Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
1) schopnosti editorů jsou podobné, jde o zvyk uživatele
2) tato IDE se mi moc neosvědčila, upřednostňuji klasický postup — textový editor, komplilátor, linker, příp. make. Z propracovanějších editorů třeba Geany
3) mono je klon .net což je hloupý výmysl od M$, takže pokud opravdu požadujete takovéto prostředí, zkuste Javu, jinak doporučuji zůstat u C[++]
4) linux nemá jednotné API, to vyplývá z jeho filozofie. Pro GUI aplikace existují knihovy jako Gtk, Qt, wxWidgets, FLTK apod., osobně bych nejvíce doporučoval Gtk+ (příp. gtkmm pro C++), je to zcela svobodná GUI knihovna, má nejlepší podporu unicode a tím pádem i češtiny (tyto problémy zde defacto neexistují), vzhled lze libovolně měnit pomocí témat, má dobrou dokumentaci a GUI lze snadno vytvářet jako XML soubory pomocí Glade a dynamicky načítat za běhu aplikace, což např. usnadňuje překládání do jiných jazyků. A hlavně má Gtk přehledné a intuitivní API.
Add 1) Krome zvyku uzivatele bych zminil jeste vhodnost pouziti za danych podminek a dostupnost na cilovem systemu. Vi, ci nektery z jeho klonu najdete prakticky vsude, takze pokud budete nekdy muset neco delat napriklad na HP-UX ci jinem, neprilis v domacnostech rozsirenem systemu, a umite to s vi - urcite si vystacite. U Emacsu tomu tak neni. Stejne tak v pripade nutnosti editace vetsich souboru se vam muze stat, ze s Emacsem nepochodite. Jeden cas jsem pouzival stridave oba. Definitivnim impulzem k prechodu od Emacsu na Vi byly v mem pripade dve veci
Osobne bych seznameni se s editorem Vi bral jako dobrou investici do budoucna. Pokud tedy nezustanete u lokalni instalace Linuxu a GUI.
jj ale tak kdybych se ucil Qt, tak musim mit aplikace jako open source nebo koupit tu jejich predrazenou licenci (vztahuji to i do budoucna k zamestnani, sef asi kvuli mně nebude kupovat drahou licenci....)Tak pouzivej GTK. Jinak pokud vim tak by tvuj sef zadnou licenci kupovat nemusel. Ty klidne muzes prodavat ten program bez toho QT a to si muze uzivatel doinstaloval zadarmo je to opensource.
Java ee, nevoni mi a neptejte se nehodlam to rozebirat :-PNo mě taky ne a proto zůstaň u C++ a nebo se nauč jython. Jinak Java mi tayk nevyhovuje ale asi se jí někdy naučit budu muset jelikož je to opravdu kvalitní jazyk.
mno ja je neznam do hloubky, ale zkuste juknout na Hello World GTK+ a QT, co Vam prijde intuitivnejsi ? (samozrejme je to imho)No ano GTK+ se může zdát nepřehlednější jelikož je to toolkit v Céčku a ne v C++ jako QT, ale můžeš používat GTKmm. Já například používám kombinaci ruby + ruby/gtk a zde už to není tak nepřehledný.
#!/usr/bin/python import gtk w = gtk.Window() w.set_title('Hello world') w.connect('destroy', gtk.main_quit) w.show() gtk.main()Je to v Pythonu (tj. high level jazyce) a bude to fungovat úplně stejně na linuxu jako na windows. Z tohoto důvodu mě nějaké C#/něco_Sharp/Mono/.NET nechávají chladným.
pretože má virtual-machine a bytecode?
Projekt parrot by mal vo finálnej fáze poskytovať obe vlastnosti aj pre php. Bude to znamenať, že PHP prestane byť skriptovacím jazykom?
a=1 print globals()["a"]• dynamické typování
a=1 a="xyz"• míchání typů
pole=[0, "pokus", 3.14, {1: "text", 2.1: (1, "a")}]• obecná volnání (to souvisí s dyn. typováním)
def secti(a,b): return a+b secti(1,1) #→2 secti("a","b") #→"ab" secti([1, "a"],[3.14]) #→[1,"a",3.14]• atributy a metody objektů nejsou na pevno dány třídou, lze je dynamicky vytvářet, měnit a odstraňovat. lze k nim získat přístup pomocí stringu s názvem
class A: pass #prázdná třída a=A() a.x=1 a.y="a" setattr(a,"x",3.1415926535) del a.y• a mnoho dalších... reflection je jen pokus o implementaci minimální části dynamičnosti do javy, a to ne jako součást jazyka, ale prostřednictvím složitých knihoven a nevím-čeho-všeho. V dynamických jazycích často (ne vždy) platí pravidlo, že každá proměnná je referencí na objekt a způsob zacházení s ní je dán typem objektu a ne typem proměnné (protože ta žádný typ nemá). Tak lze volat metody objektu uloženého v proměnné ať už je libovolného typu a není nutno nic přetypovávat atp. A z vlastní zkušenosti vím, kolikrát se mi to hodilo...
uvádzané príklady skôr ukazujú na nedostatočný návrh javy ako na to, či je alebo nie je dynamicka:
na sečti
postačuje, aby jazyk umožňoval overloadovanie operátorov
na dynamické typovanie
postačuje, aby (silne typový) jazyk buď podporoval implicitné pretypovanie (napr C++), alebo považoval aj primitívne datové typy za objekty (odvodené od base class)
bolo by asi vhodné zabudnúť na názov "skriptové jazyky" a uvažovať len on "kompilovaných" a "interpretovaných" jazykoch, kde "interpretované" jazyky potrebujú interpreter (vm), "kompilované" sú tie ostatné. Skripty sú interpretované jazyky.
2) Nahrada za Visual C++ KDevelop rozhodne neni, davam mu prednost pred Anjutou, protoze ma GUI uspornejsi co se tyce zabraneho prostoru a konfigurace projektu je prehlednejsi. KDevelop ma ale nektere nedotazenosti, treba neumi vytvorit pouzitelnou distribuci zdrojoveho kodu, nebo mu vubec nejde vytvaret rpm baliky. Na editaci zdrojoveho kodu je KDevelop dobre. Code::Blocks neznam
3) Mono je nehotove, ale pouzitelne
4) Vetsinu funkci os lze zpristupnit pomoci knihovny glibc, staci si najit v dokumentaci, co chcete delat a dozvite se jake hlavickove soubory jsou potreba. Dokumentace k teto knihovne se mi moc libi, protoze je tam mnozstvi praktickych rad a upozorneni na bezpecnostni rizika. Ja bych nehledal jednotne Linux API, ale hledal bych informace ke konkretnim problemum - zvuk, sokety atd. Protoze treba u soketu se proste dozvite, ze v Linuxu mate k dispozici BSD socket interface, tak si najdete dokumentaci primo k nemu. Hledal bych take POSIX, protoze Linux je z "vetsiny kompatibilni".
Linux samozrejmne neposkytuje zadne API pro tvorbu GUI aplikaci - tyhle funkce jsou vsechny v podobe dodatecnych knihoven (GTK+,QT,FLTK,EFLTK,FOX,MOTIF.....)
Tiskni Sdílej: