Jak psát o Linuxu? S rozmyslem!

7.2.2007 13:10 | Přečteno: 1988× | ajtý | | poslední úprava: 14.2.2007 00:13

Sám fakt, že se o Linuxu píše v mainstreamovém médiu, je už dost potěšující, zvlášť když to není výplod nějakého THC-mozku. Ale při čtení vlastního článku mě napadlo pár poznámek a jelikož do diskuse na novinkách (stejně jako na idnes apod.) nemá vůbec cenu cokoliv psát a hlavně by to bylo kontraproduktivní, takže to dám sem, s vědomím složení zdejšího publika.

Článek Letem světem Linuxem aneb nejen OS Windows je počítač živ totiž podle mě tak trochu trpí profesionální deformací "linuxáka", což asi není pro mainstreamové publikum ideální. Především se snaží být zbytečně korektní a objektivní.

Vůbec tím nenabádám ke lhaní či dokonce mlžení, ale spíš k předběžné reflexi znalostí a potřeb potenciálního "mainstreamového" čtenáře - ty se totiž určitě liší na tématicky zaměřeném serveru a v běžných novinách. Pokud nevíte, o čem mluvím, najděte si ve stejných či podobných novinách články o Windows, psané skutečně stylem pro poloviční idioty.

Bod číslo dvě je uvědomit si záměr článku. Každý takový technicky zaměřený článek v novinách není ani odborná studie, ba dokonce ani rozbor - zvlášť na tak malém prostoru - ale de facto reklama či antireklama. Čtenáře upozorňuje článek na to, že něco existuje a buď to chválí anebo haní (je to "skvělé", je to "blbé"). Tomuto primitivnímu účelu bych pak přizpůsobil jak argumentaci, tak hlavně četnost pro čtenáře nových technických pojmů. Nesmí jich být moc.

Jednak se články v novinách (a tím spíše těch internetových) většinou nečtou až do konce, což vyžaduje pointu někde brzo na začátku. Ale hlavně se nečtou příliš koncentrovaně, dalo by se říci, že se spíše přelétnou.

A nenechme se mýlit předchozími dvěma odstavci: každý, kdo si opravdu někdy zkusil psát, asi ví, že napsat slušný krátký článek stylem "pro poloviční idioty" s absencí technických pojmů, je daleko větší dřina, než sepsat dlouhý technický článek určený odborníkům. Dost však teorie, teď přijde kibicování:

Linux jako takový je vlastně jen jádro (kernel). Uživatelé však Linux většinou znají jako jednu z jeho distribucí, což je kompletní operační systém obsahující jak jádro, tak spoustu přidružených programů a aplikací.

Jakkoliv uznávám, že vysvětlit ve dvou větách princip pojmu "Linux" je poněkud obtížné, nezmiňoval bych na úvod hned nový pojem "jádro (kernel)", pod kterým si BFU nepředstaví vůbec nic, snad kromě jádra ořechu či pudla. Vsadil bych se dokonce, že ani relativně velmi pokročilý power-windowsák netuší, že něco jako kernel vůbec existuje a k čemu to může být dobré. Asi bych začal tak nějak tím, že "Linux" je souhrnné pojmenování operačních systému podobného ("linuxového") typu, a až pak dejme tomu protože používají stejné jádro, vlastní "Linux". Odsud se lze odrazit k vysvětlení distribucí.

Asi to bude většině z vás "linuxáků" připadat jako drobnost, ale nepodceňujme logiku uvádění pojmů. Zkuste si představit podobný text z oboru, který je pro vás španělskou vesnicí (klasická filologie, jaderná fyzika či vaření a uvidíte, jak rychle se laik ocitne na tenkém ledě, stojí-li napočátku seznamování vám naprosto nicneříkající terminus technicus).

Více než stovka aktivních linuxových distribucí může být pro uživatele Windows zvyklého na jedno homogenní prostředí Windows XP matoucí, nese s sebou ale spoustu výhod. Linux se zvláště za posledních několik let překotně vyvíjí, což na druhou stranu znamená, že se v jeho programovém kódu samozřejmě i dělají chyby.

Opravdu by se nedalo namísto "homogenní" použít "jednotné" či chcete-li aspoň "stejnorodé"? Mám obavu, že spousta lidí je ochotna považovat slovo "homogenní" za jakousi nadávku Dost školáckou chybou je zmínit, že s sebou cosi nese "spoutu výhod" a následující větou uvést jako v logice čtení očekávaný doklad nějakou velmi negativní vlastnost. WTF dělají v reklamním článku, nota bene hned na začátku, zmínky o chybách v programovém kódu?! Ze strategie pětka jako Brno.

Konkurenční prostředí tolika distribucí však zaručuje konvergování správného směru vývoje - pokud totiž některá distribuce přestane držet krok s nároky uživatelů, postupně upadne v zapomnění.

"Konvergování správného směru vývoje" je velmi hnusná techničtina a doložena navíc opět negativním příkladem, implikujícím, že "správný směr vývoje" je když něco "upadne v zapomnění", v takovém článku navíc úplně kontraproduktivní a proto zbytečná.

Obrovskou výhodu Linuxu spatřujeme v tom, že si uživatel může vybrat právě tu distribuci, která mu nejvíc vyhovuje - a je opravdu z čeho vybírat. Kromě klasických distribucí (Mandriva, SUSE, Ubuntu, ...) existují i varianty pro staré počítače, tj. s nízkými nároky na HW (DSL, Deli), distribuce Linuxu, jež slouží jako telefonní ústředny (Trixbox), jiné, které slouží k záchraně dat např. ze zavirovaných počítačů (System rescue CD).

Píšeme-li o výhodách, pak je nikoliv "spatřujeme" (což už samo o sobě je rétorickým přiznáním subjektivního náhledu a relativizace oněch výhod), ale raději o tom, že prostě jsou. Člověk píšící pro laiky by také měl asi držet na paměti, že pojem "klasická distribuce" je sice mezi linuxáky rozšířený, ale navenek taktéž nicneříkající. Jak pěkně je naproti tomu uvedeno "varianty pro staré počítače" (nebýt to pokaženo rovněž slangovou zkratkou HW). Co takhle udělat z "klasické distribuce" operační systém "pro běžné uživatele" nebo "domácí a firemní uživatele" apod.? Když to šlo v těch dalších příkladech, proč ne hned od začátku?

Také existují Live CD/DVD distribuce, tj. operační systém se neinstaluje na pevný disk, ale spustí se rovnou z optického nosiče bez toho, aby se zasahovalo do struktury HDD. To je velká výhoda pro ty, kteří si distribuci, než ji nainstalují, nejdříve chtějí trochu "osahat" a např. zjistit, jak si poradí z detekcí konkrétního HW (Knoppix, Ubuntu, Mandriva One, SUSE Live, ...).

HDD je fuj

Kolik stojí Linux? Velkou výhodou Linuxu je jeho cena. I když existují výjimky (Xandros, Linspire), je naprostá většina linuxových distribucí zcela zdarma a bootovací/instalační CD/DVD je možne stáhnout volně z internetu či si je nechat vypálit a zaslat z některého Linux CD shopu za velmi nízkou cenu. Distribuce Ubuntu je dokonce rozesílána zájemcům zdarma. Za 500 Kč je možné v knihkupectvích koupit instalační DVD s tištěným manuálem k Mandrivě 2007 (vydal Computer Press).

Cena Linuxu je poměrně sporné téma. Za sebe bych asi nezdůrazňoval poněkud degradující "zdarma" a spíše se zaměřil směrem licence zdarma, tj. že uživatel nebude platit za samotný fakt, že má povoleno systém užívat, ale pouze buď za média, služby a doplňky (krabicová verze, manuál, podpora). K tomu pak patří i to, že si zájemci mohou sami stáhnout patřičné verze z netu či nechat legálně vypálit. Nepodceňoval bych tolik ono rozšířené "je to zadarmo, protože to za nic nestojí" - psychologicky je myslím daleko účinnější nabídnout legální možnost užívání zdarma pro produkt, který se taky "prodává". Což je případ zejména u "klasických" krabicových distribucí dostupných v Česku, které by asi měly být pro takového čtenáře-laika první volbou.

Součástí linuxových distribucí je i velké množství aplikací, což znamená, že uživatel si nenainstaluje pouze holý systém jak je tomu u Windows, ale má kompletní operační systém včetně mnoha aplikací.

Asi bych namísto "aplikací" užíval lidové "programů" spolu s pár příklady: webový prohlížeč, textový procesor, program pro e-mail, pro chatování, zpracování digitálních fotografií atd. Také je tu poněkud nepřesně uvedeno, že aplikace jsou "součástí distribucí", čímž evidentně autor myslí přítomnost na instalačních médiích. Jakkoliv se většinou přimlouvám za stručnost, v tomto případě naopak - je třeba zdůraznit, že si např. koupí krabicové distribuce koupí uživatel nejen "holý systém", ale právě tu spoustu programů, včetně řady oblíbených (linuxových) her. Lze přidat, že je lze samozřejmě velmi pohodlně z operačního systému nainstalovat - ale doufám, že největší přednost linuxových OS, totiž správce balíčků a způsob instalace dalšího software se dočká extra článku. A modlím se, aby tam nebylo bláboleno cosi o configure make install...

Firewall bývá součástí distribucí, antivirový program kolikrát ani nebývá třeba, protože pro Linux vzniká velmi málo virů v porovnání s konkurečním OS z rodiny Windows.

Osobně bych rád konečně nějaký ten virus pro Linux viděl. To, že něco existuje v umělém akademickém prostředí a je teoreticky možné, to snad ještě neznamená, že je v takovém článku "velmi málo virů" poctivé ke čtenáři a hlavně k linuxovým systémům (už protože "v porovnání s konkurenčním OS z rodiny Windows" je "velmi málo" příliš mnoho ). "Vzniká velmi málo virů" bych tedy korektně viděl jako "prakticky se nemáte šanci s virem pro Linux setkat". Je to tak přece?

Cena Linuxu je zároveň i jeho velkou nevýhodou, tj. je velmi složité založit fungující obchodní model (myšleny jsou desktopy) na software, který je zdarma. Výrobcům a prodejcům počítačů a notebooků se moc nechce prodávat, jelikož na něm není žádná marže. Protože se neprodává, ale většinou stahuje z internetu, nejsou na něj ani velké placené reklamy jako na Windows. Což pak vede k tomu, že se o Linuxu obecně ví málo, či informace které člověk má jsou zkreslené, např. představa, že Linux je jen příkazový řádek, již dávno neplatí.

To ale není až tak nevýhoda Linuxu, ale nevhodnost linuxových systémů k provozování klasického obchodního modelu prodeje softwarové licence, s tím souvisejících firemních strategií a reklamě. Viz následující odstavec. Dejme si pozor na to, čemu budeme přisuzovat "nevýhody", protože podvědomí je mrška a pracuje, i když si myslíme, že nevnímáme. Větička o příkazovém řádku sem opravdu, ale opravdu nepatří.

Licence a podmínky používání Licence používání Linuxu bývá jednoduchá, nikdo za nic neručí, používání distribuce je na vlastní triko, nic není od uživatele vyžadováno.

"Na vlastní triko" je i používání Windows - přečtěte si licenci. Tohle je bohužel tak trochu náběh na FUD. "Na vlastní triko" s sebou nese hlavně konotace rizika, zatímco zde se mluví o svobodě uživatele:

Nepotřebujete tedy žádné licenční klíče k aktivaci systému, které se mohou ztratit, nejsou po vás vyžadována žádná složitá omezení ohledně počtu možných počítačů připojených v síti, atd.

A tím bych také skončil protože:

Snad jen kdybyste náhodou měnili zdrojové kódy softwaru, tak je nutné tyto pozměněné kódy veřejně zpřístupnit (což se ale naprosté většiny uživatelů netýká).

Pokud se něco "naprosté většiny uživatelů netýká", není to ani téma pro článek pro naprostou většinu "ještě-ne-uživatelů".

Na závěr si dovoluji předejít rozhořčeným ohlasům tím, že prohlašuji, že tyto poznámky jsou koncipovány jako konstruktivní kritika a tak trochu zběžně nahozená. Což neznamená, že bych rád neviděl připomínky a diskusi v duchu malého manuálu pro budoucí pisatele článků o Linuxu do mediálních oblastí, kde "jsou lvi"

       

Komentáře

[filo]

Jenom malá otázečka, napsal jsi tuhle poznámku taky autorovi toho "Novinkového" článku ? Protože v závěru píše, že to bude seriál a takhle sesumírovaný názor by ho mohl zajímat a mít vliv na to, jak budou vypadat příští díly.
PS: Autora článku na Novinkách neznám, pokud je tady na fóru jako doma, tak berte tento příspěvek jako by tu nebyl ;)

[Ondřej]

Autorem je Franta Hucek z Linuxsoft.cz

[chaotic male droven Flame Mage]

Ten članek na novinkách (který velmi *dobře* kritizujete) jsem si přečetl a kroutil jsem se u něj stejně jako při poslechu pořadu na Radiožurnálu. V rozhlasu se vyjadřoval nějaký mladý muž s příjemným hlasem o Windows Vista a v zápětí (aby se neřeklo) zazněla reportáž ve které se jakýsi matematický mozek (mám pocit že z KU v Praze) vyjadřoval k Linuxu. A že prý Linuxový uživatel není tak hýčkán jako uživatel Windows a ještě něco o akademickém původu Linuxu, atd. Panu prof.doc.cosi. nebylo vůbec rozumět (ráčkoval hůř než ... prostě strašně ...) a mluvil tak jak mluví více než 50-letý dědula (nic ve zlém) ... ale cool to nebylo ... víc to bylo na :-ú

... z prvního dojmu, že druhá část reportáže je jen proto, aby se neřeklo, sem přešel k názoru že to bylo úmyslně ... protiváhou k projevu zástupce MS bych například čekal zástupce nějaké komerční distribuce ...

... ale dost-už stěžování, reklama se dělá všemy dostupnýmy prostředky, no ne?

[geecz]

Článek na novinkách mě přijde rozumný, Váš komentář také. Nevím ale, jak je to s omezením délky článku na novinkách. Kolik jich bude, délka jednoho atd. Jde mě o to, jestli nejsou nějaké tvrdé podmínky(rozsah) do kterých se autor musí vejít.

[Josef Kufner]

Řekl bych, že rozsah v tomto případě byl tak akorát. Jen některé formulace byly poněkud nešťastné, ale celkově se mi to líbilo.

[xkesh]

Nevím ale, jak je to s omezením délky článku na novinkách. Kolik jich bude, délka jednoho atd. Jde mě o to, jestli nejsou nějaké tvrdé podmínky(rozsah) do kterých se autor musí vejít.

Dlouhé články nejsou v médiu jako novinky.cz na místě, ale právě o to víc je třeba hledat tu správnou formulaci a dbát na to, jestli opravdu píšete to, co chcete říct. Všimněte si, že obsah většiny článků tamtéž by se dal vyjádřit nějakým propracovanějším rozvitým souvětím. Prostě je třeba si uvědomit, že takovéhle články si lidi čtou v cukuletu v pauze mezi Davy na pohřbu Karla Svobody a Topolánek udělal neslušné gesto... případně mezi "technickými" články o tom, jak "vyhackovali" Windows Vista. V ideálním světě by se o tohle postaral editor, ale zejména česká média jsou od ideálního světa na míle daleko

[geecz]

Souhlas, ale pokud by mě někdo vyzval k napsání něčeho podobného např. "Stručné seznámení, max. 12 vět" tak jsem asi v pr.... . Prostě nevím, a do autora bych moc nerýpal .Ten článek je dobrej.

[emorjino]

Jeden článek na novinkách a hned je kolem toho na abclinuxu poprask. Ale tak to má být. Ale ono je to třeba. já už delší dobu vnímám stále častější dotazy na mě typu "ty používáš ten linux? A v řčem to je jiné než windows?" No a pár konvertitů už mám taky na triku.

[Luk]

Zásadní problém je, že když dělají reklamu technici, dopadne to skoro vždycky takto. Technicky zaměřený člověk (navíc dobře znalý dané problematiky) nevnímá fakt, že čtenář většinou nedisponuje stejným způsobem myšlení, a pokud ano, tak stejně nezná příslušnou oblast.

To je také ten rozdíl - reklamu pro Microsoft a podobné dělají lidé, kteří sice neznají produkt (Windows atd.) do hloubky, zato dokáží najít to, co je líbivé a co udělá průměrnému člověku (z cílové skupiny) radost.

Budou-li dělat reklamu GNU/Linuxu lidé přímo z oblasti IT, problém bude přetrvávat. Články, slogany, propagační weby atd. se budou stále hemžit záhadnými pojmy, nestravitelnými větami a zdůrazňování věcí, o kterých spousta lidí v životě neslyšela.

[Michal Vyskočil]

Takže zbytek seriálu by měl raději dopsat xkesh, Vlasta Ott, nebo třeba Robert Krátký?

[Luk]

xkesh raději ne (nic ve zlém, ale jeho texty bývají rozvleklé ). Zbývající dva jmenovaní klidně.

Také jsem nedávno něco takového napsal, sice jsem se snažil vyvarovat toho, co kritizuji, ale stejně s tím nejsem moc spokojen

[xkesh]

xkesh raději ne (nic ve zlém, ale jeho texty bývají rozvleklé )

Tak tedy díky, náčelníku, že ses mě zastal Ale ani jsem příliš nemínil kritizovat tento konkrétní seriál, protože, upřímně řečeno, na novinky.cz takovýto článek rozhodně nepatří k těm horším, a pak také jeden seriálek ještě jaro nedělá. Jen se naskytl jako vhodný studijní materiál, kterého není mnoho.

Spíš jsem měl na mysli obecnou strategii v takových případech, kdy jde člověku o prosazení Linuxu do obecnějšího povědomí, a sem to píšu, protože lze očekávat, že řada zdejších návštěvníci jsou kandidáti na pisatele takových popularizačních článků/knížek o Linuxu. Diskuse na toto téma také není docela marná, pokud se nějaká rozvine.

PS. K rozvleklosti mých textů: Souhlasím, ale zároveň připomínám, že pokud text slouží primárně jako rovnadlo vlastních myšlenek, pak prostě není na efektivní krácení a pečlivou editaci čas ani nálada. Už jsem tu odepisoval komusi, kdo se podivoval nad tím, že píšu texty dlouhé, že nechci věnovat tolik času na vymýšlení krátkých. Člověk se raději snaží co nejúplněji postihnout vlastní myšlenku a dobro čtenáře je tak až na druhém místě

[frm]

takze je tu opet ta veta, ktera mi neda spat:

o prosazení Linuxu do obecnějšího povědomí

a proto bych si dovolil po dlouhe dobe opet polozit tu otazku, proc to chceme?

Kdyz se zepta clovek na google, tak tam ta odpoved neni. (a to jsem se ptal v ruznych recech). Ja vim, ze to prijde rade lidem zvlastni, se na tak samozrejmou vec ptat, ale ja zjistuji, kdyz hovorim z kolegy, ze to vlastne nikdo nedokaze zodpovedet. A ze to tak samozrejme asi neni. Vite to Vy, nebo nekdo z Vas?

[Ondřej Čečák]

"... proc to chceme? ... Ja vim, ze to prijde rade lidem zvlastni, se na tak samozrejmou vec ptat, ale ja zjistuji, kdyz hovorim z kolegy, ze to vlastne nikdo nedokaze zodpovedet. A ze to tak samozrejme asi neni. Vite to Vy, nebo nekdo z Vas?"

Napada me vic veci, ale nakonec prevazuji dve hlavni:

1. Chovani cloveka. Nejsem si jisty, jestli se to da elegantne vyjadrit jednim slovem, ale myslim to, ze kdyz clovek neco dela, tak vetsinou jako tvor spolecensky bude hledat pochopeni, uznani a podobne.

2. (a vecnejsi) Se silnou uzivatelskou zakladnou pravdepodobne zmizi otravne problemy s novym hardwarem, prehlizeni ze strany (mj. z dani temer vsech) statni spravy a ostatnich instituci (neprijemne treba pri vymene dokumentu, pouziti webu aj.) nebo treba nedostatkem urciteho typu software.

[Dalibor Smolík]

Otázka prosazení Linuxu do obecnějšího povědomí je dle mého názoru na místě. Větší zájem o Linux znamená též zájem výrobců hw (ovladače, např. na scannery), ale o zájem výrobců sw. (zejména speciálního). Dnes není problém vyrobit jakýkoliv velmi kvalitní sw pro Linux, ale je otázkou, zda se pro výrobce vyplatí dodatečné náklady pro několik konkrétních uživatelů. Vyšší zájem = vyšší nabídka.

[xkesh]

takze je tu opet ta veta, ktera mi neda spat:

o prosazení Linuxu do obecnějšího povědomí

a proto bych si dovolil po dlouhe dobe opet polozit tu otazku, proc to chceme?

Já to vím alespoň za sebe:

1) Linux mi vyhovuje a proto se raději věnuji linuxovým systémům než těm windowsoidním, a to nejen u sebe, ale i v případě, že po mně někdo chce, abych mu "nainstaloval počítač". Jenomže často je Windows XP synonymem a já abych buď udělil úvodní přesvědčovací kampaň, což nepovažuji ani za zábavné ani za vhodné (přesvědčování se často obrátí proti vám a proti Linuxu). Proto bude lepší, když budou lidi vědět sami od sebe, že existuje ještě něco jiného kromě Windows a dokonce to pak budou chtít sami nainstalovat.

2) Větší zájem o Linux = větší tlak na výrobce HW, aby buď umožnili anebo sami dodávali potřebné ovladače

3) Totéž myslím platí o oblíbeném komerčním software (hry, účetnictví apod.)

4) Větší návštěvnost zdejšího portálu = lepší výdělky pro ty, co o Linuxu píšou

5) Lehčí prosazení Linuxu do školství, kam se podle mě svobodné systémy a vůbec OpenSource hodí svým konceptem lépe než uzavřená komerční řešení

6) Více pracovních míst pro linuxové administrátory a vůbec pro malé firmy nabízejících řešení na bázi Linuxu

Asi by se dalo ještě pokračovat. Jako jediná "nevýhoda" mě napadá jistá relativní ztráta "elitního" vědomí pro superh4x0rgeeky, co ho čerpají pouze ze skutečnosti, že se jim včera povedlo nainstalovat Mandrivu.

[Michal Vyskočil]

"elitního" vědomí pro superh4x0rgeeky, co ho čerpají pouze ze skutečnosti, že se jim včera povedlo nainstalovat Mandrivu.

Ještě pořád je tu NetBSD, nebo GNU/Hurd, či Plan9 (i když pro takové ubergeeky by to mohla být přece jenom docela síla)

[frm]

no, jestli je pan Hucek technik, tak pak je moje maminka Dr. Ing. ...

[Luk]

Sice ho znám jen z Linuxsoftu, ale podle jeho stylu vyjadřování v článcích mám tento pocit. I když třeba zdání klame a všechno je jinak

[Dalibor Smolík]

Pane frm, pokud najdete čas, přihlašte se jako uživatel. Ať se něco z Vašeho profilu o Vás dozvíme ..

[frm]

ja preferuji anonymitu a doporucuji ji kazdemu. Ale dnes mam dobrou naladu, tak se trochu odhalim.

Pochazim z delnicke rodiny a az do 4 tridy jsem byl v jiskrach. Pote jsem byl slavnostne osatkovan v muzeu V.I.Lenina a zustal pionyrem do ukonceni zakladni skoly. V pionyrske organizaci jsem take jednou zastaval funkci sportovniho referenta. Funkci praporcika jsem odmitl a bylo mi vyhrozovanhttp://www.hpmuseum.org/9830pr.jpgo, ze se nedostanu na stredniskolu, ale vzhledem k tomu, ze jsem zvolil prumyslovku to nevadilo, tam brali kazdeho blbce. Pomylen rokem 1968 jsem zameskal vstup do SSM, coz se projevilo pozdeji negativne.

Jiz v mladem veku jsem se zajimal o vypocetni techniku a mym prvnim pocitacem byl HP29C. Pozdeji jsem mel moznost pracovat se stolnim pocitacem HP9830 s vestavenou tiskarnou. POcatkem 80. let jsem se seznamil s ruznymi variantami unixu a od te doby pracuji v IT v teto oblasti. Se smutkem jsem registroval to nesmyslne nadseni pro PC s dosem a pozdeji windows a mohl sledovat kolegy, kteri meli dokonce vysokoskolske vzdelani jak s rozzarenyma ocima presunuji pomoci mysi soubory z jednoho adresare do druheho a rikaji tomu pokrok. V roce 2000 jsem mel moznost se osobne seznamit na jedne konferenci s panem RMS a mohl jsem zjistit, jaky je to debil. To me s konecnou platnosti privedlo k tomu, ze pohlizim na OSS a free velmi kriticky.

(kdo najde ironii, necht posadi tags)

[Dalibor Smolík]

dík za info, budeme asi stejně staří. Jinak ty počítače na odkazech jsou opravdu super

[Milan Hejpetr]

Chvili jsem se az lekl, zda nas kdysi cca pred 10 lety nesvedl osud k praci pro stejneho zakaznika, ale pak jsem tu myslenku zavrhl. Ten clovek, ktereho jsem tenkrat poznal se choval rozumne a pochybuji, ze by na zaklade osobniho setkani s ponekud fanatickym divousem Stallmanem dokazal pausalne prohlasit, ze OSS a free software je shit .
Ac jsem precejen mladsi (v roce 1968 jsem jezdil v detskem kocarku pry dokonce i kolem ruskych vojaku ), ty pocitace, na ktere odkazujete, znam taky. A koneckoncu znam i radu dalsich vykopavek, tak se moc nevytahujte .

[00000 0000]

Vyborna paticka. Mam sice virozu ako svina, ale rehotal som sa aj cez strasny kasel.

[xkesh]

reklamu pro Microsoft a podobné dělají lidé, kteří sice neznají produkt (Windows atd.) do hloubky, zato dokáží najít to, co je líbivé a co udělá průměrnému člověku (z cílové skupiny) radost.

Přesně tak. Souhlasím a pokud to chce někdo s "marketingem" Linuxu myslet opravdu vážně, měl by se orientovat tímto směrem, tedy myslet směrem "od" zákazníka. Což je pro odborníky v jakémkoliv oboru většinou oříšek.

[antarktida]

kdyz ses tak chytrej, tak muzes napsat idealni a jediny spravny clanek sam, kdyz bude kvalitni, tak ti ho vemou hned

[Dalibor Smolík]

Ten článek je napsaný dobře a už to je pokrok, že vyšel na všeobecném serveru. Ale i z "recenze" zde na Abíčku je vidět, jak je nutné se stále učit. Linuxáci obecně mají sklon hovořit "mysliveckou latinou", i když se už hodně v poslední době zlepšilo. To, co dělá Microsoft silným, je schopnost promlouvat k "obyčejným" lidem - a to není vůbec jednoduchá věc. Na to zřejmě u nich studoval pořádný štáb lidí
Proto se všichni musíme učit volit správné výrazy, někdy stačí dát článek přečíst mamince, sestře, případně bratrovi, který je lesníkem atd, zda ví, o čem je řeč. Jde o to, nezastrašit potenciálního uživatele pojmy, ze kterých jde strach . Ale to je běh na dlouhou trasu, začalo se však dobře.

[frm]

pane kolego, uz jsem chtel davno vyjadrit svuj obdiv nad tim, jak dokazete zaujmout postoj k cemukoliv. Charakterizoval bych ho :

bud a nebo, ale v kazdem pripade tak i onak

[Dalibor Smolík]

To není pravda. Chtěl jsem tím říci, že jde o jeden z prvních článků pro mainstreamové médium, který může číst i laik, jako počátek snahy rozšířit povědomí o Linuxu mezi "běžnou" populaci (možná úplný počátek to není, ale neberte mě za slovo). Připomínky k článku jsou v podstatě jen okrajové, ale je dobře, že jsou a je co zlepšovat. Takže nejde o to "buď a nebo", ale spíše to vystihuje Vaši glosu "tak i onak" .
Proč jsem tedy přispěl do diskuze? Snahou o rozproudění diskuze o linuxu na úrovni různých komunikačních prostředků. Bude-li třeba a bude-li to někdo chtít, napíšu rád pochopitelně i já své zkušenosti jakožto člověka mimo obor IT.

[Let_Me_Be]

Ja myslel ze vyzadovani zverejnovani uprav je v rozporu s GPL a kazda licence ktera to pozaduje je nekompatibilni s GPL.

Nebo se pletu?

[Shadow]

Přesně tak. Zdrojáky musíte podle GPL poskytnout pouze v jediném případě - když modifikovaný program šíříte. Pokud ho šířit nebudete a budete ho používat pouze pro své účely (třeba ve firmě, apod.), tak nic zveřejňovat nemusíte. Tohle, bohužel, autor spletl.

[Leoš Literák]

Navic mate tuto povinnost jen vuci uzivatelum sireneho programu.

[cynik]

Ses hnidopich.

[Michal Kysel]

Tlieskam tomuto clanku. Skutocne je to presne tak, ze ludom treba podat veci "polopate". Bohuzial autor to ma niekedy velmi tazke a prakticky kazdy clanok o Linuxe alebo inych systemoch musi pri jeho stylizovani vazit na lekarnickych vahach.

Ak tam totiz prida primalo "latiny" a napise to co najjednoduchsie, bude napadany, ze je povrchny, nedosledny, zavadza verejnost, nerozumie dostatocne do hlbky problematike atd ...

Ak tam zase opise desat manualov od slova do slova vratane tisic variantov, ako spravit co najzlozitejsie co najtrivialnejsiu vec, vydrzia zo citat do konca iba ti najvacsi fanatici, co vedia naspamat cely zdrojak jadra a prazsky telefonny zoznam k tomu a zvysok citatelov to vzda po prvom odstavci.

Ak sa pokusi o rozumny kompromis medzi odbornostou a putavostou clanku, bude napadany oboma z tychto skupin citatelov.

Preto je priam obdivuhodne, ze stale je dost ludi, ktori to napriek tomu nevzdali a stale pisu. Este stale vsak chvalabohu existuju aj taki.