DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Zdravím,
občas potřebuji produkovat nějaké formátované dokumenty a k tomuto účelu mi moc nevyhovují textové procesory typu OpenOffice.org Writer.
Zajímalo by mě, jaké existují alternativy. Nepotřebuji psát matematické vzorce nebo něco takového; stačí mi psát odstavce, nadpisy, tučný text; vkládat obrázky, tabulky atd. Mým cílem jsou zpravidla dokumenty typu PDF. Nepotřebuji (a možná ani nechci) grafický editor, nevadí mi psát zdrojový kód.
Slyšel jsem něco málo o systémech jako TeX nebo groff (GNU troff), ale celá problematika mi přijde velmi rozsáhlá na to, abych se začal zabývat prvním nástrojem, který najdu, a pak zjistil, že neumí, co potřebuji, nebo mě naopak množství nepotřebných funkcí ruší. Navíc chci nástroj, který má solidní, srozumitelnou dokumentaci (oficiální nebo neoficiální). Anglicky umím.
Jaký systém radíte a jaké zdroje informací (mimo oficiální) doporučujete? Ocením zejména tipy na knihy, a to hlavně na papírové, které lze koupit v Praze. Ale ani elektronické zdroje samozřejmě nevadí.
Díky za pomoc, fm
Dodávám, že požaduji, aby šlo používat češtinu s co možná nejmenší námahou.
Otázka je nakolik chcete řešit formátování a nakolik chcete řešit značení významu. Na jedené straně máte DocBook na druhé straně TeX. Někde mez tím je HTML, LaTeX, roff nebo XSL-FO.
Pokud mi jde o rozsáhlé texty, používám DocBook → XSL-FO → PDF (pomocí docbook-xsl-stylesheet a fop). U drobnějších texů, kde mi záleží na kvalitě sazby, používám LaTeX → PDF.
4.5.2009 14:41
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
Díky za odpovědi.
Předem vyřazuji grafické textové procesory, protože všechny, které jsem viděl, mají (minimálně) jednu závadu, kvůli které od nich (možná) odcházím -- příliš v nich nelze oddělit práci na dokumentu (jakožto textu) a práci na formátování. Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat. Takže z toho vlastně vychází psaní zdrojáku nejlépe.
Nástroje, které převedou nějakou syntaxi do jiné a z té vygenerují dokument, se mi nelíbí. Časem bych stejně musel přejít o vrstvu výš, tzn. k nástroji, jehož syntaxi generují, protože by mi přestaly stačit.
Jinak tedy doporučujete LaTeX. S tím groffem nemá nikdo zkušenosti?
A co se týče LaTeXu... Pokud jsem to pochopil správně, tak je to TeX + nějaká předpřipravená makra, něco jako OpenOffice.org Writer a předdefinované odstavce, nadpisy atd. Bylo by výrazně obtížnější začít přímo s TeXem? Přineslo by mi to nějaké výhody? (Nejprve mi postačí psát dokumenty s nějakým předdefinovaným vzhledem, ale není vyloučeno, že bych časem chtěl vytvořit vlastní styl.)
Předem vyřazuji grafické textové procesory, protože všechny, které jsem viděl, mají (minimálně) jednu závadu, kvůli které od nich (možná) odcházím -- příliš v nich nelze oddělit práci na dokumentu (jakožto textu) a práci na formátování. Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat. Takže z toho vlastně vychází psaní zdrojáku nejlépe.
Nástroje, které převedou nějakou syntaxi do jiné a z té vygenerují dokument, se mi nelíbí. Časem bych stejně musel přejít o vrstvu výš, tzn. k nástroji, jehož syntaxi generují, protože by mi přestaly stačit.
Odporujete si. Buďto se v dokumentu nestaráte o formátování a staráte se o něj o vrstvu jinde (třeba v nějakém stylopisu), nebo to všechno mastíte dohromady. Z principu v prvním případě se musíte naučit dva jazyky – jeden na popis struktury dokumentu a druhý na formátování stylů.
Jinak tedy doporučujete LaTeX.
Skončíte na předefinovávání kategorií a vytváření wrapperů nad wrappery. Pak z toho bude ošklivá polívka (nezlomitelné mezery, lámání URL za lomítky, escapování procentítek, vlnovek apod.).
S tím groffem nemá nikdo zkušenosti?
Groff má problém s češtinou. Přesněji řečeno má výstup v osmibitové znakové sadě.
Groff má problém s češtinou. Přesněji řečeno má výstup v osmibitové znakové sadě.http://www.abclinuxu.cz/blog/vladimiruv/2007/10/heirloom-troff-a-kamaradi-instalace-a-cestina-delsi (ale já o tom nic nevím, jen jsem si zapamatoval tenhle zápisek)
5.5.2009 14:34
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
Na mezery je dobrý programJinak tedy doporučujete LaTeX.Skončíte na předefinovávání kategorií a vytváření wrapperů nad wrappery. Pak z toho bude ošklivá polívka (nezlomitelné mezery, lámání URL za lomítky, escapování procentítek, vlnovek apod.).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
vlna, url se sází přes \url{} pak se lámou za lomítky, před podtržítky atd.
Jinak jestli jde o oddělení vlastních dat od formy, tak by stálo za úvahu XML, nejspíš Docbook.
Jinak jestli jde o oddělení vlastních dat od formy, tak by stálo za úvahu XML, nejspíš Docbook.
Jenom doplním - jestli nejde o manuál k počítačovému programu, tak budete s DocBookem zavalen elementy, které nikdy nepoužijete (a které prostě překáží). Odlehčenou variantou je třeba tbook.
5.5.2009 19:53
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
Odporujete si. Buďto se v dokumentu nestaráte o formátování a staráte se o něj o vrstvu jinde (třeba v nějakém stylopisu), nebo to všechno mastíte dohromady. Z principu v prvním případě se musíte naučit dva jazyky – jeden na popis struktury dokumentu a druhý na formátování stylů.
Buď jste mě nepochopil vy, nebo já teď nechápu vás.
Na textových procesorech mi vadí, že mi (tzn. subjektivně) práce s formátováním překáží. Je jedno, jestli si předem definuju styly, nebo aplikuju nějaký konkrétní vzhled na každý prvek zvlášť. Prostě se v době vytváření textu musím zajímat i o jiné věci než jen text.
Například v OOo můžete všechno psát jako odstavce a pak si text projdete znovu a naklikáte tomu styly (kdyby někdo vymyslel rozumné ovládání klávesnicí!). V LaTeXu to tak můžete také udělat.
Ale asi cítíte, že byste pak na spoustu věcí zapomněl. Lepší je základní strukturování (nadpisy, odstavce, seznamy) dělat hned a ladění sazby nechat na potom.
Co je ale problém TeXu, že nebudete moci z fleku napsat Do ~/.xinitrc je třeba přidat ESPEAKER=${DISPLAY%:*}. Místo toho budete muset řešit, jak ošetřit speciální znaky. Praxí se naučíte automaticky aktivní znaky nahrazovat příslušnými makry, ale už to není ten čistý text.
Na druhou stranu to je i výhoda TeXu. Text je kód a kód je text. Takže nemusíte udržovat externí šablonu, ale můžete mít všechno v jednom souboru nebo můžete drobné hacky dělat přímo na místě.
Jako jistě že každý značkovací jazyk má vyhrazená slova nebo znaky, takže i v XML musíte escapovat. Ale v *TeXu je escapování o dost složitější, protože některá makra vám nebudou fungovat ve všech režimech.
Kdybych byl Olšák, tak asi budu mít jiný pohled na věc, ale pro mě je TeX výstupní formát. Dolovat z něj data je za trest (zrovna tak jako z Wordu).
Prostě se v době vytváření textu musím zajímat i o jiné věci než jen text.Ne, i v těch "kancelářských" (OOo, MS, ...) máte možnost jen psát text a aplikovat formát na odstavec - tj. ho logicky označit jako nadpis, odrážky, atp. Ty styly jsou už předdefinované. Jejich grafickou podobu (růžové písmo s puntíky) můžete a měl byste řešit až na závěr.
Já chci napsat (strukturovaný) text a až pak se starat o to, jak bude vypadat.Tohle přesně dělá LyX.
5.5.2009 15:48
randy | skóre: 21
| Hviezdoslavov
Tiskni
Sdílej:
