IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Řešení dotazu:
Ahoj. Zajímalo by mě, jestli a jak je možné najít v běžícím programu (napsaném např. v C) paměť, na kterou už neukazují žádné ukazatele
Nelze, v C nemas zadny reference counter. Proste si alokujes pamet a je na tobe abys ji uvolnil. Valgrind ti muze vypsat kolikrat se zavolal malloc() a kolikrat se zavolal free(), tim muzes zjistit jestli se vsechno uvolnilo.
Nicméně operační systém ví, kterou paměť má proces alokovanou, takže by to mohlo jít čistě teoreticky zjistit i v běžícím programu, jenže jak?
Obecne to neni pravda. Zalezi na alokatoru.
Funkce typu free() (a podobné, v závislosti na alokátoru) normálně pouze vracejí paměť do heapu procesu, která je z pohledu jádra celá alokovaná tomu procesu.O to mi jde. Zjistit v samotném běžícím programu, jakou všechnu datovou paměť má pro daný proces alokovanou jádro. Pak by čistě teoreticky nebyl problém zjistit, na kterou část paměti už program nemá referenci. Chápu, že je blbost tohle dělat. Zajímá mě to čistě na teoretické úrovni, zda by to šlo naprogramovat.
Hm, dost těžko, adresa v aplikaci není totožná s fyzickou adresou.Hm, dost snadne, adresa v jadre je totozna s adresou v aplikaci
cat /proc/PID/maps
Budete zklamaný. Přiblížím Linux na x86:
Každý proces má vlastní virtuální paměť. Na některá místa jsou mapované různé části kódu procesu (program a knihovny) a na některá samotný Linux. Tohle všechno je v podstatě statická věc jen pro čtení. Ta vás vůbec nezajímá. Pak máte různé bloky se sdílenou pamětí (SHM, I/O), to vás ale také nemusí zajímat (kdyby ano, pak byste se na to tady neptal, protože by to pro vás byla trivialita).
A pak jsou už jen dvě velké oblasti. Halda a zásobník. Haldu si proces voláním brk(2) zvětšuje či zmenšuje, ale nikdy do ní nemůže udělat díry. Vždy se jedná o spojitou oblast. Zásobník roste z druhého konce adresního prostoru proti haldě. Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1)) a z principu x86 ABI taky v něm nemohou být díry a navíc si jeho velikost proces (zjednodušeně vzato) nemůže měnit.
Takže když to shrnu, tak jediný zajímavý údaj je velikost haldy. Tedy jedno číslo. Tedy přesně ten údaj který vidí jádro.
Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1))Zasobnik se zvetsuje dynamicky podle toho, jak je vyuzivan (ulimit pouze omezuje maximalni velikost). Pri startu programu zabira pouze jednu stranku.
Lepší alokátory vůbec nepoužívají haldu a veškeré alokace dělají právě přes mmapy, právě protože je lze snadno vracet.Spíš overengineered než lepší, protože to je optimalizace na situaci, že se podaří současně uvolnit všechny bloky z daného mapování a že aplikace pak nebude zase dlouho potřebovat paměť, kterou by šlo získat recyklováním těchto bloků. Jinak to akorát znamená větší množství syscallů a menší možnost konsolidace volných segmentů. Mluvím o použití haldy typickým způsobem, tj. množství menších až středních alokací ‚náhodných‘ velikosti se slabě korelovanými dobami života.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz