Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Proces vlastně není nic jiného, než program, který je spuštěn a běží. Synonymem pro proces může být slovo úloha (task). Linux je od počátku víceúlohový systém, takže v něm může současně1 běžet více procesů. Stejně jako soubory, tak i procesy jsou vlastněny určitým uživatelem, podléhají přístupovým právům.
Na uživatelské úrovni jsou soubory identifikovány svým jménem (které odpovídá jménu spustitelného souboru), ale systém je jednoznačně identifikuje číslem. Jak je vidět na části příkazu top
.
PID USER PR NI VIRT RES SHR S %CPU %MEM TIME+ COMMAND 13743 root 15 0 98.4m 21m 1660 S 12.3 8.5 1:52.07 X 14057 misak 15 0 61884 45m 19m S 4.3 9.0 0:59.27 konqueror 14047 misak 15 0 80420 36m 22m S 2.3 7.5 1:14.01 amarokappPrvním procesem, který je spuštěn a má pořadové číslo 1 je
init
. Všechny další procesy jsou jeho potomky a jeho zabití vede k ukončení celého systému. Další proces má přiřazeno číslo 2, 3, ..., až po jisté číslo n. Jeho hodnota bývá nejčastěji 32768. Skutečná hodnota na vašem systému je uložena v souboru /proc/sys/kernel/pid_max
. Pokud systém dosáhne maxima, začne přidělovat volná čísla zase od začátku.
Jeden příkaz jsem už uvedl a to je příkaz top
. Je to interaktivní program a slouží k výpisu procesů, který je seřazen podle určitého klíče. Nejčastěji se řadí podle spotřebovaného procesorového času, ale je možné klíč změnit a řadit třeba podle zabrané paměti. Ještě pokročilejší je program htop
který dokáže procesům posílat signály a podporuje barevné terminály.
Klasičtějším způsobem zobrazení procesů je program ps
. Tento program je zvláštní tím, že má SystemV a BSD verzi s jinými parametry příkazové řádky. GNU verze tohoto příkazu, která se používá na Linuxu naštěstí zvládá oba dva způsoby. BSD syntaxe je zajímavá faktem, že se v ní parametry neoznačují pomlčkou, jak je tomu prakticky u všech ostatních programů. Protože bylo FreeBSD mým prvním unixem, používám pouze BSD syntaxi.
Příkaz ps
bez parametrů pouze vypíše procesy spojené s jedním konkrétním terminálem.
$ ps PID TTY TIME CMD 30482 pts/6 00:00:00 bash 583 pts/6 00:00:00 psVolba
x
zajistí vypsání všech vašich procesů
$ ps x PID TTY STAT TIME COMMAND 13955 ? Ss 0:00 /bin/sh /usr/kde/3.5/bin/startkde 13982 ? Ss 0:00 gpg-agent --daemon ... 32128 ? Ss 0:01 gvim semestralka.tex 553 ? S 0:00 ispell -a -S -m -C -d czech 590 pts/2 R+ 0:00 ps xPokud vás zajímají procesy, které mají spuštěné i ostatní, použijete volbu
a
, ale takto byste získali pouze procesy připojené k danému terminálu. Proto musíme přidat i volbu x
, která zajistí výpis procesů všech uživatelů na všech terminálech (na něm vidíte, že init
má skutečně číslo 1).
$ ps ax PID TTY STAT TIME COMMAND 1 ? S 0:00 init [3] 2 ? SN 0:00 [ksoftirqd/0] ... 32128 ? Ss 0:01 gvim semestralka.tex 32525 ? S 0:03 konsole 32526 pts/7 Ss 0:00 /bin/bash 623 ? S 0:00 ispell -a -S -m -C -d czech 649 pts/6 R+ 0:00 ps axTento výpis není příliš dobrý, protože nezjistíte, kterému uživateli patří který proces. Parametr
u
zajistí podrobnější výpis.
$ ps aux USER PID %CPU %MEM VSZ RSS TTY STAT START TIME COMMAND root 1 0.0 0.1 1476 396 ? S Jan05 0:00 init [3] root 2 0.0 0.0 0 0 ? SN Jan05 0:00 [ksoftirqd/0] ... misak 32128 0.0 3.3 19084 8520 ? Ss 18:34 0:01 gvim semestralka.tex misak 32525 0.1 6.5 30460 16796 ? S 18:57 0:03 konsole misak 32526 0.0 0.6 3544 1776 pts/7 Ss+ 18:57 0:00 /bin/bash misak 623 0.1 4.1 12088 10736 ? S 19:16 0:01 ispell -a -S -m -C -d czech misak 726 0.0 0.3 2896 964 pts/6 R+ 19:28 0:00 ps aux
A na závěr si ukážeme jak procesy zabíjet. Dejme tomu, že chceme ukončit program gvim
s otevřeným souborem semestralka.tex
. Pokud si necháme vypsat všechny procesy pomocí ps aux
, jen těžko budeme hledat náš program. Proto můžeme využít rouru (pipe), skrz kterou pošleme výpis programu ps
do programu grep
jež výsledek vypíše na stdout
(obrazovku).
$ ps aux |grep gvim misak 32128 0.0 3.3 19084 8520 ? Ss 18:34 0:01 gvim semestralka.texA následně můžeme procesu poslat zprávu o ukončení. Jako identifikaci použijeme PID procesu:
$ kill 32128Pokud chceme ukončit proces dle jména (vhodné při mnoha procesech jednoho programu) , lze využít program
killall
:
$ killall gvimPokud náš program nelze ukončit žádným z obyčejných způsobů a dokonce neodpovídá ani na příkaz
kill
(je zřejmě zacyklený a k vykonání příkazu se nedostane) je možné využít jiné typy signálů vysílaných procesu programem kill
. Standardně je zasílán signál 15 neboli TERM, který vyvolává exit. Můžete zkusit využít signálu 9, KILL, který má větší šanci, že nebude blokován.
$ kill -9 32128
Priorita procesu se nastavuje příkazem nice
, který v překladu znamená "ohleduplnost". Hodnota ohleduplnosti je číselné doporučení pro jádro, jak by měl být proces obsloužen ve vztahu k ostatním procesům. Rozsah hodnot pro příkaz nice
je -20 až +19. Vysoká hodnota znamená nízkou prioritu (budete ohleduplní vůči ostatním uživatelům) a nízká nebo záporná hodnota znamená vysokou prioritu (nebudete ohleduplní).
Nově vzniklý proces dědí hodnotu ohleduplnosti po rodičích. Uživatel může pouze zvyšovat hodnotu ohleduplnosti svého procesu, ale nesmí jí už poté snižovat. Superuživatel root má neomezenou moc v ovládání ohleduplnosti procesů.
Hodnotu ohleduplnosti může uživatel nastavit již při vzniku procesu a při běhu procesů jí může měnit příkazem renice
. Příkaz nice
přijímá jako argument příkazový řádek a příkaz renice
očekává jako argument PID procesu nebo jméno uživatele. Příkazu renice
se zadává hodnota ohleduplnosti v absolutním tvaru, u příkazu nice
se ohleduplnost jako inkrement, který se odečte nebo přičte od aktuální hodnoty ohleduplnosti.
$nice -n 8 /bin/velmi_narocna_uloha #zvýší ohleduplnost o 8 $renice 3 7623 #nastaví ohleduplnost na 3 $sudo renice -2 -u jirka #nastaví ohleduplnost procesů patřící Jirkovi na -2
1Na jednoprocesorovém stroji může v jeden čas běžet pouze jediný proces, ale díky jejich rychlému přepínání navenek nic nepoznáme.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:43 | Poslední úprava: Fluttershy, yay!, 12.2.2011 17:18 | Další přispěvatelé: Ash, Vít Ožana | Historie změn | Zobrazeno: 26380×
Tiskni Sdílej: