OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Ne, nehodnám tu vést svatou válku proti propietarním operačním systémům. Vlastně proti výše jmenovanému skoro nic nemám. Ale stejně jsem byl nucen ho odstranit z disku.
Přiznám se, že se mi líbí hardware od Apple. Sám vlastním Power Macintosh 6100 (ale ten mám spíš na hraní a na poznávání neznámých světů - je to stroj s procesorem na 60 MHz a se 48 MB RAM), Power Mac G4 (velmi spolehlivý a pro "běžné používání" víc než dostatečně výkonný stroj, byť by se 450 MHz a 640 MB RAM mohlo někomu zdát málo) a iBook G3 (procesor G3 na 600 MHz a 384 MB RAM).
A právě na posledně jmenovaném byl Mac OS X tak nějak odstraněn. On to není špatný operační systém a jeho funkce jsou dobře integrovány s hardwarem, na kterém běží. Start systému sice chvilku trvá (kolem minuty), ale uspání (pouhým zaklapnutím víka) je bleskové, probuzení rovněž (než ho otevřu, tak je systém vzhůru a připravený pokračovat v práci).
Pěkně tam mají vyřešenou konfiguraci sítě a obsluhu Wi-Fi karty. Je to přehledné a dobře přístupné. Taktéž přepínání na externí monitor je pohodové a dobře funguje (no, našel jsem pár případů, kdy se mu ta autodetekce úplně nepovedla, ale jinak to jde).
Taky to celé pěkně vypadá, mají hezká vyhlazená písmenka, spoustu průhledných věcí, efektů a jiných věcí, které vzbuzují závist kamarádů...
Takže první dojem ze systému byl dobrý. Jenže. Čím víc se to člověk snaží používat, tím víc narážní na překážky. Sice je pravda, že jsou tam X11 (Apple se dost snažil, aby je tam dostal), ale taková nějaká divná. Trochu se tam tluče klávesnice v nativním prostředí a v X11, v důsledku čehož nefunguje spousta klávesových zkratek Xových aplikací a často ani česká klávesnice (viz port OpenOffice.org). Spousta těch skvělých iNěco programů je sice efektní, ale pomalá. A když člověk má požadavky jen trochu vybočující z představ Applu, tak má smůlu. Ono to sice opravdu "Just Works", ale pokud ne, tak máte smůlu. Drobnostmi, jako že dodávaný emulátor terminálu nezvládá češtinu, se ani nebudu zabývat (to se dá řešit). Taky řada věcí o kterých by člověk řekl, že budou základní součástí systému, tam prostě není a je k sehnání od alternativních výrobců (často jako shareware). Taky neumí virtuální plochy (existují náhražky od různých autorů, ale buď jsou placené nebo mi nestačí, nebo obojí). Mimochodem, tahle věc je ohlášená jako novinka budoucí verze systému (která na mám G3 už ovšem nepoběží).
Jako pozitivní beru, že tam mají Vim a Zsh (v základním systému!), ale třeba než jsem přišel na to, jak nainstalovat TeX, tak mi to trvalo asi 3 dny. Rozchodit síť přes USB se mi povedlo jen trochu (byť je to prý pořád lepší než situace na jednom eXPerimentálním systému, protože tady jsou ovladače aspoň volně k dispozici) a občas se nepovede přeložit ani programy, které pod Linuxem běžně chodí. I taková blbinka, že dynamické knihovny se tam dělají jinak, je docela otravná.
A WWW? Sice je pěkné, že je tam docela rychlé Safari, ale to občas některé věci nezvládá (www.mapy.cz, dokonce i email na seznam.cz není úplně v pořádku). Alternativní Firefox sice funguje, ale zase je pomalejší a nedokáže vykreslovat české znaky ve stejném fontu jako ostatní písmena (což vypadá občas opravdu odporně). A taky (čert ví proč) se jeho autoři rozhodli, že místo prostředního tlačítka se má mačkat levé a držet při tom znak Jablko. Mimochodem Safari od Applu funguje normálně (akceptuje prostřední tlačítko)!.
To samé platí o NeoOfficeJ (port OpenOffice do jablečného prostředí Aqua). A zatímco na WWW stránkách háčkovaná a čárkovaná písmena v odlišném fontu nějak snesu, v textových dokumentech (které u mě vznikají beztak jen proto, že je někdo jiný chce "ve wérdu") je to tak trochu neakceptovatelné. OpenOffice to myslím nedělá, ale zase mu u mě nejde klávesnice (jestli je to v poslední verzi lepší, to nevím, protože ta mi ani nestartuje)... Vím, že OO.o tým dělá co může, ale mám pocit, že Apple jim to rozhodně neulehčuje. A MS Office vážně nechci. Jednak stojí víc než je zbytková cena iBooku a jednak tuhle firmu odmítám jakkoli podporovat (a proti OpenOffice se asi ani nedá čekat nějaké velké zrychlení).
No a poslední věc - rychlost a paměťová náročnost. Mac OS X je plný všelijakých efektů, průhledných blbin a vůbec. Pracovat se s tím dá, ale při otevření trochu víc aplikací se to celé zpomalí a je vidět, že autoři mysleli na uživatele i zde, protože systém mu zajišťuje spoustu prostoru pro přestávky na čaj a svačinu... Kupodivu 640 MB RAM v Power Macu už většinou stačí.
Zkrátka, nějak mi došly nervy a Mac OS X byl z disku eliminován. Protože iBook používám primárně k práci a třeba Wi-Fi využiji tak jednou ročně, rozhodl jsem se zkusit Ubuntu (přesněji Xubuntu). Nebudu tu zdržovat detaily - nečekal jsem zázraky, ale zásadnější výhradu mám jen jednu: při konfiguraci X.org se v souboru neobjeví řádky HorizSync a VertRefresh, což vede ke startu v rozlišení 640x480. Jinak je instalace docela user-friendly, ale nevím, jak by tohle běžný nezkušený uživatel vyřešil... Když už jsem si s tím xorg.conf hrál, tak jsem ještě opravil Option "XkbLayout" na "us,cz", jinak mi měnič klávesnice v XFce nechtěl nic měnit.
Co funguje (a čeho jsem se bál, že nebude): Wi-Fi (tzv. "AirPort"), i když jeho nastavení vypadá méně přítulně, speciální klávesy (jas, hlasitost, vysouvání CD), byť obráceně než v Mac OSu (jako speciální se chovají při stisku "Fn", jinak pracují jako F1, F3 atd.). Taky uspávání (!). Ovšem probuzení je tak 3x až 4x pomalejší než v Mac OS X. Výdrž baterky se zdá být stejná. Ovšem je to celé mnohem (zdůrazňuji, že mnohem) živější a méně náročné na paměť. Opravdu je teď radost s tím pracovat. A všechno funguje, jak má (klávesnice klávesuje a přes apt-get se dá nainstalovat pravděpodobně všechno, co potřebuji - včetně věcí o kterých jsem ni v Mac OS mohl nechat jen zdát a ani přes Fink nebyly dostupné).
Ano, nevypadá to tak "cool" jako původní systém a postrádá to některé jeho vychytávky (a i samotnému XFce bych toho dokázal docela dost vytknout - asi tu brzo zkusím FVWM), ale celkově mám pocit, že mi to vyhovuje mnohem víc. Stručně řečeno až teď mám z iBooku konečně pracovní nástroj.
Prostě asi opravdu platí, že Apple navrhuje software tak, aby ho mohlo používat 80% uživatelů a na zbytek zvysoka kašle...
Tiskni Sdílej:
mno tak nevim, ale myslim ze ty problemy s fontama se daji vyresit tak, ze si proste v Preferences, nebo v cem, zmenis typ fontu na jinyMám (tedy měl jsem) tam anglický systém 10.3 (nevím, zda v počeštěné verzi je to lepší) a ne. Nepomáhá. Eventuelně najdu font, který by šel, ale to obvykle není ten, který bych chtěl. Hlavně v těch NeoOffice - já bych se bez toho obešel, jenže občas musím v těchto formátech komunikovat a není únosné, aby mi počítačem prošel soubor k někomu dalšímu a byly tam "zkažené" znaky (a písmo musí obvykle zůstat ve fontu Times New Roman, nebo jak se to jmenuje). Přitom OO.o v Linuxu s tím problém už dlouho nemá.
Ovšem skok z MacOS -> fvwm, to je opravdu velká změna Bude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...Ještě ho tam nemám (spuštěné), zatím zkouším XFce a vypadá to, že půjde dokonfigurovat do stravitelného stavu. Jinak já 60% času trávím u FVWM nastaveného hodně klasicky, takže si eventuelně zvyknu rychle
jen mě překvapilo, že v grafice Mac OS nejsou virtuální plochy. To maj všechny ty velký a průhledný ikony a okraje na jedný ploše?Ano: F9 zobrazí zmenšené všechny aplikace, F10 jen okna patřící právě aktivní aplikaci, F11 zobrazí prázdnou plochu. Vypadá to moc hezky, ale při mých (v průměru) 20 otevřených oknech je to trochu nepoužitelné... Ten Dock s ikonami (co bývá dole) se dá zmenšit, skývat (nemusí tedy zavazet), funguje i pro přepínání aplikací jako taskbar...
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinak (Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc )To ho (ten systém) ovšem nijak neospravedlňuje k tomu, aby mi bránil v práci Jsem zvyklý, když pracuji (tedy, záleží co dělám, variant je víc), mít otevřený Vim/Gvim apod. pro editaci textu (např. programu) - tím spolehlivě zaplním celou plochu, dále několik zdrojů dokumentace (při programování třeba manuálové stránky, různé návody v HTML, PDF a taky obvykle moje vlastní poznámky k tomu, co chci udělat), na další ploše obvykle tu věc průběžně spouštím, dál ještě něco na kontrolování výsledků (řekněme třeba Gnuplot na vizuální kontrolu dat nebo něco dalšího), potom nějaký nástroj na komunikaci s kolegy (mICQ, Gaim nebo Adium - občas se to docela hodí) a ještě třeba pár dalších drobností. Na normálním unixu s X11 (FWVM, 4DWM, MWM apod.) to není problém, protože samotná práce je na virtuální ploše uprostřed a na okolních plochách je ten zbytek. Dostat se k čemukoli je tedy otázka jednoho stisku klávesové zkratky (Ctrl+Alt+šipka nebo Ctrl+Alt+číslo). Hlouposti jako poštovního klienta nebo kalendář či hudební přehrávač mám spuštěné na vzdálenějších plochách... Ovšem na masoxu se s tím jeho Exposé můžu umačkat k smrti a navíc je to oproti prostému přepnutí neuvěřitelně pomalé... Mimochodem, bez MC bych se i obešel... (i když nainstalované ho všude mám, pro jistotu...)
Stejně nelze srovnávat MS Office s OpenOffice z hlediska profesionální práce.ked budem velky, budem profesionalny wordovsky klikac :D
1.) MAC OS je komerční produkt určený pro ty uživatele, které nezajímá nějaké hrabošení v systému :) - a hlavně PROČ? Protože se někomu nelíbí Aqua? Ale to je přece až egoisticky trapné :D. Někteří lidé totiž chtějí HOTOVÝ funkční OS, na který si chtějí bez problémů instalovat třeba Adobe produktyChceš tím říct, že na Linuxu postavené systémy nejsou hotové a kvalitní? Myslím, že až příliš vycházíš z přesvědčení, že nekomerční produkty nemohou být alesponň tak kvalitní jako ty komerční. Tak si říkám, jestli si "nehraboši" kupují mobilní telefony např. s jediným vyzváněcím tónem, bez volby tapety, s jednou velikostí písma atd., protože se neradi hrabou v nastavení "systému"...
2.) Linux je z drtivé většiny řekněme zdarma - tudíž bez jakékoliv garance funkčnosti, nebo bez služeb jako je automatický update.Linux jako jádro je k dispozici pod GPL a zdarma. Komerční distribuce jako RHEL či Freespire nabízejí daleko více, než i ve světě nekomerčních distribucí zcela běžný automatický update. Některé firmy se dokonce chovají tak sebevražedně, že k nekomerčnímu software poskytují placenou podporu.
profesionální grafický software má totiž zásadní výhody: tvůrci GUI těchto softů totiž přemýšlejí nad jednoduchostí a ovladatelností i např. nad standardy ve zkratkových klávesách (člověk by se uklikal, pokud by neexistoval alespoň v grafických softech nějaký standard).Pokud to je stené jako u tvůrců webových prohlížečů nebo vývojářských prostředí, které mají možná více uživatelů než grafické programy, pak je to spíš zbožné přání uživatelů...