OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Koupil jsem si 1,5 TB externi HDD, pripojeni pres USB.
Predtim jsem mel externi cca. 250 Gb, tam jsem jasne dal ext3 a nechal to jako 1 oddil, jak byste to ale ted resili s tim pomerne obrovskym 1,5 TB?
Planuju tam dat opet ext3, ale nejsem si jisty, jestli bych ho aspon nemel rozdelit napul, a jestli to vubec jde, kdyz je to pres USB? Jak by se to pak chovalo a mountovalo, stejne jako interni disk?
Řešení dotazu:
Zapomnel jsem pripsat ucel disku: je to jasne na fotky, hudbu apod. A taky cas od casu na nejaky backup (mozna). Cili zadny systemovy adresar tam nebude.
No, jenže není kontrola konzistence jako kontrola konzistence. Resiserfs má tři úrovně, přičemž ta nejdůkladnější má tendenci rozbít systém, když v něm máte soubory s obrazy reiserfs. A že by byla nějak rychlá, se říci nedá.
ReiserFS se mi u toho minuleho disku nepovedlo vytvorit, disk delal pri formatovani silene zvuky a mel jsem strach, ze o nej prijdu, tak jsem to prerusil. Domnivam se, ze roli hralo USB pripojeni. Byl to WD MyBook. ext3 tam probehlo v poradku.
Zatim dik za rady, zrejme tam zkusim ext4 a necham to jako 1 oddil.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive. Napr. vetsi moznost zotaveni pri poniceni zurnalu? Nebo v cem je to lepsi pro 1,5 TB disk. Me na prvni pohled prijdou vsechny tyhle fs dost podobne, jen ReiserFS nechci, kdyz je optimalizovany hlavne pro male soubory (ktere tam mit vetsinou nebudu). Ale jestli zvolit ext4 nebo jfs, to fakt nevim.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive.
Ono to také nemá znít přesvědčivě. Jen jsem napsal, že uvedený argument, proč ReiserFS místo ext3, je naprosto nesmyslný a že pokud už bych chtěl filesystém, který je navržen pro efektivní práci s velkými filesystémy, sáhl bych spíš po XFS nebo JFS.
Pokud chcete něco konkrétního, tak např. způsob uložení velkých souborů na ext3 není příliš efektivní, zkuste si porovnat třeba rychlost smazání několikagigabytového souboru.
Ale jestli zvolit ext4 nebo jfs, to fakt nevim.
Tady bych asi upřednostnil JFS, přeci jen ext4 ještě nevěřím dost na to, abych mu svěřil ostrá data.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive.Např. že ext3 neumí extenty. Což není otázka velikosti disku ale souborů, které na něm jsou.
V tom LVM nejak plavu, proc bych potreboval LVM na dodatecne zvetsovani oddilu? Docetl jsem se, ze snad vetsina modernich souborovych systemu povoluje zvetsovani za behu, tak k cemu LVM?
Pres eSata to nejde, je tam jen usb.
... když SATA umožňuje připojování za běhu z definice.jsi si jist, ze vsechno co ma sata umoznuje hot swap? ... ja bych tedy nerekl
Docetl jsem se, ze snad vetsina modernich souborovych systemu povoluje zvetsovani za behu, tak k cemu LVM?
To je ale jiná úroveň. Jde o to, že když v klasickém modelu rozdělování disku uděláte dva 300MB oddíly a ten první pak budete chtít zvětšit, tak budete muset nejdřív ten druhý přesunout. Při použití LVM jste omezen jen tím, jestli máte dost volného místa, ne v které části disku ho máte.
To se hodi, projdu to prilezitostne. Jak jsem v rychlosti pochopil, tak by snad LV sel vytvorit na JFS dodatecne, i kdyz uz tam jsou data(?)
Tak aktualne jsem tam dal JFS a uz kopiruju, nechal jsem 1 jediny oddil z duvodu, ze predem nedovedu odhadnout, jak by se to vyvijelo (LVM by bylo reseni, ale nechce se mi to ted narychlo studovat) a moc se tam data stejne nehybou, spis jen prihazuju nove soubory, cili problem s fragmentaci ani neocekavam. Dik za nazory.
Rozparcelovat USB disk jde bezproblemu stejne jako kazdy jiny HDD. Tez jde bezproblemu udelat jako bootovaci. Treba pouzijte Gparted.
Videt ze win vubec nepouzivate pac nepisete o potrebe pristupovat k datum z win.
Jestlize Vam ext3 vyhovuje tak neni duvod jej nepouzit.
Ja mam 1 TB USB HDD (My Book) tez s ext3 pro ukladani systemovych image (jedna se o soubory o velikosti 15 GB). Na HDD pristupuji jako root pac bez jeho opravneni stejne neni mozne pouzit dd ke kopirovani.
U Linuxovych FS budete vsak potrebovat pridat vyjimku pro non root uzivatele abyste mohl na disk pristupovat jako bezny uzivatel.
S tim pristupem to mam reseno pres fstab, nemusim byt root na mount a muzu libovolne zapisovat, ale nejde mi zapis v korenovem adresari, takze tam zakladam adresare jako root a pak jim zmenim vlastnika, abych s tim mohl dal pracovat :) To potrebuju jen 1x za pul roku, takze se mi tohle ani nechce resit.
Jinak Win nepouzivam doma uz par let a ten disk nikam neprenasim.
chmod 777 /koren/disku
Perfektni :) To se citim skoro hloupe, ze me nenapadla moznost nastaveni korenu, stacilo vlezt do hlavniho adresare a pak jen
chown uzivatel .
Ted tam uz muzu blbnout jak chci bez roota.
Tiskni Sdílej: