Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
10.2.2009 15:13
| GNU/Linux
| 
| Přečteno: 3716×
| Komentářů: 10, poslední 12. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Není HP 550, jako HP 550, o čemž jsem se přesvědčil, když se mi na tomto notebooku nepodařilo zprovoznit bluetooth, ačkoliv podle mnoha dokumentů, které jsem našel různě po webu, měl fungovat bezproblémově out-of-the-box. Ukázalo se, že kromě dražší varianty s intel-based wifi a bluetooth (to je ta rovnou fungující), existuje levnější broadcom-based varianta, což je můj případ. Teď jsem ve fází, kdy wifi po určitém úsilí funguje, bluetooth stále jako by tam ani nebyl.
Posledně jsem psal o updatu firmware vypalovačky Teac DV-W516E přes Wine. Media značky Emgeton stále nezvládala, tak jsem zkusil osvědčenější Verbatim (DVD+R 16x), načež vypalování stále končilo na různých SCSI chybách a obzvláště iritující bylo, že mechanika ničila media i při pokusech o simulaci vypalování (v -dummy módu), což jsem předtím považoval za nemožné. Zakoupil jsem proto externí mechaniku LG GSA-E60L, abych byl následně velmi nepříjemně překvapen zjištěním, že i na ní dochází při pokusu o vypálení DVD v programu wodim k přerušení procesu kvůli SCSI chybě a zničení media.
Moje DVD vypalovačka (Teac DV-W516E) bez problémů vypalovala jen CD media a z DVD medií dělala podtácky (nepříliš použitelné podtácky, protože nesají tekutinu), vyplivujíce jakousi chybu (většinou logical block address out of range nebo logical unit communication crc error). Dokonce bylo třeba vypnout DMA, jinak vypalovací program úplně zatuhl (zatížil CPU na 100% a bylo třeba ho zabít). Dělo se tak v programu wodim (dříve cdrecord) a jeho grafických nadstavbách i v linuxovém Neru. Přetrvalo to několik upgradů kernelu. Pravda, nezkoušel jsem jiná media, než Emgeton DVD+R. Leží mi jich doma dost velká hromada a nechtěl jsem je nevyužít, rozhodl jsem proto pro mnohými intenzivně doporučovaný upgrade firmware.
Zdravím. Inu, mám takový problém, který vůbec nesouvisí se zaměřením tohoto blogu. Proto jsem pro tento zápisek dokonce vytvořil novou kategorii - blbosti. Potřeboval bych přeložit 7 vět z maďarštiny (do kteréhokoliv slovanského jazyka nebo angličtiny či francouzštiny) - mohu za to nabídnout např. pár piv nebo flašku, popř. pro abstinenty něco náhradního srovnatelné hodnoty.
Každý člověk, kterého znám a který umí v potřebné míře zacházet s počítačem, má účet na ICQ. (Pravda, neznám moc lidí, ale zase ne extrémně málo.) Naproti tomu, ani jeden z nich (včetně těch počítačově gramotnějších, než jsem já), nemá účet na Jabberu, a nejsou nijak nevzdělaní nebo ignorantští. (Lidi s účtem na Jabberu vídám výhradně na tomto a podobně specializovaných portálech.)
Zdravím. Nene, nebudu tohle psát do diskuse, šup s tím do blogu; je tu moc škaredých (non-free) slovíček. Inu, octil jsem se v situaci, kdy potřebuju v prostředí GNU/Linuxu (na AMD64, aby to bylo zajímavější) číst a tisknout z několika poměrně bohatě strukturovaných a formátovaných dokumentů WordPerfectu 5.1 pro DOS. Samozřejmě jsem vyzkoušel několik možných řešení, ale výsledky ani jednoho z nich nebyly ideální.
Inu, pořídil jsem si první notebook v životě, jedná se o repasovaný IBM ThinkPad 600E (CPU PII 400 MHz, 128 MB RAM, 10 GB HDD, grafika NeoMagic :)) se zárukou prodlouženou na 12 měsíců a s repasovanou baterií, což jsou, pokud jsem to dobře pochopil, nové články v použitém pouzdře (krabičce, co já vím, jak se to jmenuje); výdrž má jako nová. Vzhledem k přítomnosti DVD-ROM jsem instaloval z DVD testing (frozen) Debian Etch (distribuční kernel 2.6.17-2-686). V tomto zápisku se hodlám rozhovořit o průběhu a výsledcích této činnosti.
1.12.2006 13:19
| GNU/Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 1466×
| Komentářů: 5, poslední 2. 12. 2006
| Hodnocení: 100 % (2 hlasů)
Před časem jsem v podstatě jen tak z legrace vyzkoušel Fvwm a zatím u něj setrvávám, vynikající je zejména velká virtuální plocha, sestávající (ve výchozím nastavení) z 3x3 stránek. Vyhovuje mi zcela minimální konfigurace, nepřidával jsem si nikam žádné moduly, na ploše v současné době nic jako hodiny nebo pruh úloh nechci a nepotřebuji.
Dnes jsem provedl další z těžce nepravidelných (a proto ne vždy zcela bezproblémových) aktualizací své instalace Debianu Sid Amd64 pomocí tradičního apt-get update, apt-get install apt apt-utils, apt-get upgrade a nakonec apt-get dist-upgrade. Důsledkem posledního z kroků byla "záměna" Firefoxu za Iceweasel.
22.10.2006 16:13
| GNU/Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 3092×
| Komentářů: 58, poslední 25. 10. 2006
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Odjakživa, tedy od přechodu na GNU/Linux, jsem se přihlašoval do textové konzole, ovšem poslední dobou jsem zřejmě jaksi zpohodlněl. Uvědomil jsem si, že nemá cenu, abych téměř vždy hned po přihlášení psal do shellu startx, a rozhodl jsem se přejít ke grafickým správcům přihlášení. Po krátké úvaze a shlédnutí této a této diskuse jsem se rozhodl, že když používám Fluxbox a nepotřebuju v přihlašovacím okně tlačítka na volbu správce oken ani vypnutí, či dokonce restart počítače, je logické, abych měl XDM. Mnoho uživatelů prý používá KDM nebo GDM jen kvůli estetice, nepotřebují žádná tlačítka, jde jim jen o to, že výchozí přihlašovací okno XDM je hnusné a je obtížné na tom něco vylepšit.
Myslíte, že by měl ISP přistupovat neutrálně k jednotlivým protokolům i poté, co uživatel překročí FUP? (Ale jak se ukáže na konci, zlé věci jsou někdy k něčemu dobré.)
Zdravím všechny čtenáře. Původně jsem měl v úmyslu přispět s touto otázkou do diskusního fóra, ale je to vlastně několik podotázek a nechtěl jsem fórum zahlcovat.
Poslední dobou intenzivně využívám p2p sítě. Ta z nich, kterou používám nejvíce, téměř výhradně, je optimalizovaná pro přenos větších souborů. Data, která nám chce někdo dát k dispozici ke stažení najednou, protože spolu tematicky souvisí, nicméně z nějakého důvodu jsou původně obsažena v mnoha souborech, tím pádem můžeme často najít v podobě archivů.
V říjnu si polští voliči vybrali nového prezidenta, ultrakonzervativce Lecha Kaczyńského. Je to představitel myšlenkového proudu, vymezujícího se proti homosexualitě, proti potratům, proti drogám, proti všem anarchistickým a levicovým organizacím, proti kontrolní roli evropských institucí, proti současnému obecnému chápání občanských svobod. Myšlenkového proudu, otevřeně se hlásícího k ideologii katolické církve, orientujícího se na spolupráci s Bushovými USA a prosazujícího obnovení trestu smrti. Viz tady a tady.
Předem bych chtěl upozornit, že si jsem vědom, že tento příspěvek svým charakterem nejpravděpodobněji vyvolá reakce říkající, že si nemám na co stěžovat, že jsem na tom ještě hodně dobře, a můžu být rád, že jsem nedopadl tak a tak, že jsou mnohem důležitější problémy, na které je třeba upozorňovat apod. Chci se s čtenáři jen podělit o svoji zkušenost a především, bude-li to možné, srovnat ji s jejich zkušenostmi, abych věděl, jak jsou mé nářky časté nebo naopak vzácné.
Asi před půl rokem jsem rozhodl, že nemaje doma teploměr, nebudu odhadovat venkovní teplotu podle oblečení lidí za oknem, nýbrž si ji budu zjišťovat na Internetu. Narazil jsem na stránky Meteopress.cz a záhy také na zásadní problém s nimi: krátce po jejich načtení zahynul Firefox na segmentation fault. Vzhledem k tomu, že se to podezřele často stávalo i jiným programům za jiných okolností i na jiných jádrech, přikládal jsem to stárnoucímu, odcházejícímu, starožitnému hw. Teď mám úplně jiný stroj, ale k témuž problému na těch stejných stránkách dochází stále. Děje se to někomu dalšímu? Nebo mám pod stolem křižovatku geopatogenních zón?
Pět let jsem skoro denně, tedy úplně denně, pokud jsem měl čas, poslouchal vysílání české redakce BBC. Přišlo mi, že jako veřejnoprávní médium (i když nikoliv financované českými koncesionáři) je co do objektivity a kritičnosti o hodně vpředu před Českou televizí a rozhlasem. Toto médium bylo, řekl bych, nezastupitelnou součástí mého každodenního života :) tak mi teď bude dost smutno.
Píšu teď takovou krátkou esej o alkoholismu. V úvodu se zmiňuju o tom, že se konzumací kazícího se ovoce opíjí i třeba takový hmyz (především společenský, vosy a mravenci apod.). Pro potřeby jednoho mého logického argumentu jsem konstatoval, že signální soustava hmyzu je jednodušší, než mikroprocesory v dnešních mobilních telefonech. Následně jsem se samozřejmě zamyslel nad tím, jestli neříkám úplnou blbost, jak mívám ve zvyku, když mluvím o něčem, čemu vůbec nerozumím. Jak to tedy je s relativní složitostí hmyzí signální soustavy? Jsou čipy v mobilním telefonu logicky složitější, nebo ne? A dává to srovnání vůbec smysl, nebo se snažím srovnávat nesrovnatelné?
Často se diskutuje o tom, z jakých důvodů lidé používají "alternativní" operační systémy, tedy jiné, než ten jeden mainstreamový. Nechávám stranou ty proprietární i neunixové a zaměřím se na ty svobodné unixové, tedy zejména distribuce GNU/Linuxu a rodinu systémů BSD. Předpokládám, že něco z tohoto výčtu používá většina z nynějších čtenářů tohoto blogu. Proč? Rozdělím důvody k používání svobodných unixových systémů na dvě hlavní skupiny: z přesvědčení, z idealismu a pro pohodlí, z pragmatismu.
Nedávno jsem se tady trapně zamyslel nad tím, kolik nás vlastně je, jaká část populace vlastně vidí do problémů, které tady řešíme, popř. se o ně zajímá. A zda jsme pro drtivou většinu zbytku bandou magorů. S tím souvisí další otázka: kolik z nás je u našeho oblíbeného operačního systému z přesvědčení a kolik z nás kvůli pohodlí, z praktických důvodů? A na to mě napadá, ještě konkrétněji: kolik lidí by třeba bylo ochotných popdořit svobodný a otevřený software např. na demonstracích, kdyby byl v existenčním ohrožení? Jaká je míra občanské statečnosti naší komunity?
Řešíme tady, aspoň někteří z nás řeší, která distribuce je v čem lepší, zda je efektivnější práce v konzoli nebo v grafice, řešíme etické a politické aspekty svobodných licencí, zda přejít k našemu oblíbenému systému úplně a konkurenci zcela zavrhnout, zda chceme v komunitě podporu velkých firem a nové nezkušené uživatele, nebo zda chceme zůstat určitou elitou a undergroundem atd. atd. Podobné otázky jsou léta probírané v diskuzích na těchto a podobných stránkách. Ale koho to všechno zajímá?
V nedávno publikovaném rozhovoru s RMS padla i otázka, zda by porušení GPL mělo být odsouzeno jako neetické, nebo i právně postihováno. RMS odpověděl odkazem na svoji esej Pragmatic Idealism. Chápu, že cílem reakce na porušení GPL je dosáhnout jejího dodatečného dodržení a to i třeba pod pohružkou soudního sporu. Strana, která GPL porušila, potom svůj software buď stáhne nebo zveřejní pod GPL, aby se podřídila jejím podmínkám.
Ale co když se z nějakého důvodu ten, kdo GPL porušuje, rozhodne v tom pokračovat i přes upozornění, že by to neměl dělat, a svůj software ani nezveřejní pod GPL ani ho nepřestane šířit? Mělo by se za porušení GPL jít do vězení?
Ve většině států má autor díla právo přesně určit pravidla, na jejichž základě se s jeho dílem smí nakládat, at už se jedná o literaturu, hudbu, film, výtvarné umění nebo software. Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu, pod podmínkou zaplacení tolika a tolika peněz. Zamyslel jsem se nad tím, zda má k tomu autor kromě práva zákonného i právo morální, zda je oprávněné a etické takto šíření svého díla omezovat.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz