Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Potreboval by som nejaku kniznicu, kde si mozem zistovat cas. Nieco podobne ako time.h ale aby to bolo presnejsie. Je nieco tak v C-ecku?
Potrebujem len zitovat aktualny cas , tak aby som ho mohol odcitac a dostat nejaky casovu hodnotu mezdi dvoma akciami. A este potom uspat program na nejaky cas.
Presnost staci na milisekundy. Takze skusim ftime a usleep. A este sa chcem opytat, ci je tu nejaka odcitavacia funkcia, ktora vrati rozdiel dvoch casov. Nieco ako difftime. Alebo si to musim rucne odpocitat?
Este jeden problem, ze funkcia usleep. Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy. Videl by som to na
struct timeval
gettimeofday
ale opat tu asi nieje nejaka odcitacia funkcia, co by nebol az taky problem. Ale uspavacia funkcia, ktora by vyhovovala poziadavkam je nanosleep. Ibaze ta pouziva sturkturu timespec. Chcel by som sa vyhnut zakazdim preratavat z mikrosekund na nanasekundy.
Hej, toto vyzera rozumne. Diky
Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy.1) Můžeš zavolat sleep na sekundy a následně usleep na milisekundy. 2) Přesnost uspání na milisekundy je hezká věc, ale nic ti nezaručuje, že ti jádro ten proces probudí opravdu za daný čas a ne třeba o chvíli později.
Note that while the unit of time of the return value is a millisecond, the granularity of the value depends on the underlying operating system and may be larger. For example, many operating systems measure time in units of tens of milliseconds.Inak povedane, to, ze nejaka metoda wait/sleep akceptuje casovy udaj s vysokou granularitou este neznamena ze bude s takouto granularitou aj cakat/spat. Tu na abicku sme to uz riesili.
Doba spánku zaručena není. Ale je celkem zajímavé vyzkoušet, jak se to chová ve většině případů. Tak třeba tenhle prográmek
#!/usr/bin/python import time def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() print delay, stop - start - delay for i in range(-10, 0): delay = 2**i spi(delay)
usíná na různě dlouhé intervaly a pak zjišťuje, jak dlouho doopravdy spal. Jsem docela překvapený, jak často se daří zvládnout přesnost lepší než milisekundu.
No, nechci udávat nějaká univerzální čísla, raději ať si to každý vyzkouší v konkrétní situaci. Ale program jsem pozměnil na
#!/usr/bin/python import time, random def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() diff = stop - start - delay if diff > 0.001: print delay, diff while True: delay = random.random() spi(delay)
takže vypíše jen zpoždění delší než milisekundu. Pak podtaktoval procesor na 1GHz. Pak pustil současně mplayer, audacious, find /, gtkperf (dvakrát), jakousi nekonečnou smyčku a bláznivě přeblikával mezi plochama.
Nejdelší zpoždění bylo 7 milisekund. S prioritama jsem si nehrál.
Tiskni Sdílej: