Byla vydána nová verze 9.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Novinkou je vlastní repozitář DietPi APT.
Byl vydán Mozilla Firefox 125.0.1, první verze z nové řady 125. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vypíchnout lze podporu kodeku AV1 v Encrypted Media Extensions (EME). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 125.0.1 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Valkey, tj. svobodný fork již nesvobodného Redisu, byl vydán v první stabilní verzi 7.2.5.
Společnost Espressif Systems oznámila, že rodinu SoC ESP32 brzy rozšíří o ESP32-H4 s IEEE 802.15.4 a Bluetooth 5.4 (LE) s podporou protokolů Thread 1.3, Zigbee 3.0 a Bluetooth Mesh 1.1.
Kevin Bentley zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy počítačové hry Descent 3 z roku 1999: "Někdo se nedávno zeptal, zda budou zveřejněny zdrojové kódy Descent 3. Oslovil jsem svého bývalého šéfa (Matt Toschlog) z Outrage Entertainment a ten mi to povolil. Budu pracovat na tom, aby se to znovu rozběhlo a hledám spolusprávce." [Hacker News]
Byla vydána verze 0.81 telnet a ssh klienta PuTTY. Opravena je kritická bezpečnostní chyba CVE-2024-31497 obsažena ve verzích 0.68 až 0.80. Používáte-li klíč ECDSA NIST P521 a použili jste jej v PuTTY nebo Pageantu, považujte jej za kompromitovaný.
Hra MineClone2 postavena nad voxelovým herním enginem Minetest byla přejmenována na VoxeLibre.
Společnosti Avast Software s.r.o. byla pravomocně uložena pokuta ve výši 351 milionů Kč. Tu uložil Úřad pro ochranu osobních údajů za neoprávněné zpracování osobních údajů uživatelů jejího antivirového programu Avast a jeho rozšíření internetových prohlížečů (Browser Extensions), k čemuž docházelo prokazatelně po část roku 2019.
… více »Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 714 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
V sobotu 20. dubna lze navštívit Maker Faire Jihlava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána verze 7.0 linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Nejnovější verze Trisquel nese kódové jméno Belenos a bude podporována do roku 2019. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF). Nejnovější Trisquel přichází s Linux-libre 3.13, desktopem založeným na GNOME 3.12 nebo Abrowserem 33.
Tiskni Sdílej:
find /usr/src/linux/firmware -type f | wc -l
) a jediny FW ktery mam binarni a navic moc nepouzivam mam k TV karte, jinak vsechen ostatni (vcetne wifi) je soucasti vanilla kernelu => open.
Co je uvnitř těch souborů? Máš k nim zdrojáky?
Ze se od "kompletne svobodne" distribuce vyzaduje, aby nemela v repozitari nesvobodny software, mi pripada ceklem logicke.No mně by třeba vyhovoval kompromis, že by bylo možné si nesvobodný software zpřístupnit (oddělený repozitář), pokud zjistím, že to bez něj nejde. Už jsem párkrát chtěl zkusit nějakou úplně svobodnou distribuci, ale nemám nervy na to, že bych po čase zjistil, že se bez něčeho nesvobodného neobejdu, a musel instalovat/nastavovat všechno znovu s jinou distribucí.
Byl by to zajímavý projekt.Ano, určitě. Protože prostě si nastavit povolené licence by bylo moc jednoduché, lepší je ve jménu pošuků rozbíjet závislosti v repozitáři.
rozbíjet závislosti v repozitáři.
Rozbíjet? Od toho přece ty závislosti jsou, abys věděl, co je na čem závislé. A když nechceš komponentu X a komponenta Y na ní závisí, tak nemůžeš instalovat ani Y. Díky závislostem ti to řekne, že Y instalovat nejde – místo toho, aby se nainstalovalo a pak nefungovalo.
Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Ne, nerozbijí. Ukáže to "masked by license". Zatímco odstranění ebuildu, na kterém zavisejí další ebuildy, rozbiješ závislosti v repozitáři.Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Nevidím důvod, proč by se jedna z těch situací měla označovat jako „rozbitá“ a druhá ne. K chybějícím balíčkům se můžeš chovat stejně jako k těm, které jsou zakázané z licenčních důvodů. Pokud to tak balíčkovací systém nedělá, je v něm patrně chyba.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.
Scénář 1:
Scénář 2:
Pro uživatele se to liší jen tím, jaká hláška se mu zobrazí. Pro distributora se to liší tím, že v prvním případě musí distribuovat i nesvobodný software – zabírá mu místo na disku, musí se přenášet po síti – nebo musí vytvářet náhradní balíčky, které nebudou mít žádný obsah, jen metadata o tom, že jsou nenainstalovatelné. Je zcela pochopitelné, že distributor nechce podporovat proprietární software nebo si kvůli němu přidělávat práci.
Jiná věc je, že když už vyházím proprietární balíčky, můžu vyházet i všechny ostatní, které na nich závisely, a které tam teď zbytečně straší (tedy pokud to nejsou zdrojové balíčky, které si uživatel může překompilovat bez proprietárních závislostí – ale to by zase takovou závislost neměly mít deklarovanou). Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programů. Ale když se balíček kvůli nesplněným závislostem ani nenainstaluje, nic rozbitého tu není.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.Ty voe, tady je jeden balíčkář lepší než druhej!
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný. Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programůČlověče, ale on tady nikdo nemluví o rozbitém balíčkovacím systému, ale o rozbitém (nekonzistentním) repozitáři balíčků. Výsledek tohoto skvěle funkčního nápadu viz výše.
Pokud se balíček B přelicencuje dobrým směrem, prostě se objeví mezi ostatními a A půjde instalovat.
Pokud se B přelicencuje špatným směrem, je to úkol pro distributora – jestliže slíbil, že bude poskytovat podporu, tak by teď měl udělat fork B vycházející z poslední svobodné verze, původní licence, a v něm udělat sám opravu. Jestliže to není v jeho silách, tak by měl aspoň vydat novou verzi A, která vypne automatické spouštění a bude zobrazovat varování, že není podporovaná, že je tam bezpečnostní díra a ideálně návod, jak ji obejít.
Je to obdobná situace, jako kdyby se původní autor programu o něj přestal starat a nechal v něm neopravené díry – taky se s tím distributor musí nějak vypořádat.
Custom desktop based on GNOME 3.12 fallbackboze. a da se tam normalni GNOME aspon doinstalovat?