OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tiskni Sdílej:
Bash už mně lezl na nervy
Můžeš být konkrétnější? Co se ti stalo, že ti "začal lízt na nervy"?
\[\]
na netisknutelné znaky(třeba barvičky)?
mv
+ doplňování se určitě se použít dají, ale vypadá to pak jako v příloze. S tím se prostě, alespoň mně, blbě pracuje, minimálně už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.
nez se spolehat na pritomnost nestandardni utilityNerozumim... Ta utilita není určená pro skripty.
už proto, že ten název musí na ty obrazovce zbytečně bejt dvakrát.Nemusí. Miesto
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar
napíš
$ mv Some\ Quite\ Long\ And\ Tedious\ Filename\!\ .foobar !#:1
Ten ir
je dobrý nápad. Většinou tedy používám mv
+ bash-completion, protože to funguje všude, ale tohle mě inspirovalo. Trochu jsem si to přepsal, aby to nebylo závislé na Pythonu 3.
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$novy_nazev"; }
A tady je vylepšená verze, která umožňuje v jednom kroku přejmenovat soubor a přesunout ho do nového adresáře:
function ir() { read -e -p "> " -i "$1" novy_nazev; mv "$1" "$2$novy_nazev"; }
(cílový adresář je volitelný a zadává se jako druhý argument)
read
nemá -i
, proto jsem se obrátil na ten python...
To já zase ano – např. možnost vybrat pomocí šipek a Insertu soubory ke kopírování/přesunu je mnohem pohodlnější, než používat ls
a psát názvy (byť s bash-completion), zároveň ti to může počítat velikost a hned vidíš, jestli se to na cílové médium vejde atd. Kromě toho dvoupanelový správce souborů je prostě geniální věc.
Na druhou stranu startovat mc
jen kvůli tomu, abych mohl interaktivně přejmenovat soubor mi přijde jako blbost, proto ir
vítám. Sice by šlo mít mc
puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvykl – často pracuji v holém BASHi a tyhle různé nástroje (mc
, htop
, emacs
, screen
…) pouštím, až když je potřebuji.
Sice by šlo mít mc puštěný pořád a přes Ctrl+O se na něj přepínat, ale na to jsem si nějak nezvyklTo je přesně ono... Já jsem
mc
(a Krusader) zkoušel používat, ale stejně jsem v nich postupně trávil míň a míň času, až se to nevyplatilo spouštět. Na ls
mám klávesovou zkratku a na operace se soubory si většinou vystačim s cp
, mv
, ir
, gcp
nebo pv
a k tomu má člověk vždy k dispozici veškerou
funkcionalitu shellu aniž by musel cokoli přepínat, tzn. skripty a aliasy na všechmo možné od aktualizace a zálohy systému až po stažení videa z youtubu...
I jen napsat ls je několik zbytečných úderů do klávesnice, když mc mi to ukáže rovnou …
ls
mam na Alt+L. Oproti Ctrl+O (kterému bych se v mc
nevyhnul) celkem žádná změna... Když na něčem pracuju, často to vyžaduje třeba používání gitu (opět mám aliasy a klávesovou zkratku na gitk&
), různé make příkazy a další - v tom by mi počítám mc
moc nepomohl...
Je pravda, že na nějaké větší šibování souborama taky použiju filemanager (sice jiný, ale to je vedlejší). Ale na práci prostě chci mít k ruce shell, respektive většinou více shellů...
Tam pak fungují i vymoženosti jako ctrl+enter na vložení aktuálního souboru pod kurzoremJj o tom vím... ale na co mi to je? Moje činnost ve většině případů nespočívá v přesouvání souborů sem a tam. Jiná věc by byla, pokud by existoval nějaký nástroj, který by zobrazil na většině obrazovky normálně shell a na zbytku výpis souborů, se kterým by se dalo pracovat podobně jako v mc. (Například v Nortonu se dal skrýt jeden z panelů, nevím, proč tohle
mc
neumí - nebo jo?) Něco takového bych bral.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...To že něco vzniklo inspirací aplikace pro DOS spíš demonstruje, že to byla aplikace dobrá a užitečná i v unixovém prostředí. Za sebe musím říct, že pokud chci získat rychlý přehled o tom co kde je, tak k tomu používám mc, protože je to mnohem rychlejší.
Děkuji, nechci. Tyhle Commandery vznilky na DOS a Windows a mají tam smysl, protože ně techhle OS nikdy nebyl použitelný shell. Na Linuxu/UNIXu jsem pro ně zatím použití nenašel...
Tímto způsobem bych mohl zavrhnout celý Linux, vždyť vychází (filozoficky) ze systémů, co vznikly v 70 letech, dávno před DOSem a CP/M
mv je fajn do skriptů v kombinaci s dalšími nástroji. mc je pro člověka. Dvoupanelové commandery v GUI jsou často jen slabý odvar efektivity a schopností mc.
mc
za efektivní nástroj nepovažuju. Nějakou dobu jsem ho používal kvůli zvykům zafixovaným z dosovských commanderů, ale osobně považuju shell a základní nástroje za daleko efektivnější. Na druhou stranu můžou různým lidem větší užitek přinést GUI nástroje dobře integrované se zbytkem prostředí, ve kterém pracují.
Na můj workflow je ideální shell. V jednoduchých akcích mi pomáhají různé vlastnosti shellu. Na složitější akce například nad nějakou množinou soborů se mi nejvíc osvědčil třífázový přístup, kdy v první fázi využiju data získaná jednoduchými nástroji k vygenerování skriptu, který provede požadovanou sadu akcí, v druhé fázi reviduju výslednou řadu akcí a v třetí fázi ji teprve spouštím.
Věřím tomu, že existují lidé, pro které mc
představuje efektivní nástroj vzhledem k jejich potřebám, ale nemyslím si, že jde jejich zkušenost přenášet na zbytek linuxového světa.