IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Trochu jsem se ztratil v tom, jak máte ty routery a rozhraní. Takže by to mělo být takto: máte dvě lokality, A a B. Mezi těmito lokalitami máte vybudovány dva spoje - jeden na Ronji a druhý na wifi. Na každé z těch lokalit musíte mít router se dvěmi vyčleněnými síťovkami. Do jedné z nich bude zapnuta Ronja, do druhé z nich wifina. A teď, co se vám nabízí:
Bonding - na každé straně ona dvě rozhraní "sbondujete" do jednoho virtuálního (na něm nastavujete IP a takové ty věci), bonding vám zajistí distribuci zatížení přes obě fyzická rozhraní. (Část tedy poteče přes Ronju, část přes wifi.)
Vlastnosti: Provoz se vám bude rozdělovat na oba spoje, ale neumí se v případě výpadku jednoho spoje překlopit plně na ten druhý. Ronja a wifi mají navíc jiné přenosové rychlosti, takže při (ideální) distribuci zátěže 1:1 ty spoje nebudou využity stejně z hlediska percentuálního naplnění své kapacity. Zatížení se navíc nerozloží 1:1, ale rozloží se podle dvojic SRC/DST MAC adres (každá dvojice si jednou provždy zvolí "svou" trasu) - může se vám tedy stát, že jeden spoj bude zatěžován hodně, druhý málo.
STP - Spanning Tree Protocol - na každé straně spojíte ona dvě rozhraní do bridge, zapnete na něm STP (a nastavíte IP). Protokol se "rozhodne" (samozřejmě ho můžete ovlivnit) a jeden ze spojů použije jako hlavní, druhý jako záložní v případě, že první zdechne.
Vlastnosti: Nebude docházet k distribuci zátěže, provoz pojede vždy jen jednou ze dvou možných tras. Jde o velmi robustní a rychlé řešení, v případě výpadku se vám provoz překlopí v řádu jednotek vteřin.
Dynamický routing - Každé z obou rozhraní bude mít své IP adresy a provoz půjde tím nebo oním na základě rozhodnutí routovacího protokolu.
Vlastnosti: Jde nastavit částečný load-balancing mezi obě trasy s možností fail-over překlopení na jedinou živou trasu, řešení je tedy nejuniverzálnější. Nastavení ovšem vůbec není triviální (na rozdíl od předchozích dvou možností), musíte o tom poměrně dost vědět. Navíc to může (podle topologie sítě) vyžadovat i nastavení na jiných routerech. Jako jediné řešení z uvedených tří navíc striktně nevyžaduje "plnou paralelnost" obou tras.
Vybrat si musíte sám, já osobně bych (podle možností) preferoval STP. (Dynamický routing mi v tomto případě přijde příliš komplikovaná věc, bonding se principiálně nehodí, protože neumí fail-over.
PS: Vzhledem k tomu, že Ronja i wifi jsou "pseudospoje", mohou vznikat poměrně tristní problémy. Jak STP tak dynamické routovací protokoly se obecně rozhodují podle toho, zda linka "jede nebo nejede". Situaci, kdy linka "jede blbě" (ve smyslu velké procento ztrát) prostě neumějí řešit a mohou se rozhodovat poměrně zmateně, může vám to celé začít flapovat (provoz se bude neustále překlápět mezi dvěma blbě jedoucíma trasama) a podobně.
Je pravda, že je to dost dávno, co jsem něco ohledně bondingu potřeboval, takže nevylučuju, že tam existuje možnost jak distribuovat zátěž, tak i automatické přepnutí při výpadku jedné linky.
Každopádně ale, bonding je mechanismus druhé síťové vrstvy, nad kterým vzniká virtuální rozhraní, na němž teprve nastavujete vyšší vrstvy. Pořád ještě nechápu tu vaši topologii (obrázek?), ale principiálně nejspíš nebude možné, aby "jedno ze dvou rozhraní" (mezi nimiž se ten bonding nějak rozhoduje) plnilo "něco navíc" než to druhé.
Řeknu to takto: předpokládám, že na té "složitější" straně onoho dvouspojí máte do jedné síťovky ronju, do druhé switch a v něm wifi plus nějaká ta PC. Když budete chtít bondovaným rozhraním něco odeslat, bonding sám se rozhodne, zda to pošle tou či onou síťovkou. Jak ho donutíte, aby provoz pro ona PC posílal vždy jen tou jednou?
Příliš bych nedůvěřoval tomu, že bonding "něco vidí". To je jenom tupý přehazovač paketů: Máte (řekněme) eth0 a eth1 sbondované do bond0. Jakmile odesíláte přes bond0 paket, bonding to nějakým svým vnitřním mechanismem rozhodí buď na eth0 nebo eth1. Typicky ten mechanismus funguje tak, že se zahashuje zdrojová a cílová MAC adresa a podle výsledku (sudý/lichý, řekněme) se to pošle tudy či jinudy. Tím se zajistí, že mezi dvěma fyzickými stanicemi jde provoz vždy stejnou linkou (a rámce tak nemění pořadí). Může do toho vstoupit nějaká váha těch rozhraní, může do toho vstoupit to, že jedno rozhraní je "down", ale nemyslím, že byste dokázal natvrdo bonding přimět, aby provoz pro danou množinu MAC adres posílal vždy jen jedním určitým rozhraním. Netvrdím, že je to nemožné (minimálně byste si to tam mohl doprogramovat), ale myslím si, že to (ve stávající podobě) spíš nejde.
CZFree, pokud vím, používá OSPF (tedy dynamický routing). Předpokládám, že vhodným vyladěním časovacích parametrů jde routovací protokol donutit k nějakému stabilnímu chování i na ztrátujících linkách, ale to už jenom spekuluju.
Mimochodem, ten skript, o kterém mluvíte, by vám možná prokázal úplně nejlepší službu 
No, upřímně řečeno, k vytváření takového skriptu vás nenavádím. Ono to sice vypadá jednoduše, ale jenom na první pohled. Samozřejmě není problém nějak detekovat, že linka č. 1 blbne a - co teď. Překlopit provoz na linku č. 2, že? Ale jak? Shodit první rozhraní, přehodit IPčko na druhé? Přeroutovat to přes (jiné IP) druhého rozhraní? Problém je v tom, že stejně by měla reagovat i druhá strana spoje! Pokud to totiž neudělá, tak (v prvním případě) vám to přestane jet úplně, ve druhém se vám to začne routovat asymetricky, což může a nemusí působit další problémy. A jak donutit obě strany spoje, aby reagovaly synchronně, to je docela ořech... A vracet to pak zpátky na první spoj, no... Prostě, žádná sranda.
Proto existují takové věci, jako je dynamický routing nebo STP, které to řeší poměrně sofistikovaně.
Každopádně, ve vašem případě bych se vzdal distribuce zátěže přes obě trasy (jak už tady padlo, kvalita Ronji a wifi je přeci jen trochu jinde, takže wifi bych použil skutečně jako zálohu pro případ nouze). A pak bych nasadil STP - to je triviální. Dynamický routing je v této situaci kanón na vrabce. A dokonce, STP můžete použít i ve vaší situaci, tj. máte-li v jednom rozhraní jak wifi, tak další PC. Akorát ten switch, v němž je to zapojeno, musí taky podporovat STP. Anebo překopejte topologii, to je varianta B. Pořád je to nejspolehlivější řešení.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz