Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Audacity je pěkný prográmek na editaci, ale má obrovský problém. Nahrával jsem někdy před 10 lety bez jakéhokoliv problému na 500MHz Athlonu s 256 MB RAM v CoolEditu (pod Windows) 8 stop zaráz, potom nebyl problém všechny stopy pustit a nahrávat do toho další. To všechno při vzorkování 48kHz. Když chci na 2.5GHz 2jádrovém procesoru se 4 GB RAM a moderním mnohem rychlejším diskem přehrávat jednu stopu a nahrávat k tomu druhou v Audacity (pod Linuxem), je to nemožné. Přehrává se to šíleně kousaně a výsledek je příšerný paskvil. Ardour s tím problémy nemá (nezkoušel jsem ho tedy s tolika stopami, ale 2 či 3 utáhne naprosto bez zaváhání).
Audacity je pěkný prográmek na editaci, ale má obrovský problém. Nahrával jsem někdy před 10 lety bez jakéhokoliv problému na 500MHz Athlonu s 256 MB RAM v CoolEditu (pod Windows) 8 stop zaráz, potom nebyl problém všechny stopy pustit a nahrávat do toho další. To všechno při vzorkování 48kHz. Když chci na 2.5GHz 2jádrovém procesoru se 4 GB RAM a moderním mnohem rychlejším diskem přehrávat jednu stopu a nahrávat k tomu druhou v Audacity (pod Linuxem), je to nemožné. Přehrává se to šíleně kousaně a výsledek je příšerný paskvil. Ardour s tím problémy nemá (nezkoušel jsem ho tedy s tolika stopami, ale 2 či 3 utáhne naprosto bez zaváhání).Podle mě se s Audacity cosi zásadního stalo asi před 2-3 lety. Byla to nějaká verze 1.1, 1.2 nebo tak nějak. Do té doby to byl na Linuxu dost svižný program, který neměl problémy s vykreslováním, interakcí, a hlavně přehrávání vzalo 0-2 procenta výkonu procesoru, takže nahrávání a práce s více stopami nebyl žádný problém, výkonnostní rezerva byla veliká. Pak se ale najednou v nové verzi ze dne na den cosi změnilo, celé GUI začalo být příšerně líné, celé menu se například začalo vykreslovat strašně pomalu, při práci se stopami, výběru a podobně najednou ani program nestíhal následovat kurzor myši, prodlevy při všem, a hlavně přehrávání jedné jediné stopy začalo žrát 50-70 procent výkonu procesoru. Od té doby je pro mě Audacity na Linuxu mrtvé (na Windows jede pořád stejně dobře). Jsou jiné zvukové editory. Byť obecně je pravda, že na 10 let starém počítači s Windows jsou svukové a grafické editory několikanásobně rychlejší než na novém počítači s Linuxem, kvůli režii X Window Systemu, velmi neefektivním grafickým toolkitům GTK+ a Qt , čím dál víc výkonu spotřebovávajícímu jádru (úkony, které nad starým Linuxem braly 0-1 procento dnes berou 10-20 procent) a mizerným vrstvám nad vrstvami nad vrstvami nad vrstvami nad mizerným zvukovým systémem. Brát jako úspěch, že na nadupaném superpočítači pod Linuxem v Ardouru zvládneš bez zaváhání 2-3 stopy je k smíchu. 13 let starý stroj s Windows nemá problém s desetinásobkem.
Tiskni
Sdílej: