Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Jedná se mi o konkrétní problém:
V roce 2005 se má rozběhnout podávání Evidenčních listů důchodového pojištění elektronickou cestou. K tomu je ovšem potřeba fungující subj$.
Ve Windows existuje jakýsi komunikátor (cca 2000,- Kč), který XML soubor "zabalí" do obálky a opatří elektronickým podpisem. Existuje něco podobného pro Linux?
Lze k tomu využít obecnější aplikaci?
Děkuji.
Elektronický podpis je tvořen pomocí podpisového certifikátu, který je vystaven důvěryhodnou institucí na omezenou dobu. Jde o kvalifikované certifikáty uznávané certifikační autority (např. ICA) nebo podpisový klíč ČSSZ ve struktuře dle standardů X509.
ČSSZ jej tedy dává zdarma, ale jen pro komunikaci "se sebou", I.CA je univerzální (http://www.ica.cz/ica0.html).
Na stránkách I.CA jsem si stáhl a úspěšně nainstaloval certifikát ve Firefoxu. Nicméně tohle asi nestačí.
Zajímalo by mne, jak moc složitý by musel být program, který by opatřil data elektronickým podpisem a zašifroval (resp. obráceně).
Jakýsi komunikátor (http://www.csh.cz/komunikator.htm) mám od svého dodavatele PAM. Tento je ovšem do Windows.
Elektronickym podpisom sa mysli elektronicke spracovanie dat, pricom na toto spracovanie dat sa pouzije elektronicky certifikat. Aby to malo pravnu zavaznost, tak ten certifikat musi byt vydany certifikacnou autoritou. CA je pravny subjekt, ktory na vydavanie klucov musi mat licenciu udelenu statom. Pre rozne ukony, treba rozne 'silne' podpisy a tie vydava len CA s prislusne 'silnou' licenciu. Na Slovensku uz nejaka existuje ale moc ich nie je. Funguje to tak, ze si tam podate ziadost, zplatite par tisic a dostanete cipovu kartu, do ktorej sa pri podpisovani data poslu a vypadnu odtial podpisane.
Nie je mi zname, ze by existoval soft, ktory s tou kartou komunikuje a je a) volne dostupny a b) funguje pod Linux-om. Kazdopadny by bolo zaujimave to zistit a jediny relevantny zdroj informacii je CA.
Samozrejme, ze pre prakticke pouzitie normalneho cloveka to velky vyznam nema (IMHO). Ma to vyznam pre pravnikov, realitne kancelarie, spediterov, mozno podnikatelov a podobne. Maly clovek si za tu cenu a za pouzitie EP dva krat do roka moze radsej zobrat taxik.
Samozrejme genialne by bolo keby fungovalo GPG. To by ale chcelo nejakeho pravnika, co by ten zakon
rozobral na srobiky a namapoval to na GPG. Mozno by to islo. Mozno ako semestralna praca pre studenta prava 
.
Ale to je cele irelevantne. Ked si pozres ten zakon tak sa tam definuje co je privatny a verejny kluc (a GPG ich ma), paragraf 2 pism. g umoznuje puzit programove vybavenie na vytvorenie elektronickeho podpisu (a GPG to splna), pism. i - umoznuje overenie elektr. podpisu (GPG splna) atd atd.
Zakon dalej hovori o vydavani, ruseni, kontrolovani a sprave certifikatov a podobne ... Co v oblasti SSL certifikatov ma svoje priame ekvivalenty (a teda tazko povedat, co brani pouzitiu OpenSSL a naco tie strasne naklady) , ale bolo by zaujimave vediet ci sa to neda namapovat na pojmy GPG: certifikacna autorita by bol subjekt, ktory vydava certifikat = podpisuje moj kluc, rusi certifikat = publikuje revokacny certifikat, prevadzkuje key-server a teda moze publikovat informacie o expirovani/zruseni atd atd.
Moje otázka tedy je: Jak těžké by bylo napsat univerzální(?) program, který vezme (txt, xml ap.) soubor, podepíše/zašifruje? Zašifrovaný soubor se pak nechá poslat mailem, popř. jiným médiem.
Zdá se mi totiž, že tyto programy dělají vlastně totéž, jen s jinými certifikáty.
El podpis pro nasi obec jsem opravdu poridil u 1. cert. autority. Nejdriv na tom pc, kde bude integrovan do outlooku, nebo mozilly... vytvoris zadost a s ni jdes k 1.CA. Tam dostanes certifikat, ktery naintegrujes na do outlooku. Jeste do konce ledna je el. podpis pro OU na 1 rok zdarma. Pak se to bude platit...To mas ale na mysli podepisovani e-mailu. Me slo spise o toto:
Pokud mas na mysli komunikaci mezi odborem socialnim a postou, ta dodava vlastni programek pro WIN (nevim, zda je i pro Linux) a ten se jmenuje CRYPTA. SW pouzivany socialnim odborem ma nejaky vystup predem dany. Crypta jej pak zasifruje a zasifrovany soubor odesles el. postou. Abys mohl sifrovat, musis si opet opatrit jakysi certifikat. Funguje to stejne jako s el. podpisem. V menu programu crypta si vygenerujes zadost, na diskete s ni zajdes na postovni urad (tusim), tam dostanes jinou disketu s klicem, tu nahrajes do Crypty a muzes vesele kodovat.Zakodovany soubor pak posles na predem danou adresu. Crypta je poskytovana ceskou postou zdarma. Alespon prozatim. Vztahuje se ke konkretnimu OU a konkretni osobe, ktera s tim pracuje. jede to i sitove.Ale tohle uz funguje rok, ak nevim, zda netrepu o necem starym.Ano, presne tak to funguje (znam z vlastni praxe). Prave proto jsem si rikal, ze by bylo fajn mit jakysi "univerzalni prostredek", kterym bych tyhle veci delal. V kontaktu s PVS (portal verejne spravy) vlastne pujde o totez v blede modrem. Obdrzim certifikat a budu podepisovat a sifrovat soubory ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz