Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
def epakty_j(g) x = ((g-1)*11)%30 return x endmít jen:
def epakty_j(g) ((g - 1) * 11) % 30 endDále se mrkni, jakým způsobem se v Ruby používá case. Tvá metoda epakta_jj je krásným adeptem:
def epakta_jj(h) case h when 1 then 11 when 2 then 22 ... end endA metody celkově by neměly být příliš dlouhé a obsahovat příliš mnoho přiřazení. Vyzkoušej například nástroj reek, který se snaží hledat code smells. U věcí, které ti nahlásí jako problematické, to chce zkusit se trochu zamyslet, jestli to nejde vyřešit lépe. Mnohokrát to totiž opravdu lépe jde. Máš tam třeba metodu nedelni_pismeno_g, která má 127 řádků, to je hrozně moc. Když se na ni jen tak zběžně koukám, nebylo by lepší brát informace z nějaké interní datové struktury a tu metodu použít jen na její interpretaci?
NEDELNI_PISMENA = [ [1583..1699, { 'A' => 'D', 'B' => 'E', ... }], [1700..1799, { 'A' => 'E', 'B' => 'F', ... }, ... ] def nedelni_pismeno_g(c, d) range = NEDELNI_PISMENA.find { |x| x.first.include?(d) } return 'Neni' if range.nil? range.last[c] endNavíc je fajn dávat proměnným rozumná jména, lépe se to pak čte. Předpokládám, že u té poslední metody (nedelni_pismeno_g) je například proměnná d rok. Neznám tu tvou doménovou oblast, takže je možné, že některé ty věci lze řešit elegantněji nějak algoritmicky, ale to já už takhle na první pohled těžko posoudím.
nedelni_pismeno_j
by šlo napsat například jako
NEDELNI_PISMENO=%w[A GF E D C BA G F E DC B A G FE D C B AG F E D CB A G F ED C B A] def nedelni_pismeno_j(b) return NEDELNI_PISMENO[b] enddále tam je příliš mnoho "magických proměnných" např.
19
znamená, co? a těch 19
ve velikonoce_j
a ve zlate_cislo
je totéž?
Proto je zvykem definovat konstantu s vysvětlujícím názvem a pak ji používat místo toho čísla.
a taky bych změnil úvodní komentář (pokud nejste Marcus Scalpere) :)
CYKLUS_OPAKOVANI_FAZE_MESICE=19
a pak používal tuhle konstantu (v dobrém editoru to nebude žádné zdržení při používání dlouhých jmen konstant)
a zvýší to srozumitelnost
tady je návrh úpravy subrutiny nedelni_pismeno_g
def nedelni_pismeno_g(c, d) pismena_h={ 'A' => 6, 'B' => 5, 'C' => 4, 'D' => 3, 'E' => 2, 'F' => 1, 'G' => 0, } #pismena_a=pismena_h.keys.sort! {|a,b| pismena_h[a] <=> pismena_h[b]} pismena_a=%w[G F E D C B A] if d <= 1582 or d >= 2100 return "Neni" end posun = d <= 1699 ? 3 : d <= 1799 ? 4 : d <= 1899 ? 5 : d <= 2099 ? 6 : 0 if c.length == 1 return pismena_a[pismena_h[c] - posun % pismena_a.length] else return nedelni_pismeno_g(c[0],d)+nedelni_pismeno_g(c[1],d) end endopět potřeba brát s rezervou píši, co mě právě napadlo a na co jsem narazil v manuálu Ruby :)
case
-like" konstrukce je poměrně novinkou :))
Navíc se dopouštím toho, co předtím kritizuji, že používám "magická čísla".
Zkrátka nelze mnou navržené řešení brát jako hotovou věc, ale spíš směr, kudy by se ty úpravy mohli ubírat.
rozdil_e(j)
je chyba v algoritmu. Rozdíl ve dnech mezi julianským a gregorianským kalendářem se mění ne při změně letopočtu, ale až při přestupném dni. Vše je již vypočteno na Jaký je dnes den dle juliánského kalendáře.
1..n
, tak bych použil pole
např.
def epakta_jj(h) return [ 0, 11, 22, 3, 14, 25, 6, 17, 28, 9, 10, 1, 12, 23, 9, 15, 26, 7, 18, 29 ][h] endpak tam je často něco jako pokud je rok pod 1700 vrať tohle číslo, pokud je pod 1800 tak tohle atd. tak to by se dalo napsat do subrutiny, používal bych nějakou untilitu, která do kódu správně doplní mezery (tidy)
def zlate_cislo(rok) x = (rok + 1) % 19 x == 0 ? 19 : x endU metody velikonoce_g si hlídáš, aby fungovala až pro roky větší než 1582. U takto jednoduchých výrazů je v Ruby konvence dávat podmínku až za výraz:
return 'neni' if x <= 1582
.
Jinak u metod velikonoce_j a velikonoce_g máš jeden vstupní argument, jednou se jmenuje x, podruhé l. Tohle je matoucí, musel jsem se podívat, jak ty metody voláš z insert_text, abych zjistil, v čem je tam rozdíl. A rozdíl tam není. Oba ty parametry pojmenuje rok anebo year, abys ulehčil čtení kódu ostatním a vlastně i sobě, až se k tomu skriptu v budoucnu vrátíš a už ho nebudeš mít celý v hlavě.
K těm metodám bych měl ještě jednu poznámku. Jako vstup pro ně máš rok a výstup například "22. dubna". Snaž se dělat metody tak, aby plnily vždy jen jednu úlohu. Tady už máš smíchané dvě věci dohromady: výpočet dne velikonoc a naformátování datumu na český řetězec. Navrhoval bych, aby metody velikonoce_j a velikonoce_g vracely instanci třídy Date a dodělej si metodu, která ti naformátuje Date na české datum. Jako výhodu to má například to, že všechny tři ty metody budou snadněji znovupoužitelné v budoucnu.
Tiskni Sdílej: