OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Ještě to ale večer pořádně prolezu až budu u toho complu. Spíš se mi zdá jestli nějaká xorg databáze konfigurací ke grafárnám vůbec moji grafiku zná, když ji to poznalo jako Geforce FX generic a já to nastavil na FX 5700.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
nv, proc tam nemas ovladace od nVidia? Takto ti nebude fungovat akcelerace, potrebujes si nainstalovat ovladac stazeny z nvidia.com nebo od tveho distributora, jak jadernou cast tak knihovny a pak pouzit misto ovladace nv ovladac nvidia.) Dale v casti nastaveni monitoru musi byt uvedeny frekvence jinak se pouzije default. Jestli to u tebe neni tak se pouzije default pro rozliseni 640x480 a vyssi ti samozrejme nepojedou. Parametry monitoru vetsinou zjistis z logu k Xkam, protoze ovladac grafiky se vetsinou pres DDC podiva s jakym monitorem ma tu cest a vypise to do logu, akorat Xka se tim nejak odmitaji ridit tak to musis zadat rucne 
. to je tak asi jedina zrada a pak ti to musi fungovat...)) Řěšení bylo prosté - zkopíroval jsem releventní položky z archaické instalace FC1 (ještě XFree86) kde všechno šlape jak má, a teď už mi to šlape i tady. Pokud jde o nvidia ovladače, tak sice vím o co přicházím (v té staré fedoře je mám rozchozené), jenže nic s tím asi hned tak neudělám. Na to abych vydlabával části mm patche abych přidal jen funkčnost Reiser4FS (kterýžto používá moje /home partition) se necítím, a ani na to nemám příliš čas, takže dokud nebude reiser4fs v stabilním jádře (nebo v redhatím jádře) tak si můžu vybrat, anebo podle potřeby rebootovat s různýma jádrama, sic nvidia ovladače s tímhle jádrem asi nerozchodím
. Ta binarka se da pustit aby pouze rozbalila svuj obsah. User space veci pak muzes nainstalovat jak chces, ale dulezite je, ze jaderna cast je tam jako nejaky tarrbal. Konkretne obsahuje binarni vec a potom zdrojaky toho co je nad ni nabalene. Muzes si to tim padem prelozit rucne, tem ovladacum je vetsinou celkem jedno v kterem jadre se prekladaji a s nejakym patchovanim prilis pocitat nemusi.
Osobne si myslim, ze te binarni casti nemusi mm vadit vubec a ze az tak zavisla snad neni a jestli vadi treba nejaka definice tomu wrapperu tak si ho muzes poupravit tak, aby prelozit sel. Nepouzivam sice 2.6 jadro ani mm, takze jsem to neskousel, nicmene v me vselijak opatchovane 2.4 jela vzdycky bez problemu. Zatim tedy mam co na praci, ale nekdy si to schvalne mohu zkusit prelozit v 2.6-mm abych overil, ze to opravdu lze prelozit .
Tiskni
Sdílej:
