OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Řešení dotazu:
Já jsem párkrát zaskřípal zuby a těch 16 GB swapu jsem tam vyhradil. 
Nicméně všiml jsem si jedné věci: Asi tak od řady 4xxx procesorů Intel se celkem zásadně snížila spotřeba energie v režimu suspend-to-ram. Takže na jednom z notebooků prostě žádný swap nemám a suspend-to-disk taky nemám.
Speciálním případem jsou pak notebooky s Fedorou. Fedora podporuje SecureBoot „out-of-the-box“, ale to taky znamená, že při povoleném SecureBootu je (záměrně) nefunkční a zakázaný suspend-to-disk, protože zatím ještě nikdo neimplementoval podepisování dat ve swapu, podle kterého by se při probuzení dalo ověřit, že nikdo s obrazem RAM od posledního uspání nemanipuloval a že je tedy stále ještě legitimní předpokládat SecureBoot režim. Takže u Fedory mám taky prostě jenom suspend-to-ram, který s procesory {4,5,6}xxx prostě klidně vydrží pár dnů, a swap tam vůbec není. Až bude existovat bezproblémová podpora pro probouzení ze suspend-to-disk v SecureBoot režimu, možná tohle nějak přehodnotím.
Protože spousta notebooků má dnes microSD nebo SD slot, nápad s paměťovou kartou vůbec není špatný. Ale asi nelze než doporučit mít ten swap na ní šifrovaný. Nastavit probouzení z toho swapu je pak o kapánek nebo deltánek těžší, ale nemusí pak člověka tolik mrazit v zádech při ztrátě té karty. Jednou mi microSD karta na letišti vystřelila z takového toho zacvakávacího slotu na notebooku a už jsem se s ní nikdy neshledal. Naštěstí byla šifrovaná.
Velké díky. CPU tam je i7-3720QM. OS bude Linux Gentoo. Jak dlouho by mi to dle Vašeho názoru mohlo vydržet v RAM?
Těžko vědět. Navíc to není věc názoru, ale (mimo jiné) věc kapacity baterie. Třeba Lenovo má k větším modelům několik typů baterií a ještě možnost mít přídavnou v docking slotu. Tam nepomůže nic jiného než to uspat (třeba úplně klidně s nabootovaným distrem z live flash disku), pak to hned odpojit od napájení a za 24 hodin to probudit a podívat se, jak je na tom nabití baterie/baterií. To by mohlo dát nějaký velmi hrubý odhad. Já jsem řadu procesorů 3xxx nikdy neměl. Měl jsem nicxxx, 2xxx a pak až 4xxx. U 2xxx to nebylo dobré, po 2 dnech šlus. U 4xxx je najednou týden tak nějak OK. Ale pak tu budou taky rozdíly Lenovo vs. Dell vs. HP — jisté je jedině to, co si člověk na konkrétním stroji sám změří.
Na co potřebujete na Linuxu SecureBoot?
Nepotřebuju ho. Chci ho. Podobně jako nepotřebuju HTTPS, aby mi fungovalo elektronické bankovnictví. Ono by fungovalo i po plaintextu, jenom kdyby někdo ten server tak nastavil. Přesto HTTPS chci. No a SecureBootje něco podobného. Samozřejmě se dá argumentovat tím, že když už se někdo fyzicky dostane k tomu stroji, může taky změnit firmware tak, aby akceptoval nějaký upravený bootloader, který akceptuje upravený kernel. To je všechno pravda. Ale SecureBoot prostě znamená drobnou extra bariéru proti úmyslné i neúmyslné (zkrátka nekonzistentní data) modifikaci kernelu. Když ho můžu používat, nevidím nejmenší důvod ho vypínat nebo nějak mrzačit.
No jo SD slot, ale SD se velmi dobře hodí pro automatické zálohování na zašifrovanou kartu v něm. Právě jsem myslel zda nemůže být ještě paměťová karta v jiném slotu, ExpressCard/34 nebo SmartCard, ale nemám zatím žádné povědomí o tom zda něco takového vůbec existuje a případně, s jakou cenou.
No, když googlím express card SSD, vypadá to nadějně. SmartCard nesouvisí s ukládáním dat. Je to standard a rozhraní pro hardwarová šifrovací zařízení. Takže například nějaký symetrický klíč od šifrovaného disku by člověk mohl mít zabezpečený asymetrickým šifrováním se soukromým klíčem uloženým na SmartCardu. Autentifikace na webu pomocí SmartCard je už roky běžně dostupná možnost, umí to prohlížeče i mailoví klienti (Thunderbird, KMail) pro přístup k serverům i šifrování pošty. Samozřejmě se to dá zprovoznit s LUKS. Jenom s podporou bootování a/nebo probouzení pomocí SmartCard nemám zkušenost. To by chtělo podívat se, jestli to umí třeba GRUB, jestli to nějaké distro podporuje ve svém initrd obrazu a tak dále a tak podobně. A v neposlední řadě taky jestli SmartCard čtečka v konkrétním notebooku má bezproblémovou podporu pod Linuxem. Určitě se tu najde někdo, kdo si odemyká šifrovaný disk SmartCardem a bude schopen konkrétně poradit.
protože zatím ještě nikdo neimplementoval podepisování dat ve swapu, podle kterého by se při probuzení dalo ověřit, že nikdo s obrazem RAM od posledního uspání nemanipuloval a že je tedy stále ještě legitimní předpokládat SecureBoot režim
To není tak úplně pravda. Implementace existuje, jen AFAIK (zatím?) není v mainline. Ale třeba ve SLE12 SP1 ta implementace je.
Díky za odkaz. Docela se na to těším, až to bude třeba ve Fedoře, protože jakmile má člověk víc notebooků, přece jen se může stát, že některý potřebuje uspat na víc než pár dnů. V tom případě se samozřejmě suspend-to-disk hodí.
13.3.2016 19:30
Pavel 'TIGER' Růžička | skóre: 53
13.3.2016 23:00
k3dAR | skóre: 62
a ted vazne T530 ma slot na SD/SDHC/SDXC/MMC, to co si nasel neni redukce do SD karty, ale "Memory Stick PRO Duo" coz je neco uplne jineho ;)
14.3.2016 22:14
k3dAR | skóre: 62
15.3.2016 02:44
k3dAR | skóre: 62
1.4.2016 18:46
Josef Kufner | skóre: 70
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
