Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Vývojář Kubuntu Jonathan Riddell oznámil, že Canonical končí s financováním Kubuntu. Kubuntu tak bude komunitní distribucí jako jiné deriváty Ubuntu, skončí i možnost placené podpory a Jonathan se nebude moct ve své pracovní době věnovat Kubuntu.
Tiskni
Sdílej:
Konecne nekdo dava najevo ze KDE je bastl neuveritelnyho ROZMERU, polofunknci, hnusny, neprehledny, neergonomicky, nestabilni betasmejd uz nekolik let. FUUUUUUUUUUUUUKde to v tom oznámení najdu? Ten důvod je úplně prozaický, stačí číst
This is a rational business decision, Kubuntu has not been a business success after 7 years of trying, and it is unrealistic to expect it to continue to have financial resources put into it.
"Mustafa, Mustafa! Ty jsi ale vul ..."Nebo tak nejak to priblizne bylo.
.
Otázka je: Jaký smysl má takový komentář, který kritizuje KDE, nejpokročilejší GUI na světě, ale nenabízí žádnou alternativu? Já si myslím, že konkurenceschopná alternativa není. Příznivci OS X nebo Windows si třeba myslí něco jiného, ale v rámci svobodných desktopů (a podle mého názoru i ve srovnání s těmi komerčními) nemá KDE konkurenci.
Je-li KDE opravdu tak strašně špatné, pak zkrátka musí být něco špatně s ovládáním všech počítačů obecně.
Ale bez jediné zmínky o něčem, co by KDE sahalo po kotníky, je samotná kritika KDE celkem bezúčelná a nepřináší žádnou zajímavou diskusi o tom, jak by tedy desktop měl vypadat.
Protože byla ve zprávičce řeč o Ubuntu, neodpustím si dodat, že Gnome je (odjakživa) po všech stránkách horší než KDE, je to ubohost, která ve verzi 2.x mohla konkurovat leda tak Windows 98 a ve verzi 3.x zatím nemůže konkurovat vůbec ničemu, ani svým předchozím verzím.
Moje oblíbená slovní úloha: Máme okno IM programu, který se má automaticky po přihlášení spustit. Nesmí se objevit v přepínači oken ani v přepínači ploch. Musí se objevit na všech plochách, na konkrétním monitoru (na tom „vedlejším“), vždy ve stejné poloze a vždy 100% neprůhledné, bez ohledu na nastavení ostatních oken. Druhý IM program se musí s tím prvním automaticky seskupovat do jednoho okna, je-li spuštěn. Jak tohle udělám v Gnome??? V KDE je to hračka. Gnome si ani neškrtne. Pak ať mi někdo vypráví o použitelnosti!
Snad Kubuntu pofrčí dál jako komunitní projekt, protože nové KDE 4.8.0 je opravdu super a byla by velká škoda přijít o distro, které se primárně zaměřuje na KDE desktop.Kvůli výpadku jednoho (ač fulltime) developera, se distro určitě nepoloží.
Muzete mi prosim zdelit *technicke* duvody tohoto rozhodnuti?
Redhat a Debian pouzivam od roku cca 1997, takze jsem to peklo asi musel zazit, jen si ho moc nevybavuji.selektivní paměť je krásná věc, udržuje člověka šťastnějšího, neb ho nesere to nepříjemné, na které zapomněl ale že jsem svině, tak ti to připomenu
rpm neumí samo o sobě řešit závislosti při instalaci, to ti jen vybleje seznam požadavků, který danej balíček chce, a je na uživateli, jak si je najde
což se řeší nějakou nadstavbou, jako třeba yum, anebo urpmi, když kolega mluvil o Mandrake, která má nějakou svoji databázi, kde se snaží najít, co ty požadavky splňuje, aby se to mohlo instalovat zároveň s oním balíčkem, co to požaduje
no a peklo je, když jsou v té databázi chyby (což byl myslím docela častý případ Mandrake, v dobách, kdy se jmenoval Mandrake), anebo ještě hůř když jí nemáš vůbec
přičemž typickou chybou v oněch databázích (respektive repozitářích jejichž obsah je těmi databázemi reprezentován) je nekonzistence verzí
poučeni z krizového vývoje distributoři svoje nástroje vyladili (takže funguje téměř spolehlivě zjištění shody mezi požadavkem a tím, co ho naplňuje) a zavedli pravidla, která mají inkonsistencím předcházet, přesto se dodnes nějaký problém občas vyskytne
no a v dobách dávných, které si už nepamatuješ, těch problémů bylo hafo, uživatelé stahovali někde po školách apod. balíčky, na což čekali hodiny, nosili si je domů na disketách, takže často museli dělat "retransfer", a když takový balíček přinesli, tak on jim při pokusu o instalaci vypsal tunu závislostí, takže do školy utíkali nanovo postahovat závislosti, pro které si odpovídající balíčky hledali ručně na službách typu rpmfind, a při pokusu ty závislosti doma nainstalovat jim to vypsalo další závislosti závislostí, a tak dále, a když už jim po dvou týdnech snažení zbývalo stáhnout poslední balíček, tak zjistili, že nesedí verze, protože někdo něco mezitím aktualizoval, a celý kolotoč shánění balíčků můžou začít nanovo (tentokrát zkrácený alespoň o to, že nemuseli hledat nýbrž věděli jména potřebných balíčků, a to všech najednou)
je možné, že pokud jsi již v těch dobách seděl se svým počítačem někde na tlustokabelu, tak jsi ten problém nevnímal tak intenzivně
Sorry, ale placate nesouvisejici veci dohromady. Jedna vec je balickovaci technologie jako RPM ci DEB a druha je zprava softwarovych repositories.jsou to sice dvě věci (což myslím vcelku jasně plyne i z mého příspěvku), ale ty že nesouvisí? - ohó, to je něco jako kocovina bez chlastačky?
Ani DEB a ani RPM nebyly navrzene pro nic vice nez instalaci, upgrade a smazani balicku, plus rychly test zavislosti a pro dalsi veci se proto pouzivaji nadstavby jako yum ci apt. Zde neni mezi nimi zadny zasadni rozdil.teoreticky, teoreticky ... prakticky, takový yum byl kupříkladu přijat až do RHEL5, tedy teprv před pěti lety, v dobách dávnějších tu byly zabugovanější a věčně nechodící nástroje, zatímco třebas takový dselect se mi vždy jevil poměrně spolehlivý, i před těmi deseti a více lety
Pokud nekdo zprasi repositare, vytvori tam vnitrni konflikty a nekompatibility, ani RPM a ani DEB mu nepomuze.totéž, co výše - situaci zpraseného Debianu stable si nevybavuju (což není příliš směrodatné, jednak moje paměť, a jednak jsem se s Debianem potkával jen na cizích strojích, ale i tak to jistou nenulovou vypovídací hodnotu má); připomínám, že tehdá ještě nebylo Ubuntu, o kterém jsem již něco na téma "deb hell" slyšel takže je hezké, když si tu teoreticky řeknem, že to není vina formátu, ale pokud se reálné problémy týkaly především dister na určitý formát vázaných, resp. přímo práce s oním formátem ... těžko se zlobit na uživatele, že označuje za "rpm hell" situaci, kdy má problémy při pokusu spustit příkaz
rpm -i balíček.rpm
Vetsinou reaguji na posuky, kteri vykrikuji, ze RPM nikdy, jedine DEB, ale nejsou mi schopni *technicky* zduvodnit proc. V nejlepsim pripade argumentuji situaci pred dvanacti trinacti lety, coz je zrale pro vysetreni Chocholouskem.jasně; potom ovšem nevím, na jaké vyšetření je zralé tvrzení ve smyslu, že RPM hell neexistovalo ("nikdy jsi neměl problém", "si moc nevybavuješ") :-p že jsme na tom dneska o mnoho lépe přeci není důvod snažit se historii přepisovat do růžova - naopak, chyby bychom neměli přehlížet, ať se z nich můžem poučit co se týče oněch pošuků, pokud nechceš jen bohapustě flejmovat, myslímže lepší šance někoho přesvědčit, že by měl svůj názor přehodnotit, bude, když popravdě přiznáš, že problémy byly, a že se od té doby řešily, než když mu budeš do očí lhát, že si nějaké rpm hell jen vymýšlí
No wonder Bill Gates is a billionaire; are you autistic or just a cunt?
totéž, co výše - situaci zpraseného Debianu stable si nevybavujuDebian mel lepe spravovane repositare, souvisi to s tim jak byl organizovan od sameho pocatku.
teoreticky, teoreticky ...Znovu - najdete mi zasadni technicke rozdily mezi DEB a RPM; dokumentaci co nelze - zdrojovy kod - mate. Tvrdim, ze je to jedno, zasadni rozdily tam nejsou a oba systemy jsou rovnocene - pokud je nejaky problem, tak bych ho nehledal tam.
Jonathan has always been the only Kubuntu developer who was paid by Canonical. The rest of the Kubuntu development team are community people.