VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Potreboval by som nejaku kniznicu, kde si mozem zistovat cas. Nieco podobne ako time.h ale aby to bolo presnejsie. Je nieco tak v C-ecku?
Potrebujem len zitovat aktualny cas , tak aby som ho mohol odcitac a dostat nejaky casovu hodnotu mezdi dvoma akciami. A este potom uspat program na nejaky cas.
Presnost staci na milisekundy. Takze skusim ftime a usleep. A este sa chcem opytat, ci je tu nejaka odcitavacia funkcia, ktora vrati rozdiel dvoch casov. Nieco ako difftime. Alebo si to musim rucne odpocitat?
Este jeden problem, ze funkcia usleep. Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy. Videl by som to na
struct timeval
gettimeofday
ale opat tu asi nieje nejaka odcitacia funkcia, co by nebol az taky problem. Ale uspavacia funkcia, ktora by vyhovovala poziadavkam je nanosleep. Ibaze ta pouziva sturkturu timespec. Chcel by som sa vyhnut zakazdim preratavat z mikrosekund na nanasekundy.
Hej, toto vyzera rozumne. Diky
Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy.1) Můžeš zavolat sleep na sekundy a následně usleep na milisekundy. 2) Přesnost uspání na milisekundy je hezká věc, ale nic ti nezaručuje, že ti jádro ten proces probudí opravdu za daný čas a ne třeba o chvíli později.
Note that while the unit of time of the return value is a millisecond, the granularity of the value depends on the underlying operating system and may be larger. For example, many operating systems measure time in units of tens of milliseconds.Inak povedane, to, ze nejaka metoda wait/sleep akceptuje casovy udaj s vysokou granularitou este neznamena ze bude s takouto granularitou aj cakat/spat. Tu na abicku sme to uz riesili.
Doba spánku zaručena není. Ale je celkem zajímavé vyzkoušet, jak se to chová ve většině případů. Tak třeba tenhle prográmek
#!/usr/bin/python import time def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() print delay, stop - start - delay for i in range(-10, 0): delay = 2**i spi(delay)
usíná na různě dlouhé intervaly a pak zjišťuje, jak dlouho doopravdy spal. Jsem docela překvapený, jak často se daří zvládnout přesnost lepší než milisekundu.
No, nechci udávat nějaká univerzální čísla, raději ať si to každý vyzkouší v konkrétní situaci. Ale program jsem pozměnil na
#!/usr/bin/python import time, random def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() diff = stop - start - delay if diff > 0.001: print delay, diff while True: delay = random.random() spi(delay)
takže vypíše jen zpoždění delší než milisekundu. Pak podtaktoval procesor na 1GHz. Pak pustil současně mplayer, audacious, find /, gtkperf (dvakrát), jakousi nekonečnou smyčku a bláznivě přeblikával mezi plochama.
Nejdelší zpoždění bylo 7 milisekund. S prioritama jsem si nehrál.
Tiskni Sdílej: