Přijde opět čas páry?

30.4.2011 23:04 | Přečteno: 2479× | Jen tak na okraj | poslední úprava: 30.4.2011 23:05

Na iDnes se mihla zprávička o studentovi co zabodoval s parní elektrocentrálou. Hm. Pěkné, ale mě spíš přijde podivné, že si dosud nikdo u nás nijak výrazněji nepovšiml potenciálu Stirlingova motoru.

I když se v současné době asi nejvíc využívá v solárních elektrárnách, situovaných v oblastech se stálým slunečním svitem, dá se koupit i u nás, ovšem nejspíš asi jenom jako hračka. Stolní ventilátor za 40 klacků - no nekupte to, ale jak jsem zjistil dá se již koupit takový "motorek" i za rozumější cenu. Podle informací uvedených na webu se chystají nabízet i nějaký generátor.

Pro ty z vás co neví o čem je řeč, v kostce: Stirlingův motor je vynález z r. 1816 a funguje na podobném principu jako parní stroj, pracuje však s uzavřeným okruhem. Výhodné je, že je schopen využívat jakýkoliv zdroj tepla, nejenom přehřátou páru. Více viz link.

       

Komentáře

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

funguje na podobném principu jako parní stroj, pracuje však s uzavřeným okruhem.

Parni stroje obecne mohou pracovat s uzavrenym okruhem (po dovybaveni kondenzatorem pary).

Výhodné je, že je schopen využívat jakýkoliv zdroj tepla, nejenom přehřátou páru.

Parni stroje jsou schopny vyuzivat jakykoliv zdroj tepla (prehrata para u parniho zdroje neni zdroj tepla, zdroj tepla je ten kotel, kde para vznika).

[dolik.rce]

Hlavním důvodem proč se Stirlingův motor neprosadil (a pravděpodobně neprosadí ani v budoucnu) je nízký výkon...

[Kvakor]

Přesnějí rečeno, nejde ani tak o výkon, ale o poměr hmotnost/výkon, tj. kolik kilowattů získáme z každého kilogramu motoru. Hlavní vinu na tom mají tepelné výmemíky, hlavnš chladič, který může být u malých teplených rozdílů vpravdě olbřímý.

[Tomáš]

Stirlingův motor za 300$? To už vím, co si přát k Vánocům.

[otasomil]

Ten typek evidentne udelal obdobu tohoto:

Lze najit spoustu webu o parostrojich, ale uz nikdo nepise cim topit pod kotlem apod. Toto je moc pekne, ale naprosto neefektivni, hodne maximalne skolni ukazky.

Vsechno je to pekne, ale ... prakticky cely kolac spotreby energie na domacnost tvori vytapeni tzn to ostatni muzeme zanedbat.

Domy v jakych zijem dnes jsou naprosto energeticny nevyhovujici, v budoucnu budou takoveto nemovitosti neprodejne a konecne zanikne anomalie ze "dum stoupa na hodnote".

V soucasnosti neni problem v beznem rodinnem dome protopit jeden realny (rozumej realny - skutecny a nikoliv prumerny) rocni plat.

Takoveto domy se stanou prakticky bezcenne.

 

Co z toho:  je treba vyresit energetickou situaci. Zavcas se zbavit energeticky neefektivnich domu dokud je jeste nejaci zoufalci koupi a vse vrazit do energeticky efektivniho reseni.

Muj koncept spociva v pracovnim nazvu "dum v dome" tzn v mistnosti konvencniho domu vybudujeme dalsi mistnost s polystyrenovych desek tl 10 - 15 cm. Ziskame tim energeticky znacne efektivni mistnost za velmi malo penez ve stavajicim dome. Mezi stenami puvodni mistnosti a stenami nove mistnosti musi zustat prostor cca 20 - 30 cm na kazdou stranu vcetne stropu, podlaha bude polozena primo a bude tez z polystyrenu a naslapna plocha bude pokryta vhodnou drevenou podlahovinou. Prostor mezi stenami bude vytapen jen kvuli zamrazu.

[Mrkva]

Ad koncept: není to "trochu" overkill? Spočítal jste si jak se zvýší náklady na 1m^2 obytné plochy? (Já jen aby to pak nedopadlo tak, že se tahle ekologická úprava za celou dobu životnosti domu nezaplatí.

[okbob]

V takové tepelné komoře by se asi dost špatně žilo - navíc potřebujete vyřešit světlo, rosný bod, odvod kondenzátu, větrání. Navíc je dobré, když Vám nějakým způsobem kolísá vnitřní teplota - příliš stabilní teplota bude po čase vnímána spíš jako chlad.

Z hlediska spotřeby energie i asi zdraví si myslím, že je vhodnější varianta, která znamená cestu zpět - v zimě se topí v jedné místnosti, kde rodina stráví večer, pak pokud nejsou silné mrazy, tak se spí v málo vytápěných ložnicích. Dům by měl přirozeně dýchat. Poměrně velkou část tepla by dům měl a může získávat jižní orientací místností, kde se předpokládá, že se rodina bude zdržovat ve dne.

Je to podobné jako s klimatizací - nedoporučuje se příliš se utrhnout od okolního světa - to samé platí i o vytápění.

[xvasek]

Proti tomuto se dá zase postavit idea energetického blahobytu, kdy po zvládnutí fúze bude za 50 let elektřiny dostatek a bude velmi levná.

[Grunt]

Kdybych měl po ruce zbraň tak bych si asi mozek z hlavy při čteních podobných komentářů (pokud to nebyla ironie a já ji nepochytil) vystřelil.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

On hlavne neni moc duvod si myslet, ze i po zvladnuti fuze bude elektrina z pripadnych fuznich elektraren nutne levna. I pri nepatrnych nakladech na palivo mohou byt investicni naklady natolik velke, ze elektrina z fuznich elektraren by byla drazsi nez z fotovoltaiky.

[PepaSFI]

a hlavně, i když bude elekřina výrobně levná, je naivní si myslet že bude levná i pro spotřebitele. Ropa je v podstatě skoro zadarmo, těžební zařízení a ty věci kolem se zaplatí velice rychle. Cena se vlastně určuje jen tím na čem se obchodníci dohodnou. Pak se přičte doprava, zpracování, znovu doprava, marže obchodníků, DPH a třešničkou na tom celémje spotřební daň vysoká jak dlužní úrok u mafie. S elektřinou to nebude lepší.

[Radovan]

Jasně, jenže tu fůzi slibovali už před víc než padesáti lety, a tak se ptám: KDE JE? Stále jen ve sci-fi a slibech, stejně planých jako sliby politiků. Také jsme měli mít pětihodinovou pracovní dobu, dovolenou na Měsíci či Marsu, a roboty kteří za nás budou dělat veškerou namáhavou práci.
Zkus si přečíst nějaké 100+1 ze šedesátých let, velice rychle přijdeš na to že můžeme být vlastně vděční aspoň za ten atom!

[xvasek]

...se divím, jak tady všichni ví, kde budeme za 50 let. Jsou neuvěřitelné věci technicky realizovatelné už dnes ("launch loop", "nuclear propulsion" namátkou z mých oblíbených) a opravdu si netroufnu tvrdit, kdo co postaví a použije. Ten můj komentář byl myšlen ironicky proti "cena energie poroste nahoru a aktivně vytápěné domy budou k ničemu", což může být nakonec úplně opačně a osobně věřím, že v dlouhodobém měřítku bude, i když asi ne za 50 let.

[Bystroushaak]

Být v takovém domě v domě když chytne, to musí být fakt hučák.

[Grunt]

A jak vypadá p-V diagram? První ani druhý termodynamický zákon se prostě ochcat nedá. Já osobně preferuju proudové motory, protože nejsou tak tiché a vzbuzují více respektu. Jinak čisté chemické spalování je šíleně neefektivní a účinnost motoru také nevypadá nijak úžasně (nehledě na fakt že většina energie není využita, ale zas je vyzářena skrze ten chladič do okolí – šíleně neekologické). Když už tak radši aspoň Radioizotopový termoelektrický generátor, to je kapánek efektivnější (tedy i ekologičtější). Ale jinak na takové to domácí žvýkání to vypadá docela dobře.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Termočlánky (použivane napr. v tech radioizotopovych generatorech) maji typicky velmi nizkou ucinnost (pod 10 %). I odkazovany wikiclanek zminuje experimentalni radioizotopove generatory vybavene misto nich stirlingovym motorem dosahujicim nekolikrat vyssi ucinnost (23 %),

[Grunt]

Aha. No vida. Fakt že jo. Takže stirling není zas tak neúčinný jak jsem si myslel. Zas RTG má furt jiný poměr účinnosti k velikosti a hlavně v době běhu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pokud beru tepelnou ucinnost, tak je stirlinguv motor naopak pomerne ucinny. Spatny je, jak uz tu bylo zmineno, v pomeru vykon/hmotnost.

[Grunt]

Teď se na to dívám. No v podstatě mi to úplně vyrazilo dech.

[PepaSFI]

ještě lepší je pulzační motor http://www.youtube.com/watch?v=5U-grFuXZ9U&feature=related

[Grunt]

Ten je také docela pěkný, to je fakt. Taková přerostlá včela.

[Kvakor]

Přesněji, toto je bezventilový pulzační motor Lockwood-Hillerova typu. Nemá žádné mechanické části (na místo ventilů je zde akustický odpor a Kadenacyho effect, který pomáhá zvyšovat výkou u dvoutaktů), funguje na cokoliv, co rozumně hoří a samotné spalovaní je velmi čisté. Bohužel se za chodu motor dost ohřívá (není neobvyklé, že se části rozžhaví až do oranžova) a hlavě je extrémně hlučný.

[Grunt]

A tenhle také není špatný jak se dívám.

[PepaSFI]

a tady je jedno dobové video o praktickém využití pulzačního, tentokrát ventilového, motoru. Doporučuju prohlídnout si i ostatní části toho dokumentu. Ta hrozná věc byla z pohledu technika prostě geniální.

[PepaSFI]

Stirling funguje na jiném principu než parní stroj. Využívá tepelné roztažnosti plynu střídavě ohřívaného a zchlazovaného uvnitř samotného motoru, zatímco parní stroj využívá tlaku plynu (páry) z vnějšího zdroje. Ale základní princip, expanze plynu, je stejný. Ale to je i u motorů s vnitřním spalováním a u proudových i raketových, takže bude lepší to odlišit. Problém Stirlinga je hlavně v malém výkonu vzhledem k velikosti. Benzinový motor který unesete v jedné ruce, třeba ten v mopedu nebo skůtru bude mít výkon cca 2-3 kW. Stirling stejné velikosti bude mít pár desítek, no dobře buďme optimisti, pár stovek Wattů. Parní stroj zas potřebuje zdroj tlaku, tedy většinou kotel který je většinou mnohem větší než samotný stroj a vyžaduje docela odbornou obsluhu protože je to tlakové zařízení. Mimo to, pára se využívá docela hodně, funguje na ni většina elektráren. Jen jako motor se používá účinnější turbína a zdroj páry může kromě kotle na uhlí či plyn být atomový reaktor.

[Radovan]

"Benzinový motor který unesete v jedné ruce, třeba ten v mopedu nebo skůtru bude mít výkon cca 2-3 kW."

To je fakt, výkon stirlingu bude proti tomu benzinovému nepatrný, ale zase mu na roztočení bude stačit teplo té ruky!
A tuhle fantastickou věc vymyslel před dvěma stovkami let jeden skotský farář, v době kdy si Napoleon hryzal nehty na Elbě... Ten chlap musel mít termodynamiku zmáknutou lépe než 99% učitelů fyziky
Dovedl bych si představit třeba ledničku (ne mrazák) se zabudovaným stirlingem, který se bude roztáčet teplem odebrané z té ledničky (zkuste si sáhnout na ty trubky zezadu).

[PepaSFI]

no já bych řek že pan Stirling neměl ani tak zmáknutou termodynamiku jako spíš nadšení pro strojařinu. To roztočení teplem ruky, no ono je potřeba rozlišit hračku, ukázkový modýlek, od stroje který má konat užitečnou práci. Takové modely co se roztočí div ne tím jak se na ně člověk kouká existují, stačí hledat na youtube. Jenže ty neutáhnou generátor i kdyby se pod nima zatopilo švajcaparátem. A ty co utáhnou generátor se zas neroztočí teplem ruky. Prostě proto že jejich konstrukce má větší provozní odpory. Já jsem velký nadšenec pro tyhle malé technické zázraky ale možná právě proto nemám rád přílišné jásání. Obvykle totiž po jásotu přijde vystřízlivění a mnohdy i zklamání. Proto se mi nelíbí propagace solární energie, elektromobilů, větrných elektráren a dalších eko záležitostí. Proto nepropadám nadšení ze Stirlinga, vím že agregát co by rozsvítil barák a utáhl třeba domácí vodárnu by byl asi tak velký jako motor z náklaďáku. Něčím by se v tom muselo topit, chodit tam ládovat uhlí není ani uživatelsky přítulné ani eko, a plyn bych musel kupovat v potrubí takže jsem zas tam kde s elektrikou. A ta lednička by nefungovala, to by bylo perpetuum mobile. Z ledničky se to teplo musí násilím dobývat za pomoci vnější energie protože se musí teplo z chladnějšího dostat do teplejšího prostředí. To samo nejde. Ale třeba jako chladič procesoru to jde, dokonce se to i prodává. Tam se teplo posílá z teplého do chladnějšího, to jde samo, jen se tomu trochu pomáhá aby to bylo účinnější.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

a plyn bych musel kupovat v potrubí takže jsem zas tam kde s elektrikou.

Jedno ze soucasnych komercnich vyuziti stirlingovych motoru je v mikrokogeneracnich jednotkach na plyn. Pokud se v dome v zime topi plynem, tak nasazeni neceho takoveho vytvari elektrickou energii prakticky zadarmo (nepocitaje investicni naklady).

[Aleš Kapica]

Dovedu si docela dobře představit ten stirling jako integrální součást krbových kamen. Mám ve svém okolí docela dost lidí co tímto způsobem vytápí byt nebo barák. Úsporu nevidím v tom dodávat elektřinu do sítě, ale pokrýt pokud možno vlastní energetické nároky. Rozhodně bych nečekal, že mi to utáhne cirkulárku, ale na svícení a elektrospotřebiče jako notebook, malé čerpadlo co mi bude honit vodu při vytápění atp. by to mohlo v pohodě stačit.

Pokud jde o úsporné domy, jak se o nich píše výše. Existují. V USA, kde není takový opruz stran stavebních povolení se jimi realizuje docela dost lidí.

Nejzásadnější rozdíl mezi tímto řešením a klasickým spalovacím motorem vidím v tom, že veškerá fosilní paliva - to je energie uložená dávno v minulosti, kterou se dnes zcela nepokrytě plýtvá na kraviny. Bohužel jejich relativní láce vedla k tomu, že jiné zdroje byly odsunuty na okraj zájmu. Jenže ne každý sedí na ropném vrtu, nebo má nějaký jiný relativně laciný zdroj energie.

Vezměme si jen takovou blbost jakou je každoroční sekání trávy. Spálí se přitom tisíce litrů benzinu a nafty. Jen proto, aby se organická hmota přesunula z jednoho místa na jiné. Osobně by mi přitom vůbec nevadilo její spásání. Ostatně je dost lidí co by pro ně zaměstnání obecního pasáka mohlo být vrcholem jejich mentální úrovně.

[gtz]

Osobně by mi přitom vůbec nevadilo její spásání.

jenže kozy neudělají echt anglický trávník. Ruční kosa také hodně dobrý a mocný nástroj.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nejzásadnější rozdíl mezi tímto řešením a klasickým spalovacím motorem vidím v tom, že veškerá fosilní paliva - to je energie uložená dávno v minulosti, kterou se dnes zcela nepokrytě plýtvá na kraviny.

To ale michas dve nesouvisejici veci - jak klasicky spalovaci motor tak stirlinguv motor muze byt pohanen jak fosilnimi palivy, tak nefosilnimi.

[PepaSFI]

cožé?? každoroční sekání trávy?? Seš nějakej pomýlenej, to i já kterej na trávníčky kašlu sekám častěji. Na louce dvakrát, někdy třikrát za léto, usuším a nacpu do tlamy králíkům. Na dvoře a kolem baráku častěji aby se v tom dalo chodit, když je to větší tak zas usušit, když drobnější tak slepicím a co ty mrchy nesezobou jde do kompostu. Lidi co mají pěstěný trávníčky sekají minimálně jednou týdně a většinou to stejně dělají blbě takže trávník za moc nestojí. Holt to chce vřetenovou sekačku ale tu tady skoro nikdo nezná. To spásání celkem funguje tady v okolí na pár zahradách, ale taky to není bez problémů. Nesmí tam být nic co je nevhodné ke spasení, kytky, ozdobné dřeviny, zelenina a nesmí vadit že na trávníku ty živé sekačky zanechají své produkty.

[Aleš Kapica]

No ve městech je sekání spíš sezónní než pravidelná záležitost. Stejně jako všeobecně rozšířené sfoukávání listí pomocí motorových fukarů.

Kvalita trávníku spaseného kozami nebo dobytkem či koňmi vskutku není nic moc, ovce jsou v tomto směru účinnější. Pokud jde o jejich vedlejší produkty - mezi námi, jejich bobky bych na trávě viděl tisíckrát radši než ty psí produkty které jsou tam k nalezení teď.

[Grunt]

pár stovek Wattů

100W_e? To je cca 220 HawkBoardů, tak 50-100 BeagleBoardů, min 138 PandaBoardů a nebo třeba 33 bodových LED žárovek. Je zas potřeba brát v potaz, že od dob kdy jedna žárovka, která děla všechno možné víc než, že svítila a přitom brala 60W nebo Heronových teplárenských závodů, technologie mírně pokročila.

Parní stroj zas potřebuje zdroj tlaku, tedy většinou kotel který je většinou mnohem větší než samotný stroj a vyžaduje docela odbornou obsluhu protože je to tlakové zařízení.

Zas záleží jaký. Jasně, nějaká svině pohánějící dnešní běžnou (nenažranou) domácnost určitě jo, ale u nějakého mikrogenerátoru (o velikosti dnešní běžné elektrocentrály) by to zas nemuselo být tak strašné.

[Grunt]

Ještě jsem zapomněl dodat 2857 MP3 přehrávačů (kde MPEG-1 Layer III je z pohledu energie šíleně neefektivní, v případě Layer II a Layer I by to bylo ještě víc, zas je otázka jestli by víc nesežralo to samotné NAND pole při dodržení ekvivalentů) a 100 plně funkčních TouchBooků.

[PepaSFI]

a taky nekonečno gramofonů na kliku, šlapacích šicích strojů a logaritmických pravítek. Teorie je jedna věc a praxe bohužel jiná. Já doma nepotřebuju tři tisíce přehrávačů, já potřebuju čerpat vodu, chladit ledničku, ohřívat vodu, rozsvítit když nechci spadnout ze schodů, upéct oběd, nařezat a naštípat dříví na topení, plus nějaké ty další práce kolem baráku. Rádio, televizi, počítač, přehrávač a vysílačky kterým se poslední dobou moc nevěnuju nechme stranou. To jsou věci které se dají omezit. Ale vodu v kýblu vážně ze studny tahat nebudu a nařezat dříví na zimu ruční pilou taky není žádná sranda. Ona je to dost dřina i s motorovkou a cirkulárkou. A pak tady máme ekonomickou návratnost. Kolik by mohl stát takový generátor pro domácnost, jakou by měl životnost a provozní náklady? Zatím všechny ty eko nápady jsou jen ekonomický průser. Při rovných tržních podmínkách by nikdy nefungovaly ani větrné ani solární elektrárny ani elektromobily. Podobně si myslím by nefungovaly ani malé domácí elektrárny. Jinak by s tím už dávno někdo přišel.

[Grunt]

Jasně. Což je také důvod proč nejsem absolutně fanda takových ekologických udělátek (vč. solárních elektráren a podobných nesmyslů). Běžná domácnost má velké špičky a navíc v 99% běžných domácností se nepozná rozdíl mezi kW a kWh (v 50% z nich se ani neví co to ten Watt je) a tam není možné dovolit si luxus něčeho jiného než běžné zásuvky 230V/50Hz AC. Pro něco takového je 4.5,- včetně daní za 3 600 000 joulů hotová spása. Na druhou stranu na chatu kde není přípojka, do přírody a podobně jsou to věci jako stvořené. Třeba idea napájení mého TouchBooku skrze nějaký Stirling + běžné dynamo z kola a běžnou čajovou svíčku, kde se všechno vleze do baťohu, se mi víc než zamlouvá.

Teorie je jedna věc a praxe bohužel jiná. Já doma nepotřebuju tři tisíce přehrávačů, já potřebuju čerpat vodu, chladit ledničku, ohřívat vodu, rozsvítit když nechci spadnout ze schodů, upéct oběd, nařezat a naštípat dříví na topení, plus nějaké ty další práce kolem baráku.

A co to furt máte s tím barákem? Pro běžný barák než furt vymýšlet kde oškubat ČEZ je mnohem výhodnější nějaká tabulka převodů jednotek a blbý watmetr za kilo z TESCA, popř. nějaké zateplení. On furt musí totiž platit ZZE. A ohřátí bojeru vody holt vyžaduje úplně jiné množství energie než roční provoz takového embedded zařízení.

Ale vodu v kýblu vážně ze studny tahat nebudu a nařezat dříví na zimu ruční pilou taky není žádná sranda.

Super. A co já s tím? Já si ji klidně z té studny vytáhnu.

A pak tady máme ekonomickou návratnost. Kolik by mohl stát takový generátor pro domácnost, jakou by měl životnost a provozní náklady? Zatím všechny ty eko nápady jsou jen ekonomický průser.

Whouááá. Dejte mi už pokoj s těmi pokémony.

[PepaSFI]

já paradoxně jsem fanda těch udělátek ale právě proto obvykle dělám spíš toho ďáblova advokáta. Nelíbí se mi ty fantasmagorie co se kolem šíří a často těm báječným nápadům dělají medvědí službu. Například ta idea napájení TouchBooku stirlingem na čajovou svíčku s dynamem z bicyklu je takový případ. Stirling na svíčku je rád že utočí sám sebe, dynamo rozhodně ne. Aby to nevypadalo že jen tak plácám tak tenhle je můj http://www.youtube.com/watch?v=RZ_yoNt-uzY Reálné by bylo říct že si udělám stirlinga jako nástavbu kamen, večer v chatě zatopím, ono mi to posvítí, dobije mobil, přehrávač a touchbook a ještě v chladiči ohřeje vodu na mytí. Tak mě napadá, co si k tomu Touchbooku udělat nabíječku baterií na bicykl? To by nebylo složité ani nákladné. Ale asi by to nefungovalo, cyklisti fungujou obráceně než ostatní sportovci. Obyčejně se při sportu takzvaně kondičním zátěž nakládá, závaží na činkách, odpor na rotopedu a podobně, cyklisti odlehčují. Odmítají přítěž v podobě povinné výbavy a kupují lehčí součástky za těžkotonážní ceny. Točit dynamem by určitě neprošlo.

[Grunt]

já paradoxně jsem fanda těch udělátek ale právě proto obvykle dělám spíš toho ďáblova advokáta

Což ale není moje mínus. Já jsem pro použití takových udělátek v případech kdy se to hodí a nemám neustálou snahu pokoušet se ochcávat ČEZ.

Stirling na svíčku je rád že utočí sám sebe, dynamo rozhodně ne

Ok, tak prostě dostatečný zdroj. Ještě jsem ani nezměřil kolik ta svíčka při hoření uvolňuje energie (a jak velká by musela být aby byla schopná nabýt jeden akumulátor).

Aby to nevypadalo že jen tak plácám tak tenhle je můj

Který ovšem není jediný na světě, že? (samozřejmě pokud to není fake)

Reálné by bylo říct že si udělám stirlinga jako nástavbu kamen, večer v chatě zatopím, ono mi to posvítí, dobije mobil, přehrávač a touchbook a ještě v chladiči ohřeje vodu na mytí

Na to je samozřejmě stirling vhodnější protože má chladič a zbytkové teplo se dál dá využít což by bylo jen pro jednoúčelový pohon neefektivní. Na to už jsou vhodnější nějaké miniaturní parní stroje, protože v případě hoření už není takový problém v médiu dosáhnout těch 100°C (resp teploty varu média při použití něčeho jiného než běžně dostupná voda).

Tak mě napadá, co si k tomu Touchbooku udělat nabíječku baterií na bicykl? To by nebylo složité ani nákladné.

Bycikl neto, takže to mě moc neláká. Ale na tom není co vymýšlet. Běžné dynamo na kolo dává 0.5A při 6V (resp. jsou na generování takového proudu omezeny nezávisle na rychlosti), takže u toho je potřeba vymyslet tak maximálně konektor (nebo popř. stabilizaci a jiný prach okolo, protože ten akumulátor se nabíjí soustavným nepřerušovaným proudem o 4.05V a 200mA).

[Jendа]

ten akumulátor se nabíjí soustavným nepřerušovaným proudem o 4.05V a 200mA

Uh, 200 mA? To se jako ten 12Ah akumulátor nabíjí tři dny?

[Grunt]

Ten nevím, ten jsem ještě neměřil.

[Jendа]

Ještě jsem ani nezměřil kolik ta svíčka při hoření uvolňuje energie

Výhřevnost uhlovodíků (a tedy i parafinu) je řádově 40 MJ/kg, takže 10g čajovka uvolní 400 kJ. Hoří-li dvě hodiny, je to výkon zhruba 50 W (což mě mimochodem velmi překvapilo, čekal jsem tak o řád méně).

Jinak účinnost alternátoru na kolo je mizerná - při mém stálém výkonu ~150 W by nějaké 2 W z alternátoru neměly být vůbec poznat, leč poznat to je značně. Přenos z pláště na osu alternátoru je mizerný. Alternátory v náboji by na tom možná mohly být lépe.

[Grunt]

takže 10g čajovka uvolní 400 kJ

Ty jo, to je docela ranec. Už jen zajistit efektivní převod.

Jinak účinnost alternátoru na kolo je mizerná

Též už jsem na to přišel. Holt to bude chtít nějak domyslet.

[Grunt]

JInak ještě ať si pěkně smlsnu:

Já doma nepotřebuju tři tisíce přehrávačů, já potřebuju

Obří plazmu co sežere víc než běžný bojler, audiosystém k nasírání sousedů s impulzním výkonem schopným vystřelit do kosmu člověka o standardní hmotnosti a jiné potřebné nezbytnosti, že? Pro takové je holt i ten wattmetr k ničemu.

nařezat a naštípat dříví na topení

Sekyra běžného typu už není na trhu k sehnání? Holt to bude chtít trošku kovářské a stolařské zručnosti k výrobě. Když to zvládl člověk před milióny let i s blbým šutrem tak to bude chtít hodně levorukosti nezvládnout.

Rádio, televizi, počítač, přehrávač a vysílačky kterým se poslední dobou moc nevěnuju nechme stranou.

Ano. Tradice začínat u těch nejméně náročných spotřebičů když přijde na řadu šetření energií je hluboce zakořeněná i v naší rodině.

Jinak by s tím už dávno někdo přišel.

V dnešní době kdy 99% populace nedovede ani převést mezi jednotkami a při okamžité teleportaci z města hluboko do lesa by to znamenalo záhubu? No tak tím jsem si fakt jistý.

čerpat vodu, chladit ledničku, ohřívat vodu

A v tomhle případě je jakýkoliv generátor určený k běžnému domácímu žvýkání dobrý jako k čemu?

[PepaSFI]

nevytrhávej moje věty z kontextů, vypadáš pak jako blb, obzvlášť když si o pár odstavců výš každý může přečíst jak jsem to myslel. Pro nechápavé: domácí generátor co vyrobí pár set wattů je na nic. Jednak nestačí pro naprostou většinu běžných spotřebičů a taky tu energii nikdy nevyrobí tak levně aby se vyplatil. Mimochodem, sekyru ovládám docela dobře ale radši budu dřevo tři týdny dělat na mašině než půl roku ručně.

[Grunt]

nevytrhávej moje věty z kontextů, vypadáš pak jako blb, obzvlášť když si o pár odstavců výš každý může přečíst jak jsem to myslel

Ovšem té sebereflexe někdo být schopen musí. Věřím, že elektrocentrála za barákem na dřevo a jiný spalitelný odpad schopná napájet celý barák při současném stupni spotřeby je snem mnoha rodin, ale je potřeba zůstávat nohama na zemi a mít aspoň přehled co co spotřebuje, co je co schopné dodávat (a při jakých účinnostech a velikostech) a s jakou účinností. A když tento základ holt nejde vnutit po dobrém, tak to musí jít po zlém. Ostatně, nevím o tom, že by třeba byl vymyšlen i lepší akumulátor než je ČEZ samotný.

domácí generátor co vyrobí pár set wattů je na nic

Na nic na co? S dostatečným akumulátorem nevím co bych si já s takovým výkonem počal.

[PepaSFI]

s tímhle už vážně nějak nestačím držet krok. Lidi rozumíte mu někdo?

[Grunt]

A ještě k tomu ohřevu vody, protože zdá se že v tom spousta lidí (resp. rodin co by ohřev vody zadarmo) tápe:

My se v mechanice (a možná i ve fyzice na ZŠ, už si to nepamatuju) učily rovnici pro měrné teplo jako Q = mcΔT. To prostě ochcat nejde, to je zákon. Takže na ohřátí kila vody z 20° na 40° prostě vždycky bude potřeba 83600 J a nebude potřeba míň ani když se rozkrájíme nebo kolem bojeru budeme tančit šamanské tance. Používat nějakou elektrocentrálu na ořev je šílenost (sposuta ztráty při převodu energií). To je opravdu nejlepší udržovat simple-stupid.

U mých prarodičů (nadmořská výška: vysoko v horách, lokace: šílená prdel na samotě u lesa) k tomu používali snad jednu generaci úplně obyčejný bojler na dřevo, takže když se chtěl jít člověk umýt, prostě bylo potřeba přiložit pár polen a fungovalo to. Resp. funguje určitě dodnes pokud ten bojler ještě někde na půdě stojí. Nikomu to divné nepřišlo a nikdo neskuhral. Na chatě na venkovní sprchu používáme v létě asi tak 50m do spirály smotaného poliše, též to funguje. U toho je kupodivu největší problém akumulace (je tam cca. 50l nádrž, ale přerostlou termosku ještě nikdo nevymyslel). Doma dva solární panely a i přesto jak je to zprasené (domácí samovýroba rozvodů) to též kupodivu občas funguje (v létě není potřeba teplou vodu řešit vůbec při teplotě na bojleru 60°C a více). A nikdo neřeší nějaké výhledy nebo ekonomické rozvahy, ale prostě se to používá, používalo a věřím že ještě spousty let používat bude.

[Jaromír Svoboda]

Na chatě na venkovní sprchu používáme v létě asi tak 50m do spirály smotaného poliše, též to funguje. U toho je kupodivu největší problém akumulace (je tam cca. 50l nádrž, ale přerostlou termosku ještě nikdo nevymyslel).

Kolik litrů má bojler? Ten nějakou izolaci má, tak co použít nějaký vysloužilý bojler pokud neteče tam kde by téct neměl? Čistě jen jako akumulace, ne proto, aby bojler topil.

Doma dva solární panely a i přesto jak je to zprasené (domácí samovýroba rozvodů) to též kupodivu občas funguje (v létě není potřeba teplou vodu řešit vůbec při teplotě na bojleru 60°C a více). A nikdo neřeší nějaké výhledy nebo ekonomické rozvahy, ale prostě se to používá, používalo a věřím že ještě spousty let používat bude.

Solární panely na vodu s akumulačním bojlerem by nebyly špatné, taky o tom uvažujem. V létě by to mohlo zcela nahradit elektrický bojler a když bude večer chladněji tak by se mohlo teplo pustit do radiátorů a nemusíme zatápět v kotli .

[Grunt]

Kolik litrů má bojler?

Ona je to v podstatě 50l nádrž z rozbitého darlingu ze sklepa, takže žádný bojler. No podstata je taková, že i přes to je na tom slunci takový žár, že aspoň na venkovní sprchu to funguje bez problémů (i přes ztráty jaké to má). Moje pointa spíš byla ta, že není na něco takové potřeba shánět všelijaké buňky 45 kilo jedna (alias projekt za půl mega), ale že s trochou zručnosti takový ohřívač zvládne sebelepší kutil (několik velmi zajímavých nápadů jsem už viděl i v Receptáři). Pro vnitřek se používá normě elektrický bojler a svádět to trubkama a zas to potom rozvádět nemá cenu. Uvádím to spíš jako zajímavost.

V létě by to mohlo zcela nahradit elektrický bojler

Jo, to určitě. Ironie bohužel je, že v létě když jsou vedra není potřeba tolik horké vody jako v zimě když to zas pro změnu tak moc netopí.

a když bude večer chladněji tak by se mohlo teplo pustit do radiátorů a nemusíme zatápět v kotli

No tak to pro změnu vůbec.

[Aleš Kapica]

Jo, to určitě. Ironie bohužel je, že v létě když jsou vedra není potřeba tolik horké vody jako v zimě když to zas pro změnu tak moc netopí.

Nemám barák kde bych tohle řešil, nicméně když jsem si s myšlenkama na barák pohrával, tak jsem uvažoval o tepelném čerpadle. Podle mě by se totiž měl dát využívat i obráceně, tj. v létě nadbytečné teplo akumulovat do vrtu.

[PepaSFI]

to by asi moc nešlo, tepelné čerpadlo napájené z vrtu většinou bere teplo ze spodní vody a ta je v pohybu. Takže by se to teplo zřejmě moc neakumulovalo ale odcházelo by pryč. Ale takové tepelné akumulátory se dělají, jen se většinou používá kámen. Je to dost náročné na prostor, vpodstatě je to veliký sklep plný kamení. Podobných fint je spousta ale to by bylo na dlouhé psaní.

[Grunt]

Nemám barák kde bych tohle řešil, nicméně když jsem si s myšlenkama na barák pohrával, tak jsem uvažoval o tepelném čerpadle.

Ach jo. Přesně jako moji ctění rodičové. Místo aby řešili pořádné věci jako kupř. obyčejný litinový kotel řeší takové nesmysly. Že tepelné čerpadlo potřebuje potřebuje k provozu elektrickou energii a ne vesmírnou laskavě zjistí až při pohledu na vyúčtování elektřiny.

Podle mě by se totiž měl dát využívat i obráceně, tj. v létě nadbytečné teplo akumulovat do vrtu.

To by mělo fungovat jak? Když se to teplo bude cpát zpět do země, tak první co se bude uplatňovat je Fourier heat transfer, tzn. zem se bude rozdíl snažit vyrovnat. Co se akumulace týče, tak je zatím nejlepší nějaký ten bojler. Při ohřevu třeba 160l obyč vody z 19°C na nějakých 75°C do něj uložíme 37.5MJ (což je víc než skoro 11 standardních olověných autobaterií), manipulace je snadná a dostat do něj tu energii zvládne kdejaký neandrtálec. Bohužel výběr trochu vázne.

[Jendа]

Při ohřevu třeba 160l obyč vody z 19°C na nějakých 75°C do něj uložíme 37.5MJ (což je víc než skoro 11 standardních olověných autobaterií), manipulace je snadná a dostat do něj tu energii zvládne kdejaký neandrtálec.

Suma sumárum, pro uložení zásoby na zimu budeš potřebovat, pokud dobře počítám (bez ztrát!), velkou místnost plnou vody. Jak to udržíš bez extrémního zahnívání (přecijen bude tam taky kolem 40 °C, to je žůžo pro bakterie), to je další věc. Můžeš to zkusit třeba ozařovat kobaltovým zářičem .

[Grunt]

?

Mě by zajímalo kde vy to furt berete. Člověk zmíní kapacitu bojleru a Hrach by zas ukládal zásoby na celou zimu. Pro zásoby na zimu by si musel mít aspoň nějakou přehradu (a když ne to tak přečerpávačku určitě). Jako nejlepší akumulátor s trvanlivostí na celou zimu a v současné době běžným občanem realizovatelné se zatím jeví elektrická přípojka od ČEZu (a ještě je to myslím s dotacema).

plnou vody

Jakože není jiných látek s větší měrnou tepelnou kapacitou než 4 185 J.kg^-1.K^-1.

[Grunt]

Jakože není jiných látek s větší měrnou tepelnou kapacitou než 4 185 J.kg-1.K-1.

Dobře, tak tady jsem to možná trochu nedomyslel.

[Heron]

Stane se. Moc jich není a netoxických ještě méně (žádná). Voda je pro tohle ideální.

[Grunt]

Jasně, ale myslel jsem že když se začne zahušťovat třeba do podoby gelu vhodnou látkou, tak tepelná kapacit poroste a ono takhle. No vlastně pokud to budu zahušťovat tak dost možná jo (objem bude stejný, ale poroste hustota, tzn. hmota).

[Aleš Kapica]

Suma sumárum, pro uložení zásoby na zimu budeš potřebovat, pokud dobře počítám (bez ztrát!), velkou místnost plnou vody. Jak to udržíš bez extrémního zahnívání (přecijen bude tam taky kolem 40 °C, to je žůžo pro bakterie), to je další věc. Můžeš to zkusit třeba ozařovat kobaltovým zářičem .

No tak to bych zase jako problém neviděl. Běžně se prodávají jímky, které by se dalo pro tento účel využít. Že by ta voda zahnívala? No a? Chtěl by si ji snad pít? Vodu z akumulátoru taky nepiješ.

Navíc i když se snaží někteří jedinci budit dojem že jde o úplnou blbost, tak bych jenom poukázal na to, že podobným způsobem (ovšem v obráceném gardu) se před stopadesáti lety zcela běžně provozovaly lednice.

Ale účelem takového akumulátoru není aby stoprocentně pokryl celou spotřebu baráku, nýbrž aby eliminoval výkyvy. Sázet na jeden zdroj energie je poněkud krátkozraké a přesvědčili se o tom i lidé co si pořídili topení založené na přímotopech.

Slunce nesvítí pořád, ani vítr vždycky nefouká, ale nahodit stirling zahřívaný spalováním naakumulovaného bioplynu, nebo dřevní hmoty v takových případech by snad neměl být problém. Rozhodně by měl jeho výkon stačit na to, aby čerpadlo začalo honit v okruhu vodu z toho vodního akumulátoru.

[Grunt]

Běžně se prodávají jímky, které by se dalo pro tento účel využít

Což o tu jímku, to by snad ani tak problém nebyl (vykopat a zabudovat), ale s odstíněním od okolí už to bude IMHO kapičku horší.

[Aleš Kapica]

Pokud bych to prakticky řešil, tak bych ji zabudoval mezi balíky slámy. Tedy, pokud by se mi je dnes, v době obřích válcových balíků ještě podařilo sehnat 8-/

Když tak nad tím uvažuji, možná by ani nebylo nutné zakopávání. "Zastohování" by mohlo stačit.

[PepaSFI]

takovou nádobu zaizoluješ velice snadno a levně, skoro zadarmo. Stačí obalit to třeba známou bublinkovou fólií, ta se leckde vyhazuje jako odpad. Nebo kdybys to chtěl hodně kvalitní tak si kup pikslu zednické pěny na zazdívání oken. Nastříkáš to na nádobu jak cukrář na dort a je to. Pak je potřeba až to ztuhne, něčím to obalit nebo dobře natřít. Ta pěna se na slunci vlivem UV záření časem začne rozkládat. Izoluje to velice dobře, podobnou pěnou se dnes izolují bojlery.

[Jendа]

A ještě k tomu ohřevu vody, protože zdá se že v tom spousta lidí (resp. rodin co by ohřev vody zadarmo) tápe:

Potřebuju měnič 12V/230V výkon 2KW pro napájení boileru. Místo zdroje(baterie)použít napětí ze sítě přes transformátor. Z ůsporných důvodů chci takhle na chatě napájet malý boiler na vodu, ale ten má odběr skoro 2 kw. Elektrika na chatě je a trandík by vzal mnohem méně peněz než napájet boiler klasicky ze sítě. [zdroj]

(ale máš pravdu, většina lidí třeba nemá ani tušení o skupenském teplu při fázových přechodech)

[Heron]

a taky nekonečno gramofonů na kliku, šlapacích šicích strojů a logaritmických pravítek

+1. K tomu zbytku taky.

[Grunt]

Ale dejte mi už laskavě pokoj.

[Radovan]

"o velikosti dnešní běžné elektrocentrály"

Myslíš něco jako tenhle Philips? To lampové rádio určené pro Indii jsem viděl na vlastní oči :)
Se dnešními materiály a výrobními technologiemi by to muselo mít výkon minimálně dvounásobný, to už by na energeticky úspornou domácnost mělo stačit.

[Radovan]

Ještě jsem si vzpomněl že v šedesátých letech se stirling zkoušel jako pohon nákladních aut, relativně úspěšně. Dá se postavit dostatečně malý i výkonný, ale v té době to byla příliš složitá věc pro sériovou výrobu.

[Grunt]

Všiml jsem si toho na Wikině, ale ještě jsem se k tomu nedostal co to přesně je. Ale jinak jo, protože jsem si tam toho všiml, proto o tom mluvím.

[Heron]

Heronových teplárenských závodů

Tohle mě fakt pobavilo, díky .

že od dob kdy jedna žárovka, která děla všechno možné víc než, že svítila a přitom brala 60W

Jak jsi přišel na to, že zrovna žárovka má především svítít? Žárovka (žár - sálající teplo) má učinnost o kterých se může ostatním výrobkům jen zdát.

To je cca 220 HawkBoardů, tak 50-100 BeagleBoardů, min 138 PandaBoardů

Ok no. A teď se budeme všichni minutu tvářit a předstírat, že tento (Over 1,200 Dhrystone MIPS -- Wetstone, alias FLOPS tam raději neuvádějí) výpočetní výkon na všechno stačí a že vůbec pro reálně nasazení nepotřebujeme násobně vyšší.

[Grunt]

Jak jsi přišel na to, že zrovna žárovka má především svítít? Žárovka (žár - sálající teplo) má učinnost o kterých se může ostatním výrobkům jen zdát.

Tak jasně. O tom nic. Akorát to vyzařuje tak spojitě a v takových spektrech, které jsou ne vždy žádané. Např. v létě je taková argumentace ohřevu nic moc nehledě na to, že i tak existují efektivnější způsoby než ohřevu než zrovna 60W žárovka. Já jen, že třeba můj děda při čísle 100W ohrne nos, protože je to sotva jedna obyčejná 60W žárovka, ale že je to 33 3W LED svítidel úplně pomíjí.

A teď se budeme všichni minutu tvářit a předstírat, že tento

Jasně. Ono je to vždycky něco za něco, že? Chtít aby nějaké moderní Intelí osmijádro jelo na vesmírnou energii je ale stejně přehnané jako něco takového ignorovat. Samozřejmě by se mi na ničem takovém nechtělo třeba kompilovat i kdybych jich měl tři, to radši zapnu svého starého Celera (u kterého jsem ale včera musel posílit na 450W zdroj aby byl schopen tahat jako tažné zvíře), ale zase na druhou stranu co na jedné straně ušetřím (dlouhodobě – třeba při sledování filmů) si můžu nárazově dovolit dát do té Intelí teplárenské a zprůměrované v čase to vyjde furt líp.

[Heron]

v létě je taková argumentace ohřevu nic moc

To je sice pravda, ale v létě se přece jen svítí méně.

Já jen, že třeba můj děda při čísle 100W ohrne nos, protože je to sotva jedna obyčejná 60W žárovka, ale že je to 33 3W LED svítidel úplně pomíjí.

Já bych těch 33 3W LED svítídel prodal a nakoupil bych si za to normální světlo (tj. halogenky). 100W (tím myslím jako číslo, hodnotu příkonu), mě také nijak moc neohromuje. Dědovi se nedivím. Naopak se trochu divím všem, kteří dělají hrůzné nesmysly jen proto, aby ten příkon ze 100W dostali na 60W. Ta ušetřená elektřina často ty pořizovací náklady vůbec vyrovná. A o to jde, šetřit se musí (mělo by se) začít tam, kde se spotřebovávají kilowatty.

ale zase na druhou stranu co na jedné straně ušetřím

Jasně, opět asi nemám co vytknout. Pokud bychom pominuli, že si s tím asi rád hraješ a měl bys ty ARMy tak jako tak, vyplatí se to? Myslím, vyplatí se pořizovací náklady výkonného počítače na občasné náročnější akce + nevýkonného počítače na trvalý provoz? Opravdu se na elektřině ušetří tolik, že to zaplatí ty pořizovací náklady? Ještě je samozřejmě nutné počítat s tím, že u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70W.

Btw celera, pokud by sis na ty kompilace pořídil to Intelí osmijádro, tak by dost možná mělo nižší spotřebu než ten neurčený Celeron a ještě by s tou kompilací byl dříve hotov, tedy spotřebovaná energie/úloha by byla nižší.

[Grunt]

To je sice pravda, ale v létě se přece jen svítí méně.

Jo? No tak jestli chodíš spávat se slépkama, tak jo.

Já bych těch 33 3W LED svítídel prodal a nakoupil bych si za to normální světlo (tj. halogenky). 100W (tím myslím jako číslo, hodnotu příkonu), mě také nijak moc neohromuje.

Zde znovu platí ZZE. Svítidlo s příkonem 3W nemůže dát světelný výkon 100W, stejně jako něco co dává 100W světelného výkonu nemůže spotřebovat 3W. Zas na druhou stranu jednou xeonovou nebo přetlakovou výbojkou jeden barák neosvítíš. S 33 3W úsporkama (ať už LED nebo obyč rtuťová zářivka) je toto riziko už docela reálné (i když by to asi bylo takové světlo nesvětlo).

Ta ušetřená elektřina často ty pořizovací náklady vůbec vyrovná.

Tak jasně. Trh je zas věc jiná. Vždycky musíš počítat s tím, že když se někdo bude snažit ušetřit, tak se na tom jiný bude snažit vydělat. Že cena jedné žárovky je taková, že by se z jednotlivých LED diod dala postavit celá světelná stěna už je prostě zákon trhu. Vždyť ona ani ta s žhavícím se wolframovým vláknem ze začátku nebyla žádná sláva a za okování jednoho koně se sehnat nedala (zas stačilo kopnout do zemi a vytryskl petrolej).

A o to jde, šetřit se musí (mělo by se) začít tam, kde se spotřebovávají kilowatty.

Aspoň na tom se shodnem (resp. to považuju já za nejdůležitější). Zas nacpat barák 60 a 100W žárovkama za 10Kč a pak poslouchat jak jsou energie drahé – no jako bych poslouchal vlastní prarodiče.

Pokud bychom pominuli, že si s tím asi rád hraješ a měl bys ty ARMy tak jako tak, vyplatí se to? Myslím, vyplatí se pořizovací náklady výkonného počítače na občasné náročnější akce + nevýkonného počítače na trvalý provoz?

Jak to mám vědět? To je individuální. Pokud jsem na chatě kde musím točit klikou abych byl vůbec něco schopný provozovat, tak jednoznačně.

ty pořizovací náklady

Myslíš jako $89, $149 a $179 za celé development boardy a jiné low-kosťáky? No to moc trefa do černého teda nebyla.

pokud by sis na ty kompilace pořídil to Intelí osmijádro

Tak bych neměl u p4_clockmod stupnici 2,67Ghz, 2,33Ghz, 2,00Ghz, 1,67Ghz, 1,33Ghz, 999Mhz, 666Mhz, 333Mhz což zas k činnosti potřebuju já.

tak by dost možná mělo nižší spotřebu než ten neurčený Celeron a ještě by s tou kompilací byl dříve hotov, tedy spotřebovaná energie/úloha by byla nižší.

A nebo bych dost možná byl zodpovědný za podíl na globální oteplování při kompilaci a provozu Gentoo. Ale přesně toto v plánu s ohřívákem zabudovaným v kumbále mám v plánu já.

[Heron]

Jo? No tak jestli chodíš spávat se slépkama, tak jo.

Nech si to. V létě je dost denního světla po celý den a díky dobré disposici bytu nemusím přiliš svítit ani v zimě.

Svítidlo s příkonem 3W nemůže dát světelný výkon 100W, stejně jako něco co dává 100W světelného výkonu nemůže spotřebovat 3W.

Tvrdil jsem snad něco takového?

S 33 3W úsporkama (ať už LED nebo obyč rtuťová zářivka) je toto riziko už docela reálné (i když by to asi bylo takové světlo nesvětlo).

Nekteří do tohoto rizika jdou a podle toho to pak vypadá. 3W světlo jako bludička, projistotu je to bodové a co víc, má to divné spektrum. No nekup to.

No to moc trefa do černého teda nebyla.

No ani být nemohla, já se jen ptal, v této oblasti se nepohybuji.

[Grunt]

Nech si to. V létě je dost denního světla po celý den a díky dobré disposici bytu nemusím přiliš svítit ani v zimě.

Hele, nemá cenu se tady hádat a předhazovat věci obecné. Pokud tě to zajímá, tak si jednu takovou kup, změř a vyčísli.

[Heron]

Hádat se smysl nemá. Ale diskutovat můžeme.

Nic takového (jako 3W LED svítidlo) kupovat nebudu. Spálil jsem se s úsporkama, led svítidla jsem měl tu čest už u několika lidí vidět. Fuck off, vzbuďte mě, až to bude svítít spektrem podle planckova zákona pro 5400K těleso.

[Grunt]

To je zas strašně individuální. Mé nejoblíbenější světlo je stará vypálená (takže už pěkně do žluta) zářivka nebo takové ty miniaturní noční světla do zásuvky. Ostré světlo nemám rád. Na čtení mi ta LED mrcha v pohodě stačí.

[Grunt]

u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70W

A to je také hodně individuální.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ještě je samozřejmě nutné počítat s tím, že u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70W.

Monitor a 70 W? Bezne maji LCD monitory 20-30 W, ja mam treba 24palc. monitor s prikonem cca 12 W.

[Grunt]

To je zas hodně individuální. Můj Samsung (23″) dává kolem těch 30W když jede na DVB-T, 40-50W když jede na VGA. Ten zmetek u TouchBooku žere v řádech jednotek W a klasický obytný LCD docela přes 100W. Zas u nějakého OLEDu nebo třeba plazmy ty čísla budou jiné. Předpokládám, že Heron prostě vychází z toho co má doma.

[Heron]

Já mám 24" LCD (HP LP2465) a na štítku má 75-110W. Reálnou spotřebu jsem ještě neměřil.

Tohle bude hodně individuální, nějaké TNko s LED podsvícením bude mít méně, než například tohle S-PVA s šesti trubicemi.

[Grunt]

Ono to musíš brát i tak, že LCD jsou pořádně neefektivní. Když zavřeš jeden krystal, tak procházející fotony se místo využití rozflákají o polarizační mřížku, vůbec nijak nevyužívají světlo z okolí a je potřeba velké množství energie na udržování celé mřížky v určitém stavu (ale to už hádám). A čím větší plocha o to lepší spotřeba. Třeba se do budoucna přijde s něčím lepším.

[Heron]

JJ. A zrovna PVA maska je dost neprůhledná i v průhledném natočení krystalů a je potřeba to zezadu pořádně nasvítit.

Tak lepší by bylo udělat přímo každý subpixel pomocí LED, kdy by si každý bod vzal právě tolik proudu, kolik by vyzářil. Možná takhle funguje je OLED, nevím. Když jsem se naposledy někoho ptal, proč se displaye nedělají právě takto, tak mi bylo řečeno, že je hodně velký problém udělat dva miliony ledek o zcela stejné charakteristice. Jinými slovy, ten obraz by prý nebyl nic moc.

[xvasek]

OLED přesně tak funguje, už se dá sehnat 15" OLED TV od LG (za cca 23 000Kč), na letošek se plánuje něco okolo 30" za hodně velké peníze, ale okolo roku 2013 plánuje mít LG OLED linky, které budou cenově konkurovat běžným LCD televizím. Nakonec by dle všeho mělo OLED zvítězit, protože výroba má být levnější, než LCD, ale udávaný rok okolo 2015 mi přijde až příliš optimistický. Každopádně s nákupem počkám a uvidíme.

[Grunt]

Možná takhle funguje je OLED, nevím. Když jsem se naposledy někoho ptal, proč se displaye nedělají právě takto, tak mi bylo řečeno, že je hodně velký problém udělat dva miliony ledek o zcela stejné charakteristice

Stejný problém byl řešený i u zvukových 16-bitových resistor-ladder DAC (je problém vytvořit 16 těch po sobě jdoucích odporů s tak přesným odporem), no nakonec se to vyřešilo 1-bitovými Delta-sigma oversampling DAC, takže věřím že by to šlo podobným přístupem.

Možná takhle funguje je OLED, nevím.

No přesně takhle. V podstatě matice narvaná miniaturními organickými světelnými diodami o několika barvách. A pokud někdo nevymyslí pro emitaci světla něco efektivnějšího než tu diodu, tak si myslím že dosáhneme v zobrazovací technice té největší efektivity jaké pomocí fyzikálních zákonů možné dosáhnout je (max. tak nějaké šoupání s maticí, ale nic seriózního). Oproti CRT docela pokrok.

[Jendа]

Tak lepší by bylo udělat přímo každý subpixel pomocí LED, kdy by si každý bod vzal právě tolik proudu, kolik by vyzářil. Možná takhle funguje je OLED, nevím.

Fungují, ale pozor, mají tendenci se vypalovat, pokud zobrazují pořád stejný obraz - když je ledka pořád ohulená na maximální výkon, co dá, klesá svítivost, a když pak zobrazíš velkou světlou plochu, vidíš tam duchy z předchozího obrazu. Viděl jsem takhle asi rok starý telefon (snad nějaké HTC s Androidem), který měl takhle vypálený panel.

[Konqui]

Ano

[Kvakor]

Pamatuju na článek v nějakém časopisu z počátku devadesátých let o jakémsi německém nadšenci, který si postavil parní moped, jezdíci celkem slušnou rychlostí (pokud si pamatuju dobře, bylo to 40 km/h), nejspíš proto, že přenos hnacího momentu na zadní hnané kolo byl řešen řetězem s převodem do rychla.

A byl docela dobře řešený, trochu se podobal lokomotinímu parnímu stroji, tedy až na svislou orientaci kotle (který byl za zády jezdce), dokonce podle tvaru a světlé barvy kouře to vypadalo, že používá injektování páry pro zvýšení tahu v kotli (což je vzhledem k nepatrné velikosti komínu výhoda).

Pokoušel jsem se najít obrázek na webu, ale nejbližší, co by se trochu podobalo, je toto, i když se jedná o kolo a kotel je umístěný bokem.

[Aleš Kapica]

Jakápak fikce? Doporučuji všem navštívit Den paromilů v Hradci Králové. Letos se bude konat 27. srpna!

Byli jsme na něm předloni a bylo to fakt super.