Jak se dělá radar: anténa

16.1.2021 17:40 | Přečteno: 5570× | Meteopress | | poslední úprava: 16.4.2022 00:20

V sérii článků popíšu, jak se dělají meteorologické radiolokátory. Začnu tím, co náhodný kolemjdoucí vidí: anténou.

Úvod

Od jara 2019 pracuji v Meteopressu. Meteopress byl známý spíš jako mediální firma, ale před několika lety se vyměnilo vedení, a začala se dělat spousta zajímavých nových věcí - varování pro pojišťovny, meteostanice, předpověď počasí neuronovými sítěmi, a radary (které se trochu dělaly už před tím, ale nyní se vývoj rozjel naplno). Já jsem se postupně stal „vedoucím HW vývoje“ a stavím to a koordinuju externí dodavatele a specialisty na mikrovlny a další témata. V současnosti provozujeme 15 radarů v několika zemích (Česko, Slovensko, Rakousko, Chorvatsko) a dalších 15 provozuje spolupracující maďarská firma Idokep.

Na následujících videích se můžete podívat, jak vypadá to, co vyrábíme -- respektive aktuální produkční verze, která už je vlastně zastaralá a na stole už máme něco mnohem lepšího :)

• Velká Rača (Slovensko)
• Medulin (Chorvatsko)
• Zadar (Chorvatsko)
• Reichersberg (Rakousko)

Radar

Meteoradar vyšle nějakým směrem elektromagnetické vlny a poslouchá, co se odrazilo zpět. Změří se, za jak dlouho přišel jak silný odraz, ze známé rychlosti světla se čas přepočítá na vzdálenost, azimut známe (víme, kterým směrem jsme signál vyslali) a na mapu na souřadnice odpovídající danému azimutu a vzdálenosti nakreslíme pixel, jehož barva odpovídá intenzitě přijatého odrazu. Jak přesně tohle udělat budeme řešit ve druhém dílu, pro popis antén toto postačí.

V ČR existují (veřejně dostupné) tři radarové sítě a jeden osamocený radar.

• CZRAD, dva meteorologické radary provozované Českým hydrometeorologickým ústavem. Existuje pěkná reportáž na Rootu. Pokud se někde na webu či v médiích setkáte s „neteoradarem“, téměř určitě se bude jednat o data z této sítě. Veřejně dostupná data mají refresh rate prokládaný 5 a 10 minut.
• Meteopress, tedy ta naše. Na tom webu se zobrazují jenom když prší a meteorolog ve službě vyhodnotí, že data ze sítě jsou dostatečně kvalitní (k tomu, proč se tohle děje, se dostaneme v dalších dílech), jinak je tam fallback na státní radary. Refresh rate 1 minuta.
• Řízení letového provozu (vlevo rozkliknout MetView a přepnout na Meteokanál TAR) provozuje samozřejmě radary na letadla, ale radar jako radar, a tak jako nám do radarů prosakují letadla, jim do radarů prosakuje počasí. Nicméně jejich radary nejsou na meteorologii optimalizované, takže toho často moc nevidí. Nicméně se to může hodit v létě na bouřky jako alternativní zdroj s minutovým refresh rate.
• Meteoradar Zlínského kraje. Osamocený radar někde u Zlína. Refresh rate 5 minut.

Anténa

Elektromagnetické vlny, které vysíláme a přijímáme, potřebujeme koncentrovat do malého objemu (resp. do malého prostorového úhlu), a to hned ze dvou důvodů:

• Tento úhel nám přímo říká, jaké bude úhlové rozlišení našeho radaru - jak přesně dokážeme určit azimut (příp. elevaci) cíle. Například pokud je svazek kužel o vrcholovém úhlu 2°, tak ve vzdálenosti 100 km je to už 100*sin(2°) = 3.5 km. Taky se na to můžeme dívat informaticky, že svazek o šířce 2° nám dokáže nabrat za otáčku (360°) obrázek, který má 180 pixelů, což nevypadá jako mnoho. Ve skutečnosti svazek není ostrý kužel, tohle je worst-case případ a v praxi to dopadne třeba 2x líp. Docela mě překvapilo, že i s takovým rozlišením to vypadá relativně v pohodě. Například následující obrázek je pořízen se svazkem širokým 1.9°. V maximální vzdálenosti (125 km) vidíme jistý nedostatek rozlišení kolem obvodu kružnice, ale žádná tragédie.
  
• Dokážeme vyslat jen omezené množství energie, a čím víc jí nahustíme do co nejmenšího prostoru, tím víc se nám toho vrátí a tedy budeme mít lepší odstup signálu od šumu, resp. uvidíme i slabší cíle (jako kdybychom skenovali krajinu ve tmě, a buď svítili všesměrovou žárovkou, nebo ozařovali směrovým reflektorem). Obdobně na straně příjmu signálu znamená užší svazek menší kus prostředí, ze kterého můžeme přijímat rušení. Ukazuje se, že tohle je (alespoň v našem případě) ten hlavní důvod, proč je potřeba jít do větších antén.

Anténu můžeme popsat vyzařovacím diagramem, což je graf (buď 3D, nebo 2D v řezu, nebo 2D polární), ve kterém je zakreslen „blob“, a čím je blob víc od prostředka, tím víc v daném směru anténa vyzařuje. Když se kreslí 2D, tak se většinou kreslí ve vodorovné a svislé rovině, protože to nebývá rotačně symetrické.

Ideální anténa by ozářila přesně ten prostor co chceme se 100% intenzitou a nic okolo. To není nutně kužel, například letecké radary potřebují skenovat prostor ve tvaru válce a jejich charakteristika tak typicky vypadá nějak takhle

a celé se to otáčí kolem levého okraje, takže výsledkem je rotační donutoid a bezprostředně nad sebe to nevidí. Nicméně meteoradar se typicky provozuje tak, že olizujete paprskem prostor úplně těsně nad horizontem, protože prší nízko nad zemí a chcete dohlédnout daleko, a preferovaným tvarem tak je kužel.

Z tohoto obrázku také vidíme, že anténa není nikdy ideální, a kromě hlavního svazku má i různé postranní laloky (sidelobes) a vyzařování dozadu. Postranní laloky jsou nepříjemné, protože když koukáte těsně nad horizont, tak postranní lalok pod hlavním svazkem míří nepatrně k zemi, a ačkoli bývá utlumen řádově o 20 dB (a protože signál jde tam a zpět tak je celkový útlum 40 dB), tak některé věci na zemi jsou tak strašně intenzivní, že vám malé vzdušné cíle přeplácnou a vy je tak nevidíte. Obzvláště hrozná jsou v tomto města, protože spousta pravoúhlých budov tvoří koutové odražeče, mají plechové střechy, pokovená okna a vůbec.

Fázové pole

Teď je potřeba vědět, jak funguje fázové pole.

Pokud si představíme, že máme v řadě několik antén, z nichž každá vysílá (polo)kulovou vlnoplochu, a můžeme nastavit fázi, s jakou to vysílají, je možné zařídit, aby se vlivem vzájemné interference tyto jednotlivé vlnoplochy sečetly tak, že to v jednom směru bude vysílat velkou vlnu a v ostatních směrech se to sečte skoro na nulu. Tohle tedy funguje jako směrová anténa, a pokud můžeme fázi v reálném čase měnit, můžeme tím měnit ten směr, kterým to vysílá. Tohle měnění směru za běhu se ale v meteoradarech nepoužívá, protože je příliš složité a existují jednodušší způsoby.

Vlnovod

Ještě musím říct, že v radarech se často nevede signál pomocí koaxiálních kabelů, ale pomocí vlnovodu, což je kovová trubka, kterou se elektromagnetické vlny šíří. Je to jako kdybyste místo do provázkového telefonu mluvili do roury od kamen. Má to některé výhody, ke kterým se ještě dostaneme, například to zvládne přenést větší výkon a má to menší ztráty na vysokých frekvencích. A nyní se konečně dostáváme k první anténě.

Slotted waveguide (tyčová) anténa

Nejjednodušší anténa, kterou si můžete pořídit, je několik metrů dlouhý vlnovod, do kterého někdo nařezal díry tak, aby z něj leakovaly rádiové vlny, a to ve správných vzdálenostech, a tvořilo to tak fázové pole podle obrázku výše.

S dírama samozřejmě už pak nejde hejbat, takže to vyzařuje pevně jedním směrem (i.e., před sebe), a aby to skenovalo, tak se s tím musí točit.

Velká výhoda této věci je jednoduchá instalace. Na tom obrázku výše je kompletní radar. Tyčka je aerodynamická, takže na to nepůsobí moc velké síly ve větru, a je to jak vidíte: přiveze se anténa, skener, podstavec a pár dlaždic a prostě se to složí a unese to kdejaká střecha.

Nevýhoda ale je, že se to moc nehodí na meteorologické účely. V horizontálním směru má anténa šířku svazku asi 1.5°, což je v pohodě, ale problém je s vertikálním. Tím, jak se fázování dělá jenom v horizontálním směru, to vertikálně svítí asi 22° (což si mimochodem můžete zjistit na fccid.io, což je úžasný zdroj na zkoumání trhu). Tyhle antény se používají na lodních radarech, kde to je dobře - loď se na vlnách naklání, a nemůžete si dovolit ztratit obraz, když vám to zrovna nesvítí přesně vodorovně. Tady to ale znamená, že polovinu energie hned vysvítíte do země (ta půlka svazku co míří k zemi), čímž ještě navíc osvítíte pozemní cíle a máte tak na displeji bordel, a z té druhé poloviny se většina velmi rychle dostane nad mraky (e.g. 10° nahoru je ve vzdálenosti 50 km 9 km nad zemí, což už je výška, do které zasahují jenom velké bouřky), takže jenom nějakých 10% energie (odpovídá 2° řezu z toho paprsku) využijete účelně. Tenhle konkrétní radar jsme měli v Olomouci a rozumně to chodilo tak někam před Brno, takže tak 50-60 km.

Parabolická anténa

Z tohoto důvodu v podstatě všechny radary používají parabolickou anténu, kterou asi znáte z příjmu satelitní televize. Bohužel to není tak jednoduché, že člověk dojde do Alzy a koupí parabolu na televizi a postaví z toho radar. Paraboly na televizi jsou offsetové, čili zářič je tak jakoby bokem dole, což je super, protože nestíní a může být na pevné kolejnici za kterou to drží a tak, ale prej to má hodně nepříjemný spodní postranní lalok, takže to přesně nechceme.

Někteří nadšenci to řeší instalací koše absorpční pěny, která to snad nějak požere, ale my jsme to stejně nakonec nějak nedělali, protože tyhle antény stejně většinou končí tak kolem 1.2-1.8 metru a my teď chceme větší.

V těchto aplikacích se všude používají prime focus antény, tj. normální symetrický paraboloid.

To se dá koupit na internetu, teda alespoň do průměru tak 1.8 metru (ta na fotce má 1.2m, což jsme instalovali do léta 2020, a teď už umíme 1.8 a chceme jít ještě mnohem výš), pak zjistíte, že to sice firmy mají v nabídce, ale ve skutečnosti to nemají skladem a musí to pro vás extra vyrobit, což se jim zase nechce když chcete jeden kus.

K tomuhle potřebujete primary feed, což je ta trubka uprostřed, a především ten plastový bazmek na jejím konci, který je vidět na těch videích na začátku.

Ten slouží několika věcem:

• Impedanční přizpůsobení. Vlny se šíří tou kulatou trubkou (vlnovodem) a když to jen tak necháte čnít do prostoru, tak se jim ven nechce. Je to jako když jdou zvukové vlny vaší trubkou a přechodu do prostoru pomůžete, když si dáte ruce kolem úst. Nebo když máte tlampač.
  
• Nese to zrcátko (kovovou vrstvu), od které se vlny odráží a osvěcují tu parabolu. Takže vlny jdou trubkou, odrazí se od toho malého zrcátka, odrazí se od paraboly a odrazí se do prostoru.

• Jeho speciální tvarování dělá, aby parabola byla u okrajů nasvícena méně. To zní divně - člověk by čekal, že ji budeme chtít nasvítit rovnoměrně. Jenže ono to funguje tak, že vlivem fyzikálního jevu, jehož vysvětlení jsem už úspěšně zapomněl, vyzařovací charakteristika antény vypadá tak, že vezmete výkonovou hustotu osvícení apertury (i.e., té paraboly) a zfourierujete ji. Pokud tedy máte parabolu nasvícenou rovnoměrně, tak výsledek vypadá jako fourierka obdélníku a výsledek má ostrý peak (a tedy velký zisk a úzký úhel), ale velké postranní laloky. A tím utlumeným osvícením se vlastně snažíte aplikovat okno.

  První verze naší paraboly vypadala tak, že někdo vystříhal kolečko z absorpční hmoty, nalepil ho na strategické místo na parabole a prohlásil, že tohle jako dělá okýnko. Pak ale vyrobili tenhle tvarovaný bazmek, který toho dosahuje tím, že v tom tvaru dochází k nějaké interferenci a jak se to různě sečte a odečte, tak výsledkem je ten tvarovaný svazek.

  
  

Tohle vypadá jako strašná magie (a taky je), tak jen pár slov k tomu jak se tohle jako stane. Klíčem je sehnat člověka, co umí provozovat výpočetní elektrodynamiku a zejména umí babysittovat FDTD solver. Pak se udělá 3D model vlnovodu, toho plastu a paraboly, rozdělí se to na malé kostičky, ve vlnovodu se vybudí elektromagnetické pole a pak se simuluje (doslova po pikosekundách, metodou konečných prvků) jak se toto pole šíří modelem, interaguje atd. Výsledkem je pak pole vyzářené do prostoru, z čehož se spočítá vyzařovací diagram. Kouzelník se na to pak podívá, upraví tvar plastu, a zkusí to znova. Případně se pustí evoluční algoritmus, který ten tvar různě upravuje, vyhodnotí, a zase upravuje. Potom tři dny někde hučí cluster a pak z toho vypadne tvar, který někdo vysoustruží z plastové tyčky, pokoví, zasune se do trubky a je z toho zářič.

Když se tohle všechno podaří, tak pak ten stejný radar chodí tak na 80-100 km s 1.2m parabolou a 120-150 km s 1.8m.

Radom

Jenže pokud jste se podívali na videa v úvodu, tak víte, že takhle přesně ten radar nevypadá . Problém s parabolou je, že na rozdíl od tyčky to je úžasná plachta, takže když byste to jen tak nechali venku, tak vám to vítr ulomí, nebo s tím alespoň neutočíte. Navíc to namokne, v zimě se na tom udělá námraza a vůbec je to velký špatný. Občas se tohle řeší tím, že se parabola neudělá z plechu, ale z pletiva (síto) a vítr tak profukuje skrz. Aby tohle fungovalo, tak oka v sítu musí být menší než 1/10 vlnové délky, pak se to chová jako jednolitá plocha. Tohle tak funguje na leteckých radarech, které mají vlnovou délku třeba 18 cm, a pletivo na kralyky s okem 1.8 cm je tak v pohodě. Ale my máme vlnovou délku 3 cm (více o vlnových délkách příště) a síťka s 3mm okem už je neprakticky jemná.

Tohle se řeší tak, že se kolem antény postaví bublina, radom. Ten plní několik funkcí:

• Díky oblému tvaru může vítr obtékat za vyvinutí menší síly (nižší aerodynamický odpor).
• Chrání elektroniku radaru před větrem, deštěm, sněhem, vlhkem a vůbec.

Radom samozřejmě musí být pro rádiové vlny průhledný. Pro začátek v žádném případě nesmí být vodivý.

Takže okamžitě s pořízením paraboly jsme museli řešit radom. První verze radomu byla, že jsme vzali plastovou desku 2x6 metrů, srolovali jsme ji do ruličky a nahoru jsme nasadili dekl.

Tím se samozřejmě zařízení dost zvětšilo a instalace zkomplikovala, už to má tento montovaný podstavec, pak někde na střeše sestavujete dvoumetrovou ruličku a tak, ale s tím se nedá asi nic dělat. Tlustá pevná plastová deska ale není úplně ono, má to nějaký útlum. Proto přišla druhá verze, kdy jsme si nechali z LDPE vyfouknout kraslici. LDPE má nižší útlum a navíc nám zase nějaký šaman poradil, že když stěna bude nějak tlustá, tak se ty vlny nějak správně složí a bude to fungovat dobře.

Výsledky jsou dobré, ale zase to znamená manipulovat s těžkou (tři lidi nebo ideálně jeřáb, na střechu určitě jeřáb) bublinou z jednoho kusu, která se nevejde do dodávky a musí se vozit na velkém přívěsu nebo v náklaďáku, a navíc ji výrobce už nedokáže vyfouknout větší (a pak by stejně nešla přepravit), takže to nejde udělat na 1.8m anténu.

Dále lidi staví nafukovací radomy, což je pytel a uvnitř se kompresorem dělá přetlak. To jsme zatím zavrhli, jednak protože mechanické komponenty jako kompresor jsou nekonečné utrpení (že solid state je Dobro si vysvětlíme příště), jednak protože to ve větru bimbá a opakovaným namáháním se to za rok v místě přidělání utrhne.

Dále lidi dělají metal space frame radome, což se dělá tak, že se z kovových profilů udělá geodetická kopule a mezery se vyplní igelitem nebo dlaždičkama, které už můžou být tenké, protože nemají nosnou funkci. Problém je, že se to musí vymyslet tak, aby ty vodivé profily radaru nevadily, což se jednak dělá jejich geometrií, a jednak se před ně vkládají malinké anténky, které zase dělají nějakou magii. S tím nám žádný z našich šamanů nedokázal pomoct, a tak jsme to zatím taky nedělali.

Poslední možnost je samonosná sendvičová konstrukce z laminátu. Myšlenka je taková, že tenoučká vrstva má malý vliv. Jenže jedna vrstva laminátu nemá žádnou pevnost. Ale když se dají dvě kus od sebe a oddělí se pěnou (která dělá mechanický spacing, trošku strukturní pevnost, a tím, jak má minimální hustotu, tak pro rádiové vlny jako kdyby neexistovala), tak už to drží dobře. A šaman nám poradil, že mají být nějakou vzdálenost od sebe a pak to bude dobré.

Tak jsme rozsegmentovali kouli na pětiúhelníky a nejlepšíúhelníky a nechali to vylaminovat s tím, že to má rantl, za kterej se to sešroubuje, a teď se řeší, jestli šroubky radaru vadí nebo ne (funguje to skvěle, ale nemáme samozřejmě srovnání bez šroubků, takže možná by to mohlo fungovat ještě o kousek líp).

Výsledek se naskládá do auta a dá se na střechu vytahat rukama a sestavit na místě, takže není potřeba jeřáb, což je super, protože někdy máme instalaci uprostřed velké střechy, kam jeřáb nedosáhne, a někdy je to v zástavbě, kde je máchání s jeřábem obtížné.

Rotační spojky

Poslední problém, který je potřeba vyřešit, je, že ta anténa se točí a jak k ní jako připojit ze země kabely. K tomu se dají použít následující tři hardwarové přípravky:

• Rotační spojka vlnovodu slouží pro spojení kulaté trubky. Jsou to dvě trubky na sobě/v sobě, jedna stojí a jedna rotuje. Tím přeneseme mikrovlny.
• Polohu nahoru a dolu lze přenést kuličkovým ložiskem, kdy vnitřní část se točí spolu s anténou, a vnější část je na platformě, která může jezdit nahoru a dolu (jako osa Z u 3D tiskárny). Na vnitřní točící se části je pak táhlo, které svým pohybem nahoru a dolu tahá za anténu a tím ji naklápí. Tím se dělá nastavování elevace.
• A poslední, elektřina se přenáší pomocí slipringu, což jsou kartáčky/pružinky volně se odvalující po kulatých kontaktech. Ty mají bohužel tendenci se různě zanášet, jiskřit a tak.

U našich aktuálních radarů se nám podařilo dosáhnout toho, že rotující část je plně pasivní, neobsahuje žádnou elektroniku. Naopak u radaru, který teď vyvíjíme, se pro změnu točí úplně všechno (vysílač, počítač…) a slipringem se tam přivádí jen napájení (a ethernet, i když v prototypu byla na rotující části wifi).

Další díly série

• Jak se dělá radar: vysílač
• Jak se dělá radar: zpracování obrazu

       

Komentáře

[Jendа]

Dostal jsem out-of-band dotaz na to, jestli místo kartáčků nejde použít indukci (rozříznutý rotující transformátor). Našli jsme jednu firmu co se tím chlubila. Napsal jsem jim, a napsali, že to je technologie ve vývoji a že v žádném případě není hotová k nasazení.

Pak mi ještě nabízeli, že mi udělají vanu rtuti, ve které se budou brodit kontakty, ale usoudil jsem, že mám dost jiných problémů.

[Josef Kufner]

Nezkoušel jsi udělat transformátor ze dvou hrníčkových jader? Jedna cívka chycená k spodnímu hrníčku, druhá k hornímu. Vše na společné ose a volně se točící. Hrníčky uzavřou magnetický obvod, aby toho moc neutíkalo kolem. Asi to nebude až tak efektivní, ale fungovat by to mohlo.

Průřez:

             :
███████████##:##███████████
██ --|L2 ██  :  ██ L2|-- ██
██ L1|L2 ██  :  ██ L2|L1 ██
-- L1|L2 ----:---- L2|L1 --
██ L1|L2 ██  :  ██ L2|L1 ██
██ L1|-- ██  :  ██ --|L1 ██
███████████##:##███████████
             :

L1 drží na spodním hrníčku, L2 na horním, ložiska a nosná konstrukce bude někde okolo. Dvojtečky jsou osa otáčení.

[Jendа]

Dobrý nápad, ale jako aktuálně máme dostatek inženýrských problémů kolem radaru a nechceme ještě řešit transformátory (to že to nikdo moc neprodává by taky mohlo znamenat, že to je složité) Hlavně se bavíme o přenosu alespoň 500W, do budoucna víc, takže to není úplně triviální udělat.

[Josef Kufner]

500W není až tak moc. Bude to chtít postavit vlastní spínaný zdroj, případně nějaký rozříznout vejpůl a kompenzovat ztráty v mezerách kvůli rotaci.

[sigma]

500W je na tohle už opravdu dost. V průmyslu jsou takovéhle úlohy docela časté, řeší se těmi slip-ring kontakty, jsou s nimi problémy, a potenciál pro RF přenos určitě je. Na průmyslových výstavách jsem v posledních letech viděl pár takových produktů, ale reálně toho až tak moc koupit nejde. Např. Weidmuller má řešení na 24V, 240W, air gap max 5mm.

Na principu transformátoru to moc nejde, protože ztráty na vzduchové mezeře jsou extrémní. Používá se RF přenos na obdobném principu jako bezdrátové nabíjení telefonů. Zabývá se tím i u nás minimálně jedno akademické pracoviště, a problémy s tím spojené jsou na úplně jiné úrovni než "rozříznout vejpůl".

[Josef Kufner]

Ale tady ta vzduchová mezera je jen minimální, neboť ta jádra se mohou dotýkat (s trochou oleje) a cívky zůstanou soustředné, jen musí být dobře válcovité, aby se protáčely. Konstrukčně by tam neměl být nijak velký rozdíl oproti obyčejnému transformátoru.

Bezdrátové nabíjení telefonů a automobilů má problém v tom, že cívky jsou placaté a bez společného jádra. Tím, že chceme řešit jen rotaci, tak by tomu mělo jít konstrukčně velmi pomoct.

[sigma]

Ale tady ta vzduchová mezera je jen minimální, neboť ta jádra se mohou dotýkat (s trochou oleje)

Cokoliv, co se dotýká, s trochou oleje, ale ne zas moc velkou silou, aby se to neodřelo, v nepřetržitém provozu pokud možno nechceš. Nebude to o nic lepší, a už vůbec ne konstrukčně jednodušší, než kvalitní slip-ring. Důkazem je to, že tento v průmyslu standardní problém tímto způsobem nikdo neřeší.

[PepaSFI]

technicky by nebyl problém to udělat s naprosto minimální mezerou. Když to bude uložené v běžných kuličkových ložiskách, tak by se dalo jít možná až na setiny milimetru, v kuželových nebo při kombinaci radial axial a při vhodné konstrukci aby se kompenzovaly tepelné změny, zaručeně.Asi by nebyl problém to navrhnut tak aby pro jednoduchost byly cívky oddělené, jedna ve statoru, druhá v rotoru. Třeba za cenu nějakých ztrát.

Elektromobilní jehovisti mají jasno, brzy se bude nabíjet bezdrátově hned a furt i za jízdy. Otázka je co to je brzy, dyť oni se pořád ještě nedohodli ani na jednotné zásuvce. A taky mi ještě nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi transformátorem a bezdrátovým nabíjením. Já našel jen jeden. U toho nabíjení se taktně mlčí o ztrátách.

[Bystroushaak]

A taky mi ještě nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi transformátorem a bezdrátovým nabíjením. Já našel jen jeden. U toho nabíjení se taktně mlčí o ztrátách.

Huh? Tak bezdrátové nabíjení má očividně za účel nabíjet a nějaká efektivita tě tam nezajímá. To je jako se rozčilovat, že mikrovlnce se říká mikrovlná trouba a ne „radar s kontinuální výkonem na ohřev jídla“.

Zrovna bezdrátová nabíječka vypadá možná jako blbost, ale co do pohodlí na ní nedám dopustit.

[PepaSFI]

no právě, bohužel. Pak se tý pitomosti chytají trulanti co v rámci propagandy zapomněli na matematiku ze druhé třídy a chtěli by tím nabíjet elektromobil a je jim úplně jedno že jen těma ztrátama by mohla svítit celá vesnice.

Podle mě je bezdrátový nabíjení telefonu hovadství a typická ukázka toho, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Kdysi dávno byly populární telefony značky Alcatel. K nim patřila nabíječka se stojánkem, telefon se do toho prostě postavil. Dávno před tím totéž používaly kapesní počítače Palm, ty přes to dokonce tahaly data. A dodnes se to používá pro nabíjení profi vysílaček a i některých amatérských a PMR. Jednoduché, spolehlivé, beze ztrát, bez vyzařování kdovíčeho.

[vencour]

Nabíjení ve stojánku měla i Nokie 3210.

[Bystroushaak]

Podle mě je bezdrátový nabíjení telefonu hovadství a typická ukázka toho, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Kdysi dávno byly populární telefony značky Alcatel. K nim patřila nabíječka se stojánkem, telefon se do toho prostě postavil. Dávno před tím totéž používaly kapesní počítače Palm, ty přes to dokonce tahaly data. A dodnes se to používá pro nabíjení profi vysílaček a i některých amatérských a PMR. Jednoduché, spolehlivé, beze ztrát, bez vyzařování kdovíčeho.

Já jsem taky kdysi dávno měl stojánek k mobilu, ba dokonce jsem si ho koupil i před pár lety k iPhone a musím říct, že bezdrátová nabíječka je někde úplně jinde co do pohodlí. To prostě položíš na podložku stejně jako to pokládáš jinam a je to, nemusíš to ani dělat nějak extra přesně. Do těch stojánků jsi musel zacvakávat konektory a prakticky nic z moderních mobilů nemá konektor, do kterého by se to dalo jen tak položit.

Řešit v těhle výkonech nějaké ztráty mi přijde jako mikro-optimalizace, která prostě nemá žádný smysl. Tak ušetříš desetikorunu ročně na nabíjení, a co jako?

[Radovan]

Jo, ten Alcatel jsem měl. Dneska mám véčko Hammer s podobným stojánkem, a je to mnohem pohodlnější než strkat do něj kabel.

Ty ztráty v bezdrátových nabíječkách by mě zajímaly, existuje nějaké opravdu věrohodné srovnání?

[Kate]

A každý telefon má svůj proprietární stojánek, na návštěvě svou Motorolu nestrčím do stojánku od kamarádova Huawei. Narozdíl od jednotného konektoru a jednotného standardu bezdrátového napájení se tohle standardizovat nedá, protože má každý telefon jiný tvar. Po koupení nového telefonu pak můžu celý stojánek vyhodit. No, nepřijde mi to jako o dost lepší řešení.

[Radovan]

Můj Hammer má microUSB konektor a do stojánku napojenou obyčejnou nabíječku s ním. Ten stojánek je jenom "proprietární mezikus" pro lepší pohodlí, navíc dvěma diodami dignalizuje jestli nabíjí nebo je nabito.

Můžu jakýkoliv telefon s bezdrátovým nabíjením od jakéhokoliv výrobce položit na jakoukoliv bezdrátovou nabíječku jakéhokoliv původu?

[Karel Svoboda]

Jde na nabíjení použít i indukční sporák? Jsem línej čekat.

[Kate]

Na Qi standard přistoupil i Apple, který obecně na standardy nabíjení kašle, takže se asi s klidným svědomím dá říct že ano, jakákoliv bezdrátová nabíječka mobilu nabije jakýkoliv mobil s bezdrátovým nabíjením, hodinky, bezdrátová sluchátka, power banku…

[Josef Kufner]

Dělají se stojánky s USB konektorem. Fungují docela dobře na telefonech, které mají konektor dole uprostřed. Je tam i nějaké nastavení pozice a orientace konektoru, aby to fungovalo na skoro všem. Kdybych telefon nepohazoval všude možně, tak takový stojánek mám, ale poslal jsem ho dál. Je to zhruba stejně pohodlné, jako stojánek pro starý Palm.

[Josef Kufner]

Přesně tak jsem to myslel. Díky.

A taky mi ještě nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi transformátorem a bezdrátovým nabíjením.

Je tam navíc úloha se zaměřením elmag. pole, aby se trefila druhá cívka ledabyle pohozeného telefonu na nabíjecí podložce při dosažení prakticky použitelné efektivity. Transformátor to řeší jádrem a pevnou konstrukcí. Také je potřeba ohlídat, že z toho nebude indukční vařič, když tam někdo odloží náramek, prstýnek, nebo kočku.

[Heron]

Podobné řešení se používá ve video technice, kde se takto přenáší signál z rotačního bubínku, na kterém jsou unášeny hlavy. Bohužel Houšku někdo zrušil, takže nelze ukázat, jak to s Rýparem opravovali. Je celkem s podivem že tohle funguje se šířkou pásma 8MHz a citlivostí videohlav.

[Jarda Hrachovina]

Nedosta jste i dotaz jestli by se ta parabola nedala vyrobit z kompozitu? Jinak by me zajimalo co obsahuje ta velka konzerva?

Dekuji za amaterske dotazy J.H.

[Jendа]

Ano, to taky zkoušíme, ale pokovení nástřikem se nepovedlo, protože to vytvořilo kuličky, které nebyly navzájem vodivě propojené. Galvanizovat to by bylo nekonečně drahé. Zbyla nám možnost polepit to alobalem (nebo ho zalaminovat dovnitř), což asi někdy zkusíme.

V konzervě je podobný radar jako je na obrázku na stole.

[Jarda Hrachovina]

ale pokovení nástřikem

A tak, nevedel jsem ze povrch musi byt vodivy, mel jsem za to ze je to vypoukle jen kvuli

Parabolická anténa odráží přijímaný signál do svého ohniska, ve kterém je buď přijímač – anténa a vnější jednotka s nízkošumovým zesilovačem (LNB), nebo jen anténa. Čím je větší plocha paraboly, tím silnější signál bude přijímačem v jejím ohnisku detekován. WIKIPEDIA

[Bystroushaak]

ale pokovení nástřikem

A tak, nevedel jsem ze povrch musi byt vodivy, mel jsem za to ze je to vypoukle jen kvuli

Parabolická anténa odráží přijímaný signál do svého ohniska, ve kterém je buď přijímač – anténa a vnější jednotka s nízkošumovým zesilovačem (LNB), nebo jen anténa. Čím je větší plocha paraboly, tím silnější signál bude přijímačem v jejím ohnisku detekován. WIKIPEDIA

Nevodivé věci afaik signál moc neodráží a ta parabola je tam jen jako odrážedlo, které funguje v principu podobně, jako třeba velké zrcadlo v optickém teleskopu, které koncentruje paprsky z velké plochy na malou čočku, do které se pak kouká.

[Heron]

Zrcadlo musí být vždy vodivé, alespoň pro ty vlnové délky, které má odrážet. Tj nejlépe se na to hodí kovy, které mají volné nosiče nábojů.

[xxxs]

a nejaka samodomo naparovacka by nesla?

[Jendа]

Nevím, to by pak zase chtělo metrovou vakuovou komoru a tak…

[xxxs]

co by nemusel byt taky problem, hlavne ked to nepotrebujes mat ovela vyssie ako je prehyb taniera. co sa tyka spomenutej drahej galvanizacie, mozno by sa dal kov vyredukovat cisto chemicky z nejakeho roztoku. ja si uz nic napamatam, ale napriklad sme sa hrali na labakoch s roztokom, ktory sam v kadicke vyredukoval na steny zrkadlovu vrstvu. takze nieco podobne, zastabilizovat, nalakovat. mozno nejaky chemik da tipy.

[xxxs]

este mi napadlo, ze by sa to dalo vytocit z hlinikoveho plechu. pozri youtube, ako sa robia trumpety. nemusel by byt ani plnohodnotny sustruh. motor, uchyt, sablona, konzola s roztlacacou tyckou.

[Jendа]

To je kovotlačitelství a to asi neumí vyrábět po segmentech. A kovotlačit něco co má 4.5 metru a pak to rozřezávat a přidávat k tomu uši na sešroubování bude zase pain. (věř mi, zkoumali jsme spoustu možností :)

[Jendа]

Hele tady týpek dělá anténu (cca. ve třetině videa) a už chápu proč to konstruktér popisoval „dělali šššššš“

[vencour]

Příloha:

• Suman-3m-Ku-Band-Satellite-Dish.jpg (387172 bytů)

Přehlédl jsem nějaké výpočty nebo konkrétní příklady?
Namátkou 1. odkaz na "Ku-band aerial" s rozumnými rozměry (3.7m) má talíř skládaný z 12 ks.
Pro jistotu je i v příloze, internet rád zapomíná.

[vencour]

Pardon, vlnová délka 3cm by měla být pro X-band (9.9GHz).

[Jendа]

Parabola je stejná pro všechno, ladí se zářič, a ten stejně máme vlastní. (jinak aktuálně provozujeme radary na 9.4 GHz a vyvíjíme 5.6 GHz)

[Vantomas]

Mám zkušenost s Ericsson spoji a tam se liší paraboly i napříč frekvencemi. Paraboly jsou naprosto totožné, ale jsou označené jako class A B C a když se na 38GHz použije o třídu nižší parabola, tak to klidně může udělat útlum 3dB. Skutečné detaily k tomu neznám, ale ze zaslechnutých pověr prý záleží jak moc kvalitně je to zrcadlo vylisováno.

[Jendа]

Cool, koukneme. Tři podobné společnosti jsme našli, jedna to po měsíci konečně poslala a teď to jsem jde, jedna moc nereaguje, z poslední trvalo sto let vyrazit výkres...

[trekker.dk]

jedna moc nereaguje, z poslední trvalo sto let vyrazit výkres...

Zřejmě mají peněz dost a zákazníky nepotřebují.

[z_sk]

Ku vlnovodu - vyuziva sa (aj), lebo pri velkych frekvenciách a vykonoch dokaza k javu, ze elektricky prud netecie celym prierezom vodica, ale iba po krajoch prierezu vodica (resp. povrchu vodica).

[Vantomas]

Skin efekt, který zmiňuješ se nepoužívá u vlnovodů, ale u koaxů, které jsou připojeny na ozařovač v anténě. Takovým koaxem teče VF proud, který se v ozařovači v anténě mění ve VF záření. A ano, v praxi je běžné, že koaxy od 1GHz mají střed s dutým jádrem, aby se ušetřilo za měď.

Avšak vlnovod sice vypadá jako koax, protože je složen z měděné trubičky, má dielektrikum a stínění, ale nevede VF proud, ale VF záření. V anténě je jen soustava pasivního železa, které záření nasměruje do trubek a následně do vlnovodu a samotný ozařovač je až někde dole v zařízení, klidně 100m od antény. Když si s tím člověk hraje, klidně můžeš dva konce vlnovodu k sobě jen přiblížit, mít mezi nimi několik centimetrů vzduchovou mezeru a spoj normálně začne fungovat.

[petertomasy]

Ale veď debian+ tvrdí , že pri vysokých frekvenciách sa el. prúd šíri povrchom vodiča, a tým pádom nevyužije celý prierez vodiča, to že sa tento efekt využiva aj ako len elektromagnetický tieň s tým nemá nič spoločné.

[Gréta]

ve vlnovodu se to jakoby vodráží vod stěn ty vlny ;D

v drátu to jede elektronama po povrchu protože stejně nabitý věci se vodpuzujou. je to uplně stejný jako když si někdo uprostřed malý místnosti plný lidí nahlas pšoukne :D ;D

[R]

Vo VHS videach su hlavy na rotujucom bubne. Signal sa prenasa cez rotacny transformator: https://en.wikipedia.org/wiki/Rotary_transformer

[tom11111]

Pěkné, díky.

[ewew]

Plánuješ to dať aj certifikovať ? Existuje k tomu projektová dokumentácia ? Máš urobenú štúdiu vplyvu na prostredie ?

Nejde mi o znevažovanie projektu ale existujú ľudia, ktorím určite bude vadiť existencia. Hlavne skupiny ohľadom elektromagnetického smogu.

Rozmýšlam nad tou rotáciou antény. Nebolo by lepšie mať viacej statických antén a prepínanie realizovať elektronicky ?

[Jendа]

Plánuješ to dať aj certifikovať ?

Ano.

Existuje k tomu projektová dokumentácia ?

Tak jsou samozřejmě výkresy a tak. Je to ve vývoji.

Máš urobenú štúdiu vplyvu na prostredie ?

Přečetl jsem si státní a EU normy na limity expozice elektromagnetickému poli a spočítal z toho bezpečné vzdálenosti (vyšlo to naprosto v pohodě, je povoleno 10W/m2 přes šestiminutový průměr, a to s radarem, co má průměrný výkon 25W, resp. ten velkej 100W, neuděláš skoro ani přímo u toho). Ale samozřejmě tím ani tak neplánuju svítit lidem do nosu, protože proč taky když mě zajímá obloha. A z principu to bude někde vysoko na střeše nebo na sloupu na kopci a okolo toho nic být nesmí, protože by to stínilo.

Nebolo by lepšie mať viacej statických antén a prepínanie realizovať elektronicky ?

No ale furt bys musel nějak řešit alespoň „drobné“ (v případě 4 antén 90°) vychylování. A přepínat kilowatty impulzního výkonu taky není sranda.

[dan]

K montaznim sroubkum pred ozarovacem

• jsou blizko, tedy kratky odraz co se da ignorovat?
• kratsi nez lambda/4 asi nebudou stacit (<7mm)
• spoje by se daly vyplest nevodivym lanem, ale to uz muze byt prilis experimentovani

K velikosti paraboly

• fazovani mensich parabol vertikalne nad sebou?
• mechanicky vyhodnejsi a vertikalni lalok se take zuzi (vetsi ERP)
• SW fazovani by melo byt take mozne - vice SDR prijmacu synchronizovanych lokalne, nebo pomoci GPS, ale narocnost zpracovani roste...

Jinak diky za vhled do vasi kuchyne.

[OW]

Existují plastové nýty, a dělají se i šrouby s polyamidu právě pro tyto účely. A jistě by šlo díly na místě "sešít" tkanicí z vhodného materiálu.

[Radovan]

Plastové šrouby mě také napadly, ale nevím jak to bude s pevností když tam nastane pořádný fukejř. Aby ta bublina nerozkvetla.

Vzpomněl jsem si na vyprávění tvůrce Tamary, kde měli kolem antény "pomerančovou slupku" svázanou ve spojích šňůrou. A jak to v počátcích vůbec nefungovalo, až zjistili, že ve výrobně, aby se jim to lépe vyndavalo z formy, do té směsi namíchali železné piliny

[Jendа]

Plastové šrouby mě také napadly, ale nevím jak to bude s pevností když tam nastane pořádný fukejř.

Jo, to je jedna z věcí, co teď řešíme: pevnostní zkoušky. Jiný týpek co pro změnu dělá CFD nám spočítal síly co na to působí a teď za to jako máme tahat a koukat kde to povolí.

A pak je ještě možnost to slepit, čímž už to pak teda nepůjde transportovat.

[Radovan]

Slepit to přímo na místě, ale už to tam bude nafurt.

Mohli byste prototyp postavit na Sněžku nebo podobný kopec a nechat to tam přes zimu, v mrazu ty plasty pěkně zkřehnou a fouká tam také dost. Ale pak ještě záleží po kolika letech ten materiál šroubů začne degradovat, nebo spíš po kolika létech.

[Jendа]

Slepit to přímo na místě, ale už to tam bude nafurt.

Ano, tak jsem to myslel.

nebo spíš po kolika létech

Aktuálně jsou rantly zevnitř, takže na šrouby UV nesvítí.

[OW]

Ještě je tu možnost vyřešit díly tak aby se rantly na dílech do sebe zahákly a poslední díl to uzamknul. Mohlo by to držet jen tím jak je to do sebe zapasovaný. Na to jsme mívali jednoho moc šikovnýho projektanta, vždycky nám tu jeho konstrukci přivezli a my strávili hodiny přemejšlením, jak to seskládat a co vložit jako poslední :) (mobily v tom pravěku nebyly, natož nějakej CAD).

[Max]

Tak tak, reálně by asi ani šrouby nemusely být potřeba.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Ještě je tu možnost vyřešit díly tak aby se rantly na dílech do sebe zahákly a poslední díl to uzamknul.

Snýtování plastovými nýty bylo první co mne napadlo. Ovšem rozebíratelné spojení má své výhody, takže sešněrování nylonovým lankem mi přijde ideální. Rozebírá se snadno a rychle a lanko je navíc pružné.

Spojování tím, že by se ty díly do sebe zacvakly by bylo výhodné pokud by do té koule nebylo nutné občas vlézt, nebo třeba vyměnit poškozený díl. Lanko ustojí i drobné nepřesnosti.

[Bystroushaak]

Ovšem rozebíratelné spojení má své výhody, takže sešněrování nylonovým lankem mi přijde ideální

To už asi rovnou můžeš zipties, ne?

[PepaSFI]

přesně tak, svázat škrkavkama. Ony se dřív rozpadaly na slunci, hlavně ty bílé ale to už je minulost. I ty levné z obchoďákových akcí vydrží na anténách spoustu let. A tady by byly uvnitř, takže by to nejspíš přežilo životnost zařízení. Mechanická pevnost jedinečná, dyť to slouží od poutání teroristů až po provizorní opravy závodních aut. Beztak to používají i kosmonauti.

[Heron]

I ty levné z obchoďákových akcí

Asi mám smůlu, ale tyhle jsem schopen roztrhnout normálně v ruce. Ty co kupuju v elektroobchodech teda ani omylem. Těma levnýma jsem lecos už svázal, vždy musím myslet na to, že nesmím jít nadoraz (stejně jich pár roztrhnu) a jsem zvedavej, jakou budou mít životnost.

[Aleš Kapica]

Na vytažení lanka nepotřebuješ štípačky. Vytáhneš, navlečeš.

[Gréta]

možná by jako bylo zajímavý zistit z čeho jakoby dělaj všecky ty žiškovský věže nebo ještědy :O :O

[PepaSFI]

Ještěd je šroubovaný plastovýma šroubama. Teda aspoň to opláštění patra kde jsou antény samozřejmě. Ty panely jsou z nějakého laminátu mám pocit. Byl jsem tam před pár lety na exkurzi, detaily už nevím.

[ehmmm]

Taky jsem byl na exkurzi. Srouby jsou plastove, tyce jsou z tovarny na rybarske pruty ve Zdaru nad Sazavou. Oplasteni je nejaka novota.

[Heron]

Co jsem viděl na jednom nejmenovaném vysílači, tak laminát. Je zajímavé, ze z vnějšku pro neznalého pozorovatele jdou vidět pouze antény televizního vysílače, ale za tím opláštěním je mnohem více techniky. Parabolické antény pro různé point - point spoje jsou prakticky 360° kolem celé věže. Na desítky kilometrů daleko.

[Josef Kufner]

Daší možnost je udělat něco jako panty. Tedy na střídačku přerušované tunýlky podél každé hrany desky, kterými by se protáhla jedna tyčka. Narozdíl od tkanice to bude výrazně rychlejší na montáž a nebude hrozit, že by se tkanice prodřela u volnějšího spoje, který by se houpal ve větru. Stačí to jen na koncích zajistit proti vysunutí té tyčky.

[VoDo]

Co ty radary za milijony zjistej? To co kazdej kdyz se koukne z vokna? Jako ze mozna bude prset a ze je mlha a vecer bude zapadat slunko?

[Radovan nepopřáli jste mi k svátku]

Naposledy s tím Jenda kradl televizi, takže pro "indiány" dobrý. Ale lepší když krade než aby s tím ovládal důchodce s 5G čipem, ne?

[VoDo]

nene lepsi je ovladat duchodce nez krast

[Martin Tůma]

Když tak koukám na Andreje, tak nejlepší je očividně dělat oboje zároveň...

@Andrej vyjádření???

[Gréta]

zatim to 5g čipy nevovládalo protože to vypadalo jako sudy na vodu :D ten nejvíc nejnovější radar skovanej v pentagonech a bestagonech aco už fakt vypadá jako radar by moh nějaký ty 5g čipy vovládat :O :O ;D ;D

[Gréta]

a dodatečně přejem všecko nej k svátku ;D

[Gréta]

uplně pokaždý když jakoby někde vidim na vobrázku bílej text na šedivým pozadí kterej nevypadá jako watermark si hnedka řeknu žeto asi jako bude něco děsně tajnýho a se mi jako chce vobětovat tu chviličku času na udělání zvíraznění :D :D ;D ;D

oka v sítu musí být menší než 1/10 vlnové délky, pak se to chová jako jednolitá plocha

ato pak fakt jako žádný ty vlny z anténky nevylítnou ven nebo jich jakoby vylítne jenom děsně malinko takže seto prakticky neprojeví?? :O :O

[Jendа]

uplně pokaždý když jakoby někde vidim na vobrázku bílej text na šedivým pozadí kterej nevypadá jako watermark si hnedka řeknu žeto asi jako bude něco děsně tajnýho a se mi jako chce vobětovat tu chviličku času na udělání zvíraznění :D :D ;D ;D

Ne, to je důsledek děsně strašného softwaru co jsem kdysi ze zoufalství naprasil, protože jsem neměl jak ta data prohlížet. A dřív jsem používal tmavé pozadí, ale pak mi přišlo, že na tom ta barevná škála (hlavně modrá) není vidět, tak jsem začal dávat světlé. A název souboru zůstal bíle, ale to je jedno, protože na něj stejně většinou nekoukám.

ato pak fakt jako žádný ty vlny z anténky nevylítnou ven nebo jich jakoby vylítne jenom děsně malinko takže seto prakticky neprojeví?? :O :O

Netuším. Nějaké zadní vyzařování to má vždycky, takže bych tipnul, že jenom malinko.

[Gréta]

děsně strašného softwaru

taky koukám že ty mráčky jakoby nejdou mimo kruh nějakej 150km průměr asi :O ;D

[Jendа]

Přesněji 125.71793 km (můžete tipovat jak to číslo vzniklo, řešení v base64)

Y2Vsa2VtIGt1bGF0w6kgxI3DrXNsbyBuw6Ftb8WZbsOtY2ggbWlsICogKGttL27DoW1vxZluw60g
bcOtbGUpICogc3FydCgyKSwgcHJvdG/FvmUgdG8gb3JpZ2luw6FsbsSbIHBvdcW+w612w6EgbsOh
bW/FmW7DrSBzb2Z0d2FyZSBjbyB0ZW4ga3J1aCBrcmVzbMOtIG5hIMSNdHZlcmNvdm91IG9icmF6
b3ZrdS4gNDggKiAxLjg1MiAqIHNxcnQoMikgPSAxMjUuNyBrbQo=

To je z principu, protože skenuješ tak, že vystřelíš impulz a pak nějakou dobu posloucháš. Státní radar je ve skutečnosti oříznutý, na debugovacím rozhraní je ten kruh taky vidět.

[Gréta]

světlo todleto ulítne za 0.41934987570634613 ms to neni hezký číslo žádný takže podle dýlky nejvíc nejmenčího kroku to asi jako nebude :D

mraky lítaj vo moc níž než 125km takže aby se to jakoby stihlo vrátit za tu dobu z nebe taky asi ne. nóó podle toho vobrázku státních radarů r vodpovídá zdálenosti mezi radarama takže asi kuli tomu aby se nerušili navzájem?? :O :O

a teďko se kouknu dotoho base64 :D ;D

[Gréta]

nóó tak ne :D

[trekker.dk]

Z celého blogu a hlavně z používání slova šaman mi přijde, že máte za to, že mikrovlny považujete za nějakou černou magii. A přitom je to ve skutečnosti úplně přesně tak.

[Gréta]

hele šaman :D :D

[Bystroushaak]

Nebo tyhle mongolské pobočky meteopresu.

[mln]

Odkial sa berú ludia v ČR ktorí zvládaju mikrovlnnu techniku a návrh radaru ? To nebudu asi priemerní absolventi elektrofakulty.

Zvládol by ten meteoradar v prípade potreby detekovat blízko/nízko letiace lietadlá/drony ?

[sigma]

Průměrní určitě ne, a absolventi málo kteří. Ale tobě stačí najít toho jednoho správného co ti poradí s čím potřebuješ. Těch lidí je celkově docela dost. Mikrovlnná technologie má v ČR tradici, Tesla vyráběla jak radiolokátory tak mikrovlnné spoje. Také na těchto základech v 90. letech vzniklo v ČR několik firem, které vyráběly mikrovlnné datové spoje celkem na úrovni tehdejší state-of-the-art (Miracle/Orcave, Alcoma, Konwes, SVM, Summit, a další). Díky tomu také bylo začátkem 90. let pro neregistrované použití uvolněné pásmo 10 GHz, v což bylo minimálně v rámci Evropy unikátní, a později to umožnilo rychlý rozvoj internetu. Některým výrobcům postupně pochopitelně ujel vlak, někteří přežili dodnes, a třeba celkem nedávno se do mikrovln pustila firma Racom se světově konkurenceschopnými výrobky.

[Jendа]

Různě. Někteří mají FEL ČVUT, někteří UPCE (tam je to tradice, Tesla, Tamara a tak), někteří jsou kompletně samouci.

Letadla vidíme, drony jsme nezkoušeli. Na tyhle rychle letící věci by to chtělo Doppler, který zatím zkoušíme, ale ještě to není na produkční nasazení.

[Max]

Potkal jsem týpka, který myslím vyvíjel pro NASA nějaký druh komunikace na bázi mikrovln. Samozřejmě v tom nebyl sám, ale byl to Čech a dělal na tom snad v ČR. A byl to ukončený projekt, protože jsem ho potkal, když už dělal ve firmě zase na jiném projektu (vlastní návrh RFID apod.).
Takže lidi tu nějací jsou, jen je najít.
Zdar Max

[Heron]

Odkial sa berú ludia v ČR ktorí zvládaju mikrovlnnu techniku a návrh radaru ?

Má tato otázka někam směřovat? Je tady hromada schopných lidí, jak už bylo popsáno, je tady dlouhá tradice a spousta lidí schopných předat zkušenosti další generaci. Sám jsem měl štěstí na špičkového učitele na střední škole, který za totáče dělal návrh mikročipů (přímo toho křemíku) a který nás odkázal na svého kolegu, se kterým jsem se o 15 let později potkal na jednom vysílači a hodně jsme si pokecali. Rozhodně není žádný důvod nějak problematizovat zdejší školy nebo tak něco.

[trekker.dk]

Rozhodně není žádný důvod nějak problematizovat zdejší školy nebo tak něco.

... kromě případů, že vás z takové školy vyhodí, to bývá dobrý důvod.

[Heron]

Tenhle komentář má nějak zapadat do kontextu? On někdo někoho (v rámci této diskuse) vyhodil? Neoprávněně?

[mln]

Má tato otázka někam směřovat?

Bol som zvedavý aká je realna situácia v ČR. Napríklad na Slovensku VF technika asi zakapala.

Osobne poznám len 2 ludí ktorí navrhli a predávali v 90 rokoch výrobky z oblasti VF techniky (jeden zosilovac kabelovu TV a druhy vysielace). Ale su uz v dôchodkovom veku. Odbor Radioelektronika pred pár rokmi na FEI v Bratislave zrusili.

Síce som skoncil uspešne elektroniku s červeným diplomom, tam bol vrchol numerické riešenie RLC obvodu 2 rádu v Matlabe alebo LDKI (linearne, diskretne,s konstantnymi koeficientami, v čase invariantne).

Doma pocas karanteny som asi mesiac studoval analyzu konečnych prvklov pre modelovanie elmag. pola, našiel som celkom zrozumitelne napísanú knihu Electromagnetics Through the Finite Element Method ofd Jose Cardoso. Ked som chcel v práci skúsiť model trafáku, tak ma hneď odbili oblyvklou vetou "a načo, postav si ho a odmeraj". Tak som aspon z trucu si odsimuloval jeden RLC obvod v Pharo Smalltalku + Polymath namiesto obvykleho LTspice.

Chcel by som robit nejaku aj odbornejsiu prácu, ale stále narážam na nedostatok znalostí a nezáujem firmy/kolegov. Všetci chcu len rychle riešenia a zaplaty problémov.

[vencour]

Kdysi snad okolo roku 2005 na AVC SH ČVUT byly natáčené přednášky i o mobilních komunikacích (GSM apod.), to by sem snad spadalo. Ok, zkusím vyhrabat o co šlo.

[vencour]

Jo, rok 2005. Přednáška "Mobilní komunikace" a hovoří hlavně Doc. Ing. Václav Žalud Csc.
Je tam vývoj GSM, modulece, FEC apod. Fanoušci (aspoň) by tohle snad dnes měli znát.
Byly to 3 videa zřejmě z jedné dlouhé přednášky.

[Jendа]

Osobne poznám len 2 ludí ktorí navrhli a predávali v 90 rokoch výrobky z oblasti VF techniky (jeden zosilovac kabelovu TV a druhy vysielace). Ale su uz v dôchodkovom veku.

Tak mnoho lidí, co s námi na tom spolupracují, už taky není nejmladších :)

[Heron]

Bol som zvedavý aká je realna situácia v ČR.

Podle mě docela dobrá, na ČVUT je kvalitní výuka elmag (Jelínek, Kulhánek) (ne že bych tam studoval, ale mají přednášky k disposici na YT, což je super), modelování antén tam normálně probíhá. Je to sice mimo můj obor. Z fyziky máme skupinu lidí kolem Wagnera (zrovna má online přednášku na pátečnících) jehož lidi se podílejí i na (mimo mnoho jiného) detektorech pro LHC.

Napríklad na Slovensku VF technika asi zakapala.

Nedovedu posoudit, jen vím, že tam máte nadšence typu Mojžiš, Kundracik (opět díky online přednáškám v minulém roce), a že se někdo bohužel úspěšně pokusil zničit podle všeho skvělou katedru informatiky FIIT STU. (Což znám jen z médií, Pod Lampou, SME.)

Chcel by som robit nejaku aj odbornejsiu prácu, ale stále narážam na nedostatok znalostí a nezáujem firmy/kolegov.

Ano, takto by se dalo shrnout posledních několik let v IT. Nikdo nemá zájem se nic učit, dokonce čím dál tím víc narážím na lidi, kteří tvrdí, že nic ani nejde spočítat (tj IT je pro ně magie) a vše se jen kupuje jako hotové boxy a ještě se tím chlubí. Nevím jak to na koho působí, ale mě když někdo vyjmenuje kolik golden partnerů mají (vmware, veeam, hp, emc, pochopitelně cisco), tak se mi chce zvracet.

Nevím, možná je to vyhoření, možná špatná oblast, ale před 10 lety jsme běžně dělali "na koleně" disková pole, která prostě následujících 6 let nonstop běžela. Dneska mi lidi tvrdí, že to nejde. Vzpomněl jsem si na to u záběru na Jendu (z jednoho odkazovaného videa), jak tam pájí nějaký konektor starou trafopájkou. V terénu. Ne, že by takto nutně muselo vypadat IT, ale pořád lepší, než kupovat hotové boxy a školit vlastní lidi na cizí techniku.

[trekker.dk]

Dneska mi lidi tvrdí, že to nejde.

Ono to jde, ale nemusí to být výhodnější. Potřebujete totiž mít ty lidi a když někdo odejde, tak sehnat člověka, který bude umět s blackboxem, je jednodušší než sehnat člověka, který bude umět s tím vaším řešením na koleně. (Samozřejmě slovo výhodnější může mít různé metriky a klid v duši, že něco máte pod supportem a když se to vysere, tak je to problém dodavatele, je jedna z nich.)

Blackbox jde koupit hned a parametry jsou dané, vlastní řešení musíte chvíli stavět a doufat, že parametry vyjdou.

Na tom blackboxu pracuje mnohem víc lidí, než kolik si může firma dovolit zaplatit pro své vlastní řešení. Protiváhou je to, že firma dělá jen ty vlastnosti, které potřebuje.

Atd.

Přiznám se, že jsem si toho taky všiml, že se spousta věcí přesouvá z udělej-si-sám do kup-si-od-někoho. Na jednu stranu se mi to nelíbí, ale na druhou stranu - asi stárnu - to dává smysl. Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.

[Jendа]

Tohle funguje jenom do okamžiku, kdy ten blackbox, na který (po 5 letech skončil support a náhradní díly od podivného distributora přijdou za týden | je NBD support, je pátek, a support to začne řešit v pondělí odpoledne | chtějí nějakou funkci se kterou výrobce nepočítal) rozbije. A v případě cloud computingu do okamžiku, než přijde faktura.

[trekker.dk]

Na druhou stranu to funguje i po okamžiku, kdy se ten blackbox rozbije ( do 4 let | je pondělí-čtvrtek | proč si někdo koupil zařízení a potřebuje funkci, kterou to zařízení nemá, nechápu )

[Heron]

Potřebujete totiž mít ty lidi a když někdo odejde, tak sehnat člověka, který bude umět s blackboxem, je jednodušší než sehnat člověka, který bude umět s tím vaším řešením na koleně.

Což je docela zvláštní, protože když se to postaví na OSS technologiích, tak se ten člověk potká furt s tím samým. Tj mdadm, lvm, klasické fs a tím to většinou hasne. S obměnami typu že tam třeba nebude lvm, nebo že tam bude hw pole a nebude tam mdadm. Export standardní nfs nebo standardní iscsi. Nověji se třeba potká jen s ZFS, bez jakýchkoliv dalších vrstev.

Zatímco sehnat člověka na blackbox znamená, že musí být vyškolen na konkrétní black box od konkrétní firmy.

Stejně tak pro poštovní server na OSS potřebuju někoho, kdo zná postfix a dovecot. Vedle toho existují desítky různých proprietárních řešení.

Tj je dost zvláštní tvrdit, že sehnat někoho na blackbox od třetí strany je jednodušší, než sehnat "linux admina". Jako neříkám, že to tak není, ale spíše je zvláštní, když firmy čím dál tím víc místo budování vlastního know how na oss technologiích raději investují do know how nějaké třetí strany a ze svých lidí dělají jen operátory cizího řešení, za které se ještě musí platit. Tj i kdyby ti zaměstnanci na počátku nevěděli nic ani o blackboxu, ani o oss řešení, tak je musím zaškolit v obou případech a když to udělám na OSS, tak tím náklady končí. (Zatímco u dodavatelského řešení se platí servisní poplatky.)

Ale obecně sleduju neochotu firem investovat do vlastních lidí, in house řešení musí být vždy 100x levnější než kupované a další nesmyslné nároky.

Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.

Když většina firem potřebuje to samé, tak právě není co vymýšlet ani v in house řešení. Prostě ti lidi postaví totéž, co postavili už 30x a jsou s tím obeznámeni.

[trekker.dk]

Ale obecně sleduju neochotu firem investovat do vlastních lidí

To se stává docela často. Co jsem slyšel vyprávět, tak u mnoha firem je naprosto normální, že stávajícím zaměstnancům nechtějí přidat, ale nového zaměstnance na tu samou pozici (ten stávající nedostal přidáno, tak jde jinam za lepším) naberou za větší peníze, než chtěl ten původní zaměstnanec

in house řešení musí být vždy 100x levnější než kupované a další nesmyslné nároky.

Ono se tam perete s tím, že kupované řešení je "jistota". Když si to koupím, tak to má nějaké parametry, které to bude splňovat (jinak to výrobci omlátím o hlavu.) Když si koupím support, tak bude. (Více či méně, o případu, že smluvní podmínky byly dodrženy tím, že support člověk dorazil do 4 hodin a na místě řekl, že náhradní díl bude za tejden, jsem slyšel taky - ale pokud by se tohle stávalo často, tak si ta firma na chleba nevydělá.)

Cena je jasná, poplatky jsou jasné, dá se spočítat, jestli na to mám nebo ne.

Oproti tomu u in-house řešení víte maximálně to, kolik bude stát hardware. Možná odhadnete, kolik se na tom propálí člověk-hodin při výrobě. Jaké to bude mít parametry si myslíte (když to bude dělat někdo kvalifikovaný, tak asi i správně, ale "smluvní" záruku na to nemáte). Co bude stát údržba, to moc nevíte. Jestli na to seženete lidi, když vám někdo odejde, taky nevíte (předpoklad, že Linux admin automaticky zná mdadm, lvm apod., bych možná bral jako odvážný.)

Požadavek na 100x levnější bych tudíž bral jako "jen když to bude takhle výhodné, tak do toho jdeme"

Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.

Když většina firem potřebuje to samé, tak právě není co vymýšlet ani v in house řešení. Prostě ti lidi postaví totéž, co postavili už 30x a jsou s tím obeznámeni.

No jo, ale musí to udělat. Tj. v každé firmě musí být ten člověk nebo tým. Když se to koupí, tak stačí jeden tým, co to vyrábí, a pak skupina lidí - většinou méně kvalifikovaných - kteří to dokáží obhospodařovat. A sehnat ty hodně kvalifikované, to je trochu oříšek.

[Heron]

Ono se tam perete s tím, že kupované řešení je "jistota".

Ty uvozovky jsou docela na místě. Setkal jsem se s tím, že se měl nahradit poštovní server, který sice fungoval k plné spokojenosti, ale prostě už byl starý a lidi chtěli (ne potřebovali) nějaké vlastnosti. Postavit nový na OSS by zabralo maximálně malé desítky hodin, navíc s plnou jeho znalostí a možností přidávat nové funkce.

Namísto toho se rozhodlo, že se nasadí Zimbra. A teď si fakt nevymýšlím ani nenadsazuji. Jen testování nějaké free verze zabralo cca 200h. Nasazení plné verze, včetně platby za uživatele dalších 300h. Potom se zjistilo, na co všechno jsou potřeba účty a tedy licence, takže se nakoupilo cca 2x tolik licencí, než počet uživatelů. Jen roční poplatky stojí víc, než by stály náklady na in house mx server. S tolika účty, kolik se vejde na disk. Zatímco původní server běžel na nějakém starém zapomenutém dvoujádru, tak Zimbra potřebovala 8 core + hromadu ram. Boot trval minuty.

A vedení i přes moje mnohé upozornění na to, že už se propálilo 300h bylo nakonec spokojené jak želva. Prostě poštovní server za cenu oktávky. A vlastním lidem nedáme ani na trabanta.

Oproti tomu u in-house řešení víte maximálně to, kolik bude stát hardware. Možná odhadnete, kolik se na tom propálí člověk-hodin při výrobě. Jaké to bude mít parametry si myslíte (když to bude dělat někdo kvalifikovaný, tak asi i správně, ale "smluvní" záruku na to nemáte). Co bude stát údržba, to moc nevíte. Jestli na to seženete lidi, když vám někdo odejde, taky nevíte (předpoklad, že Linux admin automaticky zná mdadm, lvm apod., bych možná bral jako odvážný.)

Jaktože nic nevíme? Jako snad se pohybujeme v nějakém oboru ne? Tj jako říct, že kuchař neví, kolik bude potřebovat surovin na dvojnásobný počet hostů a říct, že si do hospody raději necháme dodat catering. Pokud IT firma neví, co potřebuje, tak je to podezřelé vlastně samo o sobě a vzbuzuje to otázky, co vlastně dělají (no ve skutečnosti mnohé fakt jen operátory cizích produktů).

[trekker.dk]

No, co na to říct, na vaši horror-story vám najdu success-story (třeba o převodu k gmailu/microsoftu) a naopak. A můžeme se dohadovat o poměru jednoho k druhému, ale když započítáme i cloudy (což je fér, protože to je akorát blackbox, který ani nemáte doma), tak to asi vyjde líp pro tu stranu, kde se to povedlo. Uživatel je spokojený, že produkt - mail, storage, to je fuk - dělá, co má, pravidelně odvede příslušný poplatek a dál to neřeší.

Plus je teda otázka, co trvá 200 hodin, tedy měsíc nepřetržité práce jednoho člověka, na testování Zimbry. Nespadlo pod to náhodou i to, že se s tím zároveň učil dělat někdo, kdo to viděl prvně v životě?

Jaktože nic nevíme? Jako snad se pohybujeme v nějakém oboru ne?

Je vědět a vědět. U koupeného řešení platíte za support a částka je daná. Nebo za službu, v případě tech cloudů. U vlastního řešení nevíte, kolik času se na tom bude trávit údržbou, jak často se bude muset měnit rozbitý hardware, to leda byste měl křišťálovou kouli. Z pohledu vedení, které ideálně chce mít naplánované cash-flow, je ta první možnost lepší.

Jako osobně mám taky radši řešení, do kterého vidím a které mi vyhovuje (doma mám místo koupené NAS server s Cephem, jednoznačně dražší - hlavně na práci - než koupit si něco od Synology, což je AFAIK ještě docela otevřený produkt). A taky se - doma i v práci - držím toho, že mi blackboxy nesmí do baráku.

Ale na druhou stranu naprosto chápu přístup majitelů, když se nechtějí starat o něco, co třeba není primární náplní práce té firmy. To, že to dokážete postavit a udržovat na OSS vy, ještě neznamená, že to dokáže i ten, kdo přijde po vás - Linux admin všeuměl není úplně tak častý jev. Přístup, že se o poštu stará dodavatel hotového řešení a já tím pádem potřebuju nabrat člověka jen na to, co firmu živí, je vcelku racionální

Plus buďme upřímní, dost často je řešení, do kterého vidíte, jenom řešením, které se nerozbilo tak, že s tím nic nenaděláte. Příkladem budiž stabilní jádro, do kterého (nejspíš) pár měsíců zpátky zavlekli chybu, kvůli které vytuhne MD. (Tj. veškeré I/O na tom stroji.) Projevuje se náhodně, bisectované jádro v produkci provozovat můžete jen těžko, vyvolat to na testovacím stroji nevíte jak - a jste v loji. Mít možnost tohle hodit na dodavatele, ať se stará, jednoznačně má svoji přitažlivost.

[Heron]

horror-story

To není horror story. Všichni byli nadšení. Uživatelé dostali nové funkce, vedení se plácalo po zádech a jen jeden otrava otravoval s tím, že by to mohlo být 10x levnější a ještě vést k navýšení vlastního know how. To se dá umlčet nebo ignorovat

Plus je teda otázka, co trvá 200 hodin, tedy měsíc nepřetržité práce jednoho člověka, na testování Zimbry.

Detaily zůstanou skryté .

Nespadlo pod to náhodou i to, že se s tím zároveň učil dělat někdo, kdo to viděl prvně v životě?

I kdyby, tak tohle je přesně argument, který říkám. I kdyby Zimbru viděl poprvé v životě, stejně jako kdyby viděl poprvé v životě dovecot (kterej je naprasenej i v té zimbře - takže se to stejně musí naučit), tak je lepší ten čas věnovat na OSS technologie, protože až se to jednou naučí, tak těch mx serverů může sekat mraky bez dalších licenčních nákladů. Zatímco když se za +- tytéž peníze (a stejnou náročností) naučí Zimbru, tak mu a jeho zákazníkům nezbude nic jiného, než ještě navíc platit licence Zimbře.

jak často se bude muset měnit rozbitý hardware

Kupodivu stejně často, jako u samo domo.

Jako osobně mám taky radši řešení, do kterého vidím a které mi vyhovuje (doma mám místo koupené NAS server s Cephem, jednoznačně dražší - hlavně na práci - než koupit si něco od Synology, což je AFAIK ještě docela otevřený produkt).

Vůbec nechápu, proč bych měl doma mít nasku. To je pro uživatele na úrovni windows power user, ale na naší úrovni bych to ani nezmiňoval. S tím dražší taky nevím. Jediná výhoda NAS je lepší krabice, tj přístup k diskům. Jenže pro normální počet disků (tj 6+) jsou ty bedny strašně drahé. A uvnitř je zase nevýkoný HW a málo RAM a nemožnost změny. Takže ve výsledku jedu dlouhodobě domácí server na bývalém desktopu, 8 disků v obyč bedně (ve skutečnosti 10+ let starej chieftec), jediná investice jsou 2x3 hot swap rámečky od chieftecu (které jsou taky dost drahé - ono vůbec všechno, co jenom vzdáleně připomíná "serverové" použití je najednou dražší) a je to. Ve skutečnosti nejlevnější možné řešení, protože hw je z bývalého desktopu (tj už zaplacen) - GPU (staré herní GPU se někomu věnuje), bedna je trvalá a jediné navíc jsou disky. Ty by ale byly i v tom NASu. A na tom OS podle chuti (toho času FreeBSD).

Plus buďme upřímní, dost často je řešení, do kterého vidíte, jenom řešením, které se nerozbilo tak, že s tím nic nenaděláte. Příkladem budiž stabilní jádro, do kterého (nejspíš) pár měsíců zpátky zavlekli chybu, kvůli které vytuhne MD.

Jasně, v praxi jde vždy o pravděpodobnost výskytu chyby. V praxi jsem zažil intel síťovku, která se prostě za běhu vypla a musel se řešit flash firmware. Viděl jsem hw raid řadič, který po přidání disku se neobtěžoval s resilveringem a prostě jej začal používat. Viděl jsem hw radič, který se seknul v případě, že jste po něm chtěli příliš často vyčítat senzory. Viděl jsem nabušené diskové pole, které prostě vyplo oba redundandní sas řadiče (k jeho cti je nutno říct, že se automaticky přešlo na iscsi, které tam ale bylo navíc proto, že původní řešení běželo na iscsi, takže čistě jako přechodová věc - v originále iscsi nebylo). A po jednom update firmware najednou začalo u všech disků ukazovat power on hours cca 200let (dodavatel nám sdělil, že o tom se ví a že na funkci to nemá vliv - tolik tedy k enterprise hw). Ano, jistě jsou chyby i v jádře a OSS. Jenže když je pod tím jádrem ještě hw řadič, tak se ty chyby sčítají. Vše je otázkou pravděpodobnosti, ceny a možnosti řešení.

Mít možnost tohle hodit na dodavatele, ať se stará, jednoznačně má svoji přitažlivost.

Otázkou je jak reálně se bude starat a jestli jen nepočká na opravu v upstreamu. Ale rozhodně po něm můžete chtít smluvní pokuty.

[trekker.dk]

jen jeden otrava otravoval s tím, že by to mohlo být 10x levnější a ještě vést k navýšení vlastního know how.

Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy? To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat. Ten člověk může odejít nebo ho přejede auto a jste v loji. A argument, že je to open source, tady moc nepomáhá, protože stejně konkrétní způsob nasazení - jak je co kde pospojované a tak - nebude znát kdokoliv z ulice.

A dál - má firma ambice prodávat poštovní servery? Protože pokud ne, tak to vlastní know how je k ničemu, respektive je jenom pro ten vlastní server, kde náklady nerozpustíte mezi hromadu instalací. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč blackboxy fungují i finančně - protože výrobce něčeho seká mraky a prodávat jednu věc mezi hodně uživatelů. A zavedený výrobce má výhodu před no-name firmou, která se danou věc naučila dělat předevčírem pro sebe.

S tím 10x levnějším to s dovolením budu považovat za nadsázku.

Detaily zůstanou skryté

No dobře, mám jisté podezření, které morálně nevychází moc dobře.

Dovecot, kterej je naprasenej i v té zimbře - takže se to stejně musí naučit

Skutečně se musí naučit dovecot? Nemá ta věc náhodou nějaké administrační rozhraní a podporu, právě aby se toho člověk moc učit nemusel (nad úroveň tady a takto editujte tento konfigurák...) Ano, samozřejmě to taky závisí na konkrétním člověku a jeho rozlišení mezi musí a chce

Ale hlavně bych blackboxy neredukoval jen na Zimbru...

jak často se bude muset měnit rozbitý hardware

Kupodivu stejně často, jako u samo domo.

To platí jen u koupených věcí, které provozuju na vlastním (nepodporovaném) hardware. Já jsem tady nicméně psal obecně, pokud je hardware součástí toho blackboxu, vymění si to někdo jiný.

[Bherzet]

Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy? To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat.

Částečně se to dá řešit psaním dokumentace. Když k tomu pak přijde někdo cizí, má už na jednom místě informace k tomu konkrétnímu použití. Nemusí se tedy učit s celou technologií, pracně zkoumat, proč je něco nakonfigurováno právě tak a ne jinak atd.

[vencour]

I u té dokumentace musí být někdo, kdo ji udržuje. Píše. Čte.
Tohle platí dokonce i pro blackbox, že by měl mít aktuální schopnou dokumentaci dostupnou 24/7.

[Max]

Přesně tak, i u blackboxu či nějakého komerčního produktu musí mít člověk poměrně rozsáhlou dokumentaci podobně jako u OSS, co sám nasazoval. Osobní zkušenost, udržuji toho celkem dost a bez toho nejede vlak.
Zdar Max

[trekker.dk]

Částečně se to dá řešit psaním dokumentace.

Určitě, ale jenom částečně, protože i když to ten dotyčný neodflákne, málokdy ta dokumentace bude na takové úrovni, aby z toho všechno pochopil admin z ulice. Což je to, co potřebujete, pokud na danou věc máte jen jednoho člověka a přejelo ho auto.

[vencour]

I ta dokumentace je výrazem toho, jak společnost funguje a jaká je v ní komunikace.

[Heron]

Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy?

Firmy, protože jak už tu Bherzet správně poznamenal, je dokumentace. Ve skutečnosti jsem tu dokumentaci psal, ehm vlastně ten otrava, jako jediný. Psal jsem to i za ostatní. Protože mě to baví.

To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat.

Samozřejmě, že o tom ví víc lidí.

Ten člověk může odejít nebo ho přejede auto a jste v loji.

Ano, to je další důležitá věc, kterou firmy většinou ignorují. Opět z nedávného jednání s jednou firmou, na důležitou pozici byl jeden člověk. Ve skutečnosti asi na 4 různé důležité činnosti měli po jednom člověku. Když jsem argumentoval tím, co se stane, když jeden vypadne, tak začal cosi koktat o tom, že ty lidi jsou vlastně vzájemně zastupitelní a že je cca 1.5 člověka na každou činnost. Tj, pokud to někomu není jasné, tak pokud jeden člověk vypadne, tak kolega bude dělat 2x tolik práce na dvou klíčových pozicích. Není to skvělé? Je to skvělé!

S tím 10x levnějším to s dovolením budu považovat za nadsázku.

Proč? Ve skutečnosti jsem čekal, že mi někdo omlátí o hlavu těch několik desítek hodin. Co na tom kdo chce řešit desítky hodin?

No dobře, mám jisté podezření, které morálně nevychází moc dobře.

To mě nepřekvapuje. Vy si vždycky vyberete ze svých myšlenek to nejhorší. Jinak abych předešel náznaku obvinění, já jsem se té zimbry ani nedotkl. Z podobných věcí mám ekzém stejně jako Pohlreich z eidamu.

Skutečně se musí naučit dovecot? Nemá ta věc náhodou nějaké administrační rozhraní a podporu, právě aby se toho člověk moc učit nemusel (nad úroveň tady a takto editujte tento konfigurák...) Ano, samozřejmě to taky závisí na konkrétním člověku a jeho rozlišení mezi musí a chce

Hele, v praxi jsem ještě nenarazil na žádný "zastřešující systém", u kterého by se nikdy nemuselo lézt do střev. Stejně člověk při debugování čehokoliv dřív nebo později narazí na to, že interně je nějaká služba, která je nějak nastavená. Nebo to minimálně poslouží k pochopení konceptu toho "blackboxu" a jeho následné řádné administraci.

Já jsem tady nicméně psal obecně, pokud je hardware součástí toho blackboxu, vymění si to někdo jiný.

Jasně, ale těch výměn je tak nějak stejně, jako když si to člověk postaví sám. Akorát se o to neumí starat. Což si zaplatí. Jako i já jsem pro to, aby se o HW staral někdo jiný. Ale ten HW musí být co nejvíc transparentní.

[trekker.dk]

Firmy, protože jak už tu Bherzet správně poznamenal, je dokumentace.

Není to jen o té dokumentaci - psal jsem to v předchozím příspěvku, důležité je taky to, jestli firma pro to know-how má využití nad ten jeden server, který má pro sebe. Má využití ve smyslu je schopna vydělat tím know-how dost peněz na to, aby se zaplatilo to jej získat.

Tj, pokud to někomu není jasné, tak pokud jeden člověk vypadne, tak kolega bude dělat 2x tolik práce na dvou klíčových pozicích. Není to skvělé? Je to skvělé!

Ono není potřeba pro příklady chodit k "jedné firmě". Zdar Max

To mě nepřekvapuje. Vy si vždycky vyberete ze svých myšlenek to nejhorší

Vždycky ne. Ale když vidím takový nesmysl, jako 200 hodin testování Zimbry, tak mě - a určitě nebudu jediný - okamžitě napadne, že někdo testoval tak, aby mu to vyšlo správně. Tj. aby buď za každou cenu našel něco, co je špatně, nebo aspoň aby vytáhl náklady řešení, které mu nevyhovuje.

Jasně, ale těch výměn je tak nějak stejně, jako když si to člověk postaví sám

Ale cena - hlavně s ohledem na předvídatelnost nákladů - se liší.

Jako už jsem to psal, mě není těžké přesvědčit, abych si nekupoval blackbox. Ale prostě mi nějak nesedí myšlenka, že jsme tady géniové a všichni ostatní jsou blbci, kteří nepřišli na to, že kupovat produkty od Red Hatu, EMC, NetAppu, Zimbry a kdovíco je nesmysl a že postavit si a administrovat danou věc doma na koleni je výhodnější. Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.

[Heron]

Není to jen o té dokumentaci - psal jsem to v předchozím příspěvku, důležité je taky to, jestli firma pro to know-how má využití nad ten jeden server, který má pro sebe. Má využití ve smyslu je schopna vydělat tím know-how dost peněz na to, aby se zaplatilo to jej získat.

No podle mě se to často zaplatí už u té první a třeba i jediné instalace. Ale tak bavíme se o velikosti, že.

Ono není potřeba pro příklady chodit k "jedné firmě". Zdar Max

To nebudu ani komentovat. Už jsem to komentoval několikrát. Zajímalo by mě, jaká je realita, protože některé věci se podle mě v jednom člověku nedají fyzicky zvládnout.

někdo testoval tak, aby mu to vyšlo správně. Tj. aby buď za každou cenu našel něco, co je špatně, nebo aspoň aby vytáhl náklady řešení, které mu nevyhovuje.

V realitě to bylo tak, že to testoval někdo, kdo to ve skutečnosti chtěl nasadit.

Ale prostě mi nějak nesedí myšlenka, že jsme tady géniové a všichni ostatní jsou blbci, kteří nepřišli na to, že kupovat produkty od Red Hatu, EMC, NetAppu, Zimbry a kdovíco je nesmysl a že postavit si a administrovat danou věc doma na koleni je výhodnější. Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.

Hele já nevím, jestli jsme všichni géniové, ale tak všichni máme nějakou praxi ne? A mě se stávalo (hlavně na fórech na rootu), kdy se ze mě všichni snažili dělat blbce a říkali věci jako "hele, až přijdeš na nějaké vyšší místo, tak to pochopíš" (analogie k tomu jsi moc mladej, abys to chápal). Ve skutečnosti se to nikdy nestalo. Dostal jsem se až k provozu serverů pro celou ČR, provozoval jsem systémy se share 60%, těch systémů bylo celkem 5. Všechno na serverech, které jsme postavili ručně. Kompletně od HW, až po poslední službu na posledním vmku. Ve skutečnosti v dost malém týmu (což jsem roky kritizoval). A nikdy, nikdy jsem nezažil situaci, kterou mi mnozí podsouvali, že až se dostanu někam, tak něco.

A pokud by mi někdo chtěl říct, že ČR je prdítko a že až se dostanu na kontinent, tak něco, tak pro něj mám informaci, že ty servery stejně budou muset být distribuované, takže si na těch samodomo serverech můžu na libovolné kontejnerizaci postavit distribuované řešení.

Nikdy jsem neměl potřebu kupovat RedHat. Vlastně vůbec nevím, co by mi to mělo přinést. Ano, někteří naši zákazníci vyžadovali RedHat, tak se jim to koupilo. Žádný rozdíl proti CentOSu. EMC pole není žádný zázrak. Je to nabušené HW, nic víc. Kdybys vzal tu cenu toho pole (a hezky kompletní, včetně licencí a servisních poplatků), tak máš tolik HW, že postavíš výkonnější řešení. NetApp neznám. Zimbra je zastřešující balík, uvnitř je stejně postfix, dovecot, amavisd apod. Tohle si postavíš za víkend, akorát to nebude vypadat tak hezky (ve skutečnosti se mi to webové rozhraní líbí, ale ta java služba na serveru bootuje asi 5 minut).

Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.

Napadl mě příměr s restauracemi. Když jsem se kdysi dávno naučil vařit, tak pro mě v Olomouci zůstaly jen cca 3 restaurace, kam mělo cenu jít za lepším jídlem. Takže buď jsem geniální kuchař, nebo na to všichni ostatní serou. Ty restaurace kam bych nikdy nešel, byly narvané. Teď v lockdownu je situace jiná a ve skutečnosti už nemusím jít ani do těch 3. Jediné o čem to je jsou suroviny. Ano, nedám si speciální maso, ale nezblázním se z toho.

Podobnou situaci vidím v IT. Ve skutečnosti spousta lidí je naučená na něco a někteří ani nevědí, že to jde dělat jinak než jen něco koupit. Mám spoustu kamarádů windowsářů a pořád je tam ta bariéra, že linux je sice jako dobrý někde na router, ale ty "skutečný" věci se musí kupovat. Celkem zajímavá situace je s Blenderem, který ve verzi 2.8 všem ostatním produktům za "miliony" vypálil rybník (já nejsem žádný umělec, ale těší mě, jak se časem prosazuje).

[Josef Kufner]

Kvalitní restaurace je o tom, že kuchař použije kvalitní suroviny a dodrží správné postupy, a že servírka to přinese na čistém talíři ve správný čas, dá k tomu správné nástroje a sedíš v příjemném prostředí. Na tom není nic komplikovaného. Potíž je v tom, že ta kvalita a preciznost něco stojí a spousta lidí to ošidí, neboť se jim s tím nechce patlat nebo to neumí nebo chtějí víc vydělat nebo jejich zákazníci nechtějí platit. Obvykle vše dohromady. A je to tak se vším.

V případě spravování serverů pro firmu, která to má jako nástroj a nikoliv produkt (tedy pro většinu z nich) je problém sehnat toho správného kuchaře. Na druhou stranu je problém sehnat i ten backbox, který není naprasený, jen aby se už prodal. Optimální asi je, aby ti lidé nepracovali jen pro jednu firmu, ale dělali to pro mnoho zákazníků a používali běžné open source nástroje. Pak nebude problém je nahradit, neboť infrastruktura bude firmy a bude všeobecně známá, možná i přímo standardizovaná, ale přitom tací správci budou mít spoustu zkušeností a nebudou plýtvat časem na vynalézání kola, neboť kolega už to dělal a ví co a jak.

[Max]

To už se ale děje, říká se tomu Outsourcing a je to výhodné jen pro menší firmy. U větších už člověk musí mít své IT, protože potřebuje pokrýt full time potřeby.
Pokud jde o implementace/rozjezdy nových projektů, tak se to spíše dělá tak, že si člověk musí najít tu správnou firmu, resp. více firem, kde jsou lidi, co už to implementovali. A na základě konzultací dojde k výběru té správné osoby a sepsání smlouvy na implementaci a školení.
Tím se předejde špatným rozhodnutím a nasazení nevhodného sw. Zároveň je to on-premis, oss, je k tomu dokumentace na míru a proškolený lidi.
Zdar Max

[trekker.dk]

A mě se stávalo (hlavně na fórech na rootu), kdy se ze mě všichni snažili dělat blbce a říkali věci jako "hele, až přijdeš na nějaké vyšší místo, tak to pochopíš" (analogie k tomu jsi moc mladej, abys to chápal). Ve skutečnosti se to nikdy nestalo.

Tak třeba se ještě někdy na nějaké vyšší místo dostanete (No jo, tomuhle nešlo odolat )

Kdybys vzal tu cenu toho pole (a hezky kompletní, včetně licencí a servisních poplatků), tak máš tolik HW, že postavíš výkonnější řešení.

Možná jo, možná ne, pokud vím, tak hlavní předností takovýhle krabice je to, že je to uvnitř redundantní až na úroveň připojení jednoho disku ke dvěma řadičům. A na téhle úrovni už se asi bavíme o produktu nejenom v tom ohledu, jestli je výkonnější, ale taky - a možná hlavně - jestli je spolehlivější. Což je první zádrhel, k takovému hardware se nedostane jen tak někdo, aby z něj mohl něco stavět. Budiž, dá se to dohnat softwarem (DRBD např.), ale asi to bude stát něco na výkonu.

Ale fajn, nějak se to postaví a nastává další otázka - jestli je to postavené dobře. Tady odbočím k té poště, kde funkční postfix, dovecot a amavis ještě neznamená, že vám půjdou posílat e-maily. Musíte nastavit MX, to asi zvládnete, ale taky reverzy (chce to standard a google), SPF (kvůli google), DKIM (zas***ej google). Takže vám ty potřebné znalosti začnou bobtnat. Dva problémy - jednak to navyšuje náklady na školení toho člověka, druhak vás vůbec nenapadne, že máte něco takového řešit, když jste v tom nový. Není těžké nastavit reverz - těžké je zjistit, že chybějící reverz je to, co googlu vadí. Klasický případ triviality - když víte, co hledáte.

S tím úložištěm to bude podobné, když to děláte odzačátku, tak stoprocentně narazíte na něco, co uděláte blbě a co firma, která nabízí hotové řešení, má vyřešené. (Protože na to narazili dřív.)

Takže něco uděláte blbě, firma nebude spokojená, pak to možná uděláte dobře, pak odejdete a firma bude muset buď nabrat někoho jiného, kdo to už umí, nebo znovu školit. Protože to je další zádrhel - nejsou lidi. Silně pochybuju, že do každé firmy seženete člověka, který bude schopen stavět disková pole, mailová řešení a jánevím, co ještě taková firma může potřebovat. A schválně píšu člověka, protože postavit tu věc je intenzivní práce možná i pro víc lidí, ale oprašování a běžná údržba, na to už zase full-time člověka nepotřebujete - tudíž chcete, aby toho uměl víc, aby to dohromady ten full-time dalo. A takových lidí není tolik, aby mohli pokrýt všechny firmy.

Tohle už jsem zmiňoval a podle mě to zásadně přispívá k tomu, že blackboxy mají svoje místo - firma, která je vyrábí, šetří pracovní síly, protože má výrazně lepší poměr lidí, co ten produkt staví, k počtu nasazení. Samozřejmě je na to potřeba nalepit další pracovní síly jako obchodníky a podobné, ale sehnat ty už je jednodušší.

No podle mě se to často zaplatí už u té první a třeba i jediné instalace. Ale tak bavíme se o velikosti, že.

No právě. Představte si - a max to píše o kus níž - zemědělské družstvo. E-maily potřebují ke komunikaci s dodavateli a odběrateli, to je tak všechno. Není to jejich předmět podnikání a nikdy nebude. Takové firmě se nikdy nevyplatí mít člověka na správu mailserveru. Ono se možná jen tak tak vyplatí "ajťák" - jestli něco, tak to elektrikář, který dostane na starost i počítače, jsou přece na elektriku. To není a s velkou pravděpodobností už ani nikdy nebude někdo, kdo by byl kvalifikovaný pro správu mailserveru zapojeného do internetu

No a teď upřímně, když si taková firma najme někoho, aby jim postavil jejich vlastní mailserver, jak se to bude lišit od té zimbry nebo od cloudu? Nijak - ve všech třech případech je to pro tu firmu blackbox. Jasně, výhody toho, že to je na vašem hardware, jsou jasné, ale když tomu nerozumíte, tak ani nevíte, že něco takového máte chtít - prostě dostanete to, co jste ochoten zaplatit a co umí dělat ten člověk, kterého jste si na to našel.

Napadl mě příměr s restauracemi.

Příměr s restauracemi nebrat. Chuť je moc individuální záležitost.

[Heron]

Takže něco uděláte blbě, firma nebude spokojená, pak to možná uděláte dobře, pak odejdete a firma bude muset buď nabrat někoho jiného, kdo to už umí, nebo znovu školit.

Aha, takže Meteopress má správně Jendu vyhodit a koupit si hotové komerční radary? Nebo ještě lépe, kupovat data od jiných?

Jako vy se tady vlastně jinými slovy snažíte obhajovat to, proč by firma neměla mít žádné odborníky, protože je těžké je sehnat. Ano je a s tímto přístupem obzvlášť. Ale pokud chce dosáhnout něčeho nového na trhu, tak musí jít do rizika s tím, že si vlastní lidi musí vychovat. Včetně toho, že budou občas dělat chyby. Což lze částečně eliminovat tím, že se to bude testovat na méně důležitých místech. Atd.

A funguje tu i zpětná vazba. Pokud budou všechny firmy považovat svoje lidi jen za operátory, tak tady nikdy odborníci nebudou - a následně si budou stěžovat na to, že sehnat admina, který umí stavět pole a mx server je nemožné (já vám nevím, ale ještě před pár lety tohle byl standard) a proto budou mít jenom operátory.

[trekker.dk]

takže Meteopress má správně Jendu vyhodit a koupit si hotové komerční radary?

Komerční radary - respektive službu získávání meteorologických data pomocí komerčních radarů - provozuje každá firma?

Ale pokud chce dosáhnout něčeho nového na trhu, tak musí jít do rizika s tím, že si vlastní lidi musí vychovat.

Co ten příklad s tím zemědělským družstvem - firmou, která rozhodně nemá za cíl dosáhnout něčeho nového na trhu poskytování poštovních služeb - proč jste ho vynechal?

[Heron]

Co ten příklad s tím zemědělským družstvem - firmou, která rozhodně nemá za cíl dosáhnout něčeho nového na trhu poskytování poštovních služeb - proč jste ho vynechal?

Protože je úplně mimo. Diskuse byla o IT.

[trekker.dk]

A pošta ve firmě nepatří pod IT?

[Heron]

To z ní nedělá IT firmu.

[Josef Kufner]

Jenže o tom je právě řeč. Firma, která nemá IT jako produkt, pořád potřebuje IT řešit, neboť chce posílat e-maily, mít webové stránky, sdílet soubory a mnoho dalšího.

[Heron]

Není. Diskuse začala mým povzdechem nad stavem IT v IT firmách, kde hovořím o golden partnerech apod. To určitě není zemědelské družstvo.

Jestli někdo chce diskutovat nad stavem počítačové techniky v nonIT firmách, tak klidně. Ale to mě v tomto vláknu vůbec nezajímalo.

Firma, která nemá IT jako produkt, pořád potřebuje IT řešit, neboť chce posílat e-maily, mít webové stránky, sdílet soubory a mnoho dalšího.

No jasně, tak firmě typu zemědělské družstvo doporučuju mít email na vlastní doméně třeba u seznamu a může (těch 10 účtů) to ovládat technický ředitel.

[trekker.dk]

Diskuse začala mým povzdechem nad stavem IT v IT firmách

...a pokračovala mým názorem, že blackboxy mají smysl, což tady rozporujete (aniž byste specifikoval, že to rozporujete pro konkrétní případy)

A navíc non-IT firma se od IT firmy v případě, že se nejedná o produkt, který je dále nabízen, vlastně neliší. Pokud v té zimbra-firmě potřebují posílat/přijímat e-maily, ale není to předmětem jejich podnikání, tak jsou na tom stejně jako to zemědělské družstvo. Je to pro ně služba jako každá jiná - jako když si auto nechají opravit v autoservisu a na ucpaný hajzl pozvou instalatéra.

Jediný rozdíl je, že v IT firmě máte nějakou realistickou možnost, že vaši současní IT zaměstnanci zvládnou i tu poštu. Jenže tím se dostáváte na stejnou úroveň, jako když si zemědělské družstvo zaměstná vlastního správce poštovního serveru: toho člověka musíte školit, toho člověka musíte platit. A je jedno, že v té IT firmě už ten člověk je - když se věnuje té poště, nedělá to, co tu firmu živí a na co si ho najala.

Samozřejmě můžete říct, že ho najala i na tu poštu, ale to a) na věci nic nemění - furt ho platíte na pokrytí vlastního provozu, nikoliv na výdělek - a b) komplikujete si nábor: najít člověka, který umí [předmět podnikání zimbra-firmy], je jednodušší, než požadovat [předmět podnikání zimbra-firmy] AND poštovní služby

A ve chvíli, kdy si nabíráte vyhrazeného člověka na to, co zvládne blackbox (služba), a nemáte pro něj přitom dost práce, abyste dosáhl podobných úspor z rozsahu jako ten blackbox, budete mít docela problém si takové rozhodnutí obhájit ekonomicky.

[Heron]

což tady rozporujete

Ani ne tak rozporuju, jako se spíš zamýšlím nad tím, proč tomu tak je. Realita je mi známá. A argumenty protistrany taky. A tahle diskuse je spíš jen taková hospoda nad názory.

Jediný rozdíl je, že v IT firmě máte nějakou realistickou možnost, že vaši současní IT zaměstnanci zvládnou i tu poštu. Jenže tím se dostáváte na stejnou úroveň, jako když si zemědělské družstvo zaměstná vlastního správce poštovního serveru: toho člověka musíte školit, toho člověka musíte platit. A je jedno, že v té IT firmě už ten člověk je - když se věnuje té poště, nedělá to, co tu firmu živí a na co si ho najala.

Jako, co na to dalšího už říct. V podstatě tím potvrzujete to, na co si stěžuju. Jestli lidi v IT firmě potřebují na něco najmout jinou IT firmu, tak je otázkou, co vlastně dělají a co vlastně umí. A v podstatě popisujete ten stav, kterému říkám operátoři, tj zaměstnanci najatí pouze na omezený okruh činností a u kterých se ani nepředpokládá, že budou něco vědět. Jenže to v mých očích nejsou admini. Administrátor potřebuje mít široké znalosti, nadhled a vědět, jak věci fungují, dovede věci navrhnout.

Tvrdit, že potřebuju na poštu vyhrazeného člověka, pro kterého nebude jiná práce je nesmysl ze stejného soudku. Pokud mám admina, tak pro něj nastavení mx serveru (nebo čehokoliv jiného) není problém. Nepřijímám ho proto, aby dělal jednu věc (tohle je stále to operátorské vidění), ale jako univerzálního člověka, který může dělat cokoliv.

Ale už se točíme v kruhu. Na tohle mi napíšete, že takový člověk je drahý a že jich je málo. Ano je a je to proto, že firmy neinvestují do vlastních lidí. Jak jsem vždy říkával u pohovorů, mě nezajímá, co umíte teď, ale co budete umět za půl roku. A s tímto přístupem jsem se setkal s nejlepšími lidmi, jaké jsem dosud potkal.

[Bherzet]

Ono jde i o nějakou specializaci. Když máš malý tým vývojářů, který vyvíjí nějaký produkt a zvládá si adminovat vlastní systémy, tak to ještě neznamená, že si budou umět spravovat mailový server (hlavně v dnešní době, kdy je to kvůli spamům a monopolním praktikám různých megakorporací čím dál složitější). Z obchodního hlediska dává mnohem větší smysl si ten e-mail prostě koupit za pár dolarů jako službu než třepit na to pozornost vlastních lidí, kteří jsou primárně zaměstnaní kvůli něčemu úplně jinému. Další alternativa je, že si jednorázově najmou např. tebe, abys jim to rozběhal, ale to pravděpodobně bude dražší a v případě problému nebo výpadku honem budou muset shánět někoho, kdo jim to opraví.

Kdybychom se bavili o větší firmě, tak už to začne taky být trochu jiné. Než platit poplatek za každého uživatele, tak už se může vyplatit najmout si admina, který se jim postará o tohle, pomůže jim rovnou i s další infrastrukturou atd. A dostanou úplně jinou úroveň podpory a flexibility než někde v „cloudu“, kde pokud se s nimi vůbec bude bavit člověk, vyrazí z něj jen naprosto generické odpovědi.

Není to úplně černobílé. Někde se to s tím outsourcingem a SaaS přehání, ale někde je to doslova hnací motor. Nemůže si každá projekční kancelář vyvíjet vlastní CAD…

[Heron]

Když máš malý tým vývojářů, který vyvíjí nějaký produkt a zvládá si adminovat vlastní systémy, tak to ještě neznamená, že si budou umět spravovat mailový server

Tak já jsem to zažil. Já nevím, proč mi tady dva lidi argumentují proti něčemu, co jsem sám zažil a nepovažuju to za nic výjimečného. Možná se doba změnila, možná spousta lidí podlehla tomu, co jsem psal v prvním komentáři, tedy že to jinak nejde a na základě myšlenky "že to jinak nejde" se upínají k blackboxům, spíše to vidím jako vítězství marketingu než čehokoliv jiného.

V ani ne 10 lidech jsme svoje vlastní produkty (webová aplikace pro řízení veřejných zakázek) provozovali na vlastních serverech, postavených od HW až po (bohužel) vmware, všechna vmka vlastní výroby (většinou mojí, protože já jsem u toho byl od roku 2008), všechny služby ve vlastní režii. Včetně dns serverů pro cca 400 domén, 5 email serverů apod. Některé appky měly core tým čítající možná 6 lidí max. A to myslím komplet, včetně čtení zákonů, programování, instalace serverů až po provoz.

Netvrdím, že je to tak vždycky správně, ale ve skutečnosti tyhle v podstatě one man show týmy stojí za mnoha úspěšnými projekty.

(hlavně v dnešní době, kdy je to kvůli spamům a monopolním praktikám různých megakorporací čím dál složitější)

Ano je, proto mailservery už nedělám. Google a spol prostě vyhrál. Nebaví mě krom standardů (které co si budeme povídat, byly trhacím kalendářem už dávno před googlem) ještě reagovat na výstřelky Google a MS (každý týden jsem měl na stole nedoručitelnost z MX outlook.com). Jsou k disposici balíky postavené na OSS (iRedMail), které ještě fungují.

Kdybychom se bavili o větší firmě, tak už to začne taky být trochu jiné.

Tak já se bavím tak o firmě kolem 50 lidí. Tady se už prostě vyplatí vlastní řešení, protože vše ostatní je dražší (nebo se ukázalo býti dražší).

[vencour]

Podobuju se v něčem podobném a ta vedlejší aktivita (třeba mail) je příjemnou změnou ke hlavní aktivitě.
A nějaké povědomí o této komunikaci a principech je fajn, protože nějaké principy jsou skoro všudypřítomné.

[Bherzet]

Divil jsi se, co dělají v IT firmě, když si tam neumí rozběhat mail server, tak jsem ti uvedl příklad. Opravdu si nemyslím, že tříčlenný tým indie herních vývojářů dělá něco špatně, když si za pár korun koupí hosting a tím vyřeší web a mail místo toho, aby trvali na tom, že někam do sklepa strčí vyřazený desktop a k němu fousatého týpka, co jim to za čtyři plechovky fazolí měsíčně bude spravovat, protože to je tak asi tak na hraně toho, aby to bylo jen divné rozhodnutí a nikoliv čistá ekonomická sebevražda.

[vencour]

Pardon že lezu do diskuse s trivialitama, dnes někdo ještě nemá soukromý mail, když už se v IT pohybuje? A korporace nebo IT firma má mailserver, tak co by se tam ty 3 vývojáři nepřipojovali do nějaký subdomény třeba a v nouzi i přes web?
Když už tým funguje ve 3 lidech, tak spolu nějak komunikujou a jestli jsou outsourcorovaný, tak můžou dodávat výsledky prostřednictvím jednoho.

[Bherzet]

Promiň. Chápu, že se ve svých komentářích asi snažíš vyjadřovat nějaké myšlenky, ale to je současně jediný závěr, který o nich bývám schopný prohlásit.

[vencour]

Ok. Jste si jisti, že řešíte reálný problém? Když píšete o mail serveru a jeho správě pro 3 IT dělníky?

Tři outsourcovaný v IT mají určitě vlastní mail. A lze jim umožnit přístup na korporátní mail například.

[trekker.dk]

Tříčlenný tým indie herních vývojářů není korporát. Je to firma o třech, slovy 3 lidech.

Goto #164 a můžete zkusit odpovědět znovu.

[vencour]

Ok a pro koho dělají, sami pro sebe? Tak proč jim nestačí veřejný free mail?

[trekker.dk]

#170

Kontaktní e-mailová adresa herni.vyvojari@seznam.cz by asi nevypada úplně reprezentativně

[vencour]

Ok, z pohledu z Čech (nebo Zemí Koruny Československé) jsou už tři lidi tak rozmanitý celek, že čekám aspoň u jednoho zájem a schopnost hrát si i s poštou.
A ano, pokud by se jednalo o Indii, tak tam by se mohlo stát, že z těch 3 má maila jen jeden. A znova v tom případě proč potřebují vlastní doménu, když to spíš budou řešit přes toho, kdo jim to bude vydávat nebo distribuovat.
A kdybych měl dát na hlasy z Izraele(Dan Schechtman a Diego Saikin), tak vzdělaných a všestraných lidí okolo je ještě víc.
Ale proč tu Jendovi plevelit vedlejšími tématy.

[trekker.dk]

jsou už tři lidi tak rozmanitý celek, že čekám aspoň u jednoho zájem a schopnost hrát si i s poštou.

Protože vyvinout produkt v týmu tří lidí je nuda, při které se najde spousta času na to dělat ještě admina na vedlejšák...

[Heron]

Asi patříme do starého železa. Já měl vlastní web na vlastním serveru ještě před tím, než jsem nastoupil do první práce. Na škole jsem se připojoval domů na svn server s učebními materiály. To, že jsme všichni měli několik soukromých a i školní email bylo už tehdy standardem. Když jsme chtěli chatovat, nainstalovali jsme si vlastní instanci jabberu. Dodnes si vzpomínám na instalaci první openvpn pro tým, když jsme se pokoušeli o vývoj něčeho.

A dneska se argumentuje tím, že tým 3 lidí potřebuje komunikovat.

(A nejhorší na tom je to, že už ani nepoznám, jestli je to schválně absurdní argument, nebo to dotyčný myslí vážně.)

[vencour]

Jestli to, že tým 3 lidí musí komunikovat není způsobeno tím, že se někdo skrze zveličení problému snaží zviditelnit sám.

[Bherzet]

Zkus se na to podívat s chladnější hlavou a trochu víc zeširoka.

3 lidé vyvíjí hry. Používají Windows. Možná umí na nějaké základní uživatelské úrovni s Linuxem, ale spíš to jde mimo ně a je tam hodně věcí, které jsou pro ně obestřené tajemstvím. Oni umí ten svůj C#, nebo C++. Umí s nějakým frameworkem. Ví, jak řešit detekce kolizí. Umí napsat síťový kód pro multiplayer. Umí řešit animace postav. Řeší herní fyziku. Protože pracují jen ve třech, tak musí mít nějaký cit pro grafický design a scénáristiku. S tím jde ruku v ruce to, že hry bývají většinou inspirované reálným světem a je potřeba si k tomu něco nastudovat. A vlastně ještě nějaké zvuky a hudbu by to chtělo. Prostě práce až nad hlavu.

O svém produktu chtějí dát vědět lidem a hodila by se jim webová stránka. Kontaktní e-mailová adresa herni.vyvojari@seznam.cz by asi nevypada úplně reprezentativně, takže mít inbox na vlastní doméně by určitě bylo lepší. Zaplatí si za pár desetikorun měsíčně hosting a všechny jejich problémy jsou vyřešeny.

---

Meanwhile on Abclinuxu: TŘI AJŤÁCI A NEUMÍ SI ZPROVOZNIT WEB A MAIL NA VLASTNÍM ŽELEZE? HANBA JIM! TO JÁ ZA MLADÝCH LET ZVLÁDAL LEVOU ZADNÍ! PŘITOM KDYBY NEBYLY LAMY, TAK SI MŮŽOU ZA KILO MĚSÍČNĚ KOUPIT VPSKU A ROZBĚHAT SI TO TAM SAMI! MĚSÍČNĚ NA TOM PRODĚLAJÍ JEN 70 KČ A JEŠTĚ JE TO BUDE KAŽDOU CHVÍLI MRDAT!!

[Heron]

Podle mě se míjíme v něčem fundamentálnějším. A nejsem si jist, jestli to lze předat (jsem, nejde). Jednak je to jistá sebekritika, kdy lidi sami sebe odmítali označit za někoho, dokud nedosáhnou nějaké mety. Je to vidět na vědcích, spousta vědců nemá ráda, když je někdo označí za vědce, protože ve svých skromných očích ještě nedosáhli nějaké (většinou vnitřní) mety. (Zatímco jiní podvodníci kopírují diplomky jen aby měli před jménem další titul.) A ke každému oboru nebo označení patřila i nějaká základní výbava, základní dovednost. Nejsem něco, dokud neumím tohle všechno a dostatečně dobře. Dneska žijeme ve světě, kdy všichni můžou všechno. Ve skutečnosti je spousta certifikací k ničemu, protože je dostane každý, kdo jde kolem (a zaplatí). Vlastně nemají žádnou hodnotu.

Potom se tady vyrojil další typ lidí, kteří mají minimální úctu ke zkušenějším. Je to až takové drzé jednání, kdy mi jeden známý asi po jeho prvním měsíci administrace linuxu říkal s naprostou sebejistotou v hlase, jak se to má dělat správně. A tento typ lidí ani nechce slyšet nic od oponenta, prostě oni ze své pozice vysvětlí, jak to má být. (Většinou je to stejný typ lidí s myšlením: sice o tom nic nevím, ale je to špatně a já vám řeknu, jak to má být.)

K tomu příběhu ... jako jestli se najdou tři lidi z nějaké takové bubliny, že nevědí nic okolo, no tak možné to je a co jako? Podle mě to není IT firma.

Jinak podle poznámky pod čarou soudím, že ta první věta komentáře asi neměla směřovat na mě. Nějak se ti zasekl caps lock.

[trekker.dk]

Podle mě to není IT firma.

Sorry, opravdu si nemůžete udělat všeobecně platnout definici IT firmy tak, že se to rozhodne podle vámi dané množině dovedností, které ta firma musí umět. Pokud to podle vás není IT firma, fajn, ale pak se nedivte, že se názorově míjíte s lidmi, kteří používají obecný pojem, nikoliv váš pojem.

[Bystroushaak]

O svém produktu chtějí dát vědět lidem a hodila by se jim webová stránka. Kontaktní e-mailová adresa herni.vyvojari@seznam.cz by asi nevypada úplně reprezentativně, takže mít inbox na vlastní doméně by určitě bylo lepší. Zaplatí si za pár desetikorun měsíčně hosting a všechny jejich problémy jsou vyřešeny.

Já to třeba řeším tak, že používám zoho, kde můžeš mít vlastní doménu. Dřív jsem takhle používal gmail.

[Jendа]

Seznam tohle umí taky (nevím jestli jsou tam nějaká omezení a jestli je to zdarma). Ale to je přece přesně to řešení 3. strany, které Heron nechtěl. Osobně s tím mám jako uživatel hlavně problém ten, že nevidím ekvivalent /var/log/mail.log, takže nejde řešit problémy „poslal jsem mail a potřebuju vědět, jestli ho protistrana přijala, nebo jenom někde visí ve frontě“ a „Lojza mi poslal mail který mi nepřišel, tak grepnu mail.log jestli jsem od něj měl nějaký neúspěšný pokus“. To první je prý částečně vidět když jsi admin profesionálního GSuite, to druhé nejde vůbec.

[Bherzet]

Zoho jsem ti před lety doporučil já :D

[trilobyte]

A vyrobil sis vlastni procesor, desku, ramky, zdroj, …? Kam se ten svet riti, kdyz i takovy profici jako Heron pouzivaj blackbox hardware, misto toho aby si po vecerch s pajkou vyrobili vlastni.

[trekker.dk]

Tak já jsem to zažil. Já nevím, proč mi tady dva lidi argumentují proti něčemu, co jsem sám zažil a nepovažuju to za nic výjimečného.

Nikdo vám tady netvrdí, že to tak nemůže být. Já třeba celou dobu mluvím jenom o tom, jaké jsou racionální důvody pro to to tak nedělat. Samozřejmě jsou také racionální důvody, proč to tak dělat, dáte si je na váhu a rozhodnete se.

Tak já se bavím tak o firmě kolem 50 lidí. Tady se už prostě vyplatí vlastní řešení, protože vše ostatní je dražší (nebo se ukázalo býti dražší).

Pokud Vám stačí "postfix, dovecot, amavisd apod.", tak vám pro takovou firmu uděláme poštu od tisícovky za měsíc (od = zejména podle kapacity.) To vám z té Octavie zbude na dvě Fabie. (Pokud si to budete dělat sám a nemá to být dražší, nemůžete tomu za tuhle cenu věnovat víc než ~ 1.5 hodiny za měsíc.)

[trekker.dk]

Ani ne tak rozporuju, jako se spíš zamýšlím nad tím, proč tomu tak je.

Na tom přece není moc co přemýšlet. Je to prostě dělba práce. Už jsem to psal - tak, jako si firma sama neservisuje auta, tak si nemusí sama servisovat mailserver. Na světě není dost lidí na to, aby každá firma měla svého člověka na všechno.

Jestli lidi v IT firmě potřebují na něco najmout jinou IT firmu, tak je otázkou, co vlastně dělají a co vlastně umí.

Streamují video třeba? Jen tak jako příklad činnosti, kterou lze dělat dobře a přitom nevědět nic o tom, jak fungujou e-maily.

tj zaměstnanci najatí pouze na omezený okruh činností a u kterých se ani nepředpokládá, že budou něco vědět

No, pozor - třeba pro ten případ s tím streamováním asi budou muset něco vědět o správě a ovládání příslušného software, nejspíš se budou hodit znalosti o digitálních multimédiích atd. To není žádný operátor, to je plnohodnotná pozice, ale zaměřená na konkrétní činnost.

Tvrdit, že potřebuju na poštu vyhrazeného člověka, pro kterého nebude jiná práce je nesmysl ze stejného soudku. Pokud mám admina, tak pro něj nastavení mx serveru (nebo čehokoliv jiného) není problém. Nepřijímám ho proto, aby dělal jednu věc (tohle je stále to operátorské vidění), ale jako univerzálního člověka, který může dělat cokoliv.

To vám pořád uniká smysl toho, co chci říct. Nemůžete to odbýt tím, že najímáte univerzálního člověka. I když si to tak řeknete, zčásti ho najímáte jako člověka vyhrazeného na poštu, zčásti (třeba) na správu a vývoj toho streamování. Když dělá na tom druhém, tak firmě vydělává peníze. Když dělá na tom prvním, tak firma utrácí peníze za provoz a při tomhle utrácení právě nemá tu úsporu z rozsahu jako výrobce/provozovatel toho poštovního blackboxu.

Tj. pokud firma nemá nějaký důvod, proč si poštu řešit po svém (např. velký počet uživatelů), v principu není moc pravděpodobné, že se jí tu poštu povede vyřešit levněji - základní nákladovou položkou je stejný člověk, kterého zaměstnává ten blackbox.

Na tohle mi napíšete, že takový člověk je drahý a že jich je málo. Ano je a je to proto, že firmy neinvestují do vlastních lidí.

Ne, je to proto, že lidi jsou drazí všeobecně. K "jich je málo" první odstavec.

[Heron]

I když si to tak řeknete, zčásti ho najímáte jako člověka vyhrazeného na poštu, zčásti (třeba) na správu a vývoj toho streamování. Když dělá na tom druhém, tak firmě vydělává peníze. Když dělá na tom prvním, tak firma utrácí peníze za provoz a při tomhle utrácení právě nemá tu úsporu z rozsahu jako výrobce/provozovatel toho poštovního blackboxu.

No on ale u toho mx serveru nemusí stát. On ho jednou rozjede (a stále tvrdím, že u firmy velikosti 50+ jsou všechny komerční balíky dražší než samo domo), už tím, že ho rozjede, ušetřil firmě náklady na pořízení a provoz blackboxu, tj firma má od prvního dne levnější poštu než při zvolení jakékoliv jiné možnosti a potom ten člověk bude dělat něco, co vydělává peníze. Tj nejdřív ušetřil a potom vydělává.

[trekker.dk]

No on ale u toho mx serveru nemusí stát

Samo se to bude spravovat? Co instalace aktualizací? Co troubleshooting ("nepřišel mi mail")? Komunikace s blacklisty, když vám zavirovaný počítač uživatele rozešle spamy?

už tím, že ho rozjede, ušetřil firmě náklady na pořízení a provoz blackboxu

Ano, a cenou za to jsou pořizovací náklady na hardware + mzda pobíraná, když to vyráběl + peníze, které firmě nevydělal, když to vyráběl (protože se o ten čas zpozdilo nasazení něčeho, co vydělává.) Pro provoz pak náklady na výměnu hardware + mzda pobíraná, když se to spravuje + peníze, které firmě nevydělá, když to spravuje.

[Max]

Jo, také jednu dceřinku na test migrujeme na O365, ale nadšený z toho nejsem. Nějak si nedovedu představit, jak uživateli odpovím na otázku: "Co se s tím emailem, co jsem posílal minulý měsíc, stalo?"
Stejně tak nevím, co říci lidem na otázku: "Proč to nefunguje?".
Ty neplánované výpadky, co mělo O365 za poslední půlrok, to já nedám v on-premise u 1k uživatelů ani za 7let v plánovaných odstávkách.
Ptal jsem se adminů, co spravovali O365 a kupodivu nikdo zmíněné otázky neřešil. Celkem nechápu, my to řešíme dost často (dokazování, že něco bylo odesláno ok apod., aby v případě nějakého sporu bylo jasno) a řeším to u v rámci hostingů, které spravuji pro třetí stranu, takže to nejsou specifické požadavky jen lidí ve firmě, kde dělám.
Celý je to divný, licence jsou udělaný tak, aby tomu nikdo nerozuměl a všem se lesknou oči z fcí, které to má, ale které reálně ve finále nikdo nikdy nepoužije (ani ti, co to kvůli nim chtěli). A nejlepší je, že všechny ty fce člověk může mít v on-premise na OSS (ano, včetně online editace dokumentů, podporu ActiveSync apod.).

Jinak souhlasím s Heronem, prostě lidi z IT musí vědět. Jinak jsem se setkal s komerčními produkty, kde ani ta firma nevěděla nároky svého produktu při nějakém počtu uživatelů. A dokonce už mám za sebou x komerčních produktů, kde si člověk vlastně platí za to, že je betatester.
Nebo už x produktů bylo vychváleno do nebes, že mají ty a ty fce a hádejte co, nemají, někdy ani ty stěžejní.
Když to vztáhnu na firmu, kde dělám, tak z cca 10 komerčních produktů jich cca 6 podobně pohořelo a jsou s nimi problémy. A problémy nejsou jen s produkty, ale i s podporou apod. A to se bavíme někdy i o velkých řešeních.

Osobně mám tedy s podobnými produkty špatné zkušenosti :-/.
Zdar Max

[trekker.dk]

Jo, také jednu dceřinku na test migrujeme na O365, ale nadšený z toho nejsem. Nějak si nedovedu představit, jak uživateli odpovím na otázku: "Co se s tím emailem, co jsem posílal minulý měsíc, stalo?"

Co by, přepošlete ten dotaz Microsoftu - pokud je součástí služby, že to pro vás dohledají. Jinak mu odpovíte, že u O365 to nelze zjistit a on se přestane ptát. Jinak poslední odstavec v #139

[podlesh]

Veselé historky z používání Outlook 365 clienta (OS X):

1. Někdy přestane fungovat polling pro novou poštu (ale manuální klik na patřičné tlačítko funguje). Možná je to "productivity feature"... Restart pomůže.
2. Jindy polling funguje, číslíčko ukazuje 1 nový email... který ale nikde není k nalezení. Restart nepomůže, samo se to nespraví, je nutné jít a ručně vyčistit cache.

[vencour]

Člověk obvykle i chce, aby blackbox něco nedělal. A proto sáhne po něčem prověřeném bez překvapení.

[trekker.dk]

No jo, ale vzato kolem a kolem, něco prověřeného bez překvapení může být právě ten blackbox

[vencour]

Vy se připravujete na vstup do politiky, že takhle argumentujete?
Volte blackbox, něco, o čem nevíte, znáte jen sliby, jednou za 4 roky si vyberte podle reklamních keců.

[Heron]

[trekker.dk]

A vy pro vstup do pohádky O šípkové Růžence?

Diskutujte náhodnými ospalými frázemi, třeba se někdo chytne a vy se mu můžete vysmát...

[vencour]

Jo tak, chceme cvičené opice, co se umí opičit, ne lidi, co dokáží myslet. Pořád pátrám odkud se ta dekadence, pohodlnost a švejkovství bere.
Jak vysmát? Upřímnost k sobě sama by měl člověk najít sám a ne zjistit fakta až v krizi pod tlakem.

[trekker.dk]

Omlouvám se, nebudu se pokoušet rozklíčovat, co se mi od #106 pokoušíte sdělit

[vencour]

Napověděl bych: #93, #96, #106. Čili chválíte blackbox? Nezkoušíte se je někomu prodávat?
Nebo bych mohl taky napsat: taky mi z Covidu občas hrabe a nereaguji úplně dokonale.

[trekker.dk]

Řekl bych, že je to zodpovězeno ve vlákně od posledního odstavce #139

Kromě toho prodeje - to klidně můžu říct, že ano, naše firma poskytuje poštovní služby. Akorát si teda neříkáme cloud.

[vencour]

Jejda a pak že tu není střet zájmů ...

[trekker.dk]

Tohle byl argument ad hominem.

A ne, střet zájmů tu opravdu není. Opravdu nečekám, že tady na abclinuxu naberu zákazníky pro firmu, ani se o to nesnažím a pokud mám být upřímný, 95% lidí bych tady ani jako zákazníky nechtěl.

Nicméně to, že se lidi naši službu pořizují v počtu větším než malém, docela dobře dokládá to, že taková služba dává smysl, tedy že se najde dost lidí, kteří nepovažují provoz poštovních služeb za vyšší poslání, ale za něco, co si koupíte a ideálně okolo toho nic neřešíte.

[Jendа]

FYI ta trafopájka je tohle, není nějak extra stará (řekl bych tak 5 let maximálně), a používám ji, protože mikropájkou umím pájet jenom SMD a některé THT, dráty a konektory se mi mnohem líp pájí trafačkou. A pájím v terénu, protože až na místě se zjistilo, že srážkoměr se musí dát nahoru na věž (původně se čekalo, že bude dole, ale tam byly stromy a tak by do něj nepršelo a ještě by do něj padalo listí), a tam na něj v nebyl z (mé) desky vyvedený konektor.

[Josef Kufner]

Zkoušel jsi plynovou páječku? Při pájení v terénu má obrovskou výhodu v bezdrátovosti.

[Jendа]

Ne, protože na trafačce oceňuju především okamžité spuštění a okamžitou změnu teploty (na rozdíl od některých jiných, které jsem viděl, dokážu pájet tak, aby se cín nepřepaloval ani zbytečně neoxidoval). Na instalacích v podstatě vždycky máme elektřinu.

[Josef Kufner]

Jo, v tom je trafačka asi nepřekonatelná. U té plynové to je tak 20 sekund, než se nahřeje. Není to moc, ale je to víc jak skoro nic.

[PepaSFI]

pistol se šroubkama? Já myslelže dnes už to dělají jen s nějakýma podivnostma. Viděl jsem s takovýma kleštinama, což mělo tu výhodu že tam nedáš jiný než správně tlustý dráttakže občas skončíš na tom že máš pistol, máš drát,jenže on nepasuje a tak můžeš jít domů. A pak jsem viděl pistol co měla takové jakési plíšky co ten drát přidržovaly. To zas bylo bezva, věčně to nemělo kontakt páč tvůrci asi netušili že tam teče ne právě malý proud.

Ty šroubky taky nejsou bez chyby, časem odejde závit. Já to časem vyřešil použitím svorek z nějaké rozvaděčové připojovací lišty, takže odpadá i to kroucení oček kolem šroubků.

Pokud je na místě elektrika, bezdrátovost není nutná a pistol je všestranné zařízení. Kromě pájení se s tím dá lecos upálit, propálit, svařit. Pro práci v terénu je dobrý mít kus dvojlinky se zásuvkou, když není na místě zásuvka,elektriku si už někde najdeš, v rozvaděči na jističích, v krabici na zdi od světel nebo třeba z třífázové motorové přípojky.

[Jendа]

pistol se šroubkama?

Ano, to byl jeden z požadavků, podivnosti jsem měl jednou a nekontaktovaly, navíc očko bylo umístěné vertikálně, s čímž se mi špatně pracuje.

Ty šroubky taky nejsou bez chyby, časem odejde závit.

Tajně doufám, že mi to pak někdo převrtá a přezávituje na M4, a až odejde i ten, tak poslední centimetr uříznu a udělám nový M3. Ale jestli máš ty svorky (a jak je tam připojit - nebo taky na tu M3?), tak mi je prosím poraď.

[Josef Kufner]

Vytvořit M4 závit je hračka. Závitníky seženeš v každém slušném železářství. A pokud bude dostatečně vyžvejkaná díra, možná ani nebude potřeba převrtávat.

[PepaSFI]

předpokládám že víš jak vypadá svorkovnice zvaná čokoláda. Tak podobná věc se používá v rozvaděčích ale jsou to jednotlivé dílky které se skládají na lištu a je jich mnoho velikostí. Stačí jen vybrat dva kousky třeba takovéhle tak velké aby šly nasadit na konec těch vývodů pájky. Vyloupnout tu svorku z plastu, obvykle je potřeba lehce upravit tvar té plechové dutinky a vyškubnout z toho plíšek o který se opírá šroubek, případně dát kratší šroubek aby netrčel. Nasadit, utáhnout, zastrčit konce očka, utáhnout a je to. Taky jdou použít svorky z některých rozebraných jističů nebo stykačů, fantasii se meze nekladou.

[Heron]

Tím stará jsem myslel jako koncepčně. Tohle jsem měl v 6 letech. Už bych se k tomu vracet nechtěl. Existují pájecí stanice s výkonem, kterej zvládne i tlusté dráty a konektory. Na druhou stranu tahat to do terénu taky není vždy možné. A neměla to být kritika, právě naopak. Je super vidět šéfa na montáži a je vidět, že tě to baví.

[vencour]

Jo je fajn potkat lidi, pro které je jejich aktivita radostí.

[PepaSFI]

v terénu je právě výhodná ta pistol. Teď topí-teď netopí, prakticky okamžitě. Když vrávoráš někde na žebříku nebo ležíš pod strojem, kam si zastrčíš rozžhavený pájedlo? Pistol dáš třeba za triko, nebo někde pohodíš, nespálíš se když to blbě chytíš.

[Gréta]

akorátže prej váží kilo :O :/ něco sletovat jo něco hodinu/dvě letovat asi už jako ne :D ;D

[hefo]

Tak vieš, Grétka, na tých čerstvých 18 vyzeráš dosť neduživo, takže treba papkať a posilovať, a aj pájkovačku časom snáď udržíš...

[Mayhem]

Na jednu stranu skvela prace a skvely clanek. Na stranu druhou mne desi, co vse nam zari do hlav Je zarizeni nejak certifikovano pro pouziti?

[Jendа]

Aktuální produkční verze jsou certifikované lodní radary upgradované o anténu a radom, takže je to lepší, protože jak je psáno v článku, originální anténa svítí všude možně, zatímco parabola jen nahoru. A je to podstatně slabší než státní radary. Jinak taky „ochrana polohou“, je to vždycky vysoko a okolo nic není (i z našeho sobeckého zájmu, protože by tomu věci stínily a nevidělo by to).

[5GreceiverInTheHead]

No protože to není ionizující záření, tak je jedno kolik ti toho zari do hlavy, maximalne ti to zahreje kuzi, ale to bys musel stat kousek od toho.

No a v nejhorsim pripade si koupis 5Gshield do USBcka.

[⧠ A = 0]

Pěkné, díky. Jen při zmínce FDTD se mi žaludeční štávy chtěly vydat směrem vzhůru, to je strašná metoda. ;D

[Heron]

Pěkný zápisek, díky moc!

[Pete]

k cemu to vlastne je?

[Jendа]

K plošnému měření srážek.

[Pete]

to je jasne, ale k cemu to je?

[Gréta]

by se jako vědělo kdy naprší a uschne ;D

[Pete]

Stejne bude dle politickeho zadani porad extremni sucho, i kdyz prsi celej rok a puda je podmacena.

[xxx]

To sou kecy jak z diskuze retardu na idnesu.

[vencour]

Měříte útlum signálu v daném směru, je to tak? Tedy "bordel" ve vzduchu, zpravidla vlhkost, mraky, kapky deště, vločky.

[Jendа]

Ne, měříme odraz/rozptyl.

Vlhkost a mraky v podstatě vidět nejsou, až větší věci (vločky, kapičky (větší než ty ze kterých je mlha), kroupy).

[vencour]

Ok, zjišťujete to, co se vrátí.
A jasně, věci srovnatelné s vlnovou délkou se projevují, podle pásma elm. vlnění.
Mimochodem zase je anglická wiki/meteo radar obšírnější.

[dumblob]

Jenom pro zajímavost - tady cca 20letý šikula udělal funkční ultrasonický "radar" za pár stováků: https://www.alextoussaint.com/2021-04-28_How-I-built-an-ultrasonic-3d-scanner.html.

Podobné hračky existují pro jiné materiály (např. lidská tkáň), protože to je o poznání jednodušší než pro vzduch. Dokonce to vypadá, že byl hošan teprve druhý na světě kdo něco takového zprovoznil pro vzduch (a ten první je belgická univerzita za zavřenými dveřmi).