OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
2.10.2016 12:02
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Zdravím všechny,
mám dva stroje. Stolní pc, ve kterém mám dva disky a notebook, ve kterém mám jeden disk. Na obou používám dualboot.
Stolní pc:
obsahuje dva disky. SSD 500 GB na kterém jsou nainstalované oba systémy (Windows 10, NTFS a Linux Mint 18, ext4) a plotnovej 1 TB na data, kterej je naforátovanej na NTFS, abych k němu měl přístup z obou systémů, protože Windows bez instalace softu třetích stran ext4 nepřečtou.
Notebook:
obsahuje jeden disk. Plotnový 750 GB na kterém jsou nainstalováné oba systémy (Windows 10, NTFS a Linux Mint 18, ext4) a dále je na něm datový oddíl naformátovaný na NTFS ze stejného důvodu, jak píšu výše.
Tady http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/419750#3 jsem se včera dozvěděl, že pro Linux není dobré použít NTFS jako primární úložiště pro data např. kvůli pomalému ovladači pro NTFS. Ptám se tedy, jak to udělat, aby to bylo co nejlepší?
Ještě jedna věc. Na stolním pc používám krabicovou verzi Windows, takže bych na disk mohl nainstalovat jen Linux a Windows pak dát do virtuálu. Licenčně by to bylo v pořádku. Na notebooku mám ale licenci Windows OEM a ta je spjata s konkrétním hw, tedy přesněji řečeno se základní deskou notebooku. Takže to znamená, že OEM nemůžu instalovat do virtuálu v Linuxu, protože podle oficiálního stanoviska MS bych tuhle licenci instaloval na jiný počítač, než na jakém byla distribuována a to je podle nich nepřípustné. Takže když to shrnu, tak na:
Stolním pc připadají v úvahu 3 možnosti. Dualboot, Windows ve virtuálu v Linuxu, nebo Linux ve virtuálu ve Windows.
Na notebooku jen 2. Dualboot a nebo jen Linux ve virtuálu ve Windows.
Samozřejmě chci mít data na každém stroji zvlášť na datovém disku a abych je viděl z obou OS.
Takže co s tím, borci?
Řešení dotazu:
[root@Arch petr]# fdisk -l Disk /dev/sda: 238,5 GiB, 256 060 514 304 bajtů, 500 118 192 sektorů Jednotky: sektorů po 1 * 512 = 512 bajtech Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 512 bajtů Velikost I/O (minimální/optimální): 512 bajtů / 512 bajtů Typ popisu disku: dos Identifikátor disku: 0x000c3504 Zařízení Zaveditelný Začátek Konec Sektory Velikost ID Druh /dev/sda1 * 2048 206847 204800 100M 7 HPFS/NTFS/exFAT /dev/sda2 206848 124438527 124231680 59,2G 7 HPFS/NTFS/exFAT /dev/sda3 124438528 307410943 182972416 87,3G 7 HPFS/NTFS/exFAT /dev/sda4 307410944 500117503 192706560 91,9G f W95 Rozš. (LBA) /dev/sda5 307412992 349356031 41943040 20G 83 Linux /dev/sda6 349358080 416440319 67082240 32G 83 Linux /dev/sda7 416442368 500117503 83675136 39,9G 83 Linux Disk /dev/sdb: 1,6 TiB, 1 750 350 419 968 bajtů, 3 418 653 164 sektorů Jednotky: sektorů po 1 * 512 = 512 bajtech Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 512 bajtů Velikost I/O (minimální/optimální): 512 bajtů / 512 bajtů Typ popisu disku: dos Identifikátor disku: 0x566ab229 Zařízení Zaveditelný Začátek Konec Sektory Velikost ID Druh /dev/sdb1 2048 3418644970 3418642923 1,6T 7 HPFS/NTFS/exFAT
2.10.2016 13:42
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
2.10.2016 14:17
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
"OPRAVDU NUTNOST" pracovat paralelně s oběma OS teda fakt nemám. A vlastně ani nevidím žádné zpomalení, když z Linuxu přistupuji k datům, která jsou na disku, který je naformátován na NTFS. Na SSD už vůbec ne (540/520)! A navíc mám jako primární OS pořád ještě Windows, protože s ohledem na svůj velmi špatný zrak v Linuxu ještě pořád nejsem schopen docílit takového barevného nastavení, jako ve Windows. Je to vlastně jediná překážka, kterou kdybych odstranil, tak neváhám ani vteřinu, který OS by byl primární. Možná to teda zatím nechám jak to je. Jedině že by zde někdo uvedl opravdu závažný důvod pro změnu, nebo velkou výhodu pramenící z ní.
Díky vše, klidně pište dál.
2.10.2016 14:34
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
2.10.2016 14:29
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
2.10.2016 15:51
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
format D: /fs:UDF /q), protože umí jen některé velikosti bloků, zatímco Linux tam může dát jiné.
4.10.2016 14:10
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
5.10.2016 21:25
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
UDF? Zajímavé. Tak, jak to teď mám už to začíná dělat chyby. Jak jsem psal, mám na datovém disku jeden soubor zakryptovaný a přistupuji k němu z obou OS. Už nevím ze kterého OS jsem to udělal, ale v tom souboru jsem v jedné složce změnil názvy dvou podsložek a třetí další novou složku jsem vytvořil. Pak jsem disk korektně odpojil a pc vypnul. Když teď ten soubor připojím z Windows, tak tam jsou vidět jen ty dvě původní složky se starými názvy. Když ho pak připojím v Linuxu, tak tam jsou tři s novými názvy. Nechápu. Pak se přepnu do Window a už je to tam správně. Takto se mi to stalo už dvakrát. Takže o tom UDF budu vážně přemýšlet.
Otázkou je, jestli na tom pojede TrueCrypt? Soubor jsem vytvářel ve Windows. Při vytváření se průvodce vytvořením souboru ptal, jestli do toho souboru budu ukládat soubory větší jak 4 GB. Dal jsem že ano a podle mě to pak TC naformátoval na NTFS. Ale přitom je to pak vidět jako RAW. Tedy ten soubor ne, ale disk, který jsem měl před tím zakryptovaný. Když nebyl připojený, tak se zobrazoval jako RAW. Tak je teda otázka, jak by na tom UDF fungoval TrueCrypt? Abych to celé nedělal zbytečně.
Taky by mě zajímal názor ostatních, co o tom UDF soudíte? Třeba k3dAR, Honza, MadCatX atd...
5.10.2016 21:40
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Díky Honzo,
zeptám se na to na webu MS a napíšu to sem. Ale až zítra.
Zdarec
2.10.2016 14:04
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Tak to je dobrá zpráva, že o tom ten soud rozhodl.
Jinak po prvních dvou odpovědích to vypadalo, že je to nejlepší jak to mám, ale teď to zase nabírá jiný směr. Tak ještě počkám pár dní, jak se to tady vyvrbí a pak se podle toho zařídím.
Ještě k Windows. Hry vůbec nehraju. Používám je jeden jen trošku náročnější, ale opravdu jen trošku náročnější program (ZoomText), který umí zvětšovat a odečítat obrazovku. Myslím, že ve virtuálu by s tím nebyl problém. Virtuál by byl lepší, než dualboot, protože se člověk hned přepne když potřebuje. Ale zase takhle je to bezproblémové. Trochu se bojím nečekaných komplikací, např. aktualizace Windows.
A ještě by možná byly problémy s Acronisem (placený zálohovací program), který mám koupený na oba stroje. V licenčním ujednání je jasně napsáno, že se s ním smí zálohovat jen jeden počítač. Je tam uvedeno něco ve smyslu, že pokud máš nainstalovaný jeden systém a v něm virtuální pc, tak ho s ním nesmíš zálohovat. Takže logicky ani opačně. O soubory uživatele tedy nejde, ale kdybych chtěl zálohovat celý disk (image), tak bych nemohl. A nemohl bych použít ani další přednosti tohoto programu, jako klonování disků, třeba i menšího na větší atd. Což by teda nevadilo, kdybych třeba pro Linux vychytal nějakou free obdobu. Nevím, jak je na tom třeba Clonezilla?
OEM verze, které jsi si koupil s HW nejsou vázané na ten HW. Klidně je můžeš dát do virtuálu nebo na instalovat na jiný počítač. Ty části licenčních podmínek o vazbě na HW a zakazující virtualizaci jsou neplatné. Rozhodl o tom nedávno nějaký soud, detaily si nepamatuju.Detaily jsou takové, že ten soud rozhodl o něčem jiném, než si myslíte. Tedy ty části licence jsou platné. Rozdíl je myslím v tom, že dříve Microsoft nedovoloval vůbec instalovat OEM verze do virtuálního počítače, nově už to umožňuje. Ale nejsem si jist, zda licence umožňuje OEM software jednou nainstalovaný přímo na hardware později přesunout do virtuálního stroje na témže počítači (určitě nejde přenést jinam).
V EU je microsoftacka eula neplatna protoze porusuje prava spotrebitele.
Zakon jasne rika, ze licence pro jeden pocitac smi byt provozovana vzdy jen na jedinem pocitaci, z cehoz jasne plyne, ze pokud dany SW z pocitace (A) odstranim, mohu ho bez rizika jakehokoli postihu nainstalovat na pocitac (B).
V EU je microsoftacka eula neplatna protoze porusuje prava spotrebitele.Která práva porušuje? Měl byste k tomu nějaké bližší informace?
Zakon jasne rika, ze licence pro jeden pocitac smi byt provozovana vzdy jen na jedinem pocitaci,Zákon o licenci na jeden počítač ani o žádném jiném počtu počítačů vůbec nemluví. Tohle vaše tvrzení dost znedůvěryhodňuje ostatní vaše tvrzení, protože mne napadají jen dvě možnosti – buď autorský zákon skoro neznáte a tohle jste si jednoduše vymyslel, nebo autorský zákon znáte a víte, že tam nic takového není, a ani být nemůže, protože zákon řeší věci na podstatně vyšší úrovni, než je „provoz na počítači“. Možná vás to překvapí, ale „slovo“ počítač se samo o sobě v autorském zákonu vůbec nevyskytuje, jsou tam jen slovní spojení „počítačový program“, „počítačová síť“ a „paměť počítače“.
z cehoz jasne plyneZ nepravdy plyne cokoli.
https://www.microsoft.com/cze/legalnisoftware/poradna/nejcastejsi-chyby.aspx
to bylo ad 1 , ad 2 :
Software nebo licenci není možné použít na více zařízeních/počítačích nebo přenést na jiný počítač.Ad 2 – Psal jste o zákoně, a teď citujete nějakého prodejce použitého software, což je podstatně něco jiného, než zákon. Navíc v tom textu je triviální chyba – OEM licence nezakazují převod licence, takže ten text staví na něčem, co není pravda. Také se OEM licence běžně převádějí – koupíte počítač s OEM licencí, pak počítač i s tou OEM licencí prodáte, tedy jste OEM licenci převedl, prodal dále. OEM licence brání použití na jiném počítači, než se kterým byla zakoupena – a to není v rozporu se zákonem. Navíc v této diskusi se vůbec nebavíme o převodu licence, uživatel je stále ten samý. Na čemž je vidět, jak by ta vaše interpretace byla nesmyslná, když by původní uživatel měl menší práva, než ten, komu by licenci přeprodal.
Tvoje interpretace je nesmyslná. Nelze použít jednu licenci na všech počítačích, protože AZ garantuje právo použít program na PRÁVĚ JEDNOM počítači.Když si tohle neexistující ustanovení AZ vymyslel o pár komentářů výš pepe_, mohl to být omyl. Když to tady vy opakujete, přestože jsem to vyvrátil, jak jinak se to dá nazvat, než vědomou lží?
Microsoft nemá právo omezovat POUŽÍVÁNÍ programu, nic takového v zákoně není.Právě o omezování použití autorského díla je celý zákon.
§ 12 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. autorský zákon Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
aby ho použil na jednom počítači (§66).To číslo paragrafu 66 jste vylosoval náhodně? Nebo jak se vám přihodí, že píšete o použití na jednom počítači, a odkážete na paragraf, kde o jednom počítači není ani slovo? Jak už jsem psal výše, o jednom počítači se nepíše ani v celém autorském zákoně, a nepíše se tam dokonce ani o počítači. Píše se tam pouze o počítačových programech, počítačové síti a paměti počítače. Takže další tvrzení postavená na tom, že zákon říká něco o „jednom počítači“, pro příště prosím rovnou vynechte, protože už dopředu víme, že jsou ty argumenty v rozporu s fakty a tudíž jsou neplatné.
které ovšem není pokryto §66 AZ, takže ten, kdo chce něco takového dělat musí mít svolení autora. pokud ovšem AZ netvrdí jinak, jako např. v §66Z § 66 je nejdůležitější odstavec 1, ostatní odstavce se na něj odkazují nebo jej upřesňují. A jak začíná § 66 odst. 1?
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestližeTakže na koho se vztahuje § 66 odst. 1? Pouze na oprávněné uživatele. Tedy nejprve musím být oprávněný uživatel, tedy používat software v souladu s licencí, a teprve pak se na mne vztahuje § 66. Pokud mám oprávnění k užití programu (licenci) na počítači, se kterým byl zakoupen, jsem při užití na daném počítači oprávněným uživatelem a vztahuje se na mne § 66. Pokud mám oprávnění k užití programu na počítači, se kterým byl zakoupen, a chtěl bych program použít na jiném počítači, nemám k tomu oprávnění, tudíž nejsem oprávněný uživatel, tudíž se na mne § 66 odst. 1 nevztahuje.
Oprávněný uživatel tedy NENÍ uživatel, který program používá dle licence. Je to "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu...", čili ten, kdo rozmnoženinu oprávněně nabyl - a zárověň jeho (vlastnické) právo k rozmnoženině furt trvá.Pokud by to bylo takhle, nevztahuje se § 66 na dnešní uživatele Windows vůbec, protože by se to vztahovalo jenom na ty, kdo fyzicky dostali nějaké DVD. Výše uvedený rozsudek ESD říká, že příslušnou směrnici EU (a potažmo tedy ji implementující zákony) je nutné vykládat tak, že vlastnictví rozmnoženiny a licence je jedno a totéž. Tudíž ustanovení o vyčerpání práv autora se vztahuje i na licenci, ale tudíž také § 66 se vztahuje na licenci. Dříve se možná ještě někdo mohl pokoušet uplatnit ten podivný výklad, že vlastnictví rozmnoženiny a licence jsou dvě různé věci, po tom rozhodnutí ESD už to možné není, protože ESD to vyložil jasně.
Jinak v celém AZ opravdu není formulace o právě jednom počítači, nicméně z paragrafu §66 nutně vyplývá, že se vztahuje pouze na první počítač.Ne, z toho paragrafu to nijak nevyplývá. Nutně to vyplývá pouze z potřeby obhájit nesmyslný výklad, aby se ta jeho nesmyslnost nešířila dál. Jak už jsem psal, ESD už to vyložil, takže vykládat to v rozporu s rozhodnutím ESD je manré.
Použití na druhém počítači totiž nesplňuje "nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového program", využít jde program již na tom prvním počítači.To je nesmyslná argumentace. Třeba pro firmu by bylo nezbytné využít ten program na všech počítačích. A Microsoft by zase mohl namítat, že program je možné využít na tom počítači, se kterým byla licence zakoupena. Naštěstí už tenhle nesmyslný výklad nemusíme řešit.
Podstatné je, že Tvoje vývody z naší interpretace AZ jsou nesmysl.Podstatné je hlavně to, že nesmyslná je vaše interpretace AZ. Teoretická cvičení o tom, co všechno by se při takové interpretaci v zákoně muselo ještě správně „vyložit“ a ohnout přes koleno jsou sice zajímavá, nicméně důležité je to, že ESD už jasně interpretoval autorské právo v souladu se zdravým rozumem a tudíž vaše interpretace zůstává v rovině šílených teorií.
Pokud by to bylo takhle, nevztahuje se § 66 na dnešní uživatele Windows vůbec...A to se právě řešilo u toho soudního dvora a ESD se přiklonil k extenzivnímu výkladu, že rozmnoženina je i elektronická kopie.
Že vlastnictví rozmnoženiny a licence jsou dvě různé věciAle to jsou opravdu dvě různé věci, ať se Vám to líbí, nebo ne. Mohu mít např. naprosto legálně rozmnoženinu autorského díla, ale nemusím mít žádnou licenci k tomu dílu. Vy doma nemáte žádnou knihu? Nebo jste na tu knihu s někým uzavíral licenční smlouvu? Stejnětak mohu koupit sowtware, ale nemít ještě licenci (když koupím rozmnoženinu v obchodě, ale neodsouhlasím ještě licenci, jsem majitelem rozmnoženiny, ale nikoli licence). A naopak, pokud mi např. moje CDčko přejede parní válec, tak jsem majitelem licence, ale nejsem majitelem rozmnoženiny. Takže to evidentně musí být dvě věci a ne jedna, jak tvrdíte. PS: To, že někdy je s prodejem rozmnoženiny nutně prodávána i licence, na věci nic nemění.
ale tudíž také § 66 se vztahuje na licenciNe, nevztahuje se na licenci, ale na rozmnoženinu programu. Kdyby se vztahovalo na licenci, bylo by v zákoně napsáno na licenci. V zákoně je napsáno na rozmnoženinu, tak se prostě vztahuje na rozmnoženinu. Licenci může mít člověk např. jen na "pronájem software" a pak pro něj práva plynoucí z §66 neplatí. Viz ono rozhodnutí ESD. Nebo můžete mít licenci a nemít CD (parní válec) - opět se pak na Vás §66 nevztahuje.
Třeba pro firmu by bylo nezbytné využít ten program na všech počítačích.Blbost. Nutné k využití jasně znamená: nutné k tomu, aby šel SW používat. Nikoli nutné k tomu, aby šel používat tak, jak to zrovna potřebuji. Stejně jako když se budete bránit proti útočníkovi s pomlázkou rotačním kulometem, tak také se můžete snažit tvrdit, že to pro VÁS bylo nutné, do lochu půjde stejně.
ESD už jasně interpretoval autorské právo v souladu se zdravým rozumem a tudíž vaše interpretace zůstává v rovině šílených teorií.Myslíte to rozhodnutí, které podporuje to, co tvrdím?
Vy si myslíte, že podporuje Vás, ale to jen proto, že špatně rozumíte pojmu oprávněný uživatel (jak jste ukázal v předchozím mailu) a směšujete vlastnictví práva - tedy licenci - a vlastnictví předmětu. Z chybných premis plynou chybné závěry.
A to se právě řešilo u toho soudního dvora a ESD se přiklonil k extenzivnímu výkladu, že rozmnoženina je i elektronická kopie.Nikoli, výklad, že elektronická kopie programu je rozmnoženina programu považovali všichni za samozřejmý. Myslím, že v roce 2016 by nikdo netvrdil, že rozmnoženinou počítačového programu je jenom děrný štítek nebo děrná páska. Soud vyložil to, že vlastnictví rozmnoženiny a „vlastnictví“ licence je z hlediska autorského práva jeden neoddělitelný jev, a že tudíž vyčerpání práv autora způsobené prodejem rozmnoženiny se vztahuje na celý jev „udělení licence a nabytí rozmnoženiny“, přestože se ten jev skládá fakticky ze dvou transakcí, ke kterým ani nemusí dojít ve stejný okamžik.
Ale to jsou opravdu dvě různé věci, ať se Vám to líbí, nebo ne.Jestli mně se to líbí nebo nelíbí je celkem nepodstatné, důležitý je výklad ESD, který (podle mne logicky) dovodil, že je to jedna věc. Z rozsudku ESD ve věci C‑128/11:
44 V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek. Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat. Tyto dvě transakce tudíž musí být za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s. I‑4165, bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura). […] 47 […] Přestože i v posledně uvedeném případě nositel příslušného práva právo zákazníka užívat dodanou rozmnoženinu počítačového programu formálně odděluje od transakce spočívající v předání rozmnoženiny tohoto programu zákazníkovi na hmotném nosiči, je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu z takového nosiče od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy z důvodů vysvětlených v bodě 44 tohoto rozsudku z hlediska nabyvatele neoddělitelná. Vzhledem k tomu, že nabyvatel, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu s použitím takového hmotného nosiče, jako je CD‑ROM nebo DVD, a uzavře související uživatelskou licenční smlouvu, získá právo uvedenou rozmnoženinu užívat po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je třeba mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují v případě zpřístupnění rozmnoženiny dotčeného počítačového programu prostřednictvím takového hmotného nosiče, jako je CD‑ROM nebo DVD, i převod vlastnického práva k uvedené rozmnoženině. 48 Je tudíž třeba mít za to, že v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, představuje předání rozmnoženiny počítačového programu nositelem autorského práva zákazníkovi spolu s uzavřením uživatelské licenční smlouvy mezi týmiž stranami „první prodej rozmnoženiny počítačového programu“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24. […] 84 Pokud jde o takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, je nutné připomenout, že v bodech 44 a 48 tohoto rozsudku bylo konstatováno, že stažení rozmnoženiny počítačového programu, která se nalézá na internetové stránce nositele práva, na server zákazníka a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek, který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, a vztahuje se tak na něj vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v posledně uvedeném ustanovení, a to nehledě na ujednání obsažené v licenční smlouvě a citované v bodě 23 tohoto rozsudku. […] 88 Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.
Mohu mít např. naprosto legálně rozmnoženinu autorského díla, ale nemusím mít žádnou licenci k tomu dílu.Ano, ale pak nesmíte to autorské dílo užívat způsobem, který zákon označuje za užití díla. Zbývají vám tedy možnosti, které zákon vyjmenovává v § 29 až 39 (s výjimkou zákonných licencí, protože pak máte licenci ze zákona – ve výsledku je to ale jedno, protože volná užití, zákonné licence a jiná užití z pohledu zákona fungují stejně).
Stejnětak mohu koupit sowtware, ale nemít ještě licenci (když koupím rozmnoženinu v obchodě, ale neodsouhlasím ještě licenci, jsem majitelem rozmnoženiny, ale nikoli licence).V takovém případě byste se dostal do situace, o které ESD píše „není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat“. Takže aby bylo účelné takovou rozmnoženinu mít, je nutné, abyste k ní získal i právo ji používat. To právo získáte například pokud použijete dílo v nezbytném rozsahu při předvedení či opravě přístroje zákazníkovi, ale pro normální použití máte jedinou možnost, a to získat oprávnění k užívání od autora, nebo-li získat licenci.
Nutné k využití jasně znamená: nutné k tomu, aby šel SW používat. Nikoli nutné k tomu, aby šel používat tak, jak to zrovna potřebuji.Což používání na určeném počítači splňuje. Používání na mnou zvoleném počítači už je přesně to „jak to zrovna potřebuji“.
Myslíte to rozhodnutí, které podporuje to, co tvrdím?Vzhledem k tomu, že vy tvrdíte, že vlastnictví rozmnoženiny a vlastnictví licence mají být posuzovány jako dvě různé věci, zatímco ESD rozhodl, že je nutné je posuzovat jako jeden celek, řekl bych, že rozhodnutí ESD je s vaším tvrzením v rozporu.
Vy si myslíte, že podporuje Vás, ale to jen proto, že špatně rozumíte pojmu oprávněný uživatel (jak jste ukázal v předchozím mailu) a směšujete vlastnictví práva - tedy licenci - a vlastnictví předmětuZ výše uvedených citací rozhodnutí ESD je myslím zřejmé, že také ESD považuje za oprávněného uživatele toho, kdo je zároveň oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zároveň má uzavřenu licenční smlouvu.
To, že jsou z hlediska práva dvě věci V KONKRÉTNÍM PŘIPADĚ neoddělitené nijak nemnění fakt, že jsou to dvě různé věci.Víte, že jsem to čekal? Dokud jste si myslel, že rozhodnutí ESD podporuje vaše tvrzení, budete se jím ohánět. A když zjistíte, že rozhodnutí tvrdí pravý opak, najednou to bude rozhodnutí specifické pro jediný případ, které se našeho problému vlastně vůbec netýká. Jenže máte smůlu, protože ty citované části rozhodnutí jsou obecné a odpovídají na obecné otázky, které nejsou nijak závislé na tom konkrétním řešeném sporu.
A jelikož v jiném případě je možná existence licence bez rozmnoženiny a naopak - jak jsem dokázal a Ty jsi nijak nevyvrátil, tak pokud AZ mluví o rozmnoženině, tak prostě myslí rozmnoženinu. Kdyby myslel rozmnoženinu, ke které existuje licenční smlouva, musel by to tak tvrdit.Nevyvrátil jsem to já, vyvrátil to ESD ve výše uvedeném rozsudku. Jednou ze tří otázek, na které soud odpovídal, a tedy jednou ze tří klíčových částí rozhodnutí, je to, zda se na poskytnutí licence také vztahuje vyčerpání práv autora na rozšiřování. V českém AZ je to § 14 odst. 2, který implementuje příslušnou směrnici:
Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.Píše se tam o rozmnoženině díla. Podle vašeho výkladu se tedy jasně jedná o nabytí rozmnoženiny díla a nijak se to netýká licence. Nicméně ESD to vyložil jinak a v rozhodnutí velmi podrobně zdůvodňuje, proč nabytí rozmnoženiny díla a získání licence je jeden nedílný celek, i když se skládá ze dvou transakcí. To, že je to nedílný celek, se týká celého autorského práva, protože k užití díla potřebujete dvě věci – jednak práva k jeho užití, jednak samotnou kopii díla. Jak konstatuje soud, pouhé vlastnictví kopie, když k ní nemáte žádná práva, je neúčelné.
Argumentuješ rozsudkem, a nepochopil jsi, co bylo podstatou sporu...Já jsem to pochopil, viz výše.
Právě že jeden z klíčových argumentů Oracle bylo, že neprodávalo rozmnoženiny. Tedy že to, co poskytlo za úplatu NEBYLA rozmnoženina.Ne, klíčovým argumentem Oraclu bylo, že neprodával rozmnoženiny, prodával licence a právo na stažení rozmnoženiny plynulo teprve z té získané licence. ESD to smetl ze stolu právě tím, že vyložil, že licence a rozmnoženina jsou dvě strany jedné mince.
Já tvrdím, že vlastnictví rozmnoženiny a vlastnictví licence jsou dvě různé věci, které jsou někdy spjaty a někdy ne. Tedy že nejde vyvozovat, že když zákonodárce mluví o jedné věci, tak myslí druhou, jak tvrdíš ty.Jak už jsem psal, to, že to tvrdím já, je nepodstatné. Důležité je, že to tvrdí ESD.
To není pravda. Toto zrovna je odlišnost mezi elektronickou a fyzickou distribucí. Když si koupím CD, tak jsem oprávněný majitel rozmnoženiny. Ať již mám nebo nemám uzavřenou licenční smlouvu. Naopak stažení elektronické verze je zpravidla přímo spjato s odsouhlasením licenční smlouvy. Tím se tyto případy liší.Je od vás odvážné, že se pouštíte do polemiky s ESD. Nicméně jestli dovolíte, já budu nadál věřit výkladu ESD, a váš názor, že je ten výklad není pravda, budu brát pouze jako chybný názor.
Česká právní úprava je v tomto extenzivnější, než Evropská směrnice, kterou musí implementovat.Nikoli, česká právní úprava není extenzivnější a ani být nemůže. Protože by tím omezila práva autorů, a to může udělat pouze v případech jasně směrnicí vyjmenovaných – přičemž tento k nim v žádném případě nepatří.
Zatímco evropská směrnice 2009/24 zní: "3. The person having a right to use a copy of a computer program shall be....", tedy opravdu mluví o člověku majícím licenci, české právo mluví o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny", což je i člověk bez licence.Vy v tom anglickém textu někde vidíte slovo „licence“? Já tedy ne. Já tam vidím „having a right to use“ což v češtině znamená „oprávněný“.
Takže to omezuje mé právo rozšiřování rozmnoženiny - které mám zaručeno.Tohle opět už vyřešilo uvedené rozhodnutí ESD. Tam se to řeší na příkladu „počtu“ licencí – ESD tam jasně říká, že když někdo získal nějaký „počet“ licencí, může prodat zase jedině ten kompletní počet, nemůže licenci rozdělit. Protože vyčerpání práv na rozšiřování znamená, že autor nemůže zabránit tomu, aby první nabyvatel licence tuto licenci neprodal dál. To ale neznamená, že by se jakkoli měnil obsah licence. Pokud je v licenci uvedeno, že je na 8 počítačů, je to prostě jedna licence na 8 počítačů a nabyvatel ji může prodat jako celek nebo vůbec, nemůže změnit obsah licence tím, že ji rozdělí na dvě. Přestože to omezuje jeho právo na rozšiřování rozmnoženiny. Stejně tak když je v licenci uvedeno, že umožňuje užití pouze s počítačem, se kterým byla zakoupena, nelze převodem licence její obsah změnit a říct, že se týká jiného počítače.
Stejnětak, co když se dané PC rozbije?Licence od Microsoftu to řeší. Obecně je to záležitost smluvní volnosti – pokud vám někdo nabídne licenci omezenou na jediné zařízení, a v případě rozbití zařízení přijdete o možnost licenci využívat, nemusíte takovou smlouvu uzavírat. Například v případě různé elektroniky je to běžné – když si koupíte televizi, získáte s ní i licenci na vnitřní software. Pokud se vám po záruce televize rozbije a koupíte si novou, budete muset zaplatit plnou cenu a nepomůže vám argument, že licenci na software už přece máte z té staré.
Vlastník rozmnoženiny BEZ LICENČNÍ SMLOUVY (viz nahoře, český AZ takového předpokládá) může používat program na libovolném počítači dle §66. Proto licenční smlouva toto nemůže omezit.Celou dobu argumentujete, že je možné používat počítačový program i bez smlouvy, a teď se najednou odvoláváte na smlouvu. § 66 neříká nic o využití programu na libovolném počítači. § 66 říká pouze jedinou věc, že pokud někdo má licenci k používání programu a používá ho v souladu s licencí, má určitá minimální práva. Váš velmi extenzivní výklad, že se § 66 do českého práva pokoutně zavedl zcela nový způsob užití autorského díla, který je v rozporu s evropskou směrnicí i s mezinárodními dohodami. § 66 je prostě jen implementace směrnice 2009/24, která vůbec neřeší, jak někdo získá práva na užívání programu, řeší jenom to, že když už nějaká práva má, má i ta další práva ve směrnici uvedená. Všimněte si také, že ta další práva jsou vám sama o sobě k ničemu, dávají smysl jedině tehdy, když máte právo vůbec program užít.
iDokud jste si myslel, že rozhodnutí ESD podporuje vaše tvrzení, budete se jím ohánět.
Ne, ohánět se budu rozhodnutím ESD, které je obecné. Rozhodnutí ESD, které v určitých odstavcích dokolečka opakuje "v dotyčném případě" je prostě rozhodnutí týkající se tohoto případu. To si jako myslíš, že ESD tam tu formulaci dal pro srandu králíků?? Furt omíláš dokolečka ESD rozhodl, ESD rozhodl, ale můj protipříklad si prostě nevyvrátil. Přitom ten protipříklad jasně ukazuje, že existuje placka bez licence a naopak. Je od vás odvážné, že se pouštíte do polemiky s ESD Ne, já s ESD nepolemizuji. Já jen tvrdím, že jste rozhodnutí ESD nepochopil a že Vaše interpretace je špatná. A dokládám to tím protipříkladem, který jasně Vaši interpretaci rozhodnutí ESD vyvrací. Kde je v rozhodnutí ESD formulace: "rozmnoženina je VŽDY spjata s licencí"? To totiž tvrdíte - ale to ESD nikdy neřekl, protože je to blbost. ESD pouze řekl, že V TOMTO PŘÍPADĚ je rozmnoženina spjata s licencí.
* Zatímco evropská směrnice 2009/24 zní: "3. The person having a right to use a copy of a computer program shall be....", tedy opravdu mluví o člověku majícím licenci, české právo mluví o "oprávněném nabyvateli rozmnoženiny", což je i člověk bez licence.
Vy v tom anglickém textu někde vidíte slovo „licence“? Já tedy ne. Já tam vidím „having a right to use“ což v češtině znamená „oprávněný“.
Ne, having a right to use NEZNAMENÁ oprávněný majitel rozmnoženiny. "Having right to use" znamená mající právo věc užít, tedy ten co má licenci (neboť licence JE právo něco užít). V českém právním řádu je ovšem KROMĚ majitele licence jmenován i oprávněný majitel rozmnoženiny. Viz §66 odst. 6. Kdyby oprávněný majitel rozmnoženiny byl majitel rozmnoženiny mající právo dílo užít, tedy majitel licence, pak by ten odstavec zněl: "majitel rozmnoženiny který je majitelem licence, dále majitel licence a ....". Tedy nesmysl. Navíc tam ani není "jak oprávněný" - takže by se to vztahovalo na distributora (majitel licence oprávněný SW prodávat) a kupu dalších lidí. Oprávněný nabyvatel zcela jasně znamená ten, co nabyl rozmnoženinu oprávněně (tedy ne zloděj). Toto je klíčový prvek Tvého nepochopení AZ, z kterého plynou veškeré Tvé omyly.
Píše se tam o rozmnoženině díla. Podle vašeho výkladu se tedy jasně jedná o nabytí rozmnoženiny díla a nijak se to netýká licence. Nicméně ESD to vyložil jinak a v rozhodnutí velmi podrobně zdůvodňuje, proč nabytí rozmnoženiny díla a získání licence je jeden nedílný celek,
1) Protože v Evropském právu ta další užívací práva plynou z vlastnictví licence, zatímco vyčerpání práv na rozšiřování z prodeje rozmnoženiny, tak ESD ukázal, že V TOMTO PŘÍPADĚ to jde ruku v ruce a tedy platí obě ustanovení.
2) Nijak to nemění fakt, že to jsou dvě věci - PRÁVĚ PROTO, že to jsou dvě věci, tak JE NUTNÉ ukázat, že došlo k oběma, aby to bylo tak jak soud rozhodl. Kdyby to byla jedna věc, tak to není třeba ukazovat, prostě to je jedna věc.
3) Z českého právního řádu ovšem plyne, že nejen majitel licence, ale i jen majitel rozmnoženiny ta práva má. Pro český právní řád to je tedy irelevatní.
4) U autorských děl je běžné, že má člověk rozmnoženinu a nemá licenci. Viz např. kniha, nebo když koupím od distributora CD a teprve odkliknutím EULY uzavřu licenci. Evidentně tedy neplatí, že ve všech případech je licence nutně spojená s rozmnoženinou. Ustanovení ESD tedy jasně platí jen pro tento případ, jak je i v rozsudku mnohokrát opakováno.
Pokud je v licenci uvedeno, že je na 8 počítačů, je to prostě jedna licence na 8 počítačů a nabyvatel ji může prodat jako celek nebo vůbec, nemůže změnit obsah licence tím, že ji rozdělí na dvě. Přestože to omezuje jeho právo na rozšiřování rozmnoženiny.
1) Viz výše, evropské právo to řeší trochu jinak než české
2) Ani z českého nic takového nevyplývá, protože když koupím multilicenci, obdržím od autora JEDNU rozmnoženinu. A právo z ní udělat osm rozmnoženin. Vyčerpané právo k rozšiřování je ovšem POUZE u té jedné kopie, kterou jsem obdržel. A to nelze omezit. Omezit právo jak mohou z toho být udělány ty kopie samozřejmě jde.
* Stejnětak, co když se dané PC rozbije? Licence od Microsoftu to řeší. Ale
já neřeším licenci, já řeším, co plyne ze zákona. Chápeš vůbec, že ustanovení zákona je nad licencí? A že pokud vyložíš zákon tak, že z něj plynou paradoxy (které pak třeba může zachraňovat licenční smlouva, ale také nemusí), tak jsi ho evidentně vyložil špatně?
> Vlastník rozmnoženiny BEZ LICENČNÍ SMLOUVY (viz nahoře, český AZ takového předpokládá) může používat program na libovolném počítači dle §66. Proto licenční smlouva toto nemůže omezit.
Celou dobu argumentujete, že je možné používat počítačový program i bez smlouvy, a teď se najednou odvoláváte na smlouvu. ????
Prostě nějaká práva k autorskému dílu plynou z vlastnictví rozmnoženiny. A tedy žádná smlouva, která je slabší než zákon, tě těch práv nemůže zbavit. Co je na tom za nekonzistenci ???
§66 je prostě jen implementace směrnice 2009/24
Ne, není. Zjistit si něco o tom, jaký je vztah evropského práva a českého. Žádný český zákon není "jen implementace směrnice".
Všimněte si také, že ta další práva jsou vám sama o sobě k ničemu, dávají smysl jedině tehdy, když máte právo vůbec program užít. ???
Ta práva, která jsou tam vyjmenovaná, jsou PRÁVĚ práva autorské dílo užít. A jelikož jediné autorské právo, které poruším, když "používám" program je právo na rozmnožování, které je v §66 zmíněno, tak práva vyplývající z §66 k legálnímu užití programu stačí.
§ 66 říká pouze jedinou věc, že pokud někdo má licenci k používání programu a používá ho v souladu s licencí, má určitá minimální práva
To je totální nesmysl. Protože tím vlastně říkáš: pokud člověk dodržuje A (licenci) - tedy nedělá nic z množiny not A = B, pak má právo dělat C (práva z §66). Jsou přitom dvě možnosti: Buďto je B a C disjunktní. Pak je §66 zbytečný - všechna práva mi dává licence. Anebo B a C disjunktní nejsou a mají průnik D. Pak ovšem říkáš, že člověk má právo dělat D, pouze pokud nedělá D. Takže zas mu nedává žádná práva. Takže dle Tvé interpretace je §66 vlastně zbytečný.
I pokud by oprávněný nabyvatel znamenalo nabyvatel, který má licenci (a tedy neplatil §66 odst 6), tak by §66 toto neznamenal. Znamenal by: "každá licenční smlouva na SW nutně povoluje následující věci"
Rozhodnutí ESD, které v určitých odstavcích dokolečka opakuje "v dotyčném případě" je prostě rozhodnutí týkající se tohoto případu.Nikoli. „V dotyčném případě“ říká, jak se obecné tvrzení, které soud odvodil v předchozích částech, aplikuje na konkrétní případ. Já jsem citoval ta obecná tvrzení.
Přitom ten protipříklad jasně ukazuje, že existuje placka bez licence a naopak.To není žádný protipříklad. Že existují dvě transakce píše i ESD. Podstatné je to, že z hlediska autorského práva se ty dvě transakce posuzují jako celek. Že oprávněný uživatel je ten, kdo má potřebnou licenci a je vlastníkem rozmnoženiny.
Kde je v rozhodnutí ESD formulace: "rozmnoženina je VŽDY spjata s licencí"? To totiž tvrdíte - ale to ESD nikdy neřekl, protože je to blbost. ESD pouze řekl, že V TOMTO PŘÍPADĚ je rozmnoženina spjata s licencí.Ta ustanovení jsem citoval výše. Odstavce 44, 47, 84 a 88 obsahují jen obecná tvrzení, která se netýkají jen jednoho případu.
Ne, having a right to use NEZNAMENÁ oprávněný majitel rozmnoženiny. "Having right to use" znamená mající právo věc užít, tedy ten co má licenci (neboť licence JE právo něco užít).Ne, „having a right to use“ je v českém AZ přeloženo jako „oprávněný uživatel“.
V českém právním řádu je ovšem KROMĚ majitele licence jmenován i oprávněný majitel rozmnoženiny.Jenže to nejsou dva oddělené případy, to z toho děláte vy. Jde o jednoho oprávněného uživatele, který má zároveň licenci („oprávněný“) a zároveň je vlastníkem rozmnoženiny („uživatel“).
Toto je klíčový prvek Tvého nepochopení AZ, z kterého plynou veškeré Tvé omyly.Nikoli, to je klíčový prvek vašeho výkladu AZ, který nemá oporu ani v evropské směrnici ani v žádném rozhodnutí soudu. Nenajdete jediné rozhodnutí českého soudu, které by operovalo s výkladem, že vlastník rozmnoženiny je oprávněný uživatel. A že by takový výklad zvrátil hodně soudních pří.
Protože v Evropském právu ta další užívací práva plynou z vlastnictví licence, zatímco vyčerpání práv na rozšiřování z prodeje rozmnoženiny, tak ESD ukázal, že V TOMTO PŘÍPADĚ to jde ruku v ruce a tedy platí obě ustanovení.Nikoli, ESD ukázal, že z hlediska autorského práva je vlastnictví licence a držení rozmnoženiny jedno a totéž. Ono je to koneckonců jediné logické vysvětlení celého konceptu autorského práva.
Z českého právního řádu ovšem plyne, že nejen majitel licence, ale i jen majitel rozmnoženiny ta práva má.To neplyne z českého právního řádu, nýbrž jen z vaší chybné interpretace několika slovíček, která ani nedává smysl v kontextu ostatních paragrafů. Nepřipadá vám zvláštní, že by český autorský zákon porušil evropskou směrnici a mezinárodní smlouvy a zavedl zcela nový třetí typ užívání autorských děl, a to pár slovíčky v jednom odstavci jednoho nesouvisejícího paragrafu, a nikde jinde v celém zákoně by se o tomto novém typu užívání nepsalo? Nepřipadá vám zvláštní, že o tomto českém specifiku odporujícím evropské směrnici a mezinárodním smlouvám ještě nerozhodoval žádný soud? Nepřipadá vám daleko pravděpodobnější, že prostě těch pár slov jenom špatně interpretujete?
Prostě nějaká práva k autorskému dílu plynou z vlastnictví rozmnoženiny. A tedy žádná smlouva, která je slabší než zákon, tě těch práv nemůže zbavit. Co je na tom za nekonzistenci?Nekonzistence je v tom, že tvrdíte, že něco nemůže omezit smlouva, která podle vás vlastně neexistuje. Jak by něco mohla omezit neexistující smlouva?
U autorských děl je běžné, že má člověk rozmnoženinu a nemá licenci. Viz např. kniha, nebo když koupím od distributora CD a teprve odkliknutím EULY uzavřu licenci. Evidentně tedy neplatí, že ve všech případech je licence nutně spojená s rozmnoženinou. Ustanovení ESD tedy jasně platí jen pro tento případ, jak je i v rozsudku mnohokrát opakováno.ESD jasně říká, že pokud člověk má rozmnoženinu software, ale nemá licenci, je to neúčelné, protože rozmnoženinu nemůže užívat.
Viz výše, evropské právo to řeší trochu jinak než českéNeřeší, české právo se v tomto nemůže odchýlit od evropské směrnice ani od mezinárodních smluv. Ten rozdíl není v českém právu vůči evropskému, ale ve vašem výkladu oproti skutečnosti.
A že pokud vyložíš zákon tak, že z něj plynou paradoxy, tak jsi ho evidentně vyložil špatně?Tohle byste si měl opakovat. Z mého výkladu žádné paradoxy neplynou, z vašeho výkladu jich plyne spousta.
Žádný český zákon není "jen implementace směrnice".Evropské směrnice neplatí v české legislativě přímo. Evropská směrnice je transponována do českého práva zákonem, který musí přesně odrážet obsah směrnice, a specifikuje věci, které směrnice ponechává na opatření konkrétního státu. Směrnice například neřeší kolektivní správu práv, to si může (v mantinelech obecné ochrany autorských práv) definovat každý stát po svém. Směrnice 2001/29/ES v odstavci 32 říká:
Tato směrnice stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení práva na rozmnožování a práva na sdělování veřejnosti.To znamená, že žádný stát si nemůže přidat svou vlastní výjimku práva na rozmnožování, např. povolit rozmnožování jen na základě vlastnictví rozmnoženiny, jak tvrdíte.
Ta práva, která jsou tam vyjmenovaná, jsou PRÁVĚ práva autorské dílo užít. A jelikož jediné autorské právo, které poruším, když "používám" program je právo na rozmnožování, které je v §66 zmíněno, tak práva vyplývající z §66 k legálnímu užití programu stačí.Nikoli, § 66 dává oprávněnému uživateli práva zkoumat, překládat a upravovat program.
Znamenal by: "každá licenční smlouva na SW nutně povoluje následující věci"Ve skutečnosti § 66 říká „licenční smlouva nemůže zakázat zkoumání, překládání a upravování programu, pokud je to nutné a uživatel to dělá při běžném použití programu“. Odst. 1 písmeno b) pak přidává i možnost dělat to jiným způsobem, než při běžném použití programu, ovšem tuto možnost už může smlouva omezit.
Ne, „having a right to use“ je v českém AZ přeloženo jako „oprávněný uživatel“.
1) český překlad "The person having a right to use“ není "oprávněný uživatel.". Nauč se anglicky/česky. Mohu být "The person having a right to use“ - tedy osoba s právem užít, a přitom nebýt uživatel.
2) Proto také tento termín v českém znění směrnice tak jak tvrdíš přeložen není, je přeložen jako: "Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu"
3) AZ není překladem směrnice, nicméně byl sepsán v reakci na tuto směrnici. Kdyby chtěl zachytit přesně to, co ta směrnice, použije stejný termín (viz 2). Zákonodárce použil termín jiný.
4) V českém AZ je použitý termín "oprávněný uživatel" nadefinován - a to v paragrafu §66 odst. 6. A - jak jsem ukázal - je nadefinován jinak, šířeji, než jen "having right to use". Víc k tomu nemám co dodat, tento odstavec cituji po desáté bez jakékoli reakce... Dokonce jsi ignoroval i rozbor toho odstavce, který dokazoval, že Tvoje interpretace je nesmyslná.
Nekonzistence je v tom, že tvrdíte, že něco nemůže omezit smlouva, která podle vás vlastně neexistuje. Jak by něco mohla omezit neexistující smlouva?
Opět prokazuješ základní neznalost právnické terminologie: tím, že něco nemůže omezit (licenční) smlouva se rozumí, že každé ustanovení jakékoli licenční smlouvy, které by to omezovalo, je neplatné. Ty tady děláš dalekosáhlé závěry - a neznáš úplné základy.
Nikoli, § 66 dává oprávněnému uživateli práva zkoumat, překládat a upravovat program.
Auuuu - ale jediné, proč bych ty činnosti nemohl dělat je proto, že bych porušil právo užít dílo. Takže §66 dává právo užít dílo (určitým způsobem a za určitých podmínek).
Neřeší, české právo se v tomto nemůže odchýlit od evropské směrnice ani od mezinárodních smluv.
Ale samozřejmě, že může, nesmí směrnici či smlouvu porušit. Tedy pokud např. směrnice řekne, že někdo má mít právo, tak to má platit (to ještě neznamená, že to opravdu platí) i v českém právním řádu. Nikdo však nezakazuje, aby český právní řád to právo dal např. větší množině osob, než je ve směrnici uvedeno. A to přesně se stalo.
Nikoli, ESD ukázal, že z hlediska autorského práva...
Nic jako "hledisko autorského práva" neexistuje. Pokud tvrdíš opak, prosím odkaz na legislativu, kde je "hledisko autorského práva" definováno. Podle práva je buďto věc jedna, nebo dvě. Neexistuje něco, co je z hlediska jednoho práva jedna věc a z hlediska druhého práva dvě věci. (Platné) právo je je jen jedno.
Já jsem citoval ta obecná tvrzení.
Citoval jsi tvrzení, která jsou uvedena v kontextu specifických tvrzení, na které se odvolává - odstavce 43 a 45. Klasické vytrhávání z kontextu. A i 44 je specifická - mluví pouze o stažení software, nikoli o jiné distribuci, kdy dokonce koupě rozmnoženiny je smlouva s jiným subjektem (distributorem, teda např. Alzou) než následné uzavření licenční smlouvy při odklepnutí EULY (což je smlouva s Microsoftem).
Celý ten rozsudek je o tom, že když někdo zároveň poskytuje rozmnoženinu a licenci, tak se věc posuzuje (nikoli že je) jako jeden celek. Nijak nevylučuje možnosti, že to někdo dělá jinak - tj. že je možné nabízet rozmnoženinu bez licence (např. prodávat knihy, nebo že Alza prodávácdčka s officama), anebo naopak licenci bez rozmnoženiny (např. legalizační sadu).
---
A na závěr prosím otázku: pokud je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny podle Tebe jedna věc - tak tedy tvrdíš, že v okamžiku, kdy přijdeš o rozmnoženinu, tak si pozbyl licenci? Když ztratím originálku, tak přestávám být majitelem licence?
Dále prosím o odpověď na následující dvojotázku: mohu si koupit od autora nějaký zdrojový kód jen proto, abych si ho přečetl? (Např. se chci podívat na algoritmus?) - tedy chci pouze rozmnoženinu a nechci žádnou licenci. Je to podle tebe možné?
- Pokud tvrdíš, že NE, tak vysvětli, jak se to liší od toho, když si chci koupit knihu. Proč to s (elektronickou) knihou jde a se software ne? Čím se to konkrétně liší?
- Pokud tvrdíš, že ANO, tak vysvětli, jaktože v tu chvíli mám naprosto legálně software, ale nemám k němu žádnou licenci, když tvrdíš, že V OBECNÉM případě je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny totéž.
Proto také tento termín v českém znění směrnice tak jak tvrdíš přeložen není, je přeložen jako: "Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu"Ano, ve směrnici je to přeloženo jako „osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu“, v zákoně je to vyjádření zpřesněné na „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu“. V obou případech je tam to slovo oprávněný/oprávněná, které znamená, že aby byla podmínka splněna, musí mít dotyčný nějaká práva. A tato práva může získat buď od autora nebo zákonem.
V českém AZ je použitý termín "oprávněný uživatel" nadefinován - a to v paragrafu §66 odst. 6. A - jak jsem ukázal - je nadefinován jinak, šířeji, než jen "having right to use".Neukázal jste, že je nadefinován šířeji. Ukázal jste, že při ignorování celého zbytku autorského zákona, evropské směrnice, mezinárodních smluv i logiky dokážete chybně interpretovat význam textu tak, že by to vedlo ke světově unikátnímu způsobu užití autorských děl a k absurdním závěrům, které by mimo jiné znamenaly, že veškerá omezení v licencích jsou k ničemu, protože stačí získat jedinou rozmnoženinu, a pak už si s programem můžu dělat úplně co chci.
Víc k tomu nemám co dodat, tento odstavec cituji po desáté bez jakékoli reakce...Reakce je stále stejná – odstavec sice citujete, ale vykládáte ho špatně a nesmyslně.
Dokonce jsi ignoroval i rozbor toho odstavce, který dokazoval, že Tvoje interpretace je nesmyslná.To, že vy špatně interpretujete text, nedokazuje vůbec nic.
Opět prokazuješ základní neznalost právnické terminologie: tím, že něco nemůže omezit (licenční) smlouva se rozumí, že každé ustanovení jakékoli licenční smlouvy, které by to omezovalo, je neplatné.Jaká neznalost právnické terminologie? Bavit se o smlouvě, která neexistuje, a řešit, co ta neexistující smlouva může a nemůže omezovat, je právnická terminologie? Houby právnická terminologie, nesmysl to je. Když neexistuje žádná smlouva, jak by mohla něco omezit nebo být neplatná? Aby se mohlo mluvit o platnosti nebo neplatnosti smlouvy, musí ta smlouva nejprve existovat. A vy přitom celou dobu tvrdíte, že žádná smlouva není.
Ty tady děláš dalekosáhlé závěry - a neznáš úplné základy.To už je vaše třetí chybná interpretace textu. Nejprve ten zákon, pak že neznám vztah evropského a českého práva, a teď že neznám úplné základy, protože prý neplatné ustanovení neexistující smlouvy je právnická terminologie.
Ale samozřejmě, že může, nesmí směrnici či smlouvu porušit. Tedy pokud např. směrnice řekne, že někdo má mít právo, tak to má platit (to ještě neznamená, že to opravdu platí) i v českém právním řádu.Takže v tomto případě se od evropských směrnic odchýlit nemůže, protože by je tím porušila. Když evropská směrnice jasně říká, že autorská práva lze omezit pouze způsoby přesně vyjmenovanými v té směrnici, nemůže český zákon jen tak přijít a přidat si výjimku další.
Nikdo však nezakazuje, aby český právní řád to právo dal např. větší množině osob, než je ve směrnici uvedeno. A to přesně se stalo.Když už tady tak poučujete o těch základech, měl byste si zjistit, jak funguje autorské právo. Ono totiž funguje přesně opačně, než si myslíte. Autorské právo dává veškerá práva autorům, a následně ta práva autorů (způsoby přesně vyjmenovanými ve směrnici) omezuje. Autorský zákon tedy nedává práva větší skupině osob, naopak ta práva odebírá autorům. Protože jsou to omezení práva autorského. Proto je to také v zákoně vždy formulováno „do práva autorského nezasahuje ten, kdo…“. No a ta možná omezení jsou vyjmenována ve směrnici, a vámi uváděné omezení autorského práva v té směrnici uvedené není.
Nic jako "hledisko autorského práva" neexistuje. Pokud tvrdíš opak, prosím odkaz na legislativu, kde je "hledisko autorského práva" definováno. Podle práva je buďto věc jedna, nebo dvě. Neexistuje něco, co je z hlediska jednoho práva jedna věc a z hlediska druhého práva dvě věci. (Platné) právo je je jen jedno.Z hlediska autorského práva je CD rozmnoženina autorského díla, z hlediska spotřebitelského práva je to zboží, z hlediska patentového práva to bude aplikace nějakého užitného vzoru nebo co definuje parametry CD, z hlediska trestního práva může být CD třeba použito jako zbraň. Z hlediska občanského práva je nákup/prodej v obchodě jedna věc, přestože při něm dochází ke dvěma transakcím – předání zboží a zaplacení ceny. Z hlediska zákonů o hygieně může být zajímavá jenom ta transakce předání zboží a transakce předání peněz je nezajímavá, z hlediska zákona o platebním styku je zase zajímavé to předání peněz a předání zboží je nezajímavé. Takže ano, existují různá hlediska, a posloupnost několika úkonů může být nahlížena z pohledu několika zákonů, a každý zákon na té posloupnosti bude řešit něco jiného, některé zákony budou posuzovat jen některé úkony, jiné zákony budou posloupnost posuzovat jako celek.
Citoval jsi tvrzení, která jsou uvedena v kontextu specifických tvrzení, na které se odvolává - odstavce 43 a 45. Klasické vytrhávání z kontextu.Nikoli, ta tvrzení nejsou uvedena v kontextu specifických tvrzení. A na žádná specifická tvrzení se neodvolávají. Že se neodvolávají na odstavce 43 a 45 se zjistí snadno tak, že se podíváte, že se tam číslovky 43 ani 45 vůbec nevyskytují. No a že se neodvolávají jinam se pozná tak, že tam nejsou žádná ukazovací zájmena, která by ukazovala na jiný kontext, ani jiné označení těch specifických situací. Porovnejte si to třeba s odstavcem 46, který začíná slovy „za těchto podmínek“, což odkazuje na podmínky uvedené v předcházejících odstavcích.
Celý ten rozsudek je o tom, že když někdo zároveň poskytuje rozmnoženinu a licenci, tak se věc posuzuje (nikoli že je) jako jeden celek.Jo, takže proto Oracle argumentuje tím, že rozmnoženinu neposkytuje, a soud to vyvrací tvrzením, že Oracle sice poskytuje jen licenci a teprve na jejím základě že má uživatel právo stáhnout rozmnoženinu, ale že je to nutné posuzovat jako celek, tedy že když Oracle sice tvrdí, že nabízí jen licenci, ve skutečnosti poskytuje rozmnoženinu i licenci. Pomotal jste příčinu a důsledek – posuzování jako jeden celek je příčina, důsledek je, že Oracle poskytuje licenci i rozmnoženinu.
Nijak nevylučuje možnosti, že to někdo dělá jinak - tj. že je možné nabízet rozmnoženinu bez licence (např. prodávat knihy, nebo že Alza prodávácdčka s officama), anebo naopak licenci bez rozmnoženiny (např. legalizační sadu).Ano, nevylučuje – přesně o tom druhém případu soud říká, že Oracle sice tvrdí, že jenom prodává licenci, ale ve skutečnosti je to prodej licence a rozmnoženiny. Protože jedno bez druhého by bylo neúčelné. Stejně tak je ale neúčelné i druhé bez prvního. A mimochodem, přesně tím stejným způsobem, jako Oracle ve zmíněném případu – tedy nejprve licence, teprve pak rozmnoženina – dnes Microsoft prodává nejlevnější OEM licence. Takže ten rozsudek můžete na OEM licence Microsoftu aplikovat slovo od slova. Mimochodem, nechápu, proč se vůbec ten rozsudek ESD taháte, když tvrdíte, že možnost přenést OEM licenci na jiný počítač plyne ze specifické české úpravy autorského práva, která nemá v evropské směrnici obdobu. Specifická česká úprava by asi nijak neovlivnila spor vedený podle německého práva u Evropského soudního dvora, nemyslíte?
A na závěr prosím otázku: pokud je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny podle Tebe jedna věcNení.
mohu si koupit od autora nějaký zdrojový kód jen proto, abych si ho přečetl? (Např. se chci podívat na algoritmus?) - tedy chci pouze rozmnoženinu a nechci žádnou licenci. Je to podle tebe možné?Jak často se s takovým případem setkáváte? Samotný algoritmus není předmětem autorskoprávní ochrany. Pokud ten zdrojový kód budete mít elektronicky, těžko si ho přečtete bez vytvoření (alespoň dočasné) rozmnoženiny. Pokud ho budete mít na papíře, můžete si ho číst do aleluja.
když tvrdíš, že V OBECNÉM případě je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny totéžNetvrdím. Tvrdím, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou obě podmínky nutné pokud chci legálně užívat program na počítači. Vždyť to vidíte na tom vašem příkladu. Máte rozmnoženinu programu, ale legálně ho na počítači používat nemůžete, protože nemáte licenci. Pokud máte ten program na papíře, musel byste ho nejprve přepsat do počítače – a to byste vytvořil rozmnoženinu, jenže k tomu nemáte oprávnění. Pokud máte program elektronicky, musel byste ho nahrát do paměti, což by bylo vytvoření rozmnoženiny, a k tomu nemáte oprávnění. Ale když už si budete pořizovat tu rozmnoženinu programu bez licence, doporučuju spíš tu papírovou formu. Tím si třeba aspoň můžete podložit stůl, kdyby stál nakřivo.
Nebudu reagovat na všechny nepravdy, kterých jsi se výše dopustil (možná se k nim vrátím), protože nejprve je třeba si vyjasnit pár klíčových bodů.
no, ve směrnici je to přeloženo jako „osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu“, v zákoně je to vyjádření zpřesněné
Čteš co píšu? Tuto interpretaci jsem již vyvrátil a nijak jsi na to nereagoval. Tak znovu Tam, kde se ve směrnici používá "osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu“ je v AZ použit termín JINÝ: "oprávněný uživatel". Je to termín jiný jak doslovně, tak i významem (mohu mít právo k užití, a přitom nebýt uživatel - prostě právo nepoužívat).
Tento termín je pak nadefinován v §66 - am jak níže ukážu, opět jinak, než jako "osoba oprávněná používat program".
V obou případech je tam to slovo oprávněný/oprávněná, které znamená, že aby byla podmínka splněna, musí mít dotyčný nějaká práva.
Každý má nějaká práva. Tvoje interpretace by měla smysl, pouze pokud by tam bylo v kontextu zmíněno, jaká práva. To ovšem v definici oprávněného uživatele nikde není a proto tento odstavec takto interpretovat nelze. Termín oprávněný v Tebou prosazovaném smyslu vyžaduje, aby se přímo v kontextu mluvilo o konkrétním právu. Tak je tento termín v celém českém právním řádu používán.
(námitka, že celý AZ mluví o právu k užití díla pak také neobstojí, protože AZ pojednává o daleko víc autorských právech, než jen o právu na rozmnožování, které zpravidla jediné získávám koupí licence na software, takže by nebylo naprosto jasné, o jaké množině práv se mluví a jestli mi stačí jedno z těchto práv nebo musím mít všechna atd...)
Proto je zcela jasné, že "oprávněný nabyvatel" není nabyvatel, který má nějaká nikde nespecifikovaná práva (tedy defakto každý nabyvatel), ale nabyvatel, který věc nabyl dle práva. Tedy, že oprávněnost se nevztahuje k osobě, ale k aktu nabytí. Jasné je to i z dalšího pokračování odstavce, kde se mluví o "oprávněném nabyvateli licence", což v Tvé interpretaci by bylo nabyvatel licence, který má licenci - tedy pleonasmus.
Úplně stejně, jako např. oprávněný poskytovatel není ten, kdo poskytuje a má nějaká další práva, ale ten, kdo poskytuje a má právo poskytovat (tedy neposkytuje protiprávně), viz: http://www.ponap.cz/text-otazky-a-odpovedi-k-nahradnimu-plneni
A už vůbec je nesmyslná Tvoje interpretace, že oprávněný uživatel je ten, který užívá dle práva - tedy neporušuje licenci. Mít právo (tedy být oprávněný v Tvé interpretaci) je něco zcela jiného, než neporušovat cizí práva. Mohu jak porušovat cizí práva k A, a přitom mít práva k A, stejně jako mohu neporušovat cizí práva k A - a přitom k A práva nemít. Tedy práva §66 mám, ať už licenci porušuji nebo ne. Tím, že začnu licenci porušovat, o ně přijít jednoznačně nemohu.
Dej mi prosím sem odkazy na kohokoli, kdo chápe daný paragraf AZ tak jako ty. Já Ti sem dám odkazy na lidi, kteří to chápou jako já.
http://www.zive.cz/clanky/novela-autorskeho-zakona-vyznamne-ovlivni-take-praci-se-softwarem/sc-3-a-130563
http://www.znalec-it.cz/files/Uziti_sw_bez_smlouvy.pdf
A dál prosím vysvětli, čím se liší: 1) "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu" a 2) "oprávněný nabyvatel licence", tedy zdali podle Tebe je celé 1 podmnožinou 2 a tedy zákonodárce byl blbec, že to tam dával, nebo jestli existuje někdo, kdo spadá do 1 a nespadá do 2 - a kdo konkrétně to je.
---
No a ta možná omezení jsou vyjmenována ve směrnici, a vámi uváděné omezení autorského práva v té směrnici uvedené není.
Přečtěte si celý AZ - těch omezení autorského práva je tam daleko více, a spousta z nich není v žádné směrnici. Směrnice prostě neomezuje české právo tak, jak si myslíš.
---
když tvrdíš, že V OBECNÉM případě je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny totéž
Netvrdím. Tvrdím, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou obě podmínky nutné pokud chci legálně užívat program na počítači.
Aspoň někam jsme se posunuli, protože dříve jsi tvrdil, že:
Výše uvedený rozsudek ESD říká, že příslušnou směrnici EU (a potažmo tedy ji implementující zákony) je nutné vykládat tak, že vlastnictví rozmnoženiny a licence je jedno a totéž.
A tím jsi celou dobu argumentoval. Rozsudek ESD tvrdí, že konkrétní transakce udělení licenčních práv a nabytí rozmnoženiny je jedna. Ty jsi z toho vyvozoval obecnou platnost, že vždy to je jedna věc - pokud už to netvrdíš, tak Ok - pak jsme se někam konečně pohnuli.
Pak ale argument rozsudkem ESD je mimo, protože ESD nic neříká o tom, co je NUTNÉ k tomu, aby uživatel užil program legálně - jak interpretuješ své stanovisko teď. Pouze dokládá, že v případě, kdy uživatel je jak vlastník licence, tak i nabyvatel rozmnoženiny, může danou kopii programu používat - a dokládá, že uživatel "vlastníkem rozmnoženiny" je (o vlastnictví licence spor nebyl).
----
pak jen detail
Z hlediska autorského práva je CD rozmnoženina autorského díla, z hlediska spotřebitelského práva je to zboží, z hlediska patentového práva to bude aplikace nějakého užitného vzoru nebo co definuje parametry CD, z hlediska trestního práva může být CD třeba použito jako zbraň.
Pleteš se. Z hlediska práva je CD rozmnoženina autorského práva i zboží i aplikace nějakého užitného vzoru a pokud mě s ním zabiješ i zbraň. Právo funguje jako komplex, nemůžeš vytrhnout jeden zákon z českého práva, a zapomenout na ostatní zákony. Máš pravdu, že některé skutečnosti jsou pro posouzení konkrétního sporu nevýznamné, to ale nijak nemění to, že jsou a že nejde tvrdit, že když něco nemá v konkrétním případě význam, že to není (tedy např. že něco je najednou jedna věc, protože druhá část transakce nemá význam atd...).
Vypadá to jako slovíčkaření - ale tento rozdíl má své důsledky - např. takové, že pokud jsou dvě věci jedna, tak prostě jsou jedna. Nejsou rozdělitené. Pokud jsou dvě věci dvě, jen díky něčemu spojené, tak je vazba mezi nimi slabší a porušitelnější.
Preambule EN: (14) A person having a right to use a computer program should not be prevented from CS: (14) Oprávněnému uživateli počítačového programu nesmí být bráněno v tom, Článek 5 / Article 5 EN: (2) The making of a back-up copy by a person having a right to use the computer program may not be prevented by contract in so far as it is necessary for that use. CS: (2) Oprávněnému uživateli počítačového programu nemůže být smluvně bráněno, aby z něho pořizoval záložní rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu. EN: (3) The person having a right to use a copy of a computer program shall be entitled CS: (3) Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu můžeStále trváte na tom, že a person having a right a oprávněný uživatel / osoba oprávněná užívat neznamenají v této směrnici jedno a totéž?
Termín oprávněný v Tebou prosazovaném smyslu vyžaduje, aby se přímo v kontextu mluvilo o konkrétním právu.Ta konkrétní práva jsou práva uvedená jako podmínky v odstavci jedna, tedy práva nutná pro zavedení, provoz, využití, užívání atd.
Tedy práva §66 mám, ať už licenci porušuji nebo ne.Takže koupíte program. Jste oprávněný nabyvatel, podle § 66 můžete program používat. Prodáte program. Podle licence nemůžete program dál používat, ale to nevadí, protože tu máme § 66, a podle něj program můžete používat, i když nesplňujete podmínky licence. Já vám to pořád říkám, že ten váš absurdní výklad vede k absurdním závěrům, a že by bylo možné celou tu vaší složitou konstrukci nahradit jedinou větou „počítačové programy může každý využívat libovolným způsobem“, protože ten váš výklad stejně vždycky takhle skončí.
A dál prosím vysvětli, čím se liší: 1) "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu" a 2) "oprávněný nabyvatel licence", tedy zdali podle Tebe je celé 1 podmnožinou 2 a tedy zákonodárce byl blbec, že to tam dával, nebo jestli existuje někdo, kdo spadá do 1 a nespadá do 2 - a kdo konkrétně to je.Nabyvatel licence je třeba výrobce automobilů, který si nechá na zakázku vyvinout software pro své distributory. Distributor je pak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu.
tedy zákonodárce byl blbec, že to tam dávalNo, kdyby zákonodárce nevymýšlel, jak to přebásnit, a použil formulace, které jsou v českém překladu směrnice, neměl byste v tom takový hokej.
Přečtěte si celý AZ - těch omezení autorského práva je tam daleko více, a spousta z nich není v žádné směrnici.Když je jich spousta, jistě dokážete jmenovat alespoň jedno omezení nebo výjimku práva na rozmnožování nebo práva na sdělování veřejnosti, které je v českém AZ a není mezi výjimkami povolenými směrnicí.
Směrnice prostě neomezuje české právo tak, jak si myslíš.Jak tedy vykládáte bod 32 směrnice 2001/29/ES?
Tato směrnice stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení práva na rozmnožování a práva na sdělování veřejnosti.Mám to chápat tak, že směrnice stanovuje vyčerpávající výčet výjimek, ale Češi si můžou přidat další?
Máš pravdu, že některé skutečnosti jsou pro posouzení konkrétního sporu nevýznamné, to ale nijak nemění to, že jsou a že nejde tvrdit, že když něco nemá v konkrétním případě význam, že to neníProto jsem taky netvrdil, že to není, ale tvrdil jsem, že to z hlediska autorského práva nemá význam.
Jak tedy vykládáte bod 32 směrnice 2001/29/ES?
Máš pravdu, že tato směrnice je napsána tak, že výjimky "mimo" jakoby nepovoluje, takže to jsem správně nenapsal. Ovšem její formulace, viz např. 34., i tak (jak je u ervopské legislativy běžné) dovolují poměrně dosti volnosti v její konkrétní implementaci. Prostě neplatí, že české zákony odpovídají 1:1 směrnici a už vůbec ne to, že by směrnice byla "součást české legislativy", nebo že když je zákon ve sporu se směrnicí, že platí směrnice. Stejnětak definice termínů ve směrnici není nijak aplikovatelná na české právo a tak dále. Ten vztah je tam prostě hodně volný, daleko volnější, než (podle toho, jak jsi argumentoval) si předpokládal.
Stále trváte na tom, že a person having a right a oprávněný uživatel / osoba oprávněná užívat neznamenají v této směrnici jedno a totéž?
V tomto máš asi pravdu, překlad té směrnice do češtiny je špatný (pro jednu věc používá dva termíny), takže v té směrnici znamená totéž. To jsem ale primárně netvrdil, tvrdil jsem, že významem je "oprávněný uživatel" a "uživatel mající právo" něco jiného, a to prostě je (ač autor českého překladu směrnice ty věci míchá). A že v českém AZ je oprávněný uživatel nadefinován jinak než "user having right to use", a už vůbec ne jako "uživatel, užívající program dle licence", jak to často interpretuješ.
No, kdyby zákonodárce nevymýšlel, jak to přebásnit, a použil formulace, které jsou v českém překladu směrnice, neměl byste v tom takový hokej.
Ne, kdyby zákonodárce použil formulace ve směrnici, byl by výsledný smysl zákona prostě jiný. Možná ji přebásňoval mj. právě proto, že je přeložena špatně.
Proto jsem taky netvrdil, že to není,
Tvrdil jsi, že to je jedna věc, ač jsou to dvě. Máš krátkou pamět. Ale Ok, nechme to.
Ta konkrétní práva jsou práva uvedená jako podmínky v odstavci jedna, tedy práva nutná pro zavedení, provoz, využití, užívání atd.
Ne, tam nic takového není. Tam je taxativní výčet činností, které musí být splněny. Nikde v bodu jedna není napsáno, že k těmto činnostem musí mít oprávnění. Naopak by to byl nesmysl (jak již píšu jinde), protože by ten paragraf podle tebe zněl: pokud mám právo k A, pak mám právo k A. Tedy by byl zbytečný.
Prodáte program. Podle licence nemůžete program dál používat, ale to nevadí, protože tu máme § 66, a podle něj program můžete používat, i když nesplňujete podmínky licence
Když prodám program, tak prodám rozmnoženinu, takže nejsem oprávněný nabyvatel. Ano, máte pravdu, že je tam teoretická díra v tom, že bych mohl prodat licenci a nikoli program. V tomdle právě je třeba se kouknout na rozsudek ESD, který říká, že v takovém případě se při prodeji licence prodává i rozmnoženina a že z logiky věci musí prodávající své rozmnoženiny smazat. To, že to ESD takhle explicitně řeší je právě důsledek té nejednoznačnosti směrnice a z ní vyplývající teoretické možnosti autorská práva "obejít".
Nabyvatel licence je třeba výrobce automobilů, který si nechá na zakázku vyvinout software pro své distributory. Distributor je pak oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu.
Ale ty tvrdíš, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, co má licenci. Tedy podle Tebe distributor má licenci - a tedy je i oprávněný nabyvatel licence. Takže se znovu ptám. Kdo je podle Tebe oprávněný nabyvatel a není oprávněný nabyvatel licence.
Ten vztah je tam prostě hodně volný, daleko volnější, než (podle toho, jak jsi argumentoval) si předpokládal.Takže jste se zase jenom chybně domýšlel, co bych si asi tak mohl myslet, místo abyste se zabýval tím, co jsem napsal.
V tomto máš asi pravdu, překlad té směrnice do češtiny je špatný (pro jednu věc používá dva termíny), takže v té směrnici znamená totéž.Aha, takže když se vám to přestalo hodit, je najednou překlad směrnice špatný. Mimochodem, ten podle vás špatný český překlad má stejný význam, jako anglická verze směrnice, ale jiný význam, než vaše interpretace autorského práva. Nechtěl byste už konečně připustit, že špatně není český překlad i celá směrnice, ale váš výklad?
tvrdil jsem, že významem je "oprávněný uživatel" a "uživatel mající právo" něco jiného, a to prostě jeNikoli, je to to samé, čeština má prostě víc způsobů, jak vyjádřit to samé. „Oprávněný“ znamená „mající oprávněný“, najděte si to ve slovníku.
Ne, tam nic takového není. Tam je taxativní výčet činností, které musí být splněny. Nikde v bodu jedna není napsáno, že k těmto činnostem musí mít oprávnění.Ano, to, že jsou k tomu nutná oprávnění, není napsáno v odstavci 1. Je to napsáno až v odstavci 2, jak už jsem tu mnohokrát napsal. Tohle bude možná ten důvod, proč to špatně interpretujete – že texty čtete nepozorně. Já napíšu „oprávnění potřebná podle odstavce 2“ a vy je hledáte v odstavci 1.
Naopak by to byl nesmysl (jak již píšu jinde), protože by ten paragraf podle tebe zněl: pokud mám právo k A, pak mám právo k A.Ano, takhle nesmyslně vy ten paragraf interpretujete, a vychází vám z toho, že právo A máte. To je ale chybná interpretace.
Když prodám program, tak prodám rozmnoženinu, takže nejsem oprávněný nabyvatel.Podle vás je přece oprávněný nabyvatel ten, kdo oprávněně nabyl. A i když něco prodám, neznamená to, že jsem to nabyl neoprávněně, pořád to bylo oprávněné nabytí, i když už to nemám.
je tam teoretická díra v tom, že bych mohl prodat licenci a nikoli programJenže pak je tam ještě teoretická díra, že by mohl prodat program a nikoli licenci.
Ale ty tvrdíš, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, co má licenci.Ne, já tvrdím, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, který má oprávnění. Ta oprávnění plynou z té licence, ale to ještě neznamená, že musím tu licenci mít. Licence je smlouva uzavřená mezi dvěma stranami, na jedné straně je autor nebo jeho zástupce, a licencí autor některá svá práva převede na držitele licence. To ale vůbec neznamená, že ta práva může využívat jen držitel licence – může být ujednáno, že ta práva může poskytnout dál. Takže oprávněný uživatel může být jak ten, kdo práva získal přímo skrze licenční smlouvu s autorem, tak také ten, kdo ta práva získal zprostředkovaně, od někoho, kdo ta práva získal skrze licenční smlouvu a mohl je poskytnout dál (a takhle se to může řetězit donekonečna). Opět se můžeme podívat, jako to vykládá ESD ve zmíněném rozhodnutí:
(82) Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout. (85) Z toho vyplývá, jak je uvedeno v bodě 81 tohoto rozsudku, že nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, bude moci jakožto „oprávněný nabyvatel“ opravené a aktualizované rozmnoženiny dotčeného počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 stáhnout tuto rozmnoženinu z internetové stránky nositele autorského práva, jelikož uvedené stažení představuje nezbytné rozmnožení počítačového programu umožňující novému nabyvateli užívat tento program způsobem, ke kterému je určen.Námitkou Oracle, Irska, Francie a Itálie bylo, že „oprávněný nabyvatel“ je jenom ten, kdo přímo uzavřel licenční smlouvu s autorem. ESD ale dovodil, že „oprávněným nabyvatelem“ je i ten, kdo oprávnění získal zprostředkovaně.
Aha, takže když se vám to přestalo hodit, je najednou překlad směrnice špatný.
Pokud je jeden termín přeložen jako dva různé termíny, tak je to prostě špatný překlad.
Mimochodem, ten podle vás špatný český překlad má stejný význam, jako anglická verze směrnice, ale jiný význam, než vaše interpretace autorského práva. Nechtěl byste už konečně připustit, že špatně není český překlad i celá směrnice, ale váš výklad?
Vy jste to celé nepochopil. Znovu: špatný překlad je to proto, že používá dva různé termíny: "osoba mající pravo k užití" a "oprávněný uživatel". První překlad je IMHO správný, druhý nikoli. Můžete se se mnou přít o tom, který z překladů je špatně, ale jeden z nich prostě špatně být musí. Protože osoba mající právo užít ještě nemusí být uživatel. Např. když si koupím ntb. windows, ty smažu a dám tam linux, tak mám zcela jistě právo užít windows, ale nejsem uživatel windows.
tvrdil jsem, že významem je "oprávněný uživatel" a "uživatel mající právo" něco jiného,
Tady jsem se přepsal, chtěl jsem napsat oprávněný uživatel a osoba mající právo k užívání. Viz výše.
Ano, to, že jsou k tomu nutná oprávnění, není napsáno v odstavci 1. Je to napsáno až v odstavci 2, jak už jsem tu mnohokrát napsal. Tohle bude možná ten důvod, proč to špatně interpretujete – že texty čtete nepozorně. Já napíšu „oprávnění potřebná podle odstavce 2“ a vy je hledáte v odstavci 1.
Až na to, že jste citovanou větu nikdy nenapsal, ani jste o odstavci dva nepsal nikdy v tomto threadu, a v celé diskusi celkem dvakrát, z toho jednou nikoli v souvislosti s právy. To ad Vaše mnohokrát. Ale jinak máte pravdu, že jsem tu blbost přehlédl.
§66 odst. 2 říká, co vše je rozmnožování.To je celé. Nijak neříká, že odstavec §66 platí pro toho, kdo má práva k rozmnožování.
Naopak by to byl nesmysl (jak již píšu jinde), protože by ten paragraf podle tebe zněl: pokud mám právo k A, pak mám právo k A.
Tak znovu - jaké právo (viz taxativní výčet práv v §11 a §12) potřebuji na to, aby pro mne podle Vás platil paragraf 66. A jaká práva tím §66 získám (nebo přesněji bych porušil, kdyby tam ten paragraf nebyl a když tam je, tak neporuším)? Obzvláště mne zajímá právo, které je podle Vás v druhé množině a není první. A opakuji - zajímají mě ne Vaše výmysly typu "právo k zavedení", ale autorská práva: tedy právo na rozmnožování, rozšiřování, pronájem atd. atd.
Když prodám program, tak prodám rozmnoženinu, takže nejsem oprávněný nabyvatel....
Podle vás je přece oprávněný nabyvatel ten, kdo oprávněně nabyl. A i když něco prodám, neznamená to, že jsem to nabyl neoprávněně, pořád to bylo oprávněné nabytí, i když už to nemám.
To sice ano, ale jednak se tyto termíny v zákoně používají ve smyslu: "nabyvatel, který to furt má" - a protože to opravdu je poměrně extenzivní výklad, tak to bývá často explicitně řečeno, jako např. v §66: "oprávněný nabyvatel,... který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu." Vy jste si ten odstavec doteď nepřečetl, že takto argumentujete???
Ne, já tvrdím, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, který má oprávnění. Ta oprávnění plynou z té licence,
Pletete si význam slova licence. Licence není licenční smlouva (jak by Vás mohlo trknout už z toho, že to jsou dva různé pojmy). Licence je přímo to oprávnění. To je jasné např. z toho, že existují zákonné licence (viz skoro celý AZ), tedy zákonem daná oprávnění k porušování autorských práv, ke kterým neexistuje žádná smlouva. Jasné je to i z termínu nabyvatel licence: licenci nemohu nabýt, nabýt mohu ta práva. Nebo z toho, že když prodám někomu licenci, tak neprodávám nějakou smlouvu, prodávám pouze to právo.Ve spoustě případů ani příjemce žádnou smlouvu s autorem nemá (když prodám ntb s funkčníma windowsama, tak ten, kdo to koupí, nikde žádnou smlouvu s MS neuzavře - a přesto má práva).
(Navíc, v §66 je , dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat - takže i v Tvém (špatném) výkladu slova licence by tam byl pořád ten celý dlouhý začátek věty zbytečně, protože jak sám píšete, nabyvatel má oprávnění a tedy je oprávněn). Přečetl jsi si vůbec ten §66 odst. 6 a zamyslel ses nad ním alespoň chvíli? Nebo argumentuješ dojmy?
Hádáte se o jemnosti autorského zákona, a ucházejí Vám významy základních použitých pojmů. Takže prosím při zohlednění výše uvedeného znovu odpovědět na: Ale ty tvrdíš, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, co má licenci.
Opět se můžeme podívat, jako to vykládá ESD ve zmíněném rozhodnutí:
Auuuuu. Víš co cituješ? Vždyť 82 je přeci argument Oraclu, který ten soud prohrál - a který je vyvrácen. Tedy ESD říká, že oprávněný nabyvatel nemusí mít smlouvu s prodejcem - přesně jak výše tvrdím.
85 pak nedává definici lawfull aquirer, jen konstatuje, že nový nabyvatel licence jím je. Takže nevím, co to má dokázat.
špatný překlad je to proto, že používá dva různé termíny: "osoba mající pravo k užití" a "oprávněný uživatel"Ty „dva termíny“ jsou jeden termín, akorát vyjádřené dvěma různými jazykovými způsoby. Jednou pomocí přídavného jména, jednou pomocí slovesa a podstatného jména. Je to úplně běžný způsob vyjadřování – v některém případě potřebujete třeba upřesnit způsob toho vlastnictví, tedy potřebujete nějak upřesnit to sloveso – a proto ho v té frázi potřebujete mít uvedené. No a jindy to zase nepotřebujete a je lepší mít ten termín raději kratší, aby to nekomplikovalo stavbu věty – tak použijete kratší variantu s přídavným jménem, kde je „mající právo“ nahrazeno synonymem „oprávněný“.
Tak znovu - jaké právo (viz taxativní výčet práv v §11 a §12) potřebuji na to, aby pro mne podle Vás platil paragraf 66. A jaká práva tím §66 získám (nebo přesněji bych porušil, kdyby tam ten paragraf nebyl a když tam je, tak neporuším)? Obzvláště mne zajímá právo, které je podle Vás v druhé množině a není první. A opakuji - zajímají mě ne Vaše výmyslyOdstavec 2 říká, že za rozmnožování počítačového programu se považují i dočasné/technické kopie, které vznikají při provozování programu. Či-li chcete-li program provozovat, budete jej rozmnožovat. Rozmnožování je majetkové autorské právo (viz § 13), které náleží autorovi. Tedy nejprve musíte mít právo na rozmnožování, teprve pak můžete zhotovit rozmnoženinu nezbytnou k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos. A teprve když zavádíte nebo provozujete počítačový program, tedy jste během toho vytvořil rozmnoženinu, teprve pak máte práva v odst. 1 písm. a).
Auuuuu. Víš co cituješ? Vždyť 82 je přeci argument OracluVím co cituju. A také vím, co jsem k tomu napsal. Vy jste to buď nedočetl do konce, nebo jste to nepochopil. Když už tu obhajujete svůj výklad založený na tom, že česká směrnice je údajně špatně přeložená a na tom, že český zákon údajně použitím synonymního výrazu v půlce věty odstavce 6 zavádí zcela nový a světově unikátní omezení autorského práva, nehledě na to že tím porušuje mezinárodní smlouvy a směrnici EU – mohl byste ten svůj výklad aplikovat prakticky? Třeba ten úplně klasický případ – firma koupí jednu krabicovou verzi Windows a nainstaluje je na 10 počítačů. Soud následně rozhodne, že šlo o nelegální užívání a uloží trest a náhradu škoda. Jak je možné, že se v tomhle případě neuplatní váš výklad § 66, že rozmnoženiny vznikaly při zavádění programu, podle odst. 1 nedošlo k zásahu do práv autora a tudíž nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání? A k jaké změně dojde podle vašeho výkladu, když ta firma pořídí 10 krabic a podle soudu už tu bude legální?
Ty „dva termíny“ jsou jeden termín, akorát vyjádřené dvěma různými jazykovými způsoby.
Jsou to dva termíny. Termín je "jazykový výraz, ..." https://cs.wikipedia.org/wiki/Term%C3%ADn
osoba mající právo k užití a oprávněný uživatel jsou dva různé jazykové výrazy. Viz např. https://sk.wikipedia.org/wiki/Jazykov%C3%BD_v%C3%BDraz
Naví jak jsem už Xkrát psal, ani ty termíny nejsou ekvivalentní. Osoba, co má licenci windows, ale používá linux, není uživatel windows, ale je osoba mající právo windows užít.
Ano, a to je špatný překlad, protože právnický termín se má překládat konzistentně vždy jedním jazykovým výrazem, tedy termínem. Tečka. Pokud chce překlad pro účely stručnosti používat termíny dva (byť jazykově příbuzné a třeba i ekvivalentní), má to vyjádřit explicitně (např. osoba, mající právo k užití software (dále oprávněný uživatel)). Zákon, který bez vysvětlení označuje jednu věc dvěma způsoby, obzvlášť pokud se význam těch termínů liší, je prostě špatný zákon. Tečka.
Vždyť to je jeden z hlavních smyslů toho, proč se vůbec zavádějí termíny: odstranit pochybnost, zdali se dvěma různými výrazy myslí opravdu jedna skutečnost, nebo ne.
Či-li chcete-li program provozovat, budete jej rozmnožovat. Rozmnožování je majetkové autorské právo (viz § 13), které náleží autorovi. Tedy nejprve musíte mít právo na rozmnožování,
Nikoli, protože v určitých případech i když rozmnožuji, tak do autorského práva nezasahuji, viz §66 odst. 1. Je to naprosto jasně lex specialis k §13.Takže v takovém případě právo mít nemusím, protože tím zaváděním ničí právo na rozmnožování neporušuji.
Navíc si dejte dohromady to, co říkáte: aby na mě §66 platil, tedy mi umožnil rozmnožovat program při zavádění, tak musím mít právo rozmnožovat při zavádění. Podle Vás §66 dává práva jen k tomu, k čemu už je mám. Protože kdybych jakékoli právo, které mi §66 dává a já ho využiji, už neměl, tak podle Vás zavádím software ilegálně - takže mi ho ten §66 vlastně nedává...
Vy to pořád vidíte jako nějakou souslednost, což je blbost. Prostě dělám nějakou činnost, např. zavádím. A je otázka: porušuji tím něčí právo? Dle §66 ne. To by musel znít: zavádí-li někdo program, ke kterému má právo ho při zavádění rozmnožovat a upravovat, pak.... Ale tak prostě ten paragraf nezní.
A neodpověděl jsi na otázku ohledně oprávněného nabyvatele, tak se ptám znovu: kdo je podle Tebe oprávněný nabyvatel a není to oprávněný nabyvatel licence (či jiného oprávnění), jak o něm mluví §66 odst 6.?
Nikoli, protože v určitých případech i když rozmnožuji, tak do autorského práva nezasahuji, viz §66 odst. 1. Je to naprosto jasně lex specialis k §13.Takže v takovém případě právo mít nemusím, protože tím zaváděním ničí právo na rozmnožování neporušuji.Jo, a odstavec 2, který výslovně říká, že vytvoření rozmnoženiny při zavedení a provozu programu je rozmnožováním podle zákona, ten je v zákoně jen tak na ozdobu a nemáme ho brát vážně, protože Logik prohlásil, že vlastně neplatí.
Navíc si dejte dohromady to, co říkáte: aby na mě §66 platil, tedy mi umožnil rozmnožovat program při zavádění, tak musím mít právo rozmnožovat při zavádění. Podle Vás §66 dává práva jen k tomu, k čemu už je mám. Protože kdybych jakékoli právo, které mi §66 dává a já ho využiji, už neměl, tak podle Vás zavádím software ilegálně - takže mi ho ten §66 vlastně nedává..Když pořád tak dbáte na slovíčka, používejte je sám přesně. odstavec 1 uživateli žádná práva nedává, odstavec jedna říká, že když vám autor nějaká práva dá, nemůže vás v uvedených bodech omezit. Jinak je stále vidět, že nechápete význam toho odstavce 1. Ten nikomu nedává oprávnění k používání programu, ta musí získat jinde. Odstavec 1 říká jenom to, že když autor uživateli ta oprávnění k používání dal, nemůže mu bránit v opravách programu (tedy v úpravách nutných pro používání programu k účelu, k jakému byl vytvořen). Kdyby odstavec 1 neexistoval, mohl by autor programu dát do smlouvy, že uživatel nesmí program nijak upravovat a nesmí vytvářet žádné jiné kopie, než takové, které jsou technicky nezbytně nutné pro provoz programu. Takže byste ten program nemohl ani spustit v debuggeru, protože tím vytvoříte kopii, která není pro provoz nutná. Jenže tohle vám autor zakázat nemůže, protože tu máme odstavec 1, který takové rozmnožování umožňuje.
Vy to pořád vidíte jako nějakou souslednost, což je blbost. Prostě dělám nějakou činnost, např. zavádím. A je otázka: porušuji tím něčí právo? Dle §66 ne.Ano, je to časová souslednost. Nejprve musíte zjistit, jestli můžete program legálně zavést, a teprve pak ho můžete začít zavádět. Nemůžete ho nejprve zavést a pak prohlásit, že když už jste to tedy udělal, musí to být legální. § 66 odst. 2 jasně říká, že rozmnoženina nutná pro zavedení programu je rozmnoženinou dle zákona, takže abyste ji mohl legálně vytvořit, potřebujete k tomu mít oprávnění. Předem. Nemůžete rozmnoženinu vytvořit a doufat, že to dopadne dobře.
A neodpověděl jsi na otázku ohledně oprávněného nabyvatele, tak se ptám znovu: kdo je podle Tebe oprávněný nabyvatel a není to oprávněný nabyvatel licence (či jiného oprávnění), jak o něm mluví §66 odst 6.?Na otázku jsem odpověděl, je to například ten distributor aut.
Celou dobu vám vysvětluji, že rozdíl těch dvou termínů je v rozdílu mezi "uživatel" a "mající právo užívat", tedy v tom, jestli člověk využívá své právo. A Vy odpovíte tím, že druhá půlka termínu ekvivalentní je. Tak nevím, jste fakt tak natvrdlý, nebo to děláte naschvál. Takže ano, tato polovina termínu ekvivalentní je, ta druhá ovšem není. Protože ten rozdíl píšu bez reakce asi popáté, tak prosím explicitně odpovězte, jestli ten rozdíl chápete a přijímáte, nebo jestli ne:
Když mám notebook s licencí na windows a na nich linux, tak nejsem uživatel windows, ale mám k jejich užívání právo. Tedy termíny oprávněný uživatel a osoba s právem užít označují dva různé pojmy.
Jo, a odstavec 2, který výslovně říká, že vytvoření rozmnoženiny při zavedení a provozu programu je rozmnožováním podle zákona, ten je v zákoně jen tak na ozdobu a nemáme ho brát vážně, protože Logik prohlásil, že vlastně neplatí.
Kde říkám, že neplatí. To, že je něco rozmnožování, ještě neznamená, že to zasahuje do autorských práv. I jiná rozmnožování nezasahují do autorských práv - např. rozmnožování knih pro osobní potřebu. To je věc, která Vám furt nedochází - že fakt, že je něco rozmnožování, automaticky neznamená, že to musí zasahovat do autorských práv.
§66 odst 2 pouze upřesňuje, že to a to je rozmnožování. Netvrdí tím, že musí zasahovat do autorských práv, jak se mylně domníváte. Zdali to zasahuje do AP či ne nechává na jiných paragrafech AZ -12,13 a 66.
Nejprve musíte zjistit, jestli můžete program legálně zavést, a teprve pak ho můžete začít zavádět.
Ne, já nemusím nic zjišťovat. Pokud tvrdíte, že je člověk povinen něco zjistit, než něco udělá (např. spustí program), tak prosím odkaz na paragraf. Když něco udělám, tak je to legální, nebo ne. Nemám povinnost zjišťovat, jestli to legální je, jen se v případě nelegálnosti vystavuji právním postihům. Nebo vy před vším, co děláte si zjišťujete, jestli to smíte nebo ne? Fakt? A co je dostatečné zjištění? Stačí si to rozmyslet? Musím si alespoň přečíst zákon? Nebo podat určovací žalobu soudu? To co jste napsal je blbina.
Navíc, i když to budu zjišťovat, tak prostě zjšťuji: budu zavádět program, poruším tím zákon? - a jelikož §66 říká, že rozmnožování za těchto podmínek (když oprávněný nabyvatel rozmnoženiny ... (byť bez licence) rozmnožuje... když je to nezbytné pro využití rozmnoženiny) práva neporušuje, tak nebudu.
Neodpověděl si na to, jak se to liší od kopírování knihy pro osobní potřebu. Tam také nezasahuji do AP když dělám rozmnoženinu. Jaktože tam nepotřebuji nejprve nějaké AP ke knize, abych mohl uplatnit daný paragraf, a tady podle tebe ano?
Odstavec 1 říká jenom to, že když autor uživateli ta oprávnění k používání dal,
A kde to prosím říká? Konkrétně? Tam nikde žádné pokud má člověk práva k používání, tak... prostě není. Předtím jste tvrdil, že to je v odstavci 2, ale to už jsem Vám vyvrátil, odstavec 2 tvrdí jen to, že mezi rozmnožování patří i to a to. Teď tvrdíte, že to je někde v odstavci jedna. Kde?
Na otázku jsem odpověděl, je to například ten distributor aut.
Takže podle tebe už oprávněný nabyvatel nemusí mít oprávnění = licenci? Z tohoto výkladu jsi již ustoupil?
Protože v opačném případě distributor jsa oprávněný nabyvatel má licenci - a tedy spadá do té druhé skupiny (nabyvatelů licence) a tedy není tím, na koho jsem se ptal?
Celou dobu vám vysvětluji, že rozdíl těch dvou termínů je v rozdílu mezi "uživatel" a "mající právo užívat"V tom případě by bylo dobré, kdybyste si nejprve zjistil, o které dvě varianty se jedná. Jsou to totiž „oprávněný uživatel“ a „osoba mající právo k užití“.
Takže ano, tato polovina termínu ekvivalentní je, ta druhá ovšem není.Vzhledem k tomu, že jste z jedné varianty vzal polovinu a z druhé celek, to porovnávání polovin jste si dost zkomplikoval.
Když mám notebook s licencí na windows a na nich linux, tak nejsem uživatel windows, ale mám k jejich užívání právo.Už jsem vám vysvětloval, že „uživatel“ a „oprávněný uživatel“ jsou dvě různé věci. „Oprávněný uživatel“ je termín, který s významem slova „uživatel“ v běžném jazyce nemusí mít nic společného.
Tedy termíny oprávněný uživatel a osoba s právem užít označují dva různé pojmy.Termíny sice nemusí mít stejný význam, jako mají ta slova v obecném jazyce, ale vzít dvě slovní spojení, která jsou v obecném jazyce ekvivalentní, a udělat z nich dva odlišné termíny, to by bylo hodně hloupé. Už jenom proto, že jazyk prostě používá různé konstrukce k označení téhož podle toho, co je potřeba vyjádřit nebo upřesnit. Takže by se snadno mohlo stát, že jeden termín upravíte tak, jak se to v daném jazyce běžně dělá, a vyleze vám z toho jiný termín. Jak byste pak poznal, který z těch termínů to měl být?
Kde říkám, že neplatí. To, že je něco rozmnožování, ještě neznamená, že to zasahuje do autorských práv. I jiná rozmnožování nezasahují do autorských práv - např. rozmnožování knih pro osobní potřebu. To je věc, která Vám furt nedochází - že fakt, že je něco rozmnožování, automaticky neznamená, že to musí zasahovat do autorských práv. §66 odst 2 pouze upřesňuje, že to a to je rozmnožování. Netvrdí tím, že musí zasahovat do autorských práv, jak se mylně domníváte. Zdali to zasahuje do AP či ne nechává na jiných paragrafech AZ -12,13 a 66.Ano, § 66 odst. 2 upřesňuje, že to a to je rozmnožování. Pokud by nějaké jiné ustanovení zákona neřeklo, že takovéto rozmnožování nezasahuje do autorských práv, bylo by takové rozmnožování zásahem do autorských práv. Takže teď už vám zbývá jenom najít to ustanovení, které by říkalo, že takové rozmnožování není zásahem do autorských práv. Takové ustanovení samozřejmě nenajdete, protože by byla hloupost v odstavci 2 tvrdit, že je to rozmnožování, a v jiném ustanovení tvrdit, že to ale není zásah do autorských práv. Mohou ale existovat ustanovení, která řeknou, že za určitých podmínek takové rozmnožování není zásahem do autorských práv. Nebo-li odstavec 2 definuje nějakou množinu činností, kdy se jedná o rozmnožování a zásah do autorských práv, a odstavec 1 definuje podmnožinu této množiny, u které říká, že to zásah do autorských práv není. Musíte ale pokaždé zkoumat, zda daná činnost splňuje podmínky pro zařazení do té podmnožiny. Nebo-li se musíte ptát, zda splňuje podmínky uváděné v jednotlivých písmenech odstavce 1.
jelikož §66 říká, že rozmnožování za těchto podmínek (když oprávněný nabyvatel rozmnoženiny ... (byť bez licence) rozmnožuje... když je to nezbytné pro využití rozmnoženiny) práva neporušujeNe, paragraf 66 nic takového neříká. Používají se ta slova, která jste použil, ale celkově má jiný význam. Vy jste jako podmínku uvedl „nezbytnost pro využití rozmnoženiny“, ale takhle obecná podmínka v odst. 1 není, ty podmínky jsou tam přísnější.
Neodpověděl si na to, jak se to liší od kopírování knihy pro osobní potřebu. Tam také nezasahuji do AP když dělám rozmnoženinu. Jaktože tam nepotřebuji nejprve nějaké AP ke knize, abych mohl uplatnit daný paragraf, a tady podle tebe ano?O kopírování knihy pro osobní potřebu autorský zákon v § 30 odst. 1 říká, že není užitím díla. O kopírování programu byť nezbytném pro zavedení a provoz programu říká autorský zákon v § 66 odst. 2, že se jedná užití díla (konkrétně o vytváření rozmnoženiny).
A kde to prosím říká? Konkrétně? Tam nikde žádné pokud má člověk práva k používání, tak... prostě není. Předtím jste tvrdil, že to je v odstavci 2, ale to už jsem Vám vyvrátil, odstavec 2 tvrdí jen to, že mezi rozmnožování patří i to a to. Teď tvrdíte, že to je někde v odstavci jedna. Kde?V odstavci jedna jsou podmínky, které taková oprávnění vyžadují – podmínkou je zavedení a provoz, nebo nezbytnost k využití a absence zákazu ve smlouvě, nebo nezbytnost k užívání, nebo oprávněné zavedení, uložení, provoz nebo přenos, a nebo nezbytnost pro propojení s jiným programem. Vás konkrétně asi zajímá odstavec jedna, kde autor tomu, kdo program oprávněně zavádí a provozuje, nemůže upřít právo úpravy programu.
Takže podle tebe už oprávněný nabyvatel nemusí mít oprávnění = licenci?Oprávněný nabyvatel musí mít oprávnění, jinak by nebyl oprávněný…
Oprávněný uživatel“ je termín, který s významem slova „uživatel“ v běžném jazyce nemusí mít nic společného.
Je ve směrnici termín "uživatel" nějak definován? Kde? Na základě čeho by ten termín měl mít jiný význam, než v běžném jazyce?
Termíny sice nemusí mít stejný význam, jako mají ta slova v obecném jazyce, ale vzít dvě slovní spojení, která jsou v obecném jazyce ekvivalentní.
Ale já jsem Vám dokázal, že v obecném jazyce jsou ty termíny odlišné, takže Vaše námitka jde mimo.
Už jen proto, že jazyk prostě používá různé konstrukce k označení téhož podle toho, co je potřeba vyjádřit nebo upřesnit.
Termín je jedna jazyková konstrukce. Tečka. Pokud je pro účely stylistiky použitá konstrukce jiná, tak je to prostě špatně - právě proto, že to pro čtenáře zákona znamená nutnost zkoumat, jestli tedy jde o tvrzení ekvivalentní s tím termínem, nebo ne - a tedy jestli se tím myslí něco jiného, nebo ne. Stejnětak je samozřejmě chyba udělat zavést dva termíny jazykově ekvivalentní, to nic nemění na tom, že to předchozí je chyba také.
Takové ustanovení samozřejmě nenajdete, protože by byla hloupost v odstavci 2 tvrdit, že je to rozmnožování, a v jiném ustanovení tvrdit, že to ale není zásah do autorských práv.
Takové ustanovení existuje a je to §66 odst 1. Ten říká, že při splnění některých dalších podmínek, které nejsou v §66 odst. 2 to zásah není. Tedy §66 odstavec 1 neruší účinek odst. 2, ale dělá z něj výjimku. Takže vaše argumentace je nesmyslná. §66 odst. 2 platí i pro člověka, který není majitelem rozmnoženiny i licence - a říká, že pro takového člověka je zavádění programu porušením autorského práva - a tedy má smysl i při existenci odst. 1.
(Ona by ta argumentace byla nesmyslná i tak, protože i kdyby ta výjimka byla na všechna taková rozmnožování, furt může být pro jiné - třeba i budoucí - zákony - smysl určit, co všechno se za rozmnožování považuje a co ne. Tím, že je odst. 1 výrazně užší než odst. 2 je ale Vaše námitka úplně padlá na hlavu).
Nebo-li se musíte ptát, zda splňuje podmínky uváděné v jednotlivých písmenech odstavce 1.
Samozřejmě. Ale je nesmysl Vaše tvrzení, že odst 2. definuje další podmínku nutnou pro odst. 1, jak jste tvrdil. Protože odst. 1 právě (defakto) definuje výjimku z odst. 2 (respektive z odst. §12, který je §66 odst. 2 upřesněn).
není, ty podmínky jsou tam přísnější.
Ok, tak prosím vyjmenujte konkrétně ty podmínky tak, aby byli na sobě pokud možno "nezávislé" - a u každé citujte, z které formulace toho odst. 1 to plyne, a to pro konkrétní případ, kdy zavádím OEM licenci na "špatném" HW. Obzvláště mne zajímá, odkud plyne podmínka na to, že musím mít právo ji zavádět na tom konkrétním hardware, pokud taková podmínka je.
Podotýkám, že "oprávněný uživatel" je mj. "oprávněný nabyvatel licence". Podle Vaší interpretace je "oprávněný = having rights to use" a nabyvatel licence je ten kdo má licenci, takže pokud mám licenci, jsem oprávněný uživatel, ať už dělám cokoli. Tedy jinými slovy: nijak jste nedokázal (ani jste proti tvrzení, že to tak není, neprotestoval), že by "oprávněný uživatel" byl "uživatel, který neporušuje autorské právo". Naopak konzistentně tvrdíte, že to je uživatel mající právo (přitom mohu mít právo, a přitom jiné porušovat).
> Takže podle tebe už oprávněný nabyvatel nemusí mít oprávnění = licenci?
Oprávněný nabyvatel musí mít oprávnění, jinak by nebyl oprávněný…
Au. Má otázka zněla:
A neodpověděl jsi na otázku ohledně oprávněného nabyvatele, tak se ptám znovu: kdo je podle Tebe oprávněný nabyvatel a není to oprávněný nabyvatel licence (či jiného oprávnění), jak o něm mluví §66 odst 6.?
A na ni jsi odpovědě: je to například ten distributor aut.
Takže podle Tebe ten distributor aut:
- je oprávněný nabyvatel, takže má oprávnění = licenci
- není oprávněný nabyvatel licence či jiného oprávnění
To v tom co tvrdíš fakt nevidíš ten spor?????? Jak může mít licenci, když ji oprávněně nenabyl? Chceš říct, že ji nabyl neoprávněně????
Navíc ani to není podle Tebe možné, protože v Tvém mylném výkladu slova oprávněný = ten kdo má licenci = je každý nabyvatel licence oprávněný a tedy je tam další pleonasmus.... Odpovědi na tento argument jsi se vyhnul také.
Je ve směrnici termín "uživatel" nějak definován?Proč by měl být termín uživatel definován ve směrnici, když ho nepoužívá? Termínem uživatel operujete vy.
Ale já jsem Vám dokázal, že v obecném jazyce jsou ty termíny odlišné, takže Vaše námitka jde mimo.Dokázal jste akorát to, že se ani neumíte podívat do slovníku.
Slovník spisovné češtiny: oprávněný – 1. mající oprávnění, 2. odůvodněný Slovník spisovného jazyka českého: oprávněný – 1. mající oprávnění k něčemu, odůvodněný, opodstatněný, ospravedlněný
Tedy §66 odstavec 1 neruší účinek odst. 2, ale dělá z něj výjimku.Výborně, konečně jste to pochopil. Tak teď si ještě nastudujte, kdy ta výjimka platí.
Obzvláště mne zajímá, odkud plyne podmínka na to, že musím mít právo ji zavádět na tom konkrétním hardware, pokud taková podmínka je.Ta podmínka plyne z licenční smlouvy.
pokud mám licenci, jsem oprávněný uživatel, ať už dělám cokoliNe, pokud máte licenci, jste oprávněný uživatel jedině tehdy, když jednáte v souladu s tou licencí. Když máte řidičské oprávnění skupiny B, jste oprávněný řidič, což ale neznamená, že můžete řídit autobus.
Proč by měl být termín uživatel definován ve směrnici, když ho nepoužívá? Termínem uživatel operujete vy.
Protože jste tvrdil, že : „Oprávněný uživatel“ je termín, který s významem slova „uživatel“ v běžném jazyce nemusí mít nic společného.... a tento termín ve směrnici definován není také. Takže by tam musel být definován termín uživatel, aby Vaše tvrzení bylo pravdivé.
okázal jste akorát to, že se ani neumíte podívat do slovníku....
Kolikrát Ti mám napsat, že rozdíl v termínech "oprávněný uživatel" a "osoba, mající právo užít" není v tom oprávněný, ale v tom uživatel? Že uživatel je člověk co užívá, zatímco osoba mající právo užívat užívat nemusí? S odpuštěním, čím agresivnější odpověď napíšeš, tím je blbější.
Ne, pokud máte licenci, jste oprávněný uživatel jedině tehdy, když jednáte v souladu s tou licencí. Když máte řidičské oprávnění skupiny B, jste oprávněný řidič, což ale neznamená, že můžete řídit autobus.
1) Proč když jsem tuto interpretaci Xkrát vyvracel, tak jste se nikdy neozval, když je to klíčový termín pro pochopení AZ?Je těžké se bavit s člověkem, který není schopen jasně napsat, co si myslí....
2) A když řídím autobus, tak jsem nebo nejsem oprávněný řidič? A když řídím auto, ale které jsem ukradl, jsem oprávněný řidič? Nepište prosím co můžete a nemůžete řídit, napište definici oprávněného uživatele. Tedy oprávněný uživatel je osoba, která.....
Pokud při tom použijete spojení jako "a tato oprávnění neporušuje", tak prosím specifikovat, která konkrétně oprávnění neporušuje.
3) Distributor má práva k rozmnoženině (může ji dále rozšiřovat), tedy je majitel licence, má oprávnění tu licenci, které nijak neporušuje, tedy je jestli dobře chápu jak chápete termín oprávněný uživatel, je oprávněný nabyvatel licence. Takže ani tato Vaše interpretace nijak neodstraňuje rozpor v tom, co jste napsal. Takže jste nijak nevysvětlil rozpor ve vašem tvrzení, na který už asi tři posty ukazuji. Takže znovu: jaktože podle Vás není daný distributor oprávněný majitel licence?
Výborně, konečně jste to pochopil. Tak teď si ještě nastudujte, kdy ta výjimka platí.
Já jsem to nastudoval a svůj výklad jsem dal. Ty tvrdíš, že v určitém případě neplatí, tedy že ten případ kritéria výjimky nesplňuje. Proto jsem se ptal, které kritérium. Na konkrétní dotaz jsi odpověděl nic neříkajícím výpadem. Evidentně odpovědět neumíš.
PS:
Výborně, konečně jste to pochopil.
Kdo psal "ten mnou uváděný odstavec 2 je také součást § 66. Asi se na ten paragraf budete muset podívat podrobněji, protože v něm je uvedeno jak to, že za určitých podmínek to zásah do autorských práv je, tak to, že za určitých podmínek to zásah do autorských práv není."
Tedy kdo stavil odst. 1 a odst. 2 nikoli jeden jako výjimku z druhého, ale "vedle sebe"? Ale co, hlavně, že jsme k něčemu došli....
Kolikrát Ti mám napsat, že rozdíl v termínech "oprávněný uživatel" a "osoba, mající právo užít" není v tom oprávněný, ale v tom uživatel?Takže podle vás se ty termíny skládají ze dvou částí. „Oprávněný uživatel“ se skládá z částí „oprávněný“ a „uživatel“, zatímco „osoba mající právo užít“ se skládá z částí „osoba užít“ a „mající právo“. A „osoba užít“ užívat nemusí. Aha. No, „osoba užít“ opravdu užívat nemusí, protože „osoba užít“ je blbost.
Proč když jsem tuto interpretaci Xkrát vyvracel, tak jste se nikdy neozvalProtože jsem vám to Xkrát vysvětloval. Že nečtete, co píšu, a místo toho si vytváříte vlastní teorie, co bych asi napsat mohl, to je váš problém.
Nepište prosím co můžete a nemůžete řídit, napište definici oprávněného uživatele. Tedy oprávněný uživatel je osoba, která.....Oprávněný uživatel je osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má.
jaktože podle Vás není daný distributor oprávněný majitel licence?Protože mu nikdo nepostoupil vlastnická práva k licenci. Oprávněný uživatel bytu (nájemník) také nemusí být majitelem bytu.
Význam termínu se odvodí dvěma způsoby: buďto je nadefinovaný, nebo klasickou logickou-jazykovou analýzou. Tedy termín oprávněný uživatel - jelikož není nadefinovaný, se analyzuje jazykovou analýzou. uživatel je substantivum, oprávněný je predikát toho substantiva. Tedy oprávněný uživatel má význam uživatel, který je oprávněn. Tedy uživatel, který má práva.
Jak je vidět ve směrnici, tak tam je tento termín překladem termínu "person, having right to", nikoli - jak tvrdíte níže: "persong, having right to and not interfering with any right".
Pozn. 1) Pořád tam je neshoda v tom "uživatel versus osoba", ale tedy se dá asi uživatel vysvětlovat jako "osoba chtějící užívat", byť to není zcela logicky přesné.
Pozn. 2) V termínu není řečeno oprávněná k čemu. Tento termín se používá, pokud je kontext jasný, tj. je jasné, o které jde právo, tzn. např.
Oprávněný uživatel je osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má.
Takže pokud věc zrovna teď neužívám, tak nejsem oprávněný uživatel? Nebo to platí jako obecně? Pak stačí, abych jednou věc užil oprávněně a jsem oprávněný uživatel (dokud ty práva mám)? Nebo stačí jednou věc užít protiprávně, a oprávněný uživatel už nebudu? Která možnost?
Odlišuje se tedy tento termín od anglického termínu použitého ve směrnici, kde je použit "person having right to use", tedy evidetnně i osoba, která sice má právo, ale věc neužívá? (Tedy ovšem i osoba, která zrovna užívá věc protiprávně - ale právo k užití má)?
A také podle Vás právo přisouzené oprávněnému uživateli vzniká a zaniká podle toho, jestli věc zrovna užívám, nebo neužívám? Protože aktuálně jsem nebo nejsem oprávněný uživatel?
Kromě tědle otázek, teď prosím o analogickou aplikaci na pojem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Analogicky to je:
Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je nabyvatel, který věc nabyl v souladu s oprávněními, které měl?
Nebo něco jiného? A proč něco jiného a ne analogický výklad termínu oprávněný uživatel?
A pokud budete tvrdit, že
oprávněný nabyvatel je nabyvatel, který užívá v souladu s oprávněními,
tak bych prosil vysvětlit, kde jste "vymyslel" to užívání... O tom v nabyvateli není ani slovo. Ještě - protože AZ je o užívání díla - tak jako pro teď možný bych bral výklad: nabyvatel oprávněný k užívání. Nikoli už však nabyvatel (aktuálně oprávněně užívající), není důvod, proč by oprávněný nabyvatel něco musel užívat....
Protože mu nikdo nepostoupil vlastnická práva k licenci
Chceš tady vykládat jemnosti autorského práva, a přitom nevíš, že nic takového, jako vlastnická práva k licenci neexistuje??? Licence není věc, kterou lze vlastnit. Licence je právo, které někdo má, ale nemá k právu vlastnické právo, vlastnické právo k právu je blbina. (Např. proto, že kdybych měl k právu vlastnické právo, tak bych ho mohl pronajímat jako každé jiné vlastnictví atd.... taková konstrukce by měla dalekosáhlé konsekvence)
Distributor vlastnické právo ho evidentně má (jinak by nemohl distribuovat), předtím ho neměl: tedy ho nabyl. A v §66 se mluví o oprávněném nabyvateli licence...
Jak je vidět ve směrnici, tak tam je tento termín překladem termínu "person, having right to", nikoli - jak tvrdíte níže: "persong, having right to and not interfering with any right".Nic takového netvrdím. Chtěl jste vysvětlit význam toho termínu - vysvětlení samozřejmě znamená, že se to opíše dalšími slovy. Nemůžu vám vysvětlit termín tak, že ho zopakuju.
V termínu není řečeno oprávněná k čemu.Protože je to termín. Termín se používá jako zkratka právě proto, abyste celý ten význam nemusel pořád dokola vypisovat.
Takže pokud věc zrovna teď neužívám, tak nejsem oprávněný uživatel?Pokud věc zrovna neužíváte, neděláte nic, na co by se vztahoval autorský zákon. A pokud věc zrovna neužíváte, nejste oprávněný uživatel, protože ta oprávněnost se vztahuje k tomu užívání, nikoli k vám jako k osobě. Například pokud jste oprávněn dílo rozmnožovat (§ 13) ale teď aktuálně dílo rozšiřujete (§ 14), nejste oprávněný uživatel.
A také podle Vás právo přisouzené oprávněnému uživateli vzniká a zaniká podle toho, jestli věc zrovna užívám, nebo neužívám?Nejen jestli věc užíváte nebo neužíváte, ale i podle toho, jakým způsobem ji užíváte. Protože vy nikdy nemáte obecné "právo věc užívat", vždy je to mnohem užší, třeba "právo vytvářet rozmnoženinu na počítači, se kterým byla licence zakoupena". Už jsem to uváděl na příkladu řidiče, který když má řidičské oprávnění na skupinu B, zkráceně ho nazýváme řidičem, ale to ještě neznamená, že je oprávněn řídit autobus. Podobně někoho nazýváme "nájemní", ale to neznamená, že může bydlet v jakémkoli bytě si usmyslí, ale pouze v tom, ke kterému má nájemní smlouvu.
tak bych prosil vysvětlit, kde jste "vymyslel" to užívání... O tom v nabyvateli není ani slovo.V nabyvateli o tom není ani slovo, ale je tam to "oprávnění". A autorský zákon řeší "oprávnění k užívání". "Oprávněný nabyvatel" je "nabyvatel, který má oprávnění k užívání".
ak jako pro teď možný bych bral výklad: nabyvatel oprávněný k užíváníNo vidíte, konečně jste se trefil.
Chceš tady vykládat jemnosti autorského práva, a přitom nevíš, že nic takového, jako vlastnická práva k licenci neexistuje??? Licence není věc, kterou lze vlastnit. Licence je právo, které někdo má, ale nemá k právu vlastnické právo, vlastnické právo k právu je blbina. (Např. proto, že kdybych měl k právu vlastnické právo, tak bych ho mohl pronajímat jako každé jiné vlastnictví atd.... taková konstrukce by měla dalekosáhlé konsekvence) Distributor vlastnické právo ho evidentně má (jinak by nemohl distribuovat), předtím ho neměl: tedy ho nabyl. A v §66 se mluví o oprávněném nabyvateli licence...Tak už jste si to rozmyslel? Když někdo něco nabyl, znamená to, že má vlastnické právo? Nabyvatel je ten, kdo něco nabyl?
> jak tvrdíte níže: "a persong, having right to and not interfering with any right".
> Nic takového netvrdím.
Vy jste nepsal:
Oprávněný uživatel je osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má.
?
Nebo to už nezastáváte? Protože když užíváte s oprávněním, která máte, tak nezasahujete do (cizího) práva, tedy jste "a person, having right to and not interfering with any right". Zatímco "a person, having right to" je pouze osoba, mající právo, o tom, jestli přitom porušuje nebo neporušuje cizí právo tam není ani slovo.
Chcete tvrdit, že osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu a oprávněný uživatel v české směrnici znamená dvě různé věci, ač v anglickém originále znamená jednu a tu samou? Nebo chcete tvrdit, že: Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu je také osoba, která užívá v souladu s oprávněním, které má? Ač je tam o podmínku navíc? A ač jste právě napsal, že u termínu oprávněný nabyvatel význam, ve kterém to "a používá v souladu s oprávněním" nepožadujete?
Anebo se se mnou shodnete, že oprávněný uživatel je ekvivatelnet anglického "persong, having right to" a tedy českého Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Tedy bez "která užívá v souladu s oprávněním, které má.". A tedy, že stejně jako u (Vašeho významu) oprávněného nabyvatele nezáleží na tom, zdali aktuálně (ne)porušuji nějaké právo, ale čistě na tom, jestli to právo mám, či ne. Prostě "a persong, having right to"?
> tak jako pro teď možný bych bral výklad: nabyvatel oprávněný k užívání
No vidíte, konečně jste se trefil.
> Tak už jste si to rozmyslel? Když někdo něco nabyl, znamená to, že má vlastnické právo? Nabyvatel je ten, kdo něco nabyl?
Já ale teď používám Vaši terminologii, abych Vás dovedl ke sporu . Protože jak jsem ukázal, pokud oprávněný nabyvatel má právo k užití software, -- jelikož je blbina Vaše výmluva, že má to právo, ale nemá k němu vlastnické právo -- tak prostě je ten nabyvatel dle Vaší definice, kterou jste teď odsouhlasil, oprávněný. V tu chvíli ovšem je také oprávněný nabyvatel licence (má právo = licenci a je oprávněný). A tedy jste pořád nevysvětlil, kdo je ten, na koho zákonodárce myslel tím:
oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu
protože každý takový by spadal zároveň pod oprávněného nabyvatele licence, jak jste ho právě nadefinoval.
Proto je třeba oprávněný uživatel podle mne chápat tak, že nejde o nabyvatele s oprávněním, ale o toho, kdo něco nabyl oprávněně, což jistě připustíte, je jednoznačně možný výklad (nebo to chcete popřít? Pokud ano, proč?). Tedy že oprávněný uživatel je ten, kdo může užívat dle práva (tedy má práva k) a oprávněný nabyvatel je ten, kdo dle práva nabyl (formulace je jiná čistě z důvodu vidu slovesa).
Možné výklady toho oprávněný nabyvatel jsou oba: jak nabyvatel s právem, tak i nabyvatel co to nabyl oprávněně. Pro mojí interpretaci však mluví dva argumenty:
1) oprávněný nabyvatel by byl pleonasmus v §66 odst 6 - protože pak by tam stačilo dát oprávněný nabyvatel licence
2) v termínu oprávněný uživatel není jasné, k čemu všemu má být oprávněn - zatímco v oprávněný uživatel je jasné, že se oprávněný vztahuje k užít, u oprávněný nabyvatel se může vlastně vztahovat k jakémukoli právu a naprosto není jasné, jestli se myslí vůbec nějaké právo, nebo nějaké právo k dané rozmnoženině (tedy nikoli autorské právo), nebo nějaké autorské právo k dílu, jehož je to rozmnoženina - a pokud autorské právo, tak jaké právo? Stačí mi např. osobnostní právo, nebo jiná majetková práva (viz §24), nebo proč by to mělo být zrovna právo užít? Anebo to musí být všechna práva?
A pokud to má být právo užít, tak musím mít právo k jakémukoli užití - např. i právo na sdělení veřejnosti a pronájem? Nebo stačí mít právo dílo užít jakkoli? (To by byl pak každý člověk: např. pro zápis parlamentního jednání mohu legálně použít software bez licenční smlouvy, viz §34 písm. a §66 odst. 7)? Nebo stačí libovolná licenční smlouva (a proč zrovna tadle interpretace a ne jiná?)? Nebo musím mít nějaké konkrétní právo k něčemu (a proč zrovna právo k tomu a ne zrovna nějaké jiné)?
Argument AZ je o právu užít je pořád naprosto vágní - jednak AZ není jen o právu užít, autorských práv je více, jednak to furt nevysvětluje, jaké vlastně právo mám mít a nějaká má každý člověk....
U oprávněného uživatele se to ještě dá okecat tím, že je užit ve větě, kde jsou definované činnosti, takže se může bavit o těch činnostech (ovšem tím, že jde o definovaný termín, toto padá). Oprávněný nabyvatel je ovšem definován ve speciálním odstavci a jde o definici, takže ta by měla být "self-contained" a ne být vysvětlována podle toho, kde je zrovna použita...
Proto je podle mne Tvůj výklad pojmu oprávněný nabyvatel sice sám o sobě možný, ale v rámci AZ neudržitelný.
Vy jste nepsalRozdíl mezi termínem a vysvětlením termínu jsem vám vysvětloval v komentáři, na který reagujete. Vraťte se k němu a nastudujte si to.
A tedy, že stejně jako u (Vašeho významu) oprávněného nabyvatele nezáleží na tom, zdali aktuálně (ne)porušuji nějaké právo, ale čistě na tom, jestli to právo mám, či ne.Nemůžete porušovat právo, které máte. Můžete porušit něčí práva tím, že budete dělat něco, k čemu oprávnění nemáte. Např. u toho řidičáku na osobní auto, když budete řídit autobus, neznamená to, že porušujete řidičské oprávnění skupiny B, ale že jednáte způsobem, ke kterému je potřeba řidičské oprávnění skupiny D, aniž byste takové oprávnění měl.
Možné výklady toho oprávněný nabyvatel jsou oba: jak nabyvatel s právem, tak i nabyvatel co to nabyl oprávněně.No sláva.
Pro mojí interpretaci však mluví dva argumenty:Proti ní mluví argumenty:
v termínu oprávněný uživatel není jasné, k čemu všemu má být oprávněnJe to jasné – k činnostem, které podmiňují nabytí těch dalších práv, které dává § 66.
Oprávněný nabyvatel je ovšem definován ve speciálním odstavci a jde o definiciOprávněný nabyvatel není v zákoně definován.
Proto je podle mne Tvůj výklad pojmu oprávněný nabyvatel sice sám o sobě možný, ale v rámci AZ neudržitelný.Ten výklad se drží už patnáct let. A na rozdíl od vašeho výkladu nevede k úplnému zbourání trhu se softwarem v ČR.
Rozdíl mezi termínem a vysvětlením termínu jsem vám vysvětloval v komentáři, na který reagujete. Vraťte se k němu a nastudujte si to.
Klasika, když Vám začne jít do úzkých, vždy začnete být agresivní, protože nevíte, co na to říci, že. Neodpověděl jste na otázku.Vy jste prostě definoval termín oprávněný uživatel jako "osoba oprávněná věc užít, neporušující žádná práva". Přitom tento termín je překladem anglického "person having right to use", kteřýžto je na jiném místě směrnice přeložen jako "osoba oprávněná dílo užít" a jde tedy evidentně o termíny označující jeden pojem.
Tedy tvrdíte, že tento význam má i termín "osoba oprávněná dílo užít", ač evidentně z jazykového rozboru tohoto termínu (který není nikde definován a tedy je třeba jeho význam chápat jazykovým rozborem) má tento termín evidentně o jednu podmínku méně?
Je to jasné – k činnostem, které podmiňují nabytí těch dalších práv, které dává § 66.
1) Je to jasné říkají lidé, kteří své stanovisko neumějí odůvodnit.
2) A proč zrovna nějakého speciálního výčtu práv v jedné konkrétní zákonné licenci? Proč by se to měli být práva k činnosti zrovna podle odstavce 1, když tento termín je užit i jinde, např. v odst. 8
3) A proč by oprávněý uživatel měl mít nějaký vyjmenovaný subset práv, zatímco např. oprávněný uživatel databáze (viz §92) je evidentně není omezen na uživatele s nějakým subsetem práv? Proč se má oprávněný uživatel software vysvětlovat právě takto a ne jinak?
Ad oprávněný nabyvatel:
S mnou danými námitkami jsi se nevypořádal. Místo toho sem taháš již jednou vyvrácený argument o soudu - sám ses přiznal, že judikáty týkající se toho neznáš a tak si prostě vymýšlíš, když tvrdíš, že žádný soud to tak nikdy nevykládal. I Tvé další námitky jsem vyvracel a ty zde nepolemizuješ s mým vyvrácením, ale jen dokolečka opakuješ vyvrácené.
Evidentně prostě neumíš vysvětlit, kdo by to byl onen tajemný "oprávněný nabyvatel", který podle Tebe, aby byl oprávněný, musí mít oprávnění - ale zároveň, aby §66 odst. 6 dával smysl a nebylo v něm "žlutá krychle s červenýma nožičkama a dále krychle", oprávnění mít nemůže.
Protože jsi nenapsal nic nového, ani jsi nijak nezareagoval na argument, beru Tvoje vyhýbavé stanovisko jako přiznání, že nevíš, jak bys mé námitky vyvrátil.
Klasika, když Vám začne jít do úzkých, vždy začnete být agresivní, protože nevíte, co na to říci, že.Už jsem vás několikrát různými slovy upozorňoval, že je poněkud hloupé, když vlastní neschopnost porozumět psanému textu svádíte na jiné.
Neodpověděl jste na otázku.Jistě že jsem neodpověděl na otázku, když otázka předpokládala něco, co není pravda. Vyvrátil jsem tu nepravdu, a otázka pak přestala mít smysl.
Vy jste prostě definoval termín oprávněný uživatel jako "osoba oprávněná věc užít, neporušující žádná práva".Ne, nedefinoval. Vy jste chtěl, abych vám vysvětlil pojem „oprávněný uživatel“, dokonce jste si dal jako podmínku, že to vysvětlení má začínat slovy „oprávněný uživatel je osoba, která“. Tím jste sám vyloučil použití definice, protože definice je v zákoně (kde si ji snad umíte najít sám,takže byste se mne na ni neptal) a začíná slovy „Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je [nikoli osoba]“.
Přitom tento termín je překladem anglického "person having right to use", kteřýžto je na jiném místě směrnice přeložen jako "osoba oprávněná dílo užít" a jde tedy evidentně o termíny označující jeden pojem.Termín „a person having a right to use“ je ve směrnici překládán jako „oprávněný uživatel“ i jako „osoba oprávněná užívat“. Jak jste byl dokázal, jde tedy evidentně o termíny označující jeden pojem.
Tedy tvrdíte, že tento význam má i termín "osoba oprávněná dílo užít", ač evidentně z jazykového rozboru tohoto termínu (který není nikde definován a tedy je třeba jeho význam chápat jazykovým rozborem) má tento termín evidentně o jednu podmínku méně?Vy jste o českém termínu a odpovídajícím anglickém termínu napsal, že jde evidentně o jeden a týž pojem, takže to snad evidentně platí i pro jiný výraz překládající tentýž anglický termín, ne? Oba české výrazy mají tentýž význam, není tam žádná podmínka navíc. „Oprávněný uživatel“ = „osoba oprávněná dílo užít“.
Je to jasné říkají lidé, kteří své stanovisko neumějí odůvodnit.A co je tedy to „k činnostem, které podmiňují nabytí těch dalších práv, které dává § 66“?
A proč zrovna nějakého speciálního výčtu práv v jedné konkrétní zákonné licenci? Proč by se to měli být práva k činnosti zrovna podle odstavce 1, když tento termín je užit i jinde, např. v odst. 8Protože se bavíme o odstavci 1. Já za to nemůžu, že vy se svou neschopnost doložit konkrétní ustanovení pokoušíte maskovat tím, že odkazujete obecně na § 66, přestože tento paragraf obsahuje různá ustanovení, některá definující, některá výkladová, a některá definující nějaká oprávnění, a ta ustanovení obsahují různé podmínky.
A proč by oprávněý uživatel měl mít nějaký vyjmenovaný subset práv, zatímco např. oprávněný uživatel databáze (viz §92) je evidentně není omezen na uživatele s nějakým subsetem práv?Oprávněný uživatel počítačového programu dostává k právům, které dostal od autora, ještě navíc práva, která mu dává přímo zákon. Oprávněný uživatel databáze dostává rovnou určitá práva ze zákona, podobně jako je dostává oprávněný uživatel třeba děl audiovizuálních.
Proč se má oprávněný uživatel software vysvětlovat právě takto a ne jinak?Protože je to jediný výklad, který dává při znalosti autorského zákona a autorského práva smysl.
Místo toho sem taháš již jednou vyvrácený argument o soudu - sám ses přiznal, že judikáty týkající se toho neznáš a tak si prostě vymýšlíš, když tvrdíš, že žádný soud to tak nikdy nevykládal.Nějak jsem si nevšiml, že vy byste nějaký judikát na podporu svých tvrzení doložil.
I Tvé další námitky jsem vyvracel a ty zde nepolemizuješ s mým vyvrácením, ale jen dokolečka opakuješ vyvrácené.Vyvracel jste, vyvracel, ale nic jste nevyvrátil.
Evidentně prostě neumíš vysvětlit, kdo by to byl onen tajemný "oprávněný nabyvatel",Vysvětloval jsem vám to několikrát. Zároveň už jste mnohokrát předvedl, že máte problém s chápáním psaného textu, takže je pravděpodobné, že i tentokrát bude problém na vaší straně.
aby byl oprávněný, musí mít oprávněníNo jo, už to tak bude, takhle záludná je čeština. A aby byl někdo vlasatý, musí mít vlasy, aby byl bohatý, musí mít bohatství, aby byl rozumný, musí mít rozum.
aby §66 odst. 6 dával smysl§ 66 odst. 6 dává smysl. To, že váš výklad nedává smysl, neznamená, že nedává smysl ten odstavec.
Protože jsi nenapsal nic nového, ani jsi nijak nezareagoval na argument, beru Tvoje vyhýbavé stanovisko jako přiznání, že nevíš, jak bys mé námitky vyvrátil.Námitky bych vám vyvrátil. Jenže když vám vyvrátím vaše tvrzení o § 66 odst. 1 písm. a, vy se nezaleknete a odkážete obecně že to je někde v § 66. A tak dále. Ale pokud si myslíte, že jsem vaše námitky vyvrátil, tak ty své námitky jistě dokážete uceleně v jednom odstavci a přesně formulovat.
- a jelikož §66 říká, že rozmnožování za těchto podmínek (když oprávněný nabyvatel rozmnoženiny ... (byť bez licence) rozmnožuje... když je to nezbytné pro využití rozmnoženiny) práva neporušuje, tak nebudu.Máte tedy na mysli, že rozmnožování počítačového programu není zásahem do autorských práv, protože §66... ? Tj. myslíte každé rozmnožování..? Nebo není zásahem do autorského zákona pouze rozmnožování počítačového programu určitými osobami? A pak tedy podle vás kterými?
To je poměrně slušná námitka. Ale imho je to podobné, jako např. u dočasného pronájmu software. Tam také nejsi považován za nabyvatele rozmnoženiny - MS ti rozmnoženinu neprodal. To je myslím důvod, proč je tam v tom paragrafu o vlastnictví vlastně dvakrát, jednou v nabyvatel a jednou ... má vlastnická práva. Protože tím nabyvatel se nemyslí jen tak že "máš rozmnoženinu", ale fakt, že ti ji MS za účelem používání programu (ne např. na vyzkoušení apod.) prodal.
On ten koncept trochu problematický je, to souhlasím - formulace v zákoně dobré rozhodně nejsou (a i ta směrnice, obzlášť český překlad, stojí za houby - má příliš nedefinovaných termitů). Ale evidentně oprávněný nabyvatel musí znamenat někoho dalšího, než jen majitele licence, který je tam jmenován hned vedle - tedy někoho bez licence. Koho přesně zákonodárce myslel se pak můžeme dohadovat, než to soud upřesní judikáty, IMHO moje interpretace je s tím, co je tam napsáno konzistentní a přitom zbytečně neomezuje autora.
Rozdíl je ten, že tuto rozmnoženinu MS nedává za účelem užití. Stejnětak se hledí na to, jestli byl program pouze "propůjčen" - což je i zkušební doba u shareware, nebo jestli jsi ho nabyl - tedy ho máš a je Tvůj. V zákoně to není vyjádřeno úplně dobře, to stoprocentně uznávám. Ale ten rozdíl je patrný jak ve zmiňované směrnici a hlavně rozsudku, tak i v českém AZ. Pokud by to, co dělá rozdíl bylo jen oprávnění, tak celý kus §66 odst. 6 nedává smysl, protože tam se mluví o nabyvateli rozmnoženiny a vedle toho o nabyvateli licence - musí to být tedy někdo další kormě nabyvatele licence.
Proto je třeba chápat nabyvatele rozmnoženiny jinak než nabyvatele licence. A to, že to není každý kdo má rozmnoženinu nabyvatel licence pak jde vyvodit ze "smyslu zákona", především §29 (vyvažování mezi právy autora a majitele rozmnoženiny).
5.10.2016 21:38
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Filipe a logiku
myslím, že ta část tohoto vlákna, na které jste se podíleli je obsáhlejší než verdikt ESD Nicméně nevím, co si z toho pro sebe mám vzít. Pro mě je klíčové, jestli je v pořádku dávat licenci OEM do virtuálu, ne jí prodat? Podle MS je to jiný počítač, než na kterém jsem to koupil. Ale ať přemýšlím jak přemýšlím, mě by ten systém nezobrazovala žádná imaginární GPU, CPU, RAM atd... I tento systém (ve virtuálu) by mi provozovaly ty komponenty, se kterýmy byl prodán, ne? Nebýt přece té fyzické GPU, tak by mi ta virtuální asi nic nezobrazila, že?
8.10.2016 14:07
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Vložením virtualizace mezi Windows a HW, pro který ji MS licencoval (bez ohledu na platnost licence), nemůže ničemu vaditMůže. Například tomu, když licence zakazuje provoz ve virtuálním počítači. Nikdo totiž nevkládá virtualizaci mezi hardware a Windows, ale každý případně provozuje Windows ve virtuálním počítači.
Navíc ty máš podle našeho Autorského zákona právo si ten program upravit a kopírovat, abys ho mohl provozovat (§ 66 odst. 1 písm. a), za což se šoupnutí do virtuálu na stejném HW dá považovatNe, „šoupnutí do virtuálu“ se nedá považovat za úpravu programu nutnou pro jeho provoz. Nechápu, odkud se bere tahle ajťácká představa o právu, že když něco nazvou jinak, stane se to něčím jiným.
Na mé straně jsou ovšem i vyjádření některých českých právníků (Judr Aujezdský je soudní znalec v oblasti IT), viz např.
http://www.znalec-it.cz/files/Uziti_sw_bez_smlouvy.pdf
neaktivovanou licenci IMHO do virtuálu dát můžeš určitě.U starších verzí Windows myslím bylo v licenční smlouvě k OEM verzím výslovně zakázáno používat software ve virtuálním počítači.
respektive jestli §66 ti dává práva nad rámec licence.První bod toho paragrafu zcela určitě ano, ten druhý ma na konci takovou nenápadnou větičku, která říká, že ne.
Před tím, než začnu zavádět program, tak ho kopíruji?Samozřejmě. Vytváříte rozmnoženinu nezbytnou k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos. A takové zhotovení rozmnoženiny je podle § 66 odst. 2 považováno za rozmnožování programu podle autorského zákona.
To je zavádění programu, to podle AZ §66 odst. 1 můžu.Nemůžete. Zavádění programu je v odst. 1 na straně podmínek, ne na straně získaných práv – „činí-li tak při zavedení“.
Jinak - už jsi našel alespoň jeden odkaz, kde by někdo vysvětloval termín oprávněný nabyvatel tak, jak ho vykládáš? Nebo jsi z toho výkladu už ustoupil?V tom komentáři je toho spousta, ještě nemám napsanou odpověď na celý komentář. Nebojte se, dočkáte se. Jinak já jsem se vás ptal na to samé, akorát mne nezajímal jen tak nějaký obyčejný výklad, ale soudní rozhodnutí. Ta mají přeci jen větší váhu. Odkazu jsem se nedočkal.
7.10.2016 13:54
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Tohle vás možná bude zajímat: http://answers.microsoft.com/cs-cz/windows/forum/windows_10-windows_install/jak-je-to-s-licenc%c3%ad-oem-prodej-virtualizace/983881bc-ab4c-4d39-924e-dddde2a36b5e .
Jak jsem slíbil, zeptal jsem se na to na webu answers.microsoft.com. To jsem taky udělal a když kliknete na link, můžete si jí přečíst. Rozhodně by bylo zajímavé sledovat, jak pokračujete v diskuzi tam.
Mějte se...
V podstatě souhlas s tím, že není jasné, zdali ta část OEM licence, která zakazuje provoz na jiném stroji, než na kterém byla licence aktivována, se s Filipem přeme, zdali je platná, nebo není.Logiku, nějak mi nesedí začátek věty s jejím koncem. Možná by to chtělo psát věty kratší, ale srozumitelné.
Microsoft Ti na tuto otázku věrohodnou odpověď nedá (stejně jako tehdy Oracle bude hájit své zájmy - tedy že platná je).Logiku, je tedy zájmem Microsoftu nedat odpověď? Nebo naopak dát odpověď, která znamená nákup další licence a tedy i výdělek pro Microsoft?
dnes jsem volal na linku MS a tam mi paní nebyla schopná říci jak to je. Dále mi řekla, že nemají žádné právní oddělení, které by podobné dotazy zodpovídalo.a) ak by mal niekto enormný záujem pýtať sa kompetentného, tak má príležitosť: http://www.microsoft.sk/spravne-licencovanie. b) každý, kto číta túto diskusiu musí ďakovať bohu za existenciu FOSS
c) Filip a logik - nič v zlom, ale nechcete si "někde pronajmout pokoj a vyříkat si to"? Trocha sa to tu zvrhlo a 90% tohto vlákna nepatrí do Poradny abclinuxu.cz.
ad b) +1 - to snad ani lépe vyjádřit nejde
ad c) Třeba je to baví...
Nemůžete. Zavádění programu je v odst. 1 na straně podmínek, ne na straně získaných práv – „činí-li tak při zavedení“.
Jak může být zavádění na straně získaných práv, když žádné právo zavádění neexistuje (viz definice autorských práv v §12 a §13 AZ). Zavádět klidně mohu bez jakéhokoli oprávnění, jen při tom nesmím porušit autorské práva (viz odkazovaný výčet). Při zavádění připadá v úvahu pouze porušení (zasažení do) práva na rozmnožování a nedotknutelnost (tedy právo k měnění díla), jenže i když ho během zavádění rozmnožuji či upravuji (v míře nutné pro zavedení programu) tak dle AZ §66 odst 1 autorské právo neporušuji.
Pokud tvrdíš, že při zavádění nějaké právo porušuji, tak prosím které, viz výčet práv v §12 a §13 AZ.
---
Soudní rozhodnutí v tomto směru není. Takže Vám holt musí stačit slabší argumenty. Koukám, že se připravuješ na "nihilistický" argument, že není soudní rozhodnutí, tak to nikdo neví, jak to je. Soudní rozhodnutí není ani na to, že zastřelit ze zálohy tankem T-72 např. našeho prezidenta by byla vražda. Přesto se dá jednoznačně interpretací zákonů dojít k tomu, že to vražda je, a není třeba k tomu rozsudek soudu.
Jak může být zavádění na straně získaných práv,To já nevím, jak tam podle vás být může. Já tvrdím, že tam není, protože „zavedení“ je na straně podmínek. Ještě jednou, v zákoně jsou ta práva v odst. 1 podmíněna situací „činí-li tak při zavedení“. Tedy nejprve musí být splněna podmínka, že legálně zavádím program, teprve pak z toho (a splnění ostatních podmínek) plynou nějaká práva.
Zavádět klidně mohu bez jakéhokoli oprávnění, jen při tom nesmím porušit autorské práva (viz odkazovaný výčet).Ano, jenže jak už jsem psal, při zavedení programu vždy vytváříte jeho rozmnoženinu. A vytváření rozmnoženiny je autorské právo.
jenže i když ho během zavádění rozmnožuji či upravuji (v míře nutné pro zavedení programu) tak dle AZ §66 odst 1 autorské právo neporušuji.Jenže když během zavádění program rozmnožujete, zasahujete do autorského práva – § 66 odst. 2. Ten odkaz na § 66 odst. 1 jste myslel vážně? Vy zkoumáte, zda splňujete podmínky, abyste mohl postupovat podle odstavce jedna, a při dokazování použijete předpoklad, že podmínky odstavce splňujete?
Koukám, že se připravuješ na "nihilistický" argument, že není soudní rozhodnutí, tak to nikdo neví, jak to je.A zase ta vaše chybná interpretace. Nic takového nepřipravuju. Kdykoli by nějaký soud rozhodoval o neoprávněném užití software, musel by se vždy vypořádat s otázkou, zda software nebyl využíván v souladu s licenční smlouvou, a pak také s otázkou, zda nebyl využíván v souladu s vaší interpretací. Pokud se tou vaší interpretací žádný soud nezabýval, jsou jen dvě možnosti – ještě žádný český soud neřešil neoprávněné užití software, a nebo žádný soud nepovažoval vaši interpretaci za jeden z možných způsobů užití software. Oba víme, že první varianta neplatí.
Celé to, co tady předvádíš je ekvilibristika a nesmysl. Už proto, že z tvojí interpretace vyplývá, že §66 dává pouze ta práva, která člověk má, takže je zbytečný. Protože ať bych porušoval kterékoli autorské právo a tvrdil, že mi k tomu dává §66 právo, tak bys řekl - ale ty přeci porušuješ autorské právo, takže §66 neplatí. Což je jeden velký nesmysl.
Další nesmysl, který Ti nedošel je to, že v §66 není nikde uvedeno, že platí pokud při zavádění neporušuji dohodnutou licenci. Ten odstavec zní: Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže rozmnožuje, překládá, zpracovává ...., je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu.
Tedy podmínky zní: oprávněný uživatel, nikoli uživatel, užívající program v souladu s licencí, jak to vykládáš. I kdyby oprávněný uživatel byl ten, kdo má licenci (což jak ukazuju výše není), tak pořád to není ten, kdo používá program v souladu s licencí. To jsou dva různé pojmy, které znamenají něco jiného a ty je opakovaně zaměňuješ. Tedy §66 platí nezávisle na tom, jestli porušuji něčí autorské právo nebo ne. A jelikož platí, tak to právo neporušuji.
No a poslední nesmysl je, jak ztotožňujete kopírování a zavádění programu. Zavádění programu je složitější činnost, než jen rozmnožování. Tedy mohu začít zavádět, aniž bych ještě začal rozmnožovat. Např. součástí zavádění je jistě i příkaz: zaveď támhleten program. V tu chvíli již zavádím, ale žádné právo jsem neporušil, tedy mohu rozmnožovat, i kdyby platila vaše obskurní definice "oprávněný uživatel = ten, kdo má a neporušuje licenci", ač je oprávněný uživatel nadefinován jinak.
Nic takového nepřipravuju. Kdykoli by nějaký soud rozhodoval o neoprávněném užití software, musel by se vždy vypořádat s otázkou, zda software nebyl využíván v souladu s licenční smlouvou
Ne. Kdyby nějaký soud rozhodoval o neoprávněném využití software, musel by dokázat, že porušuji cizí práva. Nikoli to, že něco nedělám v souladu s licencí. Porušovat cizí prava nemusím, i když něco dělám a nemám na to licenci.
Celé to, co tady předvádíš je ekvilibristika a nesmysl. Už proto, že z tvojí interpretace vyplývá, že §66 dává pouze ta práva, která člověk má, takže je zbytečný.Právě naopak. Moje interpretace dává na základě práv získaných jiným způsobem než podle § 66 ještě nějaká práva navíc. Vaše interpretace říká, že pokud má dotyčný práva podle § 66, má práva podle § 66, a dovozujete s toho, že ta práva tedy má.
Tedy podmínky zní: oprávněný uživatel, nikoli uživatel, užívající program v souladu s licencí, jak to vykládáš.Oprávněný uživatel je ten, kdo užívá program v souladu s oprávněními, která má – přičemž ta oprávnění jsou zpravidla specifikována v licenční smlouvě (což ale neznamená, že uživatel musí být přímo smluvní stranou, tedy nabyvatelem licence). Ta oprávněnost se totiž nevztahuje k osobě (uživateli), ale k užívání. Váš výklad by totiž znamenal, že v práci sednete k počítači s Windows, tím se stanete oprávněným uživatelem Windows, a od toho okamžiku už můžete používat Windows na libovolném počítači, ke kterému si sednete, protože vy osobně jste nositelem těch oprávnění. Jenže ta závislost je opačná – existují nějaká oprávnění, a pokud využíváte těchto oprávnění, jste oprávněný uživatel. Pokud žádné takové oprávnění pro dané používání nemáte, nejste v tu chvíli oprávněný uživatel.
Tedy §66 platí nezávisle na tom, jestli porušuji něčí autorské právo nebo ne. A jelikož platí, tak to právo neporušuji.Takže libovolný program může legálně používat kdokoli. Zavádí a provozuje počítačový program? Ano. Podle vaší interpretace to stačí a podle § 66 je takové užívání legální. Teď byste to ještě měl poradit všem těm firmám, které platily pokuty za to, že používaly software, ke kterému neměly licence.
No a poslední nesmysl je, jak ztotožňujete kopírování a zavádění programu. Zavádění programu je složitější činnost, než jen rozmnožování. Tedy mohu začít zavádět, aniž bych ještě začal rozmnožovat. Např. součástí zavádění je jistě i příkaz: zaveď támhleten program. V tu chvíli již zavádím, ale žádné právo jsem neporušil, tedy mohu rozmnožovatNikoli. Součástí zavádění programu je vždy vytvoření rozmnoženiny, a takové vytvoření rozmnoženiny je zásahem do autorského práva. Takže abych mohl program zavést, potřebuji k tomu získat od autora (přímo nebo zprostředkovaně) oprávnění. Opět je ta vaše konstrukce absurdní, protože znamená, že každý, kdo začne spouštět program, získá tím oprávnění k jeho používání. K čemu by pak byl celý § 66, když by to stačilo pokrýt jedinou větou „počítačové programy může používat každý jak je libo“? Na základě čeho by soudy vydávaly rozsudky o neoprávněném užití programů, když podle vás každé užití programu je oprávněné?
Kdyby nějaký soud rozhodoval o neoprávněném využití software, musel by dokázat, že porušuji cizí práva. Nikoli to, že něco nedělám v souladu s licencí. Porušovat cizí prava nemusím, i když něco dělám a nemám na to licenci.Chtělo by to znát autorský zákon. Ten totiž říká, že právo dílo užít má pouze autor. Takže bez dalšího by každé využití software bylo porušením cizího práva – majetkových práv autora. Autor ale svá práva může někomu poskytnout, takže pak je porušením autorových práv pouze neoprávněné užití. No a pak jsou ještě takové činnosti, které by jinak byly užitím, ale zákon říká, že nejsou užitím nebo nezasahují do práv autora. Takže když soud rozhoduje o neoprávněném užití software, musí zjistit, zda dotyčný k užití nebyl oprávněn (přímo nebo zprostředkovaně) od autora nebo zda se nejednalo o užití, které není užitím podle autorského zákona, případně o užití, které nezasahuje do práv autora. Pokud není splněno nic z toho, jedná se o užití, ke kterému je oprávněn pouze autor, tudíž je takové užití porušením práv autora. Celé je to ale mnohem jednodušší. Vy tvrdíte, že k legálnímu používání počítačového programu stačí být legálním vlastníkem rozmnoženiny programu. Takže každý soud, který by řešil nelegální používání programu, by si musel položit otázku, zda dotyčný uživatel nebyl legálním vlastníkem rozmnoženiny. Znáte jediné rozhodnutí soudu, kde by soud takovou otázku kladl? A kde by odpověděl, že dotyčný byl legálním vlastníkem rozmnoženiny, tudíž není nutné zkoumat nic dalšího a dotyčný používal program legálně?
Moje interpretace dává na základě práv získaných jiným způsobem než podle § 66 ještě nějaká práva navíc.
A když se Vás zeptám která, tak řeknete prává k zavádění. Přitom takové právo neexistuje - jediné právo, které porušuji při zavádění je kopírování a modifikace programu - a ty dle §66 "mám". Takže znovu: do kterých práv autora zasahuji při zavádění programu, a která nejsou ošetřena §66 odst. 1.
Vaše interpretace říká, že pokud má dotyčný práva podle § 66, má práva podle § 66, a dovozujete s toho, že ta práva tedy má.
Ne já tvrdím, že pokud zavádím program dle podmínek §66, tak nezasahuji do autorských práv. A že podmínky k §66 jsou, že jsem "právoplatný" majitel rozmnoženiny za účelem provozu. Zatímco Vaše interpretace zní: když mohu program zavádět, tak mohu program zavádět, což je nesmysl.
Oprávněný uživatel je ten, kdo užívá program v souladu s oprávněními, která má
Takto není definován oprávněný uživatel
- ani ve směrnici: tam je "person having a right to use", tedy osoba mající oprávnění, o tom, že je nesmí porušovat, nebo že musí aktuálně program užívat tam není slovo
- ani v autorském zákoně: viz diskuse výše
Takže libovolný program může legálně používat kdokoli. Zavádí a provozuje počítačový program? Ano. Podle vaší interpretace to stačí a podle § 66 je takové užívání legální. Teď byste to ještě měl poradit všem těm firmám, které platily pokuty za to, že používaly software, ke kterému neměly licence.
Auuuu - zkus prosím zapnout mozek. §66 se nevztahuje na každého, ale jen na oprávněného uživatele, tedy třeba na člověka, co si oprávněně koupil placku (tedy co si koupil placku, při kteréžto koupi nebylo porušeno autorské právo). Tak fakt nechápu, kam na ty vývody chodíš.
Nikoli. Součástí zavádění programu je vždy vytvoření rozmnoženiny,
Ano, ale není to nutně první činnost z komplexu činností zvaného zavádění. Takže mohu např. strčit CD do mechaniky - a už jsem začal zavádět program. Tedy na mne §66 platí.
Navíc, ono je to nepodstatné, i kdyby to byla úprně první činnost při zavádění, kterou provádím, tak prostě když ji provádím, tak zavádím program. Tedy dle §66 nezasahuji do autorského práva. Tvoje interpretace je, že když mám právo zavádět, tak mohu zavádět, což je nesmysl. Pokud to nechápeš, už nevím, jak Ti to vysvětlit.
Je to jako bys tvrdil, že si nesmím udělat kopii knížky pro osobní potřebu, protože
§30 říká
Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
Ale proto, abych (dle Tvé interpretace) pro svou osobní potřebu si udělal záznam, tak musím kopírovat a na to potřebuji práva. Což je nesmysl. Kopíruji pro osobní potřebu, tedy nezasahuji do AP. Zavádím program a jsem oprávněný nabyvatel (atd...), tedy nezasahuji do AP.
Chtělo by to znát autorský zákon....
Hezké je, že mi vynadáte a napůl přeříkáte to, co jsem na Vaši formulaci namítal. Skoro jsme se shodli, až na to, že soud nezkoumá, jestli dělám něco v souladu se smlouvou. Soud zkoumá, co je porušením práva. Tedy zkoumá nikoli jen, jestli to, co dělám, je v rozporu s něčí smlouvou, ale musí zkoumat toto: zdali to, co dělám, je porušením něčího práva, a zdali nemám k porušení tohoto práva oprávnění - ať už dané zákonem, nebo smlouvou. (Tedy beru trestní právo)
Nezkoumá tedy porušení smlouvy. Zkoumá porušení práva a absenci oprávnění k tomu. Opět to zní jako slovíčkaření, ale není: mohu porušovat smlouvu a přesto dělat věci legálně - např. proto, že mě k tomu opravňuje jiná smlouva, nebo třeba zákon.
Taže každý soud, který by řešil nelegální používání programu, by si musel položit otázku, zda dotyčný uživatel nebyl legálním vlastníkem rozmnoženiny.
1) Nikoli každý soud. pouze soud, který by řešil porušení autorského práva na jednom PC jedním uživatelem, tedy v případě, kdy by byl §66 relevantní.
2) Opět ukauzjete neznalost práva. Že by to musel platí pouze pro trestní právo. V civilním sporu by to musel řešit, pouze pokud by jeden z aktérů sporu toto vznesl jako argument. V civilním sporu soud nehledá důkazy ani oprávnění, pouze posuzuje argumenty stran.
Znáte jediné rozhodnutí soudu, kde by soud takovou otázku kladl? A kde by odpověděl, že dotyčný byl legálním vlastníkem rozmnoženiny, tudíž není nutné zkoumat nic dalšího a dotyčný používal program legálně?
A vy znáte nějaký judikát, kdy by soud řešil případ, na který se vztahuje §66 a neřešil by to? V ČR se tyto věci řeší mimosoudními dohodami - a poskytovatelé software zpravidla neřeší pirátství jednotlivců. Pochybuji, že to soud vůbec někdy řešil. Opět používáte argument postavený na hlavu. Důkaz je, když ukážete nějaký rozsudek, kde to soud neřešil, nikoli to, že řeknete, že to není pravda, protože já nemám žádný potvrzující rozsudek.
Takže prosím, ukažte nějaký rozsudek českých soudů, který podporuje Vaši verzi....
A když se Vás zeptám která, tak řeknete prává k zavádění.Zase špatně. Vy pořád hádáte, co asi tak napíšu, a pořád špatně. Že už toho nenecháte? Odstavec 1 písmeno a dává práva upravovat program při jeho provozu nebo kvůli opravě chyb, písmeno b dává práva upravovat program i jindy, pokud je to nutné k využití v souladu s jeho určením, pokud to smlouva nezakazuje, písmeno c dává právo vytvořit si zálohu, písmeno d dává možnost program zkoumat při provozu, a konečně písmeno e dává možnost program dekompilovat a upravovat, pokud je to nutné pro propojení s jiným programem a dané informace není možné získat jiným způsobem.
Takže znovu: do kterých práv autora zasahuji při zavádění programu, a která nejsou ošetřena §66 odst. 1.Do práva na rozmnožování autorského díla dle § 13.
A že podmínky k §66 jsou, že jsem "právoplatný" majitel rozmnoženiny za účelem provozu.Takže koupím do firmy jedno instalační DVD MS Office pro domácnosti a nainstaluju ho na 100 firemních počítačů. A vše bude perfektně legální, protože jsem právoplatný majitel rozmnoženiny.
Tvoje interpretace je, že když mám právo zavádět, tak mohu zavádětKde jsem něco takového tvrdil?
zavádím program. Tedy dle §66 nezasahuji do autorského práva […] Zavádím program a jsem oprávněný nabyvatel (atd...), tedy nezasahuji do AP.To už jedeme druhé kolo? Kdo v § 66 vidíte udělení práva zavádět program? Já tam zavádění programu vidím pouze mezi podmínkami. Nikde tam nevidím „pokud něco, pak mohu zavádět program“, je tam jen „pokud zavádím program, pak něco“.
Auuuu - zkus prosím zapnout mozek. §66 se nevztahuje na každého, ale jen na oprávněného uživateleTo tvrdím já. Vy však tvrdíte, že oprávněný uživatel je například každý, kdo zavádí program. Bez ohledu na to, jestli splňuje nebo nesplňuje podmínky nějaké licence. Tak jak to tedy je? Podle vašeho výkladu, když si okopíruju od kamaráda instalační DVD Windows, jsem nebo nejsem oprávněný uživatel? A pokud ne, tak proč?
Nikoli každý soud. pouze soud, který by řešil porušení autorského práva na jednom PC jedním uživatelem, tedy v případě, kdy by byl §66 relevantní.Kde je v § 66 něco o jednom uživateli a jednom PC?
Opět ukauzjete neznalost práva. Že by to musel platí pouze pro trestní právo. V civilním sporu by to musel řešitTak určitě, porušení autorského zákona vůbec nebude řešit trestní soud. Hlavně že se v tom právu tak dobře vyznáte.
A vy znáte nějaký judikát, kdy by soud řešil případ, na který se vztahuje §66 a neřešil by to?Jak je vidět, tak zatím netuším, na co se podle vás vlastně § 66 vztahuje. Já jsem si myslel, že na oprávněné uživatele, ale to je na vás zjevně málo kreativní výklad.
> Takže znovu: do kterých práv autora zasahuji při zavádění programu, a která nejsou ošetřena §66 odst. 1.....
Do práva na rozmnožování autorského díla dle § 13.
A jsme doma: Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje,........je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo ...
Takže, pokud jsem oprávněný nabyvatel (což vlastník rozmnoženiny je - anebo dejmetomu jsem vlastník licence, která mi ale nepovoluje použít tento software na tomto počítači, ale pro jednoduchost počítač, na kterém bych ho mohl používat prostě nemám) a zavádím program, tak při tom dělám kopii programu. Licenci k zavádění programu na tomto PC tedy nemám. Máš pravdu (to jsem nikdy nerozporoval) že dle odst. 2 autorské dílo rozmnožuji. Stejnětak se shodneme v tom, že kdyby §66 nebyl, tak bych zaváděním programu porušoval autorská práva.
Jenže on §66 je, já splňuji jeho předpoklady a tedy nezasahuji do autorských práv.
Vy však tvrdíte, že oprávněný uživatel je například každý, kdo zavádí program. Bez ohledu na to, jestli splňuje nebo nesplňuje podmínky nějaké licence.
Teda nepochopit mé stanovisko po těch X napsaných stranách, to je už umění. Já tvrdím, že oprávněný uživatel je nadefinován v §66 odst. 6, tedy je to (zkráceně) oprávněný majitel licence nebo oprávněný majitel rozmnoženiny - kde oprávněný znamená, že toho vlastnictví dosáhl dle práva.
Kde je v § 66 něco o jednom uživateli a jednom PC?
Dokolečka? Kolikrát? To už jsem Vám také psal. Protože pokud (běžný software) využívám na jednom PC, již není nutné ho kopírovat na druhý, abych ho využil, takže §66 u dvou a více PC aplikovat nelze. Takže zjednodušeně lze říci, že paragraf 66 je omezen na jedno PC. Samozřejmě, asi jdou najít příklady, kdy bude aplikovatelný i na více PC (např. mě napadá řídící software na CNC, které potřebuji rozběhnout jak na tom CNC, tak na PC, které to CNC bude řídit)
Jak je vidět, tak zatím netuším, na co se podle vás vlastně § 66 vztahuje.
To vidím, ale nechápu, že se tím ještě chlubíte
Vztahuje se na činnosti nutné k provozování software pro oprávněného uživatele, což je buďto vlastník licence, nebo vlastník legální rozmnoženiny.
----
PS: ad "zase špatně":
A kdo napsal: Jenže abyste mohl zavést či provozovat počítačový program, musíte k tomu nejprve mít oprávnění.?
Protože pokud (běžný software) využívám na jednom PC, již není nutné ho kopírovat na druhý, abych ho využil, takže §66 u dvou a více PC aplikovat nelze. Takže zjednodušeně lze říci, že paragraf 66 je omezen na jedno PC.To je nesmysl. Například účelem operačního systému je vytvořit na počítači prostředí pro běh ostatních programů, nebo-li na každém jednotlivém počítači potřebujete operační systém. Takže pokud má firma 100 počítačů, je nezbytné využít operační systém na každém z té stovky počítačů. Pokud má firma pět grafiků, je nezbytné využití grafického editoru na pěti počítačích, protože každý grafik potřebuje svůj. Vy z toho neustále děláte zcela nový způsob užití autorského díla, který je podle vás jen tak mimochodem vytvořen pár slovy v § 66, a pak si musíte vymýšlet omezení, která nikde v zákoně uvedena nejsou, jako například zkoumat, jak moc nutné je pro někoho nějaký program používat. Přitom účel § 66 je úplně jiný – říká, že když autor někomu poskytne k používání program, nesmí mu bránit, aby si ten program zkoumal nebo upravoval k dosažení účelu, ke kterému byl program vytvořen. To třeba znamená, že když budu mít webový server, který půjde nějakým zmanipulovaným požadavkem shodit, nemusím spoléhat na to, že chybu opraví autor programu, ale můžu si jí opravit sám. Ale pokud ten web server bude trial verze omezená na 30 dní, nemůžu si ten limit 30 dní odstranit. Paragraf 66 implementuje do českého práva odstavce 13 až 15 z preambule směrnice 2009/24/ES. Všimněte si, že se tam opět píše o smlouvě a nepředpokládá se, že by žádná smlouva neexistovala, jak se stále snažíte tvrdit.
A kdo napsal: Jenže abyste mohl zavést či provozovat počítačový program, musíte k tomu nejprve mít oprávnění.?Napsal jsem to já a je to parafráze § 66 odst. 2.
Není žádné před a po. Paragraf nezní po zavedení programu. Paragraf zní při zavádění programu. A před zaváděním programu nic neporušuji, není tam tedy souslednost, jak jsem Vás již upozornil, se kterou pořád operujete, nýbrž současnost. Jakmile začnu zavádět, púlatí paragaf 66 a já tedy neporušuji AP.
Protipříklad s bankovním účtem je nesmysl. Protože být disponent je právo. Jedině majitel práva může to právo delegovat dále. Nemám to právo, nemohu ho tedy delegovat.
Tečka. §66 ale není o právu, ale o tom, že nějaká činnost za vyjmenovaných podmínek - které nezahrnují míti právo k zavádění programu za dané situace - neporušuje cizí práva. Tedy kdo ji za daných podmínek dělá, neporušuje cizí práva. Asi kdybys furt přestal opakovat, že §66 dává nějaká práva, tak by ses do toho tak nemotal.
Ekvivalent by byl, že např. rodič distponenta, za předpokladu, že disponentovi není 18 let, má právo delegovat právo disponental. V tu chvíli opravdu, i když rodič nebude disponent, může přijít a říci: ten a ten člověk je disponent. Včetně toho, že označí sebe.
Takže pokud má firma 100 počítačů, je nezbytné využít operační systém na každém z té stovky počítačů.
Uchází vám naprosté zákroky logiky. Pokud provozuji program na jednom PC, tak ho provozuji. Tedy k jeho provozování nepotřebuji nic dalšího a tedy jakékoli provozování na dalším PC už nutné není.
Vy z toho neustále děláte zcela nový způsob užití autorského díla,
To není žádné další užití autorského díla. To je naprosto standardní užití autorského díla dle §12. Akorát v tomto speciálním případě k tomu nepotřebuji licenci, stejně jako u jiných výjimek AZ.
nemusím spoléhat na to, že chybu opraví autor programu
Tím vysvětlíte to opravovat chyby, nikoli je li to nutné k provozu.
Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.Takže zhotovení rozmnoženiny při zavedení programu je rozmnožováním a tedy je to zásah do autorských práv.
Asi kdybys furt přestal opakovat, že §66 dává nějaká práva, tak by ses do toho tak nemotal.To jste si trochu popletl, tohle tvrdíte vy. Zrovna jsem vám to u horního komentáře vytýkal. Tak snad už si v tom uděláte pořádek a nebudete tvrdit, že § 66 dává nějaká práva.
Uchází vám naprosté zákroky logiky. Pokud provozuji program na jednom PC, tak ho provozuji. Tedy k jeho provozování nepotřebuji nic dalšího a tedy jakékoli provozování na dalším PC už nutné není.Škoda, že zákon se nutností provozování nijak nezabývá. Takže váš výrok je sice zajímavý, nicméně nijak se nevztahuje k autorskému zákonu. Autorský zákon píše o využití. Využitím operačního systému je to, abych mohl na počítači spouštět jiné programy. Operační systém tedy využívám na každém počítači zvlášť, využití na jednom počítači je jiné než využití na jiném počítači.
To není žádné další užití autorského díla. To je naprosto standardní užití autorského díla dle §12. Akorát v tomto speciálním případě k tomu nepotřebuji licenci, stejně jako u jiných výjimek AZ.Jenže ty jiné výjimky jsou jako výjimky také uvedeny a obsahují spoustu ustanovení, aby bylo jasné, kdy přesně se ty výjimky mohou uplatňovat a jaká jsou pro jejich využití pravidla. Na ostatní typy děl (např. audiovizuální) máme velmi omezenou výjimku pro osobní užití, software je z ní explicitně vyřazen, a podle vás pak najednou zákon přidá mnohem širší výjimku pro software? A přidá jí jen tak mimochodem v rámci paragrafu, který řeší něco úplně jiného? Navíc by ta výjimka byla v rozporu jak s evropským právem, tak s mezinárodními smlouvami.
Tím vysvětlíte to opravovat chyby, nikoli je li to nutné k provozu.Žádné „je-li to nutné k provozu“ v zákoně není.
Takže zhotovení rozmnoženiny při zavedení programu je rozmnožováním
Potud ano
a tedy je to zásah do autorských práv.
o tom, zdali rozmnožování je nebo není zásah do autorských práv existují dva pragrafy. §12+§13 a §66. §12+§13 tvrdí, že rozmnožování je zásah do AP, §66 tvrdí, že za určitých podmínek rozmnožování není zásah do autorských práv a je to evidentně lex specialis k §12+§13. Tedy jsou-li splněny podmínky §66, tak to zásah prostě není.
Škoda, že zákon se nutností provozování nijak nezabývá. Takže váš výrok je sice zajímavý, nicméně nijak se nevztahuje k autorskému zákonu.
O nutnosti provozování právě mluvíš Ty, zákon mluví nutnosti (nebo nezbytnosti - v tomto smyslu je to synonymum) k provozování. A tam to prostě platí tak, jak jsem ukázal. Jakmile provozuji software na jednom PC, není jeho rozmnožování do paměti dalšího PC (a tedy běh na jiném PC) k jeho provozu nezbytné, protože jde provozovat i bez toho. Tečka.
software je z ní explicitně vyřazen, a podle vás pak najednou zákon přidá mnohem širší výjimku pro software
Nikoli širší, ale prostě jinou - a spíše užší, protože daleko více omezuje počet kopií, které mohu udělat. Ale jinak ano, dává. Software je prostě upravováno jinak než zbytek autorských děl. A?
A přidá jí jen tak mimochodem v rámci paragrafu, který řeší něco úplně jiného?
Ten paragraf neřeší něco úplně jiného, řeší právě výjimky z autorského práva platné pro software. Kde jinde v AZ by se taková věc měla řešit?
Navíc by ta výjimka byla v rozporu jak s evropským právem, tak s mezinárodními smlouvami.
On tam ten rozpor ve skutečnosti není. Protože ve výsledku česká právní úprava a evropská vede ke stejnému omezení autorského práva. Protože zpravidla (jak ukázal ES) jde licence s rozmnoženinou - a i v případě, kdy nejde (např. koupím CD a ještě neuzavřu licenci) se důsledky našeho zákona asi neliší od Evropského (protože mám v takovém případě oprávnění licenční smlouvu uzavřít).
A i když je možné, že v něčem tam ten rozdíl opravdu bude, protože to je řešeno trochu jinak, tak prostě v tomto prostě platí české právo, směrnice není právně závazná.
S mezinárodními smlouvami pak to v rozporu není, ty upravují AP daleko vágněji.
-------------------------------------
PS: To jste si trochu popletl, tohle tvrdíte vy... Tak snad už si v tom uděláte pořádek a nebudete tvrdit, že § 66 dává nějaká práva.
FJ: Tedy nejprve musí být splněna podmínka, že legálně zavádím program, teprve pak z toho (a splnění ostatních podmínek) plynou nějaká práva.
FJ: Moje interpretace dává na základě práv získaných jiným způsobem než podle § 66 ještě nějaká práva navíc.
FJ: Odstavec 1 písmeno a dává práva upravovat program při jeho provozu nebo kvůli opravě chyb, písmeno b dává práva...
versus:
MN: Ne já tvrdím, že pokud zavádím program dle podmínek §66, tak nezasahuji do autorských práv
MN: Jenže on §66 je, já splňuji jeho předpoklady a tedy nezasahuji do autorských práv.
víš, ona je tu historie debaty, takže takovéto hloupá obvinění... jsou prostě hloupá....
Tedy jsou-li splněny podmínky §66, tak to zásah prostě není.ten mnou uváděný odstavec 2 je také součást § 66. Asi se na ten paragraf budete muset podívat podrobněji, protože v něm je uvedeno jak to, že za určitých podmínek to zásah do autorských práv je, tak to, že za určitých podmínek to zásah do autorských práv není. Takže vám nezbyde, než si nastudovat ty podmínky.
O nutnosti provozování právě mluvíš Ty, zákon mluví nutnosti (nebo nezbytnosti - v tomto smyslu je to synonymum) k provozování.Ne, zákon nemluví ani o nutnosti provozování, ani o nutnosti k provozování.
Jakmile provozuji software na jednom PC, není jeho rozmnožování do paměti dalšího PC (a tedy běh na jiném PC) k jeho provozu nezbytné, protože jde provozovat i bez toho. Tečka.Škoda jen, že se to nijak netýká naší debaty, protože by bylo jistě pozoruhodné dozvědět se, co si asi tak představujete pod provozem software. Ale prosím nechme tyto teorie být, zabývejme se raději tím, co je doopravdy v zákoně.
Nikoli širší, ale prostě jinou - a spíše užší, protože daleko více omezuje počet kopií, které mohu udělat.Počet kopií to nijak neomezuje. Až si přestanete plést slova „využití“ a „provoz“, pochopíte to.
Software je prostě upravováno jinak než zbytek autorských děl.Problém není v tom, že by to řešil jinak. Problém je v tom, že to, co má pro jiné typy děl samostatný díl zákona a deset paragrafů, to je u softwaru odbyto divným výkladem jednoho slova.
Ten paragraf neřeší něco úplně jiného, řeší právě výjimky z autorského práva platné pro software. Kde jinde v AZ by se taková věc měla řešit?Ten paragraf řeší výjimky pro oprávněné uživatele. Pokud by někoho přidával do skupiny oprávněných uživatelů, bylo by logické udělat to v dílu 4, který právě takový typ výjimek řeší. Ostatně mnoho výjimek z dílu 4 se vztahuje i na software, explicitně vyjmutý je jen z volných užití, některá další ustanovení pak pro software nedávají smysl.
On tam ten rozpor ve skutečnosti není. Protože ve výsledku česká právní úprava a evropská vede ke stejnému omezení autorského práva. Protože zpravidla (jak ukázal ES) jde licence s rozmnoženinou - a i v případě, kdy nejde (např. koupím CD a ještě neuzavřu licenci) se důsledky našeho zákona asi neliší od Evropského (protože mám v takovém případě oprávnění licenční smlouvu uzavřít).Vždyť vy tady celou dobu tvrdíte, že český autorský zákon dává oproti evropské úpravě navíc právo užívat software bez licence, a podle vás z toho plyne například to, že veškeré omezené licence (OEM, akademické licence, licence pro domácnosti) ve skutečnosti fungují jako plné krabicové verze bez jakéhokoli omezení. To je podstatně jiný důsledek.
A i když je možné, že v něčem tam ten rozdíl opravdu bude, protože to je řešeno trochu jinak, tak prostě v tomto prostě platí české právo, směrnice není právně závazná.Akorát je trochu zvláštní, že si toho rozporu ještě nikdo nevšiml – až Logik. A bylo by dost odvážné na tom rozporu něco stavět.
ten mnou uváděný odstavec 2 je také součást § 66.
Jak do dubu. odst. 2 neříká nic o tom, co je zásah do práv. Pouze upřesňuje definici rozmnožování. To, že je něco rozmnožování ještě neznamená, že je to zásah do práv. Viz např. kopie knihy pro osobní potřebu. Kolikrát to budu muset napsat, než Ti to dojde?
Takže prosím o expicitní odpověď:
- je každé rozmnožení automatickým zásahem do autorských práv?
- a tedy, vyplývá z paragrafu, který tvrdí, že A je rozmnožení, že A je nutně zásahem do autorských práv?
Pokud by někoho přidával do skupiny oprávněných uživatelů, bylo by logické udělat to v dílu 4,
Proč? §66 řeší věci specifické pro software - proč by neměl řešit definici toho, kdo je oprávněný uživatel software - pokud je to pro software specificky jiné? Díl 7 je díl, ve kterém se řeší výjimky z obecně platného pro jednotlivé typy děl. Tedy tam takové ustanovení logicky patří. Ve čtvrtém díle řeší "globální výjimky" (např. zákonné licence) platné pro všechna (popř. skoro všechna) autorská díla, tam výjimky platné pro jeden typ díla logicky nepatří (ledaže se týkají těch "globálních výjimek", pak jdou zařadit i do 4. i do 7. dílu).
Všiměte si, že se celou dobu bavíme o §66 a jeho odstavcích 1,2 a 6? Proč by tedy ten odstavec 6 měl být někde úplně jinde a v jiném oddíle, když evidentně s §1 a §2 těsně souvisí.
To je podstatně jiný důsledek.
Není, protože v praxi jde s rozmnoženinami i licence - nebo alespoň právo licenční smlouvu bezúplatně uzavřít. Český zákonodárce to akorát řeší jinými prostředky. Případ, kdy se to asi opravdu liší, by byl, kdyby autor poskytl někomu software pouze na "přečtení". Pak by podle evropského práva ho spouštět nemohl, podle českého ano. Ovšem to je (sám jste se tomu smál) tak nepravděpodobný případ, že to nikoho neštve. V podstatných důsledcích, které má ta směrnice chránit, budou důsledky IMHO v rámci možné interpretace směrnice.
Akorát je trochu zvláštní, že si toho rozporu ještě nikdo nevšiml – až Logik
Ale všiml. Jen Vy jste si nevšiml, že si toho někdo všiml. I když jsem Vám tady linkoval text IT znalce, který se se mnou v závěrech plynoucích z AZ shoduje. Nebuďte tak sebestředný - že o něčem nevíte, ještě neznamená, že to není.
každé rozmnožení automatickým zásahem do autorských práv?Ano, pokud jiné ustanovení nestanoví, že nějaký speciální případ není zásahem do autorských práv.
vyplývá z paragrafu, který tvrdí, že A je rozmnožení, že A je nutně zásahem do autorských práv?Nevyplývá. Ale pokud chcete o nějakém případu spadajícím pod A tvrdit, že není zásahem do autorských práv, musíte najít takové ustanovení, které ten speciální případ vyjímá z těch, které zasahují do autorských práv. Pokud takové ustanovení nenajdete, jde o zásah do autorských práv.
Proč? §66 řeší věci specifické pro softwareProtože výjimky řeší § 29 až § 39, a jsou mezi nimi i výjimky vztahující se na software.
proč by neměl řešit definici toho, kdo je oprávněný uživatel software - pokud je to pro software specificky jinéProtože by se tím vytvořily další omezení, a například by nebylo jasné, jaký je vztah těchto omezení k omezením z dílu 4. Platí třeba pro ten váš výklad § 29? A celý, nebo jenom odstavec 1?
Ve čtvrtém díle řeší "globální výjimky" (např. zákonné licence) platné pro všechna (popř. skoro všechna) autorská díla, tam výjimky platné pro jeden typ díla logicky nepatřAno, a proto tam máme výjimky platné pro jeden typ díla – konkrétně § 30a, 33, 38b, 38d, 39…
Všiměte si, že se celou dobu bavíme o §66 a jeho odstavcích 1,2 a 6? Proč by tedy ten odstavec 6 měl být někde úplně jinde a v jiném oddíle, když evidentně s §1 a §2 těsně souvisí.Podle mne ten odstavec těsně souvisí § 1 a § 2, upřesňuje termíny v nich uvedené. Podle vás odstavec 6 vytváří nové omezení autorského práva a patřil by tedy do dílu 4.
Není, protože v praxi jde s rozmnoženinami i licenceJenže podle vašeho výkladu jsou ta podstatná ustanovení licence neplatná. Takže v tom je podstatný rozdíl.
Případ, kdy se to asi opravdu liší, by byl, kdyby autor poskytl někomu software pouze na "přečtení". Pak by podle evropského práva ho spouštět nemohl, podle českého ano.A nebo je to případ, kdy někdo licencí omezí způsob použití programu – třeba na počítač, se kterým byl program zakoupen, nebo použití pouze pro domácí potřebu, nebo použití pouze ke vzdělávacím účelům. Podle evropského práva by spouštění v rozporu s těmito omezeními nebylo legální, podle vašeho výkladu českého práva bylo. Vždyť se tady o tom celou dobu bavíme.
Ale všiml. Jen Vy jste si nevšiml, že si toho někdo všiml. I když jsem Vám tady linkoval text IT znalce, který se se mnou v závěrech plynoucích z AZ shoduje.Nemyslel jsem jednoho znalce, který si toho jednou nevšiml a pak všiml. Myslel jsem třeba zákonodárce, soud nebo orgány EU. Pokud ale mermomocí potřebujete nějaké odkazy, tady jsou: Praktické aspekty licenčních smluv v IT, Formy distribuce krabicového softwaru.
Ano, pokud jiné ustanovení nestanoví, že nějaký speciální případ není zásahem do autorských práv.
A to právě praví §66 odst. 1. Takže není pravda, jak jste tvrdil, že odstv. 1 "ruší" odst. 2. Každý tvrdí něco jiného. Jeden upřesňuje, že i to je rozmnožování, druhý tvrdí, že ale za daných podmínek do AP nezasahuje.
Protože výjimky řeší § 29 až § 39, a jsou mezi nimi i výjimky vztahující se na software.
Tak si ten AZ konečně přečtěte. Ve vámi zmíněných paragrafech jsou výjimky platné pro všechna autorská díla, nikoli jen pro jednotlivé typy. Výjimky pro software (či další díla) jsou pak výjimky z výjimek. Tedy jsou to výjimky platné pro všechna díla, nebo pro všechna díla, kromě...
Vámi citované paragrafy nedělají výjimky pro konkrétní díla: např. 30a nemluví o typu díla, ale o typu rozmnožování. Zkopírovat na papír mohu jak fotografii, knihu, obraz, zdrojový kód atd... Stejnětak §33 se týká "zaznamenávání díla, které je na veřejném prostranství" - tedy opět libovolného díla - a §33 odst. 2 pak je výjimka z výjimky (tedy ustanovení typu všechna díla, kromě...).
Výjimky zpro jednotlivé typy děl jsou v díle 7 - jak je vaším zvykem, na tento argument jste vůbec neodpověděl, byť Vaše stanovisko vyvrací. Tento díl se jmenuje, cituji: "Zvláštní ustanovení o některých dílech". Kde jinde by měla být zvláštní ustanovení o software, než v oddělení "zvláštní ustanovení o některých dílech"
Protože by se tím vytvořily další omezení, a například by nebylo jasné, jaký je vztah těchto omezení k omezením z dílu 4. Platí třeba pro ten váš výklad § 29? A celý, nebo jenom odstavec 1?
Au. Jaký jiný smysl mají zvláštní ustanovení o některých typech děl, než upravit pro ně některé věci jinak, tedy udělat výjimku?? Vždyť skoro celý AZ je o tom, jaké jsou výjimky z obecného autorského práva, které je v pár paragrafef. Paragraf §29 pro ně samozřejmě platí celý, proč by neměl platit? Stejně jako např. platí např. pro §72, který je také mimo oddíl 4, kde podle Vás jedině smejí být výjimky z autorského práva.
Jediné, co je tady otázka, je, zdali §66 definuje zákonnou licenci. Protože jiné paragrafy, které jsou taktéž uvedeny "do autorského práva nezasahuje", tu licenci evidentně definují, viz např. §72. Proto je nakonec asi správné interpretovat §66 jako definici licence, v kontextu AZ je to možná asi nakonec správnější pohled na ten paragraf.
Na zákonné licence je ale třeba se dívat, že to nejsou nějaká "ad hoc" vzniklá oprávnění - tedy že nemám právo, nemám právo - začnu kopírovat knihu pro osobní potřebu a nějaké právo najednou vznikne. Jsou to práva, která prostě jsou, akorát opravňují k něčemu jen ve vymezených situacích. Tedy pokud něco dělám, čím bych porušil (zasáhl) AP, tak otestuji, zdali jsem splnil podmínky toho práva, a pokud ano, tak neporušuji.
A nebo je to případ, kdy někdo licencí omezí způsob použití programu – třeba na počítač, se kterým byl program zakoupen, nebo použití pouze pro domácí potřebu, nebo použití pouze ke vzdělávacím účelům. Podle evropského práva by spouštění v rozporu s těmito omezeními nebylo legální, podle vašeho výkladu českého práva bylo. Vždyť se tady o tom celou dobu bavíme.
Nikoli. Protože V evropském právu je oprávněný uživatel definován "user having rights to use", tedy osoba s právem věc použít. Takže osoba s právem použít věc omezeně furt je osoba mající práva. Takže takový člověk je oprávněný uživatel jak podle českého, tak podle evropského práva. Pouze z českého práva je daleko zřejmější to, že práva v §66 odst 1. (která reflektují ta práva ze směrnice) nejsou nijak podmíněna existencí nějakých práv licenci, protože v českém právu se šlo cestou odvození i od vlastnictví rozmnoženiny, kde licence být nemusí. V Evropském právu ale je ta nespojitost také, jen je odlišný mechanismus, od čeho se ta práva odvozují.
Nemyslel jsem jednoho znalce, který si toho jednou nevšiml a pak všiml. Myslel jsem třeba zákonodárce, soud nebo orgány EU.
Myslet můžete cokoli, napsal jste nikdo nevšiml, abyste ze mne udělal vola (protože kdybyste tam tuto podmínku dal, tak by to najednou neznělo zdaleka tak pejorativně), místo toho jste ovšem udělal vola ze sebe, protože to co jste napsal prostě není pravda.
A ohledně soudu: vzhledem k tomu, že jste nedoložil, že by se tím soud vůbec zabýval, tak není argumentem, že si toho nevšiml soud. Umíte doložit, že si této otázky soud všímal a posoudil to jinak, než tvrdíte? Evidentně nikoli. Takže, jak opakuji asi po desáté: neexistence judikátu není argument, argument je existence opačného judikátu - tedy jste demagog, pokud se snažíte přehodit důkazní břemeno na mne, když ho dle zásad slušné diskuse nesete sám.
Naopak neexistence judikátu je (byť ne silný) argument pro mne, protože ustanovení o vázanosti OEM licence na HW se porušuje často - a odsouzen za něj nikdo co vím nebyl...
Ad odkazy:
1) Praktické aspekty licenčních smluv v IT
Tady je zajímavé to, k čemu jsem došel nezávisle v textu výše, že nakonec §66 by se měl považovat za neúplatné zákonné licence - což je potvrzení mé odpovědi na vaši otázku ohledně §29 a vyvrácení vaší argumentace výše (viz Tato nová úprava obsažená v Autorském zákoně[12] stanoví omezení autorského práva autora v prospěch tzv. oprávněného uživatele (jde o tzv. bezúplatné zákonné licence).
Dále je zajímavé: "Omezení autorského práva autora počítačového programu spočívá ve stanovení minimálního rozsahu oprávnění oprávněného uživatele k rozmnoženině počítačového programu, které až na výjimku[14] nelze smluvně omezit." Což je opět odpovědí na Vaše námitky např. ohledně OEM software - celou dobu tvrdím, že z té interpretace plyne, že něco nelze omezit - např. to, že program musí být provozován na tomto konkrétním hardware, protože je to v rozporu s tím, že majitel rozmnoženiny či (jakékoli) licence "je oprávněn" program zavádět a provozovat (nebo přesněji, že při zavádění a provozu neporušuje práva na rozmnožování a úpravu, což jsou jediná práva, která by jinak porušil).
Jinak nevím, co z tohoto článků by podle Vás mělo vyvracet mé stanovisko....
2) Formy distribuce krabicového softwaru.
Tento článek v podstatě dokládá, že existuje možnost, že někdo má rozmnoženinu a nemá licenci, jak jste dlouhou dobu popíral. Co jiného tím chcete doložit? V tom článku jsem nenašel nic, s čím bych byl ve sporu...
Takže není pravda, jak jste tvrdil, že odstv. 1 "ruší" odst. 2.Netvrdil. Myslím, že to, že vám nejde interpretace textu, jste dostatečně dokázal už na to zákonu, nemusíte to dokazovat pořád dál.
Ve vámi zmíněných paragrafech jsou výjimky platné pro všechna autorská dílaA software snad nepatří mezi všechny typy autorských děl?
nikoli jen pro jednotlivé typyŠkoda že jsem vám tam ty paragrafy vztahující se jen na jednotlivé typy vyjmenoval.
Výjimky zpro jednotlivé typy děl jsou v díle 7 - jak je vaším zvykem, na tento argument jste vůbec neodpověděl, byť Vaše stanovisko vyvrací. Tento díl se jmenuje, cituji: "Zvláštní ustanovení o některých dílech". Kde jinde by měla být zvláštní ustanovení o software, než v oddělení "zvláštní ustanovení o některých dílech"Takže jste si nakonec ten díl 7 přečetl a svůj argument si vyvrátil sám, když jste zjistil, že jsou to zvláštní ustanovení o některých dílech, nikoli výjimky či omezení.
Paragraf §29 pro ně samozřejmě platí celý, proč by neměl platit?Dobře, a to vaše užití je tedy volným užitím nebo zákonnou licencí? Pokud zákonnou licencí, jak se ta licence jmenuje? Např. § 37 definuje knihovní licenci, § 38e licenci pro sociální zařízení. Jakou licenci definuje § 66 odst. 6 třetí slevo vlevo dole?
Stejně jako např. platí např. pro §72, který je také mimo oddíl 4, kde podle Vás jedině smejí být výjimky z autorského práva.Nepsal jsem, že výjimky smějí být jen v oddílu 4. § 72 jasně definuje zákonnou licenci, což je pojem, který autorský zákon zná a používá. Podívejte se, jak jsou ty ostatní zákonné licence nadefinovány, že je to pokaždé několik odstavců – a vy byste licenci, která dává mnohem víc práv, než všechny ostatní zákonné licence dohromady, odbyl dvěma slovy ve nesouvisejícím paragrafu.
Proto je nakonec asi správné interpretovat §66 jako definici licence, v kontextu AZ je to možná asi nakonec správnější pohled na ten paragraf.A mohli by tu licenci pojmenovat po vás, že?
Pouze z českého práva je daleko zřejmější to, že práva v §66 odst 1. (která reflektují ta práva ze směrnice) nejsou nijak podmíněna existencí nějakých práv licenci,Jenže to je právě jen váš chybný výklad. Ta práva právě jsou podmíněna právy z licence, protože jinak práva k užívání software nikdo prakticky získat nemůže. To pouze váš absurdní výklad zavádějící noname logikovu licenci umožňuje ta práva získat ještě jinak, ten výklad ale nemá žádnou oporu v zákoně a vede k absurdním závěrům, že stačí do firmy koupit jedno DVD s licencí pro domácnost, nainstalovat na všechny počítače, DVD prodat, a firma dál může legálně používat daný software na všech počítačích.
vzhledem k tomu, že jste nedoložil, že by se tím soud vůbec zabývalSoudní rozhodnutí nižších instancí bohužel nejsou k dispozici on-line. Soudy o tom, že firma měla koupenou třeba jednu licenci a používala ji na více počítačích určitě byly, akorát dotyčné firmy nechtěly vyhazovat peníze za to, že by se zbytečně odvolávaly k vyšším instancím. Žádný soud ale nikdy nerozhodl, že se taková firma ničeho nedopustila, protože nepoužívala software na základě licence, nýbrž na základě vlastnictví rozmnoženiny – takového rozhodnutí by totiž byla plná média.
Naopak neexistence judikátu je (byť ne silný) argument pro mne, protože ustanovení o vázanosti OEM licence na HW se porušuje často - a odsouzen za něj nikdo co vím nebyl...A v minulém komentáři jste si také sám odůvodnil, proč za to nikdo odsouzen nebyl.
Dále je zajímavé: "Omezení autorského práva autora počítačového programu spočívá ve stanovení minimálního rozsahu oprávnění oprávněného uživatele k rozmnoženině počítačového programu, které až na výjimku[14] nelze smluvně omezit." Což je opět odpovědí na Vaše námitky např. ohledně OEM software - celou dobu tvrdím, že z té interpretace plyne, že něco nelze omezitNěkam se vám ztrácejí slovíčka. V tom článku je smluvně omezit, při vaší rekapitulaci vám to smluvně nějak vypadlo. Jak by také ne, když existenci té smlouvy celou dobu popíráte. Aby bylo možné něco smluvně omezit, musí nejprve existovat ta smlouva.
např. to, že program musí být provozován na tomto konkrétním hardware, protože je to v rozporu s tím, že majitel rozmnoženiny či (jakékoli) licence "je oprávněn" program zavádět a provozovatNení oprávněn.
přesněji, že při zavádění a provozu neporušuje práva na rozmnožování a úpravu, což jsou jediná práva, která by jinak porušilPorušuje, pokud ta práva nemá z licence. Já chápu, že ten § 66 odst. 1 písmeno a je dlouhý, ale musíte ho opravdu přečíst celý a pochopit celý najednou. Když si z něj vyberete půlku a na druhou se vykašlete, opravdu ho nemůžete vyložit správně. Můžete si dít stranou „opravuje-li chyby“, ta část nás teď opravdu nezajímá. První podmínkou tam je „činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu“. Či-li zavádím a provozuju počítačový program, a při tom, vedle toho, můžu ale nemusím dělat ještě něco dalšího. To zavádění a provoz je na tom něčem dalším zcela nezávislé, můžu zavádět a provozovat i bez toho. Jako když někdo pracuje při studiu vysoké školy – to neznamená, že by jeho studium byla práce, nebo že by na přednáškách prodával hamburgery – znamená to, že studuje na vysoké škole, nezávisle na práci, a vedle toho, navíc ke studiu, ještě pracuje. A mohl by klidně jen studovat, ta práce není podmínkou studia. Takže, zpátky k programům, podmínkou je, že zavádím nebo provozuju program. Můžu zavádět a provozovat program jen tak? Nemůžu, protože při tom vytvářím rozmnoženiny autorského díla, a k tomu potřebuju oprávnění. a kde ta oprávnění seberu? No určitě ne v § 66 odst. 1 písmeno a, protože to je přesně to ustanovení, kterým jsem začal a u kterého právě zkoumám, zda splňuju jeho podmínky – tak se nemůžu najednou z ničeho nic usnést, že je třeba splňuju.
A software snad nepatří mezi všechny typy autorských děl?
Au. Začínám si myslet, že jste opravdu blbej. Software patří mezi všechny typy autorských děl, ale opatření upravující autorská práva software nepatří mezi opatření upravující autorská práva všech děl.
Takže jste si nakonec ten díl 7 přečetl a svůj argument si vyvrátil sám, když jste zjistil, že jsou to zvláštní ustanovení o některých dílech, nikoli výjimky či omezení.
Klasika, vždycky, když napíšete největší blbost, tak to zároveň píšete agresivně. Díl 7 stanovuje vyjímky a omezení, viz např. hned §58 odst 1. omezuje autorská práva autora zaměstnaneckého díla, stejnětak §60 u školního díla omezuje () §12 odst. 1 atd...
Např. § 37 definuje knihovní licenci, § 38e licenci pro sociální zařízení. Jakou licenci definuje § 66 odst. 6 třetí slevo vlevo dole?
Je to licence, protože dle §66 odst. 2 jde o užití díla. Nicméně ta licence není pojmenovaná...
§ 72 jasně definuje zákonnou licenci, což je pojem, který autorský zákon zná a používá.
Stejně jako např. licence v §36 nebo v §91. Paragraf používá stejné formulace jako ostatní, pojmenované licence: Do práva autorského nezasahuje, proč by to mělo znamenat něco jiného? A vy se chcete hádat i s tém právníkem, jehož text jste postoval sám? I on §66 označuje za zákonnou licenci....
Nepsal jsem, že výjimky smějí být jen v oddílu 4.
Ale v oddílu 7 být nemohou, že...
A koneckonců, přečetl jste si vůbec ten §66. Víte, jaký má nadpis?
Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu. Tím bych považoval diskusi o tom, zdali oddíl 7 obsahuje nějaká omezení autorských práv a zdali ho tedy může obsahovat §66, za uzavřenou... Nebo furt nesouhlasíte s mým tvrzením, že §66 odst. 1 je zákonná licence a tedy omezení autorského práva?
Ta práva právě jsou podmíněna právy z licence, protože jinak práva k užívání software nikdo prakticky získat nemůže.
Ano, ale nemusí jít o práva z licenční smlouvy, ale také ze zákonné licence, třeba z §66 odst. 1.
Soudy o tom, že firma měla koupenou třeba jednu licenci a používala ji na více počítačích určitě byly,
To je jak u blbejch na dvorečku - kolikrát mám opakovat, že podle mé interpretace §66 neopravňuje k provozu na více počítačích? A že tedy v takovém případě to není potřeba zkoumat a tedy to, že by to soud nezkoumal nic nevyvrací?
Soudní rozhodnutí nižších instancí bohužel nejsou k dispozici on-line.
Tak holt nemůžete argumentovat údajnou neexistencí něčeho, když evidentně to nejenže nejste schopen prokázat. Navíc, právě jste se přiznal, že ani nevíte, jestli takový rozsudek, který po mne chcete, je nebo není. Tak prosím příště argumentujte tím, co víte, a ne dojmy.
Jak by také ne, když existenci té smlouvy celou dobu popíráte. Aby bylo možné něco smluvně omezit, musí nejprve existovat ta smlouva.
Au. Takže když někdo napíše software a neuzavře s nikým smlouvu, tak porušuje zákon, protože ten podle Vás předpokládá smlouvu? Vaše interpretace textu je skutečně bizzarní.To, že něco nelze smluvně omezit neznamená, že musí existovat smlouva, ale že ustanovení každé smlouvy, které by to omezovalo, je neplatné. Víte, že smluvně nelze omezit ani zákonné licence či volná užití? Přestože k nim žádná smlouva neexistuje a ani existovat nebude? Viz např.
Ostatní zákonné licence nelze smluvně omezit, či vyloučit : https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120201622
Není oprávněn.
A není, a není, a není. A ještě si přitom dupněte. Co kdybyste místo toho odpověděl na otázku, co jste těmi linkovanými texty chtěl dokázat?
Takže, zpátky k programům, podmínkou je, že zavádím nebo provozuju program. Můžu zavádět a provozovat program jen tak?
Pokud tím neporuším žádné autorské právo, tak ano. Pokud je zavedení a provoz nezbytný k využití mnou oprávněně nabyté (za účelem provozu programu) rozmnoženiny, tak jelikož ke všem právům, která bych tím porušil, mám dle §66 odst. 1 zákonnou licenci, tak ano, mohu jen tak. Za jiných podmínek nikoli.
Vaši nesmyslnou interpretaci bych mohl úplně stejně vztáhnout např. na §32: §32 platí jen za podmínek v něm uvedených. Tedy aby platil, musím dílo užít (kdo za účelem propagace...taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce...). A můžu díla užít jen tak? Nemohu, musím mít práva. Takže propagovat stejně nemohu. A takto byste mohl "dovodit", že v praxi není použitelná žádná zákonná licence.
Vaše interpretace by byla smyslupná, pokud bych k zavádění a provozu programu potřeboval ještě jiná práva, než práva potřebná k "rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program", protože ty mi dává zákonná licence v §66 - stejně, jako mi §32 dává práva k užití díla. Na takové právo jsem se vás opakovaně ptal a žádné jste nevymyslel - protože IMHO není.
nepatří mezi opatření upravující autorská práva všech děl.Smůla je, že díl 4 neobsahuje jen opatření upravující autorská práva všech děl.
Ano, ale nemusí jít o práva z licenční smlouvy, ale také ze zákonné licence, třeba z §66 odst. 1.Zacyklil jste se. Pokud zjišťujete, zda jsou splněny podmínky pro použití odst. 1, nemůžete vyjít z předpokladu, že podmínky splněny jsou. "Je tvrzení A pravdivé? Předpokládejme, že A je pravdivé. Tím jsme dokázali, že A je pravdivé." Takhle logika opravdu nefunguje.
Takže když někdo napíše software a neuzavře s nikým smlouvu, tak porušuje zákon, protože ten podle Vás předpokládá smlouvu?Když někdo napíše software a neuzavře s nikým smlouvu, tak nikdo nemůže ten software používat.
Víte, že smluvně nelze omezit ani zákonné licence či volná užití?Kde přesně se v zákoně píše, že nelze omezit volná užití nebo zákonné licence? Princip volného užití a zákonných licencí je v tom, že k tomu žádné smlouvy nepotřebujete, takže logicky neexistuje smlouva, která by to mohla omezit. Jenže v § 66 se existence smlouvy předpokládá, proto se v něm mluví o tom, že některé věci smlouvou omezit nelze.
Přestože k nim žádná smlouva neexistuje a ani existovat nebude?No jo, když ono se neexistující smlouvou těžko něco omezuje.
Co kdybyste místo toho odpověděl na otázku, co jste těmi linkovanými texty chtěl dokázat?Chtěl jste odkázat na výklad někoho, kdo nepředpokládá vaše nesmluvní užití software.
Pokud tím neporuším žádné autorské právo, tak ano.Jaká práva byste mohl porušit při zavádění a provozu programu jste si snad už mohl zjistit.
Pokud je zavedení a provoz nezbytný k využití mnou oprávněně nabyté (za účelem provozu programu) rozmnoženiny, tak jelikož ke všem právům, která bych tím porušil, mám dle §66 odst. 1 zákonnou licenci, tak ano, mohu jen tak.Opět jste se zacyklil, viz výše.
Vaši nesmyslnou interpretaci bych mohl úplně stejně vztáhnout např. na §32: §32 platí jen za podmínek v něm uvedených. Tedy aby platil, musím dílo užít (kdo za účelem propagace...taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce...). A můžu díla užít jen tak? Nemohu, musím mít práva. Takže propagovat stejně nemohu. A takto byste mohl "dovodit", že v praxi není použitelná žádná zákonná licence.§ 32 samozřejmě platí jen za podmínek v něm uvedených. Například když propagujete výstavu, můžete na plakát dát reprodukci obrazu. Ale už to neznamená, že můžete prodávat reprodukce toho obrazu. Zřejmě si stále myslíte, že člověk získává nějaké obecné právo dílo užít. Ale tak to není. Pokud mám právo použít reprodukci obrazu na plakátu propagujícím výstavu, mám jenom tohle konkrétní právo, a jakékoli jiné užití díla je protiprávní (pokud k němu nemám zase jiná práva).
protože ty mi dává zákonná licence v §66 - stejně, jako mi §32 dává práva k užití dílaNedává a nedává. § 66 vám dává určitá práva za určitých podmínek, § 32 vám dává určitá práva k užití díla. Pokud ty podmínky nesplníte, nebo pokud dílo užíváte jiným způsobem (a nemáte k tomu jinému způsobu jiné oprávnění), užíváte dílo nelegálně. Je to pořád stejné, jako s tím řidičským průkazem - když máte řidičské oprávnění skupiny B, můžete zkráceně říkat, že jste řidič, ale pořád to znamená, že máte právo řídit jenom auta do 3,5 tuny, a když budete řídit autobus, jednáte protiprávně (pokud nemáte příslušné řidičské oprávnění).
Smůla je, že díl 4 neobsahuje jen opatření upravující autorská práva všech děl.
Smůla to není, v dílu 4 jsou výjimky pro všechna díla, a pak je tam pár krátkých paragrafů, která se týkají čistě zákonné licence pro dané dílo.
V dílu 7 jsou speciální úpravy konkrétních typů děl a z nich vyplývající výjimky. Tedy pokud nějaké dílo má jen výjimku z autorského práva, přišla do dílu 4 k ostatním výjimkám. Pokud typ díla vyžaduje samostatnou úpravu, tak do dílu 7.
Pokud to nechápeš, je to Tvůj problém, ne můj. To, že ten §66 obsahuje omezení = výjimku je naprosto zřejmé z nadpisu toho §66. Takže jsou tři možnosti: buďto je autor zákona blbec, a dal ten paragraf jinam, než kam podle Tebe patří. Anebo byl autor blbec a dal mu špatnej nadpis. Anebo je blbec někdo jinej . Sorry za sarkasmus.
Kde přesně se v zákoně píše, že nelze omezit volná užití nebo zákonné licence? Princip volného užití a zákonných licencí je v tom, že k tomu žádné smlouvy nepotřebujete, takže logicky neexistuje smlouva, která by to mohla omezit.
Nikde - píše se to ve vyjádření právníka, stejně jako se píše ve výjádření právníka to, že nejde omezit smlouvou licenci. V obou textech to vyjadřuje totéž: že člověk ta práva má nezávisle na jakékoli - tedy i licenční - smlouvě.
Jenže v § 66 se existence smlouvy předpokládá, proto se v něm mluví o tom, že některé věci smlouvou omezit nelze.
Ne, nepíše. V §66 se píše o zákonné licenci, tedy o právech, které někdo má. O tom, že něco nejde omezit smlouvou tam není ani slovo (vždyť to o kousek výš namítáš a tady to tvrdí - zkus být konzistentní). Smlouvou je nejde omezit z toho titulu, že i když by v licenční smlouvě tato práva byla odepřena, stejně je bude člověk mít ze zákona, takže to ustanovení smlouvy bude neefektivní a jelikož v rozporu se zákonem, tak i neplatné.
Koneckonců děkuji, že jste použil spojení: zákonných licencí - §66 je omezení vlastnického práva, tedy zákonná licence. Potvrdil to i právník, jehož jste linkoval. Tedy podle Vašich samotných slov a vašeho argumentu §66 smlouvu nepotřebuje. To je to, co celou dobu tvrdím (na začátku jsem to akorát neuměl tak dobře zformulovat). §66 je omezení autorského práva = zákonná licence a tedy je platné nezávisle na existenci nějaké smlouvy.
§ 32 vám dává určitá práva k užití díla.
Ne, §32 vám také dává práva za určitých podmínek: za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl. §32 vám nedává právo propagovat. Žádné takové právo neexistuje. §32 vám dává právo užít, za určitých podmínek: že propagujete či nabízíte k prodeji. Je to stejná podmínka jako
je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu AND být oprávněný uživatel
Jaká práva byste mohl porušit při zavádění a provozu programu jste si snad už mohl zjistit.
Ptám se vás na to asi desetkrát, a buď jste se takto rádobyinteligentně vyhnul odpovědi, nebo jste neřekl žádné jiné právo, než to, které je obsaženo v zákonné licenci v §66, a které tedy neporušuji.
Ohledně cyklu - já přesně chápu, jak to myslíte, ale prostě se pletete, a to na dvou rovinách:
1) První problém je v tom, že tvrdíte, že oprávněný uživatel musí mít právo ten program provozovat a zavádět (tedy rozuměj všechna práva, potřebná k zavádění a provozu, dále daná práva). To je ovšem nesprávná interpretace pojmu oprávněný uživatel. Oprávněný uživatel je "person, having right to use". Konec. Nikoli ten, kdo to aktuálně užívá dle práva. Je to úplně stejný případ, jako třeba §36, kde to dokládá právník národní knihovny, který o AP bude vědět asi dost:
http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0102/0102114.html: "Citované ustanovení je tedy nutné vykládat tak, že pokud nositel práva zpřístupní souborné dílo, ať už pomocí online služby nebo prodejem jeho rozmnoženin, musí mít ten, komu bylo souborné dílo takto zpřístupněno, možnost souborné dílo využívat k účelům a způsobem sjednaným ve smlouvě, i když takové využívání nezbytně vyžaduje výkon jinak vyhrazených jednání, tedy jednání, která vyžadují souhlas nositele práva (viz recitál 34 směrnice)."
Stejnětak jakmile Ti někdo dá licenci na software, automaticky pro tebe platí zákonná licence §66, ať zrovna zavádíš nebo ne. Tedy máš možnost dělat věci v §66 za podmínek tam stanovených, tedy při zavádění a provozu... je li to nutné k využití. Úplně stejně jako oprávněný uživatel databáze nemusí mít licenční smlouvou dané právo k obsahu, a stejně ho má a nestane se tím, že začne listovat v obsahu uživatelem neoprávněným, na kterého se §36 nevztahuje.
Další problém této interpretace je, že by Vám §66 nedal ve Vaší interpretaci ve skutečnosti žádné právo. Protože jakmile by Vám byť jen jedno dané právo chybělo, tak se zaváděním programu podle Vás stanete uživatelem neoprávněným a tedy na Vás §66 neplatí.
2) Druhý problém je v tom, že oprávněný uživatel je v zákoně nadefinován, a to tak, že v určitém speciálním případě licenci ani mít nemusí, stačí být vlastníkem rozmnoženiny, pokud jsem ji nabyl oprávněně, tedy dle zákona (i autorského). V tu chvíli - pokud platí mnou prosazovaný termín, jsem oprávněný uživatel. A tedy mám §66 daná práva - ač nemám licenci - a mohu software používat. Tato interpretace stojí na významu oprávněný nabyvatel, kterou řešíme jinde. Pokud ale připustíte můj význam tohoto termínu, pak nelze §66 vykládat jinak.
V §66 se píše o zákonné licenci, tedy o právech, které někdo má. O tom, že něco nejde omezit smlouvou tam není ani slovoAha, takže vy v odst. písm. b) nemáte není-li dohodnuto jinak, v odst. 6 nemáte pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit. Je pozoruhodné, jak se tady pokoušíte § 66 detailně pitvat, a nepostřehl jste takhle základní věci.
Ptám se vás na to asi desetkrát, a buď jste se takto rádobyinteligentně vyhnul odpovědi, nebo jste neřekl žádné jiné právo, než to, které je obsaženo v zákonné licenci v §66, a které tedy neporušuji.Já jsme vám na to už desetkrát odpověděl, že práva nutná k zavedení a provozu programu, která jsou uvedená v odst. 2. Jediný, kdo se tu vyhýbá odpovědi, jste vy – my pitváme půlku věty § 66 odst. 1 písm. a), a vy v rámci toho rozmáchle odkážete na celý § 66. Proč neodkážete na konkrétní ustanovení?
První problém je v tom, že tvrdíte, že oprávněný uživatel musí mít právo ten program provozovat a zavádětNe, to netvrdím. Zase špatně čtete. Tvrdím, že pokud někdo zavádí a provozuje program, je to zavádění a provoz legální jedině tehdy, pokud k tomu má dotyčný oprávnění.
Stejnětak jakmile Ti někdo dá licenci na software, automaticky pro tebe platí zákonná licence §66, ať zrovna zavádíš nebo ne.Takže podle vás podmínka činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu je v zákoně jen tak pro nic zanic a zákonodárce ji tam dal jenom z dlouhé chvíle. Anebo je blbec někdo jinej…
Další problém této interpretace je, že by Vám §66 nedal ve Vaší interpretaci ve skutečnosti žádné právo. Protože jakmile by Vám byť jen jedno dané právo chybělo, tak se zaváděním programu podle Vás stanete uživatelem neoprávněným a tedy na Vás §66 neplatí.§ 66 mi dává přesně ta práva, která mi má podle evropské směrnice dát. Pokud jsem oprávněný uživatel, nesmí mi autor programu bránit program zkoumat a upravovat v souladu s jeho zamýšleným účelem, pokud tak činím při běžném používání programu, a nesmí mi bránit vytvořit si zálohu.
Druhý problém je v tom, že oprávněný uživatel je v zákoně nadefinován, a to tak, že v určitém speciálním případě licenci ani mít nemusí, stačí být vlastníkem rozmnoženiny, pokud jsem ji nabyl oprávněně, tedy dle zákona (i autorského). V tu chvíli - pokud platí mnou prosazovaný termín, jsem oprávněný uživatel. A tedy mám §66 daná práva - ač nemám licenci - a mohu software používat. Tato interpretace stojí na významu oprávněný nabyvatel, kterou řešíme jinde. Pokud ale připustíte můj význam tohoto termínu, pak nelze §66 vykládat jinak.Ano, to by skutečně problém byl, protože váš výklad by znamenal, že veškeré softwarové licenční smlouvy pro koncové uživatele jsou zbytečné a z jednoho distribučního DVD lze legálně nainstalovat všechny počítače na celém světě. Vzal bych jako legální nabyvatel DVD, nainstaloval ho na jeden počítač. To by bylo legální. Na počítači je legální rozmnoženina programu, je možné ji tedy používat dle vaší interpretace § 66. A já jsem stále oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny na DVD, kterou můžu na základě vyčerpání práv prodat. Nový oprávněný nabyvatel nainstaluje program na počítač, tím získá legální rozmnoženinu, a DVD pošle dál.
Aha, takže vy v odst. písm. b) nemáte není-li dohodnuto jinak, v odst. 6 nemáte pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
Vidíte, vyjádřil jsem se nepřesně: zákonnou licenci nedefinují všechný odstavce §66, myslel jsem ta ustanovení, která definují licenci. Na argumentu to nic nemění.
Ale když už jste u toho, tak formulace z §66 je klasická formulace, že daná norma je kogentní, nic jiného. Nikoli předpoklad existence nějaké smlouvy.
Práva nutná k zavedení a provozu programu, která jsou uvedená v odst. 2.
1) V odstavci 2 není slovo o jediném právu. Odst. 2 upřesňuje, co je rozmnožování.
2) Už jste potvrdil, že odst. 1 je výjimkou pro odstavec 2. Tedy odstavec 2 nemůže přidávat podmínky k odstavci 1, neboť ten je lex specialis k odst. 2, i kdyby o nějakých právech mluvil.
3) Já se ptám na konkrétní práva. Protože nebyl-li by odst. 1, tak při provozu software bys porušil autorská práva při provozu či zavádění software autorská práva pouze při činnostech, které jsou vyjmenované v §1 (při rozmnožování, upravování atd....). Pokud při jiných, tak řekni při kterých.
Takže podle mne odst. 1 dává veškerá práva k provozu softtware, která potřebuji. Ty tvrdíš, že ne, tak se ptám, které to právo, které mi tato zákonná licence nedává? A na to není smyslupná odpověď §2, ale např.: nemáš právo vzít program a ponořit ho do studené vody, protože tím porušíš právo na namočení, a toto právo není obsahem zákonné licence v §1.
Tvrdím, že pokud někdo zavádí a provozuje program, je to zavádění a provoz legální jedině tehdy, pokud k tomu má dotyčný oprávnění.
No, ale §66 odst. 1 nemluví o legálním zavádění, pouze o zavádění. Tedy ta práva k zavádění mohu získat z odstavce 1. Stejně jako §32 nemluví o legální propagaci výstavy, ale čistě o propagaci výstavy, a sám je zdrojem legálnosti takového počínání.
Kdyby bylo nutné legální zavádění programu v §66, byla by nutná stejná interpretace v §32 - tedy bych musel nejprve legálně propagovat výstavu, a pak bych teprv mohl dílo užívat pro propagaci - a měl bys tam naprosto stejnou smyčku, kteoru vidíš v §66.
je v zákoně jen tak pro nic zanic a zákonodárce ji tam dal jenom z dlouhé chvíle.
Ne, dal ji tam proto, aby tento paragraf nelegalizoval kopírování programu při jiné činnosti, než zavádění a provoz software. Stejně jako podmínka propagace v §32 je proto, aby ten paragraf nelegalizovat jiné užití díla, než při propagaci.
Na počítači je legální rozmnoženina programu, je možné ji tedy používat dle vaší interpretace § 66.
A proto ESD svoje rozhodnutí doplnil tím, že při prodeji rozmnoženiny musím všechny své rozmnoženiny smazat, ač tento požadavek nemá doslovnou oporu v textu směrnice (autorská práva jako taková nenutí nikoho k likvidaci kopie díla, existence kopie ničí práva porušovat nemůže). Z českého práva tato povinnost také nijak nevyplývá, pouze je dovoditelná z obecného paragrafu §29 odst. 1 (který slouží právě pro opravu takových "děr"). Jak je vidět, je v tomto české právo konzistentní s Evropským - a jelikož je jím "inspirováno", sdílí i stejná slabá místa, kde bude třeba doplnit judikáty, protože nejsou řešena explicitně, ač by měla.
Nijak si neodpověděl na paralelu s §36. Tvrdíš, že je to stejné, nebo že čím se liší §66 a §36? Musím mít "právo k přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu" k tomu, aby na mne jako oprávněného uživatele souborného díla §36 platil? Anebo čím se liší §66, že ho interpretuješ jinak?
V odstavci 2 není slovo o jediném právu. Odst. 2 upřesňuje, co je rozmnožování.
§ 12 odst. 4 Právem dílo užít je a) právo na rozmnožování díla (§ 13), […] § 13 Rozmnožování (1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. […] § 66 odst. 2 Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.Zhotovení rozmnoženiny = rozmnožování (díla). Chápu, že pro vás zase bude problém to, že se pro jeden termín používají dva výrazy.
Už jste potvrdil, že odst. 1 je výjimkou pro odstavec 2. Tedy odstavec 2 nemůže přidávat podmínky k odstavci 1, neboť ten je lex specialis k odst. 2, i kdyby o nějakých právech mluvil.Když je odstavec 1 výjimkou pro odstavec 2, nepotřebuje odstavec 2 žádné podmínky přidávat. Nejprve se totiž uplatní odstavec 2 i se svými podmínkami, a teprve pak se případně může uplatnit odstavec 1.
Já se ptám na konkrétní práva.Právo zhotovit rozmnoženinu programu nezbytnou k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
Protože nebyl-li by odst. 1, tak při provozu software bys porušil autorská práva při provozu či zavádění software autorská práva pouze při činnostech, které jsou vyjmenované v §1 (při rozmnožování, upravování atd....). Pokud při jiných, tak řekni při kterých.Žádná práva bych porušit nemusel, ta práva by mi mohl dát přímo autor, a obvykle to také dělá. § 66 prakticky řeší jenom to, že mi ta práva autor musí dát, i kdyby nechtěl.
Takže podle mne odst. 1 dává veškerá práva k provozu softtware, která potřebuji. Ty tvrdíš, že ne, tak se ptám, které to právo, které mi tato zákonná licence nedává?Nedává vám právo zhotovit rozmnoženinu programu nezbytnou k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos, protože tím porušíte právo na rozmnožování autorského díla, a toto právo není obsahem zákonné licence v § 1.
No, ale §66 odst. 1 nemluví o legálním zavádění, pouze o zavádění.On zákon vůbec málokdy explicitně mluví o legálním čemkoli. Ono se to totiž u zákona tak nějak předpokládá, že řeší legální věci.
Tedy ta práva k zavádění mohu získat z odstavce 1.Ne, tenhle váš veletoč, jakým práva nutná pro aplikaci odstavce 1 získáte z odstavce 1 jste stále nijak nedokázal. Už jsem vám to ukazoval na tom příkladu s dispozičními právy k účtu – nemůžete sám sebe jmenovat disponentem účtu a pak to obhajovat tím, že teď už ale jste disponent účtu a můžete tedy disponenta jmenovat. Úplně stejně je to s odstavcem 1. Tak když s tím máte takový problém, tak si ta práva v odstavci 1 na chvilku zakryjte. Přečtěte si jenom tu část podmínek, a se zakrytou částí práv hledejte, zda někde v zákoně najdete nějaké ustanovení, ze kterého by plynulo, že ty podmínky splňujete. Musíte nejprve vyhodnotit ty podmínky a podle toho zjistíte, zda to ustanovení můžete aplikovat. Nemůžete to dělat opačně, aplikovat ustanovení, a teprve dodatečně zjišťovat, jestli po aplikaci těch ustanovení podmínky splňujete.
Tedy ta práva k zavádění mohu získat z odstavce 1. Stejně jako §32 nemluví o legální propagaci výstavy, ale čistě o propagaci výstavy, a sám je zdrojem legálnosti takového počínání.§ 32 je zdrojem legálnosti propagace výstavy. § 66 odst. 1 je neříká, že můžete program zavádět, ale že můžete něco dělat při zavádění. Není tedy zdrojem legálnosti zavádění, ale je zdrojem legálnosti něčeho, co můžete dělat při zavádění. Zdroj legálnosti zavádění musíte hledat jinde. Podmínkou § 32 je účel propagace výstavy – při vaší interpretaci by § 32 byl zdrojem legálnosti výstavy. Ale tak to není, § 32 vám nedává práva pořádat výstavu, § 32 vám dává práva použít díla, pokud pořádáte výstavu. A když výstavu legálně nepořádáte, máte smůlu a § 32 se na vás nevztahuje. Stejně tak když program nezavádíte legálně, § 66 odst. 1 se na vás nevztahuje.
Ne, dal ji tam proto, aby tento paragraf nelegalizoval kopírování programu při jiné činnosti, než zavádění a provoz software. Stejně jako podmínka propagace v §32 je proto, aby ten paragraf nelegalizovat jiné užití díla, než při propagaci.Vy jste ale tvrdil automaticky pro tebe platí zákonná licence §66, ať zrovna zavádíš nebo ne. Tedy že z § 66 máte zákonnou licenci, i když program nezavádíte ani neprovozujete.
A proto ESD svoje rozhodnutí doplnil tím, že při prodeji rozmnoženiny musím všechny své rozmnoženiny smazat, ač tento požadavek nemá doslovnou oporu v textu směrniceESD nemůže doplňovat směrnice. ESD je může jenom vykládat. Takže je dobré se místo vlastních dojmů „nemá doslovnou oporu v textu směrnice“ podívat, o co tedy ESD svůj výklad opřel.
(70) Původní nabyvatel, který přistoupí k dalšímu prodeji hmotné či nehmotné rozmnoženiny počítačového programu, ve vztahu k níž je právo na rozšiřování náležející nositeli autorského práva vyčerpáno v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, totiž musí učinit svou vlastní rozmnoženinu v okamžiku jejího dalšího prodeje nepoužitelnou, aby se vyhnul porušení výlučného práva na rozmnožování počítačového programu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24 náležejícího autorovi tohoto programu. Přitom v takové situaci, jako je situace zmíněná v předcházejícím bodě, bude zákazník nositele autorského práva i nadále užívat rozmnoženinu počítačového programu nainstalovanou na jeho serveru, a tedy ji neučiní nepoužitelnou.Tedy neplatí vaše teorie, že povinnost likvidace kopie z autorského práva nevyplývá – to je pouze vaše nepochopení základních principů autorského práva. Autorské právo na „rozmnožování“ totiž nepokrývá jenom samotný akt rozmnožení, jak se mylně domníváte, ale pokrývá i tu vzniklou rozmnoženinu. To je totiž úplný základ veškerých práv – důsledek nějakého oprávnění patří oprávněnému, ne někomu, kdo se náhodou motal okolo. Když od výrobce koupíte zboží a budete ho dál prodávat, zisk z prodeje patří vám, nikoli výrobci, protože vy vykonáváte vlastnická práva k tomu zboží, takže vám plynu užitek z těch práv plynoucí. V případě majetkových autorských práv ale ta práva stále zůstávají autorovi, autor vám pouze udělí oprávnění k výkonu majetkových práv. S výkonem majetkových práv samozřejmě získáte i oprávnění k výkonu majetkových práv nad užitkem nebo důsledky výkonu těch práv – ale samotná majetková práva zůstávají stále autorovi. Nebo-li i když si vytvoříte třeba milion kopií, majetková autorská práva ke všem těm kopiím zůstávají stále autorovi, vy jste pouze oprávněn k výkonu těch práv. A to oprávnění k výkonu práv samozřejmě nemusí být trvalé. Pokud svá oprávnění k výkonu práv prodáte, přijdete o všechna práva k těm rozmnoženinám – jejich další držení by bylo zásahem do majetkových práv autora, načež by se autor mohl domáhat ochrany svých práv.
existence kopie ničí práva porušovat nemůžeTakže teď už víte, že existence kopie autorská práva porušovat může. Ostatně přesně takhle se řeší spousta případů nelegálního užívání autorských děl. Máte ve firmě vypálená DVD se softwarem? Kde máte faktury? Nikoho nezajímalo, jak ta DVD vznikla – prostě máte nelegální kopii, a tím porušujete autorská práva.
Nijak si neodpověděl na paralelu s §36.Nepřipadá mi rozumné řešit výklad dalších a dalších paragrafů, když jsme se neshodli na jednom paragrafu.
Tvrdíš, že je to stejné, nebo že čím se liší §66 a §36?§ 66 má jako své podmínky různé činnosti, které zase vyžadují některá oprávnění. § 36 jako klíčovou podmínku pro aplikaci stanovuje to, že se dotyčný nezabývá souborným dílem jako celkem, ale zabývá se jeho částmi (obsahem díla). To se dá těžko porovnávat, § 36 můžete připodobnit třeba k § 31 (citace), § 38c (nepodstatné vedlejší užití) nebo i k § 32.
Musím mít "právo k přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu" k tomu, aby na mne jako oprávněného uživatele souborného díla §36 platil?Ano, musíte takové právo mít, pokud přístup k obsahu takové právo vyžaduje. Pokud to souborné dílo bude třeba slovník, kde obsahem jsou jednotlivá slova, žádné právo přístupu k obsahu nepotřebujete, protože slovo samotné není autorským dílem. Pokud souborným dílem bude třeba kniha fotografií, pak už právo k přístupu k obsahu v některých případech potřebujete, protože fotografie je autorským dílem. Pokud si fotografie budete jenom prohlížet, není to zásah do autorských práv, takže nic dalšího nepotřebujete – ale pokud si je budete chtít okopírovat nikoli pro osobní potřebu, už jde o rozmnožování a zásah do autorských práv, nebo-li k tomu potřebujete oprávnění.
11.10.2016 18:25
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
(iv) Používání ve virtualizovaném prostředí. Tato licence vám dovoluje nainstalovat pouze jednu instanci softwaru a používat ji v jednom zařízení, bez ohledu na to, zda jde o fyzické, nebo virtuální zařízení.OEM verzi řeší následující bod a), licenci tedy nemůžete přenést na jiný počítač (což je princip OEM smluv). Podle mne nic v licenci nebrání převodu z fyzického počítače do virtuálního, pokud ten virtuální počítač budete provozovat pořád na tom původním fyzickém počítači. Samozřejmě to bude vyžadovat novou aktivaci, protože to bude vypadat jako změna většího množství komponent.
a. Software předinstalovaný na zařízení. Pokud jste získali software předinstalovaný v zařízení (a také pokud jste provedli upgrade ze softwaru předinstalovaného v zařízení), můžete převést licenci k užívání softwaru přímo na jiného uživatele, a to pouze spolu s licencovaným zařízením. Převod musí zahrnovat software, a pokud je poskytován se zařízením, označení dokládající pravost systému Windows včetně klíče Product Key. Před jakýmkoli povoleným převodem musí druhá strana souhlasit s tím, že se na převod a užívání softwaru vztahuje tato smlouva. b. Samostatný software. Pokud jste získali software jako samostatný software (a také pokud jste provedli upgrade ze softwaru, který jste získali jako samostatný software), můžete jej převést na jiné zařízení, které vlastníte. Můžete také převést software na zařízení vlastněné jiným uživatelem, pokud (i) jste prvním licencovaným uživatelem softwaru a (ii) nový uživatel přijme podmínky této smlouvy. K převedení softwaru můžete použít záložní kopii, jejíž pořízení vám povolujeme, nebo média, na kterých byl software dodán. Vždy, když převedete software na nové zařízení, musíte jej odebrat z předchozího zařízení. Software nesmíte převést s cílem sdílet licence mezi zařízeními.
10.10.2016 22:03
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Tak tohle je fakt masakr!
10.10.2016 22:14
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
No, s ohledem na tohle teda ale nevím, jestli se tomu zase dá věřit:
10.10.2016 22:38
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
13.10.2016 10:39
Petr Fiedler | skóre: 35
| blog: Poradna
| Brno
Tiskni
Sdílej:
2.10.2016 13:41
3.10.2016 18:08
6.10.2016 14:02
