelného dotazu, pokud očekávají, že někdo jiný bude věnovat alespoň tolik snahy odpovědi. Tedy k věci: Pokud chci z diskového pole bootovat, tak je nejsrozumitelnější mít DOS MBR na každém disku a pod ní jeden oddíl přes celý disk, který se použije jako fyzická vrstva pro RAID. Jsou k tomu následující důvody. 1) Dosovský formát je triviální, používá se i jako součást GPT, stejným způsobem lze tedy použít jako konceptuální součást RAID. V obou případech poskytuje informaci o tom, co se na disku nachází, a to ve známém srozumitelném formátu. 2) Dosovský MBR je maličký. Moderní nástroje (v CentOS 6 je třeba použít
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.6.2014 23:54
fdisk -cu) zarovnávají první oddíl typicky na 2014 bloků po 512 bajtech, tedy pokud dobře počítám jeden megabyte včetně toho MBR. To představuje dostatek prostoru na bootloader jako je GRUB2, který umí bootovat přímo ze softwarového RAIDu.
3) Je pravda, že některé formáty RAIDu ukládají metadata na konec a tudíž je v závislosti na variantě (RAID1 versus RAID5 apod) možné výše uvedené řešit i uvnitř toho RAIDu. Na druhou stranu má tato technika v sobě už tak mnoho neznámých a přitom u SW RAID nepřináší reálné výhody oproti výše popsanému postupu.
Takže moje doporučení zní, aby software RAID, který má být bootovatelný, byl vždy postaven nad oddíly (stačí jeden oddíl pro každý disk). Bootloader pak lze instalovat na všechny disky, aby systém bootoval i v případě výpadku prvního. Dále doporučuju si nakreslit, kde asi sídlí která doplňková data (partition table, bootloader, RAID metadata), aby si člověk udělal představu o tom, že stejně reálně jenom odsekne dva kusy disku pro jiné účely a zbytek se normálně RAIDuje.
Když už si člověk dá práci s RAIDem, který ho chrání proti selhání hardware, doporučuju vždy používat LVM jako další vrstvu a chránit tak administrátora prozměnu proti jeho vlastním chybám. LVM oddíly se spravují mnohem lépe a bezpečněji než když se použije další MBR či GPT vrstva. Mají jména, takže se člověk neuklepne a nezruší si sousední partition, je možné je volně zvětšovat za běhu bez ohledu na umístění ostatních oddílů.
Možná se tu ukáže někdo s jiným názorem, ale osobně považuju MBR+RAID+LVM za ideální vrstvení pro současný linuxový softwarový RAID.
Naprosto zbytečné.
Dotaz na zkušenosti je relevantní, čekal jsem jestli s tím někdo má zkušenosti, protože jsem ani nevěděl, že to tak lze a taky by mě to zajímalo…
The dev entries for partitions on partitionable RAIDs are created automatically by mdadm when the volume is assembled.A tu už za tak samozřejmé nepovažuji. Nevidím výhody oproti použitím LVM-ka a proto jsem to nikdy nepoužil a proto mě zajímala zkušenost a debata, a ty jsi to prostě zbytečně setřel, rozhodně to nebyl dotaz typu „vyřešte to za mě…“.
Zpomalení LVM vs. partition není téměř žádné, nebo tak malé, že nemá smysl se tím zabývat. Pokazit se může v zásadě i přístup přes parititon tabulku.
Osobně vidím jen výhody LVM.
Na KVM hostiteli mám i LVM based hosty a v nich nested LVM a když jsem to testoval, neměl jsem žádný měřitelný rozdíl oproti přímo připojené partition, ale je pravdou, že je to na mdadm RAID 1 na běžných discích a test třeba 10 mašin v zátěži na disk a porovnání jsem nedělal.
Bez LVM jsem jak ztracený, už jen pro pseudo-konzistentní zálohování…
Řekl bych, že to tak právě používá většina nad diskem jedna parition na ní RAID na tím LVM a když odejde disk tak se jen vyhodí disk a udělá se partition a přidá se.+1
Moje chyba, nepozorně čtu. Neumí z LVM.
1. Vytvoření diskových oddílů nad diskovým polem (bez LVM) je možnéAno.
někteří o tom slyšeliAno.
ale nikdo to nezkusil.Nikoliv. Jsem si jistý, že jsem si s tím někdy hrál, protože mi utkvěly v hlavě názvy blokových zařízení odpovídající oddílům. Navíc jsou to natolik nezávislé vrstvy, že nemáš, čeho se bát, pokud jsi takový masochista, že se naučíš s RAIDem, ale zůstaneš u primitivních tabulek oddílů, které neumožňují to diskové pole pohodlně využívat.
2. S Grub Legacy není možné vytvořit jedno diskové pole a nad ním LVMTo není úplně přesné. GRUB legacy neumí bootovat z LVM a neumí bootovat z RAID s výjimkou RAID1 s formátem, který má metadata na konci (a lze tedy pro čtení RAID zcela ignorovat). Je možné takové diskové pole vytvořit a používat, jen z něj GRUB legacy neumí načíst kernel a initramfs, takže je buď musí načíst odjinud, nebo se musí použít bootloader, který to umí.
3. S Grub 2 je možné vytvořit jedno diskové pole a nad ním LVM.GRUB 2 umí číst RAID a LVM a je tedy schopný se dostat ke kernelu a initramfs uloženými v podporovaném filesystému na LVM oddílu který je fyzicky uložený třeba na RAID5. Tím umožňuje přímé bootování z RAID+LVM.
23.6.2014 11:27
/boot na flashce a disky RAID-LUKS-LVM včteně '/' - se mi to mooc libí
(a je v zásadě jedno čím zavedeš) 
.
Výhodu oproti LVM spatřuji v tom, že LVM je další vrstva navíc, která se může pokazit,To ovšem není pravda. Pokud chceš rozdělovat na oddíly, není LVM vrstva navíc, ale jen jedna z možných vrstev vedle MBR a GPT. Moje zkušenost je taková, že je mnohem větší šance, že se pokazí vrstva postavená na číselných pojmenováních a nutnosti přesouvat oddíly při jejich zvětšování, a to především lidskou chybou.
Tiskni
Sdílej:
