VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Dnes jsem měl možnost strávit pár hodin u (pro mě) hodně rychlého připojení.
Při této příležitosti jsem si stáhl 5 CD nového OpenSuSE Linuxu 10.0, který je nekomerční alternativou ke známé distribuci SuSE Linux. Ta je oblíbená hlavně kvůli svým grafickým nástrojům pro správu a konfiguraci systému. A protože tyto nástroje dělají tuto distribuci zajímavou, budu se v tomto zápisu nejvíce věnovat právě jim.
Domů jsem si přinesl 5 CD, pro jistotu udělal zkontroloval jejich md5 a pustil se do instalace. Na disku mám asi 7 GB nealokovaného místa právě pro účely testování různých OS, takže nic nebránilo pustit se hned do instalace. Instalační program je – jak je ostatně u SuSE zvykem – na velmi dobré úrovni a nebál bych se svěřit instalaci někomu, kdo ještě nikdy nic (ani Windows) neinstaloval. Všechno odklikáte stylem next -> agree ->next, vyberete si grafické prostředí (na výběr je zde KDE a GNOME + pár lehkých wm), skupiny balíčků atd … Celkem mě překvapilo rozdělení disku, kde instalátor automaticky zjistil nealokované místo a vytvořil na něm ReiserFS+swap. Ostatní partice z obou mých disků se pak automaticky přimountovaly do /windows/c /windows/d, … . Je to snad poprvé, co mi instalátor navrhl přesně takové rozdělění, jaké jsem chtěl a nemusel jsem vůbec nic měnit. Pro začátečníka může být tohle velká výhoda, protože stačí, aby měl na disku nějaké nealokované místo a nemusí se bát, že něco při rozdělování disku zkazí a přijde o data. Instalace je tedy vyřešena výborně – nemám co bych vytkl, zvládne to každý a tak to má být.
Když se všechny balíčky nainstalovaly, instalátor&konfigurátor (v SuSE se jmenuje YaST2) zjišťoval můj hardware. Zjistil mojí konfiguraci - Celeron 1700, 256 MB RAM, 80 + 40 GB disky, grafická karta NVIDIA GeForce MX420, zvukovka SB Live!, tiskárna HP DJ 670, monitor Samtron 17', dokonce i můj CDMA modem Qualcomm, což mě příjemně překvapilo. První věc, kterou jsem musel vyřešit, bylo internetové připojení. Kdysi, když jsem zkoušel SuSE 9.1 Eval, používal jsem aplikaci Kinternet. Velmi mě tehdy překvapilo, že jsem pro zprovoznění CDMA nemusel napsat jedinou řádku skriptu, jen stačilo vyplnit jméno, heslo a číslo. Prostě to fungovalo. Očekával jsem tedy, že stejně to půjde i tady. Bohužel se mi ale přes grafickou utilitu připojit nepodařilo. Je pravda, že jsem se tím nezabýval moc dlouho (zítra se na to ještě podívám), ale trochu mě to přece jen zklamalo. Pak jsem zjistil, že modul cdc-acm není vůbec načtený (ano, to jsem se měl přesvědčit jako první . Avšak ani po jeho načtení připojení nefungovalo. Neměl jsem náladu to nějak řešit, tak jsem si do /etc/ppp nakopíroval přihlašovací skripty z Gentoo, které mám na druhém disku a kde mi CDMA funguje perfektně. Následně jsem se bezproblémově připojil v příkazové řádce pomocí pppd. Pak následovala úprava pracovní plochy, nezbytná to věc, vzhledem k defaultnímu nastavení a ikonám na ploše, které nesnáším
Jak jsem psal výše, programy můžete instalovat pomocí grafického nástroje YaST2, který imho není příliš dobře vyřešen. Sice nemusíte znát žádné příkazy a jejich syntaxi, ale celé je to takové líné a zmatené, moc klikání a stále se otevírající nová okna.
Zkrátka si myslím, že instalace softwaru přes příkazovou řádku (což je zde samozřejmě také možné) je rychlejší a pohodlnější. Naopak, co se mi líbilo je okno přidávání repozitářů pro instalace programů z internetu.
Nainstaloval jsem si kompletní distro, tzn. i všechna grafická prostředí. Preferuji sice KDE, ale chtěl jsem se také podívat, kam pokročilo nové GNOME 2.12. Teď se ale budu zabývat KDE. To je zde obsaženo ve verzi 3.4.2. Všechno je pěkně čisté, ikonky Crystal hezké, chameleon zelený, dekorace oken SUSE také působí příjemně. Jako defaultní font je použit sans-serif, který se mi též velmi líbí a je ještě hezčí pokud si zapnete sub-pixel hinting.Tapety na plochu jsou také dle mého názoru velmi pěkné. Co se týče rychlosti KDE v SuSE,tak porovnám-li s KDE v gentoo, rychlost je zhruba stejná, což může být možná pro někoho překvapující.
A takhle to KDE vypadá
V nejnovější distribuci bývá obvykle nejnovější software, takže je zbytečné, abych vám tu vypisoval verze jednotlivých programů. Spíš bych se chtěl zaměřit na stabilitu a bugy. Objevil jsem zatím jednu nepříjemnost – šířka okna Kvimu se někdy při maximalizaci sama zmenšuje. Také výše zmiňovaný YaST2 se mi párkrát zasekl, ale to jsou jen drobnosti, které vás mohou minout. Vzhledem k tomu, že jsem instaloval skoro všechny programy, co se daly, všiml jsem si, že na GTK programy se v KDE aplikuje gtk-qt-engine, což samozřejmě zvyšuje estetický dojem – je vidět smysl pro detail.
Další programy a vychtytávky budu testovat v nejbližších dnech, tak pokud bude zájem, napíšu své postřehy. Zatím hodnotím OpenSuSE 10.0 velmi příznivě.
Tiskni Sdílej:
napr. toto je eval iso z ftp.suse.com "SUSE-10.0-CD-i386-GM-CD1.iso"
a toto je open suse "SUSE-10.0-CD-OSS-i386-GM-CD1.iso" z ftp.opensuse.orgSUSE Linux 10.0 krabicová verze - zahrnuje technickou podporu, tištěný manuál a uzavřený software třetích stran např. MainActor 5, Moneyplex, TextMaker, Arcad a další.
SUSE Linux 10.0 Evaluation - obsahuje uzavřený freeware software jakým je např. Acrobat Reader 7, Flashplayer, Java 1.4.2 + 1.5.0, Opera, RealPlayer
SUSE Linux 10.0 OSS - obsahuje pouze open source software
SUSE Linux 10.0 LiveDVD - klasická live distribuce, není potřeba instalovat na disk