Na blogu programovacího jazyka Swift byl publikován příspěvek Psaní aplikací pro GNOME v programovacím jazyce Swift. Používá se Adwaita pro Swift.
egui je GUI knihovna pro programovací jazyk Rust běžící na webu i nativně. Vydána byla verze 0.27.0.
Byla vydána nová verze 6.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.13. Thunderbird na verzi 115.9.0.
Linka STOPonline.cz v roce 2023 přijala 3700 hlášení závadného obsahu na internetu, 22 bylo předáno PČR, 23 bylo předáno ISP a 944 závadových domén zobrazujících dětskou nahotu či pornografii bylo nahráno do mezinárodního systému ICCAM, který je spravován asociací INHOPE.
Byla publikována podrobná analýza v upstreamu již opravené bezpečnostní chyby CVE-2024-1086 v Linuxu v nf_tables.
Byla vydána nová verze 4.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání.
Úkolníček Taskwarrior (Wikipedie) pro správu úkolů z příkazového řádku byl vydán ve verzi 3.0.0.
Společnost Canva stojící za stejnojmenným webovým grafickým editorem koupila společnost Serif stojící za grafickým editorem Affinity.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 40, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 16. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout podporu frameworku pro strojové učení PyTorch. Fedora KDE Plasma Desktop přichází s Plasmou 6 a běží nad Waylandem. Fedora Workstation přichází s GNOME 46.
Před měsícem společnost OpenAI představila AI model Sora pro generování realistických videí z textového popisu. Včera zveřejnila 7 videí od umělců, kterým umožnila přístup k tomuto modelu.
Pořídil jsem si SSD disk 120GB a mám starý HD 500 GB. Chtěl bych přeinstalovat svůj domácí systém - Ubuntu 14.04.3.
Můj nápad je takovýto:
Co myslíte, je to takhle dobrý nápad, nebo mám něco změnit?
Není dobré si dát na něco pozor? Nebo se už postará systém o všechno další sám?
Dělení disku je přežitek z minulého desetiletí. Doporučuji Btrfs a subvolumes. Neexistuje důvod dělit datové oddíly předem a omezovat tak flexibilitu.
Swap na SSD není dobrý nápad. RAM je dnes levná záležitost a má-li ten systém podporovat uspání na disk (hibernaci), možná je lepší dát příslušný swapovací oddíl na disk, aby nezabíral mnohem dražší SSD kapacitu. Oddíl pro hibernaci (má-li hibernace spolehlivě fungovat) by měl být aspoň stejně velký jako RAM a u malého SSD je škoda zabrat třeba 32 GB na swapovací/hibernační oddíl.
Samozřejmě, že swap může být bez problémů na disku, kde není systém. Dokonce může být na obou discích zároveň nebo v různých jiných konfiguracích.
Názor, že to nejde, je oxymoron. Zda něco jde nebo ne, není věc názoru.
Problém by mohl nastat v případě, že by disk se swapovacím oddílem byl na řadiči vyžadujícím kernelové moduly, které by nebyly v initramdisku nebo přímo v kernelu. Pak by kernel při probouzení systému z hibernace příslušný swapovací oddíl nemohl vidět a místo probuzení a obnovení původního stavu systému ze swapu by buď dál normálně bootoval nebo selhal. Triviálním řešením tohoto problému je mít všechny potřebné moduly (a) v initramdisku nebo (b) přímo v kernelu.
Řekl bych ovšem, že tento^^^ problém je příliš exotický konstrukt na to, aby na něj člověk narazil u běžného desktopového hardwaru.
btrfs quota enable /Pak vytvořím plánovaný subvol:
btrfs subvol create /cesta/a nastavím pro něj quotu:
btrfs qgroup limit velikost /cesta/Podrobnosti jsou zde.
Proč mít swap o velikosti 2x RAM? Mám-li například 128 GB RAM, měl bych snad mít 256 GB swapu? Vždyť to je naprostý nesmysl. Když chci 2x RAM, koupím si 2x RAM, ne? A je vymalováno. Swap o velikosti srovnatelnou s dnešní RAM se beztak nedá nijak efektivně využít pro provoz systému, protože zapisovat takové množství dat tam a zpět se prostě za uherský rok nestíhá.
Dělení disků na partitiony se používalo v dobách, kdy neexistoval ZFS nebo Btrfs a kdy mělo smysl používat několik různých filesystémů. Mělo to naprosto zásadní nevýhodu v podobě dělení kapacity předem, bez možnosti ji pak nějakým způsobem realokovat. Tomu trochu pomohlo LVM, kde existuje možnost automaticky jedním příkazem změnit velikost LV a zároveň i filesystému, který na tom oddíle existuje, pokud to ovšem daný filesystém podporuje. Ve srovnání s výhodami Btrfs (vestavěný RAID, checksumy, replikace dat i metadat, atomické snapshoty, …) to ovšem bylo pořád ještě hooodně slabé, z dnešní perspektivy. Dnes má smysl mít pouze nešifrovaný /boot
a šifrovaný /
, u systému bez šifrování disku pak pouze /
.
Tak mě to učili na vysoký…
Opravdu? Vysoká by měla učit obecné principy, nikoliv technické podrobnosti, které za pět let přestanou platit.
Docela by mě zajímalo, jak pohodlné jsou s ext4 atomické snapshoty, RAID na úrovni filesystému nebo checksumy dat, když je někde kvůli pohodlí.
Když je nějaký oddíl zaplněný ze 40%, znamená to, že 60% je nevyužitých a ostatní oddíly se k těm 60% nedostanou. To skvěle ilustruje, proč jsou oddíly v mnoha směrech špatně.
Tiskni Sdílej: