Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Kdyby někdo přede mnou před nedávnem vylovil větu napsanou v nadpisu tohoto blogu, myslel bych si o něm, že se zblánil.Já bych si myslel o sobě, že jsem se zbláznil, pokud by přede mnou někdo vylovil jakoukoli větu
wine cesta/k/aplikaci
, vypíše to chyby proč se aplikace nespustila, to hodit do google a řešení je na světě. Většinou chybí jen nějaká knihovna, která se dá stáhnout z internetu.
Většinou chybí jen nějaká knihovna, která se dá stáhnout z internetu.Tohle mě naprosto fascinuje. Na systému proprietárním až hrůza se s knihovnami různých toolkitů, IDE aj. nakládá jako s freewarem, ba co víc, jejich autora nebo licence se člověk nedopátrá. Kdyby se tak dělo na pokoutných anonymních FTP serverech, tak bych to chápal. Ale že takovou službu nabízí zcela bezostyšně velké webové servery a nikdo proti tomu neřekne ani popel, to mi přijde nepochopitelné.
...a být hodně opatrný při aktualizaciTo je mi úplně jasné. Přesto díky za důležitou připomínku
..taky bych si zkusil, jestli data uložená v té Tvé aplikaci spuštěné pod wine šla přečíst i když tu aplikaci spustíš klasicky pod windows, aby pak nebylo nějaké super překvápkoTo funguje. Je to aplikace, jejíž serverová část běží na serveru. Klientská část (ovšem nenahraditelná) na stanicích. Data se ukládají na serveru. Takže toto je v pořádku.
Na to už jsem se ptal (jestli existuje nějaká alternativa). Situace v této oblasti je tristní. Pokud např. plastová okna, vyrábíte je z nějakých profilů Pro kreslení a výpočet oken existuje software, který je spojený s firmou vyrábějící profily. Konkunrence prakticky neexistuje (nebo minimálně). Většina - nebo spíš všechny podobné firmy používají Windows. Není absolutně žádný důvod to portovat pro Linux. Navíc podobný sš dá poměrně velkou práci. Je to aplikace klient server se spoustou dat a souvstažností. Proto pokud by nebyl opravdu naprosto zásadní důvod tak to nikdo předělávat nebude (i kdyby lidi v té firmě byli ze zlata).
A stejná situace je např. s hliníkovými profily, statikou, skly atd. A většinou jsou tyto firmy rády, že jejich sw nějak v těch Windows funguje. Dokonce některé Vám ani nesvěří instalační média a přijedou to raději nainstalovat. A pak je to napůl česky, napůl francouzsky... a nic s tím neuděláte. Takže i možnost funkční emulace nebo JAKÉKOLIV JINÉ FUNKČNÍ ŘEŠENÍ JE v takovém případě VELKÝ ZÁZRAK. Protože nikdo s tím jinak dělat nic nebude A JE SNAŽŠÍ SI KOUPIT ZA PÁR TISÍC WINDOWS (a nemít všechny tyto problémy). Ale my se bavíme o Linuxu, že...
Takže - buď jte tak velká firma, že si zaplatíte komplexní řešení na míru třeba v *nixu, nebo si "NĚJAK DOKÁŽETE PORADIT", nebo na výhody Linuxu můžete zapomenout a jste odkázání administrovat Windowsovské stanice se všemi "radostmi", které k tomu patří (
wine maji pro spoustu knihoven / volani interni implementaci ktera se muze ruzne lisit. hint: ve winecfg je na to konfiguracni dialog.
Ostatne napada me hned nekolik duvodu proc provozovat "strategicke" aplikace pod wine. Treba provozovat na widlich paralelne tri verze MSIE nejde ackoliv je to pro profi webare stale jeste strategicka (bohuzel) aplikace. Wine muze poresit spoustu problemu se starymi aplikacemi psanymi pro win9x ktere maji na XP potize (a na vistach bude hur). Domacim uzivatelum je to putna ale pro podniky ktere se sotva zbavily poslednich dosovskych prezitku je to jina. Moznost provozovat ruzne aplikace s ruznym nastavenim "windows", podstrkavat jim nastaveni ktera nejde ve windows udelat apod. muze byt obcas uzitecna.
(a na vistach bude hur).
Už JE hůř. Známý si koupil nový notebook (mimochodem Lenovo) a pak zjistil, že mu na tom jeho aplikace (včetně "strategického AutoCadu) nefungují.. a nemůže s tím nic dělat. Takže ntb vrací a chce si ho objednat s XP.
PS: Mimochodem - bylo by úžasné mu říct. Tak se na ty Windows vykašli a přejdi na Linux a máš po starosteh. Jenže AutoCad v Linuxu také nespustí. A co má dělat, když je to pro něj nenahraditelná aplikace a alternativa pro něj neexistuje (prosím, nepište o Qcadu, BricsCadu, VariCadu a jiných Cadech... už jsem to všechno vyzkoušel několikrát a v tomto případě to opravdu nejde použít... (což je obrovská škoda )
Tiskni Sdílej: