Klávesnica pre programátora

10.8.2019 11:27 | Přečteno: 6826× | Hardware | poslední úprava: 10.8.2019 11:25

Akú klávesnicu by ste doporučili pre programátora? Písanie je pre mňa dôležité živí ma a to si vyžaduje kvalitnú klávesnicu.

Posledná klávesnica, čo som si kúpil bol tento genius: https://www.alza.sk/genius-gx-gaming-scorpion-k10-cz-sk-d5214360.htm nebola najhoršia, páčilo sa mi na nej že bol potrebný silnejší prítlak (čo mi vyhovuje lebo pri slabom prítlaku robím preklepy) mala rôzne druhy podsvietenia, ale bol to lácný Genius a vydržala mi cca mesiac. (Čakal som viac no, ale bola to klávesnica za 20 euro tak sa nezbláznim. Povedal som si že teraz už kúpim nejakú lepšiu... niekde som začul, že mechanické klávesnice sú najlepšie, ale vôbec sa v nich nevyznám. Neviem ktorý spínač MX Cherry RED, Romer-G, Kailh, Raze atd by najviac uspokojil moje požiadavky. Taktiež chcem aby niečo vydržala.

čo je Anti-ghosting a ďalšie featury netuším

Nie som hráč (na hry mám čas raz za pol roka), ale kúpim si pravdepodobne hernú, pretože sú podsvietené a najkvalitnejšie keyboardy sa robia pre hráčov.

Požiadavky:

• mechanické klávesy - ani neviem prečo chcem mechanickú niekde som čítal že sú kvalitnejšie tak chcem vyskúšať.
• podsvetenie (buď možnosť voľby farby podsvietenia alebo biele či modré)
• silný prítlak potrebný na písanie
• vysoký zdvih
• numerický blok
• kláves menu (niektoré klávesnice ho nemajú) :( ja ho ale potrebujem
• cena do 80 - 90 euro. Som ochotný zaplatiť aj viac ak sa nájde argument pre vyššiu cenu.
• či je drôtová alebo bezdrôtová ma až tak netrápi (u klávesnice, ale preferujem drôt pretože ju neprenášam a drôtovú netreba nabíjať)
• aby vydržala aspoň pol roka
• vačší enter mám radšej, ale keď bude menší tak sa nezbláznim (už som písal aj s takým a zvykol som si)
• uprednosňujem US angličtinu, ale môže byť kludne aj slovenská
• nejaká overená značka - nechcem klávesnicu ktorú montuju niekde v polsku z vyradených komponent

Momentálne sa rozhodujem medzi:

• https://www.alza.sk/dell-alienware-advanced-gaming-keyboard-aw568-d5264198.htm
• https://www.alza.sk/logitech-g413-silver-us-d5014699.htm
• https://www.alza.sk/ozone-strike-pro-cierna-us-d4525052.htm
• https://www.alza.sk/razer-ornata-chroma-d4460823.htm

Ale nie som v tomto smere veľký odborník a je kľudne možné že nevyberám dobre.        

Komentáře

[_]

Obycejna Chicony za dve stovky - nic lepsiho neznam. Ty drazsi jsou vetsinou horsi, nekdy i uplne nepouzitelne. Kolega se citil dost ukrivdene, kdyz si koupil klavesnici asi za pet tisic a ja mu ji vyhodil, protoze na ni cvakal jak na psacim stroji. Omg.

[Fluttershy, yay!]

To jsou panečku vztahy v kolektivu!

[xkucf03]

To by se mezi družstevníky nestalo! :-)

Ale vážně: vzít si do společné kanceláře něco hlučnějšího než MX Brown mi přijde poměrně neslušné – přinejmenším by bylo dobré probrat předem s kolegy, jak to budou snášet.

[Josef Kufner]

Obycejna Chicony za dve stovky - nic lepsiho neznam.

Jo, když jsem sháněl stolní klávesnici, zkoušel jsem všechno možné, drahé i levné, velké i malé, a právě ta obyčejná a skoro nejlevnější Chicony mi také přišla nejlepší. Docela mne překvapilo, jak špatně se mačkají klávesy na spoustě drahých značkových klávesnic.

[kantor]

jednak se spatne mackaji, druhak kolikrat nereagujou, nebo maji divny odpor, takze clovek pak napise pismena obracene (misto leva ruka, prava ruka, napise prava ruka, leva ruka)

a o hluku skoda mluvit, jak v kanclu, tak doma na pracu po nocich naprosto nevhodne (tedy pokud se mi nelibi nadavky a litajici predmety kolem hlavy)

cim vic hi-tech klavesnice, tim vic nestandartni rozlozeni (maly enter, neni mezer mezi funkcnimi klavesy, podivne umisteni home, end, ..., ), ktera vede k chuti povesit dizajnera do pruvanu za citlive casti tela ...

[Odin]

Programátor není sekretářka, programátor 100x víc přemýšlí než píše. Kolik řádků napíšeš za den? Kolik je na průměrném řádku znaků? Programováním se živím dvacet let, ale píšu dvěma prsty - nijak mě to neomezuje. Vlastně bych ta písmenka mohl kreslit i myší, byl by to opruz, ale nemyslím si, že by mi to znemožnilo pracovat nebo by mě to výrazně zpomalilo.

[xkucf03]

+1

Teď tu sice mám na stole dvě mechanické klávesnice, ale většinu svého programátorského života jsem dělal na docela obyčejných klávesnicích. Je to jak říkáš – programátor stráví víc času přemýšlením než psaním. Kvalitní klávesnice trochu zpříjemní život, navodí lepší atmosféru, ale že by měla přímý vliv na produktivitu práce programátora, to ne (u sekretářky nebo spisovatel to bude jiné).

[hermes]

Netvrdím že mechanická klávesnica zvýši moju produktivitu ani, že vyrieši problémy celého ľudstva :D chcem ju jednoducho vyskúšať. Pri programovaní potrebujem maximum pozornosti zamerať na riešenú úlohu a nechcem byť rozptilovaný nepohodlím pri písaní, ani preklepmi.

[Fluttershy, yay!]

V dnešní době je vysloveně špatný hardware (jako klávesnice IBM PCjr) velice vzácný. I ta chicony na 200 Kč je v podstatě docela (aspoň technicky) dobře použitelná, spolehlivá atd.

Větší problém jsou kognitivní faktory a – nesoulad s tvarem lidského těla.

Nejefektivnější způsob používání klávesnice zapojuje všech 10 prstů a hmatovou metodu, což se uživatel musí naučit (dražší produkt nepomůže, je to věc času a úsilí). Jenže tradiční formát/rozložení klávesnice v tom (z historických důvodů) hází klacky pod nohy.

Takže je žádoucí změnit podobu klávesnice, což je ale kvůli síťovému efektu, path dependency,… netriviální. Naštěstí dnes už jsou ergonomické klávesnice – DIY nebo od menších výrobců – jakžtakž dostupné (viz tenhle přehled), potažmo jejich domácí výroba je solidně zdokumentovaná.

[debian+]

https://zive.aktuality.sk/clanok/112221/kolkymi-prstami-pisete-rychlost-pisania-to-neovplyvni/

[Fluttershy, yay!]

Ten projekt je nepochybně zajímavý, už jen protože jako jeden z mála používá moderní techniku ke sledování uživatelů, a navázaly na něj zajímavé studie fungování a řízení pohybu rukou.

Ale je to toliko popis toho, jak různí lidé – vesměs samoukové – zacházejí se zařízením (klávesnicí).

Neříká to nic o tom, jak zařízení vůbec navrhovat, aby bylo co nejsnazší se naučit se ho používat, jak přitom maximalizovat efektivitu používání (včetně omezení chybovosti a obecně nutnosti soustředit se na ovládání), minimalizovat kumulativní zranění,…

Ta zprávička na lŽivě je ke všemu klasický příklad bulvárních dezinformací. Protipříkladem k jejímu titulku a perexu je prosté seznámení se s žebříčky Intersteno. Nebo studie LNR už z 80. let. Nebo existence stenografie.

Na závěr ukázka toho, jak může vypadat efektivní přepis mluveného slova: Maltron s expanzí textu

[kralyk z abclinuxu]

Programátor není sekretářka, programátor 100x víc přemýšlí než píše. Kolik řádků napíšeš za den? Kolik je na průměrném řádku znaků? Programováním se živím dvacet let, ale píšu dvěma prsty - nijak mě to neomezuje. Vlastně bych ta písmenka mohl kreslit i myší, byl by to opruz, ale nemyslím si, že by mi to znemožnilo pracovat nebo by mě to výrazně zpomalilo.

+1, navíc mnoho vývojářů má rádo všeobsahující IDE, který slušnou část textu vygenerujou.

IMO řešit nějakou efektivitu nebo ergonomii klávesnice má smysl, když má někdo problémy třeba s RSI nebo podobně, ale jinak IMO bežná klávesnice je prostě good enough.

[Josef Kufner]

No, ... zas až tak bych to nezlehčoval. Přecijen je potřeba, aby klávesy šly hladce, měly příjemnou odezvu a reagovaly konzistentně a spolehlivě. U rozvržení je potřeba, aby se dalo orientovat po hmatu – vhodné mezery, tvary kláves, hmatové značky. Pokud u klávesnice člověk tráví 8+ hodin denně, tak je potřeba mít něco, co dobře padne do rukou a je příjemné to používat. Ideální je, když člověk tu klávesnici nevnímá a prostě píše.

[Tlustej Kárl]

Proč numerický blok? Vždyť je proklatě daleko od home row, nepleteš si programátora s účetní?

[xkucf03]

Pro zadávání čísel? Jaké jsou ostatní možnosti?

• obětovat české znaky/diakritiku a mít v horním řádku čísla
• psát čísla se Shiftem
• přepínat se do numerického režimu (pak jako numerický blok slouží třeba klávesy uiojklm,. na QWERTZ/Y klávesnici)

Oproti tomu klasický numerický blok má jen pro mne drobné nevýhody – klávesnice zabere víc místa na stole a myš je o kousek dál – ani jedno mi nepřijde jako zásadní problém a výhody podle mého převažují. Teď zrovna píšu do ErgoDoxu, kde numerický blok není a na čísla se přepínám nebo používám Shift. Dá se to, ale pokud mám psát víc čísel, je klasický numerický blok jednoznačně pohodlnější.

[Fluttershy, yay!]

viz Neo layout (zvláště čtvrtá vrstva)

[xkucf03]

Takhle to v podstatě mám, ale přepnutí vrstvy mi přijde jako větší režie než posunout ruku o kousek vedle. A než začnu psát, tak potřebuji dostat ukazováčky na F a J, abych se zorientoval. Teď už mám ErgoDox jako hlavní klávesnici, ale pořád jsem se s tím ještě úplně nesžil, některé věci mi na tom úplně nesedí. A hlavně to dobře funguje jen ve chvíli, když člověk sedí rovně u stolu a má obě ruce položené tam, kde mají být – pak je to super. Ale jakmile se z téhle polohy odchýlím, tak to jde do háje – tím myslím např. že sedíš nakřivo, protože se s někým bavíš nebo koukáš do knihy nebo že potřebuješ naťukat pár znaků jednou rukou. V takových situacích jsem mnohem efektivnější s klasickou klávesnicí (v mém případě dasKeyboard). Máš nějaké tipy, jak efektivně pracovat i když člověk nesedí rovně a nemá obě ruce na klávesnici?

[Fluttershy, yay!]

Místo toho můžeš mít výškově nastavitelný stůl (u kterého se dá stát) a/nebo polici na klávesnici na polohovatelném rameni.

[xkucf03]

Výškově nastavitelný stůl mne láká, myslím, že je to skvělá věc… ale bohužel to nijak neřeší to, o čem jsem psal.

[Fluttershy, yay!]

Řeší: je triviální udělat úkrok sem nebo tam, aniž by ses svíjel na židli.

Navíc řada polohovatelných konstrukcí – např. Ergotron WorkFit a klony – rovnou obsahuje monitor a poličku na klávesnici na rameni, takže si prostě nastavíš rameno, aby vyhovovalo tvojí současné poloze.

[Tlustej Kárl]

Já mám české znaky na pravém altu. Kdyby mě to omezovalo, tak si přepnu layout na český (zatím jsem nevyužil). Čísla a speciální znaky jako programátor používám častěji, takže zasrat si celou řadu nějakými nábodeníčky mi nedává smysl. Kdybych numerický blok mít musel, tak narvu ty české znaky do něj...

[jiwopene]

Třeba pro psaní IP adres. Natahovat ruce mezi čísly a tečkou je docela otravné, zatímco na numerickém bloku to je poblíž sebe (když ./Del píše tečku). Vlastně pro jakákoliv delší čísla používám numerický blok.

[k3dAR]

mas pravdepodobne 2 ruce s 10 prstama, cisla (bez numblock) pises nahore a bez pohybu/natahovani ruky pises . pravym palcem pod kterym tecka je

[Petr Fiedler]

Tečka se píše pravým prsteníčkem. Na CZ i ENG.

[k3dAR]

jednak sem viceprsto-samouk takze nevim cim se ma psat druhak pouziti palce mu nechava volne vsechny zbyle zbyle prsty na cisla )

[Petr Fiedler]

Já kdysi chodil na kurz prstokladu. Prsty mají vždy být na asdf a jklů. Pokud nepoužíváš např. Shift, tak 7 (6) prstů má zůstat na těch klávesách a prstem, kterým jsi psal se okamžitě vracíš. Palcemi se píší mezery a já osobně jimi mačkám i Alty a Super. Ovšem na tomhle nevím, jak bych psal

[Fluttershy, yay!]

Mají tam i video…

[Petr Fiedler]

Ano, už jsem je viděl.

Mimochodem, já mám tyto klávesnice:

1) Microsoft SideWinder X4. Píše se mi na ní naprosto skvěle. Jen z počátku jsem si musel zvyknout na enter, ale jinak pohoda.

2) A když potřebuji na klávesnici vidět (mám velmi špatný zrak), tak mám ještě Connect IT CI-44 pro děti a seniory. Klávesy jsou naprosto příšerné. Rozložení Hm, End, PU, PD, Ins a Del je taky o ničem. Ale za to (když je třeba) na ní krásně vidím.

[Fluttershy, yay!]

čo je Anti-ghosting […] netuším

viz Dave Dribin: Keyboard Matrix Help

tl;dr řadič klávesnice čeká signál z obvodu s klávesami, organizovaného do řádků a sloupců, a v nevhodně návrženém obvodu se při stisku více kláves zároveň může vygenerovat signál ještě jiné klávesy, která stisknuta vůbec nebyla, čemuž se říká „ghost“ – „antighosting“ je pak buď blokování takových kombinací (běžné), nebo lepší návrh obvodu, který si poradí s více stisknutými klávesami („key rollover“).

podsvetenie (buď možnosť voľby farby podsvietenia alebo biele či modré)

Upřímně, to nechceš. Určitě ne modré (kvůli velké energii) a ani bílé není ideální. Má to mj. negativní vliv na cirkadiánní cyklus.

Vůbec podsvícení je problematické: jednak „hmatová metoda“ je nejefektivnější způsob používání klávesnice (přičemž popisky jsou zbytečné), jednak ani tak nechceš kontrastní světlo ve tmě, protože to unavuje zrak, vede k bolestem hlavy atd. I s trochou světla přitom lze dosáhnout velmi dobrého kontrastu kláves bez technické složitosti podsvícení (viz např. doubleshot moulding).

uprednosňujem US angličtinu, ale môže byť kludne aj slovenská

To jsou jenom popisky. Nemají žádný vliv na fungování klávesnice. Klávesnice posílá počítači nízkoúrovňové kódy a až software (OS, vstupní metoda, konkrétní aplikace) těmto kódům přiřazuje sémantiku: symboly, funkce

vačší enter mám radšej, ale keď bude menší tak sa nezbláznim (už som písal aj s takým a zvykol som si)

viz ANSI versus ISO

mechanické klávesy - ani neviem prečo chcem mechanickú niekde som čítal že sú kvalitnejšie tak chcem vyskúšať

To je nesmysl.

Už jen pojem „mechanická klávesnice“ je špatně definovaný: historicky to byl protiklad „elektrické klávesnice“ psacích strojů, dnes je to pro změnu často prostě hardwarová klávesnice jako protiklad softwarové klávesnice obvykle na dotykovém displeji.

Když se omezíme na hardwarové elektrické klávesnice, je tu celá řada technologií jednak registrace stisku tlačítek, jednak samotných tlačítek. Viz Membrane vs rubber dome.

Dnes jsou poměrně rozšířené klávesnice se spínači, které využívají „mechanický kontakt“, typicky Cherry MX a jejich klony. Pružinka v takovém spínači bývá odolnější, trvanlivější (aspoň v suchu) a konzistentnější než levný kus gumy. Typický obvod v takové klávesnici často bývá trvanlivější a odolnější než levně potisknutá membrána. Ale závisí na kvalitě toho obvodu a samotného spínače. Přitom existují spolehlivější např. kapacitní spínače (např. Topre).

Implementace tlačítek se mohou diametrálně lišit: odezvou (ať už hmatovou nebo zvukovou, potažmo její absencí), „tuhostí“ stisku aj. Preference jsou subjektivní.

vysoký zdvih

To může znamenat různé věci: dráha stisku tlačítka 3-4 mm je historicky relativně málo, dnes relativně prakticky maximum, vedle toho existují diametrálně odlišné profily kláves.

numerický blok

Podotýkám, že (a) numerický blok se dá dobře vnořit do hlavní sekce klávesnice, (b) jeho přítomnost na pravé straně klávesnice zvětšuje vzdálenost k běžné myši nebo jiným často používaným objektům. Trochu to kompenzují kompaktní klávesnice určené do racku (jako Cherry G80-1800, Leopold FC980 atd.).

kláves menu (niektoré klávesnice ho nemajú)

Přemapování je taky možnost…

cena do 80 - 90 euro. Som ochotný zaplatiť aj viac ak sa nájde argument pre vyššiu cenu

Tak například: The Split Keyboard: An Ergonomics Success Story

nejaká overená značka - nechcem klávesnicu ktorú montuju niekde v polsku z vyradených komponent

Běžné značky jako odkazovaný Dell, Razer, Ozone,… si objednávají výrobu klávesnic u velkých výrobců (Chicony, Silitek, iOne,… Costar) v ČLR nebo na Tchajwanu. U lokálně dostupných značek je velký tlak na nízkou cenu, zbytek jde do marketingu a zisků.

Cooler Master patří mezi nejméně bídné rozšířené značky.

Jinak stojí za to zaměřit se na specializované výrobce jako Leopold (dostupné v Evropě v obchodech jako mykeyboard.eu, candykeys.com nebo The Keyboard Company), potažmo Kinesis atd.

V Polsku staví velmi dobré klávesnice na objednávku pozoruhodný FalbaTech.

[hermes]

Vďaka za vyčerpávajúcu odpoveď. Niečo takéto som presne potreboval. Idem si to prečítať.

[Tlustej Kárl]

Od davkola si nech poradit, nikdo tu klávesnicím a rozložením nerozumí jako on.

[Heron]

Typický obvod v takové klávesnici často bývá trvanlivější a odolnější než levně potisknutá membrána.

Otázkou je, o jak dlouhé životnosti se vlastně bavíme. Běžné membránové klávesnice vydrží "roky" (tj 15, 20 let) a spíše zajdou na kráse. A 40 let staré klávesnice (které pravděpodobně dneska stejně nechce nikdo používat), se dají opravit, tu karbonovou vrstvu lze opětovně nanést (nevím, kdo to dělal, jestli 8BitGuy, nebo Adrian Black, nebo Jan Beta, ale takových vidí z oprav osmibitů je hodně).

[Fluttershy, yay!]

To hodně záleží na vlivech prostředí a celkové konstrukci klávesnice (koneckonců, jako u jiných technologií).

IBM Model M je jedna z prvních membránových klávesnic, které byly široce akceptovány jako dospělá membránová technologie: dostatečně spolehlivá. Dělá se už 35 let, nejstarší kusy jsou velmi žádané (oproti novějším mají bytelnější konstrukci a některé estetické prvky). Opravy jsou možné – ale jsou i nutné. Nejvýraznější konstrukční vada Modelu M jsou totiž plastové nýty, které drží pohromadě sendvič ze svrchního plastového plátu, membrány a spodního ocelového plátu; po letech totiž praskají a kvůli větší vůli se nemusejí registrovat stisky kláves. Odtud „screw mod“ nebo „bolt mod“.

Cherry Corp. má modelové řady odstupňované tak, že levné G83 (rubber dome over membrane) jdou do kanceláří, G86 (sealed rubber dome over membrane) do prostředí, kde hrozí kontakt s vodou, G81 (spring over membrane) do průmyslových provozů, kde gumová tlačítka nevydrží, a G80 (mechanical-contact) tam, kde se očekává ještě intenzivnější používání.

Nesouvisející, ale zásadní problémy s obvodem na membráně jsou praktické: zpravidla pouze 2KRO (Microsoft to u SideWinderu X4 obcházel šíleným způsobem) a absence „ekosystému“ na konstrukci klávesnic mimo průmyslovou velkovýrobu. Jinými slovy, s běžnou membránovou technologií nemůžu mít to, co reálně používám…

[Petr Fiedler]

Když píšeš o té vodě. Kdysi jsem chtěl právě tu Connect IT CI-44 vypucovat a tak jsem jí rozdělal, klávesy dal ko kýblu s jarovou vodu, tou jsem taky umyl tu membránu a vše kromě té el. destičky a po opláchnutí čistou vodou a smontování fungovaly jen 3 klávesy Tak jsem musel koupit novou.

Microsoft to u SideWinderu X4 obcházel šíleným způsobem

Co tím myslíš?

[Heron]

Membránovou klávesnici sprchuju běžně. Nevím jakou konstrukci má ta tvoje, ale běžná klávesnice se po rozšroubování rozpadne na 4 části. Horní plast včetně všech kláves (já je jednotlivě nevyndávám), pod tím je gumová / silikonová vrstva, pod tím je membrána se spoji a s elektronikou a nakonec je spodní plastový kryt.

Všechno kromě té membrány se spoji může jít pod sprchu. Na tu silikonovou vrstvu používám jen studenou vodu. Na horní část občas jar (napěním prostory mezi klávesami a po chvíli osprchuju). Potom nechat důkladně vyschnout.

Takže na membránu se spoji se nechytá. Obvykle to ani není potřeba, prach se tam nedostane. Případně se dá umýt lihem. Pokud někdo klávesnici polije Colou a dostane se to až mezi vrstvy membrány, tak je to prakticky na vyhození.

[Petr Fiedler]

Connect IT CI-44 má jen 3 vrstvy. I když teď si těmi 3 vrstami nejsem jistý. Horní kryt, membrána a spodní kryt. Já měl tu membránu od oleje A celkem dost. Tak jsem to vzal poctivě houbičkou a možná se něco dostalo mezi vrstvy té membrány. Jeden člověk mi říkal, že ty kloboučky pod klávesami mají hroty (snad s grafitem?) nebo s čím a že jak jsem ty klávesy dal do toho kýblu s jarovou vodou, tak se ty hroty možná "smyly".

[Heron]

Aha, tak to nebyl dobrý nápad.

snad s grafitem?

Ano.

[Fluttershy, yay!]

Nevýhoda takového sprchování je riziko, že se smyje lubrikant na pohyblivé části kláves (a stabilizátorů), takže to pak vrže a drhne ještě hůř než dřív. Samozřejmě jde o řešitelný problém, ale lubrikovat tyhle levné výrobky se stejně skoro nikomu nechce.

[Heron]

Tak s tím jsem problém nikdy neměl, ani to nemyju proto, že by něco drhlo. Většinou jsou zašpiněné boky kláves (směs prach, mastnoty a potu).

Samozřejmě jde o řešitelný problém, ale lubrikovat tyhle levné výrobky se stejně skoro nikomu nechce.

Jasně, navíc to má snadné řešení, velké klávesy jako mezerník a enter, kde bývají ty kovové stabilizátory, se dají sundat a vyčistit samostatně.

[Ovoce]

Já taky myju (tu plastovou část s tlačítkama - nerozebírám je jednotlivě, s tím se srát nebudu). Sprcha, mejdlo plus kartáč, pak nechat uschnout přes noc.

BTW, zdá se mi to, nebo u některých klávesnic ta guma po 10 letech trošku tvrdne (Chicony?) a mačká se to hůř? Nebo mám tak slabý prsty? Nebo mám spíš něčím promazat ty pojezdy kláves jak zmiňuje davkol, aby nedrhly (i když si moc nedovedu předstvit že by to z výroby fakt bylo něčím ošetřené, čkal bych že je to prostě holej plast z lisu a napráskaný dohromady, hotovo)?

[Fluttershy, yay!]

Guma tvrdne, ano, a ty posuvné části bývají lubrikované. Příklad toho, co lidé používají na lepší mechanismy (v současné době frčí hlavně Tribosys, Krytox nebo PTFE).

[Ovoce]

Hmm, tak že bych tam příště zkusil něco máznout? Ae tak maximálně zbylej olej na šicí stroje :)

Příklad toho, co lidé používají na lepší mechanismy (v současné době frčí hlavně Tribosys, Krytox nebo PTFE).

Tyjo... Ale není to zase jeden z těch případů, kdy lidi aplikujou high-tech ptákoviny na supertriviální věci prostě proto, že k nim prostě mají přístup a mají takovou divnou potřebu tam dát "to nej", nebo prostě přeceňujou závažnost? "Ty jo, flek na zdi, chtělo by to vybílit. Jean, zavolejte mi do NASA čím to natírají ten raketoplán."

[Fluttershy, yay!]

Většina klávesnic na trhu už nějaký lubrikant na posuvných částech obsahuje (dokud nevyschne nebo ho uživatel nesmyje), ale stabilizátory jsou bída a dodatečná lubrikace jim často prospívá (ztiší je).

Osobně se lubrikaci spínačů vyhýbám, protože mě to nebaví, tolik mi na tom nezáleží a když se to udělá špatně, může to být kontraproduktivní (může se na to nalepit svinstvo, což není dobré v dosahu kontaktů).

Ale lidi sháněli Krytox i organizovaně už před lety, když ho šlo koupit jenom celý barel – dneska je to mnohem jednodušší a nakonec není moc důvodů dobrý lubrikant nepoužít. Zvlášť PTFE má svoje místo místo třeba při restauraci starých spínačů, typicky Alps.

Jeden z výrazně znatelných důvodů, proč to dělat, je ztišení chodu kláves.

[Heron]

Tyjo... Ale není to zase jeden z těch případů, kdy lidi aplikujou high-tech ptákoviny na supertriviální věci prostě proto, že k nim prostě mají přístup a mají takovou divnou potřebu tam dát "to nej", nebo prostě přeceňujou závažnost?

No jenže on je trochu problém že tu situaci můžeš nevhodným mazadlem taky pěkně zhoršit. Na plast se obecně nepoužívá rozpouštědlo, které je obsaženo v některých olejích ve spreji. Prostě se může poleptat. Taky se na každý plast nedá použít každý olej (i když to spíš platí pro měkčené) protože ten plast se může napít a zvětší svůj objem (potom se ti to zadře úplně). Potom jsou mazadla, která ve spojení s konkrétním materiálem sice mažou, ale až ve chvíli, kdy se to pohybuje. Takže na počátku je to "přilepené".

Co na obyčejné klávesnice. Asi nic. Klávesnici za 300Kč, co vydrží pět let i se sprchováním asi nemá smysl mazat (pokud se po 6 letech zasekne, což se mi ještě nestalo, tak se koupí nová).

Jinak v zahraničí (USA) mají, zdá se, v oblibě white lithum grease (vazelína s lithnými mýdly) bez rozpouštědla. Určitě to musí jít sehnat i u nás, ale nikde v dílně jsem to neviděl (používá se červená a tam je nevím co). Osobně si myslím, že tohle se používá na mazání té tyčky v mezerníku. Tak toto bych zkusil. V minimálním nutném množství. AFAIK se to používá i do optických a disketových mechanik.

[Ovoce]

Hmm to s těmi reakcemi plastů je pravda, ale stejně si myslím, že tohle bude případ, kdy prostě týpci, co mají moc času a tráví ho kecáním o svým okrajovým hobby na webu, mají pocit, že čím větší esoteriku na ostatní vytáhnou, tím líp ukážou, jaký jsou pros, a tím postupně ostatní lidi zblbnou k tomu, myslet si, že taková magořina je standardní stav.

Můj oblíbenej příklad vztahující se trochu k IT/Linuxu byl, když se čumiči na anime baví o tom, na co si ukládají nastahovaný ripy a fansuby. Pak se to eventuálně zvrhne na to, že jediná "fakt rozumná možnost bez větších much" je mít ZFS RAID pole, ale více méně to chce ho mít v rack serveru :) (tohle jsem fakt zažil).

[Fluttershy, yay!]

YouTube, hledat „typing test lubed“, najít záznamy bez úplně stupidního umístění mikrofonu, nastavit si realistickou hlasitost výstupu a srovnat si zvuk.

Skoro jako nadšenci do praček.

[Heron]

Hmm to s těmi reakcemi plastů je pravda, ale stejně si myslím, že tohle bude případ, kdy prostě týpci, co mají moc času a tráví ho kecáním o svým okrajovým hobby na webu, mají pocit, že čím větší esoteriku na ostatní vytáhnou, tím líp ukážou, jaký jsou pros, a tím postupně ostatní lidi zblbnou k tomu, myslet si, že taková magořina je standardní stav.

No já spíš vidím problém v tom, že není dostatek informací. A z nedostatku informací vznikají vždy různé mýty, kterým lidé rádi věří. A místo toho, aby ve veřejném prostoru byla informace: "tenhle plast (materiál) se nejlépe maže takto" (což rozhodně určitá část průmyslu ví), tak jsou tady výrobci maziv, kteří prodávají obyčejnou vazelínu (nehodící se k ničemu) za astronomické částky a někde mezitím jsou poctiví výrobci prodávající skutečně funkční produkt. Ale tohle je obecné téma, které by si asi zasloužilo samostatné zpracování a diskusi.

Můj oblíbenej příklad vztahující se trochu k IT/Linuxu byl, když se čumiči na anime baví o tom, na co si ukládají nastahovaný ripy a fansuby. Pak se to eventuálně zvrhne na to, že jediná "fakt rozumná možnost bez větších much" je mít ZFS RAID pole, ale více méně to chce ho mít v rack serveru :) (tohle jsem fakt zažil).

Tak co, prostě si spojili dva koníčky dohromady. Nevidím na tom nic špatného.

[xkucf03]

Podle mého tenhle jev souvisí s internetem a snadnou dostupností informací a možností si objednat cokoli odkudkoli. Já mám taky často tendenci hledat to nejlepší – a pak si někdy řeknu, že nad tím zbytečně moc přemýšlím, vezmu to, co je nejblíž/dostupné a ono to kupodivu funguje. Ono je fajn mít všechny ty informace a možnosti, ale člověk se v tom zase nesmí utopit a trávit víc času vybíráním a spekulováním než používáním.

[Fluttershy, yay!]

Problém je, že důležité informace skutečně často nejsou k dispozici.

Padla tu zmínka o pružinkách: pro klasifikaci pružinek běžně používaných v klávesnicích jsou zásadní dvě metriky – Spring Rate and Preload – ale prodejci uvádějí jen jednu, a to ještě nekonzistentním způsobem.

Kolem lubrikace je to ještě horší. Např. tohle vlákno upozorňuje na určitá úskalí; několik jeho účastníků jsou chemici, kteří vědí, co píší… totéž se bohužel nedá říct o honikruhu na Redditu, kde tamní nadšenci lidem radí často polopravdy či úplné nesmysly.

[xkucf03]

pro klasifikaci pružinek běžně používaných v klávesnicích jsou zásadní dvě metriky – Spring Rate and Preload – ale prodejci uvádějí jen jednu, a to ještě nekonzistentním způsobem.

Ten „preload“ je ale daný tím, že delší pružinu vmáčkneš do menšího prostoru, takže i když je klávesa ve výchozí poloze, tak ta pružina je trochu zmáčknutá a tím pádem je její křivka posunutá, ne?

[Fluttershy, yay!]

Žádné ale. Ano, délka pružiny je důležitá informace. Prodejci ji neuvádějí.

[Heron]

Podle mého tenhle jev souvisí s internetem a snadnou dostupností informací a možností si objednat cokoli odkudkoli.

Podle mě ne, šarlatáni tady byli i před 100 lety. Třebas se zaručenou medicínou. Dokonce se prodávaly i falšované výrobky. To bylo vždy. S internetem je možnost si najít skutečné informace, ale pochopitelně je zaplaven i těmi falešnými.

Co mi vadí je, že je naprosté minimum autoritativích informací. Viz třeba očkování. Spalničky byly na dobré cestě k eradikaci, místo toho přišli uřvanci (kteří tady byli ale vždy) a roky tomu nikdo neoponoval. SÚKL, SZÚ, min zdrav, fakultky, nikdo. Není to jen chyba ČR, takhle podivuhodně zapsala celá vyspělá civilizace. A dneska jsou tady epidemie, které ani starší lékaři nepamatují. A jen velmi ztěžka a pomalu se tvoří nějaká autoritativní informace a spíše to stojí jen na dobrovolnících.

Ono je fajn mít všechny ty informace a možnosti, ale člověk se v tom zase nesmí utopit a trávit víc času vybíráním a spekulováním než používáním.

Jasně, ono taky záleží o čem a na jaké úrovni se bavíme. Když vezmu ta mazadla. V ČR a asi nejen zde je podivuhodně oblíben WD40. WD40 není olej. WD (Water Displacement) je prostředek na vytlačení vody. Výborně se hodí na čištění řetězů (některých typů bez o-kroužků), který je ovšem potom potřeba správně namazat. Potom je tady problematika ne/silikonových olejů. Spousta lidí má zničená kola (pístní kroužky na vidlicích) použitím nevhodného mazadla jen proto, že jim nějaký brigádník poradil jeden olej na všechno.

[PepaSFI]

taky mám starou klávesnici kterou koupu. Dá se snadno rozebrat takže panel s tlačítkama prostě umeju. A taky jsem ji poprvé umyl moc důkladně a ona vrzala. Takže jsem ji pracně promazal Indulonou. Ale osvědčilo se mi mýt ji tekutým mýdlem, normálním lidským na ruce. Ono to obsahuje nějaké tuky, lanolin a kdovíco ještě aby byly ruce fajnovější a pak je důležité namydlenou klávesnici opláchnout jen studenou vodou aby se ta mastnota nevymyla.

[Fluttershy, yay!]

Microsoft [2KRO] u SideWinderu X4 obcházel šíleným způsobem

Co tím myslíš?

Normálně by stačilo do rozumně navrženého obvodu naflákat diody. To se s membránou dělá dost blbě – takže nedělá. V Microsoftu ale přišli s alternativním přístupem:

The internal electronics on the SideWinder X4 use a variant of resistive multitouch technology. Each key has a screen printed resistor in series with its switch. This allows the internal electronics to read the state of each key switch independently for very large multiple-key combinations.

[xkucf03]

mechanické klávesy - ani neviem prečo chcem mechanickú niekde som čítal že sú kvalitnejšie tak chcem vyskúšať.

Existují testovací sady obsahující různé spínače. Kdybys byl v Praze, můžu to zase někdy přinést na sraz OpenAltu.

podsvetenie (buď možnosť voľby farby podsvietenia alebo biele či modré)

Podle mého zbytečnost. Přijde mi lepší nemít v místnosti úplnou tmu – tzn. pořídit nějakou lampičku, která bude slabě svítit.

cena do 80 - 90 euro. Som ochotný zaplatiť aj viac ak sa nájde argument pre vyššiu cenu.

Tohle je divná cenová hladina – na spotřební zboží je to zbytečně moc a na profesionální (nebo někdy snobské) klávesnice zase málo.

či je drôtová alebo bezdrôtová ma až tak netrápi (u klávesnice, ale preferujem drôt pretože ju neprenášam a drôtovú netreba nabíjať)

Bezdrátovou pravděpodobně nechceš, viz MouseJack.

aby vydržala aspoň pol roka

Nevím, co s těmi klávesnicemi děláš – nebo že by současná produkce byla až tak mizerná? Mně i ty levné klávesnice vydržely roky. Jednu mám už pomalu třicet let a pořád funguje (a to jsem na ní svého času pařil Prince, Foxe a Jazz Jackrabbita jako o život).

[Fluttershy, yay!]

30 let stará „levná“ klávesnice ve skutečnosti nebude až zase tak levná. Tím spíš, když před těmi 30 lety teprve začínala komoditizace počítačových periferií (vyvrcholila před tak 15 lety).

[xkucf03]

Je to Sunnytech KB-5191. Tehdy bylo všechno kolem počítačů drahé, takže to je relativní – nemyslím si, že by to byl na tehdejší dobu nějaký nadstandard.

[Fluttershy, yay!]

KB-5191

Chicony KB-5191 – jedna z nejlevnějších klávesnic s diskrétními spínači založenými na mechanickém kontaktu. Konstrukčně je současný ekvivalent něco jako Cherry G80-3000.

To je produkt řádově komplikovanější než pozdější membránové klávesnice s gumovými tlačítky v jednom kusu a jednodílnými klávesami.

[jiwopene]

podsvetenie (buď možnosť voľby farby podsvietenia alebo biele či modré)

Podle mého zbytečnost. Přijde mi lepší nemít v místnosti úplnou tmu – tzn. pořídit nějakou lampičku, která bude slabě svítit.

Pokud je monitor dostatečně blízko a pod správným úhlem (např. u notebooku), lampička není třeba. Pak už záleží jen na tom, co chce dotyčný osvětlit.

[k3dAR]

u nb delat uhel aby osvetlil klavesnici nemusim, protoze mam lampicku ve viku nb

[xkucf03]

+1, Jednou se tomu jeden kolega hrozně smál a považoval to za archaismus – přitom je to ale šikovnější než kontrastně svítící klávesy. Prostě jednodušší řešení, které zároveň lépe funguje, akorát to nevypadá tak moderně.

Něco jiného by bylo, kdyby ty klávesy byly individuálně adresovatelné s RGB ledkami – to by k něčemu být mohlo, protože by ti to dávalo nějakou informaci a fungovalo trochu jako druhý displej třeba pro různá upozornění atd.

[/dev/random]

Mám klávesnicu Zalman ZM-K700M
- maximálna spokojnosť !!!
- plne mechanické a programovateľné klávesy (programovateľné makrá priamo skrz klávesnicu, netreba extra soft)
- spínače Cherry MX Red (čo viac dodať ???)
- 5 makro kláves s reguláciou rýchlosti ich používania
- odozva klávesnice 1000 Hz
- vysokoprofilové klávesy
- Enter jednoslotový
- Backspace široký
- ľavý Shift široký
- kurzorové šípky široké
- regulovateľné podvietenie bielej farby (od vypnutia až do oslnivého podsvietenia)
- na bazoši som ju zohnal v solídnom a bezchybnom stave za 50 eur
- má aj antighosting

[Fluttershy, yay!]

Jinými slovy: tuctová klávesnice s rozložením ANSI, spínači Cherry MX a OEM profilem kláves. Jediné, čím vybočuje, je několik kláves navíc a nahrávání maker přímo v klávesnici.

Za litr to ujde.

[k3dAR]

[...] MX Cherry RED [...] ale kúpim si pravdepodobne hernú [...]

na red a hernu pozor pred casem sem resil vzdalene podobnej "problem" jako ty, cetl jsem porovnani, koukal na youtube recence klavesnic/spinacu a objednal s Red, bohuzel az kdyz mi dosla sem zjistil ze Red (pokud teda ta klavesnice nema nejake smejdske kopie, coz mi pak nekdo potvrdil ze ne, ze je to opravdu tim Red) jsou zamerene na hrace kdy je potreba skoro okamzita reakce, takze sice se klavesa mecanicky stlaci na doraz prijemnejch 5-6mm, ale zabira uz pri 0.5-1mm, takze pri normalnim psani kdy sem zvyklej mit ruce polozene na klavesach mam 20-50% preklepu a je potreba na ni psat s zvednutejma rukama a mackat je ve stredu kolmo abych nahodou nezavadil o vedlejsi klavesy...

jinak je ta ma klavesnice pomer cena/kvalita/vlasnosti vynikajici, mam Motospeed K83 jde o kombinace USB a BT klavesnice, kdy pres ten USB kabel se zaroven i dobiji, podsvetlenije bohuzel vicebarevne a jde menit jen off/nekolik_stupnu_intenzity, nicmene nektere jine modely maji primo EEPROM kam jde naprogramovat vlastni barvy a dalsi vlasnosti... kazdopadne rozhodne nebrat RED http://www.motospeed.cc

[Fluttershy, yay!]

Red […] sice se klavesa mecanicky stlaci na doraz prijemnejch 5-6mm, ale zabira uz pri 0.5-1mm

Ehm, asi ne. Z oficiálních specifikací:

Cherry MX1A-L…

• Actuator travel: 4.0 -0.4 mm
• Pretravel: 2 ± 0.6 mm
• Initial force: 30 cN min.
• Actuation force: 45 ± 15 cN

Klony se skoro neliší: rozhodně nemají maximální dráhu 5-6 mm a i „speed silver“ (které mají kratší max. dráhu) se aktivují při 0,7-1,6 mm.

[k3dAR]

tak nemeril sem to laserem je mozne ze stisk bude 4-5mm kazdopadne je spinac co aktivuje az na dorazu stlaceni po/pri aspon 4mm a ne uz po 0.5-0.7mm?

[Fluttershy, yay!]

Pokud se Cherry MX Red aktivuje dřív než po 1,4mm dráze, je vadný. (Pro MX Speed Silver je ta hranice 0,7 mm, a to je extrém: i tam je normálních 1,2 mm.) Maximální dráha je ~4 mm a víc to být nemůže, protože pak by spínač nepasoval do klávesnice (ale musí pasovat do milionů klávesnic vyrobených za posledních 35 let).

Spíš bych řekl, že si ta čísla totálně cucáš z palce.

[k3dAR]

Příloha:

• motospeed-k83-red-spinac.jpg (994308 bytů)

jak sem psal, nemerim to laserem, ale rozhodne si to totalne necucam z prstu, ted sem to zkouknul znovu, kompletni stlaceni vypada na 4.5mm a zaber pri se tezko "meri" uznavam ze je mozne ze je to i 1mm, odhadem v prvni 1/4 celkoveho stlaceni, pocitove "skoro hned jak se toho zlehka dotknu"... spinace jsou cervene, zda jde o "Cherry MX Red" nevidim ani u vyrobce ani u prodejce, davam foto do prilohy...

pokud pojedes s laserem pres Vysocinu muzem to zmerit nebo se podivas zda je to normalni Cherry Red chovani nebo ne, kazdopadne se mi na tom proste pise hrozne a modre (coz byla moznost volby u prodejce) by udajne meli byt na nehrani-psani lepsi

[Fluttershy, yay!]

spinace jsou cervene, zda jde o "Cherry MX Red" nevidim ani u vyrobce ani u prodejce

Asi tři minuty hledání: zřejmě je vyrábí Outemu. To jsou jedny z nejhorších šmejdů na trhu (z těch, co aspoň mají jméno).

Ta čísla neodpovídají ani dostupným měřením, ale přitom, jaké jsou to šmejdy, by mě trochu větší odchylka nepřekvapila.

modre (coz byla moznost volby u prodejce) by udajne meli byt na nehrani-psani lepsi

Osobní preference.

Na skutečných Cherry MX Red jsem toho napsal spoustu, víc jenom na jiných, modifikovaných lineárních spínačích (přinejmenším vyměněné pružinky).

Konstrukce MX Blue a klonů je strašná, resp. i když bych pominul historické problémy s konzistencí, nejhorší jsou ty univerzální důsledky: hystereze a vysoko posazené cvakání plastu o sebe. Brrr!

[k3dAR]

a jsou nejake spinace co sepnou az skoro pri dorazu? pokud je max 4mm tak sepnuti po 3-4mm stlaceni?

[Fluttershy, yay!]

Možná to jde nastavit u některých kapacitních nebo optických spínačů, ale obecně o to skoro nikdo nestojí.

Jsou typy mechanismů, které dřívější zastavení úhozu prakticky neumožňují z podstaty fungování lidských rukou. Musejí být nejtužší na začátku úhozu a následně se prakticky „propadnout“. Namátkou řada gumových tlačítek (rubber dome), buckling springs, Alps SKCM a klony,…

Taky jde zkrátit max. dráhu po aktivaci spínače. Např. naskládáním o-kroužků pod klávesu, potažmo „trampoline mod“ uvnitř ve spínači.

No a samozřejmě klasické levné membránové klávesnice závisejí na tlaku způsobeném stiskem tlačítka nadoraz a „protlačením“ do membrány, ale to je bída: s věkem a degradací klávesnice je někdy nutné do tlačítek příliš mlátit/tlačit, což není zrovna zdravé.

[k3dAR]

mozna ma potreba aktivace ke konci je z te spatne zkusenosti s touhle jedinou (novodobou) mechanickou klavesnici, ale kdyz bych porizoval jinou a nemel moznost si ji osahat, tak jistota ze zabira aspon za pulkou by byla fajn :) nehlede na ty "mm udaje" co sou psal, je proste silene ze na ni nejde psat bez preklepu s nekolmejma prstama a/nebo s polozenejma na klavesnici

[Fluttershy, yay!]

Že je to šmejd, je jedna věc, ale ten zbytek je rukama – na druhou stranu, i různá postižení lze kompenzovat (např. podobou klávesnice).

[k3dAR]

za ~30let sem nemel klavesnici kde bych mel takove preklepy jako na tehle a to vcetne telefonu (Treo, Centro, PalmPre), na T420s mam tak 1z100 uhozu preklep, na jinejch ext.klavesnicich max 5z100, na tehle tak 25-50z100 pokud se nesnazim psat kolmo s rukama nad klavesnici, to fakt rukama nebude, mozna zvykem z klavesnic ktere se nemackaj sami "kdyz se na ne podivam" jako vazne, pokud nekdy budes na Vysocine a vyjde to casove, muzes si ji vyzkouset...

[Fluttershy, yay!]

Už před 30 lety také běžně existovala klávesa Shift. /s

Šmejdů mi prošla rukama spousta mezi hromadami dalších věcí, a možná právě proto pochybuji…

Ostatně připomenu Králykovu poznámku z pianistické praxe: „Každý začínající klavírista se musí pečlivě učit správné držení ruky, prstů, správný pohyb prstů v různých situacích, a hlavně: trénovat prsty.“

[k3dAR]

unika mi poznamka o shift, ale pokud z ~50 klavesnic na kterych sem psal mam problem s (mnoha) preklepa na tehle jedine, "asi" to nebude rukama

[Fluttershy, yay!]

Když dlouhá léta používám různé variace určitého typu brzd, načež si pořídím diametrálně jiný typ brzd, jaká je pravděpodobnost, že si nabiju hubu, pokud nevěnuji žádné úsilí zvyknutí si na odlišnosti?

Reakce, že půjdu na internet a budu si hlasitě stěžovat a mávat vymyšlenými nereálnými čísly, je běžná, leč nepříliš užitečná.

Ale ano, řada zde zmíněných produktů je relativně mizerná, ať je to EBlue či Motospeed (Outemu), Zalman…

[k3dAR]

myslis ze jde o typ diametralne odlisny od IBM Model M?
to ze neprovadim mereni stisku laserem neznamena ze si cisla vymejslim, stejne jako tve zkusenosti s hromadou jinejch klavesnic nic nerikaji o tom zda ta ma klavesnice (/spinace) je v norme nebo za hranici...
pokud ale i tak tvrdis ze veskere MX apod spinace se chovaji podobne jako ty v me klavesnici a vyzaduji aby se prsty v zadnem pripade nedotykaly/neprejely_povrch klaves ktere nechci zmacknout a ze je potreba stlacit klavesu prstem idealne kolmo a je tedy potreba psat naprosto jinak nez na vsech jinejch klavesnici i presto ze maji totozne rozlozeni, tak ok...

[Fluttershy, yay!]

myslis ze jde o typ diametralne odlisny od IBM Model M?

Ano, fundamentálně.

ze neprovadim mereni stisku laserem

To se dělá poněkud jinak.

pokud ale i tak tvrdis ze veskere MX apod spinace se chovaji podobne jako ty v me klavesnici

Spínače Cherry MX a klony používají „mechanický kontakt“, mají nízký profil v kontextu 80. let a jsou v principu „lineární“ (komprese daného typu pružinky).

Mírně se liší v odezvě („bump“, cvaknutí, resp. jejich absence či tlumení) a mohou se výrazně lišit v tuhosti pružinky (od Gateron Clear po Cherry MX Super Black).

Viz grafy.

vyzaduji aby se prsty v zadnem pripade nedotykaly/neprejely_povrch klaves ktere nechci zmacknout a ze je potreba stlacit klavesu prstem idealne kolmo

Prsty mám běžně položené na klávesnici (ať už libovolné). Rozdíl tedy zřejmě bude v rukou.

je tedy potreba psat naprosto jinak nez na vsech jinejch klavesnici i presto ze maji totozne rozlozeni

Na ploché klávesnici se píše jinak než na klávesnici se skutečně vysokým profilem (pro představu 60. léta a starší) a jinak se píše na prohnuté klávesnici (jako např. Kinesis Advantage) nebo na akordové klávesnici (stenotyp). Optimální pohyb ruky/prstu vypadá vcelku odlišně. Není samozřejmě zcela jiný, ale liší se.

[Michal Kubeček]

Prsty mám běžně položené na klávesnici (ať už libovolné). Rozdíl tedy zřejmě bude v rukou.

Klávesy s čistě lineární odezvou bez jakéhokoli "prolomení" jsou opravdu náchylné k nechtěným stiskům, proto jsou obecně spíš považovány za "hráčské" než "na psaní". Tréninkem se to určitě dá minimalizovat, ale pro člověka, který na takovou klávesnici není zvyklý, to může být utrpení.

Proto jsou na psaní populárnější spíš modely s nějakou formou prolomení, ať už je technicky implementované jakkoli. V každém případě ale musí splňovat dvě podmínky: (1) klávesa nesmí sepnout před prolomením (ke svému prvnímu PC jsem dostal klávesnici, která měla prolomení hodně ostré (a hlasité), ale některé klávesy spínaly těsně nad ním) a (2) prolomení musí být dost výrazné, aby nehrozilo, že prst nepropadne až do bodu, kdy klávesa sepne.

[Fluttershy, yay!]

proto jsou obecně spíš považovány za "hráčské" než "na psaní"

To se snaží dnes (posledních řádově 5-10 let) tvrdit PR oddělení firem přeprodávajících spotřební klávesnice.

Ale po desítky let, kdy probíhal aktivní vývoj nových technologií a výzkum psaní (zhruba do 80. let), to zdaleka tak nebylo. Nejenže neexistoval současný trh s herními periferiemi, ale významní výrobci (Key Tronic, Cherry) neměli problém propagovat klávesnice s lineárními spínači „na psaní“, i výrobci ergonomických klávesnic používali a používají lineární spínače (např. Maltron) a koneckonců obrovské množství terminálů, pokladních klávesnic atp. používá právě lineární spínače jako Cherry MX Black (po Česku např. Elcom, v Německu Cherry a Tipro,…).

Nějaké studie na tato témata existují – vesměs ze 70. až začátku 90. let – ale moc toho vlastně neříkají, kromě intuitivně zřejmých závěrů, jako že klávesy napříč klávesnicí by měly být dostatečně konzistentní. Navíc ze souběžného výzkumu (např. výzkumná skupina LNR) plyne, že na konkrétní odezvě až tak nezáleží, protože mozek takříkajíc „bufferuje“, co se má napsat, tedy jaké pohyby mají ruce provést, a pak už není čas okamžitě reagovat na aktivaci/odezvu konkrétní klávesy – uživatel už může být o několik slov dál, když si skutečně uvědomí chybu.

Existují také silné názory, jak má vypadat odezva kláves, a např. chvalozpěvy na Apple Extended Keyboard (Alps SKCM), ale zároveň je potřeba dodat, že mnoho takových interpretací je ovlivněno tím, jak byli lidé toho času zvyklí na dosavadní psací stroje (proto také trvalo celkem asi 50 let, než se prosadily tiché klávesnice, přestože je zdokumentováno, jak profesionální písařky dokonce trpěly poškozením sluchu z hluku v příslušných pracovnách).

[Michal Kubeček]

Navíc ze souběžného výzkumu (např. výzkumná skupina LNR) plyne, že na konkrétní odezvě až tak nezáleží, protože mozek takříkajíc „bufferuje“, co se má napsat, tedy jaké pohyby mají ruce provést, a pak už není čas okamžitě reagovat na aktivaci/odezvu konkrétní klávesy – uživatel už může být o několik slov dál, když si skutečně uvědomí chybu.

Obávám se, že tady bude klíčová otázka, kolik procent (nebo spíš promile) uživatelů píše takovým způsobem, aby pro ně tohle platilo.

[Fluttershy, yay!]

Všech, kteří nehledají každé písmenko metodou „kroužícího orla“.

[Michal Kubeček]

Tak to ani omylem. Já třeba píšu klasickým prstokladem a jsem si celkem jistý, že bych 200 úhozů za minutu při opisování textu dal. Ale abych měl takový buffer, že bych si chyby všimnul až po několika slovech, to ani zdaleka. Možná pár písmen, ale několik slov v žádném případě ne.

[Fluttershy, yay!]

To se nevylučuje; doporučuji si znovu přečíst, co jsem přesně napsal, než abych to opakoval.

Poznámka stranou: 200 úhozů/minuta (ačkoliv záleží na korpusu) je zhruba průměr v populaci (včetně kroužících orlů) a zhruba dolní hranice očekávaná od zkušeného/trénovaného uživatele. Toho jde dosáhnout v řádu týdnů příležitostného cvičení.

[Michal Kubeček]

Četl jsem to pozorně několikrát a i nadále trvám na tom, že se to týká jen velmi malého zlomku uživatelů. 200 úhozů za minutu není průměr v populaci ani náhodou - a moc bych se divil, kdyby byl vůbec takhle vysoko i průměr mezi pravidelnými uživateli PC (těmi, kteří opravdu něco píší, tj. i když vyloučím ty, kterým by vlastně stačil tablet).

[Fluttershy, yay!]

Správná poznámka: např. batolata nepíší.

[k3dAR]

to je presne co sem cetl od nekoho na rootu kdo ma prave zkusenost s Motospeed s (jejich) RED i (jejich) BLUE s tim ze RED je nachylna na preklepy (tak jak to vidim take se svou) a vhodne pro hrace co potrebujou okamzite reakce s minimem pohybu prstu a BLUE jsou vhodne prave pro psani a pohyb prstu po klavesach...

[Michal Kubeček]

Což o to, já věřím, že když si někdo dá tu práci, aby si na "red" spínače zvykl, bude se mu na nich psát pohodlně a překlepů bude minimum. A nepopírám, že důvod, proč já s nimi problém mám, je můj "nečistý styl". Ale nestojí mi za to podstupovat takový trénink, to si radši pořídím něco jiného.

Mimochodem, stejně tak naprosto nesnáším mnohými vychvalované "Microsoft natural keyboard" (nebo jak se to přesně jmenuje, prostě takové ty "zalomené"), protože jejich klávesy mají tendenci se zadrhávat, pokud je nestisknu kolmo shora (nahnout se k někomu, kdo má takovou klávesnici, a něco mu na ní napsat je vysloveně za trest). A jakkoli vím, že je to vlastně moje chyba a že bych se to měl naučit pořádně a čistě, takovou klávesnici si prostě nekoupím.

[Heron]

A jakkoli vím, že je to vlastně moje chyba

S touto částí nesouhlasím. Davkol možná píše jako Asimov jednu knížku za týden, takže potřebuje mít přesně vytrénované prsty a úhozy kolmo na střed klávesy, ale vlastně proč? Klávesnice je předmět každodenního používání a běžné klávesnice za pár stovek odpustí písaři poměrně velkou variabilitu jednak v úhlu úhozu na klávesu a také mimo střed. Já se svojí jemnou motorikou (či spíše její absencí) se trefuju na klávesy vyloženě náhodně a žádná z klávesnic s tím neměla problém. (Ano, našel jsem kusy, které se při úhozu mimo střed nestiskly ale zasekly se někde v polovině, ale to považuju jednoznačně za chybu klávesnice.)

Navíc jsme na technickém serveru. 200 úhozů za minutu mi přijde moc. Ano, dají se na YT najít machýrci, co píšou kód 400 úhozů za minutu, ale to o ničem nevypovídá. Naopak, když se podívám na jakékoliv video od staršího experta třeba na python (core vývojáři), tak píší o dost pomaleji než třeba já. Ale obsahově se to nedá srovnat. Nedávno jsem viděl vývoj simulátoru CPU a ten borec napsal 1 instrukci za 30s. Ale i tak měl za víkend hotový kernel rom. Takže o rychlosti to fakt není. A pochybuju o tom, že někdo z nich měl kurs pro přesné psaní.

[Fluttershy, yay!]

Lidé na technickém serveru nepíšou dokumentaci, komentáře, e-maily,…?

Ano, hodně z toho jde do značné míry automatizovat. Kdo to tady dělá? Jakým způsobem nad rámec dnes běžné kopírovací schránky apod.? (A to není rétorická otázka, skutečně by mě to zajímalo.)

[Heron]

Co se tohoto týče, nevím, jaké máš zkušenosti ty, ale já jsem považován za exota, když někde prohlásím, že rád píšu dokumentaci. V naší firmě a z našeho týmu píšu dokumentaci (nebo to co já považuju za dokumentaci), jen já. V SVJ jsem jedinej, kdo umí psát (myšleno beze srandy), takže zápisy z porad píšu roky jen já. A to píšu stylem 4 prsty + palce na mezerník. A to jsem u kompu od 6 let. Takhle za týden napíšu víc textu, než někteří za rok.

Na tu druhou věc, vůbec nevím co tím myslíš. Podle mě dokumentace je od člověka pro lidi. To se automatizovat moc nedá. I k automaticky vytvořené dokumentaci (tj třeba k API, kdy je k seznamu funkcí uveden jejich docstring) se musí dopsat nějaké povídání o tom co to vlastně je, jaký to má účel a jak se to má používat (jaké bylo zamýšlené použití). To musí psát člověk a měl by vědět pro koho to píše.

[Fluttershy, yay!]

Psaní se dá do značné míry automatizovat: už jenom expanze pomáhá. Něco podobného vlastně dělají IDE, když generují boilerplate kód, automaticky doplňují syntaxi, napovídají atd.

[Heron]

TextExpander lets you instantly insert snippets of text from a repository of emails, boilerplate and other content, as you type – using a quick search or abbreviation.

Ano, tak přesně tohle není dokumentace. Dokumentace pro člověka fakt není o tom hráběma na jednu hromadu nasypat co nejvíc textu za co nejméně času. Ano věřím, že tahle metoda někomu umožní napsat 70 stránkovou dokumentaci za dva dny (a dostat za to diplom od CEO), ale chudáci ti, co to potom budou muset číst.

Už jenom to, že je nutné ty informace vyhrabávat z emailů apod o něčem svědčí. Dokumentace u fungujícího týmu má být na jednom místě. Každý, kdo něco udělá, má mít povinnost to zapsat do dokumentace a neposílat to nikomu emailem. Případně si může nechat daný text přepsat někým jiným (to dělám běžně). Pokud se někdo rozhodne sepsat nějaký souhrnný text (pochopitelně v té samé dokumentaci), nemusí nic vykopírovávat, stačí odkazovat. Wiki umí například i umístit snippet části článku do jiného článku. Ale není to kopie, takže pokud někdo opraví původní článek, projeví se to i v tom souhrnném.

Na podobné technologie jsem vyloženě alergický. Místo toho, aby se to dělalo pořádně na prvním místě, tak je v tom bordel. A potom přijde někdo a řekne, my vám dodáme yet another technology, abyste se v tom bordelu vyznali. Pochopitelně ideálně každý tým jiný. Potom nastane bordel v těchto technologiích, tak se nad těmito dvěma vrstvami bordelu udělá "portál".

[Fluttershy, yay!]

Cože?

V lidském jazyce se například opakovaně používají fráze, ustálená slovní spojení… Zvlášť v takovýchto slohových útvarech.

Nač to psát vždy natvrdo explicitně? Ostatně, něco podobného dělá těsnopis, ze kterého se vyvinula strojová stenografie, jejíž zjednodušením je třeba právě expanze textu (příklad) – analogie automatického doplňování v IDE.

Vedle toho např. některý komunikační software nabízí automatické odpovědi (potvrzení/poděkování/…) či šablony (spadá pod to byť jen třeba automatický podpis).

[xkucf03]

Dobrý den,

váš problém je pro nás velice důležitý. Péče o zákazníky je pro nás na prvním místě.

S pozdravem,
Joe Gupta,
Korporace XYZ

[Fluttershy, yay!]

Joe Gupta je chatbot?

Asi jako když robotickému vysavači říkáme Emil?

[Heron]

+1

[Heron]

Nezbývá, než se opakovat. Tohle není dokumentace. Čekal jsem nějakou převratnou novinku na psaní dokumentace, ale tohle mě skoro šokovalo. Tohle jsou jen templaty, které známe asi všichni. Co to má společného s dokumentaci fakt netuším.

Automatické odpovědi také známe asi všichni. Mělo by být slušností jednoznačně vyznačit, že se jedná od automatickou odpověď. V jiných případech to působí přesně tak, jak to napsal Franta. V tom jeho komentáři je prostě všechno.

[Fluttershy, yay!]

Tohle není dokumentace.

No a co?

I kdyby, tak dobře napsaná dokumentace používá právě specifickou podmnožinu přirozeného jazyka a ustálené pojmy.

V jiných případech to působí přesně tak, jak to napsal Franta. V tom jeho komentáři je prostě všechno.

Jeho komentář je tak nějak možná kritika kultury pozdního kapitalismu.

Je to prostě nějaká ustálená společenská forma zprávy „ACK“ v rámci komunikace.

[Jenda]

Běž už s tou svojí politickou agitkou někam.

[k3dAR]

vyzaduji aby se prsty v zadnem pripade nedotykaly/neprejely_povrch klaves ktere nechci zmacknout a ze je potreba stlacit klavesu prstem idealne kolmo

Prsty mám běžně položené na klávesnici (ať už libovolné). Rozdíl tedy zřejmě bude v rukou.

nenapadlo te ze rozdil muze byt v spinacich ktere mam v klavesnic ktere kdybys zkusil treba zjistis ze sem si nic necucal z prstu ale realne reagujou spatne/velmi_brzy ?

[Fluttershy, yay!]

To budou asi tyhle spínače, že?

Buď jsou vadné i podle vlastní specifikace, nebo můžu přímo generalizovat ze spínačů ostatních výrobců s více méně identickými parametry.

Pokud se aktivují před 1,4 mm, jsou vadné. Aktivace při ~35 cN (dolní hranice) může být skutečně problematická při „těžkých rukou“ a divné poloze těla či technice úhozu, ale pokud tohle člověk ví předem, pak je volba varianty spínače s touto tuhostí přinejmenším nerozvážná.

Přitom ty spínače „blue“ se mohou aktivovat při ~40 cN @ 1,6 mm (i před cvaknutím). Propastný rozdíl. /s

To vše za předpokladu dolní meze tolerance podle specifikací. Taky to může jít opačným směrem (k ~60 cN, což je přibližně průměr nejrůznějších klávesnic, co jsou na trhu).

[k3dAR]

jo, vypada ze jsou to oni
bez toho "bucharo-meraku" nedokazu s jistotou rict zda je to pred 1,4mm, podle oci i prstu mi prijde ze urcite driv...
samozrejme ze sem predel nevedel jake spinace tam jsou, ze jsou spousty kopii, nemeril jakou silu da moje dlan pri dotyku s klavesou atd... ano, dnes bych vybiral klavesnici jinak, muzes mi tedy prosim doporucit jakej vyrobce/model spinace ma aktivaci po NEJdelsim stisku s potrebnou NEJvetsi silou? dekuji

[k3dAR]

a jina otazka, pochopil sem spravne ze lze chovani stavajicich spinacu ovlivnit bez nutnosti je menit cele, ze se spinac zvrchu rozebere, vymeni se pruzina za tuzsi a/nebo se pridaji krouzky(nebo to je jen na stiseni?)? nebo se meni i primo to samotne vnitrni "red" tlacitko? opravdu bych to rad poresil pokud je to mozne, jen se mi nechce to resit odpajenim vsech a napajenim jinejch, ale pokud jsou vytunit stavajici?

[Fluttershy, yay!]

V téhle klávesnici je nutné všechny spínače odpájet před otevřením, jako ostatně v případě většiny průmyslově vyráběných klávesnic se spínači napevno zacvaknutými v plátu.

[Heron]

takze sice se klavesa mecanicky stlaci na doraz prijemnejch 5-6mm, ale zabira uz pri 0.5-1mm

Tak to bych asi po 5 minutách rozmlátil.

Jinak, co jsem se díval na konstrukce mechanických spínačů, vadí mi několik věcí. Zvuk (zejména u hlučnějších modelů) není generován spínačem samotným (tedy mechanikou vodivé kovové konstrukce), ale generuje se různými packami na tom plastovém pístu. Takže se může snadno stát, že zvuk bude generován jindy než elektrický signál. Tohle se občas stává u všech mechanických spínačů, spínač klikne ale ještě nesepne (je potřeba dotlačit), nebo sepne před tím než klikne. Nevím, jak často se tohle stává u mechanických klávesnic, ale vzhledem k tomu, že se to stává u všech elektrických mechanických spínačů, tak, i vzhledem k jejich konstrukci, se tohle musí stávat také u klávesnic.

Druhá a vlastně související věc, která mě na mechanické klávesnici zajímá, je hmatová odezva na sepnutí. V podstatě to souvisí s předchozím, co jsem se díval na konstrukci spínačů, tak elektrická část typicky není vůbec zodpovědná za tlak proti prstu, od toho tam jsou jiné mechanické části. Takže klávesa sice může mít velmi příjemnou hmatovou odezvu na stisk, ale elektrický signál může být generován jindy.

Taky by mě zajímala životnost. Jestli ty plechy kontaktů nejsou dobře pozlacené, tak se tak začne objevovat koroze a nebude to spínat, nebo to bude dělat "dvojkliky", stejně jako u myší.

Nevím, mechanickou klávesnici jsem chtěl hodně dlouho, potom jsem si vyzkoušel a nějak mě to přešlo. Hmatová odezva není zase nic moc extra (dnešní membránové klávesnice s různými profily toho kloboučku mohou mít také různou odezvu a stisk je dán "dopadem na dno". To je další aspekt mechanických spínačů, že spínají někde uprostřed a ne až na dně.

Já jsem si po různých experimentech nejvíc zvykl na prachobyčejnou klávesnici Logitech K120 za 300Kč, vydrží roky (tj po 5 letech jde plně funkční do skříně jako záloha, případně se hodí k nějakému serveru), jednou za rok ji stačí rozebrat a osprchovat a je jako nová (až na postupné ošoupání plastů).

[Fluttershy, yay!]

Zvuk (zejména u hlučnějších modelů) není generován spínačem samotným (tedy mechanikou vodivé kovové konstrukce), ale generuje se různými packami na tom plastovém pístu.

To jsou toliko Cherry MX Blue a klony. MX White/Blue původně ani takhle cvakat neměly, šlo prostě o hysterezi a cvakání byl vedlejší efekt.

Takováto zvuková odezva je volitelná (většina spínačů ji nemá a některé jsou dokonce tlumené i ve zbývajících ohledech) a zvukové odezvy jde dosáhnout i jinak: mechanicky (buckling springs, Alps, Kailh „clickbar“ aj.) nebo nezávisle na spínači (bzučák připojený na řadič, např. Kinesis Advantage, potažmo „beam springs“ se solenoidem).

Takže se může snadno stát, že zvuk bude generován jindy než elektrický signál. Tohle se občas stává u všech mechanických spínačů, spínač klikne ale ještě nesepne (je potřeba dotlačit), nebo sepne před tím než klikne.

Obvykle ano, ale ničemu to nevadí. Úhozy, zvlášť jejich sekvence, probíhají tak rychle, že smyslový vjem odezvy ani nemůže stihnout včas dorazit zpět do mozku.

Taky by mě zajímala životnost. Jestli ty plechy kontaktů nejsou dobře pozlacené, tak se tak začne objevovat koroze a nebude to spínat, nebo to bude dělat "dvojkliky", stejně jako u myší.

Ano. Proto jsou „nemechanické“ technologie principiálně lepší: např. kapacitní, optické, Hallův jev,…

Ale prakticky jsou i ty založené na mechanickém kontaktu (a) konstruované na životnost řádově delší než v myších (kde dnes navíc tlačítko často permanentně stlačuje spínač, aby „kliknutí“ bylo snazší/rychlejší), (b) diskrétní a snadno vyměnitelné.

Navíc u spotřebního zboží typu „herní“ klávesnice mnohem spíš odejde jiná část obvodu než samotný spínač (zvlášť Cherry MX nebo současný Kailh).

[Heron]

Proto jsou „nemechanické“ technologie principiálně lepší: např. kapacitní, optické, Hallův jev,…

A jsou někde pro běžného člověka k dostání? Nad tímto jsem mnohokrát přemýšlel u problematiky dvojklikajících myší. Jednak je to věc, která musí jít vyřešit softwarově. Antibounce řešení se vyvíjejí společně s prvními snímači a každý asi někdy v průběhu studia (technických) oborů dostal za úkol to vyřešit (ať již hw, elektronicky, nebo softwarově - nás to nutili dělat v nějakém obskurním assembleru). Nepochybuju o tom, že výrobci jako Razer apod mají přesné statistiky o tom, jak vypadá typický stisk tlačítka myši (rychlosti stlačení, délka podržení, pauza mezi kliky apod) takže nemůže být problém do toho ARMu naprogramovat antibounce řešení včetně řízení jeho citlivosti. Přes to mi právě v dražších myších tlačítka odcházejí nejčastěji a nejdříve.

Udělat tlačítko s optickou závorou nemůže být žádný problém. V myši je optická závora od chvíle vynálezu kolečka, udělat na podobném principu tlačítko nemůže být problém. Takový prvek by byl prakticky nesmrtelný. (Hall by byl asi komplikovanější, tak by bylo nutné unášet magnet a správně nakalibrovat (možná opakovaně), tu sondu a otázkou je, jak by to bylo citlivé (místo na pohyb magnetu tam moc není). To už je možná lepší varianta obyčejné cívky a permanentního magnetu. Kapacitní vazba, jasně, přímo se to nabízí.

Obvykle ano, ale ničemu to nevadí. Úhozy, zvlášť jejich sekvence, probíhají tak rychle, že smyslový vjem odezvy ani nemůže stihnout včas dorazit zpět do mozku.

No já si tohodle všímám. Obvykle se mi "něco nezdá", tak se na to zaměřím a pomalým stiskem zjistím, kde je problém. Takto mě rozčiluje několik silových spínačů v různých částech domu.

(b) diskrétní a snadno vyměnitelné

O tom jsme se bavili několikrát. Možná mám smůlu, ale všechny lepší myši, co jsem kdy měl, mají šroubky pod kluzáky. A nalepit tam nové kluzáky tak, aby to nebylo poznat a nebylo cítit na pohybu se moc dobře nedá (pokud to člověk nedělá denně). Paradoxem je, že všechny levné myši mají šroubky dostupné, ale jejich spínače vydrží o poznání víc. Nedávno jsem opravoval 6 let starou myš. K myši za 250Kč máte lepší přístup než za 2500Kč.

[Fluttershy, yay!]

Proto jsou „nemechanické“ technologie principiálně lepší: např. kapacitní, optické, Hallův jev,…

A jsou někde pro běžného člověka k dostání?

V klávesnici? Topre, Wooting/Flaretech, XMIT/Ace Pad.

Jinak? Jde o to navrhnout obvod, implementovat firmware atd. Něco takového asi řeší např. DIY DataHand.

Obvykle ano, ale ničemu to nevadí. Úhozy, zvlášť jejich sekvence, probíhají tak rychle, že smyslový vjem odezvy ani nemůže stihnout včas dorazit zpět do mozku.

No já si tohodle všímám. Obvykle se mi "něco nezdá", tak se na to zaměřím a pomalým stiskem zjistím, kde je problém. Takto mě rozčiluje několik silových spínačů v různých částech domu.

Předpokládám, že ovládání spínačů různě po domě probíhá s řádově 1 APM.

Na druhé straně, při používání klávesnice lze očekávat řádově 50-100 APM, přičemž úhozy typicky provádí několik prstů prakticky paralelně.

Také se občas nad nějakou nedokonalostí pozastavím, dokonce obsesivně a kompulzivně, ale na to je terapie.

diskrétní a snadno vyměnitelné

O tom jsme se bavili několikrát. Možná mám smůlu, ale všechny lepší myši, co jsem kdy měl, mají šroubky pod kluzáky. A nalepit tam nové kluzáky tak, aby to nebylo poznat a nebylo cítit na pohybu se moc dobře nedá (pokud to člověk nedělá denně).

U klávesnice (trackballu) je tohle irelevantní, ačkoliv spotřební modely rovněž mají šroubky pod štítky či gumovými packami.

U myši dejme tomu, ale dost lidí to zjevně zvládá (a mnohem větší opruz bývá vypořádat se s umístěním modulů s postranními tlačítky apod.), navíc ten výsledný efekt taky záleží na povrchu pod myší.

Paradoxem je, že všechny levné myši mají šroubky dostupné, ale jejich spínače vydrží o poznání víc.

To je ta část o celkové konstrukci. „Herní“ myši často udržují tlačítka vlastně „předstisknutá“, což zkracuje životnost spínačů.

[Agent]

Proto jsou „nemechanické“ technologie principiálně lepší: např. kapacitní, optické, Hallův jev,…

A jsou někde pro běžného člověka k dostání?

Kdysi se nějakej Consul válel na Aukru

[Radovan]

Občas se válívá i teď, ale už za ceny mírně řečeno šílené

[xkucf03]

V myši je optická závora od chvíle vynálezu kolečka

Opticky se sledoval pohyb už v kuličkových myších – kulička točí válečkem a ten točí kolečkem se štěrbinami a na něm se opticky měří ten pohyb.

[Heron]

Jo, vidíš, na to jsem zapomněl.

[fela]

Ja som dal šancu: e-blue. Má nejaké cherry blue klony, asi Outemu. Je to výhoda, pretože je to kompatibilné s bežnými klávesovými klobúkmi. Za tú cenu to stojí za vyskúšanie…

[Knoflyk]

Na azle nic kvalitniho nekoupis, tam je jen komercni stredni trida. Prejdi si nejdriv nejakou teorii tady https://mechanicalkeyboardinfo.com a pak https://matias.ca/products/ nebo https://www.daskeyboard.com/products/mechanical-keyboards/

[/dev/random]

NDPČ

[xkucf03]

Ještě by mohli vylepšit:

• odpojovatelný USB kabel se standardním konektorem
• svobodný a upravitelný firmware
• popisky bych tam asi nechal – bez nich to má smysl hlavně u klávesnic typu ErgoDox, kde člověk experimentuje různě s rozložením a ty klávesy by stejně měly jiný význam, než co je na nich napsané

[Fluttershy, yay!]

Dovolím si připomenout fiasko kolem Das 5Q: Das Keyboard banning users from the 5Q forums for mentions of open source

To zdaleka nebyl jediný problém s touhle značkou. Prakticky všechny jejich klávesnice za celou dobu existence jsou předražené, platí se za jméno (které stejně nic moc neznamená) a dříve aspoň trochu vybočující vzhled.

Původní Das Keyboard (Key Tronic), Das II (Cherry G80-3000) a Das III Ultimate (Costar CST104) aspoň byly celkem slušný OEM hardware, ačkoliv Das III měla vadný firmware, hnusný kryt a blbě umístěný USB hub, ale ty novější modely, to fakt ne.

[Michal Kubeček]

Před časem jsem o Das Keyboard uvažoval, ale pak jsem zjistil, že jediný český prodejce prodává výhradně klávesnice s "ISO" rozložením (i když na obrázcích má mix). "ANSI" ještě dokážu překousnout (nejraději mám to třetí rozložení s dvouřádkovým enterem do "otočeného L" a backslashem vedle backspace), ale u "ISO" je enter tak daleko od základní prstové polohy, že bych si na to asi zvyknout nedokázal.

[Fluttershy, yay!]

To se snad týká libovolné klávesnice, nejen Das. Prostě de facto standardy (ačkoliv samotné ISO/IEC 9995 striktně nedodržuje snad nikdo). Na evropském trhu je dnes už docela dost alternativ s výrazně lepším poměrem cena/kvalita.

[Michal Kubeček]

Netýká, u jiných není problém pořídit i "ANSI" variantu (nebo jenom tu). Co jsem ale nenašel vůbec nikde, je klávesnice s Cherry MX a tím mým oblíbeným rozložením.

[Fluttershy, yay!]

Velkoprdelatý Enter je záležitost let 80. a posléze toliko specificky asijské produkce diskutabilní kvality.

[Michal Kubeček]

Bohužel…

[Rezervní Polská Kotace]

Symbolizuje imperiální způsob života?

[Radovan]

Copak úzký Enter, ten jsem v minulosti nějak přežil, ale useknutý levý Shift a místo něj Backslash je u mě definitivní tečka. Nepoužitelné.

Velký Enter do L byl fajn, i když jsem ho stejně mačkal dole, takže pro mě také ANSI.

[Blaazen]

Mám to stejně. Stačí mi membrána, tak jsem vzal tohle (na obrázku je anglická, ale česká je stejná). Líbí se mi, že nemá Fn klávesu (t.j. multimediální klávesy jsou samostatně), že má dlouhý Backspace, oba dlouhé Shifty a řada Esc-F1-F12 má standartní velikost.
Nevýhody: Integrovaný USB hub neutáhne ani flashku a Meta klávesa by mi stačila jen jedna.

[Radovan]

Čím jednodušší, tím lepší, tohle je prostě klasika. Dlouhý Backspace není kritický, ale je mi milejší.

Já mám Genius Slimstar i220, kdysi jsem na ní náhodou narazil v nějakém supermarketu a zalíbila se mi. Sice má Fn, ale stejně používám jenom ovládání hlasitosti, a to je samostatně. Akorát trochu postrádám mezery mezi funkčními klávesami, potmě se hůř hledají, a musel jsem jí podložit, aby měla větší sklon.

[otasomil]

Zdravim
Chicony B-2971
Bezne k mani na sbernych mistech kde likviduji IT z firem. Perfektni zdvih klaves. Paradne se pise. Proste pecka za 0 Kc. Bohuzel mam jen nekolik kusu s PS2. Je sic hnus radit neco ze smetaku ale...

[_]

Tenhle zápisek jsi diktoval na splachovátko od hajzlu, chápu. Kvalita by tomu odpovídala.

K věci: Klávesnici to chce vyzkoušet. Buď před koupí nebo mít možnost ji vrátit. Moje zkušenost je, že podle fotky si detailů nevšimnu. Navíc dochází ke zkreslením. Hmatové vlastnosti nepoznáš už vůbec.

Za sebe doporučuju podpěrky - dole, samozřejmě, drží zápěstí v rovné poloze. Podpěrky nahoře jsou zrůdnost.

Pokud koupíš bezdrát, vedle v šuplíku mít vždy náhradní baterky. Vydrží dlouho, kleknou nečekaně a je to nepříjemný.

[billgates]

Příloha:

• logitech_g105.jpg (266762 bytů)

Ja mam uz asi milion rokov Logitech G105. Tiez som programator, takze kazdy den na nej napisem stovky az tisice riadkov kodu (ano, kodim aj cez vikendy, neuznavam delenie dni na pracovne a volne, resp. neuznavam ani delenie na dni a noci, takze robim ked som hore a spim, ked som unaveny). Som velmi spokojny a ked raz odide (velmi sa o nu nestaram), tak si kupim nejaku dalsiu tohto typu.

Ma:

• vysoke klavesy
• modre podsvietenie
• nejake nastavitelne tlacidla - dobre na nejake zlozitejsie operacie, ktore su lahko aktivovane lavym malickom
• velky enter
• nema tu blbu diakritiku, ktoru nenavidim

Ale jeden minus musim spomenut:

• maly lavy shift - obcas sa mi podari trafit lomitko

[Bystroushaak]

Já můžu docela doporučit bezdrátovou Apple klávesnici staršího typu s pár hackama na úpravu layoutu.

V práci teď používám tohle: CoolerMaster QuickFire Rapid-i, a nemám pocit, že by to bylo nějak super, i když si změřím rychlost psaní, tak apple klávesnice jednoznačně vyhrává.

[ewew]

To ešte niekto používa ?

[Integral]

jj, napr. Bystroushaak, ktery ted napsal, ze to pouziva.

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

ableismus

Zobrazit komentář

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

oplzlý off-topic

Zobrazit komentář

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

oplzlý off-topic

Zobrazit komentář

[pete]

Tak hlavně že řešit obaly na potraviny v příspěvku o klávesnicích off topic není, náš administrátore.

[xkucf03]

Příloha:

• abc.m4a (941849 bytů)

Sice to bylo sprosté, ale byla to citace a „kulturní reference“. Pro nezasvěcené:

• původní báseň
• píseň (pro záznam dávám do přílohy)
• metalová verze písně

Jako odpověď na pokus o trollení Bystroushááka mi to přijde relevantnější než nadávat na „imperiální způsob života“ a kapitalismus v diskusi o klávesnicích.

[Ovoce]

metalová verze písně

Tady má někdo příliš moc volnýho času.

BTW proč je to tak šeptaný? To aby rodiče neslyšeli, když to zpěvák nahrával? :D /me runs

[_]

Aby tolik nebylo slyšet Bystroushakovo ráčkování

[xkucf03]

To jsi odkazoval už minule – má to nějaký význam? Když už, tak já ujíždím spíš na tomhle:

https://www.youtube.com/watch?v=PZk5TGpjdlk
https://www.youtube.com/watch?v=jOMYLxPe4aY
https://www.youtube.com/watch?v=TS5andyzhjM

[_]

má to nějaký význam?

Kromě obsahu textu ne.

[Ovoce]

Výmluvy, to by v pořádným blekovým vokálu zrovna fakt poznat nebylo, tam na artikulaci r prostor není.

Kdyby to byla pořádná sypačka, tak by se taky nemusel bát, že mu někdo v okolí bude rozumět :D

[Bystroushaak]

Aby tolik nebylo slyšet Bystroushakovo ráčkování

Obávám se, že můj zpěv by zněl ještě hůř, v tomhle jsem jen inspirace zdrojovým materiálem.

[Blaazen]

Z toho hubenýho enteru by mi asi jeblo.

[Omaha]

Praveze "americky" nebo "rovny" enter je to prave orechove ! Ja kdyz vidim L kovy enter tak v panice utikam pryc, protoze to znamena ceskou klavesnici, nebo obskurne rozmisteny klaves \| anebo oboji :D

[xkucf03]

Česká klávesnice jsou jen popisky a rozložení – to si můžeš nastavit jak chceš. Jediné obskurní rozmístění kláves je |\ vedle (zkráceného) levého Shiftu, to je zlo. Klávesa |\ ale může být vedle (zkráceného) Backspacu, a pak můžeš mít velký Enter, což není tak špatné.

[Nestville]

A co tahle chutovka ?

[_]

Ono je totiz super si nastavit rozlozeni tak, aby neodpovidalo popiskum...

[vlk]

treba objednat klavesnicu z USA, tam je to viacmenej standart, budes mat rovny enter tak aj bez ceskej lokalizacie.

[Bystroushaak]

Z toho hubenýho enteru by mi asi jeblo.

Dřív mi to taky vadilo, ale časem jsem si zvykl (na několika jiných klávesnicích, u téhle už mi to nevadilo vůbec).

[xvasek]

Já bych nad tím moc nemeditoval a napsal bych, že:

1. Tzv. "mechanické" klávesnice jsou po nějakém čase používání subjektivně hodnoceny jako velmi příjemné a jejich uživatelé na ně nedají dopustit.
2. Každý uživatel miluje právě ten svůj "switch" a jiné mu nejsou tak příjemné. (V internetových diskusích se to často projevuje textem o blití, srač.ách apod.)

Z toho mi vychází, že první mechanickou klávesnici si může člověk vybrat podle barvy / tvaru / velikosti / značky a pak se v podstatě už jenom drží. Je dobré se v okolí zeptat, jestli je nebude rušit "střelba" z hlučnějších modelů, popřípadě napoprvé nevolit fetešisticky ten nejhlučnější model ever, člověk nikdy neví, jestli za pár let nebude někde v open-space, kde si bude muset převykat.

Já mám Logitech G810 (CZ!), protože jsem si čistě papírově našel, že Romer-G snímače mají kratší dráhy (líp se přechází z / na notebook), pěknější podsvícení a rozumně nízkou hlučnost. Po navyknutí můžu potvrdit, že z mého _subjektivního_ pohledu neexistuje lepší klávesnice, na druhou stranu kdokoli s nějakým jiným návykem mi samozřejmě na potkání vmete do tváře, že jeho klávesnice je pro něj mnohem lepší a příjemnější, že Romer-G zkoušel a přišlo mu to jako naprostá zoufalost a hnus a - teď pozor - bude mít pravdu.

[Fluttershy, yay!]

Jsou objektivní důvody, proč je taková volba problematická.

Ke spínačům Omron B3K (Romer-G, Gamma Zulu, PRES,…) jde mít dost připomínek, ale to jsou skutečně vesměs názory či detaily.

Ale když se formát Cherry MX stal de facto standardem, co do kompatibility s dalšími komponentami, je odlišnost limitující. Když v takové klávesnici např. s omrony odejde spínač, náhradní se bude hledat těžko; až se ošoupou klávesy, náhradní (kvalitnější, popř. s různými tvary atd.) prakticky nikdo nedělá,…

Nehledě k omezení na pouze de facto standardní tvar a rozložení klávesnice.

[xvasek]

Jenomže objektivní důvody problematičnosti se najdou všude a samozřejmě i pro Cherry MX - ta ukrutná 4mm dlouhá dráha má simulovat snad psací stroje z první poloviny minulého století? Podvětlení jenom dolní poloviny klávesy (s "průsakem" světla mezi klávesami) má jakože být to nejlepší?

Stejně tak se najdou i objektivní důvody, které umí omluvit objektivní problémy...

Ono je to podle mě fakt jedno, záleží na zvyku, dovedu si představit, že pokud je člověk zvyklý na lineární spínače, tak mu budou vadit klikací. (Teda, fuj, lineární spínače jsou úchylné.)

BTW: Romer-G nemá lineární chod.

[Fluttershy, yay!]

ukrutná 4mm dlouhá dráha má simulovat snad psací stroje z první poloviny minulého století

Cherry MX (Alps SK*, buckling springs,…) jsou nízkoprofilové spínače vzniklé v reakci na německé (mizerně odůvodněné) ergonomické standardy z 80. let (hlavně DIN 66234). Stejně jako barva béžová nejen pro počítačovou techniku.

V literatuře lze najít toliko konsenzus, že dráha by měla být 1,5-6 mm, pokud možno 2-4 mm.

K aktivaci spínače MX dochází po ~2 mm, zbytek je „volitelný“, může tlumit tvrdý dopad (který by se přenesl do ruky a zvláště kloubů uživatele), dá se omezit např. o-kroužky,…

Podvětlení jenom dolní poloviny klávesy (s "průsakem" světla mezi klávesami) má jakože být to nejlepší?

Podsvícení je úchylnost. 😉

Taky jaksi není podstatné pro kvalifikované používání klávesnice. Světlo mezi klávesami se někomu líbí a někomu vadí. Distribuce světla se také liší (ačkoliv od rozšíření SM diod a průhledných krytů je to už spíš drobnost).

Ono je to podle mě fakt jedno, záleží na zvyku, dovedu si představit, že pokud je člověk zvyklý na lineární spínače, tak mu budou vadit klikací.

Ano.

JENŽE…

nic z toho nesouvisí s dostupností a kompatibilitou součástek.

Prostě, když se Logitech G810 vychodí, je z něj elektroodpad. Zatímco návrhy kompatibilní s MX jsou často přímočaře opravitelné a modifikovatelné.

reduce > reuse > recycle > waste

[xvasek]

Ale prosím tě, na internetech najdeš všechno. Google a je to. Switche najdeš taky za pár vteřin na aliexpresu.

[Fluttershy, yay!]

Budou tam i za pět let?

Nehledě k tomu, že otázku náhradních kláves to zrovna neřeší. Odkazovaný produkt je jedna klávesa za pět dolarů a je to stejný levný krám jako na původní klávesnici. Co když chci kompletní sadu? Z odolnějšího materiálu, s kvalitnějšími, alternativními nebo lépe čitelnými popisky? Nebo snad s jiným tvarem?

Největší úspěch jsou sady pro Das Keyboard, což je dost bída.

Chápal bych to u velmi specifické klávesnice jako Keyboardio, ale u takhle generického produktu?

[xvasek]

No, víš co, já jsem si tu klávesnici kupoval s tím, že ji budu prostě používat - tzn. psát na ní a hrát třeba nějaký hry. Kdybych ji chtěl rozebírat, přeskládávat měnit switche a klávesy, tak máš na 100% pravdu, že by byl určitě vhodnější jiný model založený na Cherry. Ale já ty rozebírací a skládací činnosti provozuju spíš u motorky a úplně té potřebě rozumím.

[Fluttershy, yay!]

Prostě, když se Logitech G810 vychodí, je z něj elektroodpad.

Takže znovu: co budeš dělat, když ti za několik let umře spínač nebo odejde horní vrstva kloboučků kláves?

[xvasek]

To je přece úplně jednoduché - koupím si nové. Buď je to dobrý "standard" a vydrží a budou se dát sehnat, nebo to stálo za kočku a už bude zase něco nového. Že je něco standardní a v podstatě funkční by nemělo bránit tomu jít s vývojem zase dál dopředu, s takovým přístupem bychom dneska ještě pořád jezdili koňmo. Ještě bych to bral, pokud by ten systém byl samoúčelně nekompatibilní - navíc v době, kdy už není patentově zatížený. Jenomže ani to není ten případ, doba se prostě za těch 30 (?) let posunula a pokud chceš mít dobré podsvětlení, tak v tom momentě Cherry MX už svou poměrně dlouhou pouť prostě skončilo.

[Fluttershy, yay!]

Elektroodpad, říkáš? Kvůli podsvícení? Viz druhý bod #5.

[xvasek]

Hele, já ti neupírám tvé potřeby a dojmy a plně rozumím tomu, že svou klávesnici máš jinou, pravděpodobně nepodsvícenou a s klávesami z nějakého ušlechtilého materiálu - tipuju mahagon nebo nejakou hořčíkovu slitinu.

Já jsem prostě jiný člověk, jiná entita. Měl jsem za život už poměrně dost nepodsvětlených klávesnic a poměrně dost podsvětlených a opravdu mi podsvětlená varianta vyhovuje o poznání víc, než nepodsvětlená, dokonce mám podsvětlenou i na notebooku a považuji to za lepší řešení, než Thinklight a je mi jasné, že tím pádem jsem divný. (Taky nepoužívám trackpoint ale touchapd, když nemám myš, aby sis o mě vytvořil ještě komplexnější pohled.)

Podsvětlení je mi prostě příjemné, využívám ho hodně, často hraju večer ve tmě. Podsvětlení na notebooku, kde mi to svítí do očí mezi klávesami, už mám rád méně, ale pořád dobrý a jsem hodně rád, že tam je.

Co bys mi teda doporučil?

[Fluttershy, yay!]

Co bys mi teda doporučil?

Opustit imperiální způsob života.

Pořídit si lampičku poskytující rozptýlené světlo. Příp. doubleshot klávesy s dobrým kontrastem (např. Cherry „H“). Zdaleka to ani nemusí být nově vyrobené (znovu: reduce > reuse > recycle > waste).

Procvičovat hmatovou metodu (klidně jen 5-10 minut denně).

[xvasek]

OK. Myslím, že se shodnem, že v rámci nevytváření odpadu zůstanu u toho aktuálního Logitechu. Hmatovou metodu procvičujeme se ženou i v delších intervalech, než doporučuješ, ale nevím, jakou to má souvislost s klávesnicí.

[Odin]

Ne kazdy ale umi hmatovou metodu. Pisu na klavesnici tricet let a po tme nebo bez popisku nenapisu nic. A naucit se psat hmatem je pro me asi stejna challenge jako naucit se chodit po lane - nemam na to sebemensi talent a nechci s tim marnit cas a energii. Jednodussi je si rozsvitit.

[Gilhad]

Horni vrstva se přelepí písmenky (třeba ze samolepky), stříkne sprejem, písmenko sloupne a bude skoro jako nová (ostatně to je způsob, jak to vyrábí ve fabrice).

Pokud umře spínač (po nějakách 70M úderech), jde koupit nový tak za 1-2 Eura, pokud jsou vyhmatané všechny kloboučky a nechceš se s nima otravovat, tak celou sadu koupíš za nejakých 31 Euro i s dopravou. (teda co jsem během pár minut našel, možná to jde i podstatně levněji), nebo se dají koupit jen některé (herní) skupiny, které hráči vyhmatají nejvíc.

Spíš je otázkou, co znamená "vychodí" a nakolik si kdo váží svého času a práce.

[kralyk z abclinuxu]

Takže znovu: co budeš dělat, když ti za několik let umře spínač nebo odejde horní vrstva kloboučků kláves?

S trochou štěstí a hokus-pokusu by to mělo jít vytisknout.

[Fluttershy, yay!]

Jo. V současné době je to trochu opruz, ale lidé to občas dělají. Nejhorší je na tom způsob uchycení, protože u těch omronů, které používá Logitech, je poměrně křehký a náročný na přesnost.

[Kate]

Přítelkyně má nově Logitech s Omrony, takže jsem tuhle variantu hned prozkoumala :)

I při mých slušných zkušenostech s tiskem bych tohle na FDM tiskárně vyráběla jen při největší nouzi, narozdíl od Cherry MX, které jdou tisknout prakticky na všem. Tohle chce SLA tiskárnu. Na stranu druhou, ty už jsou dneska celkem dostupné a výsledek by byl velmi dobrý.

[vencour]

A to má Kate přítelkyni? Tak ... Star Trek naučí se přestat divit světu.

[Bedňa]

A to má Kate přítelkyni?

Dosť dlho na to aby si toho všimli aj úplný ignoranti

[xkucf03]

Já např. nerad vyhazuji věci a když se mi něco osvědčí, tak to chci používat co nejdéle, mám úctu k věcem, které vydrží celý život nebo se dokonce dědí mezi generacemi. Takže já taky preferuji věci, které se dají rozebrat, opravit, stačí na nich vyměnit jen některé díly, lze si díl snadno vyrobit nebo je standardní a běžně dostupný na trhu…

[xvasek]

To já taky, ale to to nezamená, že si tím pádem musíš nuteně koupit Cherry MX. Navíc u klávesnice bych asi udělal výjimku - tu hypotetickou 80 let starou po dědovi plnou lupů, vlasů, oloupaných strupů, mastnoty z prstů, drobků kdo ví z čeho a ještě jiných lahůdek bych asi už nechtěl...

[Fluttershy, yay!]

musíš nuteně koupit Cherry MX

Nebo cokoliv kompatibilního. Ne nadarmo používají i jinak zcela nové spínače (vedle zmíněné SILO, Flaretech,…) stejný formát.

Navíc i Alps SK* nebo Topre mají relativně širokou kompatibilitu.

tu hypotetickou 80 let starou po dědovi plnou lupů, vlasů, oloupaných strupů, mastnoty z prstů, drobků kdo ví z čeho a ještě jiných lahůdek bych asi už nechtěl...

To jde celkem přímočaře vyčistit.

[Kate]

To jde celkem přímočaře vyčistit.

Tohle je pro mě dokonce jeden z hlavních důvodů pro kup klávesnice s mechanickými spínači, čistí se podstatně lépe než membránovky.

[Fluttershy, yay!]

Nevidím souvislost.

Kloboučky kláves jde sundat tak jako tak (a hodit do misky např. s tabletami na čištění zubních protéz), jakožto i projet plát/kryt/PCB vatovou tyčinkou (příp. namočenou v isopropylalkoholu).

[Bedňa]

Inak Isopropil je výborný čistič skoro na všetko u mňa top jedna, dokáže odstrániť aj lepidlo (teda aspoň niektoré druhy).

Ak nie je po ruke, tak druhé miesto u mňa má klasický benzín z pumpy, mno zápach je horší.

(Nemyslím len počítačové komponenty)

[Ovoce]

U membránovky odšroubuješ v celku ten horní plast+tlačítka, bordel vyfoukneš kompresorem, pak to celý v celku namočíš, odrbeš z vrchu kartáčem, vnitřek se propláchne proudem vody, nechá se to uschnout, namontuje se to zpátky. Kdo má myčku, tak to asi může vrazit do ní a krok 2 je tím úplně bez práce (nevím...)

Opravdu může být mechanická klávesnice jednodušší (tj. dá se umýt takhle, aniž by se musel člověk srát s jednotlivýma tlačítkama?) Takový ty, u kterých jsou spínače shora exponovaný, asi fakt ne. Ale lidem, co to žijou, možná vyhovuje, že s tím stráví (užijou si) víc času, když je to hobby?

[Bedňa]

Membránovku otvorím, plast, mebrána, plošák, plast, vysprchujem vysuším a zložím.

[Fluttershy, yay!]

Kdo má myčku, tak to asi může vrazit do ní a krok 2 je tím úplně bez práce (nevím...)

To nechceš.

Plast (aspoň běžné směsi ABS) se deformují kolem 80 °C, takže musíš mít jistotu, že program myčky v žádném okamžiku nepoužije tak teplou vodu. Navíc mycí prostředky používané do myčky bývají často příliš agresivní…

U membránovky odšroubuješ v celku ten horní plast+tlačítka, bordel vyfoukneš kompresorem, pak to celý v celku namočíš, odrbeš z vrchu kartáčem, vnitřek se propláchne proudem vody, nechá se to uschnout, namontuje se to zpátky.

To je obecně ten výše zmiňovaný problém se ztrátou lubrikantu, když zároveň neřešíš dezinfekci nebo odstranění svinstva nalepeného na stabilizátorech, bocích kláves atd.

Kromě toho, když jsem to před lety několikrát dělal, zarovnat správně tlačítka na membráně byla noční můra.

srát s jednotlivýma tlačítkama

To trvá asi tři minuty.

[Ovoce]

Kromě toho, když jsem to před lety několikrát dělal, zarovnat správně tlačítka na membráně byla noční můra.

No nevím, co jsi měl za klávesnici, ale u těch, co jsem to s nima dělal, to nikdy problém nebyl. Jsou tam na to v plastu čepy, aby byly membrány a guma hezky zarovnaný, takže no problem.

zároveň neřešíš dezinfekci nebo odstranění svinstva nalepeného na stabilizátorech, bocích kláves atd.

Řeším, kartáč, mýdlo, to očistí i boky kláves. Mýt to přímo v nějaký dezinfekci by šlo taky, ale to my přijde excesivní.

[Fluttershy, yay!]

Logitech 250, několik lepších modelů od Microsoftu a nějaké naopak levnější číny (KME, Genius atd.).

Několik z nich jsem poslal na recyklaci, zbytek někomu jinému, ať se s tím trápí beze mě. Dneska už to ani nemyju a rovnou posílám pryč. Dobrého hardwaru k redistribuci mám asi metrák, tak proč ztrácet čas s něčím, co stejně bude potřebovat pozornost za chvíli znovu.

[Ovoce]

Logitech jsem nikdy neměl, ale čistil jsem Genius (ten byl kdysi jako jedinej KO, protože někomu něco zateklo mezi membrány, všechny ostatní klávesnice byly dělaný tak, aby se to dostalo jenom pod klávesy ale ne dovnitř), MS, Chicony a nějakej starej "Autocont".

Všechno žádnej problém - šroubky ven, plast v celku pod sprchu/mejdlo/kartáč, případně nejdřív vyfoukat když je tam bugr, uschonout. Tak nevím.

[Fluttershy, yay!]

Což mi připomíná největší peklo: klávesnice Apple po M3501. Nejstrašlivější byla Apple Pro Keyboard (ta průhledná, ze které třeba drobky nešlo dostat vůbec).

[Kate]

Asi špatná ruka na membránovky, ty co se u mě prostřídaly se čistily vážně špatně, včetně kláves s uchycením, které jsem se bála jakkoliv častěji rozebírat. Což u Cherry MX konstrukce nehrozí. Navíc mi u nich na občasné čistění přijdou mnohem účinnější čistící želatiny jako CyberClean.

[Kate]

K tomu cybecrleanu: U mé předchozí membránovky měl méně místa a kousky se zasekávaly tam, kde nešly vytáhnout.

Spíš než snazší čištění jsem asi spíš měla napsat konzistentně náročné čištění, většinou se u mechanické klávesnice dá spolehnout, že to půjde dobře :)

[Fluttershy, yay!]

většinou se u mechanické klávesnice dá spolehnout, že to půjde dobře

Obecně nikoliv. Záleží na konkrétní konstrukci. Zvlášť při ohlédnutí 15+ let do minulosti. Některé typy byly strašné, ale to naráží na problematičnost označení „mechanická klávesnice“.

[Kate]

Pravda, myslím tím Cherry MX a klony :)

[Fluttershy, yay!]

Moderní mainstreamové, ne ty nejlevnější klony. A i k tomu by se našly protipříklady, které ale jdou daleko nad rámec zdejších diskuzí.

[vlk]

ked sa tak obzriem do minulosti, na pocitaci Tesla PP06 z roku 1986 boli spinace s hallovymi snimacmi.

na mojom prvom notebooku Compaq LTE 4/25C z roku 1993 (mal dokonca farebny TFT displej) bola sice membranova klavesnica ale na tej folii so spojmi a membranami bola pri kazdom kontakte jedna SMD shotkyho dioda (nie LED), ktora umoznila dokonale rozoznanie viac (kludne aj vsetkych) stlacenych klaves, tzv: "Anti-ghosting"

dnesne klavesnice uz nic z toho nevedia a neverim ze kvalita mechanickych spinacov bude lepsia nez napriklad hallovky.

membranove klavesy maju jednu vyhodu, ze kontakty su uzatvorene medzi dvoma foliami, kde sa tazko dostane nejaka spina, niesu tam "kovove zabky" ktore sa casom unavia, takze myslim si ze membrana bude dnes stale lepsia nez mechanicky spinac.

[hefo]

Priznám sa, že tomuto klávesnicovému fetišizmu celkom nerozumiem. Je pravda, že podstatou mojej činnosti nie je písanie dlhých textov (a reálne ani všetkými desiatimi nepíšem), ale predsa. V práci mám už asi 12 rokov tú istú (kus, nie len model) bežnú klávesnicu od HP (s čítačkou smart karty, ktorá sa už roky nevyužíva) a zatiaľ nevyzerá, že by s ňou bolo niečo zlé.

[Blaazen]

@ Priznám sa, že tomuto klávesnicovému fetišizmu celkom nerozumiem.

Na druhou stranu, kde jinde se mají klávesnicový fetišisté scházet a diskutovat? Tady je dobré místo.

[xvasek]

1. Pořiď si jakoukoli "mechanickou" klávesnici.
2. Používej ji tak měsíc, ideálně střídavě se svou současnou nebo notebookem.
3. Přijď zpět a sděl pocity.

[Rezervní Polská Kotace]

Jakoukoli asi ne - viz ta otřesná zkušenost s tím šmejdem, který posílá stisky kláves, i když nechceš. To člověka leda odradí.

[Ovoce]

Priznám sa, že tomuto klávesnicovému fetišizmu celkom nerozumiem. Je pravda, že podstatou mojej činnosti nie je písanie dlhých textov (a reálne ani všetkými desiatimi nepíšem), ale predsa.

Podstatou mí činnosti to +- je a taky tomu nerozumím. je to prostě takovej ten hobby úlet kdy se se strašně něco musí řešit, ale často jsou to dost prkotiny. Jako mechanickou klávesnici jsem nikdy neměl, ale tak jsem nikdy neměl problém s membránovkou, takže jestli se někde někdo rozjíždí o tom, jak je to strašlivej rozdíl a jak se bez toho nedá a tak, tak je dost pravděpodobně taky vedle.

https://xkcd.com/915/

[kralyk z abclinuxu]

Případně https://xkcd.com/1095/

[Ovoce]

lolol

[xkucf03]

Tento komiks je v roce 2019 politicky nekorektní.

[Bedňa]

Nie som expert na xkcd, ale nepamätám si že by tam mal niekto čiernu hlavu, takže je absolutne nekorektný.

[kralyk z abclinuxu]

Sice nechápu, proč zrovna tenhle, ale čistě pravděpodobnostně vzhledem k počtu nekorektních věcí asi budeš mít pravdu

[xkucf03]

Konec plastových brček a talířků? Zákaz podpořili europoslanci

[Michal Kubeček]

IMHO narážel na momentálně zuřící svatou válku proti plastovým brčkům - ale možná jsem to jen špatně pochopil.

[kralyk z abclinuxu]

Politická korektnost je o menšinách / social justice.

Jinak ale ano, plastový brčka jsou slušná hovadina Větší hovadina jsou už jen uchošťoury, který jsou jsou pro člověka zdravotně škodlivý (oproti tomu brčko má aspoň nějakou užitečnost, i když spornou). Takže za mě tahle svatá válka je ok, ale je mi jasný, že pro uvědomělé odpůrce ekoterorismu je nepřijatelná...

Disclaimer: Nezodpovídám za následující 500+ příspěvkový flejm na téma "Ekoterorismus a diktát EU", neměli jste to téma vytahovat

[Michal Kubeček]

Větší hovadina jsou už jen uchošťoury,

Větší hovadina jsou především brčka papírová a kovová; každé z jiných důvodů, ale společné mají to, že jde o výdobytky této svaté války. Větší problém ale vidím v tom, že je tato svatá válka učebnicovým příkladem naprosté absence smyslu pro proporce, stejně jako jím bylo slavné omezování příkonu vysavačů.

Ještě si neodpustím poznámku k paralelně probíhající a obdobně absurdní svaté válce proti plastovým taškám v supermarketech. Před vypuknutím jsem si s týdenním nákupem vzal dvě až tři tašky na věci, které by se buď nevešly do přepravky nebo jsem je z hygienických důvodů nechtěl mít pohromadě s ostatními potravinami (např. brambory). Tyhle tašky jsem pak v průběhu týdne použil na plastový odpad a společně s ním skončily ve žluté popelnici. A když jsem zapomněl přepravku (což se mi občas stane), tak jsem holt jednou vzal tašek víc, stejně se časem spotřebovaly. Teď tašky nejsou, takže musím myslet na to, abych měl v kufru auta nějaké tašky po ruce, protože jinak když zapomenu přepravku (což se mi občas stane), mám dost velký problém. (Ne, papírová taška, která nic nevydrží a stojí pětinásobek té plastové, řešením není.) Na plastový odpad pak používám speciálně k tomuto účelu zakoupené pytlíky, které mne vyjdou levněji, jsou o něco větší, než byly tašky ze supermarketu, a jsou z mechanicky i chemicky odolnějšího materiálu. Kde přesně je ten ekologický přínos?

[vencour]

Mám dojem, že před 30 lety měla každá rodina doma šicí stroj, to se už vytratilo?
Hodí se na spravování věcí pro děti na ven třeba. I na tašky vlastní výroby a vlastních proporcí/preferencí.
A taky, nápad by to byl, dělat tašky s tučňákem a tak. Ale ne je prodávat a řešit daně a další opičárny. To spíš: tady máš mašinu, kup si látku, podívej se a ušij si ji sám.

[kralyk z abclinuxu]

Ten zákaz se AFAIK týká jednorázových brček (tašek, ...), smyslem je omezit ten modus operandi, že "běžný" člověk jde a v obchodě nafasuje X pitlíků, tašek, brček atd. jenom proto, aby je následně pohřbil někde doma na dně skříně nebo vyhodil. Ironicky ta reakce na ten komix je tudíž vlastně celkem mimo, vzhledem k tomu, že tam se pravděpodobně o jednorázový brčko nejedná...

Teď tašky nejsou, takže musím myslet na to, abych měl v kufru auta nějaké tašky po ruce, protože jinak když zapomenu přepravku (což se mi občas stane), mám dost velký problém.

Ano, to byla taknějak celá pointa, aby si člověk tašky musel přinést...? Nerozumim, co je na tom překvapivé, stejně jako zbytku komentáře popravdě.

Jinak já tady určitě nechci tvrdit, že ten případný zákaz je nejlepší nápad na světě řešící všechny ekologické problémy. Možná nebude mít žádný velký pozitivní efekt v globálu, ale přijde mi dobrý, že alespoň někdo něco v téhle oblasti řeší. Přijde mi, že kdyby to bylo jenom na kriticích těhle opatření, tak se nezmění nikdy nic...

[Michal Kubeček]

Takže vlastně potvrzujete, že to vlastně žádný významný ekologický dopad mít nebude, jen to pro obrovské množství bude další opruz - a to jen proto, aby bylo vidět, že se něco dělá, bez ohledu na to, jestli to něco opravdu řeší daný problém. Kdybych byl paranoidní, mohl bych si myslet, že podobné aktivity jsou záškodnickou akcí lidí jako Klaus (kterýkoli) s cílem popudit lidi proti ekologii jako takové.

[k3dAR]

bude to oprus maximalne pro dobytky co hazej plast do smiseneho odpadu, ale mas pravdu ze takovejch je obrovske mnozstvi, mozna by se nad tim zamysleli kdyby se jim veskerej takto vyhozenej plast vracel oknem do loznice...

[Michal Kubeček]

Výše jsem celkem jasně vysvětlil, že ty tašky ve směsném odpadu nekončily a že rozdíl je jen v tom, že teď místo nich v plastovém odpadu (když už tu vystupujete jako velký ekoaktivista, mohl byste snad vědět, k čemu slouží žluté popelnice) bude něco, co je mechanicky i chemicky odolnější. Ale pro některé jedince asi ne dost jasně…

[k3dAR]

nevim kde si z meho komentare vycetl ze nevim na co slouzi zlute popelnice, asi mas nejake halucinace...

[Michal Kubeček]

Pokud to víte, pak mi vysvětlete, proč tvrdíte, že opruz je to jen pro ty, kteří ty tašky házeli do směsného odpadu. Já je házel do plastového a opruz to pro mne je.

[Michal Kubeček]

Ještě vypíchnu podstatnou část vašeho příspěvku, aby byl vidět ten způsob uvažování, který je mi bytostně cizí:

Možná nebude mít žádný velký pozitivní efekt v globálu, ale přijde mi dobrý, že alespoň někdo něco v téhle oblasti řeší.

Takhle přesně uvažují politici. Důležité je, aby bylo vidět, že pro to něco děláme. Jestli to bude opravdu mít proklamovaný efekt, to nikoho nezajímá. Především ne voliče, ti chtějí úderná hesla a rázné akce. Já takhle ale uvažovat odmítám.

[k3dAR]

jak by nemohlo mit snizene mnozstvi plastoveho odpadu (ktery by nebyl recyklovany) mit pozitivni dopad?

[Gilhad]

Jestli to chapu spravne, tak Kubecek predtim pouzil na odpad tasky z obchodu, ted na tentyz odpad pouziva tlustsi a odolnejsi plastove pytliky (tedy plastoveho odpadu celkem vic, zato vetsi opruz jeste tahat tasky a kupovat ty pytliky na na odpad). Ale hlavne, ze "se neco dela", co na tom, ze to jednak zhorsuje stavajici stav a druhak sere lidi...

[kralyk z abclinuxu]

Jestli to chapu spravne, tak Kubecek predtim pouzil na odpad tasky z obchodu, ted na tentyz odpad pouziva tlustsi a odolnejsi plastove pytliky (tedy plastoveho odpadu celkem vic, zato vetsi opruz jeste tahat tasky a kupovat ty pytliky na na odpad).

Vůbec nechápu, proč tady řešíme, co dělá p. Kubeček. Chápu, že pro něj je jeho workflow nejsvětější svátost oltářní, ale jinak nevidim důvod, proč by to mělo kohokoli zajímat. Podstatný je ten způsob použití většinové populace, kdy velká část tašek, sáčků apod. nakoupených za korunu nebo zadarmo v obchodě, končí velmi rychle v méně špatném případě v odpadu, v horším někde na ulici.

Kromě toho existují případně i tašky např. na plastový odpad na mnoho použití. (Inb4 sáhodlouhé žalozpěvy, že to "ještě větší opruz" a "nehygienické" atd. atd.)

[kralyk z abclinuxu]

Možná nebude mít žádný velký pozitivní efekt v globálu, ale přijde mi dobrý, že alespoň někdo něco v téhle oblasti řeší.

Takhle přesně uvažují politici. Důležité je, aby bylo vidět, že pro to něco děláme. Jestli to bude opravdu mít proklamovaný efekt, to nikoho nezajímá.

Podstatné tam je to slůvko 'v globálu': Častý argument uvědomělých obránců proti ekoterorismu je, že v Číně atd. ve velkém sypou/lejou do řek kde co, takže tudíž nemá cenu tady řešit brčka, tašky apod. V tomhle smyslu to skutečně asi nebude mít procentuálně moc velký efekt. Lokálně z mého pohledu by to pozitivní efekt mít mělo, čísla na to nemam, ale očekával bych, že ano. Minimálně např. v redukci objemu odpadu. Případně i kulturně - bude to jedině dobře, pokud se lidi znovu naučí to, co ještě pro jejich prarodiče bylo naprosto samozřejmé: Totiž že když si jdu něco koupit, není tak úplně debilní nápad vzít si na to tašku/batoh/nějaký nosič. Případně když někteří zjistí, že plastové tašky nepadají z nebe a nemizí do nicoty, tak to taky rozhodně nebude na škodu.

Z mého pohedu je to prostě low-hanging fruit: Něco, co pomůže sice jenom trochu, ale je velmi snadné to udělat a nemá to prakticky žádná negativa.

[xkucf03]

Případně i kulturně - bude to jedině dobře, pokud se lidi znovu naučí…

Tohle je podobné jako s tou solidaritou – musí to být dobrovolné – pak lze mluvit o tom, že jsi solidární nebo že ses naučil chovat ekologičtěji. Pokud je to ale jen nařízené zákonem a stát tě k tomu donutí pod hrozbou násilí, tak je to špatně a i z toho kulturního/společenského hlediska je to kontraproduktivní. Lidi proti tomu začnou švejkovat, místo žárovek se budou prodávat tepelné koule, místo brček třeba trubice k akváriím nebo vodnímu chlazení a ze zapálené cigarety se stane symbol boje za svobodu, místo aby to byl prostě jen hnusný zlozvyk.

Pokud máš možnost svobodné volby a lidi můžou dělat různá rozhodnutí – někdo si např. v tom baru to plastové brčko vezme a někdo ne – tak to otevírá prostor pro diskusi a interakci mezi lidmi – můžou si vyměňovat názory a informace a ve výsledku dojít k tomu lepšímu řešení. A někdo se pak od těch brček dostane k tomu, že si příště nekoupí jednorázovou nerozebiratelnou klávesnici, ale koupí si něco trvanlivějšího, co lze opravovat/vylepšovat nebo v tom měnit jen malé části, které se rozbily.

Paternalismus vypadá jako lákavá zkratka, která něco vyřeší rychleji, ale ve skutečnosti je škodlivý a lidstvo nikam dál neposouvá. Mnohem hodnotnější je, když lidi pochopí ten smysl a začnou dobrovolně dělat věci lépe.

[Fluttershy, yay!]

Lidi proti tomu začnou švejkovat, místo žárovek se budou prodávat tepelné koule, místo brček třeba trubice k akváriím nebo vodnímu chlazení a ze zapálené cigarety se stane symbol boje za svobodu, místo aby to byl prostě jen hnusný zlozvyk.

Myslíš, že všichni jsou takoví reakcionáři?

[kralyk z abclinuxu]

Pokud je to ale jen nařízené zákonem a stát tě k tomu donutí pod hrozbou násilí

Osobně to vnímám prostě jako společenskou smlouvu. Když se můžeme dohodnout na tom, že se nemá lejt vyjetej volej do řeky a že se nemá kouřit v lese, tak nevim, proč bychom se nemohli dohodnout, že se nemaj používat jednorázový íčoviny. Ano, těch pravidel je hodně, ale to IMO pouze reflektuje složitost jak lidský činnosti tak i envrionmentální ochrany, tj. nedá se s tim IMO nic moc jinýho dělat...

Paternalismus vypadá jako lákavá zkratka, která něco vyřeší rychleji, ale ve skutečnosti je škodlivý a lidstvo nikam dál neposouvá. Mnohem hodnotnější je, když lidi pochopí ten smysl a začnou dobrovolně dělat věci lépe.

Moje odpověď na tento daydream je stále stejná: Ukaž, že to funguje v praxi. Příležitostí jsi měl a stále máš habaděj. Můj pesimistický odhad je, že to dopadne stejně jako u toho GitHubu - lidi prostě udělají to, co je pohodlné, společenská změna veškerá žádná a ty se akorát naštveš, řekneš, že lidi jsou idioti, můžou si za to sami a po obědě si nedáš viržínko. A výsledek je pak vlastně špatný pro všechny. Ale máš určitě možnost mě případně přesvědčit nějakou praktickou demonstrací tebou navrhovaného principu. Jestli se ti podaří dostat lidi z GitHubu přesvědčováním a osvětou, tak budeš mít mé gratulace. Ditto brčka.

[xkucf03]

+1

Ony ty „jednorázové“ tašky se ve skutečnosti dají použít minimálně dvakrát – jednou v nich přineseš nákup a podruhé je použiješ v koši na odpadky. Místo toho si teď lidé kupují speciální tašky určené do košů na odpadky. Ty odolnější igelitky se zase běžně používaly třeba pro balení bot/přezůvek a dalších věcí do batohu nebo kufru atd.

A mimochodem v některých obchodech jsem si všiml „ekologické optimalizace“ těch pytlíků na ovoce a pečivo – jsou zřejmě z menšího množství materiálu a hůře vyrobené a hned se protrhnou – takže člověk místo jednoho kusu spotřebuje třeba dva nebo tři. To je teprve ekologie!

[Fluttershy, yay!]

Jak víš, zda jsou ze stejného materiálu?

[kralyk z abclinuxu]

Ony ty „jednorázové“ tašky se ve skutečnosti dají použít minimálně dvakrát – jednou v nich přineseš nákup a podruhé je použiješ v koši na odpadky

Samozřejmě, že dají, však třeba já se to taky snažim použít opakovaně, když už nějakou někde dostanu. Ale to je zcela mimo pointu. Tohle by dávalo smysl jako námitka pouze pokud by většina jednorázových tašek / sáčků byla používaná jako taška na odpady, resp. byla nějak jinak využívána. To, že ty nebo p. Kubeček je využíváte vícekrát je dozajista chválihodné, ale bohužel nerelevantní.

A mimochodem v některých obchodech jsem si všiml „ekologické optimalizace“ těch pytlíků na ovoce a pečivo – jsou zřejmě z menšího množství materiálu a hůře vyrobené a hned se protrhnou – takže člověk místo jednoho kusu spotřebuje třeba dva nebo tři. To je teprve ekologie!

To není žádné ekologické opatření, to je naprosto klasický důsledek trhu: Prodejce se snaží ušetřit náklady na sáčcích a neřeší externality. Jediné, co ho zajímá, je, že zákazník donese zboží k pokladně, případně jako bonus i domů, ale pak se z jeho pohledu sáček klidně může rozpadnout.

[xkucf03]

Ale ten sáček se právě rozpadne už v tom obchodě, takže si jich tam vezmeš víc – tzn. i toho obchodníka to stojí víc peněz.

[Fluttershy, yay!]

Politická korektnost je o menšinách / social justice.

Ugh.

Takže za mě tahle svatá válka je ok, ale je mi jasný, že pro uvědomělé odpůrce ekoterorismu je nepřijatelná...

Hlavně je to greenwashing. Co když připomenu rybářské sítě?

[xkucf03]

Ani nevím, kdy jsem si naposledy koupil plastová brčka. Ale výjimečně na nějakou oslavu se to může hodit a přijde mi chyba tuhle možnost nemít. To, že budeš mít třeba na svatbě nebo na narozeninové oslavě pro děti plastová brčka (nebo třeba nafukovací balónky) je naprosto minimální ekologická zátěž. Srovnej si to s množstvím plastových lahví, obalů na mléko nebo třeba papírovo-igelitových obalů na šunky a sýry… oproti tomu je sem tam nějaké to plastové brčko úplné nic.

Při optimalizacích se doporučuje řešit úzké hrdlo a neplýtvat energii na nepodstatné pitomosti (kde navíc ty „optimalizace“ mohou nadělat víc škody než užitku). Tady by to mělo být stejné.

Co se týče barů, tam bude celkový objem spotřebovaných plastů sice měřitelný, ale když ho porovnáš s celkovým množstvím plastů, které návštěvníci barů během svého života spotřebují, tak to bude pořád nepodstatný zlomek. V barech, kde se brčka používají pravidelně (ne jako v domácnosti, kde to bude párkrát do roka nebo jednou za několik let) můžou být alternativou kovová brčka, ale tam zase tuším problém s hygienou – do kovového brčka nevidíš a nevíš, co je uvnitř a jestli bylo pořádně umyté… – asi bych to radši pil rovnou ze sklenice – u skleněných brček to bude trochu lepší, ale tak jako tak tam máš zase vyšší spotřebu vody a prostředků na mytí a lidské práce… takže je diskutabilní, jestli to není větší ekologická zátěž než kousek plastu, který by se dal recyklovat.

A jinak je tu stejný problém jako u žárovek – zákazy jsou obecně špatné a nesystémové. Špatné jsou mj. proto, že dopadnou i na ty, kteří by výjimečně potřebovali udělat něco „neekologického“ – co by ale zrovna v jejich případě bylo ekologičtější a obecně lepší řešení, než to dělat „ekologicky“ nezakázaným způsobem. Např. u těch žárovek má smysl řešit negativní externality při výrobě elektřiny – a ne, čím si doma kdo svítí. Navíc v důsledku toho zákazu spousta lidí určitě začala používat nevhodné zdroje světla produkující více modrého světla, které narušuje spánek a urychluje stárnutí.

[Fluttershy, yay!]

…obalů na mléko nebo třeba papírovo-igelitových obalů na šunky a sýry…

Při optimalizacích se doporučuje řešit úzké hrdlo a neplýtvat energii na nepodstatné pitomosti (kde navíc ty „optimalizace“ mohou nadělat víc škody než užitku). Tady by to mělo být stejné.

Souhlas, průmyslová živočišná výroba je neudržitelná.

Např. u těch žárovek má smysl řešit negativní externality při výrobě elektřiny – a ne, čím si doma kdo svítí.

Co jsi udělal pro uzavření uhelných elektráren?

[xkucf03]

Vždyť to píšu – má smysl řešit negativní externality. Když vyčíslíme zátěž životního prostředí a zdaníme uhelné elektrárny, klidně to může vést k tomu, že jejich provoz bude neekonomický a zavřou se. Nemám s tím problém. Ale určitě se kvůli tomu nebudu dávat dohromady s nějakými pošahanými ekofašisty a komunisty, kteří si ekologii berou jako záminku a ve skutečnosti mají postranní úmysly a chtějí okrádat ostatní a parazitovat na těch schopnějších, kteří svojí prací vytvářejí hodnoty a užitek (na rozdíl od těch socialistů).

[Fluttershy, yay!]

Takže znovu: co pro to děláš?

Teorie bez praxe je prázdná.

[Gilhad]

Že se tak ptám, co pro to děláš ty, když to vnímáš jako akutní a důležitý problém, který je nutno řešit přednostně?

[Fluttershy, yay!]

Přímá akce, způsob života a k potenciálnímu překvapení zdejšího čtenáře mají ty moje hromady odkazů poněkud širší sociální dosah – úspěšný.

[_]

Moc ti nerozumim, ty jsi v jednom prispevku schopen propagopvat ekologii a ve druhem socialismus ci komunismus. Obcas i oboji v jednom prispevku soucasne. Kdybys nebyl jeste decko, mohl by sis vzpomenout, jak silene se devastovala priroda za socialismu. Asi jako v te Cine dnes. Dnes i muzes v Praze ve Vltave zaplavat, Pred dvaceti lety jsem do te Vltavy spadnul nedobrovolne - vylezl jsem jako ropak a smrdel jsem. O tom jak vypadaly lesy v horach ani nemluvim. Skladky vsude. Atd atd.

[Fluttershy, yay!]

trolololo

Možná by pomohlo ujasnit si, co je to „socialismus“, jaká je historie ochrany přírody nebo jak funguje globální ekonomika.

Jenom možná, protože pokud je cílem pouze trolling, tak to není relevantní.

[_]

Co je socialismus vime ze zkusenosti, narozdil od tebe, ktery se opaji nesmyslnymi pseudofilosofickymi kecy. Pro tvou informaci, ty pseudofilosoficke kecy, kterymi nas tu denne oblazujes, existovaly i pred tim socialismem, ktery jsem uz zazili, a dokonce nam je temer denne cpali nasilim do hlavy - zatimco jsme dychali jedovaty vzduch, likvidovali prirodu a zili jsme v kleci.

[Fluttershy, yay!]

trololo

Anekdota není empirický důkaz, natož netriviální souvislosti s dalšími jevy, a socialismus se zdaleka neomezuje na perverze marxismu-leninismu.

Industrializace se sebou přinesla řadu environmentálních katastrof (klasický příklad: nemoc tančících koček v kapitalistickém Japonsku). Typicky se řešily přesunem výroby někam jinam – jako ostatně i v Česku, když se řada průmyslových provozů v 90. letech prostě zavřela.

Jak moc se zamýšlíš nad tím, zda krámy, co si pořizuješ v dnešní době, neprovází to, že obyvatelé např. jihovýchodní Asie dýchají jedovatý vzduch atd.?

Nehledě k tomu, že uhelné elektrárny v Česku pořád nejsou zavřené, a tak stále tráví lidi.

[_]

Az budu zit v Asii, budu se zajimat o asijsky vzduch. Elektrarny nejsou zavrene, ale jsou odsirene a kvalita vzduchu je nesrovnatelne lepsi nez v tom tvem socialismu.

Detske patlave radobyvtipne vyrazy nejsou argumenty, ktere patri do dospele diskuse.

[Fluttershy, yay!]

Az budu zit v Asii, budu se zajimat o asijsky vzduch.

Takže o stav životního prostředí ve skutečnosti nejde.

Elektrarny nejsou zavrene, ale jsou odsirene

…a proto jsou Chvaletice nebo Počerady stále velmi aktuální téma.

[_]

Samozrejme ze jde, ale stejne samozrejme jde o zivotni prostredi v mem okoli. Kazdy je zodpovedny za sebe, to ze asiati jsou cunata zijici v bordelu neznamena, ze v nem budu zit taky. Nebo si snad prestanes cistit zuby, protoze si je necisti bezdomovci na Hlavaku?

Jiste ze je jakykoliv prumysl aktualni tema. Faktem ale je, ze je situace o nekolik radu lepsi nez byla za socialismu.

[Fluttershy, yay!]

Kazdy je zodpovedny za sebe, to ze asiati jsou cunata zijici v bordelu neznamena, ze v nem budu zit taky.

Ale jejich levnou prací a zdroji nepohrdneš, co?

Jiste ze je jakykoliv prumysl aktualni tema. Faktem ale je, ze je situace o nekolik radu lepsi nez byla za socialismu.

A víš, kdy byla ještě lepší? Za moravských knížat.

[_]

Ale jejich levnou prací a zdroji nepohrdneš, co?

Ne, proc bych mel? Stejne tak nepohrdnu praci robota nebo treba psa ci kone.

A víš, kdy byla ještě lepší? Za moravských knížat.

Problem je ze v te dobe byla zivotni uroven nizsi nez za socialismu, to je pak dosahnuti nizsiho znecisteni snadne. Uplne nejnizsi bude, kdyz nebude zadna zivotni uroven a zadni lide.

Od dob socialismu se ovsem zivotni uroven mnohonasobne zlepsila a zivotni prostredi taktez. To uz neni samo sebou.

[Fluttershy, yay!]

To skutečně není samo sebou, nýbrž také deindustrializací (a outsourcingem) a 15 lety rozvojové pomoci.

[_]

Nikoliv deindustrializaci ale zmenou prumyslu - je ho tu vic nez bylo. Jen misto smradlave hute mame treba IT firmy.

Ale to je uplne jedno, detaily nejsou podstatne, zijeme si lepe a bordelu je mene.

[Fluttershy, yay!]

Nebo je bordel prostě jinde. Ale on zcela jinde ani tak docela není.

Zároveň ne každý si žije lépe. Havíři se hromadně nepřesunuli do IT firem.

[_]

Bordel je tam, kde nevadi. Az v Cine nebudou zit prasatka a udelaji si tam poradek, nahradi je treba Somalci. Az se zcivilizuji i Somalci, bude ekonomicky tlak naucit se to delat bez bordelu nebo ten bordel presunout treba do vesmiru. Kazdopadne je to takove plane filosofovani, podstatne je pro me me okoli a dopad na me zdravi, ne Cina.

Haviri jsou svobodni lide a maji moznost delat cokoliv jineho.

[Fluttershy, yay!]

Tak ses pochválil a teď zpět do reality.

Nedá mi to nezeptat se: kdo je zde politickým garantem toho, že tu bordel není a nebude?

[_]

Jakym politickym garantem? Nepotrebuji garanty, staci mi se nadechnout a rozhlednout kolem sebe.

[Fluttershy, yay!]

Ony jsou tu nějaké limity, povolenky a výjimky, co se týče znečišťování…

[_]

Ano, ted v kapitalismu jsou, v socialismu nebyly.

Ale zase se hrabes v detailech a technikaliich, ktere lidi nezajimaji. Za socialismu tu byl smrad, znicene lesy, mastna hladina Vltavy v Praze, rtut v Jizere, dnes je tu cisto a vraci se sem spousta vyhubenych zvirat a rostlin.

[Fluttershy, yay!]

Třeba kůrovec a hraboši. /s

[_]

Treba rysi, vlci, medvedi, orli, spousta druhu hmyzu rostlin...

Kurovec je dusledkem socialistickeho hospodareni v lesich (smrkove monokultury).

[Fluttershy, yay!]

Že se s monokulturami nějak nepřestalo…

A jak s tím souvisí velké šelmy, mi taky nějak není jasné.

[_]

S monokulturami se prestava, ale jde to pomalu, jednak je vsude jeste spousta starych struktur a ruznych socialistickych gerontu, stejne jako v zemedelstvi, druhak les nevyroste za dvacet let.

Co ti neni jasne o velkych selmach, rad ti to vysvetlim.

[Fluttershy, yay!]

Jaký to má souvis?

A jak „kapitalismus“ vede k využívání půdy nezaměřeném na maximalizaci zisků?

[_]

Velci dravci a velke selmy jsou dobrymi indikatory kvality prostredi - jednak jsou nejvice ohrozeni toxickymi latkami v potravnim retezci (protoze jsou na vrcholu potravni pyramidy), druhak potrebuji rozsahla uzemi relativne nenarusene prirody.

Funkcni kapitalismus vede k maximalizaci dlouhodobych zisku, k cemuz je zdrave prostredi nutne. Socialismus vede k uvazovani po nas potopa.

[Fluttershy, yay!]

Velci dravci a velke selmy jsou dobrymi indikatory kvality prostredi - jednak jsou nejvice ohrozeni toxickymi latkami v potravnim retezci (protoze jsou na vrcholu potravni pyramidy), druhak potrebuji rozsahla uzemi relativne nenarusene prirody.

A to souvisí jak?

Výskyt velké šelmy je také indikátor toho, že ji dosud nezabil žádný zelený mužík, který ji vnímá jako konkurenci (nehledě k chovatelům, pastevcům atp.).

Navíc ty šelmy sem přicházejí také z toho času „socialistického“ východu…

Funkcni kapitalismus vede k maximalizaci dlouhodobych zisku, k cemuz je zdrave prostredi nutne. Socialismus vede k uvazovani po nas potopa.

Kde takový „funkční kapitalismus“ najdu?

Vlastně bych našel protipříklady v rámci toho, co se často udává jako kapitalistické prostředí: Dust Bowl a dnes

[_]

Ty jsi jako mimino, ktere si neustale vymysli otazky nesouvisejici s tematem :)

Souvisi to tak, ze jsme se bavili o kvalite prostredi v socialisme vs kapitalismu. A opet se snazis argumentovat oblastmi, kde je koncentrace lidi a zejmena lidi zijicich na moderni urovni vyrazne mensi. Srovnavas nesrovnatelne. Nebo spis trolujes.

Funkcni kapitalismus najdes v zapadni evrope a castecne i u nas. Ano, neni dokonaly (a co je), ale je lepsi nez socialismus. A na kvalite prostredi je to videt. Ten rozdil po zmene rezimu u nas je obrovsky.

[Fluttershy, yay!]

Takže funkční kapitalismus najdeme v postkoloniálních zemích, které outsourcují průmyslovou výrobu a místní trhy regulují, dotují atd.

OK

[xkucf03]

+1, oni to možná někteří myslí dobře, jenže by to dopadlo jako vždycky.

[Fluttershy, yay!]

Myslíš jako když socialista Albert Einstein přispěl k uzavření dohod proti šíření jaderných zbraní?

[xkucf03]

Einstein thought highly of Vladimir Lenin, saying: "I honor Lenin as a man who completely sacrificed himself and devoted all his energy to the realization of social justice. I do not consider his methods practical, but one thing is certain: men of his type are the guardians and restorers of the conscience of humanity."

A všichni víme, kam pak Sovětský svaz dospěl.

Jak říkám, se socialismem to dopadne to jako vždycky – i když to zpočátku někteří myslí dobře.

[Fluttershy, yay!]

To je jako kdybys kritizoval ekonomickou restrukturalizaci po Sametové revoluci za to, že teď tu vládne Babiš a transformuje Českou republiku v divizi svého holdingu. Nemohu říct, že bych nesouhlasil.

[xkucf03]

Tohle je častý mýtus – hodně lidí si myslí, že ten teror a nesvoboda začaly až za Stalina, ale není to pravda, vzniklo to už za Lenina. A to nejlepší, co se mu povedlo, byla Nová ekonomická politika, což byl ale příklon ke kapitalismu – to ti moc do karet nehraje. Na obou těchto pánech lze najít něco pozitivního – a např. řada Leninových citátů dává smysl – ale jako argument pro socialismus to opravdu neobstojí.

Co se týče Babiše, tak ten je právě produktem socialismu – jednak toho předlistopadového a jednak potom českých a hlavně eurounijních dotací.

[Fluttershy, yay!]

Tohle je častý mýtus – hodně lidí si myslí, že ten teror a nesvoboda začaly až za Stalina, ale není to pravda, vzniklo to už za Lenina.

Lidé si myslí leccos a je otázka, jak si představují život za cara.

Takže nezbývá než zopakovat: každý společenský systém je inherentně závislý na násilí; liší se v tom, jak je násilí distribuováno.

Případně také připomenout Velkou francouzskou revoluci, ke které se váže la Terreur.

A to nejlepší, co se mu povedlo, byla Nová ekonomická politika, což byl ale příklon ke kapitalismu – to ti moc do karet nehraje.

V Rusku byla za cara agrární, fakticky feudální společnost. V marxistickém pojetí dějin bylo nutné první ji industrializovat.

A ano, v Sovětském svazu na něj navázaných satelitech většinově fungoval státní kapitalismus.

Na obou těchto pánech lze najít něco pozitivního – a např. řada Leninových citátů dává smysl – ale jako argument pro socialismus to opravdu neobstojí.

Je užitečné poslechnout si, co si o Leninovi myslí Chomsky.

hint: ne každý socialista je marxista a ne každý marxista je bolševik…

Na jedné straně je teorie bez praxe prázdná, na druhé straně praxe bez teorie je slepá.

Co se týče Babiše, tak ten je právě produktem socialismu – jednak toho předlistopadového a jednak potom českých a hlavně eurounijních dotací.

Babiš byl družstevník? Ne, počkat: on to byl technokratický aparátčík a porevoluční technokraté (často z Prognostického ústavu) mu náramně připravili prostor.

[_]

cimrmanuv krok stranou, to asi psali podle tebe...

http://www.muzeuminternetu.cz/offwebs/cimrman/cimrman4.htm

[kralyk z abclinuxu]

+1, oni to možná někteří myslí dobře, jenže by to dopadlo jako vždycky.

Well tohle říct z pozice fanouška neoliberalismu mi přijde jako poněkud chucpe...

[xkucf03]

XKCD 774 :-)

[kralyk z abclinuxu]

No hele IMO jsem svůj postoj v tý minulý diskusi napsal a jako výhodu vnímám právě tu celkem relativně dobrou osvědčenost v praxi. Co je špatného na tom požadovat ukázku nějaké teorie v praxi?

[kralyk z abclinuxu]

a přijde mi chyba tuhle možnost nemít

Chyba je bohužel tu možnost mít, protože pak toho lidi zneužívají a používají ty věci jednorázově.

Bar klidně může používat plastová brčka, pokud nebudou jednorázová. Můžou bejt třeba klidně i dizajnová, jako v tom komixu. Prostě se skleničkou vrátíš i brčko, nevidím nejmenší problém ani co do použití ani co do hygieny.

Srovnej si to s množstvím plastových lahví, obalů na mléko nebo třeba papírovo-igelitových obalů na šunky a sýry…

No tak jasně, ale představ si ten řev, kdyby se někdo pokusil ještě i tohle nějak regulovat. To by někteří lidé asi šli skomponovat celovečerní tragický muzikál na téma "Brusel mi ubližuje ekoteroristickými opatřeními", při kterém by tekly potoky slz nad tím, jak neviný člověk byl brutálně donucen k drobné změně pohodlného životního stylu.

Bojím se, že to by mělo skutečně drastické následky.

Např. u těch žárovek má smysl řešit negativní externality při výrobě elektřiny – a ne, čím si doma kdo svítí.

To se nevylučuje a má smysl řešit IMO oboje.

neplýtvat energii na nepodstatné pitomosti

Mně přijde, že nepodstatné pitomosti tady řeší především odpůrci 'ekoterorismu'...

[_]

To se nevylučuje a má smysl řešit IMO oboje.

Problem je, ze resit to zakazem zarovek je nesmysl, protoze jsou pouziti, kdy jsou zarovky vhodnejsi nez cokoliv jineho ci dokonce nenahraditelne.

[kralyk z abclinuxu]

Problem je, ze resit to zakazem zarovek je nesmysl, protoze jsou pouziti, kdy jsou zarovky vhodnejsi nez cokoliv jineho ci dokonce nenahraditelne.

Jako např.?

[_]

Jako napriklad v terariu, kde je IR slozka zadana, nebo kdekoliv je potreba dokonala reprodukce barev - obcas maluju a kreslim, ale pod LEDkou nebo zarivkou bych to delat nemohl. A to ani pod temi drahymi "high CRI" - i levna zarovka ma CRI 100, coz nemaji ani ty nejlepsi ledky.

[kralyk z abclinuxu]

IIRC do terárií existují IR lampy a další řešení...

Kreslení nevim, tomu nerozumim, ale v každém případě žárovka má taky o dost jiný spektrum než denní světlo.

[_]

Jiste. V terariu lze svitit ledkou a k tomu doplnit IR radiator.

- nesrovnatelne vyssi porizovaci cena - vyssi slozitost, narocnost na udrzbu a opravy - mnohem vyssi uhlikova stopa pri vyrobe - obsah toxickych latek - VYSSI ENERGETICKE NAROKY (zatimco zarovka je v danem nasazeni 100% energeticky ucinna, moderni elektronika neni - ma tepelne ztraty uz na spinanych zdrojich mimo terarium)

[xkucf03]

Navíc moderní LED „žárovky“ občas nepěkně vybuchují, takže jsou méně bezpečné než klasické žárovky (ve kterých se jen přepálí vlákno). Dále pak mají LEDky tu vlastnost, že jde o složité zařízení, které ale nelze (nedestruktivně) rozebrat a opravit (což se zrovna v téhle diskusi řeší třeba u těch klávesnic). Takže ti vyhoří třeba ten elektronický obvod, ale samotné diody a jejich chladič fungují a šly by nadále používat, stejně jako ten kovový závit, plastový kryt, reflektor nebo sklo.

[Heron]

ve kterých se jen přepálí vlákno

Tobě nikdy nevybuchla žárovka? Ano, občas jen praskne vlákno, občas sbíráš střepy.

Dále pak mají LEDky tu vlastnost, že jde o složité zařízení, které ale nelze (nedestruktivně) rozebrat a opravit

Kdyby se chtělo, tak jsou LED svítídla jednoduchá až to hezké není. Vůbec nikdo nikoho nenutí tam dávat ten malý spínaný zdroj (se všemi součástkami poddimenzovanými). Bílá LEDka (ve skutečnosti modrá nebo lehce UV s naneseným luminoforem) má úbytek napětí cca 3.5V (pro 20mA). Tj. pokud 230V proženeš přes FULL BRIDGE RECTIFIER (), tak máš na výstupu nějakých 330V. Tj potřebuješ 100x led čip (což není žádné velké číslo) a připojíš to rovnou do zásuvky. Pokud by někomu (mě), vadilo, že to bliká na 100Hz, dá se tam strčit jeden kondík. Případně jako mnohem lepší řešení použít luminofor s dlouhým dosvitem. Získáš triviální zařízení s prakticky neomezenou životností (pokud do toho nepráskne blesk).

Dneska se takto (ještě jednodušeji) vyrábí ty led žárovky imitující vlákno klasické žárovky. LEDky tam jsou ve dvou směrech a připojení přímo na 230V AC do zásuvky. Prostě střídavě svítí jedna nebo druhá.

[Josef Kufner]

Česky se tomu říká dvojcestný usměrňovač.

[Heron]

Plný usměrňovací můstek

Ten odkaz byl vtip Předpokládám, že ElectroBoom tady pár lidí bude znát a pokud ne, tak si zlepšete náladu jeho sledováním.

[Bystroushaak]

Ten odkaz byl vtip Předpokládám, že ElectroBoom tady pár lidí bude znát a pokud ne, tak si zlepšete náladu jeho sledováním.

Co na tom přesně lidem náladu zlepšuje? Vždycky když mi to kamarád, který je do něj nadšený, pošle, tak z toho mám náladu rozhodně horší.

[Heron]

Když to shrnu do jedné věty, tak tohle je takový elektrotechnický šašek*. Chápu, že ne každému to může vyhovovat.

*) Tím ho neurážím, ten člověk ví co dělá a naplánovat některé faily musí dát dost práce.

[xkucf03]

Tobě nikdy nevybuchla žárovka? Ano, občas jen praskne vlákno, občas sbíráš střepy.

Střepy jsem neuklízel snad nikdy. Párkrát mi žárovka vybuchla tak, že se to sklo uvolnilo a viselo tam na drátkách.

Tj potřebuješ 100x led čip (což není žádné velké číslo) a připojíš to rovnou do zásuvky.

Nevím jestli je to optimální řešení – pokud ano, tak proč to tak výrobci nedělají?

Ale problém nevidím ani v tom, když tam je elektronika a jen několik málo LEDek – jen bych dal přednost opravitelnému řešení. EU vygeneruje nepředstavitelná kvanta textu, ale že by dali dohromady doporučení (!) popisující, jak má taková modulární žárovka vypadat, to ne. Stačilo by standardizovat rozměry té desky, umístění kontaktů, napětí, proud. Udělat třeba několik variant po dohodě s výrobci. Ale to ne, místo toho musí soudruzi řešit důležitější věci.

Jinak ta vybouchnutá LED žárovka, co tu zrovna mám, obsahuje jen pět diod a když jsem do toho pouštěl proud ze zdroje, tak to vypadá, že pracuje na cca 40 V (víc jsem raději nezkoušel). Nevím, jak do toho prostoru naskládat 100 diod – asi by to nemohlo být takhle na jedné ploše, ale třeba na pěti stěnách kvádru nebo na nějakém vícebokém hranolu.

A vlastně i u toho usměrňovače má smysl řešit, aby taková součástka šla dobře rozebrat a vyměnit samostatně diody nebo usměrňovač, nebo z toho ty věci vytěžit a použít jinde.

[Josef Kufner]

Světýlka na vánoční stromečky se tak dělají.

Modulárně řešit vyměnitelnost součástek v ceně jednotek korun opravdu nemá smysl.

[Heron]

Nevím jestli je to optimální řešení

Optimální v jakém smyslu? Elektricky určitě. Rozložení ztrátového tepla taky.

pokud ano, tak proč to tak výrobci nedělají?

Někteří dělají. Jiní si jen nechají v Číně udělat yet another verzi standardního prototypu (tj spínaný zdroj na cca 27V a serio paralelní zapojení několika ledek) s o něco více osekanými součástkami a dají na to svoje logo.

Ale problém nevidím ani v tom, když tam je elektronika a jen několik málo LEDek – jen bych dal přednost opravitelnému řešení. EU vygeneruje nepředstavitelná kvanta textu, ale že by dali dohromady doporučení (!) popisující, jak má taková modulární žárovka vypadat, to ne. Stačilo by standardizovat rozměry té desky, umístění kontaktů, napětí, proud. Udělat třeba několik variant po dohodě s výrobci. Ale to ne, místo toho musí soudruzi řešit důležitější věci.

Jako kopnutí to EU dobrý (no i když taky slabota), ale jak by sis to jako představoval? Proč by měla EU standardizovat vnitřní zapojení? Stačí závit E27 a vnější rozměry. Na jednu stranu ti EU hrozně vadí, jak o všem rozhoduje (i když to není pravda) a najednou by jsi chtěl, aby rozhodovala ještě víc. Navíc osvětlovací průmysl si hravě poradí i bez EU. Dneska se nabízí svítidla mnoha různých tvarů a technologií, stačí si jen vybrat. Netřeba vůbec umisťovat LED do klasického rozměru E27 žárovky v rozměrném svítidle (to bylo pro odvod tepla z klasické žárovky), lze být kreativnější (tenké elegantní panely na stropě s rozptýleným světlem apod.).

obsahuje jen pět diod a když jsem do toho pouštěl proud ze zdroje, tak to vypadá, že pracuje na cca 40 V

Ty diody budou obsahovat nejspíše 3 led čipy. 2.6V, taky to jde.

že pracuje na cca 40 V

Dioda se napájí zdrojem proudu, nikoliv napětím. Nejběžnější zkušební proud je 20mV. Může svítit i na méně (dneska třeba i stovky uA) i více. Takže nastavit omezení proudu.

Nevím, jak do toho prostoru naskládat 100 diod

Nevím o jakém prostoru mluvíš, ale COB (chip on board) obsahuje několik desítek nebo stovek čipů. Tady je ukázka toho méně hustého rozložení. Přičemž jeden ten svítící bod může obsahovat třeba 4 další "podledky".

A vlastně i u toho usměrňovače

V takovéto konstrukce bude ten usměrňovat stejně SMD součástka. Pokud chceš, tak si jej vypájej. Viz třeba.

a vyměnit samostatně diody

To je problém, protože ty diody jsou zalité v laku a taky v luminoforu. COB je nedělitelný celek a lze jej považovat za jednu součástku. Ale tyto moduly lze ze svítidla vymontovat a použít jinde.

[Miloslav Ponkrác]

Kdyby se chtělo, tak jsou LED svítídla jednoduchá až to hezké není. Vůbec nikdo nikoho nenutí tam dávat ten malý spínaný zdroj (se všemi součástkami poddimenzovanými). Bílá LEDka (ve skutečnosti modrá nebo lehce UV s naneseným luminoforem) má úbytek napětí cca 3.5V (pro 20mA). Tj. pokud 230V proženeš přes FULL BRIDGE RECTIFIER (), tak máš na výstupu nějakých 330V. Tj potřebuješ 100x led čip (což není žádné velké číslo) a připojíš to rovnou do zásuvky. Pokud by někomu (mě), vadilo, že to bliká na 100Hz, dá se tam strčit jeden kondík. Případně jako mnohem lepší řešení použít luminofor s dlouhým dosvitem. Získáš triviální zařízení s prakticky neomezenou životností (pokud do toho nepráskne blesk).

A takto udělaná LEDka odejde velice rychle nebo bude blbě svítit. Proto se to běžně nedělá, nebo je to špatná cesta.

Každá LED dioda má trochu jiné parametry. I když jsou vyrobeny na stejné výrobní lince.

Kromě toho napětí v zásuvce kolísá, a to o hodně. Ovšem vzhledem k tomu, že proud LED diodou není lineárně, ale exponenciálně závislý na napětí - tak bude takto zkontruovaná LEDka dostávat pěkné šlehy.

[kralyk z abclinuxu]

VYSSI ENERGETICKE NAROKY (zatimco zarovka je v danem nasazeni 100% energeticky ucinna, moderni elektronika neni - ma tepelne ztraty uz na spinanych zdrojich mimo terarium)

I pokud je tohle pravda, fakt silně pochybuju, že by se to byť jen řádově mohlo přiblížit té ušetřené spotřebě tím, že nebudou lidi žárovky používat na osvětlení interiéru.

Bral bych jako argument tu pořizovací cenu, případně složitost, nicméně to je prostě smůla, leda bys nějak byl schopen zajistit, aby lidi ty žárovky používali fakt jen do terárka...

[xkucf03]

Proč máš pořád potřebu paternalisticky lidem říkat, co je pro ně dobré? Lidi si platí svoje účty za elektřinu → je v jejich vlastním zájmu, aby snižovali spotřebu. A pokud někdo i přesto svítí žárovkami, tak k tomu má patrně nějaký důvod a je to pro něj lepší. Stejně tak lidé můžou svítit petrolejkami nebo plynovými lampami, když si myslí, že je to lepší – ale většina lidí to nedělá, přestože tu možnost mají.

[kralyk z abclinuxu]

Proč máš pořád potřebu paternalisticky lidem říkat, co je pro ně dobré?

Wat? Ten imperativ nejde od mé osoby (lol, na to by se mi všichni vykašlali), jde o to, že jsem pro nastavení takových pravidel. Proč jsem pro takové pravidlo? Protože nevím o lepším řešení.

A pokud někdo i přesto svítí žárovkami, tak k tomu má patrně nějaký důvod a je to pro něj lepší.

To je taková úvaha nad sférickou krávou ve vakuu, resp. dokonalým spotřebitelem v dokonalém trhu. Obsahuje to spoustu asumpcí, které IMO nejsou reálné, jako např. že spotřebitel je dobře informovaný, že je ochoten tyhle otázky řešit, že se dobře rozhoduje - uvažuje racionálně - neřídí se kulturním nastavením ("Všichni mají žárovky*, tak taky budu mít žárovku*"), že má k dispozici dostatečně dobrou nabídku (byla by ta nabídka a dostatečný supply chain i bez toho zákazu?) apod.

*) BÚNO Facebook, GitHub, apod.

[JS1]

Proč máš pořád potřebu paternalisticky lidem říkat, co je pro ně dobré?

Z meho pohledu nejde o paternalismus, tedy o to, lidem rikat, co je pro ne dobre. Dela se to kvuli koordinacnimu problemu. Proste potrebujeme vyresit spolecne nejaky problem, ktery bychom sami nikdy nevyresili; tak se dohodneme, ze kazdy udela kus a omezi se trosku.

Neni to tak, ze by lide, co jsou pro, chteli nejaka omezeni, spis tak, ze se ta omezeni dotknou lidi co mozna nejmene, pokud je udelaji vsichni.

Jinak paternalismus existuje i u kapitalistu - Bata napriklad lidem ukladal penize do svoji banky. To byl skutecne paternalismus, protoze on sam nebyl subjektem sveho vlastniho paternalismu (tj. nikdo mu neukladal cast prijmu do sve vlastni banky, kde s nimi nemohl nakladat).

[_]

I pokud je tohle pravda

co ti zpusobuje pochyby, mas pocit ze zdroj nehreje a ma 100% ucinnost nebo my vysvetlis, jak zarovka pouzita jako tepelne svetelny zdroj ztraci energii a ucinnost?

že nebudou lidi žárovky používat na osvětlení interiéru.

pokud si v tom interieru topis elektrikou, ma v topnme sezone 100% ucinnost i ta zarovka v obyvaku

nicméně to je prostě smůla, leda bys nějak byl schopen zajistit, aby lidi ty žárovky používali fakt jen do terárka...

jen ja jsem ti napsal dva pripady, kde je zarovka lepsi, ale ono je tech duvodu daleko vic, tyhle dva jsou z me praxe

O tom, ze je to stupidni a totalitni zpusob uvazovani ani nemluve - neco nesmyslneho naridime a komu se to nelibi, tak ma proste smulu. Je to asi na stejne urovni, jako zakazat sifrovani nebo jakoukoliv jinou technologii, kterou vetsina lidi nechape.

[kralyk z abclinuxu]

co ti zpusobuje pochyby, mas pocit ze zdroj nehreje a ma 100% ucinnost nebo my vysvetlis, jak zarovka pouzita jako tepelne svetelny zdroj ztraci energii a ucinnost?

Sice nerozumim moc teráriím (a stále mi přijde, že řešíme marginální věci), ale intuitivně ta žárovka bude mít nějaký fixní poměr teplo/světlo, který nemůžeš změnit. Tzn. když chci víc přitopit, musim i víc posvítit. Ale to je asi celkem jedno...

pokud si v tom interieru topis elektrikou, ma v topne sezone 100% ucinnost i ta zarovka v obyvaku

...

Je to asi na stejne urovni, jako zakazat sifrovani nebo jakoukoliv jinou technologii, kterou vetsina lidi nechape.

Sorry, ale tohle je demagogie. Šifrování je masivně užitečné, resp. prakticky nezbytné. Žárovka je stará, v podstatě překonaná technologie, pro kterou jsi tady zatim našel dvě marginální využití, kde je jejich absence navíc řešitelná. 5 minut googlování odhalilo, že povolené jsou mj. tyhle žárovky:

• otřesuvzdorné žárovky s příkonem menším než 25 W,
• otřesuvzdorné žárovky s příkonem vyšším než 25 W bez možnosti pořídit jinou účinnější technologii s požadovanou speciální vlastností,

... googlování termínu "otřesuvzdorná žárovka" nalezne tyhle věci v prodeji.

[_]

sifrovani podporuje stahovani detskeho porna a znasilnovani deti

myslim, ze ty drobne neprijmenosti, ktere jeho omezeni spusobi slusnym lidem, za to stoji

proste si dojdes do banky pesky

[_]

Zaprvé je ten poměr poměrně snadno regulovatelný volbou žárovky a napětím, zadruhé kouzlo je právě v tom, že ten poměr leží ve velmi dobé a desítky let prověřené oblasti.

pokud si v tom interieru topis elektrikou, ma v topne sezone 100% ucinnost i ta zarovka v obyvaku

ano, cilize u me doma je ucinnost zarovek o cca 50% vyssi - a elektrinou topi spousta lidi, napriklad ve skandinavii zcela bezne - jinymi slovy cisla o efektivnosti zarovek jsou vycucana z prstu, nebolt zcela nesmyslne povazuji veskere teplo ve vsech zarovkach za odpad - coz je lez

[kralyk z abclinuxu]

jinymi slovy cisla o efektivnosti zarovek jsou vycucana z prstu, nebolt zcela nesmyslne povazuji veskere teplo ve vsech zarovkach za odpad - coz je lez

To je demagogie. Teplo se samozřejmě u zdroje světla za odpad považuje. To bys rovnou mohl úplně vyignorovat otázku efektivity veškerých elektrických spotřebičů a prohlásit je všechny za topení, jenom na základě toho, že část lidí část roku topí elektřinou. (Navíc úplně ignoruješ to, že druhou část roku se část lidí naopak snaží interiér chladit.)

cilize u me doma je ucinnost zarovek o cca 50% vyssi

... takže pořád tragicky špatná ...

[_]

To není demagogie, u mnoha spotřebičů je teplo skutečný odpad, mnohdy i škodlivý. Záleří prostě na nasazení. Někdy je to iu naopak, světlo může být odpadem u primárně tepelného spotřebiče.

[Miloslav Ponkrác]

Sice nerozumim moc teráriím (a stále mi přijde, že řešíme marginální věci), ale intuitivně ta žárovka bude mít nějaký fixní poměr teplo/světlo, který nemůžeš změnit. Tzn. když chci víc přitopit, musim i víc posvítit. Ale to je asi celkem jedno...

Vaše intuice funguje totálně chybně. Neexistuje žádný fixní poměr teplo/světlo u žárovky, a ten poměr se dá v poměrně širokém rozmezí změnit.

[_]

Zarovka ma stejnu typ spektra jako denni svetlo - je to proste tepelny zdroj jako slunce. Na presnem spektrometru tam samozrejme uvidis jine spektralni cary, ale to oko nerozezna, spektrum je z hlediska lidskeho vnimani stejne. Lisit se muze barevna teplota, ale ta se lisi i u denniho svetla v zavislosti na denni dobe a navic je to parametr, ktery umi oko kompenzovat, stejne jako fotak. Podstatne je, ze je to plynule spektrum v celem rozsahu barev, zadne nekoliaknasobne peaky, diry apod.

Mam vzornik barevnych pastelek, temer tisic odstinu umeleckych pastelek nekolika znacek jako Caran dAche, Polychromos, Derwent apod. Kdyz se na nej podivas za dne nebo pod zarovkou, v kazde rade pastelek naprosto unikatni odstiny, mezi ruznymi znackami jsou samozrejme nektere odstiny stejne ci podobne, ale take jsou tam obrovske odlisnosti, ruzne znacky maji vyber barev ruzny. Kdyz ten vzornik ale vytahnu pod beznym umelym osvetlenim (bezne spotrebni ledky, zarivky), tak se tam ty barvy opakuji, vypadaji stejne, ale jsou i pripady kdy barvy, ve skutecnosti podobne, najednou vypadaji vyrazne jinak (treba plynuly barevny prechod deseti odstinu najednou vypada rozhazene nebo nektere barvy do nej nezapadaji). Tomuhle jevu se rika metamerie. Je to tim, ze je spektrum bezne ledky derave, zvlnene, ma nekolik vyraznych vrcholu apod.

Resenim jsou bud tzv high CRI ledky - je to drahe, amater si tim atelier tezko osviti, ale predevsim to neni dokonale, ani pod takovouto ledkou nevypadaji vsechny barvy spravne. No a druhym resenim je zarovka, idealne s krasnym bilym svetlem (tedy vyssi teplotou vlakna, tj,. vetsi watazi - presne ty, u kterych je tendence k zakazu).

[_]

Nehlede na to, ze ty nejlepsi ledky si tezko poridi duchodce, co si chce po vecerech pro radost kreslit.

[Tomáš Roll]

I když by mi stačila jedna, dneska jsem si v Albertu koupil dvě ekotašky, abych taky podpořil tu vaši ekologii. Dělá mi radost, že můžu přispět na dobrou věc.

[xkucf03]

BTW: co si myslíte o Keystone?

Analogové spínače zní zajímavě :-) Ale nelíbí se mi rozložení kláves, vyhovuje mi sloupcové.

[Fluttershy, yay!]

Tudy…

[xkucf03]

Zajímal mě třeba tvůj osobní názor… Na tohle fórum jsem narazil taky.

[elenril]

Zní mi to jako gimmick. Něco mezi gamepadem a tabletem, a k čemu je to dobré.

On topic: jedině ErgoDox. Případně jiná rozdělená klávesnice. Jednokusové klávesnice jsou akorát tak na problémy s páteří.

[Rezervní Polská Kotace]

Tak nějaký potenciál v tom vidím, ale obavám se, že to zajde na ne-podpoře ze strany programů a málokdo to analogové rozhraní využije. Stačí se podívat na podporu 3D myší -- kromě pár CADů je nulová.

[Fluttershy, yay!]

Optické Wooting a Aimpad už nějakou praktickou podporu mají a prý je to docela fajn.

[Bedňa]

Je zaujímavé, že som si túto otázku nikdy nepoložil a to som prvý asemblerovský kód napísal pred viac ako tridsiatimi rokmi.

"Cítim sa znepokojení", že ma to nikdy nenapdlo, najviac času mi zabralo dolovanie informácií.

Po skúsenostiach s autokomplete IDE mi prišlo písanie kódu na základe stláčania kláves, zas ako najmenší problém.

Jako je fajn sa pýtať na to ako si zoptimalizovať svoju prácu, ale na toto proste musí každý nejak dospieť podľa svojich preferencií.

Odzneli tu zaujímavé názory, osobne by som uvítal nejaký blogový zápisok ako si sa nakoniec rozhodol a že ako ti uľahčilo prácu, teda či vúbec.

[Rezervní Polská Kotace]

Klávesnice je prostě taková naše lopata (společně s monitorem). Podívej se kolik stojí vybavení na stavbě nebo v dílně, nebo třeba trumpety, piana atd. Je normální investovat do toho, co člověka živí a s čím tráví většinu času.

[/dev/random]

nízkoprofilové mechanické klávesnice

[vencour]

Přes 10 let mam doma " IBM USB UltraNav Keyboard", přijde mi dokonalá, má klávesy nejsou "blokové", mají zkosení, jsou nízké. Tuším jsem se tady už o ní s někým bavil ... aneb dělá se na ní dobře.
10 let stará recenze - geek.com.

[Max]

Nejsi nahodou reinkarnovanej Kolesa, ze resis blbosti, jako co lidi pijou pri praci u pocitace? Je jedno, jakou mas klavesnici, jedno neni to co s ni umis.

[FrostyX]

Nevím jestli už to zaznělo, ale doporučil bych chvíli koukat na r/MechanicalKeyboards pro inspiraci.

[Fluttershy, yay!]

To bych naopak nedoporučoval. Je to honikruh, kde je populární sypat tisíce chechtáků do barevných nesmyslů a/nebo čínských nedodělků.

Když shrnu nejlepší radu, jakou tam jde dostat na dotaz podobný OP, tak je to: kup si Leopold. S tím zbytkem netřeba si lámat hlavu.

Jestli si někdo chce udělat představu, co se tam běžně řeší za produkty a jejich problémy, navrhuji si projít různé příklady z již neudržovaného webu MassDrama.

[FrostyX]

Už delší dobu pokukuju po Vortex race 3. Máš s ní zkušenost, davkol?

[Fluttershy, yay!]

Není to špatná klávesnice. Rozložení je docela dobrý kompromis a Vortex ujde (na základě znalosti historie ho na rozdíl od Redditu nepovažuji za zrovna „prémiovou“ značku).

Osobně bych si ji ale nepořídil z několika důvodů:

• Vysoká cena, když si můžu poskládat lepší (např. rozložení, firmware QMK) nebo neutrácet za „prémiové“ parametry, o něž nestojím (hliníkový kryt), popř. naopak utrácet za kvalitativně lepší parametry (např. Leopold nebo Topre).
• „Programmable“ znamená celkem základní přemapování kláves ve firmwaru.
• Hliníkový kryt: hliník je poměrně křehký a vodivý; preferuji dřevo nebo plast.
• Profil kláves DSA (resp. čínský klon afaik): preferuji aspoň sklon mezi řádky.

Kromě toho: je rok 2019. Chci aspoň půlený mezerník nebo japonské rozložení, když už ne explicitně ergonomickou klávesnici. Podpora QMK výhodou.

Více na začátku této stránky (komentáře č. 5, 7, 16, 32, 56).

Neříkám, že to máš zavrhnout, ale díval bych se jinam (s rostoucí prioritou): namátkou Vortex Cypher (půlený mezerník), Mistel Barocco (de facto půlený Pok3r), Leopold (kvalita na správném místě), PLUM/NIZ (levné kapacitní spínače, taky zajímavá rozložení), Topre Realforce nebo HHKB Pro + hasu controller (kvalita, kapacitní spínače, japonské rozložení, po modifikaci/rozšíření firmware TMK/QMK), Kinesis Freestyle Pro (půlená klávesnice, firmware SmartSet), DIY stavebnice (větší variabilita rozložení, spínačů, materiálů, firmware QMK; osobně mám hlavně Katanu60, ErgoDash a Dactyl-Manuform), Keyboardio (nejlepší produkt: rozložení, lišta uprostřed, závit na stativ, firmware Kaleidoscope). OK, to už jsem se odchýlil hodně daleko.

Každopádně pointa zní: proč pořádně nezapojit palce? Místo aby mačkaly nanejvýš jeden velký mezerník a natahovaly se po Altech?

Když už „hloupý“ produkt, pořídil jsem za podobnou cenu Topre Realforce z druhé ruky a je to něco, na co se můžu fakt spolehnout. A japonské rozložení.

[xkucf03]

Občas se tam něco zajímavého objeví, ale většina mi přijde jen jako šum typu miliontá klávesnice bez numerického bloku s různobarevnými tlačítky.