Pravidlo zipu

17.9.2017 19:55 | Přečteno: 2967× | Různé | poslední úprava: 17.9.2017 19:55

Diskuse s kolegy v práci mě přiměla k tomu, abych sepsal článek o pravidle zipu, kterým bychom se na silnicích měli řídit. Situace se mi zdá velmi vážná, protože po firemním školení kolegové nabyli dojmu, že pravdilo je přesně naopak, než proč se zavádělo (nejen u nás).

Slovo zákona

Nejprve uveďme suchou citaci za zákona 361/2000 sb., Díl 3., oddíl 1, paragraf 12, odrážka 5. Viz [1].

(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

Formulace trochu nešťastně míchá informaci o souběžné jízdě a potom obecné pravidlo (bez souběžné jízdy). To druhé je vlastně pravidlo přednosti zprava. Podrobněji se ve svém článku rozepisuje Tomáš Beran, viz [2].

Cíl zákona

Cílem je zajistit, aby se při hustším provozu nestalo, že motoristé v "nešťastném" pruhu vytuhnou na místě (ať již z důvodu nějaké překážky, nebo prosté zrušení pruhu) a nebudou se moci zařadit do vedlejšího pruhu z toho důvodu, že vzdálenosti vozidel ve vedlejším pruhu jim neumožňují bezpečně se zařadit.

Stejně tak to platí při najíždění připojovacím pruhem na komunikaci, kde už stojí kolona. Zajímavé je, že nic podobného neplatí při najíždění z vedlejší komunikace na hlavní silnici (bez připojovacího pruhu), ale naštěstí jsou řidiči stále vůči sobě ohleduplní a nechají najet i řidiče z vedlejší silnice, i když by nemuseli.

Poslední věta z citace nahoře na druhou stranu říká, že při normálním provozu, kdy nestojí kolony, se přednosti řídí bežným pravidlem pravé ruky a nevzniká nárok na zařazení se do pruhu.

Je dobré mít na paměti, že kromě pravidla zipu existuje i povinnost nechat místo na projetí vozidel IZS, takže dokud se nezipuji, stáhnu se na správnou stranu pruhu.

Rozbor vlivu pravidla na provoz

Tady se dostávám k tomu hlavnímu, co chci napsat. Proč je záhodno pravidlo zipu dodržovat.

Efektivita pravidla

Dost často v diskuzích padnou argumenty, že pravidlo zipu zbytečně zdržuje a kdyby se auta zařadila do jednoho pruhu už dříve, vůbec by se nemusela vytvořit kolona. To je jistě pravda, ale zdaleka to neplatí pro libovolně velkou intenzitu provozu. Od jisté intenzity provozu by se kolona vytvořila pro změnu o kousek dřív, když by se řidiči chtěli zazipovat, ale kvůli malým mezerám by museli zpomalit. Navíc zařazení s předstihem vyžaduje vědět, co bude vpředu, což obecně nejde provést (zejména v případě nějaké nehody či jiné nenadálé události).

Ovšem musím se zeptat, který systém dokáže sám sebe uřídit do stavu maximální efektivity? Myslím, že žádný. Naopak se uvede do rovnovážného stavu. Jak víme již více než půl století od Johna Nashe, tento stav existuje, ale neříká nic o efektivitě. Viz též [3].

Rovnovážný stav

Při správné aplikaci pravidla zipu se stav provozu blíží rovnovážnému stavu. V nejjednodušším případě přijíždí řidič zazadu k místu, kde se dva pruhy slévají v jeden. V obou pruzích už stojí kolony. Vybere si tu kolonu, která mu přijde kratší a setrvá tam až k místu zipování, kde se zazipuje. Pokud bude několik řidičů po sobě preferovat delší pruh namísto kratšího, řidiči vzadu zaznamenají, že druhý pruh je kratší a sitaci srovnají.

Při této konfiguraci nemůže nastat, že někdo přijede volným pruhem až k místu zipování a zařadí se, přičemž předjede celou kolonu, což může řadu lidí naštvat. Takové chování je však zcela podle pravidel a spíš ukazuje na neznalost těch, kteří z vlastní vůle volí pobyt v delší koloně.

Časté chyby

Předčasné zipování

Tuto problematiku bych rozdělil na dvě různé situace.

V té první řidič jede po známé silnici, kde bývají kolony. Vidí kolonu v pravém pruhu a zařadí se do ní, přičemž levý pruh je volný. To má za následek hned několik negativních jevů. Za prvé, neznalý řidič bude za "vyčůřánka", když pojede levým pruhem a bude se chtít zařadit až v místě, kde mu končí pruh. Za druhé, kolona může stát i z jiného důvodu, než spojování pruhů někde v dáli (např. se sjíždějí účastníci techno party a parkují na poli, což by bystrý pozorovatel zajisté odhalil podle nadměrného počtu kšiltů na hlavách řidičů - kdyby kolem nich projel). A za třetí, kolona může zbytečně přerůst až do další křižovatky, kde komplikuje nebo brzdí provoz.

Ve druhé situaci řidič sice jede tak, jak se čeká, ale začne se zipovat o několik desítek metrů dřív, než je nutné. Po jeho zazipování vznikne volný prostor, který by tam neměl být. Může se stát, že tento prostor řidiči zase vyplní, což může vést k dojmu, že předbíhají. Není tomu tak, jednají podle pravidel. Správné je kus (např. 100 m) před místem spojení pruhů začít zipování, tedy pohlídat si mezeru na zazipování, případně najet si kouskem auta do vedlejšího pruhu a dokončit zipování až kousek před místem spojení, řekněme 10-20 metrů.

Nepustím a nepustím

Někdy narážím na řidiče, či řidičky, kteří před sebe prostě nikoho nepustí. Nalepí se na auto před nimi a prostě jedou. Některé podezřívám z toho, že ani nevědí, že páchají přestupek (což by mě netrápilo, ale zavání to pomuchlanými plechy a vůbec mi to nepřijde košer). Pokud je to ojedinělý případ, nic moc se neděje, ale kdyby to praktikovala většina řidičů, stane se pravidlo zipu nefunkčním.

Na druhou stranu, není dobré před sebe pouštět na poslední chvíli víc aut než jedno. Oni to řidiči ani nečekají, takže se nezařadí tak hbitě a celá kolona se tak zdržuje.

Často vídám řidiče dlouhých vozidel (kamiony, autobusy), kteřé pouštějí víc osobáků (ale nedělají to na poslední chvíli). Sice to je v rozporu s literou zákona, ale plně v souladu se zdravým rozumem (jak už to tak se zákony bývá). Tím, že pustí několik aut v celkové délce svého vozu, kompenzují déku svého vozidla a udržují stejnou rychlost obou pruhů, což vidím jako pozitivní jev (řidiči nemají potřebu měnit pruh).

Shrnutí

Přes odpor některých motoristů je pravido zipu dobrý počin v našich zákonech. Jmenujme jeho hlavní výhody.

• Jednoduchost 1: pravidlo je tak jednoduché, že ho pochopí nejen řidiči bílých dodávek, ale i někteří policisté. Přijedu ke koloně, tak si vyberu ve kterém pruhu se mi líbí nejvíc a v tom zůstávám.
• Jednoduchost 2: nejsou potřeba žádné dopravní značky, žádné semafory, ani permoník s plácačkou. Proto pomůže zejména v případě nenadálých událostí, než dorazí IZS a začne organizovat dopravu či umístí dopravní značení.
• Robustnost: malé procento řidičů, kteří se neřídí pravidly, nerozbije rovnovážný stav.
• Informace na správném místě: pokud stojí na silnici kolona, na jejím konci čerta víte, co se děje vpředu. Prostě se zařadíte do jednoho pruhu a do toho správného se zařadíte, až vepředu, kde vidíte překážku. Čili důvěřujte tomu, kdo je problému blíž a ví, co se děje. Ono se může i stát, že místo dobře znáte a víte, který pruh je "správný", ale kousek před spojením pruhů je nehoda v tom "správném" pruhu.

Na druhou stranu, jsou situace, které zákon neřeší, a docela bych řekl, že je to dobře. Když do toho lidem nekecáte, tak se dohodnou líp, než kdyby na to byl zákon. Například v situaci, kdy se v jednom pruhu sťuknou auta a druhý pruh jede pořád docela rychle. Myslím, že řidiči včas zpozorní a nakonec se rychlý pruh zpomalí tak, že zipování bude možné.

Náměty k diskusi

Studoval jste někdo, jaká je legislativa ohledně zipování v zahraničí? Liší se od načich zákonů?

Jmenoval jsem výhody pravidla zipu, myslíte si, že má i nějaké nevýhody?

Odkazy

1. Zákon 361/2000 sb., Díl 3., oddíl 1, paragraf 12, odrážka 5: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#f2084325
2. "Pravidlo zipu" a nejhorší omyly a mýty o něm: http://www.autoweb.cz/pravidlo-zipu-a-nejhorsi-omyly-a-myty-o-nem/
3. Nashova rovnováha: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nashova_rovnov%C3%A1ha

       

Komentáře

[jozka]

Jsou chvile, kdy bych za zip vrazdil. Typicky na dalnicich, kdy jede kolona mensi rychlosti. Co se stane, kdyz se rozdeli do vic pruhu? Ano, nejede, poposkakuje. Protoze zip sam o sobe kolonu casove nezkrati, delku ano. Krystalicke to bylo pred casem na konci D8 za Lovosicemi. Tri pruhy do kopce a pohyb priskoky. Labuz pro spojku. Silnice I/8 samotna uz potom jela, pomalu, ale jela.

O vyznamu zipu ve mestech nepolemizuji, to je misto, kam patri, tady je lepsi poskakovat, nez ucpat krizovatky.

[Filip Jirsák]

Jenže to poskakování vzniká špatným zipováním, když řidiči dojedou až těsně před zúžení a teprve tam začnou zjišťovat, že mají zipovat, brzdí atd. Když se zipuje správně, tj. rozestupy se zvětšují už když se blíží ke zúžení, tak se v místě zúžení auta plynule zařazují žádné přiskakování nevzniká.

[jozka]

Ale prdlajs, to poposkakovani vznika tim, ze se do jednoho pruhu musi vejit provoz pruhu dvou i vice. Z tlustejch do tenkejch. To by mohl pochopit i autista.

A postouchnuti na zaver... nejlepsi zpusob, jak zpomalit zipovani je nutit ridice zipovat az na konci, kde staci aby nekdo zazmatkoval, nevsiml si...

[Filip Jirsák]

Ale prdlajs, to poposkakovani vznika tim, ze se do jednoho pruhu musi vejit provoz pruhu dvou i vice. Z tlustejch do tenkejch. To by mohl pochopit i autista.

Nikoli. To, že se musí dva pruhy vejít do jednoho, vede ke zpomalení. Poposkakování není způsobené pomalejší jízdou, ale tím, že se nejede plynule – rozjíždí se a zase zastavuje. A to je právě způsobené špatným zipováním. Mimochodem, v civilizovaných zemích se tohle ví a používá se to k řízení provozu – takže pokud někde hrozí, že by tam vznikla zácpa, sníží se tam rychlost, takže se jede plynuleji, i když pomaleji a zácpa nevznikne.

A postouchnuti na zaver... nejlepsi zpusob, jak zpomalit zipovani je nutit ridice zipovat az na konci, kde staci aby nekdo zazmatkoval, nevsiml si...

To je právě ten problém, že někdo nechápe jednoduché pravidlo zipu, a místo toho vymýšlí komplikace. Pak kvůli němu ostatní musí nečekaně brzdit a tím vzniká to poposkakování. Správné zipování až na konci je pro řidiče naopak to nejjednodušší – nevšimnout si je dost těžké, když zipují všichni před vámi. A pokud někdo zazmatkuje, nemá mít vůbec řidičák, protože jednodušší už to opravdu být nemůže – plynule se zařadím do mezery,která je ve vedlejším pruhu. Zazmatkovat se dá někde před tím, když se někdo nečekaně cpe někam, kde není místo.

[jozka]

Sorry, ale budu se o tom bavit radsi s nekym, kdo ma papiry a jezdi...

A mimochodem, rychlost se snizi v pripadech, kdy ta rychlost dava vetsi propustnost komunikace, ta se totiz (svete div se) meni s rychlosti, nejvyssi je nekde tesne pod 80 km/h).

[Filip Jirsák]

To, že vycházíte z mylných předpokladů, je váš problém.

To, že se od určité rychlosti propustnost komunikace naopak snižuje je dané právě tou posloupností příčin a následků – vyšší rychlost znamená větší vliv nepravidelností, nepravidelnost znamená nižší propustnost. Představte si to na vlaku – když si stoupnete na nějaké místo a budete sledovat, kolik kolem vás projelo lidí ve vlaku za jednotku času, bude těch lidí samozřejmě více ve vlaku, který jede 160 km/h, než ve stejně obsazeném vlaku, který jede 80 km/h. Jenže ve vlaku je ta nepravidelnost omezená na minimum, poslední vagon jede stejně jako první a nemusí si nechávat rezervu na náhlé brzdění.

[Marián Kyral]

Sorry, ale budu se o tom bavit radsi s nekym, kdo ma papiry a jezdi...

V tomhle má ale Filip pravdu. Stačí se nad tím zamyslet. Je to zcela logické.

[jozka]

Ano, je logicke, ze se mistem, kde se zipuje ovlivni propustnost komunikace. Na uzkem hrdle vubec nezalezi.

[Marián Kyral]

Ty se ale vůbec nesnažíš to pochopit.

Když se zipuje na konci, všichni vidí, že ti před nimi to dělají a mohou se na v pohodě připravit a zip je pak plynulý. Když se někdo "zipuje" kde se mu zachce, řidiči vedle něj na to nejsou připraveni, není tam rozestup, musí mu jej udělat, takže zpomalí/úplně zastaví. Ten kdo se chce zipovat taky musí většinou až zpomalit. Tím zastaví kolonu za sebou, před ním se objeví velká díra, kterou pak následně musí další vozidla zacelit, takže se na chvíli zrychlí a pak zase prudce brzdí. Tohle má k plynulosti daleko.

Všechno to je o plynulosti. Pojedeš sice pomalu, ale pojedeš. Šetříš spojku, palivo...

[jozka]

Jo, s tim souhlas, pokud je rec o tydytovi, co se tam zacne cpat aniz by na to ostatni byi pripraveni. Ja mluvim ale o pripade, ktery vidam casteji, ridici zacnou plynule zipovat, jen to nedelaji az u zuzeni, ale treba o sto i vic metru driv, extrem jsem zazil na stredoceskem konci D3, tam to bylo pres pul kilometru. Dalnice jela 100-130, najednou vsichni videli, ze se vsichni pred nimi pomalu sunou do leveho, tak zacali taky a jelo to 30-50 a samozrejme kolona pomalu narustala. Ale jelo to.

Protoze ke zpomaleni dojde vzdy i kdyby tam zipovali sami andele a vyplyva to z toho, ze se tam stejne musi udelat misto na ty auta z druheho pruhu plus jejich odstupy. Mno a kdyz i samotne zuzeni jede pomalu, protoze na konci je opravdu uzke hrdlo treba v podobe odklizeni bouracky, pak dochazi k tomu, co jsem uvadel. Tenkrat na konci te D8 byl nejaky buchec ve Velemine, jednicka jela 20-30, na konci dalnice dva pruhy poskakovaly do konce a ve trech uz byl skoro cas na cteni. Zipovani probihalo v tech mistech a rychlostech plynule, ale proste to nestacilo, vetsi pocet pruhu dodaval do toho zuzeni vic aut, nez se tam stihalo naskladat.

[Filip Jirsák]

Ja mluvim ale o pripade, ktery vidam casteji, ridici zacnou plynule zipovat, jen to nedelaji az u zuzeni, ale treba o sto i vic metru driv, extrem jsem zazil na stredoceskem konci D3, tam to bylo pres pul kilometru.

Což má jediný důsledek – že se začátek celé kolony přesune o půl kilometru nebo ještě víc dozadu, takže se protáhne třeba až před předchozí sjezd z dálnice a v koloně pak zbytečně stojí i ti, kterých by se ta kolona vůbec nemusela týkat (a tím ji ještě prodlužují).

Protoze ke zpomaleni dojde vzdy i kdyby tam zipovali sami andele a vyplyva to z toho, ze se tam stejne musi udelat misto na ty auta z druheho pruhu plus jejich odstupy.

Ano, ale to místo na auta z druhého pruhu stačí mít až před místem zipování, tedy před místem zúžení. Ostatně sám tady pořád píšete, jak zúžení zpomaluje provoz, takže nedává žádný smysl, když si řidiči sami to zúžení ještě o půl kilometru prodlouží.

vetsi pocet pruhu dodaval do toho zuzeni vic aut, nez se tam stihalo naskladat.

A k tomu právě slouží pravidlo zipu, které triviálním způsobem, který by měl pochopit každý držitel řidičského oprávnění, zařídí, aby se do zúžení naskládalo přesně tolik aut, kolik jich zúžení pojme. Víc aut se tam nenaskládá kvůli fyzice, ale když řidiči iniciativně vymýšlí vlastní způsob místo zipování, obvykle se tam těch aut naskládá ještě méně.

[jozka]

Což má jediný důsledek – že se začátek celé kolony přesune o půl kilometru nebo ještě víc dozad

To nezpochybnuju, nicmene tato kolona jede vyssi rychlosti, nez by jela ta ve dvou pruzich. A samozrejme, pokud dosahne k predchozimu vyjezdu, mohlo by to zpusobit problem. nicmene to neni tak caste uz jen proto, ze minimalni normovana vzdalenost mezi sjezdy u nas je tusim dva km, v realu to az na vyjimky bude vic.

nedává žádný smysl, když si řidiči sami to zúžení ještě o půl kilometru prodlouží.

Ale projedou ho, nikoli proskakaji...

A k tomu právě slouží pravidlo zipu, které triviálním způsobem, který by měl pochopit každý držitel řidičského oprávnění, zařídí, aby se do zúžení naskládalo přesně tolik aut, kolik jich zúžení pojme. Víc aut se tam nenaskládá kvůli fyzice, ale když řidiči iniciativně vymýšlí vlastní způsob místo zipování, obvykle se tam těch aut naskládá ještě méně.

Nikoli, pravidlo zipu zaridi, aby se do toho zuzeni dostala i auta z pruhu ktery zrovna nepokracuje a melo to nejaky rad. Protoze kapacita je dana kapacitou zuzeneho useku (pominu-li vyslovene blokovani pri prejezdu). Zjednodusene receno, pokud by pruh, ktery "mizi" stal a jel by jenom ten "prubezny", porad by byla jeho propustnost stejna jako ted se zipem. Zip je jen prostredek, jak tam dostat auta z obou pruhu, nikoli zpusobem, jak zvetsit jeho propustnost (zuzeneho useku, ne mista zipovbni), je tedy uplne lhostejne, budou-li se auta radit nejakym civilizovanym zpusobem deset metru pred, sto metru pred nebo kilometr pred. Druhou veci je, ze zkracuje DELKU kolony (nikoli CAS v ni straveny), proto je dulezity zejmena ve mestech, kde je vzdalenost mezi krizovatkami radove mensi nez na dalnicich.

Toliko realny svet, nikoli ten teoreticky, ve kterem auta najizdeji na dalnici s vedomim, ze kdesi vpredu je zuzeni a jednou stejnou rychlosti jako ve zuzeni a s nasobky odstupu (podle poctu pruhu kdesi v dali se zipujicich) pripravenymi pro zipovani.

[Filip Jirsák]

To nezpochybnuju, nicmene tato kolona jede vyssi rychlosti, nez by jela ta ve dvou pruzich.

Ne, nejede, ta kolona jede nanejvýš rychlostí, jakou se jede v tom zúžení. Výhodu tohle řešení nemá žádnou – zip je optimální řešení, všechna ostatní řešení mohou být nanejvýš stejně dobrá nebo horší. Vymýšlet cokoli jiného, než zipovat až před místem zúžení, znamená, že si určitě nepomůžete, ale riskujete, že si pohoršíte.

Ale projedou ho, nikoli proskakaji...

Poskakování je způsobené špatným zipováním, tedy přesně tím, co tady neustále prosazujete. Auta do zúžení prostě nelze cpát rychleji, než jak se jede v zúžení, takže rychlost před zúžením je seshora omezená. Co ale lze ovlivnit je plynulost jízdy před zúžením – a zipování vede k plynulé jízdě, cokoli jiného vede k nečekaným situacím, které vedou k brzdění a to vede k poskakování. Když to neznáte z praxe, podívejte se na to video, tam je to krásně vidět, jak malé brzdění vepředu se šíří kolonou dozadu a neustále se zvětšuje, až někdo musí úplně zastavit.

Nikoli, pravidlo zipu zaridi, aby se do toho zuzeni dostala i auta z pruhu ktery zrovna nepokracuje a melo to nejaky rad.

Jenže to, že se tam ta auta z vedlejšího pruhu dostanou bez nějakého zmatkování a brzdění, je podmínkou toho, aby se neposkakovalo. Stále nechápete, že to poskakování v koloně vzniká právě tím nepředvídatelným chováním řidičů, kteří donutí někoho nečekaně brzdit, což se pak lavinovitě šíří kolonou dozadu. Ano, to, že někdo musí nečekaně brzdit, může mít i jinou příčinu, než v okolních autech, ale v kolonách je nejčastější právě to, že se někdo cpe někam, kde není místo.

Zjednodusene receno, pokud by pruh, ktery "mizi" stal a jel by jenom ten "prubezny", porad by byla jeho propustnost stejna jako ted se zipem.

To by platilo jedině v případě, kdyby se nikdo z toho stojícího pruhu nepokoušel dostat do toho průběžného, a zároveň by v tom průběžném pruhu nikdo nepouštěl ty ze stojícího. Což je zajímavá teorie, ale s lidskými řidiči to fungovat nebude.

Zip je jen prostredek, jak tam dostat auta z obou pruhu, nikoli zpusobem, jak zvetsit jeho propustnost (zuzeneho useku, ne mista zipovbni)

Zip je způsob, jak maximálně využít propustnost zúženého úseku. Když se použije jiný způsob, reálně hrozí, že se úzké hrdlo přesune ještě někam před samotné zúžení a kapacita zúžení se pak zbytečně nevyužije. A nejen, že to reálně hrozí, ale reálně se to děje – např. pokaždé, kdžy před zúžením poskakujete v koloně, ale jakmile jste těsně před zúžením, „z ničeho nic“ se to rozjede.

je tedy uplne lhostejne, budou-li se auta radit nejakym civilizovanym zpusobem deset metru pred, sto metru pred nebo kilometr pred

Z hlediska průjezdu zúžením je to lhostejné. Problém je v tom, že když se zipuje dřív, než těsně před zúžením, kolona se zbytečně protahuje dozadu a může ovlivnit místa, která by normálně neovlivnila. Druhý problém je v tom, že aby bylo zipování civilizované, musí všichni zipovat na stejném místě, a k tomu je ideální zipovat až těsně před zúžením – protože ještě později už jednoduše nikdo zipovat nemůže. Nelze dlouhodobě civilizovaně zipovat dřív (i kdyby tam byly vytvořené potřebné rozestupy), protože se vždycky najde někdo, kdo oprávněně dojede až těsně před zúžení, a bude správně chtít zipovat až tam. Jenže s tím ostatní nebudou počítat, budou mít pocit, že předbíhá, a civilizovanost je rázem ta tam, bude se brzdit a kolona za nimi začne poskakovat.

Toliko realny svet, nikoli ten teoreticky, ve kterem auta najizdeji na dalnici s vedomim, ze kdesi vpredu je zuzeni a jednou stejnou rychlosti jako ve zuzeni a s nasobky odstupu (podle poctu pruhu kdesi v dali se zipujicich) pripravenymi pro zipovani.

Teoretický svět tady popisujete vy. V reálném světě řidiči opravdu nebudou disciplinovaně stát v pruhu, který končí, a čekat, až za několik měsíců skončí stavba, aby mohli pokračovat. V reálném světě se v koloně, kde auta mají minimální bezpečné rozestupy (nebo ještě kratší) bude jakékoli přibrzdění vepředu šířit kolonou dozadu a zvětšovat – až někdo bude muset zastavit.

Zip teoreticky jen zkracuje délku kolony a nemění čas, když k tomu ale připočítáte chování lidí, zajišťuje i větší plynulost kolony, čímž může umožnit větší průměrnou rychlost a v důsledku tedy i zkrátí čas v koloně strávený.

[jozka]

[Dalibor Smolík]

Řidič právě má dojet až těsně před zúžení a pak jednoho pustit a před druhého vjet. Nedávno se mi stalo, že jsem byl v levém pruhu, který se zužoval a byl jsem těsně před zúžením, jednoho jsem pustil já a ten druhý zuřivě troubil a chtěl se mi tam nacpat.

[Filip Jirsák]

Pořád nechápu, proč je v zákoně ta formulace „z pruhu, který přestal být průběžným“. Podle mne pruh, který přestal být průběžným, je pruh, který dál pokračuje, ale už není průběžný, je např. odbočovací. Jenže klasický případ, kdy se pravidlo zipu uplatňuje, je naopak případ, kdy jízdní pruh vůbec nepokračuje, nebo pokračuje, ale je neprůjezdný.

[Sten]

Pokud jeden pruh končí, tak se nejdříve mění z průběžného na připojovací (typicky včetně vodorovného značení předběžné šipky).

[Filip Jirsák]

Aha, to má logiku, díky.

[BigBRAMBOR]

Pridal bych dalsi odtavec - zipuji za kazdou cenu. Bohuzel nekteri ridici maji pocit ze zipuje se vsude kde se potkaji dve auta, uz jsem se dostal do krizku s ridicem ktery si vynucoval zipovani pri najizdeni na kruhovy objezd.

[pavlix]

To jsem zažil v Benešově, tam byly docela časté kolony, hlavně při různých opravách, které svedly trojku do města, a lidé tam dokázali zipovat i na kruhovém objezdu, což mi přišlo naprosto skvělé. Ostatně když lidé buď přemýšlejí nad plynulostí provozu jako celku, nebo přebírají zvyklosti pocházející od těch, kteří tak činí, je to daleko lepší než když to jen zapadne někde v zákoně a nikdo to nedodržuje.

[jozka]

Vynucovat si to je nesmysl, ale sam obcas takhle poustim, samozrejme pokud ze sebe nedelam sedici kachnu, ale pro plynulost dopravy (ne plynulost jizdy) to dela hodne.

Protipolem jsou dusevne naruseni jedinci jako ten, co jsem ho potkal nedavno v Jecne. Byla tam kolona ve smeru na IPak v levem pruhu, pravy pruh obcas misto. Napojoval jsem se z posledni ulicky pred namestim a potreboval jsem se dostat do leveho, protoze pravy by mne vyhnal na magistralu smer Nuselak a to jsem nechtel. Pockal jsem az bylo volno, pri popojizdeni kolony, napojil se do praveho, dal blinkr a sunul se do mezery v levem. Pan ve Fabii za mnou se tim citil dotcen, prislapl to a zacal mi mezeru zavirat. Delal jsem jako ze nevidim (ale sledoval v zrcatku a pomalu se sunul do mezery). Vsechno probehlo asi ve 20 km/h a nakonec pan vymekl a prestal mi tam najizdet. Nicmene daval svou nelibost troubenim, kdyz kolona zastavila, svihnul to pres plnou do praveho, zastavil vedle mne a zacal mi nadavat, ja ho ignoroval, protoze fakt nemam naladu na mereni pindiku, tak to zase odstouchl s pres plnou se zaradil zpatky do naseho smeru.

[pavlix]

Jo, to je takovýten těžký kalibr nevyrovnanosti a debility. Když jsem jezdil do Brna, tak jsem tam na to narážel pořád. Tady v Praze jsem míval občas taky potíže, že mě někam nepustili a za mnou začal někdo troubit, že nejedu, ale neobjedu půl prahy jenom proto, že někdo spěchá a několik jiných mi neumožní přejet do správného pruhu. :D

[Michal Kubeček]

Ano, to je další velký problém. Spousta řidičů si neuvědomuje (nebo to předstírá), že pravidlo zipu se aplikuje jen tam, kde jeden z pruhů dál nepokračuje, takže si vynucují "zipování" např. z volnějšího pruhu odbočujícího vlevo do ucpaného pruhu pokračujícího rovně.

Jinak obecně považuji svérázné výklady pravidla zipu za jeden z nejrozšířenějších nešvarů na našich silnicích, společně s bezohledným přejížděním do levého pruhu na dálnici bez ohledu na rychlejší auta, českým dvojblokem, (ne)rozjížděním se na semaforu a zastavování před prázdným nebo skoro prázdným kruhovým objezdem.

[Sten]

Z pruhu odbočujícího vlevo do pruhu pokračujícího rovně by se zipovat mělo, pruh odbočující vlevo se mění z průběžného na odbočovací (pokud není po celé délce odbočovací), tedy „přestal být průběžným“ a platí tam pravidlo zipu.

[pavlix]

Já osobně teda za daleko větší nešvary považuju, když jsou lidé prostě a jednoduše bezohlední a snaží snaží se zákony využívat ve svůj prospěch a na úkor druhých. Já se snažím lidem na silnicích pomáhat. Na nájezdech si dávám práci s tím, abych vždy nájezd umožnil a nikdy nedonutil najíždějícího k rozhodnutí, že to nestíhá a musí zastavit. V pruzích si dávám práci s tím, abych pustil auto, které potřebuje přejet ze svého pruhu do mého, aby mohli cestující pokračovat potřebným směrem. Hlavní silnice jsou trochu výjimka v tom, že často těm, kteří se na ně nemůžou dostat, pomoct nemůžu, ale snažím se o tom aspoň při kolonách.

Podle mě, kdyby 90 % lidí na silnicích fungovali tak jako dneska já, tak je plynulost provozu na úplně jiné úrovni a kdo to nedělá z důvodu jiného než že mu to nedostatek zkušeností a řidičské zručnosti neumožňuje, je u mě kretén, co nemá ve společném prostoru, co pohledávat. Ale i tomu pomůžu, aby věděl, že ne všichni lidi jsou kreténi. No a pokud v dané situaci každý jednomu pomůže a každý jednoho pustí, tak z toho vyplývá zip vcelku přirozeně i bez uzákonění.

Pozdní rozjezt na semaforu, nepouštění rychlejších vozidel jedoucích nad povolenou rychost, pozdní nájezd na kruhový objezd, to jsou všechno takové drobné nepříjemnosti. Řidiči tu dělají běžně daleko horší věci, jako je obecně bezohlednost a nedostatek empatie, středočeská jízda pomalu středem silnice, spoléhání na právo rychlejšího v křižovatkách, blokování napojení se z připojovacího pruhu a obecně přejezdu pruhy kvůli směru jízdy, nerespektování přednosti chodců, nedodržování odstupu, řazení se do pruhů natěsno a bez znamení změny směru jízdy... můžu pokračovat hodně dlouho a pořád to budou věci, které jsou na denním pořádku a přitom jsou daleko závažnější než to, že je někdo mírně omezen v rychlosti pohybu.

[Michal Kubeček]

No, já si rozhodně termín plynulost nepředstavuju tak, že každou chvíli musím zpomalit na 110 jen proto, že se někdo, kdo těch 110 jede, rozhodl, že musí za každou cenu předjet někoho, kdo jede jenom 105. Podotýkám, že to není žádná hypotetická situace, ale každodenní realita, když je lepší den, tak se mi to na 33 kilometrech dálnice stane "jen" pětkrát až šestkrát. Pro mne je právě tohle bezohlednost, která by se měla vymýtit (pokud to snad někdo neví, tak takové chování je v rozporu se silničním zákonem - bohužel ale bez rizika postihu).

Nebo třeba to "jenom" pomalé rozjiždění na semaforu běžně způsobí, že na semaforu, kde je zelená jen 10 sekund (a takových není zrovna málo), za cyklus projedou jen tři auta, protože dva řidiči "zaspali". Výsledkem je, že kolona před semaforem narůstá do neuvěřitelných délek.

[Filip Jirsák]

Já tedy za bezohlednost považuju naopak to, když si někdo myslí, že když on chce jet rychle, tak mu to musí všichni okolo umožnit.

pokud to snad někdo neví, tak takové chování je v rozporu se silničním zákonem

Ne, v rozporu se silničním zákonem to není. V zákoně není žádné právo na rychlou jízdu. Porušením zákona by to bylo jedině tehdy, pokud by vás ohrozil, tj. vjel by před vás tak, že byste musel prudce brzdit. Případně by to mohlo být porušením zákona, pokud by jel bezdůvodně pomalu, ale o tom, proč jede tak jak jede, víte vy z jiného auta houby.

[Michal Kubeček]

Porušením zákona by to bylo jedině tehdy, pokud by vás ohrozil,

Nesmí ani omezit, ohrozit už vůbec ne (ale i to se bohužel celkem běžně děje, nejčastěji ze strany řidičů kamionů a dálkových autobusů).

pokud by jel bezdůvodně pomalu, ale o tom, proč jede tak jak jede, víte vy z jiného auta houby

Ehm... bavíte se pořád ještě o situaci, kdy někdo z vlastní vůle přejede do levého pruhu za účelem předjíždění o chloupek pomaleji jedoucího vozidla místo toho, aby prostě zůstal v pravém pruhu a počkal, až v levém nebude nikoho omezovat?

[Filip Jirsák]

Nesmí ani omezit, ohrozit už vůbec ne

Ale kdepak, nesmí ohrozit:

Zákon č. 361/2000 Sb., § 17, odst. 2:

Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.

Zákon č. 361/2000 Sb., § 17 odst. 5:

Řidič nesmí předjíždět: … c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích, …

Ehm... bavíte se pořád ještě o situaci, kdy někdo z vlastní vůle přejede do levého pruhu za účelem předjíždění o chloupek pomaleji jedoucího vozidla místo toho, aby prostě zůstal v pravém pruhu a počkal, až v levém nebude nikoho omezovat?

Ano, bavíme. Předjíždějící řidič samozřejmě může z dobré vůle nechat projet rychlejší auto v levém pruhu – pokud se ke mně blíží jedno auto a za ním je volno, tak s předjížděním počkám, pokud to jde. Ale pokud tam přijíždí jedno auto za druhým, dotyčný by se k předjíždění nikdy nedostal, kdyby nikoho nechtěl omezit. Zvlášť když v tom levém pruhu mnozí jedou podstatně přes limit. Tak holt zpomalí ten v levém pruhu a počká, až ten předjíždějící předjíždění dokončí.

V zákoně opravdu žádné právo na rychlou jízdu není. Rychlejší řidič nemá přednost před pomalejším, a jde jenom o to, zda si řidiči vzájemně vyjdou vstříc. Což samozřejmě platí na obě strany, že někdy může vyjít vstříc pomalejší rychlejšímu tím, že ho nechá předjet a zařadí se až za něj, a stejně tak může rychlejší vyjít vstříc pomalejšímu tím, že přibrzdí a pustí ho při tom předjíždění před sebe. Např. když předjíždím v levém pruhu a vidím, že se v pravém pruhu blíží osobák k výrazně pomaleji jedoucímu náklaďáku a vidím, že je nestihnu předjet tak, aby mohl osobák bezpečně začít předjíždět až za mnou, raději přibrzdím, aby ten osobák měl místo a věděl, že o něm vím a že ho pouštím a nemusel řešit, zda má brzdit před náklaďákem nebo přidávat přede mnou.

[xvasek]

To máš blbé paragrafy, ten § 17 odst. 2 se aplikuje například pokud odbočuješ z hlavní doleva a není odbočovací pruh, pak logicky ty za sebou omezíš, protože musí zpomalit / zastavit. Na víceproudé silnici potřebuješ §12 odstavec 5, který je citovaný v článku a při přejíždění mezi pruhy nesmíš ani omezit.

[vencour]

Neni to jen omezení při odbočení vlevo? I proto se v tomto případě nebere předjíždění vpravo za chybu, ne?

[Filip Jirsák]

To máš blbé paragrafy, ten § 17 odst. 2 se aplikuje například pokud odbočuješ z hlavní doleva a není odbočovací pruh

Jo, a proto se § 17 jmenuje „Předjíždění“.

Na víceproudé silnici potřebuješ §12 odstavec 5, který je citovaný v článku a při přejíždění mezi pruhy nesmíš ani omezit.

Tady se ovšem nebavíme o přejíždění z pruhu do pruhu, bavíme se o předjíždění na dálnici, takže o situaci, kdy levý pruh slouží jenom k předjíždění (nebo souběžné jízdě). Při předjíždění nesmím ohrozit toho, kdo je za mnou, ale zároveň mu vůbec nemusím při předjíždění dávat přednost.

[xvasek]

Aha, skoro se mi zdálo, že při předjíždění chceš i měnit pruh. Pokud ne, tak máš pravdu - jakmile nepřejíždíš z pruhu do pruhu, tak omezovat můžeš - což dělá i ten autobus. Pokud dokončí změnu pruhu, aniž by při tom někoho ohrozil nebo omezil, může klidně omezovat, dokud nezačne zas měnit pruh.

[Filip Jirsák]

Podle mne je ustanovení o jízdě v jízdních pruzích obecné, a ustanovení o předjíždění je ustanovení speciální, a má tudíž před ustanovením obecným přednost. Pokud by to byla ustanovení, která se aplikují současně, nevidím důvod, proč by ustanovení o předjíždění opakovalo stejné věci, které jsou už v ustanovení o jízdě v pruzích. K čemu je podle vás v zákoně ustanovení, že předjíždějící řidič nesmí ohrozit řidiče za sebou, když podle vás podle jiného ustanovení je nesmí ani omezit?

[xvasek]

Já teda nejsem žádný právník, ale podle mého výkladu platí všechna pravidla najednou současně, dokud není uvedeno jinak. Je to tam vícekrát, protože přejíždět z pruhu do pruhu můžeš kdykoli, i když nepřejíždíš - například když jedeš do odbočovacího pruhu. Naopak předjíždět můžeš, aniž bys přejel z pruhu do pruhu - když jsi pořád v levém. Pokud předjíždíš a přitom měníš pruh, přijde mi celkem logické, že se na tebe vztahují pravilda jak pro předjíždění, tak pro změnu pruhu, a to opravdu současně.

To bys taky mohl přijít s tím, že při předjíždění můžeš telefonovat, protože zákaz telefonování platí obecně, ale při speciálním ustanovení o předjíždění není o zákazu telefonování nic řečeno, takže se to může.

[Filip Jirsák]

Já teda nejsem žádný právník, ale podle mého výkladu platí všechna pravidla najednou současně, dokud není uvedeno jinak.

Nikoli, je to obecný princip využívaný všude v právu, že když jsou dvě normy v konfliktu, má úprava speciálního případu přednost před úpravou obecnou.

Pokud předjíždíš a přitom měníš pruh, přijde mi celkem logické, že se na tebe vztahují pravilda jak pro předjíždění, tak pro změnu pruhu, a to opravdu současně.

Která pravidla z přejíždění do jiného pruhu by se v takovém případě uplatnila, která zároveň nějakým způsobem neřeší pravidla pro předjíždění? Asi jedině to pravidlo o zákazu omezení aut za vámi, které by ovšem tím pádem bylo v pravidlech o předjíždění úplně zbytečné, dokonce zavádějící.

To bys taky mohl přijít s tím, že při předjíždění můžeš telefonovat, protože zákaz telefonování platí obecně, ale při speciálním ustanovení o předjíždění není o zákazu telefonování nic řečeno, takže se to může.

Jenže v pravidlech pro předjíždění není ani slovo o telefonování, takže to samozřejmě nemůže rušit obecnou úpravu. Ale vybočování, ukazování směru a přednosti pravidla pro předjíždění řeší – takže jednu situaci propisují dvě různá pravidla, a v takovém případě právě platí to, že speciální úprava má přednost před obecnou.

[xvasek]

V kterém bodě jsou ty pravidla v konfliktu? "Neohrozit a neomezit" přece není v konfliktu s "neohrozit". Z čeho usuzuješ, že pravidlo o předjíždění je obecné a pravidlo o přejíždění z pruhu do pruhu je speciální? Teď se mi to plete, nebo pravidlo o přejíždění z pruhu do pruhu obecné a o předjíždění speciální? Čert se v tom vyznej, teré je teda obecné a které speciální a jak to jde v té vyhlášce poznat?

[Filip Jirsák]

"Neohrozit a neomezit" přece není v konfliktu s "neohrozit".

Je to v konfliktu. První pravidlo říká, že nesmí ohrozit ani omezit, druhé pravidlo říká, že nesmí ohrozit, ale může omezit. Pokud by měla platit obě dvě pravidla zároveň, platí, že zároveň může i nemůže omezit. A to nelze, nemůže platit něco a zároveň opak toho samého.

Čert se v tom vyznej, teré je teda obecné a které speciální a jak to jde v té vyhlášce poznat?

Přejíždět z pruhu do pruhu lze z různých důvodů, např. je to pruh odbočovací a vy se chystáte odbočit. Nebo je to připojovací pruh, který bude končit, takže se potřebujete dostat do průběžného pruhu. Nebo je v obci více pruhů, jiný pruh jede rychleji a vy chcete jet v něm. Ty pruhy jsou dokonce často pojmenované podle toho, k čemu slouží (odbočovací, připojovací, vyhrazený)… Předjíždění je speciální manévr, který rozhodně nezahrnuje např. odbočování z odbočovacího pruhu nebo připojování z připojovacího pruhu.

[xvasek]

Takže v zásadě tvrdíš, že pokud jedno pravidlo říká, že musíš udělat A a B a druhé pravidlo říká, že musíš udělat B, znamená to, že obě pravidla jsou v konfliku a tím pádem A dělat nemusíš? No, ... dobře. OK.

[pavlix]

To je podle mě úplně klasický případ jirsákovské logiky.

[Filip Jirsák]

Je běžné, že v zákoně jsou pravidla, která se mohou uplatnit pro stejnou situaci, ale ta pravidla jsou různá. A v takovém případě platí, že přednost má speciální ustanovení před obecným. Například chodec smí přecházet silnici jedině tehdy, pokud neohrozí sebe ani ostatní účastníky silničního provozu a nedonutí řidiče náhle brzdit nebo měnit směr jízdy. Zároveň nesmí řidič ohrozit ani omezit chodce na přechodu pro chodce. Podle vašeho výkladu by tedy platilo, že má na přechodu zároveň přednost řidič před chodcem i chodec před řidičem. Což je samozřejmě nesmysl, není možné obojí zároveň – a na přechodu pro chodce platí přednost chodce, protože je to speciální úprava, která má přednost před obecnou úpravou (která platí mimo přechod pro chodce).

To vaše tvrzení je příliš obecné, já jsem nic tak obecného netvrdil. Jinak samozřejmě platí, že dvě různá pravidla mohou být navzájem v konfliktu. Pokud máte pravidlo A, že v pondělí v 18:00 chodíte na večeři do restaurace, a pravidlo B, že 1. den v měsíci se chodíte v 18:00 zaběhat do parku, budou v pondělí 1. ta pravidla v konfliktu, protože nemůžete zároveň večeřet v restauraci a zároveň běhat v parku.

[Michal Kubeček]

druhé pravidlo říká, že nesmí ohrozit, ale může omezit

Nevím jak vy, ale já tam žádné "může omezit" nevidím. Ani v zákoně, ani ve vaší citaci.

[Filip Jirsák]

To plyne z všeobecně známého pravidla, že co zákonem není zakázáno, je povoleno. Pokud vás zajímá přesné znění zákona, pak je to Ústava ČR, Článek 2, odst. 4:

Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Vzhledem k tomu, že zákon v tomto případě nezakazuje omezit, pak platí, že může omezit.

[Michal Kubeček]

Myslel jsem, že mne absurditou své argumentace nedokážete překvapit, ale jako už mnohokrát jsem byl usvědčen z naivity. :-)

Ten ústavní článek se samozřejmě vztahuje na zákon jako celek - nebo ještě spíš celou sbírku zákonů. Ne na kterýkoli izolovaný odstavec. Jinak by byl vnitřně rozporný nejspíš každý zákon.

Kdybych přijal vaši argumentaci, znamenalo by to např. že protože specifické ustanovení o jízdě v pruzích mi explicitně nezakazuje překračovat povolenou rychlost nebo blikat modrým majáčkem, má přednost před obecným ustanovením, které mi to zakazuje vždy a všude, takže v této konkrétní situaci to dělat smím, stejně jako v podstatě cokoli z obecných "řidič nesmí".

[Filip Jirsák]

Když vám něco nepřikazuje žádný odstavec v daném zákoně, nepřikazuje vám to samozřejmě ani ten zákon jako celek. Kde by se ten příkaz v zákoně vzal, jinak než v jeho odstavcích? A když nějaký příkaz nebo zákaz není v žádném odstavci žádného zákona, není samozřejmě ani v celé sbírce zákonů.

Já jsem tím, že „může omezit“ samozřejmě nemyslel, že to není napsané v jednom odstavci. On ten zákaz „nesmí omezit“ pro diskutovaný případ není nikde v celé sbírce zákonů – proto platí, že může omezit. Pokud si myslíte, že platí i „nesmí omezit“, není přece nic jednoduššího, než uvést konkrétní ustanovení zákona, které to zakazuje.

Specifické ustanovení o jízdě v jízdních pruzích nijak neřeší rychlost, není tedy vůči ustanovení o rychlosti úpravou speciální, a tedy platí obě ustanovení zároveň – nedochází tam k žádnému konfliktu.

Absurdní je váš výklad, že když je v zákoně napsáno, že řidič nesmí ohrozit ani omezit, znamená to, že řidič nesmí ohrozit ani omezit – a že když je v zákoně napsáno, že řidič nesmí ohrozit, znamená to vlastně taky, že nesmí ohrozit ani omezit. Tak to samozřejmě není, samotné „nesmí ohrozit“ znamená něco jiného. To, že zákon rozlišuje „ohrozit a omezit“ a jen „ohrozit“ má svůj důvod, v těch dvou případech se řidiči mají chovat jinak. Dobře je to vidět na příkladu autobusu vyjíždějícího ze zastávky v obci – řidič autobusu nesmí řidiče za ním ohrozit, ostatní řidiči nesmí autobus ohrozit ani omezit. Znamená to tedy, že autobus má při výjezdu přednost, může ostatní auta omezit (tj. ostatní auta kvůli němu mohou být přinucena brzdit nebo i zastavit) – ale nesmí je ohrozit, pokud už je např. přijíždějící auto tak blízko, že nemůže autobusu bezpečně dát přednost.

[Michal Kubeček]

Asi jsem měl nahlédnout marnost svého počínání předem.

[Filip Jirsák]

Pokud chcete diskutovat ale nechcete uvádět své argumenty ani vyvracet argumenty oponentů, je to opravdu marné počínání. Já myslím, že jsem argumenty na obhajobu svého tvrzení uvedl, netuším, co bych ještě mohl udělat víc.

[Michal Kubeček]

Ne, s vámi opravdu diskutovat nechci. Byl to omyl, na okamžik jsem zapomněl, že váš logický systém je nekompatibilní s mým, takže jakákoli diskuse ztrácí smysl na samém počátku. Omlouvám se všem, jejichž čas jsem tímto promrhal.

[PepaSFI]

ikdyž s Jirsákovou logikou taky občas nevím kudy kam, v tomhle případě má vpodstatě pravdu. Jen bych moc nemíchal do sebe pojmy "omezit" a "přednost", v zákoně to má každé svou mírně odlišnou definici.

A coby cynický praktik doporučuju moc se v tom nehrabat. Ono rozlišení mezi těmi pojmy je velice vratké a v reálu může být vykládáno všelijak. Někoho trošku omezíte a on to bude vidět jako ohrožení protože musel brzdit tak že se mu vylilo kafe, mobil s rozepsanou SMS vletěl i s cigaretama kamsi dopředu, zapalovačem si málem vypálil vočičko a papíry co chystal do práce se rozlítly po celým autě.

[Filip Jirsák]

Jen bych moc nemíchal do sebe pojmy "omezit" a "přednost", v zákoně to má každé svou mírně odlišnou definici.

Já bych to normálně taky nemíchal. Ale „neohrozit“, „neomezit“ i „dát přednost“ jsou různé způsoby, jak se řeší konflikt v jízdě/chůzi účastníků silničního provozu. Lidově se často všem třem typům říká „dát přednost“. „Dát přednost" jsem použil jenom proto, abych „neomezit“ nějak opsal. Pokud jsem tím někoho zmátl, tak se omlouvám.

[xvasek]

Já tedy nechci být hnidopich, ale on ten zákon celkem přesně definuje všechny tři pojmy - "ohrozit", "omezit" i "dát přednost", to nemá s lidovou slovesností co dělat.

Jako disclaimer rovnou napíšu, že jakákoli odpověď od Filipa Jirsáka je pravdivá a nemá tudíž valného smyslu na ni reagovat.

[Filip Jirsák]

Když je pro vás tak těžké přečíst si předchozí komentáře a pochopit kontext diskuse, tak raději nereagujte vůbec. Moje odpověď samozřejmě nemusí být pravdivá, ale polemizováním s něčím, co jsem nikdy netvrdil, to moc nevylepšíte.

[mpistora]

To je taková kulantní dikce zákona. Nikde nepoužívá "smí omezit", ale připouští to, v takovém případě používá samotné "nesmí ohrozit". Pro "nesmí omezit" zase používá "nesmí ohrozit ani omezit". A vůbec nikde nepoužívá ani nepřipouští "smí ohrozit".

[prqek]

Pokud předjíždíš a přitom měníš pruh

To IMHO moc dobře nejde. Já vždycky nedjřív změním pruh (tedy pokud je to potřeba) a pak předjíždím. Dělat oba manévry naráz mi přijde jako kaskadérský kousek.

[pavlix]

Ehm... bavíte se pořád ještě o situaci, kdy někdo z vlastní vůle přejede do levého pruhu za účelem předjíždění o chloupek pomaleji jedoucího vozidla místo toho, aby prostě zůstal v pravém pruhu a počkal, až v levém nebude nikoho omezovat?

No já jsem se o tomto případu nebavil ani na chvíli, o čem se bavíte vy ostatní, je druhá věc. :) Co se týče předjíždění u profesionálních řidičů velkých aut. Vadí mi to, zdržuje mě to, ale jsem tolerantní a prostě to ustojím. Vážně si myslím, že jsou na silnici horší věci.

A když už jsme u toho, tak jsem vyjížděl před lety z kopce z benzíky s půjčenou starší Astrou a navzdory rezervě jsem nebyl schopný najet, protože to za mnou kamion prostě pustil a já jsem slabším motorem nevyrovnal rychlost (což mohlo být tak aspoň 120 km/h, na I/3, tedy desítky km/h nad povolenou rychlostí) a musel jsem zastavovat na konci připojovacího pruhu. To mi třeba přijde jako větší sviňárna, než že člověka jenom trochu zdrží a přitom to snad ani není postižitelné, když už se chceš bavit o „velké“ silniční dopravě.

[xvasek]

Doufám, že na ty předjíždějící 110 hodně blikáš a najíždíš jim deset centimetrů za zadek, protože to jim často hodně pomůže. Až tuto bezohlednost vymýtíš, můžeš trávit s rodinou denně asi tak o třicet pět* sekund víc.

Ad *: Pokud se ti to stane pětkrát za jízdu, tak pokud počítáš, že delta rychlostí je 5km/h a pro bezpečné předjetí je potřeba urazit cca delta 50m touto sníženou rychlostí, je čistá delta dráhy těchto předjížděcích manévrů cca 50m * 5 = 250m, to při 5km/h dává 180 sekund čistého času předjíždění, kdy jedeš sníženou rychlostí za předpokladu, že ti to "přejížděč" hodí těsně před čumák. Protože pokud už začal předjíždět dříve a je třeba v polovině manévru, měl by sis to odečíst, ale berme nejhorší případ, protože svět se s tebou nemazlí. Taky musíme přičíst čas, kdy se z těch 110 rozjíždíš zase na 130, protože máš plečku, započtu ti to na 20 sekund, takže je nutno připočítat k našim 180s ještě 50s (5 * 10s, což je zpomalení mormalizované na 110km/h), takže řekněme, že díky tomu celých 230 sekund strávíš ve 110km/h místo 130km/h. Tzn. delta 20km/h * 230s znamená, že kdybys to kulil 130 celou cestu, byl bys o 1,28km dále. To při rychlosti 130km dělá 35,38 sekundy.

[pavlix]

Většině lidí nevadí, že přijdou o desítky sekund za celou cestu, ale reagují podrážděně, protože je jim nepříjemný ten samotný čas, kdy jsou zdržováni. Na mě například troubil řidič slavného Passatu 5c3 0007 (později způsobil ) před Benešovem prostě proto, že jsem ho zdržoval tím, že jsem zpomaloval do kolony, kde se ale stejně muselo nakonec úplně zastavit a přestože ze vzteku přejel do pravého pruhu, zůstal za mnou. Slavným se stal asi o měsíc později. Někdo v sobě sebeovládání má a někdo nemá a u některých to končí tak, že zabíjejí druhé lidi.

[Petr Tomášek]

Doufám, že na ty předjíždějící 110 hodně blikáš a najíždíš jim deset centimetrů za zadek, protože to jim často hodně pomůže. Až tuto bezohlednost vymýtíš, můžeš trávit s rodinou denně asi tak o třicet pět* sekund víc.

Já, pokud jedu 180km/h a vrazí mi tam někdo (většinou kupodivu ženská) ve 110km/h, tak na něj/ni troubím a blikám (pochopitelně naprosto legálně, jelikož je to k odvrácení nebezpečí viz §16 StVO).

[xvasek]

Nás v autoškole učili, že když nekdo trubí a bliká, tak není v nebezpečí, protože kdyby v nebezpečí byl, tak by tady tyto činnosti nestíhal provádět. Ale jsk si to vyloží Kobra 11 už nechám na nich.

[pavlix]

Kobra by to nemusela až tak moc řešit, když jede 180 km/h.

[Petr Tomášek]

Buď ti unikají základní souvislosti nebo znalosti.

[pavlix]

To je klidně možné.

[Petr Tomášek]

Tak to tě lituju, že's musel dělat takovou autoškolu

[xvasek]

Už ti někdy někdo vjel do cesty tak, že jsi do něj naboural? Stihl jsi ho předím ještě protroubit?

[Petr Tomášek]

Už ti někdy někdo vjel do cesty tak, že jsi do něj naboural?

Ne, ale už jsem mnohokrát zatroubením zabránil srážce, např. když se řidič vozidla očividně předem nepodíval do zrcátka před změnou pruhu, když očividně neodhadl moji rychlost nebo když se snažil zahájit přejíždění do mého pruhu právě ve chvíli, když jsem byl v jeho mrtvém úhlu (a on předtím asi nedával pozor)...

Ale je pravda, že takovéto situace předvídám a dost často jedu s nohou nad pedálem brzdy a rukou připravenou na klaksonu...

[Petr]

Rakousko, nemecko- zipovani zadny problem pokud se neobjevi cech, slovak, madar, rumun. Jeste i ital umi zipovat. Ve Francii jak kde, ale obecne je to lepsi nez v CR. Na vychod od CR, tedy SR, HU, RO,... plati pravo silnejsiho a zipuje se dle toho. Kdyz vidim blbce co neumi zipovat, spoustim okenko a ptam se slusne jestli ma ridicak kdyz neumi zipovat. Vetsina ridicu je prekvapive agresivni.

[Grunt]

Vetsina ridicu je prekvapive agresivni.

Je to dáno (strávní) kulturou. Mám takového postaršího kolegu co je schopen při dopravní zácpě na pouštějící vozidlo otevřít okénko a odpovídajícím způsobem na něj vyřvávat. Obávám se pouze dne kdy protější strana stáhne okénko. Obecně čím víc na východ o to větší bezmozci. U nás to není až tak strašné.

[brouk pytlik]

Ze své zkušenosti (a díky řidičům vychovanými našimi autoškolami, kde je levý pruh tabu a vůbec zipovat neumí), byl vždy rychlejší ten levý pruh. Důvodů je několik:

1. Řidič špatného pruhu vyměkne a řadí se s předstihem dlouho před překážkou. 

2. Řidič špatného pruhu je nervózní, aby to stihnul a řadí se sice už blíže, ale pořád tak 20 m před překážkou, čímž opět musí dát přednost těm, co jeli původně za ním a kteří se řadí u překážky.

3. Pokud je ještě pruh připojovací, řadí se z druhé strany další auta, čímž je jich v tom správném zase čím dál více.

4. Někteří jsou za volantem pořád nervní a mají pocit, že někdo předbíhá a chytají nerva jak kdyby jim šlo o život. Když někdo "spěchá", neřeším to, protože občas spěchám taky. Chybí tady soudnost- když spěchám já, je to opodstatněné, když někdo jiný, je to debil...

[xvasek]

Když se ostatní řadí moc brzy, tak má člověk tři možnosti: jet v průběžném pruhu a posouvat se jak šnek, jet v končícím a nacpat se až dopředu nebo - a to dělám já - jet končícím pruhem vedle nějakého jiného auta a vytvořit tak špunt v tom "rychlém" pruhu. Následný zip je pak mnohem lidštější, protože řidič v "pomalém" pruhu je rád, že ho nepředjela spousta aut a tak mě automaticky rád pustí a lidi za mnou nemají tendenci zařadit se předčasně. Navíc se kolona rozjede. Jenom je to technicky špatně, nemám tam co brzdit.

[brouk pytlik]

Ta poslední věta mne odradila od dštění ohně :) Ale nebylo by lepší, kdyby se řidiči řadit uměli a tys neporušoval pravidla? Protože takhle se řadíš pod bod č.4 s doplněním "řidiče vychovávače" a jenom svým chováním podporuješ současný špatný status quo.

[pavlix]

Nemyslím si, že je to případ řidiče vychovávače. Řidič vychovávač dělá úkon, který je ve skrze špatný, s čistě negativními přímými důsledky, s představou lepšího chování stejného řidiče v budoucích situacích. Různé formy blokování mají za cíl vynutit určité chování v tu chvíli, to je trochu jiný případ.

[brouk pytlik]

A nemyslíte si, že blokování celého jízdního pruhu se neřadí ke špatnému úkonu s čistě negativními přímými důsledky, s představou lepšího chování stejného řidiče v budoucích situacích - tzn. aby "nepředbíhal"? A to jenom protože ostatní řidiči jsou natolik neschopní se řadit správně?

[xvasek]

Nemyslím. Samotným zůžením takto na chvilku projede stejné nebo větší množství aut a zip chvilku potom funguje lépe - řidiči se zařazují správně později. Nevidím u toho žádné negativní důsledky.

[jozka]

Samotneho mne prekvapuje, kolik lidi ma problem pochopit, ze rychlost prujezdu je dana kapacitou ve zuzeni, nikoliv kolik pruhu je predtim a jak rychle se zipuje (kdyz pominu vyslovene zmatkare pri vlastnim zipu).

[xvasek]

To by byla teoreticky pravda, kdyby se zipovalo normálně. Ale protože se normálně často nezipuje, tak vzniká omezení právě v tom zipování, ne v kapacitě zúžení. Jeden nechce pustit, tak ten, co se má zařadit, zastaví s blinkrem a je vyměklý tak, že někdo další musí úplně zastavit a probliknout ho, aby se už konečně rozjel a tak dále. V samotném zúžení už pak jede méně aut, než by tam v pohodě vešlo.

[jozka]

Coz je presne duvod, proc tvrdim, ze treba na dalnicich je zverstvo nutit ridice zipovat tesne pred zuzenim. Kdyz se plynule zarovnaji sto, dveste metru predtim, riziko takovych situaci prudce poklesne a na plynulost dopravy to nema vliv. na rozdil od rozdilne kapacity silnic o rozdilnem poctu pruhu. Prosta fyzika...

[Filip Jirsák]

Riziko jakých situací poklesne? Když se řidiči budou do průběžného pruhu cpát každý na jiném místě, vzniká z toho nejistota, protože nikdo neví, kdo se kdy bude cpát do jiného pruhu, někdo se tam bude cpát předčasně, když tam ještě není místo – akorát z toho vzniká zmatek. Největší jistotu mají řidiči tehdy, když k zipování dochází na jednom místě, to je velmi předvídatelné. Nevychází vám to ani z fyzikálního hlediska, protože ani z fyzikálního hlediska nedává žádný smysl nechávat kus jízdního pruhu prázdný.

Vy jste právě ten případ, že když tomu nerozumíte, nemáte nad tím špekulovat a pokoušet se něco vymyslet, a máte se tupě řídit zákonem. Výsledek bude mnohem lepší, než ty vaše vynálezy.

[jozka]

To vis, ze jo... ale svet je o neco slozitejsi, nez se autistum zda.

[pavlix]

V tomto má výjimečně pravdu. Pokud člověk dokáže jen teoretizovat a nedokáže to převést do bezpečnosti a plynulosti provozu, měl by si to nechat na doma a na silnici by se měl chovat alespoň podle pravidel, když už víc nezvládá.

[jozka]

Jenze ja to mam z praxe. V podtste ctvrtstolete... (sakra). To, o cem on pise je krajni a ne az zas tak vyznamny faktor. Protoze ten hlavni problem je skutecne v tom, ze dva (tri) pruhy jednim rovnocenne neprocpes. To, jestli se to do jedno zasune plynule deset nebo sto metru pred omezenim je vedlejsi. Akorat v tom spojovani deset metru pred je prave ten problem, ze se to muze za urcitych okolnosti delat pod tlakem a je vetsi moznost chyby (jak rikaval jedn muj spoluzak, nas dokonalych je malo).

A jak jsem psal, ve meste zipovat, zipovat, zipovat... ale stejne se nikdy nedonutim na Povltavske jet do leveho, abych pred zuzenim do jednoho u Matfyzu zipoval, zustanu z lenosti v pravem. Nicmene by mne fakt nenapadlo tam nekoho, kdo na to liny neni, nepustit. Nebo v Tupolevove pred kruhakem u Globusu... pravej buspruh, vsichni jedou levym. Rada se zacne sunou pro pravyho, v levym najednou vznikne kus volnyho mista a nekdo hned vystreli a o dve mista vepredejc se zacne cpat do pravyho mezi auta, misto, aby plynule jel s proudem, coz je podle meho v takovem pripade nejbezpecnejsi.

A vubec mne uz nebavi to generalizovani, to, co u nas, to by se na zapade (vychode) nestalo. Par zemi jsem sjezdil a v nekterych vecech se zas tak moc neodlisujeme.

[Filip Jirsák]

Ano, a právě pro takové, jako jste vy, kteří si myslí, že to znají z praxe a mají to na háku, je to pravidlo jasně dané v zákoně. Abyste nad tím nepřemýšlel, neaplikoval své bláznivé teorie „z praxe“ a udělal to tak, jak se to udělat má.

Protoze ten hlavni problem je skutecne v tom, ze dva (tri) pruhy jednim rovnocenne neprocpes.

Nikoli, právě že to ten hlavní problém není. Stačí k tomu trocha logického uvažování. Pokud v tom zúženém místě nedojde k nehodě, auta tudy plynule projíždějí. Takže tím těžko můžete vysvětlovat to, proč auta před zúžením stojí. Pokud si to nedokážete představit, tady to máte pěkně animované.

Akorat v tom spojovani deset metru pred je prave ten problem, ze se to muze za urcitych okolnosti delat pod tlakem a je vetsi moznost chyby (jak rikaval jedn muj spoluzak, nas dokonalych je malo).

Pod tlakem se to dělá akorát v případě, kdy někdo iniciativně „zipuje“ dřív a vytváří v tom chaos. Když se zipuje správně, všichni včas vědí kdy budou zipovat, kde budou zipovat, s kým budou zipovat. Mají dostatek času vytvořit si dost místa. Jakmile někdo zipuje dřív, cpe se do místa, kam se ještě nevejde, všichni za ním musí brzdit aby se tam vecpal, a pak musí brzdit ještě jednou, aby se zase udělaly správné rozestupy, protože on ten průběžný pruh zahustil a jedno zipovací místo zrušil. Zatímco ti v končícím pruhu musí přidat, aby tu mezeru po něm zacelili. Takže všichni okolo musí řešit chaos, který vyvolal ten jeden přejížděč, který iniciativně zipoval dřív – a pak opravdu může nastat problém, že někdo musí jednat pod tlakem.

Právě proto vám píšu, že nemáte nic vymýšlet a jet přesně podle pravidel až na konec pruhu. Usnadníte tím život všem okolo.

[jozka]

Stejne se jeden divi, proc se kvuli kapacite stavi vicepruhove komunikace, kdyz na poctu pruhu nezalezi.

Co se te animace tyce, uz ten prvni priklad je proti predpisum i proti zasadam bezpecne jizdy Ma smysl to komentovat dal?

[Filip Jirsák]

kdyz na poctu pruhu nezalezi

To ale tvrdíte jenom vy poprvé v tomto komentáři. Až budete pátrat, kde jste udělal chybu, zkuste se zamyslet například nad tím, jestli „hlavní problém“ je totéž jako „jediný problém“. A pak si zkuste ještě jednou přečíst můj předchozí komentář a znovu promyslet to, jestli samotné zúžení, ve kterém auta plynule jedou, opravdu může způsobit to, že se před zúžením auta zastaví.

Co se te animace tyce, uz ten prvni priklad je proti predpisum i proti zasadam bezpecne jizdy Ma smysl to komentovat dal?

Nikdo po vás nechtěl, abyste to komentoval. Najděte si tam část, která ukazuje, jak nepravidelnost při jízdě v koloně (když někdo náhle brzdí) způsobuje dopravní zácpu (před tím problematickým místem, kde někdo brzdil).

[jozka]

Auta, zadnym zuzenim plynule neprojedou, toho si muze vsimnout kdokoliv, kdo uz nekdy takovym zuzenim projizdel, protoze by museli mit ridici, jak uz popsal PepaSFI mit predtim pripravene dvojnasobne mezery nebo zkratit stavajici. Pokud tomu tak neni, musi se vytvorit a u toho se co? Snizuje rychlost... a v krajnim pripade, pokud uz jede pomalu i zuzeni, tak co? Ano, zastavi...

Na tohle fakt troclenka nestaci...

Na tom videu si nebudu nic hledat, kdyz vidim, ze hned prvni pripad je nesmyslny. Je to takove to klasicke, je to pravda, protoze jsem vam to nakreslil.

[smazáno]

zajed si na vylet na zapad a koukej na ty zazraky :-P

[jozka]

To je kytat nebo existuje nejaky zapad, ktery neznam. Neco zapadnejsiho nez Nemcko, Rakousko ci Francie?

[smazáno]

Zrovna Francouzi jezdi jako jeste vetsi hovada nez cesi ale Nemci teda zip umi.

Co se tyka obecne plynulosti provozu tak Anglie (zvlast kolem Londyna) - tam to vzhledem k intenzite provozu funguje vylozene skvele.

[jozka]

Tak to jsem jezdil asi po jine Francii a Nemecku. Zipovani jsem zazil, ale nejak moc se to nelisilo od toho, co zazivam tady. Asi jezdim po divnych oblastech.

Jinak hur nez tady se mi jezdilo urcite v Polsku, divocina je i Balkan, ale tam az na vyjimky nebyl tak husty provoz abych z toho mel nejake vyrazne osypky.

[smazáno]

Tak samo myslim dalnice. Ve mestech to plynule nejde.

Priste ti to natocim :-P.

[pavlix]

Já tuhle glorifikaci „západu“ nemám moc rád, ono se většinou ukazuje, že jde buď o individuální zkušenost, nebo pouhé přání. Věřím, že jsou v řízení jisté rozdíly, ale že by si lidé třeba v Německu dokázali na zúžení vytvořit rozestupy a sepnout se zcela plynule, to bych fakt neřekl. Navíc je na západ od Německa ještě Francie. :D

[smazáno]

Samozrejme, ze se jedna pouze o moje zkusenosti, nic jinyho.

Glorifikaci zapadu bych to nenazyval. Jak sam rikas, Francie je "zapad" a ridi tam jako jeste vetsi hovada nez cesi :).

[Petr Tomášek]

Já tuhle glorifikaci „západu“ nemám moc rád, ono se většinou ukazuje, že jde buď o individuální zkušenost, nebo pouhé přání.

To je blbost. Němci sice taky dost jezdí prasácky, ale mezi Němci a Čechy je dost kvalitativní skok. Jsou některé věci, které si Němci naprosto nelajstnou, protože to prostě je nebezpečné. Například předjíždění v obci (v DE zakázané), předjíždění tam, kde není rozhled, atd. Ten skok mezi Německem a Českem a hlavně totální bezohlednost Čechů je naprosto markantní. Mluvím teď o bývalých „západních Němcích“, východní Němci mají v té bezohlednosti blíže k Čechům.

[vencour]

Co pozoruju, tak hlavně Němci jezdí městem pomalu a staví před každým přechodem. Když je vidim v ČR.

[Petr Tomášek]

tak hlavně Němci jezdí městem pomalu

Spíš bych napsal, že městem jezdí podle předpisů. Ono taky ve městě je daleko větší pravděpodobnost, že tam člověku vlítne třeba děcko. Naopak česi na to serou a jezdí bezohledně třeba šedesátkou nebo ještě víc.

staví před každým přechodem

Taky debilně napsaný. Němci prostě jenom dávají přednost chodcům, anžto je to povinnost, češi na to zvysoka serou. Je to dáno hodně taky tím, že po zavedení přednosti chodců na přechodu u nás policie spustila kampaň, že to neznamená absolutní přednost. Pochopitelně, ani v Německu to není „absolutní přednost“, i tam platí zásada přiměřenosti.

Jenže češi si to vzali za záminku chodce nepouštět téměř vůbec a chodci se naučili na přechod raději nevstupovat, dokud není volno. Prostě si zase češi našli způsob, jak něco vochcat.

Takže summa sumárum bych spíš napsal, že Němci v tomto ohledu jezdí (ve své většině) normálně, kdežto Češi jako hovada.

[pavlix]

Němci mají tradičně docela přísný systém trestů. Není to tak dávno, co jsme my měli přestupky na silnicích z jejich pohledu v podstatě beztrestné a v případě potřeby se jezdili vyřádit k nám.

[smazáno]

Dneska to maji jeste beztresnejsi (uz nekolik let), policie se spoleha na kamery a do Nemecka jim nikdy nic neprijde.

[Filip Jirsák]

Už přijde.

[smazáno]

to se neboj, v cesku to tak snadno nepujde

[Petr Tomášek]

Nesmysl, německý systém trestů je obecně velmi mírný. Je to daleko víc kulturou a tím, že němci obecně víc dodržují pravidla.

Třeba co se týče překročení rychlosti, jsou němci mimo obec méně přísní než v ČR a v obci přísnější (což dává smysl). V německu se dá mimo obec v pohodě jezdit s limiterem nastaveným na povolenou rychlost +20km/h a člověk maximálně zaplatí 35€, žádný bod ve Flensburgu a nehrozí ztráta řidičského oprávnění. U nás jsou body už od +10km/h. Navíc němci odečítají 5% toleranci.

[pavlix]

To, že my máme teď naprosto zvěrský systém, je trochu něco jiného.

[Petr Tomášek]

To nic nemění na tom, že Němci dodržují pravidla proto, že to jsou zvyklí dělat, a ne proto, že by měli kdovíjak přísné tresty (v porovnání s většinou západních zemí mají Němci tresty opravdu velmi mírné).

Naopak, čím víc na východ, tím rychleji lidi oserou jakákoliv pravidla.

[pavlix]

Mě tyhle politicky zaměřené kecy popravdě moc nezajímají, ale můžeš si o tom popovídat třeba s rakušákama. :D

[Petr Tomášek]

Nevím, co je na tom politického. Až se češi začnou chovat líp, nebudu mít problém to napsat, zatím ale bohužel potkávám jiné vzorce chování.

No, ale ty zřejmě budeš patřit k těm lidem, co si spoustu věcí maluje na růžovou a nechce vidět realitu...

[pavlix]

Já jenom vidím, že tvůj morální a společenský standard dodává tvým slovům o druhých lidech a skupinách lidí takový komický nádech.

[Petr Tomášek]

LOL! Že zrovna ty mluvíš o morálce...

[pavlix]

A jo vlastně. Já zapomněl na všechny ty diskutéry, kterým jsem pošlapal kuří očka. Já se kaju.

[Filip Jirsák]

Aha, tak nejprve abychom si nadefinovali nějaké pojmy. Zúžení je část trasy silnice, kde je menší počet pruhů, než je na té silnici jinak obvyklé. Například silnice, kde jsou dva pruhy v jednom směru, může být například v místě stavby zúžena tak, že v jednom směru je doprava vedena pouze jedním pruhem. Dále plynulá jízda znamená, že auta jedou přibližně stále stejnou rychlostí. Nemusí to být vysoká rychlost, ve městě v zácpě to může být třeba jen 10 km/h, ale podstatné je že je ta rychlost přibližně konstantní. Naproti tomu neplynulá jízda nebo také „jízda přískoky“ se vyznačuje tím, že se rychlost vozidel často a obvykle prudce mění. Třeba auta stojí, pak se najednou rozjedou, pár vteřin či desítek vteřin se jede třeba i šedesát, a pak se zase najednou brzdí až do úplného zastavení. Pozor, plynulá jízda není opakem pomalé jízdy!

Až budete starší a budete moci sedět alespoň na předním sedadle, tak si všimněte, že pokud v zúžení není žádná překážka nebo třeba nehoda, na kterou by všichni koukali, projedou auta zúžením plynule – protože tam není nic, co by je nutilo měnit rychlost. Když se budete dívat ještě pozorněji, můžete si všimnout, že zúžením auta velice často projíždějí ve znatelně větších rozestupech, než by odpovídalo bezpečné vzdálenosti. Je to proto, že v zúžení dodržují určitou maximální rychlost (ať už danou skutečným stavem zúžení, nebo omezením rychlosti a obavou z přílišného překračování rychlosti), ale auta do toho zúžení vstupují pomaleji, než jakou rychlostí pak projíždějí samotným zúžením. Bystřejší už vědí, že to znamená, že kapacita toho zúžení není plně využita, protože při stejné rychlosti by auta mohla mít menší rozestupy, kolona by byla zahuštěnější a za jednotku času by zúžením projelo více aut. Zároveň z toho lze lehce odvodit, že úzkým hrdlem, místem, které způsobuje největší zdržení, není samotné zúžení, ale musí to být něco ještě před ním, co dávkuje auta do zúžení pomaleji, než kolik by zúžení zvládlo.

Udělejme teď malou odbočku a představme si ideální situaci, jak by to před takovým zúžením vypadalo. Auta zúžením projíždějí určitou (dejme tomu že) konstantní rychlostí a s rozestupy odpovídajícími bezpečné vzdálenosti při této rychlosti. Tou to rychlostí a s těmito rozestupy by tedy auta měla do zúžení i vstupovat. A jak se toho dosáhne, pokud má silnice dva pruhy a v zúžení je jen jeden? Jednoduše tak, že auta ve dvou pruzích před zúžením pojedou rychlostí, jakou se jede v zúžení, a budou mít takové rozestupy, aby se mezi ně vešlo vždy ještě jedno auto. Když takhle pojedou dva pruhy vedle sebe, v místě, kde vzniká zúžení se krásně propojí a využijí plnou kapacitu zúžení. Povšimněte si, že to také znamená, že když se v zúžení jede rychlostí 60 km/h, i auta ve dvou pruzích kousek před zúžením pojedou 60 km/h, akorát budou mít větší rozestupy.

Teď se od ideální příkladu vraťme zpět do reality – zúžením se projíždí třeba 60 km/h, ale před zúžením se tvoří kolona, ve které auta poposkakují, to znamená, že občas jeden nebo druhý pruh, případně oba, úplně stojí, nebo se jede krokem. Shodneme se na tom, že když auta před zúžením stojí, jedou krokem nebo popojíždějí, je to z dopravního hlediska horší situace, než kdyby jela 60 km/h? Že to trvá déle dostat se k tomu zúžení a všechny zúčastněné to tedy zdržuje? Že kapacita toho zúžení není plně využita, protože místo plynulé jízdy 60 km/h do něj vstupují auta z pomalu jedoucí kolony a na začátku zúžení se teprve rozjíždění a dohánějí auto před sebou?

Ano, ti, kteří nad tím přemýšlejí, nebo ti, kteří se alespoň nechají poučit a případně si to prohlédnou na videu, když si to nedokážou představit, vědí, že ta kolona před zúžením, pomalá jízda a zastavování vzniká právě tou neplynulostí jízdy, tím, že někdo přejíždí z pruhu do pruhu nebo „zipuje“ kdy nemá, a všichni ostatní za ním kvůli tomu musí brzdit, a každý další musí brzdit víc až někdo musí zastavit úplně a pak se zase rozjíždět. Přitom k tomu neexistuje žádný důvod, když jedou auta v zúžení 60 km/h, není žádný důvod, proč by nemohla jet 60 km/h i auta před zúžením.

[jozka]

[pavlix]

A jak se toho dosáhne, pokud má silnice dva pruhy a v zúžení je jen jeden? Jednoduše tak, že auta ve dvou pruzích před zúžením pojedou rychlostí, jakou se jede v zúžení, a budou mít takové rozestupy, aby se mezi ně vešlo vždy ještě jedno auto

To je myslím hlavní problém. Oni před zúžením rychlostí těch ve zúžení a rozestupy velikosti 2a + b, kde a je bezpečný odstup a b je délka auta, které se bude zařazovat, prostě a jednoduše nepojedou. Kdyby to dokázali, tak by se skutečně mohli do zúžení skládat zcela plynule. Jenže to by se jak rychlost, tak rozestup musely rozšiřovat s prodlužující se celkovou délkou kolony. Což by ale znamenalo, že by pak víc a víc kilometrů dálnice časem až po předchozí nájezd mělo stejný (alespoň průměrný) „průtok“ jako zúžená část, ovšem pokud by měl předchozí nájezd větší průtok než odpovídající sjezd, tak by průtok před ním musel být ještě menší. Tohle všechno jednak nejde zařídit bez znalosti celé trasy, jednak to znamená dobrovolně obětovat rychlost ve velké části dálnice, takže je to ve skutečnosti samo o sobě totální nesmysl.

[pavlix]

Stejne se jeden divi, proc se kvuli kapacite stavi vicepruhove komunikace, kdyz na poctu pruhu nezalezi.

Možná proto, že na počtu pruhů záleží. :D

[pavlix]

Pokud si to nedokážete představit, tady to máte pěkně animované.

Ta animace je směšná a o sudnosti jejího autora pochybuju. Předpokládá konstantní bezpečnou vzdálenost nezávisle na rychlosti. Každý člověk, který má za sebou autoškolu, by si měl na první pohled této fatální chyby všimnout a video odmítnout a rozhodně by se na něj neměl odkazovat jako na zdroj.

Pod tlakem se to dělá akorát v případě, kdy někdo iniciativně „zipuje“ dřív a vytváří v tom chaos.

Problém je v tom, že to je přesně to, co se děje. Takže pokud se lidé řádně zipovat a pouštět nenaučí, je to bohužel opravdu jen teorie. Bylo by super, kdyby se lidé uměli zipovat jako skutečný zip, tedy by si na úseku před zúžením vytvořili odpovídající rozestupy a pak se jen sjeli do toho pruhu. V praxi se asi zipem spíše myslí to, že ti v průběžném pruhu střídavě každý pustí najet jedno auto a dokonalá plynulost se asi nečeká.

Samozřejmě je dobré si zvykat dojíždět na konec, ale každý člověk sám za sebe zhodnocuje, zda bude riskovat, že ho na konci nepustí, nebo se bude snažit zařadit dříve. Není to úplně fajn v tom, že se lidé zařazují dvojmo a tím pádem jsou ti v průběžném pruhu znevýhodněni, ale nějak to funguje. Ti nervózní a nezkušení se radši zařadí dříve, ti jistější si to ve svůj prospěch dojedou a zařadí se sice později, ale do přednějších pozic, lidi si trochu zaskákají v kolonách a jede se dál.

[jozka]

Ta animace (jo, nakonec jsem si to zkouknul) neni nic jineho nez reklama na krasny novy svet samoriditelnych a komunikujicich aut. K tematu nic. Je to jako stejne jako cist v roce 1983 casopis Svet socialismu. Spousta pismenek a obrazku a informace nula.

[pavlix]

Ta animace (jo, nakonec jsem si to zkouknul) neni nic jineho nez reklama na krasny novy svet samoriditelnych a komunikujicich aut.

Jenže i tak je ta reklama špatná, pokud nebudou silnice uzavřené vůči jakýmkoli nečekaným situacím (chodec, zvíře, porucha, řiditelné auto, cokoliv).

Je to jako stejne jako cist v roce 1983 casopis Svet socialismu. Spousta pismenek a obrazku a informace nula.

Asi tak, teda kromě toho, že jsem v té době ani nebyl. :D

[jozka]

Reklama nemusi byt pravdiva

Ja v te dobe byl, k tomuhle casopisu jsem se dostal o par let pozdeji, bylo to jen par cisel a nic nudnejsiho a zbytecnejsiho jsem nepoznal. Az v posledni dobe zacinam mit pocit, ze Deza vi...

[M]

Zipovani probiha tak, ze se zvetsi rozestupy mezi auty natolik aby se do mezer auta z vedlejsiho pruhu mohla *plynule* zaradit. Dela se to v miste kde se snizi pocet pruhu ze dvou na jeden. Tedy v miste kde je propustnost polovicni. Samozrejme pokud to lide neumi a delaji to spatne - zastavi nebo donuti svym neumetelstvim ci bezohlednosti druheho zastavit, tak to nefunguje. Kazdopadne zipovani v nejhorsim pripade (plne vyuzita kapacita silnice) zpusobi snizeni rychlosti na 1/2, coz odpovida i te snizene kapacite te silnice v miste zuzeni cili lip to uz nepude pokud se nektera auta nevypari.

[jozka]

Jo, s tim souhlas, jen jsem napsal, ze nutit to delat na miste, kde uz "neni prostor pro chybu" spise da vyniknout neumetelum a kapacita dale klesne. Nic vic, nic min.

[Filip Jirsák]

Tohle ale platí jedině v případě, kdy se správně zipuje. Typická situace v ČR se špatným zipováním je ta, že je zácpa před zúžením, tam se poskakuje – a jakmile se dostanete do zúžení, tak se to „najednou“ rozjede.

[jozka]

Pokud by platilo, tak bych takovou situaci jinde nepotkal. A vono... potkal... ale kdyz nekdo veri na capa, je to tezky.

[JS1]

Nedavno me napadlo, ze by me docela zajimalo, jak se s timhle problemem vyporadaji samoridici auta. Jestli budou taky zipovat, nebo poustet.. A budou schopna poznat a respektovat, ze je nekdo pousti? Samoridici auta musi byt nastavena na urcitou "konzervativni" uroven chovani, ale pak toho muze dost lidskych ridicu zneuzivat.

Vidim jeden dost obtizne resitelny problem. Samoridici auto najizdi z vedlejsi na frekventovanou hlavni, a ta hlavni je frekventovana vic, nez ma samoridici auto nastaveno jako ochotu riskovat tam vjezd. Takze ceka donekonecna. Lidsti ridici maji timeout, a proste po nejake dobe jim dojde trpelivost, a zvysi si dovolenou uroven rizika natolik, aby tam vjeli. V podstate by bylo mozne to interpretovat tak, ze lide chvili vzorkuji mozne riziko, a pak se proste rozhodnout danou akci udelat bez ohledu na absolutni vysi rizika, jen s ohledem na jeho relativni vysi v dane situaci. Ale je to spravne reseni? Prijde mi, ze jsou jen dve moznosti - bud budeme riziko hodnotit absolutne, a pak je potencialne mozne nekonecne cekani, a nebo ho budeme hodnotit relativne (vzhledem k dane situaci), a pak je potencialne mozne v jistych situacich neomezene riskovat.

[pavlix]

Nedávno jsem měl problém v Říčanech najet z půjčenou slabou Fábkou a trpělivost dřív došla řidiči za mnou nejspíš s autem, co má i trochu akcelerace a samozřejmě mi zablokoval první možnost bezpečně najet. :) Automatická auta budou muset komunikovat a pokud jich bude dost, tak se budou zřejmě pouštět, v přechodném období budou asi lidé potřebovat manuální řízení na tyto situace.

[jozka]

Tohle jsou presne duvody, proc se samoriditelna auta v dohledne dobe nerozsiri. Vsechna ta slavna dnesni samoridici auta dokazi horkotezko jezit po znamych a vyznacenych trasach. Jakmile jim do toho cokoliv hodi vidle, jsou mimo. A uprimne... jestli mam na vyber mezi rizenim a byt ve strehu, abych prevzal rizeni, volim prvni moznost.

[nway]

Zdravím ve spolek. Malá otázka. Toto "Na druhou stranu, jsou situace, které zákon neřeší, a docela bych řekl, že je to dobře. Když do toho lidem nekecáte, tak se dohodnou líp, než kdyby na to byl zákon. Například v situaci, kdy se v jednom pruhu sťuknou auta a druhý pruh jede pořád docela rychle. Myslím, že řidiči včas zpozorní a nakonec se rychlý pruh zpomalí tak, že zipování bude možné." nebo raději dnešních cca 2 mil. zákonných úprav a s rostoucí tendencí? Děkuji.

[JS1]

A nejsou ty zakonne upravy jen kodifikace toho, jak se lide typicky dohodli v ruznych situacich? Hezky je to videt na Wikipedii, ze zacatku to bylo "be bold", ale dnes je tam tolik pravidel, co jak napsat, ze si to nikdo nepamatuje. To ukazuje, ze ta kodifikace neni zpusobena nejakym zlym lidskym zamerem zakazovat, ale je to velmi dobre mineny zamer.

Ono je hezke rict, lide se nejak dohodnou, ale je tam skryta cena (vetsinou jen cas, ale sem tam i nejaky ten zivot). Proto je snaha ty dohody kodifikovat, abychom predesli tomu, pokazde znovu platit za tu dohodu.

A lide, kteri jsou ochotni vice riskovat (tu skrytou cenu), s tou kodifikaci maji problem. Vzdycky to bude spor, protoze existuji lide s ruznou mirou ochoty riskovat.

[nway]

Proboha proč se pořád všichni bojíte, že bez "vrchnosti" a jejich nařízení by se svět ani nev*. Co pak si neumíte poradit sami. A kolik lidí umře na silnici možná ani není tolik, co se jich ročně utopí. Bože ty to vidíš...

[JS1]

Ja neobhajuju "vrchnost". Wikipedia vrchnost temer nema a presto se to deje. Zkus se na to podivat mene ideologicky a mozna uvidis, ze to neni o vrchnosti. (Mozna vec, ktera by ti mohla napovedet, ze to s vrchnosti nema co delat - ve svobodnejsich spolecnostech dost mozna paradoxne roste pocet pravidel rychleji nez v autoritarskych. Prave proto, ze je na to tlak zdola, a nikoli shora.)

Vezmi si leteckou dopravu. Z kazde nehody vznikne nekolik novych opatreni, a z mnoha z nich je to cele nove paradigma jak resit bezpecnost. Protoze se proste plati cena za zjisteni, ze se neco dela spatne.

Jinak utopeni samozrejme resime stejnym zpusobem - existuji pravidla pro namorni dopravu, treba.

[nway]

Rozumím tvé argumentaci, ale uvidíš za pár týdnů, že můj ideologický brek je zcela oprávněný. A kde je prosím ta svobodnější společnost? Rád bych si o ní něco nastudoval. Díky za tip.

[Tomáš]

A proto je cokoliv pro letectví k...y drahé a vývoj čehokoliv pro letectví trvá strašně dlouho. Certifikace čehokoliv je pro člověka téměř životní projekt. Eufemisticky se říká, že letecký průmysl je konzervativní, ale pravda je taková, že si nikdo netroufne udělat něco moc jiného od předešlého modelu. O autech už to začíná platit taky.

[pavlix]

Realita je taková, že když člověk zůstane například viset v levém pruhu dálnice (před námi přistálo auto do svodidel), řidiči nijak zvlášť nezpozorní a jenom se všichni za každou cenu narvou plné rychlosti (povolené i více) do středního pruhu a prostě doufají, že se vejdou, než aby brzdili a zůstali taky viset.

[vencour]

A jak se díváte na Radlickou směrem do centra? Někde jsou na ní dva jízdní pruhy, někde jeden, dokonce u metra Radlická je odbočovací pruh vpravo i vlevo a ten odbočovací pruh vlevo používaj řidiči k zipu doprava.

[Tomáš]

Tohle přesně je popsáno v článku od Tomáš Berana. Tak se zipovat nesmí. Jenom je mi líto řidičů, kteří neznají terén, jedou podle offline navigace a před odbočkou zjistí, že se měli zařadit na konec té kolony, kolem které už jedou půl kilometru.

[Filip Jirsák]

Tohle je obecný problém v Praze, že když to tam někdo nezná, nemá šanci se včas řadit do správných pruhů jenom podle dopravního značení. Občas někdo nadává na řidiče, že se řídí navigací a ne značením a vjedou někam, kam nemají – ale zrovna v tomhle je mnohem bezpečnější jet podle navigace, která ukazuje i řazení do jízdních pruhů, než podle značek, podle kterých se akorát dozvíte, že jste ve špatném pruhu.

Nesouhlasím s tím, že by to bylo u Radlické špatně. Ten levý pruh je průběžný, odbočovací se z něj stává až na konci zastávkového zálivu autobusu, kde jsou první značky (vodorovné i svislé). Takže teprve tam je místo, kde průběžný pruh přestává být průběžný a v tomto místě by se mělo zipovat. Ovšem pocitově se mi to moc nezdá, protože když průběžný pruh přechází v odbočovací, je to přesně to místo, kde to řidiči vnímají jako „předbíhání“, a hlavně využívání daného pruhu k zipování může znamenat, že se ten pruh blokuje pro ty, kteří chtějí opravdu odbočit. Navíc je to nepřehledné, protože není jasné, kde přesně přestává být pruh průběžným a stává se z něj odbočovací – a jakmile přejedu do odbočovacího pruhu, platí klasická povinnost dát při přejíždění do jiného pruhu přednost.

[mirsen]

Tohle je obecny problem vsude na svete :)

[Petr Tomášek]

Se zipem je to rychlejší a bezpečnější, viz https://www.youtube.com/watch?v=yUjvv3B_AEc.

[PepaSFI]

problém zipování úzce souvisí s jiným problémem a tím je nedostatečná vzdálenost. Když se mám zazipnout, musím mít kam, jinak to nejde, to dá rozum. Pokud tam ta mezera není, musí mi ji někdo utvořit. Aktivně utvořit. A to je problém. Musí se mu v hlavě spustit nějaký rozhodovací proces asi v tomto duchu: "máme zipovat, ten vpředu musí přede mne. Vejde se tam? Asi nevejde. Musím mu uhnout, ubrat, natáhnout mezeru. Vejde se? Jo už jo." A pro další auto v řadě totéž jen s rozdílem: "vejde se? Určitě ne když ten vpředu zpomalil. Musím zpomalit ještě víc." A tak dále. Až do zastavení a panického dupání na brzdu. Přitom stačí jen držet větší vzdálenosti, mezery dost velké na to aby se tam zipující auto vešlo s dostatečnou rezervou na plynulou jízdu. Pak po zazipnutí se rozestupy plynule upraví během jízdy na obvyklou míru.

[Grunt]

roblém zipování úzce souvisí s jiným problémem a tím je nedostatečná vzdálenost.

Nevím jak kdo ale já od kolegy (starší pán před důchode co vždy sedí na místě spolujezdce) vždy dostávám jasné a srozumitelné instrukce: „Nacpi se za něj ať se nám tam někdo nevsere…proč ho tam do piče pouštíš?!! My jedeme z práce, my spěcháme, nějaký debilní Rakušák/Polák/whatever má čas a klidně si počká, my ne!“

[PepaSFI]

Tomu se odborně říká Syndrom malýho ptáka. A takových nervézů jsou plný silnice a podle toho to pak vypadá. Tím že se nalepíš, ubíráš sám sobě prostor a rozhled, možnosti manévrování a brzdnou dráhu. nemůžeš jet plynule, na všechno musíš reagovat mnohem prudčeji a ve větším stresu. Proč? Že ti tam někdo vjede? No a co? Tak si zas udělám svou pohodlnou mezeru a jede se dál. Pohoda, pohodička.

[Bedňa]

Hlavne čo tomu pánovi pred dôchodkom ujde? Čaká ho doma nadržaná tínedžerka a už sa nevie dočkať, ak je to tak, to z ľudského hľadiska berem. Realita je ale taká, že sme svine a ženieme sa a nevieme kam. Proste treba za volantom nadávať na blondíny, kokotov a všetko okolo.

Nepomôže nič, hajzli sme a žiadna vyhláška, alebo zákon to nezmení.

So long.

[Grunt]

Hlavne čo tomu pánovi pred dôchodkom ujde?

Nic. Prostě starý a nervní. Mám dva takové kolegy. Jednou jeli spolu (jako spolujezdci a já řidič), na přechodu přecházela blondýna, tak jsem jí zastavil. Oba otevřeli okýnka a začali:„Ty pičo, ty kurvo, ty krávo blonďatá…“ Občas zážitky. Prostě tacoví jsou lidi.

[PepaSFI]

otevřít taky a "slečno promiňte, pánům už ten vercajk moc nefunguje a tak se jim ta krev tlačí jinam"

[Grunt]

To je dobrý nápad. To bych už je asi nevozil.

[jozka]

Ja kdysi vozil pubetaky. Byli tri, ctyri, na kazdem semaforu husty kecy na rostenky, holky o 5+ let starsi nez oni. Tak jsem jednou za semaforem, kdyz nic nejelo (kdesi v Hradci) k te slecne prijel, stahl jim okynka a rekl, ze ted muzou. Poprve jsem videl jak se rozmerem skoro dospely clovek dokaze skoro ztratit v sedacce. A od te doby byl klid.

[smazáno]

zajet si na vylet na zapad a koukej na ty zazraky :-P

[smazáno]

chyba v matrixu^w abicku ... to bylo k jinemu prispevku

[smazáno]

jsem ti to ani nechtel verit, ale koukam, ze lanzhot je uplnej vychod, tak se ani nedivim

[Grunt]

Jo, jo. A teď si představ takové Slovensko, to je teprv zážitek.

[Bedňa]

No a predstav si Ukrajinu...

Je to taký subjektívny názor, ale na Slovensku sú tolerantní vodiči akurát tak v Blave a všade inde si ľudia riešia komplexy.

Počítam, že rovnakým komplexom trpia všetci obyvatelia Európy a v hlavných mestách sa tá tolerancia na cudzárov proste zlepšila. Tolerancia prose klesá s počtom osídlenia, je to môj subjektívny názor a nijak sa nezhoduje s oficiálnym názorom tohoto portálu.

[Grunt]

Je to taký subjektívny názor, ale na Slovensku sú tolerantní vodiči akurát tak v Blave a všade inde si ľudia riešia komplexy.

Něco na tom bude. Na Blavu si nemůžu stěžovat. Ale kolegové Záhoráci, to je pakáž.

No a predstav si Ukrajinu...

Nebo Rusko. Tam mají docela problémy i s elementárními dopravními předpisy, ne nějakou tolerancí.

[Bedňa]

Hlavne si človek musí uvedomiť, že v ostatných dopravných prostriedkoch sú rovnaký ľudia ako ja. Rovnako niekde smerujú a čo by ma fakt nasralo, sa zbiť v piatok poobede pred víkendom. A ver mi, že žiadny víkend mi neutiekoll aj keď som chytil osem hodinovú zápchu.

[zahorak]

Som zo Zahoria a vodici z BA su podla mna najmenej tolerantni. Ked ide po serpentinach 10 aut za traktorom a nikto nevidi nic, tak sa mozem stavit, ze sa najde niekto so znackou BA a skusi predist aspon jedno auto, v protismere mu nieco vyjde a on sa pri drzani klaksonu a pistani brzd zaradi spat. Nasledne to bude skusat znovu a znovu az po koniec serpentin.

Drzost ludi z BA je vidiet aj na krizovatke, ked to novacikovi skape. Z najblizsich 5 soferov budu aspon dvaja vytrubovat, lebo to urcite pomoze. Pri pustani z pruhu do pruhu je to od vodica, rozdiely medzi oblastami nevidim. Mozno je postoj ludi z BA urceny tym, ze horsie znasaju znacky zo Zahoria.

Vychod Slovenska a aj CR su na tom lepsie, nebezpecnejsi su ludia s baretkou na hlave, ciastocne aj vodici terenakov a sportakov.

[xvasek]

Není to náhodou tak, že v SK má povinnost troubit každý, kdo má auto za víc než 50 000€ a řitní otvor? Mně to tak přijde, minimálně v Nitře a okolí.

Jinak potvrzuji, že za horami (Prešov, Košice) se jezdí dobře, divočina začíná být až u Ukrajinských hranic. Bratislavské zvyky moc neznám.

[Petr Tomášek]

Vychod Slovenska a aj CR su na tom lepsie

Já teda můžu srovnávat hlavně DE a CZ a v Německu klidně lidi počkaj 20km, než se naskytne možnost předjíždění - a to i tací, co jinak jedou 19km/h rychleji, než povoleno. Jakmile se ale přejede hranice do ČR, tak najednou všichni naprosto idiotsky předjíždějí tam, kde je to riskantní nebo se to nesmí. Tedy z výjimkou těch pár Čechů, co se tak chovají ještě před českou hranicí...

[Bedňa]

Ja mám takú povahu, že každému horím do očí čo si o nich myslím, ale hovorím to tak ako ich mama a celkom to ľudia berú. Bez emócií by som kolegovi povedal, že je kokot a ešte by sa on na tom zasmial :)

Keď budeš takéto veci riešiť s kľudnou hlavou a bez emócií, aj dôchodci sa nad sebou zamyslia. Mám kolegu pred dôchodkom ktorý sa choval cca rovnako, sadli sme na pár pív, pokecali a je z neho iný človek. Občas len cez stromy nevidíš les.

[Grunt]

Taky jeden z důvodů proč jezdím do práce na mopedu. Abych to nemusel poslouchat (akorát to teď na Babí léto moc nevypadá, ach jo). Ale občas je docela sranda linout si to po cyklopruhu a sledovat ten cirkus Humberto. Nejlepší je když se zaserou ještě křižovatky. Jedu kolem a jen sleduju jak na sebe lidi pokřikují. Jednou jsem byl svědkem kdy na zacpané křižovatce (ani jeden neměl stát kde měl) na sebe dva maňasové vyběhli a šli si to vyříkat ručně. Prostě zážitky.

[Filip Jirsák]

Větší rozestupy se nemají dělat až v okamžiku, když se zip spojí, ale předem. Protože rozestupy se nechávají pro to, aby měl řidič čas na reakci, když se něco stane před ním – a to něco se klidně může stát v okamžiku, když se do mezery auto z vedlejšího pruhu zapojuje.

Máte pravdu, že s nedodržováním rozestupů to souvisí, ale to, že se rozestupy upravují na „obvyklou“ míru až během další jízdy, je symptom stejného problému („hlavně aby mi tam někdo nevjel“).

[PepaSFI]

jenže to prakticky nejde. To by auta před zipnutím musela držet rozestupy dvojnásobné jako je obvyklý rozestup. Nedovedu si představit jak daleko dopředu by se na to zipování museli připravovat, natahovat kolonu tam kde se naopak stlačuje. Pro praxi by úplně stačilo a bylo reálně uskutečnitelné kdyby se prostě konstantně držely mezery asi jako na běžné předjíždění, aby se tam vešlo auto s rozumnou rezervou. Aby se auta zaziply plynule bez výraznější změny rychlosti jako při předjíždění. Vždyť co to technicky je? Totéž. Vyjetí z jednoho pruhu a zařazení do jiného. Navíc, teoreticky, bez nutnosti měnit rychlost jízdy.

[Filip Jirsák]

To by auta před zipnutím musela držet rozestupy dvojnásobné jako je obvyklý rozestup.

Ano, to je právě princip zipu. Akorát se ty rozestupy neudržují dvojnásobné bůhvíjak dlouho, ale ten rozestup se postupně zvětšuje tak, aby před zúžením byl právě akorát.

Nedovedu si představit jak daleko dopředu by se na to zipování museli připravovat, natahovat kolonu tam kde se naopak stlačuje.

Tohle je docela dobře omezené vzdáleností, na kterou se dá odhadnout, že se asi bude zipovat (to, že jedou dvě kolony pomalu vedle sebe ještě nutně neznamená, že se se bude zipovat).

Pro praxi by úplně stačilo a bylo reálně uskutečnitelné kdyby se prostě konstantně držely mezery asi jako na běžné předjíždění, aby se tam vešlo auto s rozumnou rezervou. Aby se auta zaziply plynule bez výraznější změny rychlosti jako při předjíždění. Vždyť co to technicky je? Totéž. Vyjetí z jednoho pruhu a zařazení do jiného. Navíc, teoreticky, bez nutnosti měnit rychlost jízdy.

Jenže mezera na předjíždění je právě ta mezera pro zipování – mezera na jedno auto plus na dva bezpečné odstupy (před a za autem). Takhle velká kolona se ale normálně v koloně neudržuje, tam stačí jen mezera na bezpečný odstup. Pokud se někdo ať při předjíždění nebo při zipování zařazuje tak, že sám nemá bezpečný odstup od auta před sebou, nebo se zařadí příliš blízko před auto za sebou (a sníží jeho bezpečný odstup), je to špatně. Bezpečný odstup je potřeba udržovat pořád – při tom zipování nebo předjíždění je naopak větší pravděpodobnost, že ten odstup budete potřebovat, než při běžné jízdě v koloně.

A ani na tom není nic těžkého, akorát stačí místo módu „hlavně aby mne někdo nepředjel“ jet v módu „chovám se k ostatním tak, jak bych chtěl, aby se oni chovali ke mně“. Uznávám, když v tom prvním módu jedou všichni ostatní okolo, je to komplikovanější a musíte navíc počítat s tím, že se tak budou chovat. Ale ten druhý mód je velmi návykový a těžko se z něj přepíná zpět do režimu „furt ve střehu“ kdy jen čekáte, kdo zase provede jakou kulišárnu.

[PepaSFI]

problém je že ta teorie o dvojnásobných mezerách je neuskutečnitelná, jak tady někde výše taky někdo píše. Když chci zvětšit mezeru před sebou, musím zpomalit. Jenže tím zmenším mezeru za sebou takže vozidlo vzadu musí zpomalit ještě víc. A další ještě víc. A to desáté už musí zastavit a čekat. A to se lavinově šíří proti směru kolony až do naprostého kolapsu. A to předpokládáme že tam nějaké mezery jsou a je snaha je zvětšit. Předvídat se to moc nedá, i místa kde je zipování technicky připravené bývají označena pár set metrů předem a to už se toho moc dělat nedá. Navíc jízda v koloně není právě nejlepší místo pro nadměrně velké rozestupy.

Protože jsem cynickým praktikem, vím že ideální svět neexistuje a tak se musíme smířit s kompromisy. Bezpečná vzdálenost se nedodržuje. Nikdy a nikde. Dvě sekundy? Ani náhodou. Ale dobře, spokojíme se s jednou sekundou. Pokud kolona pojede poklidnou padesátkou, sekunda dělá asi 14 metrů. To je mezera do které se dá celkem v pohodě zazipnout. Plynule a bez změny rychlosti. Ano, je to málo, před a za autem zůstane sotva 5 metrů. Ovšem coby cynický praktik musím říct že to je u spousty řidičů zcela běžná, velmi blbá ale běžná vzdálenost. Zcela běžně při předjíždění v normálních rychlostech. V žádném případě to nechci obhajovat ale chci tím říct že v situaci kdy předpokládám že řidiči budou ve střehu se s zmenšením rozestupů dokážu smířit a vyrovnat. Po projetí problémového místa začnou auta zas zrychlovat, ti vepředu "ujedou" a rozestupy se zas upraví. Problém je že se obzvlášť v koloně nedodrží ani ten jednosekundový odstup. Musí se ty mezery upravovat před zipnutím, vznikají ty zpomalovací zastavovací vlny které nakonec zablokují provoz na mnoha kilometrech.

Ještě k tomu poslednímu odstavci. "Furt ve střehu" je základ, bez toho to nejde. Ale to neznamená že to současně nemůže být i "jen klídek, pohodička". Vždycky musím předpokládat že se něco může stát. Ale zas nervačit že všichni kolem jsou vrazi a hajzlové, to je blbost. Nejsou, skutečných idiotů je jen málo. Obšas někdo udělá chybu, něco neodhadne, zazmatkuje. A na to musím být připravený.

[Tomáš]

Jak už se auta dostanou za místo zúžení, tak zrychlí, takže pomocí toho se vytvoří ty dodatečné mezery.

[Filip Jirsák]

Mohl byste rozvést důvod, proč musí auto za vámi zpomalovat ještě víc? Teorie je to jistě zajímavá, nicméně podle této teorie už všechna auta na celé Zemi stojí a nikdy se nerozjedou – což se úplně neshoduje s mým pozorováním. Něco mi říká, že jste ve své teorii zapomněl na to, že když zpomalíte a vytvoří se před vámi potřebná mezera, musíte zase zrychlit na rychlost auta před vámi, aby ta mezera před vámi zůstala stále stejná a nezvětšovala se. No a vtip je v tom, že nebrzdíte náhle a nečekaně, ale jen mírně přibrzdíte, takže řidič za vámi se nelekne a nedupne na brzdu, ale přibrzdí tak, aby jel stejně rychle, jako vy. Když se před vámi udělá dostatečná mezera, zase přidáte, abyste jel stejně rychle, jako auto před vámi. Řidič za vámi ale jede stále tou pomalejší rychlostí, takže mu začnete ujíždět. Vzniká před ním mezera, což je přesně to, co chtěl, a když je dostatečně velká, přidá, aby si udržoval stejný odstup od vás. A znovu se to celé opakuje za ním.

Ano, je to málo, před a za autem zůstane sotva 5 metrů.

Jo, a pak někdo ve předu jen lehounce zaváhá, ten za ním se lekne a začne brzdit, a z 5 metrů je 5 aut v sobě. Kdyby aspoň to nedodržování bezpečné vzdálenosti k něčemu bylo, ale ono i v případě, kdy se nic nesemele, vede jenom k pomalejší jízdě, protože jakákoli neplynulost se v tomhle šíří a zvětšuje.

předpokládám že řidiči budou ve střehu se s zmenšením rozestupů dokážu smířit a vyrovnat

Pokud jsou řidiči ve střehu, jsou potřeba ty 2 sekundy mezi podnětem a okamžikem, kdy auto začne brzdit. Pokud je rozestup menší, už ani není potřeba, aby řidiči byli ve střehu, protože dřív, než zareaguje řidič, zareagují detektory nárazu, případně u starších aut se bude brzdit přirozeně díky neprostupnosti hmoty.

vznikají ty zpomalovací zastavovací vlny

Ty ale nevznikají, když se předem plynule vytvářejí rozestupy. Ty zastavovací vlny vznikají tehdy, když někdo začne brzdit neočekávaně prudce a ten za ním brzdí ještě víc. Což se děje právě v případech, kdy se někdo cpe někam, kde na něj není místo.

[PepaSFI]

já zapomněl že tady mám rozjetou debatu. Jde o to že se musí na stejnou dráhu vejít dvakrát tolik vozidel. Při požadavku na stejné rozestupy to znamená že se ta řada prodlouží na dvojnásobek. Takže musí vzniknout nějaká vlna změny rychlosti aby se to porovnalo. Můj názor je ten, jak jsem popsal, že prakticky uskutečnitelný by byl způsob držení nějakého rozumně bezpečného rozestupu, zazipnutí a následná úprava rozestupu už v normální volné jízdě. Ano, je tam jistý rizikový moment kdy auta pojedou nějakou dobu v hustších rozestupech. Pozitivem je že ta úprava se bude dít vlnou zrychlení, při normální neomezované jízdě, na prakticky neomezené vzdálenosti.

To co popisuješ, by znamenalo že ta vlna se bude pohybovat dozadu, bude zahušťovat už tak houstnoucí provoz, Na úseku přesně ukončeném bodem zipnutí. Nevm jak přinutit houstnoucí kolonu k tomu aby zřídla aniž by to znamenalo houstnutí směrem dozadu. To by se ty změny rozestupů musely dít na takové vzdálenosti že by se to rozptýlilo do nějakých tolerancí, v koloně tak řídké že to vlastně ani kolona není. Rozestup 2 sekundy je tak volný že není vůbec třeba řešit nějaké mezery při zipování. Ty dvě sekundy se udávají jako bezpečné s bohatou rezervou pro nepozorné řidiče.

[Filip Jirsák]

Udržování bezpečného rozestupu není nějaký byrokratický výmysl, je to způsob, jak předejít nehodě v případě, že se stane něco neočekávaného. Pokud se nedodržují bezpečné rozestupy, stačí k hromadné nehodě to, že někdo ve předu jenom lehounce zaváhá.

Z hlediska propustnosti a doby jízdy vůbec nezáleží na tom, zda auta nejprve zpomalí, aby se vytvořily rozestupy, a pak se dva proudy spojí, nebo se nejprve dva proudy spojí s nebezpečnými rozestupy, a teprve pak se zpomalí kvůli vytvoření bezpečných rozestupů. Jediný rozdíl je v tom, že v tom druhém případě je mnohem větší riziko, že se něco semele, dojde k nehodě a doprava se zastaví úplně.

následná úprava rozestupu už v normální volné jízdě

To ale není možné. Ke zvětšení rozestupu je vždy nutné, aby auta zpomalila.

Pozitivem je že ta úprava se bude dít vlnou zrychlení, při normální neomezované jízdě, na prakticky neomezené vzdálenosti.

Bavíme se o zipování, tedy spojení dvou pruhů do jednoho. Typicky je to způsobené nějakým omezením na silnici, které zároveň znamená omezení rychlostní. Pokud se zipuje správně, je tím úzkým hrdlem právě ten jeden pruh s omezením rychlosti. Žádné zrychlení tedy nepřipadá v úvahu, protože v tom zúženém místě se jede maximální rychlostí v tom zúžení povolenou, a před tím zúženým místem se jede stejnou rychlostí, protože když se správně zipuje, není důvod jet před místem zúžení pomaleji. Takže jediné místo, kde by byl prostor pro vytvoření rozestupů zrychlením je až za zúžením, kde to už není potřeba, protože se rozestupy vytvoří tím, že jsou zase k dispozici dva pruhy. A hlavně by to znamenalo, že tím nejkritičtějším úsekem – zúžením – se pojede s nedostatečnými rozestupy. Takže stačí jediné drobné zaváhání, aby došlo k nehodě, a doprava se zastaví úplně, protože ten jediný průjezdný pruh bude ucpaný nehodou, kterou nebude možné objet.

To co popisuješ, by znamenalo že ta vlna se bude pohybovat dozadu, bude zahušťovat už tak houstnoucí provoz, Na úseku přesně ukončeném bodem zipnutí. Nevm jak přinutit houstnoucí kolonu k tomu aby zřídla aniž by to znamenalo houstnutí směrem dozadu.

To, že ta kolona houstne směrem dozadu, je dané fyzikou, když máte dvě řady aut dlouhé x metrů vedle sebe, a potřebujete je dostat za sebe, je prostě potřeba 2×x metrů, to nejde žádným způsobem obelstít. Problém je jenom v tom, že když se to udělá špatně, může k tomu být potřeba ještě mnohem víc, než 2×x metrů, protože se může spousta místa vyplýtvat.

Rozestup 2 sekundy je tak volný že není vůbec třeba řešit nějaké mezery při zipování. Ty dvě sekundy se udávají jako bezpečné s bohatou rezervou pro nepozorné řidiče.

Ale vůbec ne. Rozestup 2 sekundy je minimum, které potřebuje pozorný a soustředěný řidič, když takovou situaci očekává. Jedna sekunda je na technickou reakci systému (od sešlápnutí pedálu po okamžik, kdy auto skutečně začne brzdit), jedna sekunda je na reakci řidiče. Za méně než jednu sekundu to zvládnou profesionální závodníci. Třetinu sekundy trvá jenom to, než se signál z mozku dostane do nohy, a to před tím ještě musí vyhodnotit, že musí brzdit, a ten signál do nohy znamená, že teprve přendá nohu z plynu na brzdu a teprve pak sešlápne brzdový pedál. A to se bavíme jen o situaci, kdy řidič reaguje jenom na rozsvícení brzdových světel, takže neví vůbec nic o tom, jak intenzivně má brzdit.

[PepaSFI]

našel jsem video Besipu a očividně s tím těsnějšm rozestupem nemají problém a to ty rozestupy ani náhodou nejsou 2 sekundy. Prostě mezery tak nějak akorát aby se to vešlo. A jde to plynule a nikdo do nikoho nevráží.

Místo kde se zipuje nemusí typicky mít rychlostní omezení a nemusí mít žádné pokračování kde se to zas rozšíří. Rychlost se obvykle sníží samovolně, většina lidí tak reaguje na neobvyklou situaci takže po zazipntí nebývá problém zrychlit.

Když pozorný a soustředěný řidič potřebuje 2 sekundy, kolik pak potřebuje běžný řidič? Začínám se bát.

Aby nedošlo k omylu, já v žádném případě nechci propagovat nějaké lepení, právě naopak! Ale právě v tomhle případě, v zájmu plynulosti, při zvýšené opatrnosti, je to funkční a uskutečnitelné. Narozdíl od předvytváření nereálných odstupů. Já tak nějak budu radši když to půjde v pohodě a klidu než se křečovitě držet teorií.

[vencour]

Nemaj to bejt ty dvě vteřiny spíš pro rychlost v 90km/hod (a více)?

[Filip Jirsák]

Ne, platí to obecně. Vtip je v tom, že doba reakce člověka nezávisí na tom, jakou rychlostí jede. Prostě zpracování zrakového vjemu v mozku trvá nějakou dobu, vyhodnocení situace trvá nějakou dobu, šíření vzruchu nervovou soustavou z mozku do nohy trvá nějakou dobu, přesunutí nohy z plynového pedálu na brzdový trvá nějakou dobu. Stejně tak reakce brzdové soustavy auta (stlačení různých provozních vůlí apod.) je nezávislá na rychlosti auta. Proto se udává ten skutečný údaj, kterým je doba reakce. Pro praktické použití člověkem je ten údaj samozřejmě dost nepraktický, protože člověk je zvyklý odhadovat rozestup vozidel na základě jejich vzdálenosti, ne na základě rychlosti a času. Při odhadování podle času tedy musí používat nějaké pomůcky typu kdy mine nějaký výrazný bod auto přede mnou a kdy ho minu já.

[pavlix]

Odhad času je daleko jednodušší než odhad vzdálenosti. A neříkal bych tomu nějaké pomůcky, ale spíše jednoduchý a přímočarý způsob, jak zjistit časový odstup. Stačí se naučit rytmus vteřinovky.

[Filip Jirsák]

Jenže v případě jízdy nestačí odhad času, ale odhad toho, jakou vzdálenost za daný čas ujedete. Odpočítat dvě vteřiny je na tom to nejmenší.

[vencour]

Tak k věci ... ony 2 vteřiny se vztahují k nějaké konkrétní rychlosti. Zipuje se při značně nižší rychlosti (tj. 20-50 km/hod.). Více např. 4.1 Stanovení minimálních odstupů.
O čem že se tu teda hádáme?

[Filip Jirsák]

Vysvětloval jsem vám to v předchozím komentáři, asi jste to přehlédl. Tak ještě jednou. Ony dvě vteřiny se nevztahují k žádné konkrétní rychlosti, je to univerzální hodnota. Ty dvě vteřiny jsou minimální doba, která uplyne od vzniku signálu (který následně řidič nepochybně rozpozná jako důvod, proč brzdit), až po okamžik, kdy auto skutečně brzdit začne. Pokud si řidič signálu všimne později nebo váhá, zda má začít brzdit, ta doba se samozřejmě prodlužuje. A jak ta minimální doba reakce na signál souvisí s minimální bezpečnou vzdáleností? Představte si, že jedou dvě auta za sebou rychlostí 3,6×X km/h, tedy X m/s. Přední auto začne brzdit v bodě A, celková reakce řidiče druhého auta a druhého auta bude 2 sekundy, takže druhé auto začne brzdit po ujetí 2X metrů původní rychlostí X m/s. Pokud by obě auta uměla zastavit „na fleku“, první auto zastaví tam, kde začalo brzdit (v bodě A), druhé auto zastaví až po ujetí 2X metrů – takže pokud by mělo za prvním autem mezeru 2X metrů, zastavilo by druhé auto (také „na fleku“) nárazníkem na nárazníku předního auta (v bodě A). Auta ovšem obvykle nedokážou zastavit na místě, takže první auto začne v bodě A zpomalovat. Druhé auto, pokud má ten rozestup 2X metrů, začne zpomalovat také v bodě A. Máme tady dvě auta, která začnou zpomalovat v bodě A z původní rychlosti X m/s. Pokud obě dvě auta brzdí stejně dobře, logicky zabrzdí na stejné vzdálenosti – opět tedy skončí nárazník na nárazníku. Všimněte si, že se předpokládá, že obě auta brzdí stejně dobře – pokud tedy předpokládáte, že auto před vámi brzdí lépe, musíte si udržovat ještě větší odstup (jako to dělají např. řidiči kamionů). Jak jste možná postřehl, všude v tom příkladu vystupovala rychlost v podobě proměnné X – platí to totiž pro jakoukoli rychlost. Ona původní rychlost obou vozidel se totiž v celé rovnici vykrátí, a pokud má zadní auto odstup od předního dvě sekundy jízdy a zároveň zareaguje po dvou sekundách, bude mít v každém místě dráhy (silnice) zadní auto stejnou rychlost, jakou tam mělo i přední auto, akorát se na tom místě vyskytne až o dvě sekundy později. (Samozřejmě, že z předního auta se bere jako vztažný bod zadní nárazník a ze zadního auta přední nárazník, protože ten rozestup se bere jako vzdálenost těchto dvou bodů – chceme, aby vzdálenost těchto dvou bodů byla v každém okamžiku nulová nebo větší).

Už to tedy chápete, proč jsou to vždy dvě vteřiny, bez ohledu na rychlost?

[vencour]

A) Já čekám, že mam lepší reakční dobu než 2 vteřiny. A v tom zbytku, co mi do 2 vteřin zbyde, snad ubrzdim do zastavení. I proto většinou jezdim tak na 90% rychlosti, pokud je hustý provoz či méně přehledno, ať si mně chvátalové předjedou a při brždění je nemam v kufru.
B) V onom odkaze v bodě 4.1 je uváděn různý minimální odstup i čas, pro různé rychlosti.
C) ještě doporučuji, když už se hrabeme v brždění, shlédnout souvislosti brzdné dráhy, byl to 3. odkaz pro "zavislost brzdneho ucinku na rychlosti".

[Filip Jirsák]

Já čekám, že mam lepší reakční dobu než 2 vteřiny.

Jo, to si osobě myslí asi tak 90 % řidičů, že oni jsou ti nadprůměrní. Svou reakční dobu si můžete změřit, ale sám ji posoudit nedokážete. Vy se o té události dozvíte až v okamžiku, kdy ji váš mozek zaznamená, takže nemůžete sám zjistit, jak dlouho to trvalo, než jste ji zaznamenal.

I proto většinou jezdim tak na 90% rychlosti, pokud je hustý provoz či méně přehledno, ať si mně chvátalové předjedou a při brždění je nemam v kufru.

Tady se ale bavíme o jízdě v koloně, kdy jedou všichni stejně rychle.

V onom odkaze v bodě 4.1 je uváděn různý minimální odstup i čas, pro různé rychlosti.

Ne, různý čas pro různé rychlosti tam uváděn není. Jako referenční čas, do kterého se vejde 98 % řidičů, jsou tam uváděny právě 2 sekundy. Jsou tam uváděny různé časy, ale jsou to časy, kterých dosáhnou 2 % řidičů, 98 % řidičů a pak kulaté časy 1 a 2 sekundy.

Připomínám, že ty dvě sekundy se navíc stále týkají situace, kdy řidič uvidí rozsvícení brzdových světel (a nebo třeba taky mlhovek…) a dupne na brzdu. Což je přesně ten případ, kdy se plynulá jízda zadrhne a vzniká poskakování. Ideální samozřejmě je, když má odstup větší a dokáže ještě vyhodnotit, jak moc musí brzdit, a zachová se tak plynulost provozu.

ještě doporučuji, když už se hrabeme v brždění, shlédnout souvislosti brzdné dráhy, byl to 3. odkaz pro "zavislost brzdneho ucinku na rychlosti".

Závislost brzdného účinku na rychlosti je pro tento případ nezajímavá, protože auta v koloně za sebou jednou stejně rychle, takže i při brzdění se bude brzdný účinek u všech aut proměňovat (vzhledem k rychlosti) stejně. Rozdíl teoreticky hraje to, jak dobře které auto brzdí – jenže moc vám nepomůže, když vaše auto bude brzdit nadprůměrně, ale pohrne vás před sebou auto za vámi, které brzdilo průměrně.

[jozka]

Hrbitovy jsou plny tech, co to maj v ruce.

Podle mne ty dve vteriny byly vybrany jako nejblizsi zapamatovatelny udaj, nekdo muze mit min, nekdo vic, zalezi i na podminkach, ale zas tak moc se to nelisi. Ostatne v tom v tvem odkazu je to docela pekne rozebrane.

A never tomu, ze ve zbytku do dvou vterin stihnes zabrzdit do zastaveni. Pokud mas dobrej postreh, stihnes se leknout.

[pavlix]

Tak zase na druhou stranu pokud potřebuju ve dvou vteřinách skutečně stát, tak se zde bavíme o výjimečné situaci ve smyslu čelní srážky. Na druhou stranu ta čelní srážka vůbec nemusí dopadnout tak, že si auta předají stejnou hybnost, a tudíž může být na reakci zrovnatak více než dvě vteřiny, ale zrovnatak i méně. Podle mě ty přibližné dvě vteřiny fungují skvěle, protože to je tak odstup, který lidé běžně tolerují a nejsou z něj nervózní. Tři vteřiny jsou ve volném víceproudém dálničním provozu asi příjemnější, člověk se může trochu víc uvolnit, ale v hustším provozu mě budou mít za brzdu a způsobí to víc problémů než užitku.

A pak je ještě legrace, když člověk vyfasuje lepiče. Ve městě to vyhodnocuju jako hrozbu a zpomaluju na plynulých třicet, dokud se on neodhodlá předjet, pak se vracím na plnou rychlost. Venku upozorňuju mlhovkama, většina to pochopí, nabere aspoň minimální slušný odstup a já je zhasnu. Když to nepochopí, tak zpomaluju, abych dosáhl rychlosti, ve které nebudu pokud možno muset brzdit tak, aby to ten za mnou nestihl. Jasně, asi to není úplně podle předpisů, ale jak mám podle předpisů řešit situaci, kdy mě někdo bezdůvodně ohrožuje.

Samozřejmě, pokud narazím na místo, kde ho můžu bezpečně pustit, tak obětuju ego a debila pustím. Sice mám pocit, že tím tak trochu legitimizuju jeho chování, ale já se ho tím zbavím a každý můžeme od té chvíle jet svoji plnou rychlostí a šetřit drahocenný čas.

[jozka]

Jo, vcelku souhlas, ja to mam podobne. K tomu poslednimu odstavci... ja tomu rikam, ze debila mam radsi na ocich, nez v zadech. At jede, na moje organy nikdo neceka.

[Filip Jirsák]

Tak zase na druhou stranu pokud potřebuju ve dvou vteřinách skutečně stát, tak se zde bavíme o výjimečné situaci ve smyslu čelní srážky.

Nemůžete ve dvou vteřinách stát, když ve dvou vteřinách teprve začnete brzdit. Vtip toho dvouvteřinového odstupu spočívá v tom, že je to prostor pro to, aby auto začalo brzdit. Skutečnou dobu na brzdění není potřeba počítat (a při vyšších rychlostech bude podstatně delší), protože úplně stejně brzdí i to auto před vámi (alespoň se to předpokládá), čímž vzniká prostor pro vaše brzdění.

Na železnici se tohle změnilo – dříve se také počítalo s tím, že vlak nemůže zastavit na místě, takže zadní vlak má v daném okamžiku volno tak daleko, jako je vlak před ním plus brzdná dráha předního vlaku při maximálním odrychlení toho předního vlaku. Po nehodě v Eschede se to změnilo, protože se ukázalo, že i vlak může zastavit na místě.

Podle mě ty přibližné dvě vteřiny fungují skvěle, protože to je tak odstup, který lidé běžně tolerují a nejsou z něj nervózní.

Kéž by to tak bylo. Pokud vím, každý průzkum, který se na toto téma v ČR dělal, skončil tím, že v ČR se dvouvteřinový odstup nedodržuje.

Jasně, asi to není úplně podle předpisů, ale jak mám podle předpisů řešit situaci, kdy mě někdo bezdůvodně ohrožuje.

Kdyby policie řešila alespoň ty nejbezohlednější lepiče, udělala by pro bezpečnost mnohem víc, než když měří rychlost těsně před značkou konec obce.

[pavlix]

Nemůžete ve dvou vteřinách stát, když ve dvou vteřinách teprve začnete brzdit.

1) Nepsal jsem nic o tom, zda budu ve dvou vteřinách stát nebo ne, takže je celý váš komentář bezpředmětný.

2) Kdybych brzdil až po dvou vteřinách, tak si tady spolu nepíšeme. Naštěstí nemívám smůlu na ty nejhorší situace jako řidič, ale luxus dvou vteřin mi běžně kdekdo nedopřává. Když řídila žena v levém pruhu dálnice a přistálo nám tam auto do svodidel nebo když známý projížděl moje auto na okresce a vjel nám z polňačky přímo do cesty do protisměru pošťák, tak jsem přesvědčený, že neměli na reakci ani jednu celou vteřinu a přesto to zvládli. V prvním případě jsme dobrzdili natvrdo tak 15 metrů před havarovaným autem, v druhém případě nemělo brždění smysl a projeli jsme příkopem. U toho vyhnutí pošťákovi jsem byl rád za řidiče s miliony najetých km, protože to bylo stoprocentně pod mým reakčním časem.

Kéž by to tak bylo. Pokud vím, každý průzkum, který se na toto téma v ČR dělal, skončil tím, že v ČR se dvouvteřinový odstup nedodržuje.

Netvrdil jsem, že se dodržuje. Jen jsem vyjádřil, že ho ve většině případů dodržet lze.

Kdyby policie řešila alespoň ty nejbezohlednější lepiče, udělala by pro bezpečnost mnohem víc, než když měří rychlost těsně před značkou konec obce.

To rozhodně. Ono by hodně pomohlo i to, kdyby se sami policisté chovali na silnicích maximálně slušně a ohleduplně, zvláště v pražských Vršovicích měli podle mě na svědomí nemalou část nebezpečných situací.

[Filip Jirsák]

pokud potřebuju ve dvou vteřinách skutečně stát

Nepsal jsem nic o tom, zda budu ve dvou vteřinách stát nebo ne, takže je celý váš komentář bezpředmětný.

To je opravdu pozoruhodný úkaz – u ostatních polemizujete s tím, co nenapsali, a u sebe popíráte to, co jste doopravdy napsal.

Kdybych brzdil až po dvou vteřinách, tak si tady spolu nepíšeme. Naštěstí nemívám smůlu na ty nejhorší situace jako řidič, ale luxus dvou vteřin mi běžně kdekdo nedopřává. Když řídila žena v levém pruhu dálnice a přistálo nám tam auto do svodidel nebo když známý projížděl moje auto na okresce a vjel nám z polňačky přímo do cesty do protisměru pošťák, tak jsem přesvědčený, že neměli na reakci ani jednu celou vteřinu a přesto to zvládli.

No jo, proč se zabývat nějakými vědeckými výzkumy nebo tím, co je vůbec fyzikálně možné, kdy vy máte dojem. Podívejte se na ten odkaz, který o něco výše dával Vencour – reakce 2 % nejlepších řidičů by byla mezi 0,8 a 0,9 sekundy podle toho, kde v jejich zorném poli k něčemu dojde. A to se ještě uvažuje ten nejjednodušší případ, kdy se rozsvítí brzdové světlo a řidič reaguje brzděním, tedy nemusí prakticky nic vyhodnocovat.

[pavlix]

Jen mi opět potvrzujete, že je jakákoli konverzace s vámi pouhou ztrátou času. Mějte se hezky a hledejte si jinou oběť. ;)

[PepaSFI]

to jsou situace kdy se projeví to že řízení je do značné míry o podvědomých reakcích. To se spouští nadrilované postupy které jsou mnohem rychlejší než ty vědomé. Jenže to vyžaduje aktivní přístup k řízení, snahu neustále se učit. Jenže většina lidí řídí stylem nevidím neslyším, telefon za uchem, myšlenky kdovíkde.

Ty dvě sekundy jsou rozumné. Ikdyž jsem zastáncem řízení "furt ve střehu" a vím že zvládnu víc, je to můj komfort a jistota. Jak už jsem tady někde napsal, ten odstup je moje volba, můj prostor k manévrování. Dokonce mě paradoxně chrání i před tím lepičem vzadu, protože kdybych musel krizově brzdit, mám možnost brzdit tak aby do mě ten vůl zezadu nenabořil nebo aspoň ne tak silně.

[Filip Jirsák]

Nadrilované postupy jsou sice mnohem rychlejší, ale také jsou „hloupé“. Někdy dupnout na brzdu opravdu pomůže, a dnes, když mají auta ABS a různé stabilizátory, je to bezpečnější než dříve. Ale často by bylo daleko lepší vymyslet nějaké řešení – a na to je potřeba čas.

A taky je nutné brát v úvahu, že řídit auto je dneska považováno málem za základní lidské právo, takže bohužel na silnicích potkáte i mnoho řidičů, pro které jsou pozornost, ohleduplnost nebo i nadrilované postupy věci z říše pohádek.

[vencour]

Navíc dnes už lze sehnat auto s "hlídáním bezpečné vzdálenosti" (Adaptive Cruise Control). U mého oblíbeného výrobce to je asi takhle ...

Operating at speeds between 30 and 180 km/h (19-112 mph), the ACC can automatically adjust the speed to follow the car in front, according to the selected distance - near, mid or far. Additionally, it can automatically decelerate when approaching a slower moving vehicle, braking the car to a full stop if needed, and it can also accelerate on its own if the vehicle in front does the same.

The Adaptive Cruise Control behaves like conventional cruise control if there is no car in the driving lane ahead, and Opel says that it also functions in traffic jams, by either resuming following the vehicle ahead, within three seconds, with a function available on the 1.6 CDTI and 1.6 EcoTec, or if the driver presses the switch or accelerator pedal. It also gives a visual and audible reminder to the driver to relaunch the car.

[Petr Tomášek]

Co víc, v některých zemích to mají náklaďáky a autobusy povinně...

[pavlix]

Pokud mas dobrej postreh, stihnes se leknout.

Jinak nevím, jestli to mají jiní jinak, ale jí se teda stihnu leknout, a když se vzpamatuju, všimnu si, že mám nohu na brzdě, ruce pevně na svých místech na volantu a až o desítky km/h menší rychlost. Pak v drtivé většině případů brzdu povoluju, protože situace není zase až tak horká, výjimečně rychlé očko do zrcátka, a došlápnout brzdu. Naposledy mi to někdo střihnul „před auto“ do levého pruhu na dálnici, kde když sjem se doopíral o brdu, tak jsem se rovnou opíral rukou o klakson, ale ve skutečnosti mi z cesty dotyčný už stejně uhnout nemohl.

[jozka]

To byla nadsazka. Nicmene je pravdou, ze celkova reakcni doba "oko-mozek-noha-auto" je z principu delsi nez ta "oko-mozek-sverace".

[pavlix]

To asi jo. :D

[Tomáš]

V té reakční době je započítáno všechno od zpozorování signálu přes přesun nohy, sešlápnutí pedálu až k natlakování brzd. 2 sekundy jsou taková optimistická hodnota. Většinou to je i víc, obzvlášť pokud to je opravdu nečekané, to člověku i spadne telefon do kafe, aby si vzápětí polil tím kafe kalhoty.

[vencour]

Noo člověk by měl přizpůsobit své chování okolí. Takže ve městě v zástavbě jezdim jinak než na přehledné silnici, jinak v ranní špičce než ve sváteční prázdné Praze např.
Aneb to si člověk uvědomí že i "nemluvte za jízdy s řidičem" má v autobuse něco do sebe.

[Petr Tomášek]

Zipuje se při značně nižší rychlosti (tj. 20-50 km/hod.).

Tak to nevím, jak jsi na to přišel. Na dálnici je většinou ve zúžení omezena rychlost na 80km/h, tj. zipuje se při osmdesátce, reálně i o pár km/h rychleji...

[vencour]

A taky pravda, já znam zip hlavně z Prahy, z Lanového mostu apod. Když už k něčemu dojedu na dálnici, tak jsou zpravidla oba pruhy plné.

[smazáno]

... tak jsou zpravidla oba pruhy plné.

... proc asi :)

[pavlix]

Reagoval jsem na tvrzení, že je složitější odhadnout čas než vzdálenost. Teď tvrdíte opak. Se zbytkem polemizovat nehodlám, protože to je s vámi většinou stejně jen ztráta času.

[Filip Jirsák]

Ano, polemizovat s něčím, co jsem nenapsal, je ztráta času. Já jsem nenapsal, že je složitější odhadnout čas než vzdálenost, napsal jsem, že je obtížnější odhadnout odstup vozidel na základě času místo na základě vzdálenosti.

[Petr Tomášek]

Mně se naopak líbí způsob, jakým to učí v německých autoškolách: Odstup má být „poloviční tacho“. Takže když jedu ve městě 50km/h, tak odstup má být 25 metrů, když jedu mimo město 100,km/h odstup má být 50m a když jedu na dálnici 200km/h, tak je to 100m. Vzhledem k tomu, že patníky mají v Německu vždy odstup 50m, je i velmi triviální to dodržet.

[Petr Tomášek]

Přičemž i zde je nutné říct, že ne každý člověk, ne v každé situaci a ne v každém stavu reaguje stejně rychle, takže se reakční doba může pohybovat někde mezi 0.7-3 sekundami.

Např. profesionální řidiči zásahových vozidel s přednostním právem jízdy na to mají zvláštní výcvik a tam se reakční doba může skučně pohybovat pod/kolem jedné sekundy.

Třeba od důchodců ve vyšším věku lze asi očekávat reakční dobu spíše delší.

Taky je velký rozdíl, jestli člověk nějaký problém čeká (a třeba má už nohu připravenou na pedálu brzdy), nebo jede nesoustředěný a zabývá se věcmi nesouvisejícími s jízdou (trasa, jídlo, mobil) nebo je v indisponovaném stavu (bolest hlavy, nemoc, únava)...

Takže ty 2s jsou zvoleny tak, aby v tomto čase byl běžný řidič schopný reagovat.

[Filip Jirsák]

očividně s tím těsnějšm rozestupem nemají problém

Nevím, jak to z toho videa poznáte, když se nezaměřuje na rozestupy ale na zip.

Prostě mezery tak nějak akorát aby se to vešlo.

Dodržování bezpečné vzdálenosti opravdu není zbytečná buzerace, ale způsob, jak předcházet nehodám.

A jde to plynule a nikdo do nikoho nevráží.

Pokud mají všichni zúčastnění štěstí. Nějakou nehodou způsobenou nedodržením dostatečné vzdálenosti ale potkáte každou chvilku.

Místo kde se zipuje nemusí typicky mít rychlostní omezení a nemusí mít žádné pokračování kde se to zas rozšíří. Rychlost se obvykle sníží samovolně, většina lidí tak reaguje na neobvyklou situaci takže po zazipntí nebývá problém zrychlit.

Zúžený úsek nemusí mít rychlostní omezení, ale typicky ho má. A i když ho nemá, pořád je tam snížená kapacita na polovinu oproti úseku, kde jsou dva pruhy. Takže je to úzké hrdlo daného úseku silnice. Pokud v tom zúženém místě mohou řidiči zrychlit, je to právě znak toho, že se před místem zúžení zmatkuje a v samotném zúžení se pak nevyužívá jeho plná kapacita. Což je dost škoda, protože pak před místem zúžení vzniká delší kolona a všechny to zdržuje.

Ale právě v tomhle případě, v zájmu plynulosti, při zvýšené opatrnosti, je to funkční a uskutečnitelné.

To je sice hezká teorie, ale nefunguje na lidi. Zvýšená opatrnost znamená především nechávat si od auta před sebou dostatečný odstup. Plynulost se opět dosahuje ještě větším odstupem, protože pak máte čas reagovat a nemusíte zbrkle brzdit. Proto se tam, kde se řídí doprava, při větší hustotě provozu snižuje rychlost, protože to dává řidičům větší prostor na reakci, čímž se zlepší plynulost provozu.

Narozdíl od předvytváření nereálných odstupů.

Na několikavteřinovém odstupu není nic nereálného. Vytvoříte ho jednoduše tak, že jedete chvíli o něco pomaleji, než auto před vámi. Nereálné je nějaké zvyšování opatrnosti (jiné, než zvětšení rozestupu). Člověk prostě musí zaznamenat, co se děje, vyhodnotit to jako nebezpečí a začít brzdit – na tom silou vůle nic nezrychlíte.

Já tak nějak budu radši když to půjde v pohodě a klidu než se křečovitě držet teorií.

Teorie tu vymýšlíte vy. Ty pravidla o dodržování bezpečné vzdálenosti nebo zipování vznikla na základě zkoumání toho, jak člověk reaguje, na základě pozorování provozu, na základě jeho modelování. To není nějaká teorie, kterou vymyslel jeden diskutující za jeden večer, ale něco, co zkoumá a ověřuje spousta lidí mnoho let.

[PepaSFI]

tématem toho videa je správné zipování takže tvoření správných mezer s tím přímo souvisí. Tady očividně stačí mezery znatelně menší než by měly být. Samozřejmě, ideální by bylo vytvořit ty dvojnásobné mezery, ovšem v praxi to není snadno dosažitelné. Včera jsem trochu jezdil a samozřejmě jsem si vzpomněl na naši debatu. A tak jsem se rozhodl udělat pár pokusů s vytvářením mezer. Žádná kolona nebyla k dispozici takže jen v normálním provozu, při obvyklých rychlostech 50-90. Zdvojnásobit odstup znamená dost radikálně zpomalit. A pokud to nechci dělat náhle, abych nevyvolal chaos, náhlé zpomalování aut vzadu a vznik zpomalovací vlny, musím to dělat velmi zdlouhavě. Obzvlášť při pomalé jízdě v koloně se to projeví velkou rozvleklostí a protahováním. To může zvyšovat nervozitu a to není dobře.

Jsou situace kdy to správné řešení není nejlepší. Podobné je to třeba s rozjížděním na semaforu. Správné by bylo nechat auto před sebou odjet na bezpečnou vzdálenost a teprv pak se rozjet. Je to nejlepší? Myslím že ne protože tak prudce klesne propustnost křižovatky. Ideální stav je když se auta pohnou téměř najednou a rozestupy si upraví během zrychlování. Ovšem za předpokladu že už nějaký, ikdyž malý odstup mají. Kdo si mezeru nenechal, tomu nezbyde než počkat na mezeru a pak to vypadá jak to vypadá, odjedou tři auta a všem tečou nervy.

[pavlix]

Správné by bylo nechat auto před sebou odjet na bezpečnou vzdálenost a teprv pak se rozjet.

Bezpečná vzdálenost pro nulovou rychlost je teoreticky nula, praktická bezpečná vzdálenost při nulové rychlosti je víceméně ta, v jaké jsme zastavili na červenou. Teoreticky se tedy můžeme začít rozjíždět ve chvíli, kdy vidíme, že se rozjíždí ten před námi, ale museli bychom se rozjíždět pomaleji, praktičtější je tedy se rozjíždět se zpožděním a na jeho další zrychlování reagovat též se zpožděním, čímž vcelku plynule nabíráme bezpečnou vzdálenost. Není to moc odlišné od toho, co lidé na semaforech skutečně dělají.

Je to nejlepší? Myslím že ne protože tak prudce klesne propustnost křižovatky.

Pokud ta propustnost křižovatky klesne na bezpečnou propustnost, tak na tom nevidím nic špatného. V reálu auta projíždějí křižovatku pomalu (když jsem ještě jezdil víc po městě na kole, ujel jsem jim třeba až na hranici křižovatky, kde mě teprve byli schopni předjet, takže asi tak), takže ta bezpečná vzdálenost není až tak velká. A i kdyby v té křižovatce byli samí svižní řidiči, jistě není problém se krátkodobě více koncentrovat, čímž se bezpečná vzdálenost jistě o něco zkrátí oproti té dlouhodobé.

Ideální stav je když se auta pohnou téměř najednou a rozestupy si upraví během zrychlování.

To většinou končí tak, že se někdo rozjede rychleji a přešlápne z plynu na brzdu, čímž rozhodí celou kolonu. :D

Kdo si mezeru nenechal, tomu nezbyde než počkat na mezeru a pak to vypadá jak to vypadá, odjedou tři auta a všem tečou nervy.

Kolik aut projede, přece nezáleží na tom, jestli se mezera nechá nebo vytvoří při rozjezdu. :D Na krátkých zelených to chce aby se řidiči prostě trochu víc snažili, když už se jim do toho jinde nechce. :)

[PepaSFI]

no to je ten problém že to je velmi odlišné od toho co lidi na semaforu dělají. Zas jsme u toho odstupu. Lepení. Nalepí se na sebe a z toho se odvíjí další. Není prostor na odchylky. Nedá se plynule rozjet a nabrat rychlost. Proto to obvykle končí tím cukáním když se někdo rozjede rychleji. A když pak každý čeká až se mu vytvoří odstup, načítají se prodlevy a zaváhání.

[pavlix]

Tak problém, mohlo by to být daleko horší. Jde o to jestli se chce člověk autem přesouvat, nebo s ním jezdí, aby si mohl zanadávat na lidi.

[Filip Jirsák]

tématem toho videa je správné zipování takže tvoření správných mezer s tím přímo souvisí.

Souvisí to s tím, ale to ještě neznamená, že tvůrci videa dbali na to, aby to bylo správně – zvlášť když nejspíš měli problém natočit vůbec nějaké zipování.

Samozřejmě, ideální by bylo vytvořit ty dvojnásobné mezery, ovšem v praxi to není snadno dosažitelné.

Je to dosažitelné snadno. Akorát člověk musí odbourat ten mentální blok, že tím někoho zdržuje nebo že tím něco komplikuje. Ne, nezdržuje, nekomplikuje, naopak přispívá k větší plynulosti provozu a tím i k větší rychlosti, a také k větší bezpečnosti. Až budete někdy poposkakovat v koloně, vzpomeňte si na to, že je to díky těm, kteří vepředu pomáhají nedodržováním bezpečné vzdálenosti.

Žádná kolona nebyla k dispozici takže jen v normálním provozu

Pokud si v normálním hustém provozu necháváte více než dvojnásobný odstup, než by byl potřeba, nedivte se, že jsou řidiči za vámi nervózní. Pokud to děláte před místem zúžení a řidič za váma to nechápe, je to jeho problém; ale pokud to děláte bezdůvodně, je to váš problém.

A pokud to nechci dělat náhle, abych nevyvolal chaos, náhlé zpomalování aut vzadu a vznik zpomalovací vlny, musím to dělat velmi zdlouhavě. Obzvlášť při pomalé jízdě v koloně se to projeví velkou rozvleklostí a protahováním.

vy to pořád popisujete, jako kdyby kolona něco zpomalovala. Jenže tak to není. V ideálním případě je úzkým hrdlem to zúžené místo a kapacitu daného úseku silnice určuje to, kolik aut projede tím zúžením – logicky nemůže před zúžením být větší propustnost, protože ta auta se do toho zúžení prostě nevejdou. Zmenšením rozestupů před zúžením tedy propustnost nezvětšíte, protože je zastropovaná tím zúžením, takže celou tu kolonu jen zpomalíte (a vy si přitom myslíte, že něco urychlujete). Pokud nezpomalíte, musíte pak ty nízké rozestupy udržovat i v tom zúžení, což je to nejnáchylnější místo na nehodu – a pokud do sebe v jednopruhovém zúžení dvě auta ťuknou kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti zastaví se tím doprava úplně. Takže tím nedodržováním potřebného odstupu nic neurychlíte, akorát podstatně zvyšujete riziko nehody a přispíváte k tomu, že kolona nepojde plynule.

Jsou situace kdy to správné řešení není nejlepší.

Hlavně jsou situace, kdy si lidé nacházejí milion důvodů, proč by to měli dělat jinak, než je to správné a nejlepší řešení. Proč myslíte, že vznikla pravidla o dodržování bezpečné vzdálenosti nebo o zipování? Aby zpomalovala dopravu? Ne, právě naopak, spousta lidí přemýšlela o tom, jak to udělat co nejlepší, pozorovala, jak se lidé chovají, modelovala to a zkoušela to v praxi, a shodují se na tom, že nejlepší je zipovat a nejlepší je dodržovat bezpečný rozestup alespoň na dvě sekundy jízdy.

Správné by bylo nechat auto před sebou odjet na bezpečnou vzdálenost a teprv pak se rozjet. Je to nejlepší? Myslím že ne protože tak prudce klesne propustnost křižovatky. Ideální stav je když se auta pohnou téměř najednou a rozestupy si upraví během zrychlování.

Bezpečná vzdálenost (jako délka) jé závislá na rychlosti. Takže je nesmysl nechat někoho odjet na bezpečnou vzdálenost, protože ta bezpečná vzdálenost se postupně zvětšuje. Takže správné je, aby se bezpečná vzdálenost udržovala postupně během zrychlování. Na což jste nakonec přišel sám. Takže jste na začátku vaše špatné řešení vydával za správné a na základě toho jste tvrdil, že ale správné řešení není to nejlepší. A stejně je to i se zipováním. Nejlepší není vaše špatně popsané řešení, ale to řešení, které je v zákoně a které doporučují všichni odborníci – dodržovat neustále bezpečný odstup alespoň na dvě sekundy jízdy a zipovat tak, že v obou pruzích postupně vytvoříte takové rozestupy mezi auty, aby se v místě zipování mohly oba pruhy plynule prolnout při zachování bezpečné vzdálenosti.

Kdo si mezeru nenechal, tomu nezbyde než počkat na mezeru a pak to vypadá jak to vypadá, odjedou tři auta a všem tečou nervy.

Na žádnou mezeru čekat nemusí, rozjíždí se plynule za autem před sebou a rozestup se postupně zvětšuje stejně, jako se zvětšuje rychlost. To, jak to vypadá, tak vypadá tehdy, když si řidič všimne, že se něco děje, teprve když je před ním pusto a prázdno, pak teprve začne odkládat mobil, svačinu, dopije, začne se shánět po šaltpáce, uvažovat, co by tam asi tak mohl zařadit, načež se s pískotem gum konečně rozjede.

[PepaSFI]

aha, takže jet při zipování chvilku s menšíma rozestupama je vrazda smrt zabití ale "Na žádnou mezeru čekat nemusí, rozjíždí se plynule za autem před sebou a rozestup se postupně zvětšuje stejně, jako se zvětšuje rychlost." není problém? Jde naprosto o totéž.

A já nikde netvrdím že kolona zpomaluje. Kolona ne, zipování a věci s ním spojené ano.

[Filip Jirsák]

Není to totéž. Při zipování vy chcete, aby se bezpečná vzdálenost nedodržovala (s tím, že se rozestupy vytvoří někdy později, přičemž jste nikdy nenapsal, kdy). Já chci, aby se bezpečná vzdálenost při zipování dodržovala. Při rozjíždění na semaforu chci rovněž, aby se bezpečná vzdálenost udržovala, ale zároveň tvrdím, že není potřeba udržovat výrazně větší mezeru, než je ta bezpečná vzdálenost. Vy byste – nevím proč – chtěl na při rozjezdu na semaforech dodržovat výrazně větší rozestup, než je bezpečná vzdálenost. Nevím proč. Navíc by se tím zmenšila propustnost křižovatky.

A já nikde netvrdím že kolona zpomaluje. Kolona ne, zipování a věci s ním spojené ano.

A to právě tvrdíte špatně. Zipování nezpomaluje, při správném zipování se jede stejně rychle, jako v navazujícím zúženém úseku, a je stejná propustnost. Co zpomaluje kolonu je nedodržování bezpečné vzdálenosti, protože pak se každé přibrždění postupně zvětšuje až někde vzadu musí auta začít zastavovat – pokud v té koloně není někdo, kdo má dostatečnou rezervu a to brzdění dokáže vyrovnat.

[trekker.dk]

Já chci, aby se bezpečná vzdálenost při zipování dodržovala. ... Zipování nezpomaluje, při správném zipování se jede stejně rychle, jako v navazujícím zúženém úseku, a je stejná propustnost

Což lze zajistit akorát tak, že před tím zúžením mezi sebou všichni budou mít rozestup o délce 2 × bezpečná vzdálenost + délka auta (pro zúžení 2 do 1.) Na to bych v praxi moc nesázel.

[Filip Jirsák]

A o tom je zápisek i celá diskuse. Sice víme, jak se to má dělat správně a nejefektivněji, ale my to radši budeme dělat sice blbě a neefektivně, ale hlavně po našem.

[trekker.dk]

Viděl jste někdy dálnici nebo rychlostní silnici? Pokud budete počítat jako bezpečnou vzdálenost to, co se ujede za 2s (převzato z této diskuze), tak 2 bezpečné vzdálenosti je na dálnici nějakých 150 metrů. To by se tam těch aut moc nevešlo. Pokud před zúžením je zpomalení (které zkracuje bezpečnou vzdálenost), automaticky se vám vzdálenost mezi auty zkrátí, když budou brzdit (takže zkrácení bezpečné vzdálenosti je vyrušeno přiblížením brzdících aut). Suma sumárum vám ani náhodou nevěřím, pokud byste chtěl tvrdit, že i tam kde zipují správně, je i v tom zúženém úseku dodržena bezpečná vzdálenost.

[Filip Jirsák]

Víte, co znamená pravidlo zipu? Je to způsob, jak se auta původně ze dvou pruhů řadí tak, aby mohla projet zúženým místem, kde je jenom jeden pruh. Pokud je tam rychlost snížená na 80 km/h, můžeme počítat vzdálenost na jedno auto (délka auta + bezpečný rozestup) 50 metrů. Nebo-li při té rychlosti 80 km/h projede jedním místem v tom zúžení 266 aut za 10 minut. Což ovšem znamená, že tou rychlostí 80 km/h s frekvencí 266 aut za 10 minut musí projíždět i auta těsně před zúžením, kde jsou dva pruhy. Vychází to tedy na 133 aut za deset minut v jednom pruhu, což při rychlosti 80 km/h dělá 100 metrů na jedno auto, což je – světe div se – právě ten dvojnásobek bezpečné vzdálenosti plus délka dvou aut.

To, jestli někde dodržuje nebo nedodržuje bezpečnou vzdálenost, se zipováním nijak nesouvisí. Akorát nedodržování bezpečné vzdálenosti zvyšuje riziko nehody, což je zrovna v místě zúžení dost nemilé, protože tam často není kudy nehodu objet. A pak také samozřejmě nedodržení bezpečné vzdálenosti znamená vyšší riziko vzniku popojíždějící kolony, protože jakékoli zaváhání nebo přibrždění se bude šířit proti směru jízdy kolony a narůstat, až někde začnou auta zastavovat a zase se rozjíždět.

Kapacita nějakého úseku silnice je daná kapacitou úzkého hradla toho úseku, pokud je v něm zúžení, je to tedy kapacita toho zúžení. Neexistuje žádný trik, kterým by šlo obelstít fyziku a provést tím úsekem silnice víc aut, než kolik zvládne to zúžení. Nejvýš se dá dosáhnout toho, že auta do úseku vjíždějí rychleji a v úseku před zúžením se hromadí – pokud to kapacita úseku před zúžením dovolí. Ale tím hromaděním se propustnost toho úseku nezvýší, pořád ten úsek silnice bude opouštět nanejvýš 266 aut za deset minut. A nebo taky podstatně méně, pokud se řidiči rozhodnou, že dodržování bezpečné vzdálenosti a pravidlo zipu není nic pro ně, protože oni to určitě vymyslí lépe.

[trekker.dk]

Výborně, dejte si jedničku do notýsku, a pak se zamyslete nad tím, že jestli rychlostí 80km/h pojedou všichni i před tím zúžením. Ne těsně před, ale celou cestu. Protože jestli ne, tak ten váš výpočet má trochu problém.

[M.]

Mohu se zazipovat i do kolony vozidel AČR nebo IZS?

[Mike]

A k tomu další:

Smím na jinak prázdné dálnici, žádná omezení, předjet vozidlo, které se sice pod modrými majáky, ale přesto "plazí" rychlostí 85 km/h ?

[jozka]

Proc bys nemohl? Ja to uz kdysi zazil, na silnici mezi Chlumcem a Dlouhopolskem. Hasicska Avie, drtila to s majaky 80 km/h a prekazela. Predjizdeli ji vsïchni.

[Sten]

Vozidlu s právem přednostní jízdy musíte umožnit bezpečný a plynulý průjezd. Pokud s tímto vaše předjíždění nekoliduje, předjíždět jej smíte. Stále jej ale nesmíte předjíždět zprava, tedy pokud jede v levém pruhu (nemá povinnost se zařadit do pravého), máte smůlu.

[Sten]

Ne, před vozidla s právem přednostní jízdy se zipovat nemůže, protože mají, ehm, právo přednostní jízdy

[Sten]

A do kolony vozidel s právem přednostní jízdy se už vůbec nesmí vjíždět

[Mike]

Ahoj všem

Kamion, který má 40 tun a cca 450 koní, není schopen se okamžitě rozjet z 0 na 80 km/h. Proto se kolona vleče a nelze zde dosáhnout toho předpokládaného: V zúžení všichni pojedou 80, tedy dva pruhy pojedou každý 40, na počátku zúžení skokem zrychlí na 80. To je prostě fyzika a nikdo to neokecá.

Problémem je značka, která určuje, ve kterém místě má k zipování dojít. Silničáři si to zase zmodifikovali a tuto značku doplnili dodatkovou tabulkou s textem "300m".

Tím tuto značku znehodnotili - místo zipování není jasně definované.

Pokud by se zipovalo v místě určeném značkou (a třeba doplněnou vodorovným značením), dělo by se tak bez stresu, že to nevyjde.Výsledná rychlost by pak v nájezdu do zúžení byla vyšší.

Kamioňáci jsou v tom nevinně, jejich auta nejsou na plížení stavěna a než tam nasypou 16 nebo 24 rychlostí, tak to trvá. Pokud jim někdo chce ukázat, "jak se to má dělat", tak maximálně zničí spojku a zústanou v zúžení stát...

Mimochodem - máte někdo povědomost, jak je zajištěno přechodné značení dopravních mimořádností? Někdy to vypadá, že silničáři zákon 361 a navazující neviděli. A je jedno, zda je to přímo ŘSD, nebo najatá firma. ŘSD je vždy ten, kdo za dění na komunikaci zodpovědný

[Jendа]

a nelze zde dosáhnout toho předpokládaného: V zúžení všichni pojedou 80, tedy dva pruhy pojedou každý 40, na počátku zúžení skokem zrychlí na 80

Já pořád nejsem přesvědčen, že kapacita komunikace je k*rychlost (ani v rozumných rychlostech jako 40 a 80). Podle mě tam velkou měrou bude přispívat faktor, že rozestupy mezi vozidly jsou určeny časem (e.g. 2 sekundy). A při započítání jenom tohoto faktoru a zanedbání délky vozidla :) je kapacita komunikace dokonce konstantní.

[jozka]

Kupodivu ne, ted to nemuzu najit, ale nekde jsem to videl i s grafem. Zkusim pohledat, az budu mit cas.

[trekker.dk]

Much eRecept, very security, so DH-1024, many TLS1.0, very java, wow.

(Patička) Tohle je krásná ukázka toho, proč je ústřední myšlenka Pirátů z Čech - do státní správy narveme víc počítačů a všechno bude lepší - zcestná a proč taková ještě dlouho bude.

[Sten]

Propustnost komunikace není přímo úměrná rychlosti. Kvůli dvousekundovým odstupům je teoretická maximální propustnost konstantní (délka vozidla je ve srovnání s délkou odstupů zanedbatelná), prakticky propustnost roste se snižováním rychlosti, protože se minimalizuje kolísání rychlostí. Dle měření Dopravní fakulty ČVUT snížení rychlosti ze 130 km/h na 80 km/h na Pražském okruhu reálně zvýší kapacitu o cca 15 %, a to i přesto, že ne všichni to nedodržují.

[Petr Tomášek]

Ovšem za to nemůže vyšší rychlost, ale rozpyl rychlostí. Ono by stačilo omezit minimální rychlost na 125 km/h a plynost bude stejná.

[Sten]

Je to vedlejší efekt vyšší rychlosti. U lidmi řízených aut nelze zaručit minimální rychlost při zachování bezpečnosti.

[Tomáš]

Myslím, že jsem někde četl, že to maximum je někde kolem 60 km/h. Ale taky je potřeba si říct, co chci vlastně optimalizovat. Jestli počet vozidel, které projedou za jednotku času (tj. problém, jak vypakovat auta z města ven) nebo součet najetých kilometrů všech vozů za jednotku času (tj. vypadnout co nejrychleji). Samozřejmě, že řidičům by se líbilo to druhé.

To kolísání rychlosti je asi dost zásadní faktor. Dobře se mi jezdí třeba v Rakousku, kde mají (skoro) všichni dobrá auta a jedou +- stejně na tempomat.

[xvasek]

Jj, v Rakousku (kromě Vídně teda) je to paráda - nekonečné souboje tempomatů 128km/h vs 128,5km/h, pět minut předjíždění se osobáků na dálnici, jakmile člověk dokončí předjížděcí manévr a zařadí se, začne ho předjíždět někdo další rychlostí 128,7km/h. Vypadá to sice vyloženě směšně, ale funguje to parádně. Když pak člověk přejede do Německa, tak je to jako když střelí do slepic, jenomže to funguje o poznání blběji. Člověk si sice občas užije tři kilometry 180km/h, ale pak se to celé ucpe už se jede se průměrně okolo osumdesátky, protože neomezená rychlost.

[Petr Tomášek]

Jj, v Rakousku (kromě Vídně teda) je to paráda - nekonečné souboje tempomatů 128km/h vs 128,5km/h, pět minut předjíždění se osobáků na dálnici, jakmile člověk dokončí předjížděcí manévr a zařadí se, začne ho předjíždět někdo další rychlostí 128,7km/h. Vypadá to sice vyloženě směšně, ale funguje to parádně.

No, nevím, podle mě to funguje dost debilně a zvyšuje to neúnosně riziko kolizí. To v Německu je to opravdu daleko lepší, protože někdo jede 100km/h, někdo 130km/h, někdo 150km/h, někdo 160km/h, někdo 170km/h, někdo 180km/h někdo 200km/h a někdo 260km/h, takže se dostatečně rozptýlí a velmi kolizní a nebezpečná situace, kdy člověk nedobrovolně s někým vede závody třeba na 50km přibližně ve stejné rychlosti nastane jen zřídka.

Když pak člověk přejede do Německa, tak je to jako když střelí do slepic, jenomže to funguje o poznání blběji. Člověk si sice občas užije tři kilometry 180km/h, ale pak se to celé ucpe už se jede se průměrně okolo osumdesátky, protože neomezená rychlost.

Tuto zkušenost rozhodně nesdílím. Jasně, od určité intenzity provozu/počtu pruhů nemá cenu jet příliš rychle, ale kdykoliv jindy se rychlejší jízda z časového hlediska vyplatí. I třeba na velmi zasekané A3 mezi NÜ a FfM to v třípruhových úsecí většinu času v levém pruhu plyne někde mezi 160-190km/h jen s výjmečnými okamžiky, kdy je nutno výrazně zpomalit (většinou kvůli nějakému českému nebo polskému kamioňákovi, co se bez varování náhle nasere do prostředního pruhu a podobně)...

[pedro]

Jako omlouvam se, ale to je typicky uplne spatne vytvorene pravidlo / zakon.

Ridic v koncicim pruhu ma povinnost neohrozit a neomezit a soucasne ma ridic v prubeznem pruhu povinnost umožnit zippování... Co to sakra znamena?

Asi to znamena, ze ridic v prubeznym pruhu ma PREDNOST, ale policajt muze pokutovat i ridice v prubeznym pruhu za spatnou techniku jizdy (= neumozneni zippovani). Policajti tohle nastesti nezneuzivaji, ale lidi se aspon sikanujou mezi sebou...

[Petr Tomášek]

Jako omlouvam se, ale to je typicky uplne spatne vytvorene pravidlo / zakon.

Není, jen ty to špatně chápeš.

Speciální pravidlo (zip) má v tomto ohledu přednost před pravidlem obecným (neohrozit/neomezit při změně pruhu).

[pedro]

Specialni pravidlo neni pravidlo stejneho druhu (o prednosti v jizde, v terminech silnicniho zakona o neohrozeni / neomezeni dalsich ucastniku) jako pravidlo o prejizdeni z pruhu do pruhu.

Poloz si jednoduchou otazku, co se stane, kdyz nekomu "zazipujes" do levych dveri?

[Filip Jirsák]

Ale to víte že je to pravidlo stejného druhu. Ta pravidla jsou zapsána za sebou v jednom odstavci, tak, jak je to v zákonech normální – nejprve obecné pravidlo, a za ním speciální případ,který má samozřejmě před obecným pravidlem přednost. Pokud někdo někomu zazipuje do dveří, bude se řešit, jestli dotyčný měl umožnit a neumožnil – pak by byl spoluviník.

[trekker.dk]

Což ovšem znamená, že Vy budete spoluviníkem taky, což znamená flastr, body a všeobecně dobrý důvod na to se na zipování vykašlat, když to nevypadá, že ostatní účastníci provozu na zipování věří.

[Filip Jirsák]

Spoluviníkem bude ten, kdo při zipování nehledí vlevo vpravo a naboří to do auta ve vedlejším pruhu. Zipování vychází z toho, že se chovám ohleduplně, a v takovém případě samozřejmě nemůžu nabořit auto ve vedlejším pruhu, ani když mne nepustí.

[PepaSFI]

myslím že to bude ještě horší, že bude větší, podstatný, díl viny na tom co mění pruh. To že mám přednost mi nedává právo se někam nabourat. Nemůžu se cpát někam kde není místo, ať už za to může kdokoliv a cokoliv.

[Filip Jirsák]

Souhlasím. Mně šlo o to, že když někdo měl zipovat a nezipoval, nebude zcela bez viny.

[PepaSFI]

myslím že bude bez viny. Přesněji, bude záležet kdo do koho narazil jakým způsobem ale to že neumožní zazipnutí asi nebude zaviněním nehody, jen přestupkem. Ale coby cynický praktik musím připustit že asi spíš bude záležet na mnoha jiných věcech, například kdo bude mít lepšího právníka, kdo bude místní a kdo odjinud, kdo bude mít za oknem dresík toho správného nebo nesprávného fotbalového klubu a tak dále.

[pedro]

Jj, podle policajtu, kdyz zipujes 1) prednost nemas, 2) jsi odpovedny za bezpecne provedeni manevru, 3) pravidlo zipu lze v pripade nehody pokutovat jedine pokud slo o agresivni najeti zezadu druhym ridicem. Asi se to nevztahuje na kamose dopravaku...

[trekker.dk]

Volně přeloženo je zipování teoreticky skvělá věc, a prakticky - v našich podmínkách, kde na to většina lidí kašle - zcela k ničemu.

[pedro]

Co na to rict, doporucuju si to vyzkouset Pokud ten naboreny nebude uplny debil a neprizna se, nemas absolutne zadnou sanci z nej udelat vinika / spoluvinika nehody.