Dárek do Anglie

28.8.2019 22:30 | Přečteno: 3274× | MeaningOfLife | poslední úprava: 12.9.2019 21:46

Máme takové možná štěstí, že jeden rodinný vyslanec bude poznávat na chvilku Anglii. Obecně se to týká žáků 6. - 8. třídy.

Takže pátráme, jak se dobře připravit. Aktuálně hledáme vhodný dárek pro hostitele. Ano, našli jsme rady "alkohol ne". Jede se autobusem, takže něco, co tu cestu vydrží.

Zatim nás napadlo, když už alkohol ne ...

• Hořické trubičky
• Lázeňské oplatky (nebo trojhránky?)
• Model Škody Felicia 1959, jeden máme doma, snad se dá ještě sehnat
• Malou sochu Františka (tuten)
• Krojovaná panenka jako "tradiční pěkná baba z Čech" - třeba tady
• Kdybychom sehnali anglický překlad poselství krále Jiřího z Poděbrad - tady maj nějaké počtení v knihovně
• Žáby v mlíku (ale ty asi v angličtině nevyšly)
• Doporučované mají být kuchařky, prozkoumáme nabídku
• CD třeba s Dvořákem a Novosvětskou nebo Smetanovo Mou vlast (ani Jan Hrubý a Kukulín by nemusel být lichý)
• Puzzle mapy Anglie (Londýna?)

No a rozumy jsme hledali i jinde ...
www.kristof-jazyky.cz/vseobecne-informace/casto-kladene-dotazy
whats-the-matter.blog.cz/1506/na-vylet-do-anglie
www.emimino.cz/diskuse/jaky-darek-anglicke-rodine-237749
ckroyal.cz/faq

Máte taky nějaké pěkné tipy, nápady?

UPDATE: Příprava na pobyt

• Co je jinak (odkaz)
• 1) Oddělené kohoutky - Prostě je to buď moc horký, nebo moc studený a nedá se s tím nic dělat.
• 2) Pečivo - Ale sehnat obyčejný rohlík nebo chleba? Smůla.
• 3) PSČ - Žádný problém, stačí zadat PSČ (nejde to bez něj)
• 4) Divné jednotky - Britové na dotaz jejich výšky neodpoví v metrech a centimetrech, ale ve stopách. Divnější ale je, že se nájem neuvádí na měsíc, ale na týden. Ceny za nájem/nemovitost jsou neúnosné. Neúnosnější je ale zjistit, že ta cena není za měsíc, nýbrž jen za týden. Naopak výše platů se uvádí za rok.
• 5) Přehnaná vášnivost - Britové tyhle extrémní příslovce jako „passionate“ nebo „excited“ používají, a jak hloupě to v překladu zní. A pak že Američané jsou falešní.
• 6) Nadsazený životopis - „vášnivost“ Britů pro vše možné se promítá i do životopisů a motivačních dopisů.
• 7) Brambůrky k obědu - Tady je malý pytlík brambůrků součástí oběda.
• 8) One of your five a day - Všichni jsme už slyšeli, že by se mělo jíst 5 kusů ovoce denně. Tady to máte všude navíc napsané.
• 9) Recyklace - Veškerý odpad k recyklaci se hází do jednoho koše. Skleničky, papíry, kelímky… všechno hezky dohromady.
• 10) Neformální oblečení do divadla - Nikdo, opravdu nikdo, nebyl formálně oblečený. Džíny a svetr.

Soukromí je posvátné

Stěžejní zásadou každého Angličana je nevměšování se do soukromí jiného člověka. Vlastní soukromí je pečlivě střeženo, což se odráží v následujících pravidlech. S neznámými lidmi, kteří nebyli pozvání, mluví Angličané pouze na prahu domu, nikdy je nepozvou dál. Známí a přátelé přicházejí většinou na pozvání, většinou písemné (až 2 týdny předem, nejčastěji na určitou hodinu).
Po překročení domácího prahu odkládá Angličan s pracovním oblekem i myšlenky na práci. Jde to tak daleko, že například při jídle platí nepsané pravidlo: lze mluvit na jakékoli nezávazné téma, ne však o práci
Nejvděčnějším tématem je hobby, sport, ušlechtilí koně a psi. Angličané jsou milovníky psů. Za to, že ublížíte psovi, můžete jít i do vězení.

Sportovní etiketa

Osobní kontakty by byly nemyslitelné bez rituálu vzájemného představován, při němž je mnohdy neformální představování doplněno "důležitou" informací, například o zájmech či libůstkách představovaného. Příklad: "To je sir Charles, který nebydlí v Londýně, protože jeho irský teriér dává přednost čerstvému vzduchu." Opravdu důležité informace o dotyčném se dozvídáme časem a takřka tajně.
Pravidlem debaty je nebýt osobní, nekompromisní obhajování svého názoru považují Angličané za výstřední. Základem společenské morálky je sportovní etiketa. Chce-li Angličan kritizovat, užívá věty typu: "To není fair play! To je nesportovní! To není kriket!" Zároveň je to jedna z nejhorších urážek, nazveme-li chování Angličana nespravedlivým či nesportovním. Kriket je národním posvátným sportem.

Lpění na zvycích

Obecně je pro anglického gentlemana typický klasický proužkový oblek, často doplněný též proužkovanou košilí s širokými pruhy a naškrobeným bílým límcem. Angličané jsou vášnivý cestovatelé. Vždy a za všech okolností se však snaží i v cizím prostředí uplatnit své zvyky, například onen pověstný anglický časně ranní čaj, tzn. čaj s mlékem asi hodinu před snídaní, nebo ranní četba příslušných novin. Za velmi neslušné je považováno nahlížení cizího člověka do novin přes rameno dotyčného gentlemana. Anglie je tisková velmoc a spotřebou novin na 1 obyvatele stojí na předním místě ve světě.

Anglický gentleman

"Gentleman, to je odměřená sloučenina mlčení, ochoty, důstojnosti, sportu, novin a počestnosti. Dvě hodiny vás dožírá váš protějšek ve vlaku tím, že vás neuzná za hodna pohledu: najednou vstane a podá vám váš kufřík, na který jaksi nemůžete dosáhnout. Tady si lidé vždy dovedou navzájem pomoci, ale nikdy si nemají co říci, ledaže je to o počasí... Jejich zamlklost je taková, že ani nenadávanjí veřejně na vládu, na vlak nebo daně: je to celkem neveselý a uzavřený lid. Místo hospod, kde se sedí, pije a povídá, vynašli bary, kde se stojí, pije a mlčí." (K. Čapek, Anglické listy)

Zdvořilý odstup

Osobní kontakty na veřejnosti jsou v některých ohledech přímo odvozené z toho, co již bylo řečeno. Především mezi veřejným a osobním životem je tlustá dělící čára, která nedovoluje proniknout soukromým informacím na veřejnost. Diskuze o osobních či rodinných problémech je nepřípustná. Častá reakce v těchto případech je: "To nemůže být předmětem hovoru." Zachování zdvořilého odstupu je společensky žádoucí, v nouzi je však Angličan ochoten nezištně a kdykoli pomoci, dokonce aniž je o to žádán. Například v Londýně takřka nelze zabloudit, neboť zbloudilého cizince se vždy Londýňan nezištně ujme.

Za Calais jsou už domorodci

"Anglie vidí svou tvář v Shakespearovi, protože tento její slavný syn v sobě dokonale ztělesňuje její charakteristické rysy: anglosaskou praktičnost a keltskou snivost, pirátskou chrabrost Vikingů a disciplínu Normanů." (N. Kazantzakis)
Vztah k cizincům je navenek shovívavý, uvnitř kritický. Ve smyslu rčení: "Za Calais jsou už domorodci" skrývají v sobě Angličané přesvědčení, že vše, co je kontinentální, je horší než anglické. Angličan se velmi málokdy učí cizím jazykům, je však velmi shovívavý k mluvě cizinců. Zdvořile pochválí jejich angličtinu, byť chybnou.

Angličané, Walesané, Skotové a... Britové

Pro cizince bývá častým problémem označování národa a jeho lokalizace. Velká Británie představuje anglické území bez Severního Irska. Anglie však není Skotsko a Wales, Spojené království jediné spojuje všechny tyto celky v jeden. Angličané nejsou Walesané ani Skotové, a už vůbec ne Irové. Britové jako označení národnosti je na britských ostrovech přijímáno značně nelibě.

Sebeovládání a uměřenost

Touhou každého Angličana je mít vlastní dům (a kolem něj anglický trávník). Tento cíl je pro ně motivací k šetrnosti, která podle našich představ hraničí s lakotou. Anglická střídmost v jídle a oblékání je příslovečná. Tento trend začíná výchovou od nejútlejšího věku, kdy anglické maminky jen nevěřícně vrtí hlavou nad sebechválou maminek z jiných zemí ve stylu: "To naše děťátko ale dobře papá..." V Anglii děti musí od malička přivyknout určitému nepohodlí. Dnešním trendem je corn flakes, neboť splňují nejtajnější sen anglických maminek: mohou se jíst celý den, jsou výživné a děti si je připravují samy.
Projevy citu v soukromí jsou uměřené (např. méně fyzických kontaktů mezi dětmi a rodiči). Sotva začnou děti rozum brát, nejčastěji užívaným pokynem se stane: "Ovládej se!"
Každý člen rodiny má nezadatelné právo na své soukromí, v němž se může projevovat jakkoli, třeba i podivínsky. Nikdo se nad jeho chováním nepozastavuje. Kult soukromí je pro Angličana určitou kompenzací za nepřetržité sebeovládání na veřejnosti.

Stravovací zvyklosti

Velká snídaně (full breakfast) je obvykle kaloricky velmi vydatná. Ovesná kaše (porridge) s mlékem nebo smetanou a cukrem (ve Skotsku se solí), vejce se slaninou nebo šunkou (bacon and eggs, ham and eggs), součástí mohou být i párky (saussages), tradiční toast s máslem a marmeládou, k tomu káva nebo čaj. Pojem marmeláda se používá pouze pro pomerančovou, ostatní se nazývají džemy.

Snídaně "na vidličku"

Významné místo v anglické kuchyni zaujímají masové pokrmy, hlavně maso skopové a hovězí. Specialitou jsou např. skopové ledvinky či skopové maso dušené se zelenými fazolkami. Typickým anglickým pokrmem - i přes všechny pohromy nemocí šílených krav či slintavky a kulhavky - nadále zůstává biftek, propečený i krvavý, pokapaný anglickým kečupem. Dary moře patří také často do jídelníčku, např. předkrmy z krabů. Hlavním jídlem dne bývá večeře (dinner) servírovaná obvykle mezi 19.00 až 21.30. Vždy obsahuje několik chodů. Oblíbené jsou krémové polévky (ve Skotsku hrachové a rybí). Zajímavé pro naše chuťové buňky jsou kombinace telecího masa s rybízem nebo drůbeže se sušenými švestkami. Skotským národním jídlem je tzv. "haggis" - skopové vnitřnosti připravené na loji s různým kořením, přílohou bývá bílá vařená řepa.
Anglické sladkosti se často vytvářejí z těst, která se dlouho vaří ve vodní lázni nebo v páře. Oblíbené pudinky (teplé i studené), známý je vánoční pudink.

Anglická strava a zasmušilost gentlemana

"Prostředí kuchyně v prostředním hotelu pro prostředního Angličana vysvětluje do velké míry anglickou zasmušilost a zamlklost. Nikdo nemůže zářit a trylkovat, žvýkaje pressed beef potřený ďábelskou hořčicí. Nikdo se nemůže nahlas radovat odlepuje si od zubů třesoucí se pudink z tapioky. Člověk hrozně zvážní, dostane-li lososa politého růžovou škrobovinou: a má-li k snídani něco, co zaživa je rybou a v melancholickém stavu poživatelnosti se jmenuje freid sole, vydělal-li si třikrát denně žaludek černou čajovou jirchou a napil-li se zasmušilého teplého piva, požil-li univerzálních omáček, konzervované zeleniny, custardu a muttonu, nuže, vyčerpal-li snad všechny tělesné požitky průměrného Angličana, počíná chápat jeho uzavřenost, vážnost a přísné mravy." (K. Čapek, Anglické listy)
(zdroj)        

Komentáře

[Odin1918]

Kdysi jsem mel uspech s kloboucku hop a clovece nezlob se. Byla to legrace i pro dospele, ale chce to vedet, co je to za lidi. Anglicane umi byt velmi chladni a nudni. Alkohol je jistota, ale obaval bych se, ze bude zkonzumovan pise ratolesti nez tim, kdo ma byti obdarovqn.

[Karel Benák]

Puzzle asi bude nošení dříví do lesa, oplatky a trojhránky by nemusely přežít cestu. Sázel bych na CD a klidně obě, protože oboje jsou nádherné kousky. Hodně to ale záleží na tom, ke komu vlastně jede.

[Michal Kubeček]

Pokud je to někdo, kdo to ocení, tak bych možná zvážil i komplet všech Dvořákových symfonií (starší nebo novější). Jinak je samozřejmě česká klasika sklo, ale u toho je jednak problém vybrat něco dost pěkného a zároveň ne moc drahého, jednak jak to zabalit, aby to přežilo cestu.

[Odin]

Dávat dnes neznámému člověku CD je dost risk, spousta (velká většina???) lidí to už nemá na čem přehrát.

[_]

Pro spotřebitele je to zbytečně nepohodlné, těm stačí mp3 - pro audiofily je to málo kvalitní a nemá to poezii (ti raději high res digitální zdroje a vinyly). Nových Audio CD přehrávačů se už prodá minimum.

[vencour]

Jako archivní médium to snad je ok. A i v autě snad je CD pořád "preferred".

[Josef Kufner]

CD v autě? V autě je bluetooth a na tom připojený telefon s pár GB hudby, který ztlumí přehrávání, když mluví navigace.

[m.]

Jdou auta s cd prehravacem jeste poslednich par let vubec koupit?

[vencour]

Aktuální Opel Astra při výběru píše "CD mechanika jen s Audiosystém Navi 900 IntelliLink nebo Sada Inovace", takže možnost tam je.
U nového Mercedesu jsem se nějak nezorientoval. Vzhledem k tomu, že má zpravidla "o roky dopředu" vychytanější srandy, tak kdo ví ...

[m.]

Zajimavy, dik!

[_]

Tak v autě to bylo out dřív než v obýváku - CD v autě je nepraktické, vadí tomu otřesy a manipulovat s cédéčky za jízdy je opruz a navíc nebezpečný. Právě na cestách, ať už pěšky nebo autem, dávaly mp3 a další digitální formáty smysl nejdříve - protože ani kvalita zvuku není v autě kritická.

[vencour]

"Starý páky" maj k mání na svých koncertech CD, třeba i kvůli podpisům. A hodí se to mít cestou dom na čem pustit.

[_]

tak to už bych si radši vzal s sebou cdwalkman/notebook a na místě si to ripnul, než si kvůli takovému usecasu prznit auto

častěji vidím na koncertech vinyly a občas i kazety, ale gramofon si do auta kvůli tomu instalovat nebudu

btw, na koncertech abstinuješ, že jezdíš autem?

[vencour]

Ano, zatim jsem abstinoval. Nebo jsem tam buď nebyl autem nebo jsem v místě přespal.

[xkucf03]

Od toho je měnič v kufru :-)

Nicméně v jednom autorádiu mám CD i kazeťák a v druhém mám CD, MP3, USB, Bluetooth, takže tam jde připojit i mobil, hrát hudbu z něj a ovládat to na něm nebo tam strčit jedno CD se spoustou MP3.

[_]

A k čemu je mp3 na neohrabaném a na otřesy citlivém CD když na flashce jich můžeš mít 1000x víc? Měnič? nespolehlivý mechanický bazmek, a ani ten nenahradí jednu flashku, protože je tak na 6 disků, ne na 1000... Středověk.

Ale do veterána se to asi hodí.

[xkucf03]

Nevím, kudy jezdíš nebo jaké máš autorádio, ale mně CD vlivem běžných otřesů nevynechává. Ta flashka jde do USB konektoru v rádiu připojit, akorát s ovládáním je to horší – to už se to líp ovládá z mobilu připojeného přes BT (když chceš vybrat jedno album nebo skladbu z velkého archívu). Já proti těm novějším technologiím nic nemám, taky je používám – jen mi nepřijde nic až tak špatného/zvláštního na tom, když autorádio má mj. i šachtu na CD.

[_]

vlivem "Běžných" asi ne, ale čas od času je "neběžný"

prostě mi to přijde naprosto zbytečné kurvítko, nemá to v dnešní době smysl

ono CD už nemá smysl nikde, ale pointa byla, že v autě nylo out už tak před deseti lety

[xkucf03]

vlivem "Běžných" asi ne, ale čas od času je "neběžný"

To by musel být nějaký hodně drsný off-road – a v tu chvíli mám jiné starosti, než jestli mi hraje hudba.

[Michal Kubeček]

Za sedm let používání CD v minulém Focusu se mi stalo jednou nebo dvakrát, že to mechanika neustála. Mechaniky v autorádiích mívají (stejně jako discmany) dost velký buffer, takže ten výpadek musí být opravdu velký, aby buffer došel dřív, než se mechanika zase chytí. Teď už sice používám flashdisk, ale to je kvůli velikosti, určitě ne kvůli výpadkům na nerovnostech silnice.

[Odin]

Tak na D1 to můj Panasonic nezvládne tak cca 1 za 10 minut.

[marbu]

oplatky a trojhránky by nemusely přežít cestu

Dají se koupit i v plechové dárkové dóze, což cestu přežije v pohodě a je jako dárek je to stylovější.

[vencour]

Jo pravda, víme. Nepletu se, že ty původní lázeňský jsou odsud k mání? Zase se tam někdy podíváme. Už dlouho jsme neviděli Zpívající fontánu se světly.

[Karel Benák]

To spíš bylo míněno tak, že je převážející po cestě zbaští

[vencour]

Dyť to může být v kufru společně s něčím vychlazeným, aby to tak rychle nezteplalo, plus v termotašce, aby nebyla taková tepelná výměna s okolím. Nebo může mít celá banda dohromady extra chladící zavazadlo.

[Člověk z Horní Dolní]

Co to je "CD"?

[Karel Benák]

Cimrmanův Disk

[Petr]

Takový kotouček s hudbou, praktický asi jako starožitná vinylová deska ale s kvalitou jen o něco lepší než běžná mp3. Populární to bylo v devadesátých letech, když se ještě hudba kupovala v kamenných obhodech (to je skutečně pravda, ještě jsem to zažil).

[xkucf03]

Docela zajímavé je, jak novější technologie umírají rychleji.

Vinyly se používají dodnes a zjevně se ještě dlouho používat budou. CD se taky ještě docela drží a nějaká ta věž nebo autorádio jsou v domácnostech pořád běžná věc. Oproti tomu DVD přehrávač jsem neměl a DVD jsem přehrával jen z počítače (nebo spíš ripnul na HDD a přehrával odtamtud) a Blu-ray přehrávač jsem si nekoupil už ani jako mechaniku do počítače.

Nadšenci pak dodnes používají i LaserDisky. Někdy bych si rád zkusil nahrávání na magnetický drát, případně děrné štítky by taky nebyly marné (zařízení pro digitální zápis a čtení se dá sestrojit ze základních součástek).

[Heron]

To může být dáno jednak nostalgií (desky tady byly po několik generací a pro mnoho lidí je to návrat do dětství - pro mě určitě).

A taky možná tím, že je na co si sáhnout. Přece jen dát desku na talíř, ručně nastavit rameno s přenoskou a umístit na příslušnou drážku je určitý rituál. Já mám třeba klasické kotoučové magnetofony mnohem raději než kazety, protože je na co si sáhnout. Protáhnout pásek celou cestou je opět něco navíc.

U těch moderních technologií už to tak moc není. CD, DVD a BluRay disk vypadají vlastně stejně. CD na běžný poslech hudby většině lidí stačí, DVD a BluRay je spíš na filmy a zejména BluRay přišel v době, kdy už tady byly počátky digitální distribuce po internetu. Tj to jeho význam ještě víc snížilo.

Taky nemám BR mechaniku. Jeden čas jsem uvažoval pro zálohy, ale nenašel jsem spolehlivé informace o kvalitě a výdrži médií a taky je levnější si koupit disk a považovat jej za WORM zařízení.

[Michal Kubeček]

CD stačí i na neběžný poslech - ale to je flame, který už jsme tu taky měli mockrát.

[_]

Ano, flame mezi hluchými a lidmi, co slyší dobře. Ostatně nebyl to sraz abíčka, kde se před páír lety dělal slepý test?

[xkucf03]

To by se asi musel konat u někoho ve studiu, aby to mělo nějaký smysl.

Možná patřím spíš k těm „hluchým“, ale pro mne byl největší rozdíl, když jsem si koupil dobrá sluchátka a dobré reproduktory resp. monitory. A pak v tom, jak byla nahrávka pořízena a zpracovávána před tím (!), než došlo ke konverzi do nějakého výstupního formátu. Zvuková karta a formát resp. jeho parametry taky hrají roli, ale pro mne už ne tak zásadní, jako ty dva jmenované faktory.

[Heron]

ale pro mne byl největší rozdíl, když jsem si koupil dobrá sluchátka a dobré reproduktory resp. monitory

+1

Zvuková karta a formát resp. jeho parametry taky hrají roli, ale pro mne už ne tak zásadní, jako ty dva jmenované faktory.

Tak ono to jde postupně. Když jsem si koupil první lepší sluchátka, tak mp3 včetně 320kpbs, musely jít pryč. Potom jsem si koupil ještě lepší sluchátka a museli jít pryč veškeré nahrávky nahrané (resp. masterované) s nižší dynamikou. Potom jsem si pořídil ještě lepší a tam už je rozdíl mezi zvukovkami.

Ale pozor, já netvrdím, že poznám rozdíl mezi Rolandem a Audioqest. To ne. Co je pro mě podstatné je to, zda slyším tu komponentu. Dobré reproduktory se poznají tak, že nepoznáte, kde jsou. Když je někdo zakryje tkaninou a pustí stereo nahrávku, nemělo by být možné podle zvuku určit polohu reproduktorů (naopak byste měli určit polohu nástrojů). Pokud to možné je, znamená to, že jsou obě repra rozdílná a nehrají stejně. Totéž lze říct u sluchátek. U sluchátek otevřené konstrukce se mi několikrát stane, že je sejmu z hlavy, aby se přesvědčil, ze mi nehrají bedny. Nehrají. Ale ta sluchátka neslyším, podle zvuku nejde vůbec určit, zda hrají bedny nebo sluchátka. Stejně tak zesilovač. Za ty roky jsem se naučil slyšet zesilovač a vím, co do zvuku přidává on a co tam bez něj není (netvrdím, že mi to vadí). U té zvukovky je to totéž. Poznám rozdíl mezi realtekem a čímkoliv lepším. A podle mě je to spíš věcí ovladačů, protože u integrovaného realteku se mi nikdy nepodařilo dosáhnout stejného zvuku mezi linuxem a widlema a dokonce je rozdíl mezi oficiálním realtek ovladačem a microsoftím.

[Petr]

No a já si koupil slušná sluchátka rovnou.

mp3 (klasická netová 160-256 kbit/s)

CD

highres flac

jsou pro mě jasně odlišitelné kvalitativní kategorie

vinyl je čtvrtá kategorie - plná chyb a zkreslení ale naprosto úžasná na poslech

[Jendа]

Přijde mi z toho popisu, že jsi neudělal z jednoho zdroje „highres flac“ a „CD“ (16b/44.1kHz) a pak to porovnával. Může to mít dost jiné zpracování, čekal bych že CD budou víc trpět na loundness war.

[xkucf03]

+1 Smysl by mělo vzít ten nejkvalitnější FLAC, dobře si ho naposlouchat, a pak zkonvertovat do různých MP3 a CD kvalit a s těmi to porovnávat a hledat, co v nich chybí nebo přebývá.

[Petr]

To samozřejmě trpí. Ale to je prostě chyba formátu, i když ne technická, ale obchodní. Přece si ale nebudu konvertovat highres flacy do CD formátu, zvlášť když sám nejsem zvukař - zprznil bych to asi taky.

[Fluttershy, yay!]

Cože? K jakému zprznění má dojít uložením bezztrátově kódovaných dat opět bezztrátově?

[Josef Kufner]

Ta konverze není bezeztrátová.

[Fluttershy, yay!]

Změna kontejneru není bezztrátová?

[xkucf03]

Změna „kontejneru“ ne, ale snížení vzorkovací frekvence a bitů ztrátové je. Audio CD má 16 bitů stereo a 44 100 Hz, zatímco ten původní FLAC mohl být výrazně kvalitnější.

[Fluttershy, yay!]

Je to v rozsahu slyšitelnosti lidským sluchem? Pokud ne, jedná se o bezpředmětnou námitku.

[xkucf03]

Co který člověk ještě pozná nebo nepozná, to je na jinou diskusi… Nicméně lidi se ti tu snaží vysvětlit, že převod z jednoho bezztrátového formátu do jiného bezztrátového (nebo toho samého s jinými parametry) nemusí být bezztrátový.

[Fluttershy, yay!]

Předřečník hovořil o „prznění“.

Prznění si fakt nepředstavuji tak, že se zmenší prostor mimo rozsah postřehnutelný lidským sluchem.

To je jako stěžovat si, že bitmapový obrázek reprezentuje jenom barvy světla, ale nikoliv záření neviditelné lidským zrakem.

Zvlášť když kontextem vlákna není editace, ani archivace, nýbrž toliko reprodukce, a to ještě ke všemu sluchátky (poznámka: když jsem ještě před pár lety letmo sledoval související publikace, nebylo známo, jak dosáhnout věrné reprezentace prostoru při použití sluchátek).

[_]

Ano, nevhodně zvolená komprese dynamického rozsahu je prznění, které nahrávku zničí k nepoužitelnosti - problém většiny komerčních CD dnes. A udělat to dobře triviální není. Bezztrátově to nelze - a jelikož jde o rozdíl hlasitosti mezi tichými a hlasitými pasážemi, asi se najde málokdo, kdo by to neslyšel. Je ale plno hudby, která má dynamický rozsah minimální by design - mně ale takovou také nebaví poslouchat.

[Fluttershy, yay!]

To je ale řeč o masteringu, nikoliv způsobu uložení na médiu.

[Petr]

Petr, ne, existuje nekonečně (no dobře, vzhledem k tomu, že jde o digitální médium, není to nekonečně, ale prostě hodně) způsobů, jak tu konverzi převést. A naprosta většina z nich je špatně. Je to stejný problém jako převod RAW z foťáku do 8bit PNG souboru.

[Fluttershy, yay!]

Je pořád řeč o FLAC a (S)ACD? O běžném poslechu přes sluchátka?

I kdybych přijal hypotézu, že někde jde pořídit netriviální nabídku kopií ve FLAC, které mají nějaký úžasný mastering diametrálně odlišný od distribuce na CD, nevypálil je na SACD, nýbrž jenom ACD, tak bych měl ztratit jako co? Slyšitelného sluchátky při poslechu obsahu, nikoliv zařízení…?

Srovnání s RAW je zcela zcestné, relevantní by byl spíš TIFF, přičemž je řeč o analogii zobrazování na TN obrazovce v exteriéru.

[Heron]

Je pořád řeč o FLAC a (S)ACD? O běžném poslechu přes sluchátka?

O tom ale nebyla řeč nikdy. Sem se snažíš tuto debatu unést od chvíle, kdy jsi tohle vlákno pojmenovat "audiofools".

Tohle vlákno začalo:

Přece si ale nebudu konvertovat highres flacy do CD formátu, zvlášť když sám nejsem zvukař - zprznil bych to asi taky.

A ano, konverzí 24b do 16b se skutečně o nějaká data přijde a tedy se nejedná o konverzi bezztrátovou. Stejně jako konverzí 192kHz do 44.1 atd. To je snad jasné každému.

tak bych měl ztratit jako co?

Informaci, která v tom signálu byla obsažena. To, že ty se rozhodneš ji nevyužít neznamená, že tam není a že nebyla konverzí ztracena.

[Fluttershy, yay!]

[TRIGGER WANING]

Reaguji na to, co „Petr“ napsal, zvláště formulace o „prznění“, aniž bych měl jakýkoliv zájem masturbovat nad technikáliemi – koneckonců 192kbps MP3 (vyrobené po roce ~2011 LAME s rozumnými parametry) jsou pro naprostou většinu populace transparentní.

Totiž, taky by se šlo ukájet nad tím, že různé DAC mohou pro konverzi používat různé algoritmy a někteří audioúchylové tvrdí, že to slyší, a dělají z toho velké téma. Asi „prznění“?

Problém konverze mezi FLAC a ACD je někde na té úrovni – vlastně dobře, že jsem to zmínil, protože zdalipak takové rozlišení používá i „Petrův“ DAC? – a to ještě když budeme předpokládat, že ten „hires FLAC“ nevznikl ripnutím ACD. V lepším případě jsou ty „hires FLAC“ ripem SACD…

Takže „prznění“?

[Heron]

jsou pro naprostou většinu populace transparentní

To je argument úplně k ničemu. Každý expert ve svém oboru používá něco, co je totálně vzdálené nějakému průměru. Někdo, kdo profesionálně vrtá tisíce děr měsíčně, si koupí úplně jinou vrtačku, než stačí většině populace. Každý obor má v tomto své lokální maximum a co stačí "většině populace" to vůbec nemusí dostačovat pro ten daný obor a někdy je to teda spíše zcela nepoužitelné.

Takže argumentovat "většina lidí něco" je argumentační krok stranou. Nemáme validní argumenty, použijeme průměry.

Problém konverze mezi FLAC a ACD je někde na té úrovni – vlastně dobře, že jsem to zmínil, protože zdalipak takové rozlišení používá i „Petrův“ DAC?

Pokud takové rozlišení nemá jeho současný DAC, může jej mít jeho budoucí. Proto není vhodné zbytečně konvertovat data na potenciálně horší formát. Když to nevyužije teď, třeba za pár let ano.

[Fluttershy, yay!]

Nezaznamenal jsem zmínku, že by „Petr“ hodlal FLAC po vypálení na ACD smazat, ačkoliv sluch se zatím s věkem nezlepšuje, ale naopak dostupnost kopií i s dobrým masteringem se spíš zlepšuje – a to stále nevíme, odkud se ty jeho kopie FLAC vlastně berou, tj. zda to náhodou nejsou vůbec původem ripy ACD nebo ekvivalent.

Ostatně sám níže (#211) přiznává limitace vlastního sluchu a stěžuje si právě na mastering některých ACD, což ale není chyba ACD, nýbrž rozhodnutí audio inženýrů, potažmo komerčních zájmů, jež jim velí, to FLAC nenapraví.

Jinými slovy: technické vlastnosti ACD jsou slaměný panák.

[Luděk Postrašil (SEO UX Experts s.r.o.)]

koneckonců 192kbps MP3 (vyrobené po roce ~2011 LAME s rozumnými parametry) jsou pro naprostou většinu populace transparentní.

Mohu potvrdit. Když jsme před pár lety rozšiřovali naše portfolio o audio, řešili jsme problém s disky - soubory zabíraly příliš mnoho místa. A nakonec jsme dospěli k překvapivě jednoduchému řešení: nabízíme ty samé soubory (takže na disku jsou jen jednou) a to jednou jako MP3 a jednou jako FLAC za příplatek. Vtip je v tom, že programy a přehrávače to přehrají úplně stejně - neřeší příponu. A nikdo ze zákazníků si dosud nestěžoval.

[Petr]

ad frekvence: záleží jakým uchem, různé uši mají různou citlivost, někdo i o dost dál, než k mytické 20KHz hranici (ale většinou jen v mládí), navíc je dle některých názorů citlivost na vysoké frekvence vyšší, pokud uvažujeme jejich vliv na barvu zvuku o nižší základní frekvenci, než když zní samostatně (jak se to obvykle testuje)

ad dynamický rozsah: to je slyší asi každý, navíc se už tak omezený rozsah CD przní uměle z obchodních důvodů (loudness war), takže to zní ještě hůř než by mohlo

Za mě - ultrafrekvence nejspíš vůbec neslyším, nemám pocit, že by mi na CD chyběly, za to dynamický rozsah typického komerčního CD je pro mě utrpení.

[Josef Kufner]

Ano, je to ještě slyšitelné, i když ne pro každého a ne u každé nahrávky.

48kHz vzorkovací frekvence zvládne sinusovku do 16kHz (jsou potřeba 3 body na periodu, aby byla sinusovka určena jednoznačně, případně dva a počátek). Lidské ucho zvládá tak nějak obecně do 20kHz, někdo trochu víc, někdo trochu míň, někdo o hodně míň. Takže 96kHz vzorkování, které zvládne zachytit 32kHz sinusovku je docela rozumná volba s přiměřenou rezervou. Také je potřeba si uvědomit, že ty tři body platí jen pro harmonické signály, což obecný zvuk až tak úplně není.

Co se týče počtu bitů na vzorek, 16bit vzorky jsou asi v pohodě. 24bit vzorky by mohly být znát u nahrávek s velkým dynamickým rozsahem, ale to jsem nezkoumal. Smysl více bitů je hlavně pro další zpracování zvuku, nebo pokud je nahrávka tišší a chceš ji zesílit.

Samozřejmě toto vše je naprosto jedno, pokud nemáš na čem takovou nahrávku přehrát. Není však potřeba nic zázračného, stačí dobrá sluchátka (2+ kKč), případně poctivé reproduktory a rozumný receiver (10+ kKč). Hlavně takovou nahrávku nesmíš poslat přes Bluetooth, kdy se to ztrátově překomprimuje, aby se to zvládlo přenést …

[Jendа]

48kHz vzorkovací frekvence zvládne sinusovku do 16kHz (jsou potřeba 3 body na periodu, aby byla sinusovka určena jednoznačně, případně dva a počátek)

Cože?

Také je potřeba si uvědomit, že ty tři body platí jen pro harmonické signály, což obecný zvuk až tak úplně není.

Jako že když ze zvukové nahrávky spočítám FFT (rozklad na harmonické signály) a pak z toho IFFT, tak nedostanu totéž?

[sigma]

Nechci přímo rozporovat to, co píšeš, ale při aplikaci Nyquist-Shanon teorému na audio signály mám problém s jednou věcí:

Uvažujme harmonický signál o frekvenci f vzorkovaný na 2f, tedy signál na samé hranici dle tohoto teorému. Předpokládejme zero-order-hold (S/H) vzorkovač. V závislosti na fázi signálu mohou vyjít vzorky třeba všechny nulové, nebo naopak všechny v maximálních amplitudách, nebo něco mezi. Už samotný fakt, že může nastat, že všechny vzorky jsou nulové, nebo úplný opak, jen v závislosti na fázi, mě trochu znepokojuje.

Další aspekt je, co se s takto vzorkovaným signálem děje při DAC převodu. Jak by musel vypadat filtr na výstupu DAC, aby výsledkem byl perfektní harmonický spektrálně čistý signál i na frekvencích blízkých Shanonnově limitu? Lze to částečně obejít SW interpolací na vyšší sampling rate a rychlejším DAC.

Dělám někde chybu? Možná to má co dělat i s tím, že Nyquist-Shanon a FFT/IFFT jsou perfektně platné pro periodické signály, ale zvukový signál často periodický vůbec není.

[Fluttershy, yay!]

*zvukový signál, který někdo chce ještě poslouchat

Toho času tu byl flejm, kde Vlastík tvrdil, že digitální signál je k ničemu, protože má problém se „zvoněním klíči“.

[Jendа]

Uvažujme harmonický signál o frekvenci f vzorkovaný na 2f

2f+epsilon

Jak by musel vypadat filtr na výstupu DAC, aby výsledkem byl perfektní harmonický spektrálně čistý signál i na frekvencích blízkých Shanonnově limitu? Lze to částečně obejít SW interpolací na vyšší sampling rate a rychlejším DAC.

Dělám někde chybu? Možná to má co dělat i s tím, že Nyquist-Shanon a FFT/IFFT jsou perfektně platné pro periodické signály, ale zvukový signál často periodický vůbec není.

Ano, to jsou validní připomínky, proto se radši sampluje na 48000 Hz, i když by teoreticky stačilo míň. Případně se navzorkuje na mnohem vyšší frekvenci a pak se to filtruje digitálně, kde se ostré filtry dělají líp. Mimochodem u toho mě napadá, že delší FIR filtr by zase mohl mít problém v tom že způsobuje pre-echo. Hmm.

[Heron]

Ano, to jsou validní připomínky, proto se radši sampluje na 48000 Hz

Ano, toto je krásná ukázka odpovědného návrhu. CDDA má 44.1kHz nikoliv proto, že to někdo dokonale vyzkoumal, ale především proto, že mohli použít již existující technologii a pásky určené pro video. Takže první digitální nahrávky se nahrávaly na NTSC videomagnetofon, který mohl převodem do videosignálu ukládat 44100 samplů/s. Tolik k vývoji dokonalého audio formátu . Tj něco jako VHS, je to sice nekoukatelné, ale alespoň se na to vejde celý Super Bowl.

No, takže potom přišel 48kHz, aby se uteklo některým potížím s filtry, jenže někde mezitím vznikly samplerate jako 88.2kHz (dvojnásobek základní samplerate, což by bohatě stačilo) a protože je nutné dohnat a předehnat, tak potom ještě 48*2=96kHz. A potom ještě dvojnásobek do 192kHz. Prostě pohodička. Proč něco udělat pořádně, když se může místo toho udělat 5 základních samplerate. A aby to nebylo nikomu líto, tak kromě násobení lze i dělit, takže tady máme 22050Hz i 11025Hz. A protože zastánci 48kHz se asi nenaučili dělit tak dobře, jako jim šlo násobení, tak tady máme 32, 16 a 8kHz. A to je jenom samplerate.

Gratulujeme ke standardu v digitálním audiu.

[sigma]

Digitální filtry nejsou všespásné, skoro vždy je to něco za něco a z tohoto pohledu dává smysl přístup DSD samplingu (direct-stream-digital, záznam je přímo v sigma-delta formátu). Některé filtry jsou třeba frekvenčně dobré, a fázové vlastnosti mají mizerné, což slyšet může být. Ještě větší problém to je pak při digitálním real-time zpracování zvuku (pro živá vystoupení), kde může vadit zpoždění u komplexnějších typů filtrů.

Další věc, co mě napadá, je časové rozlišení. Chci si to zkusit nasimulovat, ale nějak není nálada/čas. Uvažujme signál spíše impulsního charakteru s dominantním spektrem někde kolem čtvrtiny-třetiny vzorkovací frekvence (12-16 Khz u fs=48k, tj. rozhodně slyšitelné pásmo). Jaké je časové rozlišení pro dva takové signály ve stereofonních kanálech, nebo v jednom kanále za sebou v případě PCM modulace na fs=48k a 16bit vzorcích v případě, že je amplituda signálu navíc malá (třeba do 5-10 % maxima)? A záleží na té amplitudě vlastně? (intuitivně mi přijde, že ano)

Citlivost na časové zpoždění je totiž u lidského sluchu velká, a nejsem si jistý, jak moc je možné tento parametr vyjádřit horním limitem ve frekvenční oblasti. Kdysi jsem četl nějaký paper, kde došli k temporal resolution na základě praktických testů kolem 5 us, ale nemůžu to teď najít.

[sigma]

Tady:

http://boson.physics.sc.edu/~kunchur//temporal.pdf

a:

https://pdfs.semanticscholar.org/d9bf/d506271a8c38cf0f77e6edfbffebf5e368b6.pdf

[Petr]

https://en.wikipedia.org/wiki/High-resolution_audio

[Heron]

No a já si koupil slušná sluchátka rovnou.

A jak jsi je poznal? Když bych měl uvést svoji cestu, tak krom nějakých dřívějších (které mě ale nasměrovaly také), první vážně míněná sluchátka byla kdysi (cca 2003) Koss UR-40 a potom (2008) BeyerDynamic DT 990 Pro. Ty považuju za sluchátka první volby, pokud máte rádi beyerdynamic. Jako druhá sluchátka a záměrně uzavřené konstrukce mám BeyerDynamic T70 (2014). Chtěl jsem DT 770, ale nějak tehdy nebyly, tak jsem šel o třídu výš.

Nevím, jak se bez té cesty (která byla samozřejmě klikatější, člověk pokaždé poryl svoji audiotéku a hledal jiné zdroje, jiné remastery apod.) dostat do cíle. Kdybych přišel do obchodu a vzal bych si Sennheiser HD 800 (a ta možnost tady byla), tak bych asi nebyl tak spokojený jako dneska. Sennheiser mi prostě nesedí. (Měl jsem Beyerdynamic in ear byron sluchátka k mobilu, ale nějak jsem je ztratil a potom jsem si narychlo koupil sennheisery ve stejné třídě a ne, nevyhovuje mi to.) Podle mě není reálné si hned na poprvé vybrat slušná sluchátka, nebo člověk musí mít fakt štěstí.

[xkucf03]

Jako druhá sluchátka a záměrně uzavřené konstrukce mám BeyerDynamic T70 (2014).

BTW: porovnával jsi na vlastní uši T70 a T70p? Jaké rozdíly jsi v tom slyšel?

[Heron]

Ne, neporovnával.

Našel jsem nějaký článek, tak budu vycházet z něj.

Ty p mají být 32ohm (jasně, pro mobilní zařízení to dává smysl), já mám vše studiové v 250ohm variantě. Co se týče věcí uvedených v článku, tak T70 jsou kovové konstrukce (a velmi slušné), popis hlavovému mostu a náušníků asi sedí (těžko říct, zda jsou to stejné materiály, ale předpokládal bych to), ale rozdíl je zejména v plastové konstrukci péček. A nejsem si jistej, zda není v článku chyba, uvádějí hmotnost 330g a to je hmotnost i 250ohm varianty. Takže proč je to z plastu těžko říct, ale k vůli snížení hmotnosti to asi nedělali. Také platí to, že 250ohm varianta má šroubovací 3.5mm jack do 6.3mm. U p má být nacvakávací.

Zvláštní, člověk by čekal, že jen použijí jiné měniče a ono je jiné skoro všechno. A po přečtení článku souhlasím s jeho závěrem. Vše výše uvedené neobstojí u tak vysoké ceny, která je stejná jako u 250ohm modelu, který je ale, alespoň dle toho popisku, na luxusnější úrovni (a já s cenou za tento model nemám nejmenší problém, konstrukce je velmi precizní, není tomu co vytknout a zvukově jsem dostal přesně to, co jsem od toho očekával).

Zvuk pochopitelně neporovnám. Ve článku je zvláštní, že porovnávají uzavřené T70 a otevřená sluchátka. Otevřená budou mít vždy vyšší dynamický rozsah a není to nic zvláštního. Na druhou stranu uzavřená sluchátka s 18dB odhlučněním umožňují poslouchat hudbu i v ne zcela nehlučné místnosti, takže se na té dynamice něco vrátí zpět už jen tím posunem noise level o 18dB.

[sigma]

Taky mám T70, a kromě toho starší DT770 Pro 80 ohm a nové DT880 Pro 250 Ohm.

U DT770 mi přijdou trochu přepálené nižší frekvence, ale byl to velký skok vpřed. T70 jsou zatím dost zklamání, možná to je nedostatečným zesilovačem, ale mají extrémně zvýrazněné vysoké frekvence a slabé basy, a ekvalizérem se to jen těžko dobře kompenzuje. Zvlášť sykavky jsou pak u spousty skladeb utrpení poslouchat. Nebýt toho, tak proti DT770 i DT880 hrají famózně. I když spoustu nahrávek bych musel vyřadit, protože je v nich slyšet každá chyba (ala loudness war, zkreslení, ...) v masteringu. Budu muset někde zkusit pořádný zesilovač. Jakou máš zkušenost ty? Našel jsem někde recenze včetně naměřených frekvenčních charakteristik, které můj dojem celkem potvrzovaly.

DT880 jsou něco mezi, ale nakonec zatím vyhovují nejvíc.

[Heron]

a slabé basy

Možná trochu ano. Ale toho jsem si všiml už v minulosti při přechodu na beyerdynamic. Jednak je to dáno tím, že jsem měl dlouho teslácké bedny, které nic jiného než basy neuměly a taky ty kossy (tam je to už naprostý extrém). Ale neoznačil bych to slovem slabé. U skladeb, které mají cut of příliš vysoko se skutečně basy zdají jako slabé, ale ve skutečnosti mi to připadá přesné. Prostě to nehraje něco co tam není. U ostatních skladeb těm basům nemůžu nic vytknout. Zrovna poslouchám slušně sejmutou skladu s pizzicatem na kontrabas a na nedostatek basů si nelze stěžovat.

Zvlášť sykavky jsou pak u spousty skladeb utrpení poslouchat.

Ne, nic takového. Schválně jsem si teď pustil skladbu s velmi výraznými sykavkami a ne, není to o nic výraznější, než u jiných sluchátek. Ani při dosavadním poslechu jsem si ničeho takového nevšiml a to jsem na to velmi citlivý.

I když spoustu nahrávek bych musel vyřadit, protože je v nich slyšet každá chyba (ala loudness war, zkreslení, ...) v masteringu.

No, ano. Moje první velké promazání přišlo s DT990, protože jsem nesehnal jinou než loudness war verzi některých nahrávek. U T70 raději už nic nemažu, to by mi tady mnoho nezbylo. Já obecně nesnáším "tělesné" zvuky a občas vůbec nemůžu poslouchat některé rozhovory, kdy účastník je snímán tak blbě, že jde slyšet každé zamlaskání jazyka a každé prasknutí bublinky ve slinách. Vůbec nechápu, jak to tam ten zvukař může nechat. Takže, když mě to hodně zajímá, tak si to pustím na ipadu z interního repra, tam to slyšet není

Budu muset někde zkusit pořádný zesilovač.

Já to napájím čímkoliv co je po ruce. Aktuálně Marantz, ale můžu to přehodit přímo do Roland Rubix a hraje to (a to ten Roland má nižší sluchátkový výstup a je to napsané i v manuálu. Takže si to nemůžu pustit až na práh bolestivosti. Ne že bych to dělal, ale mám rád, pokud mám dostatečný prostor pro řízení hlasitosti.) Roland do sluchátek hraje ve skutečnosti líp než ten Marantz, ale to je nefér srovnání, protože je blíž v signálové cestě (je to DAC, který napájí i ten Marantz, že).

DT880 jsou něco mezi, ale nakonec zatím vyhovují nejvíc.

Ty jsem nezkoušel. Zkoušel jsem nějaké BD Custom One Pro, což měl být pokus o volitelně uzavřená / otevřená sluchátka a posluchač si mohl šoupat s jakousi záklopkou. Takže si podle potřeby máš udělat otevřená, polo otevřená a uzavřená. Koho toto napadlo, by mě teda zajímalo... Ty DT880 vypadají jako dobrý kandidát na třetí typ sluchátek do party. Díky za tip, to si někdy poslechnu.

[Fluttershy, yay!]

Zvlášť sykavky jsou pak u spousty skladeb utrpení poslouchat.

Ne, nic takového. Schválně jsem si teď pustil skladbu s velmi výraznými sykavkami a ne, není to o nic výraznější, než u jiných sluchátek. Ani při dosavadním poslechu jsem si ničeho takového nevšiml a to jsem na to velmi citlivý.

To bývá zesilovačem.

DT880 vypadají jako dobrý kandidát na třetí typ sluchátek do party

Normies.

*sedí na >25 let starých DT 990, DT 150, DT 250,…

[_]

do Anglie konzervy, léky a další nezbytnosti pro přežití brexitu pod lordem protektorem Borisem

možná příděly čokolády, když vzpomínám 1984

[T]

O budoucích vztazích mezi EU a Gibraltarem se jedná nezávisle na hlavní dohodě, a toto vyjednávání je pouze věcí Španělska a Británie.
Takže Britové buďto tvrdě zaplatí (či předají podíl na kontrole Španělsku), nebo bude mít Gibraltar stejné podmínky jako Sýrie a Maroko.... Podle mě to britové odpískaj a Brexit nebude.

[/dev/win]

Winston stiskl na obrazovce tlačítko „starší čísla“ a požádal o příslušné výtisky Timesů, které za pár minut vyklouzly z pneumatického potrubí. Příkazy, které obdržel, se týkaly článků nebo zpráv v novinách, jež bylo z nějakého důvodu třeba změnit, nebo, jak zněla oficiální verze, opravit... devatenáctého prosince uveřejnily Timesy oficiální předpovědi výroby různých druhů spotřebního zboží ve čtvrtém kvartálu roku 1983, což byl současně šestý kvartál Deváté tříletky. Dnešní vydání přineslo hlášení o skutečném objemu výroby, z něhož vyplývalo, že předpovědi byly v každém ohledu hrubě nesprávné. Winston měl za úkol opravit původní čísla tak, aby souhlasila s pozdějšími. Pokud šlo o třetí příkaz, vztahoval se na velmi jednoduchou chybu, která se dala napravit za pár minut. Přednedávnem, v únoru, vydalo Ministerstvo hojnosti příslib („kategorický závazek“ byl oficiální název), že se příděl čokolády v roce 1984 nesníží. Ve skutečnosti však Winston věděl, že bylo rozhodnuto příděl čokolády snížit koncem tohoto týdne z třiceti gramů na dvacet. Takže bylo třeba nahradit původní příslib varováním, že bude pravděpodobně nutné někdy v dubnu příděl snížit.“

Jakmile Winston tyto příkazy vyřídil, přidal napsané opravy k příslušným výtiskům Timesů a vstrčil je do pneumatického potrubí. Potom téměř bezděčným pohybem zmačkal příkazy i všechny poznámky, které si udělal, a vhodil je do paměťové díry, aby je strávily plameny.

[T]

Umisťování starších článků za paywall (se souvisejícím vyřazením vyhledávače) tu už máme.

Podobně jako to, nebo to že vyhledávač překrývá starší články o nějakém tématu články novějšími.

A přepisování článků na wikipedii je taky klasika. Nehledě na to, že nechápu, proč by češi měli mít jiný článek o komunismu než Němci.

[_]

Němcům se čte blbě článek v češtině a naopak.

[T]

Za neochotu naučit se anglicky platí společnost tvrdou cenu.

[_]

Ja bych naopak rekl ze je konkurence mezi wikipediemi prinosem.

[T]

V čem oproti jedné verzi článku, do které se účelové polopravdy určené jedné zemi napsat nedají?

[_]

Různé pohledy, obtížnější manipulace s obsahem...

[Milan Menzel]

Opravdu bych nechtel sdilet jednu Wikipedii treba s Rusy. I ted cpou ruske "pravdy" jak do te anglicke tak ceske. Kdyby byla jedna universalni wikipedie a nemeli svou vlastni ruskou, mohli bychom to uplne odepsat.

[PéPá]

Protievropská propaganda přece nepochází od Rusů. Jsou to moderní pravicové strany (např. ODS), které nechtějí Spojené Státy Evropské, ani společnou Evropskou armádu prosazující společnou evropskou zahraniční politiku. A tyto strany to nedělají to proto, že jim za to někdo zaplatil, ale prostě jen proto, že jim není osud ČR lhostejný.

[PéPá]

A toto pojetí slabé a roztříštěné EU bez pravomocí Rusku stačí. Ani Rusko nechce vidět svět hořet. Chce jenom, aby mu nikdo nemluvil do zahraniční politiky, a aby od něj ostatní kupovali ropu a jaderné elektrárny.

Proto nechápu, kde by v ČR měla mít místo Ruská propaganda. Češi dokázali odhalit co je EU zač i bez Ruské pomoci.

[_]

Asi reaguješ na něco jiného.

[PéPá]

Tak řekni, co by na té wikipedii Ruští trollové měnili?

Upozorňuji, že články o komunismu by to nebyly, protože ruští komunisté pořádají proti Putinovi demonstrace.

[_]

Co asi, invaze 68, cernobyl, letadlo sestrelene na ukrajine ad nauseam

[Pepa]

A k čemu je, aby měl Čech o těchto událostech zkreslené představy?
Spíš bych se bál, aby k článku o Ukrajině nedopisovali, že legitimní prezident je Janukovyč, a že na nepřijetí asociační dohody měl mandát, protože každý věděl, že se v prezidentských volbách rozhoduje o budoucím směřování Ukrajiny.

[jiwopene]

Už docela vážně uvažuji, že bych si informace, o kterých se dá předpokládat, že někdy budou užitečné zálohoval (odkaz je jenom příkladem toho, jak by to šlo).

[T]

Ve skutečnosti tohle dělám (CTRL+S v prohlížeči mi stačí), ale jde o to, že když člověk hledá něco o nějaké firmě nebo člověku, tak tu historii prostě nenajde. Jediné co se k tomu dá použít je omezení výsledků vyhledávání podle data vzniku, jak to umí třeba google. Ale stejně je to jen nějaká náhražka.

[Josef Kufner]

Obvykle tisk do souboru (PDF) produkuje lepší výsledky, které se v novějších prohlížečích pak nerozsypou. Tedy pokud předmětem zálohy je hlavně textový obsah.

[xkucf03]

Podle mého tahle otázka není dosud uspokojivě vyřešena. Psal jsem o tom před časem tady v blogu.

Kombinuji různé způsoby:

• Ctrl+s → html + adresář s hromadou souborů
• Tisk do PDF
• Pořídit snímek stránky (funkce Firefoxu) a volitelně OCR pomocí tesseractu
• ukládání na Archive.org

nic z toho není ideální. Nejlepší by bylo ukládání celé stránky do jednoho souboru + indexování těchto souborů, nebo ukládání na nějakém vlastním serveru opět s indexováním a vyhledáváním. Něco jako vlastní Archive.org, ale s tím, že bych tam měl jen svoje stránky a v nich si mohl vyhledávat.

[Josef Kufner]

Pootíž je hlavně s dynamickým obsahem a s načítáním dat kdo ví odkud. To PDF je v tomhle docela šikovné a hlavně se vykreslí i za mnoho let pořád stejně.

[ttt]

Nedávno jsem narazil na projekt, který ukládá stránku do jednoho souboru, externí zdroje vloží pomocí data URL: https://github.com/Y2Z/monolith

[a]

MHTML

[petr_p]

Uložit externí obsah odkazovaný ze src atributů není žádná věda. Jenže „dynamický“ dnes znamená, že javascript pošle HTTP požadavek a v odpovědi přijde skutečný obsah zakódovaný do formátu JSON a javascript pak tento obsah programově interpretuje. Řešení by muselo pochytat a uchovat veškerý síťový provoz a ani to by nestačilo, protože tento dynamický obsah bývá „perzonalizovaný“ (jednorázové náhodně generované chalenge-response kódy). Tady by řešením bylo ukládat stav interpreteru javascriptu spolu s DOM stránky. Jenže na deserializaci byste potřebovat přesně stejný webový prohlížeč. To vám ale málokterý zaručí. Takže prakticky jednodušší je uložit „snímek obrazovky“. V podstatě dnešní web není dokument, ale program. Zkuste si zaarchivovat program, jehož funkce závisí na serveru v tramtárii, a za deset let jej spustit.

[Miloslav Ponkrác]

Drtivá většina zajímavých webů není obsahově dynamicky generovaná.

Na dobré a funkční uložení dokumentu stačí DOM + CSS v daném okamžiku.

Ohledně "přesně stejného prohlížeče" je situace taková, že moderní weby frikulínskýcgh webařů fungují dobře a plně pouze na Chrome. Řada webů si to tam napíše. Situace je daleko horší než v době Internet Exploreru. S tím rozdélem, že proti Microsoftu se zvedaly protesty, proti tisíckrát horší diktatuře od Google jsou všichno pohoda jazz. Prostě lidi od webů jsou pokrytci.

[Y]

No a co jako?
Kterej prohlížeč se striktně držel standardů? Kašlali na to všichni. Jeden jako druhej.
Tak ať ti poražení nebrečí. Můžou si za to sami.

[Miloslav Ponkrác]

Asi vašemu příspěvku nerozumím.

Jenom mě samotnému se mi nečekaně nainstaloval Chrome do Windows asi pětkrát jen tento rok. Byl tak jako virus přibalen k jinému programu. Už jsem mistr v rychlém odinstalování Chrome a vykopání zbytků po něm z celého systému do paďous. Od té doby mám Google rád asi jako osinu v zadeli.

Prohráli jsme my všichni pomocí Chrome. To je prohra nás všech.

Nejdříve byly webové standardy zesložitěny na míru, kdy udělat webový prohlížeč, který by plně vyhovoval standardům a měl plnou palbu toho, co je ve W3C - je projekt složitější a vyžadující vyšší náklady než založit kolonii na Marsu a nechat tam odletět 100 osadníků.

Webové standardy jsou tak složité, rozsáhlé a komplexní - že výsledkem je prudký úbytek webových prohlížečů.

Prohráli jsme my všichni. Blíží se čas, kdy weby budou fungovat jen na Chrome.

[AAS]

No vidíš. A já si za tenhle rok pět programů do windows ani nenainstaloval... A když už si něco instaluju, tak to napřed uploaduju na virustotal a při instalaci čtu co mi to píše.

Já pořád nevidím, proč by to měla být prohra pro mě. To, že je jen jeden standard CSS a Javascriptu považuji za plus, a obalit Blink svým GUI může přece pořád kdokoliv. Spíš mi to připadá tak, že se velcí hráči chovali tak, že si chtěl každý hrabat na svém písečku a být nekompatibilní s ostatními. A jak si tak hrabali každý na svém, tak to hrabání jeden z nich nakonec vyhrál, a ostatní odstavil.
Přitom je ta situace okolo webů naprosto absurdní. Vem si, že by tu byl Mozilla Python, Google Python, Apple Python a Microsoft Python. Chovaly by se všechny stejně, až na to, že by se občas někde lišilo pořadí parametrů knihovních funkcí nebo by se funkce open() v každém z nich jmenovala jinak.

[xkucf03]

Já pořád nevidím, proč by to měla být prohra pro mě.

Záleží, s čím to srovnáváš – pokud s monopolem Microsoftu, tak jsme samozřejmě vyhráli. Ale jinak situace zdaleka není ideální, protože i na prohlížení celkem triviálních dokumentů/stránek nebo třeba na vyplňování formulářů potřebuješ obrovsky komplexní software.

Představ si, že chceš dělat něco důvěrného, třeba zadat platební příkaz do banky, vyplnit daňový formulář, podívat se na lékařské záznamy, poslat někomu zprávu atd. V takovém případě chceš minimalizovat komplexitu použitého softwaru a počet komponent, protože komplexita znamená větší povrch, na který lze útočit, větší množství kódu, ve kterém mohou být chyby, který je potřeba auditovat nebo který je potřeba procházet, když tam chceš něco opravit/vylepšit. Ale to současný stav webu neumožňuje – a i pro řešení triviálních úkolů potřebuješ software s enormní komplexitou.

[AAS]

Banka ani lékař na mě přece útočit nebude. To naopak všichni ostatní. Takže na komunikaci s doktorem spíš potřebuješ jiný stroj, než na jaký jsi si posledně stáhl tu skvělou hru.

Nicméně, jak se díváš třeba na takový operační systém, C++ STL, Java ekosystém nebo třeba procesor? To jsou taky přerostlí obři. A nikdo jim to nevyčítá, protože komplexita je pouze důsledkem množství funkcí, které to má.

[AAS]

Jinak to tvoje číslo mi přijde nadsazené. Odkud ho máš a co všechno do toho počítáš?

[xkucf03]

Banka ani lékař na mě přece útočit nebude.

Banka ani lékař asi ne, ale u státu bych si tím už nebyl tak jistý (tajné služby a policie mohou konat proti svým občanům). Případně i třeba ta místní nemocnice může mít zavirovaný web, skrze který dojde k napadení tvého počítače a ohrožení dalších funkcí. Ano, můžeš používat třeba QubesOS, ale to neřeší příčinu, spíš následek. Resp. myslím si, že o izolaci procesů/úloh bychom se měli snažit současně se snižováním komplexity – není to buď a nebo, jedno místo druhého, je potřeba dělat oboje.

Nicméně, jak se díváš třeba na takový operační systém, C++ STL, Java ekosystém nebo třeba procesor? To jsou taky přerostlí obři. A nikdo jim to nevyčítá

To není pravda. Místo běžných CISC procesorů máš i RISC konkurenci. Na C++ nebo Javu spousta lidí nadává… i když tam je to poněkud iracionální – v první řadě by si měli lidi představit život bez molochů typu Chromium/Firefox, a pak se můžeme bavit o dalším kroku, kterým může být třeba nahrazení C++ něčím jednodušším/čistějším jako třeba Rust. Řada lidí se snaží C++ vyhýbat a psát v C, což sice taky není žádná výhra (možná i zhoršení oproti C++) ale nějaká snaha tu rozhodně je. Linux jako jádro asi jen tak někdo nenahradí (byť jsou tu i jiná jednodušší jádra, která by nějak jednoúčelově použít šla), ale pro začátek se dá snižovat komplexita u věcí jako systemd, což opět spousta lidí řeší (nebo na to aspoň nadává).

Kromě toho je snaha některé věci řešit na jednočipech a obecně pomocí jednoduchých jednoúčelových zařízení místo na komplexních počítačích. Ty čipy můžou být i otevřené jako RISC-V / HiFive1.

Každopádně bych k tomu přistupoval buď odshora, tzn. odbourávat tu komplexitu u aplikací, knihoven, protože v těchto dvou vrstvách je toho hnoje nejvíc, a postupně se prokousávat ke standardním knihovnám, jazykům, operačním systémům nebo třeba databázím. Nebo jinde jde využít ten přístup, že všechno zahodíš a začneš na zelené louce, s nějakým tím co nejjednodušším čipem a napíšeš pro něj jednoúčelový firmware, který dělá jednu věc a dělá ji správně.

Zpět k tomu webu: chybí mi tu standard pro jednoduché sdílení hypertextových dokumentů a odesílání jednoduchých formulářů. Něco jako původní web 1.0, ale čistě navržený, standardní a možná asi i jednodušší než ten web z 90. let. A tenhle standard by měl být tak jednoduchý, aby bylo snadné ho implementovat a mohl to udělat prakticky kdokoli, kdo tomu dá třeba týden nebo měsíc práce.

[AS]

To je přirozeně nesmysl. Hlavní nebezpečí plyne z běžných webů, které tu obrovskou horu featur používají.

Nemůžeš mít zároveň hodně featur a málo řádek kódu.

K tomu ti přece stačí HTML.

[pc2005]

Javu spousta lidí nadává

java je fuj, nemá ani podporu assemblerově optimalizovanýho jitu pro mipsel (jenom zero) a z armu na mipsel se ani nepřeloží . [/jen jdu okolo]

[Radovan]

"Takže na komunikaci s doktorem spíš potřebuješ jiný stroj, než na jaký jsi si posledně stáhl tu skvělou hru."

Opsáno jinde:

"Na O2 můžu dělat svoji práci, můžu dělat výzkum, můžu modelovat, můžu sázet knihu, na všechno to stačí. Nemůžu si na něm ale na webu objednat oběd." - Jirka

[xkucf03]

Nejdříve byly webové standardy zesložitěny na míru, kdy udělat webový prohlížeč, který by plně vyhovoval standardům a měl plnou palbu toho, co je ve W3C - je projekt složitější a vyžadující vyšší náklady než založit kolonii na Marsu a nechat tam odletět 100 osadníků. Webové standardy jsou tak složité, rozsáhlé a komplexní - že výsledkem je prudký úbytek webových prohlížečů.

A to si lidi stěžovali, že XML (třeba v XHTML) je složité a oni to přece chtějí dělat jednodušeji. A tak vymysleli různé standardy kolem HTML5 a JavaScriptu, CSS… A výsledek je ten, že aby sis prohlédl i celkem obyčejnou stránku/dokument, potřebuješ prohlížeč, který má nějakých 25 milionů řádků kódu.

[xkucf03]

Rozdíl je v tom, že Chromium je na rozdíl od MSIE svobodný software a kdokoli ho může vzít a případně udělat fork. Neříkám, že převzít nebo patchovat tak velký projekt je jednoduché, ale pořád jsme na tom líp než s Microsoftem, kde je něco takového nemožné.

Jinak souhlasím, že situace kolem webu je tristní a dostalo se to někam, kam nemělo.

[Kdosi]

Nechapu ten disrespekt k Johnsonovi. Britsky parlament jasne rozhodl, ze se mu pristup Mayove nelibi, a zvolil Johnsona jako zastupce jine, lepsi linie vyjednavani...

[_]

breaking news: Borise nevolil parlament

[vencour]

Ono by šlo i tohle - Nouzová dávka potravy 9 porcí.

[xkucf03]

Zkoušel jsi to? Kolik toho člověk sní za den? Vidím tam 500 g / 9 porcí…

[vencour]

Zatim nezkoušel. Jo láká to to ostestovat. Akorát podle kalorických tabulek bych těch 2300 kcal měl sníst za den.
A vypadá to hezky skladně.

[pc2005]

Hlavně nevozit nic co by se dalo považovat za nůž :-P

[/dev/urandom]

moj dáždnik s balistickou špičkou ako nôž nevyzerá

[vencour]

Jj, stejně tak nefotit na veřejnosti. Na místě, kde není jisté, kam se člověk dívá a lze tedy říct, že fotí "vše možné".
Někdy před 5-10 lety takhle někoho zavřeli a na 30 dní ho nepustili ven, aniž by vůbec dali někomu vědět, že je zavřený.

[Tomáš Roll]

Není trochu zvláštní, že tam mají zakázáno nosit nože (a nejen nože, ale cokoli, i třeba šroubováky a člověku tam můžou dělat problémy i třeba s bytelnějším perem - psací potřebou) a nejvíc kamer v ulicích - a přitom tam mají vysokou zločinnost a dějí se tak takové ohavnosti a zvěrstva, která si u nás ani neumíme představit?

Jestli ono to nesouvisí spíš s těmi lidmi, které si tam natahali/pustili. A děje se to i jinde v Evropě:

Členové mafie také obstarají předměty, jimiž migranti budou na strážné útočit. Jsou to kameny, hole, exkrementy, kyselina z baterií a nehašené vápno, které způsobuje popáleniny.

Zdroj: Do španělské Ceuty za 500 korun. Cílené výpady migrantů organizuje mafie

Poslední podobný případ se v Ceutě stal loni v srpnu, kdy se hranici z Maroka pokusily překonat tři stovky migrantů a asi 120 z nich se to povedlo. Někteří z nich při tom použili kyselinu a nehašené vápno, čímž způsobili zranění sedmi španělským policistům.

Masová akce se odehrála na hranici Ceuty loni v červenci, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů. Šesti stovkám z nich se to povedlo. Tehdy zranili dvě desítky policistů zápalnými lahvemi a nehašeným vápnem, které může způsobit těžké popáleniny.

Zdroj: Na 150 migrantů překonalo plot z Maroka do španělské Ceuty

Muž vyzbrojený nožem v sobotu ve Villeurbanne zabil jednoho člověka a dalších devět zranil, z toho tři těžce. Policie v sobotu uváděla, že jde o 33letého Afghánce, který ve Francii požádal o azyl.

Podle Jacqueta se útočník částečně přiznal, ale vypovídal zmateně. Tvrdí, že slyšel hlasy, které urážely Boha a přikazovaly mu zabít, sdělil k výpovědi Jacquet.

Zdroj: Slyšel jsem hlasy, které urážely Boha a přikazovaly mi zabít, říká muž útočící u Lyonu A tohle jsou náhodné zprávy za posledních pár dní - podobné zločiny se bohužel dějí dlouhodobě.

[daks]

My jsme vezli přívěsek s českým granátem, je jich velkej výběr, prodává se s certifikátem pravosti a cenově to je celkem přijatelný.

[jiwopene]

Pokud to nevadí na letišti, …

[/dev/urandom]

naša polícia do UK poslala plastickú trhavinu na batožine a nikomu to nevadilo - teda dokiaľ ju nenašli ... :D

[Bedňa]

Ale zabudol si dodať, že sa nenašla na letisku, ale až v bite a chlapík o ničom nevel, takže mal štastie že vôbec žije. Nie že by to buchlo, ale UK police ho mohla kľudne sundať.

[sad]

Já bych jim přivezl Švejka

luxor.cz

[Bedňa]

Kópiu Mníchovskej zrady.

[Odin]

Že si tohle dovolí říct Slovák, když slovenská zrada byla mnohem větší než ta anglická (a na rozdíl od angličanů ji slováci nikdy neodčinili).

[Bedňa]

Ja, zrejme ty a väčšina sme Čechoslováci. Slovenskú zradu myslíš prvý Slovenský štát? To bola len posledná možnosť ako sa zachrániť, pretože nás zo severu obsadili bratia Poláci a z juhu Maďari.

[_]

Tím myslím naprosto otevřenou kolaboraci Slováků s Hitlerem.

[Bedňa]

To bola len posledná možnosť o vlastné prežitie. Anglosasi sa snažia svoje svinnstvá prekrývať následkami ktoré svojimi činmi sami spôsobili.

[Pax]

Otázka za 10 bodů: jaký byl účel testů, při kterých bouchnul Černobyl?
Testovalo se nouzové odstavení elektrárny pro případ že američani zaútočí, poškodí rozvodnou síť, a elektrárnu bude potřeba urychleně odpojit od sítě.
I to byl jeden z důvodů, proč tenkrát chtěli otestovat elektrárnu za drsnějších než doporučených podmínek...

[Bedňa]

To bude z nejakých stránok konšpirátor a pod?

Na YT nájdeš video kde to rozoberali slovenský vedci a o tomto tam nepadlo ani slovo. Viac menej z toho vysvitlo, že sa robili testy ktoré sa pôvodne mali spraviť pri štarte elektrárne.

[Pax]

No vidíš. A já zase viděl jinej dokument.

Když se podíváš na ty testy co prováděli, tak se z principu jedná o odstavení elektrárny v případě nenadálého nuceného odpojení od sítě. (případy, kdy ti najednou naprosto neočekávaně vypadne odběr)

[m.]

Na coz musi byt otestovana kazda elektrarna. Aspon teda doufam.

[Josef Kufner]

Ty jaderné proto mají dieselagregáty, které ji mohou napájet, když elektrárně nejde elektřina. Ono totiž je potřeba chladit, ať se děje, co se děje. A když se nechladí, tak to dopadne jako ve Fukušimě, kde dieselagregáty vyšplouchla tsunami.

[sigma]

Dieselagregáty mají i v jiných elektrárnách, ono ne-chlazení je problém skoro všude, jen ne tak fatální. Akorát u jaderných jsou obvykle řazeny do systémů kritické kategorie A z čehož plynou požadavky na zajištění spolehlivosti - redundancí na všech úrovních, diverzitou, pravidelnými zkouškami pod zátěží na mnoho hodin, designem na seismickou odolnost a podobně.

U Fukušimi podcenili odolnost proti zaplavení, s tím prostě nepočítali, a na základě toho se pak u všech dalších elektráren toto riziko prověřuje.

[Josef Kufner]

No podcenili... Ono tam bývají vlny maximálně kolem pěti metrů, tak to dali 10 m nad hladinu. Jenže pak přišla 15m vlna.

[_]

No, spolehnout se na to, že nemůže přijít vlna dvakrát větší, než kterou jsem na daném místě viděl, je nezodpovědnost a spíš idiocie.

[_]

nebo dokonce o polovinu větší, to už je bizár

[Heron]

No ono by to chtělo to trochu zasadit do kontextu. Mě se fakt "líbí", jak se k té katastrofě přistupuje, jako by se stala jen tak z ničeho nic na zelené louce.

Takže, jednalo se o největší zemětřesení zaznamenané v Japonsku a o čtvrté největší zaznamenané vůbec. Zničeno bylo 45tis budov, poškozeno dalších 150tis. Zemřelo 16tis. lidí. Zničená infrastruktura, silnice.

Na následky havárie nezemřel NIKDO. Na následky ozáření nezemřel NIKDO. Ano, jeden člověk, který byl nemocný už před tím a zabil ho nejspíše stres a pracovní vypětí, byl úředně posunut do kategorie, kde se dá brát jako oběť havárie, ale to spíše souvisí s Japonským systémem podpory a odškodnění pozůstalých a byla to cesta, jak té rodině více pomoci.

Při kdejaké jiné havárii v průmyslu jsou následky mnohem větší. Kdejaká chemička má víc úmrtí. Nemluvě o důlních neštěstích. O tom se moc nemluví. Ale jádro dostává víc pozornosti, než jsou reálné škody tím způsobené.

Je taky potřeba si uvědomit, že tato katastrofa je asi tak to úplně nejhorší, co se může BWR stát (jakkoliv já osobně jakýkoliv varný typ reaktoru vyloženě ... nemám rád). Nezemřel nikdo.

[xsubway]

Nedávno jsem viděl dokument natočený o lidech žijících po havárii v 60km vzdáleném městě havárie ve Fukušima Daiichi. Bohužel už nedohledám název, takže ani nemám odkaz. Bylo to velmi ... velmi drsné. Ti lidé nemají budoucnost, platí hypotéku na území, kde se znovu mohou projevit důsledky havárie a nemají možnost prodat svůj dům / byt (třeba skvělé společnosti TEPCO) a odstěhovat se prostě pryč. Celý den nosí na ulici roušky, protože mají velký strach (nedokáži posoudit jestli oprávněný nebo ne).

Bylo to velmi osobní a s technikou / technickými parametry to samozřejmě nesouvisí. Nicméně, žádného živého "civila" (tedy nepověřeného člověka do 30 km okruhu kolem Fukušimi Daiichi nepustí ...)

V souvislosti s hledáním toho dokumentu jsem narazil na tuto přednášku:

Vladimír Wagner - Fukušima I pět let poté (Pátečníci 14.10.2016)

Ve 22:30 je tam hezký slide

[Michal Kubeček]

Celý den nosí na ulici roušky

Aniž bych to chtěl nějak zlehčovat, tak roušky na ulici nosí spousta lidí i v Tokiu.

[Heron]

Srdceryvný dokument lze natočil o čemkoliv.

Jinak obecně, co se týče radiace, tak je otázka, zda následná opatření nezpůsobují vlastně horší problém než havárie samotná. U radiace jsou ty hygienické limity položené velmi nízko a navíc se odvozují od přirozeného pozadí. A zrovna Japonsko má na svém území extrémně nízké hodnoty přirozeného pozadí (což je způsobeno tím, že tam mají velmi málo uranu a nerostných surovin obecně). Tedy i hygienické limity mají extrémně nízko. Nechce se mi to teď hledat, ale tuším, že jinde na světě existují místa s přirozenou mírou radiace tak vysokou, že překračují limity pro japonsko. A ti lidé tam běžně žijí. Místa v Brazílii, Iránu a třeba i území české republiky je na tom nadprůměrně (máme - měli jsme - hodně uranu a tedy i hodně radonu). Tj v Japonsku se evakuovalo z míst, kde by se to jinde na světě nedělalo. Navíc i oni uvažují, že některá místa vůbec nebudou dekontaminovat, protože četnost lidí a délka jejich pobytu na daném území nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Ostatně i v černobylské vyloučené zóně těch 30 let tam kontinuálně žijí lidé, kteří se odmítli odstěhovat a žijí dodnes. A Černobyl je úplně jiná liga, protože tam šel obsah reaktoru přímo do povětří, což se ve Fukušimě ani náhodou nestalo. Takže v tom japonsku je to imho hodně a zbytečně přehnané a způsobuje to zbytečně víc problémů, než je nutné. Pro ilustraci, ten radioaktivní mrak, co se měl valit na Tokio, by zvedl radiaci na úroveň ČR. A česká filharmonie, která tam odtud odlétala, dostala jen v letadle na cestě zpět vyšší dávku, než by dostala z toho mraku. Tj někdy se straší úplně zbytečně a kontraproduktivně.

V souvislosti s hledáním toho dokumentu jsem narazil na tuto přednášku

Jo, ten kanál je super a pátečníci taky. Doporučuju.

Jinak ta přednáška mě zklamala. Pana Wagnera znám jako částicového fyzika, má skvělé články na toto téma a tuším, že se studenty dělá i na detektorech v LHC, takže jsem se tehdy na přednášky o Černobylu a Fukušimě hrozně těšil a potom jsem byl lehce zklamán. Místo detailního popisu fyziky nehody se spíše zaměřoval na humanitární stránku věci. Což je jistě taky důležité, ale mě spíš zajímají technické pikantnosti.

[xsubway]

Děkuji ti za reakci. Cením si toho, že reaguješ právě takto. Ale, jak už jsem naznačil. Lidská stránka a technická, je někde jinde. Technicky to hodnotit nemůžu, nemám na to znalosti. Po lidské stránce, je ta katastrofa dost hrozná, když zvážíme, že možná nemusela mít takové důsledky, kdyby nešlo v první řadě o zisky.

Když vybouchne nějaké jiné, než radioaktivní zařízením, tak většinou dojde jen k lokálnímu (prostorovému a hlavně časovému) znehodnocení prostředí. V případě jaderné havárie je, podle mě, nejhorší právě ten čas. Prostě to není jen na chvíli. Postihne to celé generace. Je to o zhodnocení rizik vs přínos. Silné zemětřesení max 1 x za 100 let s možností velké tsunami? Tak dobře, postavíme to tady ...

Jen poznámka: hodnotit katastrofu jen na základě počtu obětí v prvních hodinách, dnech, je takové hodnocení "zhruba". Z pohledu člověka, který přišel o domov a má postiženou třeba štítnou žlázu a hrozí mu rakovina, operace a zhoršení kvality života, by to bylo (samozřejmě) nedostatečné.

A aby bylo zcela jasno: nejsem proti jaderné energetice, jsem proti záměrnému opomenutí rizik, protože ¥, $, Kč, €, ...

[Heron]

Po lidské stránce, je ta katastrofa dost hrozná, když zvážíme, že možná nemusela mít takové důsledky

No to jsem se právě snažil naznačit. Že ty důsledky jsou možná zvětšené až přes míru. Až to škodí.

když zvážíme, že možná nemusela mít takové důsledky, kdyby nešlo v první řadě o zisky

To v tomto případě, zcela upřímně, neumím posoudit. Jak už pan Wagner naznačil, Japonská společnost je v některých aspektech dost jiná a já neumím posoudit do jaké míry šlo o zisk a do jaké o společenskou hierarchii.

Když vybouchne nějaké jiné, než radioaktivní zařízení

Ehm.

The official immediate death toll was 2,259. The government of Madhya Pradesh confirmed a total of 3,787 deaths related to the gas release. Others estimate that 8,000 died within two weeks, and another 8,000 or more have since died from gas-related diseases. 558,125 injuries, including 38,478 temporary partial injuries and approximately 3,900 severely and permanently disabling injuries

4tis mrtvých na místě, 16 tis. později (při takové katastrofě bych to chtěl mít za sebou hned).

Jak jsem už psal, existují daleko horší havárie. Jen to není spojené s radiací, takže je to asi jedno.

V případě jaderné havárie je, podle mě, nejhorší právě ten čas. Prostě to není jen na chvíli. Postihne to celé generace.

Pardon, ale jak to postihne celé generace? Když si vezmeme ten Černobyl. Ano, byla to katastrofa. Spoustu lidí bylo nutné evakuovat. Je to tragédie, ale dějí se i horší věci (třeba když se v Číně rozhodnou postavit přehradu). A tím to pro ty lidi končí. Žijí jinde. Spousta lidí žije jinde, než se narodila. I do té Pripjatě se lidé nastěhovali odjinud, protože to bylo mladé město hlavně pro zaměstnance elektrárny. A co zbylo? Unikátní krajina, která není vůbec mrtvá a kde se daří druhům na pokraji vyhynutí (třeba se tam báječně daří koňům Převalského, dovezených z ČR). Tohle za pár let může být unikátní rezervace, kde se může studovat obnova přírody jednak po zamoření a taky po odchodu člověka. Kdyby tam byl na 50 let zákaz vstupu člověka, tak z toho máme unikátní prales v Evropě.

Jen poznámka: hodnotit katastrofu jen na základě počtu obětí v prvních hodinách, dnech, je takové hodnocení "zhruba". Z pohledu člověka, který přišel o domov a má postiženou třeba štítnou žlázu a hrozí mu rakovina, operace a zhoršení kvality života, by to bylo (samozřejmě) nedostatečné.

Ale však jistě. Já to taky nechci zlehčovat. Ono je taky otázka zda je konkrétní nemoc způsobení zrovna danou příčinou, zrovna u radiace se tohle velmi špatně určuje*. Jsou lidé, kteří tvrdí, že jakákoliv dávka je špatná a že riziko roste od nuly. To jistě není pravda, protože určitá míra radiace je zcela přirozeně součástí našeho prostředí (prostě jen proto, že žijeme ve Vesmíru). Jiné výzkumy tvrdí, že určitá dávka radiace je prospěšná, protože organismus reaguje na poškození jeho opravou, přičemž to poškození samotné je menší než ta oprava (tj dojde ke zlepšení) - ale tohle se zkoumalo spíše u rostlin. A další tvrdí, že je tady určitý práh od kterého to začne být škodlivé. Ono je vlastně úplně jedno, kdo z nich má pravdu. Pokud se nejedná o vyloženě nemoc z ozáření tak se jen velmi těžko určí příčinná souvislost.

A aby bylo zcela jasno: nejsem proti jaderné energetice, jsem proti záměrnému opomenutí rizik, protože ¥, $, Kč, €, ...

Jo, v pohodě. Já taky neříkám, že jsou ty společnosti svaté. Pro mě byl velmi nepříjemný zážitek zjištění stavu svarů na nejaderné části v Dukovanech, kdy v dokumentaci kontroly svarů byly nekvalitní a neostré snímky svarů. Úřad pro jadernou bezpečnost se zachoval na jedničku a nechal tu elektrárnu prostě odstavit. ČEZ to stálo 2.5mld korun a dobře mu tak a je dobře, že dostal přes prsty. Kéž by tohle platilo i v jiných oborech abych nemusel neustále poslouchat "vždyť je do jen dokumentace, co vyšiluješ".

*) Mimochodem taky proto, že pochopitelně nejdou dělat žádné testy ani na vyšších zvířatech, ani na lidech. Takže to co máme jsou jen exploze bomb a nehody, kterých je pochopitelně a naštěstí málo. TJ je to velmi malá statistika a vždy se jednalo spíše o velmi vysoké dávky po krátkou doby. Viz třeba criticality events kdy lidé pracovali (někdy vyloženě hráli) s nadkritickým množstvím materiálu (nebo kombinacemi) a chybou zejména obsluhy bylo dosaženo super kritického stavu (tj exponenciální štěpná reakce). Opět velmi krátké a intenzivní dávky. Takže není moc z čeho brát.

[Heron]

Ještě se doplním, ta tragédie v Bhopálu je největší hnusárna o které vím. Protože v Černobylu jistě vůbec nikdo nechtěl způsobit havárii. Ve Fukušimě tím spouštěčem byla přírodní katastrofa. Ale v Bhopálu za tím byla zcela jednoznačně hamižnost několika málo lidí. Kteří dodnes nebyli potrestáni.

Ta výroba tam vůbec neměla co dělat. O tom, že tam jsou zásadní problémy s technologií se vědělo roky dopředu. Zaměstnanci v rámci "úspory na lidských zdrojích" byly nuceni dělat nesmyslně dlouhé přesčasy. Nulová bezpečností opatření a nulové investice ze strany mateřské společnosti. Vypínání bezpečnostních opatření kvůli $70 za den. A po havárii úplatky ze strany United Carbon pro soudce a místní guvernéry (nebo jak se tam tomu říká), aby se to ututlalo. Prostě hnus od počátku do konce. A nesmírné utrpení místních lidí až dodnes. Toto je pro mě čiré zlo, kdy od počátku té společnosti bylo naprosto jedno, co se stane. Dokud to sype, tak to jede, až to přestane sypat, tak left for death...

[Bedňa]

Na YT je celkom zaujímavé zhodnotenie Fukušimi od slovenských vedcov (+ fotograf), má to skoro štyri hodiny, vybral som čas od ktorého by ťa to mohlo zaujímať (jadrový fyzik Vladimír Slugeň). Čo ma sere, že časom sa nejak zvuk posunul voči obrazu, YT to čím ďalej viac kurwí.

Zhodnotenie Černobilu sloveskými vedcami. Tentokrát slabo cez tri hodiny.

Dúfam že ešte rozumieš Slovensky narozdieľ od falešného Odina, ktorý tvrdí že nerozumie, ale rád ma komentuje

[Heron]

Dúfam že ešte rozumieš Slovensky

Za koho mě máš? Lampa je můj oblíbený pořad a něco jsem jim taky přihodil do kasičky. Už si nepamatuju, zda jsem ty rozhovory viděl, ale dám si to do todo. Díky. To mi připomíná, že jsem ještě nedočetl knížky od Hríba a Mojžíša.

[Bedňa]

Inak blbo som to skopčil, tá zaujímavá pasáž o Fukušime je od 2:19:20.

Hríba na Slovensku neviem úplne prečo, ale nemajú ho radi. Pričom s ním prišli na Slovensko prvé zaujímavé relácie o vede.

Martin Mojžiš je fakt človek ktorého si vážim ako vedca aj človeka. Našťastie nie je jediný, ale fakt dobrý po všetkých strankach.

[Alli]

Tak Pod Lampou má i politické relace.. Nehejtujou ho proto?

[Bedňa]

Njn, ľudia si vždy nájdu dvôvod prečo niekoho nenávidieť.

[PePa]

Podle současných norem. Rusové s tím měli tenkrát docela potíže.

[pc2005]

V seriálu to bylo docela dobře popsaný. Turbína na zbytkovou páru měla stihnout ještě pohánět čerpání chladící vody než by se zastavila a měla to stihnout pár desítek sekund než se nastartují dieselektrický generátory. Myšlenka pro poruchu dobrá, ale v případě sabotáže by stejně nejspíš sabotovali i ty diesely.

Mělo to být (aspoň podle seriálu) součást kolaudace, ale několikrát se jim to nepovedlo, tak to prostě nechali, protože bylo potřeba aby ta elektrárna dělala elektřinu.

[Heron]

Tohle je hodně konspirativní vysvětlení.

Výpadek dodávky proudu do elektrárny je jedním z největších rizik spojených s jadernou energetikou a proto se to všude na světě testuje. Jaderná elektrárna elektřinu potřebuje zejména pro dochlazování reaktoru i po jeho odstávce. Tohle si uvědomovali už od počátku. Tj. každá elektrárna musí mít plán na postup při výpadku dodávky proudu. I u nás probíhá každý rok cvičení na toto téma.

V Černobylu a nejen tam se to mělo řešit vlastní setrvačností turbíny, která měla generovat proud pro čerpadla tak dlouho, než naskočí diesely. Tento test vlastní setrvačnosti po odstávce páry se měl provádět, jak už tu někdo psal, před uvedením do běžného provozu. To se ale nestalo (porušení vlastních pravidel) a provedlo se to až během ostrého provozu a to ještě blbě (x porušení dalších pravidel), i v tehdejších manuálech bylo napsané, že ten reaktor mají odstavit a měli to udělat několik hodin před havárií. Což neudělali a místo toho opět proti tehdejším předpisům vytáhli více regulačních tyčí, než povoloval provozní plán. Nehledě na vypnuté automatické bezpečností prvky (které jim reaktor automaticky odstavovaly už dřív) a tak podobně. Takže to byl šlendrián na straně těch lidí a na straně celého aparátu, který tohle umožňoval.

Takže netřeba za vším hledat konspirace. Kdyby dodržovali své vlastní předpisy (a to i během výstavby), tak ta elektrárna slouží dodnes.

[Pax]

Nojo, platby Slovenského státu za každého odvezeného žida...

Nicméně Češi mají taky máslo na hlavě: Češi nechoďte nám pořád na gestapo:
http://hedvicek.blog.cz/1309/cesi-nechodte-nam-stale-na-gestapo

Krom toho, ve svobodných volbách v roce 1946 hodili češi komunistům 43%, moravani 34.5% a slováci 30.5%. Zatímco politická scéna v českých zemích byla roztříštěná, na slovensku vyhrála s 61.5% Demokratická strana, takže kdyby nebyli s náma, vládla by tam DS a žádný převrat by tam neproběhl.

[Bedňa]

Tie platby boli z donútenia od skutočne fašistického Nemecka-

Udávanie susedov je samozrejme dobrovoľná činnosť.

[Pax]

To je divný, že k tomu donutili jenom vás.

[Bedňa]

Pozri si ako to prebiehalo, zo severu nás napadli poláci a z juhu Maďari, bola to proste zlá doba akú si my nevieme predstaviť, tak padlo rozhodnutie aké padlo. Z môjho pohľadu to pochopiľné je.

[_]

Pochopitelné to je. Stejně tak je pochopitelný Mnichov. Pointa je, že kdo se dopustil zrady na vlastních spoluobčanech, nemá právo se vysmívat jinému národu, který se dopustil zrady na spojencích.

Já si jako Čech Anglie za její účast ve válce vážím - bohatě odčinili svoje chyby. Slováků si ale nemám vážit za co.

[Bedňa]

Odsudzuješ ľudí za rozhodnutia ktoré spravili, keď im išlo o život.

Zato Angličanov ktorí pili v kľude kávičku a rozhodli o nás bez nás, tak to je fakt charakterné.

Ja osobne si Čechov vážim, teda nemám ani nejaké nacionalistickú nenávisť voči Nemcom a Anglánom, ale to sú dejiny ktoré boleli. Zahmlievaníe dejín tým, že keď nám išlo o život, tak sme sa spriahli z hajzlami, je proste ...

[_]

To je ale rozdíl mezi zbabělcem a hrdinou, zachovali jste se prostě jako zbabělci. Angličané také, jenže ti jen na chvíli, brzy otočili, tváří v tvář smrti. Slováci otočili, až když bylo jasné, že jsou na prohrávající straně. Prostě zůstali zbabělci až do konce, nejprve zradili jednu stranu, pak druhou (čest jednotlivým výjimkám).

[/dev/urandom]

Píše niekto koho krajina v histórii iba vojny prehrávala (viz Naše slavné prohry), alebo z boja utekala :D

[_]

My jsme WWII vyhráli.

[Radovan]

Kdo my? Jestli máš na mysli Čechy, tak ti pilně pracovali pro Říši až do roku 1945. Což je také oficiální důvod amerických náletů pár týdnů před koncem války.

Druhou světovou vyhrál Stalin, jak vojensky tak politicky. Pokud po tom pochybuješ, porovnej si německé ztráty na východní frontě a na všech ostatních, a hranice sovětského vlivu před a po válce.

[_]

jasne rudy noku

[Radovan]

Místo nadávek si zopakuj historii. Nebude se ti líbit.

[_]

A máš ještě nějaké ty komunistické učebnice dějepisu? Pro pobavení bych si to připomněl.

[Radovan]

Našlo by se tu něco z roku 1945, kdy ještě seznamy kolaborantů nebyly kompletní, a i tak jsou to hodně vysoká čísla!

[Bedňa]

Hrdina je často len psychopat ktorému nedochádzajú súvislosti. O mysli človeka napovie aj toto video.

Keby sme odbočili od hrdinov a zhodnotili Slovensko ako ľudskú spoločnosť, tak tu naozaj nie je načo byť moc pyšný. Ono prejsť Európu, tak k podobným problémom asi dospeje väčšina terajšej generácie.

Narozdiel od všelijakej nacionalistickej demagógie, mi prídu ľudsky najviac Maďari. Nie kvôli nejakým imaginárnym hrdinom, ale ako sa správajú k ľuďom okolo seba.

Inak keby si ma videl vytočeného možno by si zašiel mamince pod sukni a mám pocit, že keby som sa ťa v tom moment spýtal, kde je v tebe ten hrdina, asi by si sa na to začal pozerať inak.

Je problém byť hrdina keď si normálne zmýšľajúci človek. Pár krát som si to v živote vyskúšal, ale nie su to pre mňa príjemné situácie.

[_]

Hlavně, že si tu zradu a zbabělost umíte ospravedlnit, ono by se vám bez toho špatně žilo.

Pořád to ale nevysvětluje, kde berete tu drzost vysmívat se někomu, kdo se za války zachoval statečněji než vy. Kvůli tomu vznikla tahle debata.

[Bedňa]

Táto debata vznikla preto, že niekto pri čaji zradil.

Vy náckovia ste začali obviňovať ľudí ktorím išlo o vlastný život, ak v tom nevidíš rozdieľ, tak si píš čo chceš a už odpovedať nebudem. Nevidím v tom zmyslel.

[xxx]

Proc nackove?

Jinak monozstvi namesti, rek stromu, skol, mostu, ulic, pomniku, pamatniku a dalsich picovin SNP stale ukazuje na to, kdo ma problemy se vyporadat s historii.

[Bedňa]

Angláni tiež nemajú ulicu Mníchovskej zrady, ale skôr používajú hrdnov, teda to tak je nejak celosvetovo, aby sa spomínalo na to dobré,

[xxx]

Kdyby Anglie mela tolik pomniku RAF co vy mate SNP, tak by se davno potopila. Proste Slovaci sli po vlastnim statu, jak slepice po flusu. Maskovat vlastni spinu, tim ze ukazuje na cizi, je trapne. Nakonec jeden by rek, ze kdyz ho maji, tak by jeden cekal, ze bude klid.

Takze nakonec bych parafrazoval jednu vasi kapelu:

Malebna krajina pod Tatrami,
nacci si konecne vladnou sami.

A tim bych se rozloucil.

[Bedňa]

Ani sa mi to nechce písať, ale no dobre.

Čo si spravil ty?

[Bedňa]

Neodpoveď beriem ako dôvod preoč žiadny z mostou neponesie tvoje meno.

[vencour]

Anglie hlavně měla Kanál a utečence z velké části Evropy, co za ni nasazovali krky, které pak klidně poslala po válce komunistům do východní Evropy zpátky.

[Karel Benák]

Taky jsem přišel o veškeré iluze o Británii. Nu což, ať si totalitu, co si tam vehementně budují, pěkně vyžerou. Nás považovali a považují za zaostalé, tak je v tom s chutí a čistým svědomím nechme.

[Pax]

To mi připomíná obhajobu bývalých nacistů. Všichni jen plnili rozkazy.

Od Anglánů to byl prostě jen pragmatismus. Já bych taky za albánii bojovat nešel.

[Blaazen]

Třeba Churchill Hitlerovi ustupovat nechtěl, nevěřil mu od začátku, ale v té době ještě nebyl premiérem.

[2]

A nebylo to tak, že mu nechtěl mu ustupovat PROTOŽE mu nevěřil že dohodu dodrží, a ne proto, že by tu dohodu považoval za špatnou?

[Pax]

Jenže ty poplatky jste neplatili ani Polákům, ani Maďarům.
Mimochodem, doporučuji podívat se, jak se po 2SV posunuly hranice Polska.

[Radovan]

Vzhledem k dnešnímu datu si uvědom, že Slovenské národní povstání vypuklo proto, aby Rudá armáda Slovensko osvobozovala, a nikoliv dobývala. Nekolaborovali totiž zdaleka všichni Slováci, a klidně bych si troufl říci, že v Čechách těch kolaborantů bylo ještě víc než na Slovensku...

Kromě toho, v Československých volbách v roce 1935 kandidovalo šest fašistických stran, a nedopadly vůbec špatně. Fašizmus byl tehdy prostě v módě, a téměř ve všech okolních státech vládly více či méně fašistické režimy.

Kdyby se historie ubírala trochu jiným směrem, například kdyby nebylo jednoho fanatického anglického buldočka, mohl ses dnes učit v dějepise o osobnostech jako Charles Lindberg, Joseph Kennedy, Prescott Bush, a není to pouhá shoda jmen!

[Odin]

Co znamená být Čechoslovák? Já se jím být necítím, přestože jsem se narodil v ČSSR. Slovenština je pro mě cizí jazyk (narozdíl od němčiny, angličtiny).

[Bedňa]

Nemám korene len zo Slovenska a nemyslím nejaké moc vzdialené a to tu ma každý okrem tých čo nikdy nevycestovali zo svojej vesnice.

Navzdory tvojim náckovský kecom mi evidentne rozumieš.

[Odin]

No a já nemám kořeny jen z Čech. Mám kořeny z Rakouska, Německa, Moravy. Ale ze Slovenska ne. Alespoň ne dohledatelné 4 generace zpět.

[Bedňa]

To je citácia z Mein Kampf? Nečítal som ju celú, ale podobnosť tam vidím.

[Odin1918]

Pravy odin koreny na morave opravdu nema

[Odin]

Co ty víš o pravém Odinovi, pravý odin nemá za jménem nalepená hitlerovská číslíčka.

[/dev/urandom]

tak sa zastrel (som rád že tomuto nebudeš rozumieť)

[billgates]

Neexistuje vacsia zrada, nez zvolit si komousov a uvrhnut vsetkych do 40 rocnej doby temna.

[Pax]

Jo no. Češi chtěli, češi měli nést následky...

Na druhou stranu, Němci taky hodili Hitlerovi 37.27% ve volbách ještě předtím, než zapálil Reichstag...

[Bedňa]

Neviem či je to pravda a ani som si to neoveroval, vraj je celosvetový priemer následovať psychopatov 60% a len v Nemecku 80%.

[Pax]

Krásná arogance. Si to přečti na wikipedii.
July 1932 German federal election - NSDAP - 37.27%
potom byly koukám ještě jedny
November 1932 German federal election - NSDAP - 33.09%

Ty údaje s psychopatama máš odkud?

[/dev/urandom]

Z česka, tam je psychopatov cez 90 percent. A asi 99 percent kuriev v pornobiznise je z čiech :D

[_]

To víš, máme hezký holky.

A na té profesi není nic špatného, nežijeme ve středověku.

[/dev/urandom]

keby aspoň pekné boli, ale poväčšine škaredé a hlúpe :D a na kurvení nieje veru nič zlé, všetko OK :D

[_]

To s černoprdelnickou mentalitou nepochopíš, ale na sexu skutečně není nic špatného, a to ani na nezávazném sexu, pokud to vyhovuje všem zůčastněným.

[/dev/urandom]

na sexe nieje nič zlé veru, ja ale píšem o kurvení, čo je sex za peniaze.. chápeš už pepíku ? :D

[_]

Tak ještě jednou černoprdelníku, na sexu za peníze není nic špatného, stejně jako není nic špatného na programování nebo úklidu za peníze.

[Jano]

Pohonil som... ale tentokrát mě dostali.

[Jano]

A dneska se mi stal další průšvih:

muže zpacifikovali a zbili ho. S rozbitou hlavou ho museli hospitalizovat v piešťanské nemocnici, dodala televize.

lidi mě nesnáší a napadají mně - asi proto, že jsem Slovák. Nemůžu za to. A to jsem se dokonce kvůli diskusím naučil psát česky.

[vencour]

A zde je souvislost s tématem jaká?

[Alfons]

Slovenské a Polské "před svatbou ne" je halt s pornem nekompatibilní, a kdekoliv jinde by ty pornoherečky chtěly výrazně víc peněz.

[/dev/urandom]

Tí dementi v čechách majú komunistov v parlamente stále... otras...

[Alfons]

Na Slovenských kolejích nemůže bydlet na pokoji kluk s holkou.

Radši mít KSČM v parlamentu s <10%, než aby mi do života kecala církev se svojí prudérní morálkou.

[_]

To je fakt, lepší deset komunistů než jeden černoprdelník u moci.

[/dev/urandom]

na akých koľajniciach ? stredoškolských či vysokoškolských ? lebo je to kokotina... cirkev nemá vplyv na nič... iba na tých ktorí sa ich boja... ostatní si robíme čo chceme...

[_]

Církev měla zjevně velký vliv na tvůj mozek, jak je vidět z tvých přednášek o "kurvení se".

[/dev/urandom]

rád sa kurvíš ? (čiže rád máš sex za peniaze?) iný asi nemôžeš mať, čo ? :D

[_]

Narozdíl od vís černoprdelníků nemám potřebu řešit, co kdo v sexu rád provozuje.

[/dev/urandom]

od vís ? to je kde pepíku ?

[Alfons]

Na vysokoškolských kolejích přirozeně.

[vencour]

Proto zmiňuju Žáby v mlíku, že existovala jedna hypotetická naděje, jak získat lepší budoucnost.
Případně to video "MNICHOV" TV reklama
A když už tak i dvd V jako Vendeta

[ewew]

Ideálne nepriniesť nič. Nikdy sa nevie, čo im bude pri kontrole na letisku vadiť.

[vencour]

I tohle - John Cleese’s Letter to the USA vypadá pěkně, hezky zarámované by mohlo potěšit.
Aneb by to mělo ukázat dobrou vůli, když ne ještě něco jiného.

[Y]

Chápu, že to zkoušej, ale takhle lehce to fakt nepůjde.
Za to, aby se Velká Británie mohla stát součástí spojených států bude muset draze zaplatit.

[ekocel]

DVD kolekciu Babovresky aj s prislusnymi knihami. Je to velmi vhodny dar, pretoze tym respektujete volu volicov v oboch krajinach.

[billgates]

Mozno najlepsie bude darovat nejaky pekny vytlacok koranu zabaleny v kozi nevercov a vysivany zlatom.

[R]

Trubicky/oplatky: naco vozit do UK palmovy tuk s cukrom? Maju tam dost svojich podobne "kvalitnych" vyrobkov.

[vencour]

Ať si maj, tohle je naše tradice. Na Slovensko si je taky lázeňský veverky tahaj po krabicích.

[sekacka]

ty bláho, to to letí. Tak klukovi uz je 12 a něco.

Je to přece ten klučina, co se maminka obávala, ze bude z genetických důvodů příliš inteligentní. Naplnilo se to? A nebo je normální a někdy přinese i dvojku?

U nás v baráku máme rodinu, kdy dcerka je také v tom věku a škola má to partnerství s nějakou školou v Anglii. A jako napotvoru měli k ubytováni školačku tmavé pleti. (ale opravdu černá jak holinka). Několik nájemníků ji potkalo v domě a rodiče měli co vysvětlovat, že to není napořád a že v Anglii ti nepřizpůsobiví na rozdíl od nás často chodí i do školy.

Jako dárek navrhuji knihu o Praze v angličtině. Nejlépe s hodně obrázky.

[vencour]

Řekněme, že je to v principu normální zdravý kluk. Myslíme si, že má na to být schopnější než jeho rodiče
Za tip dík.

[the.max]

Jako dárek navrhuji knihu o Praze v angličtině. Nejlépe s hodně obrázky.

...řekl praźák.

Stejně tak nechápu návrhy výše s Dvořákem. Copak víte jaký mají vkus? Nemyslím si, že by klasiku dnes poslouchalo tolik lidí. Já osobně nevím o nikom, snad krom synovce, který si prošel konzervatoří.

Posílat oplatky mi také přijde nevhodné. Kdo ví v jakém stavu dorazí.

Možná bych se zamyslel nad nějakým dárkovým balením Prazdroje, nebo Budvaru, i když zase je otázka, jestli pijí pivo. Třeba jsou spíš na čaj

Také bych uvažoval nad nějakým sklem, nebo 'cibulákem', ale zase je riziko, jestli by to přežilo cestu...

[vencour]

Každopádně by to mělo být něco, co neurazí, nebude překážet a bude přiměřené.
Ohledně klasiky pamatuju, jak už před 12 lety Paul Potts vyhrál Britain’s Got Talent, čili klasika by mohla zaujmout. A pokud se jedná o rodinu, která každý rok někoho hostí a hromadí se jim to, tak v principu čekam něco kosmopolitnějšího či neuzavřeného ducha.
Máme na to ještě skoro měsíc, tak poznáme, pro co se děti rozhodnou. Alkohol se nedoporučuje. "Nedávno" jsem dostal 3/4l Prazdroje a když jsem ho sháněl, tak nic. Fakt byl možná lepší, prémiovější. Ale pořád je to alkohol.
Sklo možná, třeba i slon pro štěstí nebo jednorožec či sova. Případně něco jako "Státní znak", ať už Anglie nebo ČR.

[Tomáš Roll]

Když ne alkohol, tak raději knihu. Jsou tam vydání v různých jazycích včetně angličtiny. V těchto těžkých chvílích je potřeba Brity podpořit v jejich rozhodnutí vystoupit z EU a bránit se proti vnitřním i vnějším nepřátelům.

[vencour]

Ok, to bych jako Cimrmanovský úkrok stranou. V něčem souhlasím, v něčem nesouhlasím, asi trochu zaujmu zvědavost, asi trochu zároveň odradím takovýmto výběrem.
Poznáme taky, jaký bude vítr foukat z naší školy, zda nám dají volnost nebo na výběr z omezených možností (doporučení).

[Karel Benák]

Jak dlouho bude trvat cesta? Co takhle risknout štrůček dobrého domácího uzeného? Ovšem je tu riziko stejné jako s oplatkmi, sežrání během cesty. Hlad je sviňa, to si pamatuju z intru a koleje :D

[deda.jabko]

Dovoz masnych a mlecny vyrobku je hodne regulovany a kontrolovany a u Velke Britanie bych se vsadil, ze ty pravidla budou jeste striktnejsi.

[vencour]

No jo pravda, takových 20 hodin, to už člověk kolikrát vytráví.

[fenek]

Já bych vzal samurai shot. Konopné keksy jsou taky příjemné a přežijí i delší cestu. Jinak super diskuze, hlavně cz/sk fererálové.

[Ondřej J]

Já bych se přimlouval za nějaký Blu-Ray s českým filmem, např. https://filmy.heureka.cz/tmavomodry-svet-bd/recenze/#section, to má i vazbu na anglii

[vencour]

No, zrovna Tmavomodrý svět? To i Letka 633 má větší grády. A ani Midway nebo třeba Casablanca Tmavomodrý svět neni, co do úrovně. To už možná Fantom Morissvillu nebo Vesničko má středisková by mohly mít větší úspěch.
Ale dík za další příspěvek do mozaiky či švédského stolu

[Sajfi]

A co Nebeští jezdci? Československo - Britská vazba, jak zaznělo výše, grádů na rozdávání a černobílé provedení tomu ještě přidává.

[vencour]

Pravda, to by šlo. Ještě je sehnat v něčem jinym než v papíru. Případně udělat vlastní booklet.

[Ondřej J]

Vesničko má středisková je podle mě úplně nejlepší volba. Nebo ostře sledované vlaky.

[vencour]

Že jo

[Karel Benák]

Hele tyhle filmy nepochopěj! Blbé je, že je už nechápou ani dnešní dvacátníci

[vencour]

Že by se změnil celý svět?

Film se stal okamžitě po uvedení do kin absolutním hitem a podobného smýšlení byli diváci jak v okolních zemích, tak v USA, kde se film probojoval až do oskarových nominací za nejlepší zahraniční film. Ve své době byl také absolutně nejprodávanějším českým filmem do zahraničí. Vesničko, má středisková se právem zapsala do dějin české kinematografie jako komorní velkofilm o lidských emocích, vztazích a téhle zemi. Každé její uvedení na televizních obrazovkách provází vždy velký zájem diváků.

A zdroj.

[Ondřej J]

Jestli je někde v zahraničí šance, že pochopí český film, je to anglie. Ten styl humoru je podobný, a i pokud jim to přijde moc absurdní, a nesedne to konkrétním lidem, dá se očekávat, že se s podobným stylem humoru už setkali a neurazí je to.

[M.train]

Asi fakt nejpodstatnější je, kdo bude vlastně hostitel. Původních bílých Anglánů je už výrazná menšina, tak možná půjde o to, přizpůsobit se etnickým zvykům snědších obyvatel. Nebo případně katolických Poláků, těch je tam snad milion.

[vencour]

Tyhle by snad mohli být více méně asimilováni do skoro křesťanské společnosti.

Před odjezdem si děti mohou u pořádajícího pedagoga zvolit, s kým budou chtít být ubytovány. Koordinátor se snaží požadavkům vyjít vstříc, nedokáže ale ubytování na přání garantovat. Hostitelská rodina může i na poslední chvíli onemocnět a mohou nastat změny v ubytování.
Každá rodina, která ubytovává studenty, pravidelně prochází prověrkami. Zpravidla se jedná o rodiny, které s našimi koordinátory dlouhodobě spolupracují a s ubytováváním cizinců mají zkušenost. Složení rodin je multikulturní, ubytovávají mladé páry, velké rodiny i jednotlivci.
Komunikace na místě je velmi důležitá. Děti se budou domlouvat na času snídaně, popřípadě času odjezdu. Právě díky užívání jednoduchých frází s rodinou si žáci zvyšují sebevědomí a získávají jistotu při proslovu.

A ještě jedna citace ...

Jaké minimální znalosti a zkušenosti musí student splňovat pro pobyt v Anglii?
Jazykové znalosti – musí umět hostitelské rodině říci, že chce více jídla, je mu zima, případně že ho něco bolí či že je nemocný. Ohlásit se policistovi či jinému dospělému, pokud se ztratíte. Orientační schopnosti – studenti se musí umět orientovat podle mapy. Musí umět zvládnout skupinovou přepravu metrem v Londýně či Paříži. Samostatnost – umět si sám připravit čaj, psychicky zvládnou být 1 týden bez rodičů. Aktivita – požadují-li studenti cokoliv od rodiny (pustit TV, dostat více jídla, vysvětlit, jak funguje sprcha apod.), musí se na to sami v rodině zeptat. Pokud budou čekat, že to v rodině někoho samo napadne, nedočkají se. Angličané nejsou tak pohostinní jako lidé v ČR. Pokud student jednou odmítne v rodině např. koláč, již mu nebude znovu nabídnut. Angličané nepřemlouvají.

[Milan Menzel]

Matrjošku, ať mají pocit, že je to echt zvýchodu

[vencour]

Náhodou jako dárek pro malý děti je to supr dárek. Viz např. Sova a Orzinka