Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
V čem se obě knihovny liší, je způsob jakým pracují s GUI prvky. Qt má veškeré vykreslování vlastní a na jednotlivých platformách se mění pouze vzhled. To umožňuje snadnější portování na další platformy, umožňuje to nabízet větší množství prvků, než jaké poskytuje grafická knihovna cílového prostředí. Nevýhodou tohoto přístupu je pak nižší rychlost vykreslování, než u nativní knihovny.To s tou rychlostí je nepřesné. Žádná nativní GUI knihovna pro Linux neexistuje. V konkrétním případě bude pomalejší spíš wxWidgets, protože používá další multiplatformní toolkit - Gtk+. Kód tedy prochází přes více vrstev, než se dostane k X11.
wxWidgets naproti tomu využívá GUI prvky cílové platformy, což má přesně opačný efekt. V praxi to pak například znamená, že při spuštění programu v GNOME wxWidgetsvyužívá knihovnu GTK k vykreslování. Rozdíl ve výkonu by se měřil poměrně obtížně, žádný obrovský rozdíl ve výkonu oproti Qt tam ale pravděpodobně nebude.Opět
LicenceV praxi je rozdíl mezi LGPL a wxWidgets licencí ten, že v případě wxWidgets můžes zkompilovat celou knihovnu staticky k tvoji aplikaci. V Qt tento postup není možný bez komerční licence.
Rozdíly jsou i při sestavování programu. Při použití Qt zdrojový kód nejprve projde skrz MOC(Meta Object Compiler), který zdroják před zkompilováním modifikuje.MOC nikdy nemodifikuje zdrojový soubor, ale vytvoří úplně jiný, s příponou
.moc
.
Něco k zamyšlení – kolekceNebo můžeš napsat třeba
std::vector<Cat>> seznam
Popravdě, spíš jsem čekal nějaké srovnání API. Mi osobně přijde obtížné udělat ve wxWidgets layout - v Qt se to dělá mnohem líp, a je to takové intuitivnější. Mezi další věci patří třeba podivné chování GroupBox/GroupLayout ve wx, atd... Už jsem s tím nedělal celkem dlouho, takže si na víc nevzpomenu.
To s tou rychlostí je nepřesné. Žádná nativní GUI knihovna pro Linux neexistuje. V konkrétním případě bude pomalejší spíš wxWidgets, protože používá další multiplatformní toolkit - Gtk+. Kód tedy prochází přes více vrstev, než se dostane k X11.A jak by to bylo s rychlostí na windows, tam bude wx rychlejší? Zajímalo by mě, jak by bylo možné to otestovat, nějaký nápad?
MOC nikdy nemodifikuje zdrojový soubor, ale vytvoří úplně jiný, s příponou .moc.Tak jsem to myslel, trochu špatně jsem se vyjádřil. To že se v tom obtížně navrhuje layout mi vadí asi nejmíň. Horší jsou nekonzistence v pojmenovávání metod tříd, nebo třeba fakt, že některé metody nefungují intuitivně tak jak by měly: např. třída wxCommandEvent má naprosto nelogicky metodu IsChecked(), která funguje jen tehdy, pokud byl event vyvolaný z checkboxů nebo menu (přitom může být vyvolaný ze spousty jiných prvků a korektní postup je získat z eventu zdrojový prvek a z něj teprve zjistit stav). To vypadá jak kdyby to tam někdo přidělal právě když to potřeboval. Srovnání API můžu udělat pokud je o to zájem, nechtěl jsem to přespříliš natahovat, dlouhé zápisky nikdo nečte.
To s tou rychlostí je nepřesné. Žádná nativní GUI knihovna pro Linux neexistuje. V konkrétním případě bude pomalejší spíš wxWidgets, protože používá další multiplatformní toolkit - Gtk+. Kód tedy prochází přes více vrstev, než se dostane k X11.Neexistence nativního GUI je spíš důsledek architektury a minulosti vývoje X Windows než Linuxu. Sice by se dalo říct, že kombinace Xt+Xaw/Motif (resp. jeho otevřené implementace) by se za určitých okolností mohly považovat za nativní GUI, ale pokud dáme jako podmínku, že ostatní toolkity fungují srz něj, tak už to neplatí (ty komunikují přes nižší vrstvu Xlib/XCB). Mimo toho, XServer funguje na mnohem nižší úrovni než widgety, samotný protokol je spíš na úrovni jednoduchých grafických knihoven typu SDL: klient si udělá okno, do něj může kreslit jak vektorově (včetně psaní pomocí fontů), tak bitmapově (přes pixmapy) a XServer mu zas zpět posílá události.
Popravdě, spíš jsem čekal nějaké srovnání API.V tomhle je docela zajímavé porovnat řešení vláken. v Qt totiž imho kvalita API QThread (případně příbuzných) pokulhává za zbytkem Qt, a to především proto, že to je jedno API pro dva různý use cases - a sice "klasická" vlákna a vlákna s event loop, čili, řekl bych, "gui-aware" vlákna. Uživatel na to musí dost pamatovat, aby tyhle dva přístupy v jednom API nemíchal, musí mít stále na paměti, jestli má nebo nemá nastartován event loop a který postupy jsou vhodný pro event loop a který ne. Imho by možná nebylo marný to rozdělit na dvě třídy. Krom toho co si vzpomínám, v některých detailech byla dokumentace QThread trochu vágní, co jsem to viděl naposled... Na druhou stranu je hezké, že v dokumentaci Qt mají všade (co vím) důsledně specifikováno, co je thread-safe a co ne. Co se týče wxWidgets a vláken - koukám do dokumentace a zjišťuju, že něco jako "gui-aware" vlákna vůbec neřeší, k dispozici jsou jen "klasická" vlákna. API vypadá slušně, ovšem já ale wx neznám z praxe (taky jsem nebyl dál než u hello world). Zajímavý je koncept detachted thread, tohle afaik v Qt vůbec není a mohlo by to imho dost zjednodušit práci v některých případech, především pro začátečníky. Ačkoli trošku z toho kouká podobný problém jako v Qt - jedno API, dva use cases.
zde mam pocit, ze ten signal-slot konzept je jakasi mantra intergalaktickeho programovani+1
Mym hlavnim kriteriem byla multiplatformost a licence. V dobe pred cca 5 lety, Qt v podstate multiplatformni nebylo a licence byla nepouzitelna. S multiplatformosti uz hodne postoupili, licence je sice o dost lepsi, ale porad to neni rozumne pouzitelna licence. Rozhodne neni jistota, ze ta knihovna se bude dat pouzivat bez obav i za 5 let. To je bohuzel obecne problem softu spravovanem jednou firmou.
V současnosti to jen občas používám jako uživatel. A protože jsem, co se optiky týče, řekněme nadstandardní uživatel, tak jsou wx-Gtk víc než na prd. Jsou nahovno (přetékající písma při exotických velikostech, zároveň nedokreslované widgety). Ale zase to může být chyba v Gtk. Nevím.
Používám několik aplikací ve wxWidgets a je to tórčr.
Tiskni Sdílej: