Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
def epakty_j(g) x = ((g-1)*11)%30 return x endmít jen:
def epakty_j(g) ((g - 1) * 11) % 30 endDále se mrkni, jakým způsobem se v Ruby používá case. Tvá metoda epakta_jj je krásným adeptem:
def epakta_jj(h) case h when 1 then 11 when 2 then 22 ... end endA metody celkově by neměly být příliš dlouhé a obsahovat příliš mnoho přiřazení. Vyzkoušej například nástroj reek, který se snaží hledat code smells. U věcí, které ti nahlásí jako problematické, to chce zkusit se trochu zamyslet, jestli to nejde vyřešit lépe. Mnohokrát to totiž opravdu lépe jde. Máš tam třeba metodu nedelni_pismeno_g, která má 127 řádků, to je hrozně moc. Když se na ni jen tak zběžně koukám, nebylo by lepší brát informace z nějaké interní datové struktury a tu metodu použít jen na její interpretaci?
NEDELNI_PISMENA = [ [1583..1699, { 'A' => 'D', 'B' => 'E', ... }], [1700..1799, { 'A' => 'E', 'B' => 'F', ... }, ... ] def nedelni_pismeno_g(c, d) range = NEDELNI_PISMENA.find { |x| x.first.include?(d) } return 'Neni' if range.nil? range.last[c] endNavíc je fajn dávat proměnným rozumná jména, lépe se to pak čte. Předpokládám, že u té poslední metody (nedelni_pismeno_g) je například proměnná d rok. Neznám tu tvou doménovou oblast, takže je možné, že některé ty věci lze řešit elegantněji nějak algoritmicky, ale to já už takhle na první pohled těžko posoudím.
nedelni_pismeno_j
by šlo napsat například jako
NEDELNI_PISMENO=%w[A GF E D C BA G F E DC B A G FE D C B AG F E D CB A G F ED C B A] def nedelni_pismeno_j(b) return NEDELNI_PISMENO[b] enddále tam je příliš mnoho "magických proměnných" např.
19
znamená, co? a těch 19
ve velikonoce_j
a ve zlate_cislo
je totéž?
Proto je zvykem definovat konstantu s vysvětlujícím názvem a pak ji používat místo toho čísla.
a taky bych změnil úvodní komentář (pokud nejste Marcus Scalpere) :)
CYKLUS_OPAKOVANI_FAZE_MESICE=19
a pak používal tuhle konstantu (v dobrém editoru to nebude žádné zdržení při používání dlouhých jmen konstant)
a zvýší to srozumitelnost
tady je návrh úpravy subrutiny nedelni_pismeno_g
def nedelni_pismeno_g(c, d) pismena_h={ 'A' => 6, 'B' => 5, 'C' => 4, 'D' => 3, 'E' => 2, 'F' => 1, 'G' => 0, } #pismena_a=pismena_h.keys.sort! {|a,b| pismena_h[a] <=> pismena_h[b]} pismena_a=%w[G F E D C B A] if d <= 1582 or d >= 2100 return "Neni" end posun = d <= 1699 ? 3 : d <= 1799 ? 4 : d <= 1899 ? 5 : d <= 2099 ? 6 : 0 if c.length == 1 return pismena_a[pismena_h[c] - posun % pismena_a.length] else return nedelni_pismeno_g(c[0],d)+nedelni_pismeno_g(c[1],d) end endopět potřeba brát s rezervou píši, co mě právě napadlo a na co jsem narazil v manuálu Ruby :)
case
-like" konstrukce je poměrně novinkou :))
Navíc se dopouštím toho, co předtím kritizuji, že používám "magická čísla".
Zkrátka nelze mnou navržené řešení brát jako hotovou věc, ale spíš směr, kudy by se ty úpravy mohli ubírat.
rozdil_e(j)
je chyba v algoritmu. Rozdíl ve dnech mezi julianským a gregorianským kalendářem se mění ne při změně letopočtu, ale až při přestupném dni. Vše je již vypočteno na Jaký je dnes den dle juliánského kalendáře.
1..n
, tak bych použil pole
např.
def epakta_jj(h) return [ 0, 11, 22, 3, 14, 25, 6, 17, 28, 9, 10, 1, 12, 23, 9, 15, 26, 7, 18, 29 ][h] endpak tam je často něco jako pokud je rok pod 1700 vrať tohle číslo, pokud je pod 1800 tak tohle atd. tak to by se dalo napsat do subrutiny, používal bych nějakou untilitu, která do kódu správně doplní mezery (tidy)
def zlate_cislo(rok) x = (rok + 1) % 19 x == 0 ? 19 : x endU metody velikonoce_g si hlídáš, aby fungovala až pro roky větší než 1582. U takto jednoduchých výrazů je v Ruby konvence dávat podmínku až za výraz:
return 'neni' if x <= 1582
.
Jinak u metod velikonoce_j a velikonoce_g máš jeden vstupní argument, jednou se jmenuje x, podruhé l. Tohle je matoucí, musel jsem se podívat, jak ty metody voláš z insert_text, abych zjistil, v čem je tam rozdíl. A rozdíl tam není. Oba ty parametry pojmenuje rok anebo year, abys ulehčil čtení kódu ostatním a vlastně i sobě, až se k tomu skriptu v budoucnu vrátíš a už ho nebudeš mít celý v hlavě.
K těm metodám bych měl ještě jednu poznámku. Jako vstup pro ně máš rok a výstup například "22. dubna". Snaž se dělat metody tak, aby plnily vždy jen jednu úlohu. Tady už máš smíchané dvě věci dohromady: výpočet dne velikonoc a naformátování datumu na český řetězec. Navrhoval bych, aby metody velikonoce_j a velikonoce_g vracely instanci třídy Date a dodělej si metodu, která ti naformátuje Date na české datum. Jako výhodu to má například to, že všechny tři ty metody budou snadněji znovupoužitelné v budoucnu.
Tiskni Sdílej: