Na blogu programovacího jazyka Swift byl publikován příspěvek Psaní aplikací pro GNOME v programovacím jazyce Swift. Používá se Adwaita pro Swift.
egui je GUI knihovna pro programovací jazyk Rust běžící na webu i nativně. Vydána byla verze 0.27.0.
Byla vydána nová verze 6.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.13. Thunderbird na verzi 115.9.0.
Linka STOPonline.cz v roce 2023 přijala 3700 hlášení závadného obsahu na internetu, 22 bylo předáno PČR, 23 bylo předáno ISP a 944 závadových domén zobrazujících dětskou nahotu či pornografii bylo nahráno do mezinárodního systému ICCAM, který je spravován asociací INHOPE.
Byla publikována podrobná analýza v upstreamu již opravené bezpečnostní chyby CVE-2024-1086 v Linuxu v nf_tables.
Byla vydána nová verze 4.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání.
Úkolníček Taskwarrior (Wikipedie) pro správu úkolů z příkazového řádku byl vydán ve verzi 3.0.0.
Společnost Canva stojící za stejnojmenným webovým grafickým editorem koupila společnost Serif stojící za grafickým editorem Affinity.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 40, tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 16. dubna. Z novinek (ChangeSet) lze vypíchnout podporu frameworku pro strojové učení PyTorch. Fedora KDE Plasma Desktop přichází s Plasmou 6 a běží nad Waylandem. Fedora Workstation přichází s GNOME 46.
Před měsícem společnost OpenAI představila AI model Sora pro generování realistických videí z textového popisu. Včera zveřejnila 7 videí od umělců, kterým umožnila přístup k tomuto modelu.
Tiskni Sdílej:
Doby, kdy mi ve školce nože zakazovali, že bych se mohl říznout, už jsou dávno pryč :)No, bohužel to vypadá, že tu zas znovu budou, minimálně v Německu a Velké Británii jsou už dnes nože omezené zákony (viz Knife legislation na Wikipedii). Například v Německu zabavovali policisté českým turistům i kapesní nožíky nad 8,5cm délky čepele, zatímco zákaz soukromého držení palných zbraní ve Velké Británii už vedl k tomu, že je třeba licence na prodej nožů, mečů a jiných čepeloidních objektů použitelných k způsobení újmy na zdraví.
Kdybych to napsal hned od začátku, prozradil bych pointu příliš brzy.Pointu. Myslíš tu informaci "přišel mi brousek, ale jiný než jsem chtěl"? Nebo jsem to možná nebyl schopný vyfiltrovat z té velké kopy hov.. ehm, slov.
A neznám mnoho zdojů, které by na krabičce měly napsáno od kraje ke kraji "Sharpening stone". (Což spousta lidí zde byla schopna přečíst a správně pochopit.)Jenže proto abys to přečetl si fotku musíš zvětšit.
Toto není míněno jako naučný text, ale přátelům pro pobavení.Nj, ale jak k tomu pak přijdou ostatní, ne-přátelé? Tenhle článek je o ničem, naopak je se ještě vzpírá tomu aby byl pochopen a přečten. Přitom co se broušení týče, očividně víš víc než běžní lidé. Ale nic, nebudu rýt, nemám na to ani náladu, ani motivaci.
Předpokládal jsem, že takto psaná upoutávka bude inteligentnímu čtenáři stačit k pochopeníé, že článek za ní jest nějakou ptákovinou určenou k pobavení, či jiným osobním žertem.Ac nejsem sto posuzovat, zda jsem inteligentni, za sebe mohu prohlasit, ze jsem s pochopenim nemel problem a precetl jsem si to rad. A ja, podobne dovednosti nemaje, jsem tohle bral jako osvezeni.
Pokud by byl zájem o to, abych sepsal cosi o broušení, co by mělo edukativní hodnotu, rád to udělám v jiném blogu, pokud ovšem bude zájem.Me by zajimalo jak nabrousit klasicke kuchynske noze a jake kameny jsou k tomu potreba :)
=====\
======\
=======| <-- přehnaně tupá ploška na břitu
======/
=====/
Brousím od oka pod úhlem 20 stupňů - doporučený úhel pro kuchyňské nože - ani moc tupý, takže skvěle krájí, ani moc ostrý, takže se hned nevylomí nebo neohne.
Už v tuhle chvíli by se dalo skončit, nůž krájí celkem dobře, rozhodně velká změna proti předchozímu stavu. Nůž má už zhruba definitivní tvar, výbrus je sice silně oškrábaný a ostří má spoustu jemných zubů daných velikostí zrna brousku, ale krájí srovnatelně s novým levným nožem.
Pak většinou ješte použiju dvoustranný karborundum kvádřík, nejdřív hrubou, pak jemnou stranu.
Při broušení jedu ostřím proti kameni (jako bych ho chtěl nakrájet na velmi drobné vodorovné plátky). Tím pádem se mi nestane, že bych vytáhnul na ostří jehlu, která by se při prvním přítlaku buď vylomila a zanechala zuby, nebo ještě hůř ohnula a nůž by přestal krájet zcela. (Ostří ve tvaru J fakt nekrájí.)
Toto je stav, který bych asi shledával postačující pro příležitostné nože někde na chatě - nevypadá to ještě pořád skvěle, ale už to aspoň při krájení nedrhne.
Když brousím na více kamenech (tedy vždy), tak střídám úhly, pod kterými vedu nůž proti brousku. Jednu hrubost jedu šikmo k sobě, další šikmo od sebe - to má ten smysl, že po přechodu na jemnější brousek vidím, zda tam ještě zůstávají rýhy od toho hrubšího (a tedy musím brousit dál, později už bych to nezahladil), nebo zda už jsem všechny rýhy z předchozího broušení ubral a mohu tedy přejít o další krok dál (a opět změnit směr).
Pak přijde na řadu Lanskeho sada - od hrubého, přez střední až po jemný. Výhoda Lánského sady je, že udrží stále stejný úhlel kamene proti ostří, takže i začátečník brousí pořád ve stejné rovině (a může si vybrat úhel). Taky není při broušení tolik potřeba se soustředit na práci a jde rychleji od ruky. Protože kameny takřka neubývají, tak ji používám už léta letoucí.
Od hrubého kamene výš už vlastně ani tak nebrousíme, jako spíš leštíme. Odběr materiálu je zanedbatelný, mění se povrchová úprava.
Teď už nůž krásně vypadá, ostří se leskne a rýhy takřka nejsou vidět. Výhoda odstranění rýh je nejen estetická, ale navíc (díky menšímu a hladšímu povrchu) nůž míň rezne a lépe odolává nejrůznějším kuchyňským leptadlům, jako citrónu, cibuli a tak podobně. A samozřejmě, lépe krájí.
V tuto chvíli by již měl být schopný jediným plynulým tahem čistě přeříznout vejpůl A4 papír držený za rožek. Takovýmto řezem (případně vedeným jen kolem okraje) se taky přesvědčíme, že nůž je ostrý po celé délce stejně, nemá zoubky a nepravidelnosti (jinak by v papíru v těch místech zadrhával). Príma na krájení syrového masa, cibule na drobné kostičky a tak podobně. Neznalé překvapí, že s takovým nožem krájíte jediným tahem, místo obvyklého pilování a pižlání sem a tam.
Samozřejmě lze jít ještě dál, ale v kuchyni to již není třeba. Ale pokud to někoho baví, tak může nůž obtáhnout na řemeni s brusnou pastou (tentorát ale hřbetem napřed) a zjistit, že nůž holí chloupky na ruce lehkým tahem. Nebo ještě použít nějaké jemnější kameny (já například vodní kámen 1.000/3.000 gritů), ostří vyleštit a obtáhnout na řemeni. Takový nůž přesekne volně visící vlas.
Po dalších kamenech (6.000 grit, 8.000 grit a třeba i výše) a obtažení na řemeni s čistým olejem lze (aspoň u břitev, u nože jsem zatím ješte nezkoušel) dosáhnout toho, že vlas přetne nikoli sekem, ale i velmi pomalým pohybem. A co jsem četl na www.britva.cz, tak ani toto ještě není konečná :)
Pravda, pokud se nožem nechcete holit, tak jít nad lánského sadu je už jen záležitost zábavy, ale lidi mají různé koníčky. Někoho broušení prostě baví a snaží se dosáhnout maxima. Jiný zase leze na hory jen proto, že tu jsou.
Po dalších kamenech (6.000 grit, 8.000 grit a třeba i výše) a obtažení na řemeni s čistým olejem lze (aspoň u břitev, u nože jsem zatím ješte nezkoušel) dosáhnout toho, že vlas přetne nikoli sekem, ale i velmi pomalým pohybem. A co jsem četl na www.britva.cz, tak ani toto ještě není konečná :)Podle legend byly opravdu ostré japonské meče schopné rozpůlit vedví list volně plující po hladině potůčku, případně přetnout volně se vznášející kus rýžového papíru, aniž by změnil směr letu. Jinak ještě bych připoměl důležitou věc - čím ostřejší čepel, žím snáz se člověk řízne a ani neví jak. Hlavně nezkoušejte zjišťovat ostrost pomocí prstu, od určité ostrosti se "hmatem" nepozná nic a jediný rozdíl je v hloubce rány v prstu a množstí vytékající krve. Na druhou stranu se zranění od opravdu ostrých čepelí mnohem rychleji hojí a nechávají menší jizvy. PS: Ten popis ostření mi trochu připomíná scénu z Pratchettovy knihy Sekáč, kde Smrť postupně brousí běžnou kosu v nástroj ultimativní ostrosit a nakonec skončí u paprsků vycházejícího slunce, protože na ostří, které krájí i zvuky, jsou i materiály jako hevábí nebo pavučiny příliš hrubé
PS: Ten popis ostření mi trochu připomíná scénu z Pratchettovy knihy Sekáč, kde Smrť postupně brousí běžnou kosu v nástroj ultimativní ostrosit a nakonec skončí u paprsků vycházejícího slunce, protože na ostří, které krájí i zvuky, jsou i materiály jako hevábí nebo pavučiny příliš hrubéHehe, na to jsem si vzpoměl taky :)
Podle legend byly opravdu ostré japonské meče schopné rozpůlit vedví list volně plující po hladině potůčku ...To nieje legenda, ale videl som to v dokumente o výrobe samurajských mečov a ten majster to fakt tak skúšal. Učeň ten meč leštil asi tri mesiace, 8hodín denne.