.

5.2.2008 15:44 | linux, počítače a tak vůbec | poslední úprava: 2.11.2020 23:56

.        

Komentáře

[Fluttershy, yay!]

Nechutně vybledlé a navíc vzhůru nohama. Ale obsahově super.

[xxx]

Ja vim, ale podruhe uz to skenovat nebudu. BTW: pokud vis jaky je parametr pro convert aby se to otocilo, tak to otocim.

[qiRzT]

-rotate 180

[xxx]

Ten znam, ale ten neni v pripade pdf bezztratovy. Takze z toho vyleze neco, kde nelze ani precist nadpis.

[Kyosuke]

pdftk vstup.pdf cat 1-endS output vystup.pdf - ?

[qiRzT]

Tak to se omlouvám, zjevně se v convertu vyznáš líp..

[xxx]

Nevyznam, ale puvodne jsem to zkousel do neceho konvertovat a narazil na tenhle problem.

[abr]

+1

[Aleš Kapica]

Fujtajxl! Copak nevíte že na podobné věci se mnohem více hodí DjVu? Prohlížeč je součástí většiny distribucí.

[Aleš Kapica]

Jen tak pro srovnání: Tohle má 3,4 MB a je v tom 47 stránek 4200x3000. Ten váš časák by měl v djvu ani ne půl mega a v nesrovnatelně vyšší kvalitě.

[andree]

to je trochu neporovnatelne, nevyzera to ani zdaleka na skenovanu vec... bitmapa bez "skenovacich artefaktov" (pokrceny papier, nesuvisla cierna v pismenach) sa komprimuje ovela lahsie, ako ciernobiely jpeg... pdf okrem toho tiez vie zip (resp. lz77?) kompresiu, ktora si myslim nebude az tak horsia od tej v djvu... cim ale samozrejme nechcem od djvu odtrhavat "pozornost"

[Petr "Glubo" Sýkora]

No právě, že djvu obsahuje mj. specialní kompresi vyvýjenou na míru skenovaných dokumentů, takže nějaký obecný obrázkový algoritmus, natož obecný zip, se v porovnání propadne.

[Petr Tomášek]

Holt to někdo umí dobře naskenovat (a ví jak to počítačem zpracovat). Samozřejmě, že čím lepší sken, tím úspornější komprese...

[Kyosuke]

Třeba mu to leze rovnou ze skeneru. S djvu je trošku víc práce, ale pravda je, že to stojí za to. Knížky z archive.org beru už jen jako djvu.

[Aleš Kapica]

Něco smolím ve volných chvílích o DjVulibre na wikibooks. Kdo hledá najde - mimo jiné i jak jednoduše a elegantně konvertovat PDF do DjVu a to případně zoptimalizovat (tj. použít masku a odfiltrovat tak text od zažloutlého papíru, atp.). Jediné co citelně chybí je nějaký vizuální editor pro úpravu skryté textové vrstvy, poznámek a hyperlinků. Uvažoval jsem že by řešením mohlo být využití svg a inkscape, za pomocí jednoduché konverzní utilitky ovšem času je tak málo..

[petr_p]

konvertovat PDF do DjVu

A opravdu to má smysl, když v PDF je bitmapa ztrátově komprimována pomocí DCT, kdežto v DjVu ztrátově pomocí wavelet komprese?

Jediné co citelně chybí je nějaký vizuální editor pro úpravu skryté textové vrstvy, poznámek a hyperlinků.

To my také chybí. Mám dokumenty, které se současným stavem OCR není možné převést na text, takže editor, kde by člověk vyznačil bounding boxy a připsal k nim text, mi chybí.

[Radovan Garabík]

A opravdu to má smysl, když v PDF je bitmapa ztrátově komprimována pomocí DCT, kdežto v DjVu ztrátově pomocí wavelet komprese?

Určite, DJVU nemá len wavelet kompresiu (c44), ale napríklad aj cpaldjvu pre obrázky s "málo" farbami (nikdy mi to uspokojivo nefungovalo, kompresia trvala strašne dlho), ale hlavne sa dá použiť cjb2 kompresia, ktorá pri čiernobielych (2-bit) obrázkoch dáva fantastické kompresné pomery.

[xxx]

1. Leze mi to tak ze skeneru
2. Posila se mi to na mail
3. Metoda naskenuj, zkontroluj ve vedlejsi mistnosti
4. if vporadku then 5 else 3 fi si mi vubec nezamlouva
5. dostat to do nejakeho grafickeho formatu zpusobi
a) mala velikost necitelne male pismo
b) velka velikost (vpodstate stejna jak u toho pdf

[Petr "Glubo" Sýkora]

Asi bych volil 5b) a následnou úpravu, podobně to volím, když něco skenuju doma u počítače, kde je skener těsně vedle. Ono většina skenerů, co jsem zatím potkal, má hroznou kvalitu při nižší kvalitě skenu a nedá se to srovnávat s postupem naskenuj ve velkém rozlišení a zmenši convertem na stejnou velikost.

[Aleš Kapica]

Podobnou skenovací zrůdu máme i tady. V takovém případě je lepší to naskenovat do jpeg, a ten pak lze velice jednoduše zkonvertovat do djvu. Abych jen tak planě neplácal.. Tady je série příkazů...

user@stroj:~$ jpegtopnm zapis0004.jpg | \
              tee temp0004.pnm | ppmtopgm | \
              pgmtopbm -threshold -value 0.6 - > temp0004.pbm
user@stroj:~$ cjb2 temp0004.pbm temp0004.djvu
user@stroj:~$ djvumake zapis0004.djvu Sjbz=temp0004.djvu PPM=temp0004.pnm

Ve které byly vytvořeny tyto soubory: Výchozí zapis0004.jpg má 1,5MB byl vytvořen utilitou pnmtojpeg z výchozího naskenovaného pnm souboru který měl 48MB. Podotýkám že jde o cyklostylovaný archivní dokument formátu A4 velice mizerné kvality na silně zažloutlém papíře
Dočasný soubor pro vytvoření masky temp0004.pbm má 1MB
Dočasný soubor temp0004.pnm má 24MB
Maska temp0004.djvu má 248KB
Finální DjVu dokument zapis0004.djvu má 258KB
Finální dokument pro změnu v PDF zapis0004.pdf má skoro stejně jako původní jpeg 1,5MB
Jak si lze povšimnout oproti výchozímu jpegu je redukce dosti značná. Kvalitu si můžete ověřit sami - soubory si můžete stáhnout..

[andree]

fix posledneho linku... zapis0004.djvu

[Aleš Kapica]

Díky..

[ondracch]

Když vidím ty ceny HW v tehdejší době, tak taková úprava HW musel být opravdový adrenalin.

[Zdenek Slama]

Ani ne, vcera jsem udelal neco podobneho s ATI 3870. (pencilmod) Tuzkou jsem snizil jeden z odporu, takze GPU ted ma z puvodnich 1.33V 1.42V a pretaktovat jde ze 775Mhz na 904Mhz. Rozdil je vyditelny a pencilmod se da vratit bez poskozeni zpet. Jedine co je treba pohlidat je mereni odporu a pak zkontrolovat to napeti. Max je nejakych 1.7V

[ondracch]

A jaká je šance, že se odpor bude sám od sebe měnit? Myslím, že velká...

[Zdenek Slama]

To jsem nikde nevycetl. Pokud mam na karte nejakych 80 stupnu, tak drzi. Nasel jsem jenom doporuceni prelepit ten odpor lepici paskou. Otazkou zustava, jestli ta paska nezmeni hodnoty odporu. Rozhodne spolehlivejsim zpusobem je pridat odporovy trimr a nastavit presne a stabilni hodnoty s nim.

V kazdem pripade predpokladam maximalni proud nekolik miliamper, protoze v podstate nastavuje ridici cip a ne primo GPU.

Mym zamerem bylo zjistit do jake miry je mozne kartu takto pretaktovat se vzduchovym chlazenim bez nenapravitelneho zasahu. Horni hranice napajeciho napeti GPU je az 1.7V, ale s vodnim chlazenim a i tak se z nej kouri ! Momentalne mam 1.42V a ventilator natvrdo na 60% vykonu max 80 stupnu. GPU beha stabilne na 904MHz misto puvodnich 775MHz coz je nejakych 16% navic. Mozna bych sel na 1.45V a takty by mely jit az na 960MHz ale to musim nasadit vodu.

Co se tyka pameti, tak tam je to jednoznacne. Zasah do elektroniky je nevyhnutelny, nebo jsem zatim nenasel ten spravny navod , ale DDR4 behaji na 1250MHz x 2 bez zvyseni napeti.

Teplota je kriticky udaj. Pokud necham ventilator na default nastaveni, tak se spickove prehoupne pres 92 stpnu a neni mozne dal taktovat. Pokud udrzim teplotu po 80, tak hranice taktovani s timto nastavenim je nekde na 930MHz.

[Käyttäjä 11133]

No.. A nezapomenout na nějakou tepelnou kompenzaci

[Zdenek Slama]

Huh, flashnul jsem znovu BIOS, ktrey opravuje "chybu" v ovladani ventilatorku . Sice mam z pocitace vysavac, ale uz je mi jasne, ze voda je asi jedine dostupne reseni. Momentalne delam 932MHz s napetim na 1.42V a krome hluku to beha. Testuju na Crysis. Pokud prezije 20 minut, tak uz vydrzi. Spickovou teplotu , a tim myslim opravdu tu spickovou mam 75 a prumernou 63 stupnu.

[Elvis]

muzu pro priste poprosit, kdyz uz pdf, tak dat do jednoho vicestrankoveho souboru. Tohle je hruza. Dik