DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
$foo->{bar}[2]
, což má k nepřehlednosti hodně daleko. Objekty jsou dolepek ale poměrně zdařilý, když se např. podívám, jak se dolepilo C++... pokud jste v Perlu "uživatelem" objektů, tak Vám může být srdečně jedno jak fungují uvnitř. Pokud nějakou třídu tvoříte, tak buď vezmete nějaký generátor (které umí hodně věcí!) a pak Vám je to zase srdečně, nebo holt na to jdete z gruntu a musíte do toho proniknout a daný modus operandi akceptovat. Skaláry jsme už probrali, že je v Perlu také kontext polí a docela mocný nástroj pro práci s ním, Vás asi moc nebere.
sub aaa { wantarray ? map uc, @_ : lc $_[0] }
A nechceš zkusit Ruby?
Loni co jsem koukal na české servery práce, tak na perl jako hlavní jazyk bylo víc pozic než na python. Jestli se to změnilo nevím a ani mě to nezajímá.
Po přibližně dvaceti letech programování, kdy jsem udělal kolečko: Fortran-> Pascal-> Perl-> C-> Python-> C++-> Smalltalk-> Objective- C-> (Fortran, C++) (nebo tak zhruba nějak a samo spoustu dalších menších odboček, ve kterých jsem moc řádků nenapsal) jsem došel k názoru, že interpretované jazyky nepřináší vůbec nic nového, jsou pomalé (fakt mockrat), potřebují interpret (velký obecný balík nesouvisejících funkcí) atd. takze numerické, obrazkové a jiné věci píšu ve Fortranu a grafické, textové a systémové věci pak C++ a občas použiju menší skriptík v sh.
Psaní v interpretovaných jazycích je podle mě neúcta k uživatelům, protože musí mít naistalovou spoustu marastu a čekat na pomalé odezvy. K použití Perlu i Pythonu v nějakých vážnějších a dlouhodobějších projektech mám proto vážné výhrady. Nehledě na to, že se jejich specifikace pořád mění, takže já například při urdžování GUI jednoho programu jsem začal s C (ovšem to mě pak pekně naštvaly s Gtk), pak to přepsal do Perlu, pak Python a nakonec C++. A jsem rád, Python po změně specifikace bude opět vyžadovat zásahy, zatímco programy v C a Fortranu jedou i po deseti letech tak jak mají.
Paradoxně, často proklamovaný rapidní vývoj v Pythonu se u mě nedostavil, stejná rychlost je při použití stejného toolkitu jako u C++. Naopak ve Fortranu jsem minimálně čtyřikrát rychlejší než v C++ pri programování grafických věcí na které jsou oba zhruba stejně vhodné (aspoň jak se říká). Je to samozřejmě dané jednoduchou syntaxí Fortranu, která umožňuje myslet na řešený problém a ne na sytaxi. A taky solidní podporou polí, která není jinde vyřešena vůbec (Matlab je opět interpretovaný).
Takže pokud se chceš něco učit (což se hodí, aby jsi pochopil ty kolem), tak se nauč obě. Jinak je to ale ztráta času. Použití tříd a STL v C++ společně se šikovným toolkitem nebo knihovnami s přehledem nahradí moduly obou. Pokud chceš dynamicky typovaný jazyk bez drbaní jako v C++ zkus Objective C. Na trhu práce ovšem nejspíš uspěješ jedině s php a maximálně s Pythonem nebo dnes tzv. moderní Javou, Mono, atd.... ale cena na tebe určitě stoupne, když budeš znát php a zároveň C++, které už trubky neznají...
Tiskni Sdílej: