Cost-benefit analýza Libreoffice vs MS Ofice ve firmě?

18.4.2017 15:34 | Přečteno: 2383× | Linux a IT

Dělám ajťáka v menší české firmě, cca 25 lidí. Snažím se omezovat zbytečné přeplácení za licence komerčního softwaru, které reálně moc nepotřebujeme, ale samozřejmě nakupovat je, kdy není žádná rozumná náhrada. U účetního systému běžícího na Windows serveru moc náhradu nemáme, takže platíme jako mourovatí za každého uživatele s RDP přístupem na Windows server, plus za každého uživatele účetního systému uvnitř toho serveru. Grafik potřebuje Adobe Illustrator, OK, budiž, jedna licence. Dva lidi potřebují komplexní funkce v Excelu zejména makra a pohodlnou práci s pivot tables, OK, proč ne, dělat makra v Libreoffice Calcu je proti Excelu napřeshubu.

Pak tu je ale je zbytek firmy, který makra v Excelu neumí a nepoužívá, a vlastně žádné funkce unikátní pro MS Office nepotřebuje. Proto jede firma na LibreOffice a naprostá většina dokumentů i tabulek je právě v ODT/ODS formátech a s kompatibilitou mezi uživateli není problém. Pár lidí ale má své počítače se svými MS Office, a s nimi je největší problém, protože mají tendenci OpenDocumenty od ostatních lidí otvírat a přeukládat v MS Office, čímž jejich Word a Excel v těch ODS/ODT souborech napáchá tolik škod, že míň škod by snad bylo, kdyby celá firma sice měla Libreoffice, ale ukládala do OOXML (DOCX/XLSX) byť to není nativní formát LO.

Problém navíc je, že těch pár tabulek XLSX s těmi makry a pivoty by rádi občas editovali i další lidi, takže by to chtělo dokoupit pát dalších licencí Excelu nebo MS office jako celku, a z diskuse vyplynulo, že to je blbé mít takto heterogenní systém většiny dokumentů v OpenDocumentu a pár klíčových tabulek v XLSX, kdy daná XLSX nejdou dobře otevřít (a hlavně se nesmí uložit) v LO, a OpenDocumenty přicházejí o ještě víc funkcí pokud se otevřou a nedejbože uloží v MS Office. V tuto chvíli už tahám za kratší konec provazu, protože ve firmě je silnější touha mít vše jednotné, tj. plošně všude hodit MS Office.

Snažím se zatím docela marně najít nějaké RECENTNÍ studie (2011+), kde by se dělala CBA (cost-benefit analýza) resp. se počítalo TCO (total cost of ownership) u open source kancelářského balíku a Microsoft Office u nějakých srovnatelných organizací. Možná fakt MSO vyjdou v TCO líp, protože proškolit lidi může být dražší než předplácet Office365 nebo koupit krabice/multilicenci MSO, v tom případě holt má ekonomika přednost. Ale bez nějakých čísel v tom vůbec nemám jasno a nezbývá mi, než vycházet ze své linuxo-centrické ideologie a víry bez jakýchkoli důkazů, že přece jen ten vendor lock-in a plošné nakupování licencí nakonec až tak výhodný nemusí být, akorát že po čase už nebude vůbec ekonomicky výhodné směr změnit - zatímco teď ještě to možné je, protože makra a funkce nekompatibilní s LIbreoffice obsahují v celé firmě pouhé dvě master tabulky. Jde mi o to, ale mít nějaká čísla, bez nich setrvání u otevřeného kancelářského balíku a pokračování současného hybridního systému, kdy se MSO používají jen na specifické dokumenty, a na vše ostatní pak LO, patrně nebude mít dlouhého trvání.

(P.S. Osobně jsem jedním z těch mála uživatelů toho Excelu a autorem jedné z těch dvou master tabulek co nefungují v Libreoffice :) Excel mám ve Windows ve VirtualBoxu uvnitř Linux Mintu. OpenOffice jsem ale používal už od verze 1.1 a ve Writeru i Calcu jsem docela power user a znám poměrně dobře jak funkce tak i limity OO/LO. Umím zaškolit lidi, jak ve Writeru či Calcu udělají skoro cokoli.)

       

Komentáře

[Nox]

Prvni, co me napadlo, jak slozite/realne by bylo ty 2 tabulky predelat tak, aby fungovaly i v LO?

[Agent]

dělat makra v Libreoffice Calcu je proti Excelu napřeshubu

[brozkeff]

Ta jedna, "moje", by předělatelná byla, ale neumím v LO udělat makra co dělají teď to co dělá excel. Zkoušel jsem si jedno přepsat do LO, strávil nad tím asi 3 hodiny a vzdal to. Teoreticky to určitě půjde, ale makra v LO mi přijdou těžší než to celé předělat do PostgreSQL a všechny funkce co teď dělají makra zbastlit v PHP.

Ta druhá netuším , tu spravuje kolega, a ten masivně a často generuje spousty grafů a pivotů pomocí toho náhledu co v LO Calcu vůbec nejsou. Pivoty sice LO umí, ale člově musí přesně vědět, co chce dát do řádků, sloupců atd. a celé to pak musí dělat znovu když to nevyjde. Excel to má velmi komfortní: metodou pokus omyl člověk zkouší co ho napadne, hned vidí náhled a potvrdí to až vidí v náhledu to co vidět chtěl. Pokud vím tak podpora pivotů v OpenOffice byla minimálně do roku 2010 tragická (max 8 polí kvůli pitomému omezení v UI) a fixnuté to bylo až v LO v roce 2010 (https://lists.freedesktop.org/archives/libreoffice/2010-December/004781.html), kdy a jestli to už je opravené i v OO netuším. NAvíc kolega není vůbec ochotný se přeučovat to co umí v Excelu na LO tj. ten si bude reporty dělat v Excelu dál a není nikdo kdo by mu mohl nařídit ať přejde na LO (aniž by odešel jinam :))

[Petr Tomášek]

NAvíc kolega není vůbec ochotný se přeučovat to co umí v Excelu na LO

Aha, takže tady je jádro pudla. Myslím, že byste měli do variant započítat ještě výměnu kolegy za takového, co není línej se učit nové věci.

[dumblob]

Myslím, že byste měli do variant započítat ještě výměnu kolegy za takového, co není línej se učit nové věci.

Ano, tento risk je hodně vysoký z pohledu businessu, takže by určitě měl být započítaný (vedení firem mívají ráda Risk Matrix - pak stačí každou kategorii ohodnotit číslem a vynásobit, abychom získali reálnou finanční hodnotu a vedení vidělo to obrovské číslo, které firmu může často kompletně položit).

[Nox]

Myslel jsem dat tu predelatelnou nekomu, kdo makra v LO umi, pokud takoveho cloveka lze nalezt, klidne i mimo firmu. Preci jen je to jednorazova prace ne?

[Matlák]

Možná by nebylo od věci ty tabulky nahradit něčím smysluplnějším - třeba nějakou pořádnou OSS databází s webovým ksichtem? Navíc by v tom bylo ACL na úrovni DB a možnost pracovat s tabulkami z více míst současně...

[k]

+1

chapu, co lidi vede k pouzivani kancelarskych baliku, ale nedokazu se s tim ztotoznit.

tohle je proste prace pro malou relacni databazi a napr. octave.

[brozkeff]

Databázi teď zkouším dělat v PostgreSQL a experimentuji i s napojením na ni přes LO Base, ale bez pořádné aplikační vrstvy - kterou musí někdo napsat - řešení přes LO Base formuláře a dotazy je jen na hodně specifické use cases.

 

Kolega co dělá různé účetní reporty není programátor, v Excelu umí poskládat vše přes různé kontingenční tabulky co potřebuje on i vedení firmy, na pár kliků udělá grafy atd. Pár dalších lidí do toho chce lézt taky a opět - graf a filtr v excelu udělají, SQL dotaz ne. Co vidím reálné je mít data třeba v tom PostgreSQL a propojit to s Excelem přes PowerPivot, tj tou aplikací bude právě ten Excel a ty reporty a grafy atd se budou dynamicky aktualizovat podle toho co přibyde v databázi...

Resp. v případě dat z Pohody by se jednalo o napojení Excelu a PowerPivotů rovnou na ten MSSQL server kde leží ta databáze Pohody. Akorát bychom museli porozumět datovému modelu co používá Stormware a poskládat si pohledy tak jak potřebujeme pro ty naše sestavy.

věci co se týkají objednávek přes eshop B2B i B2C si můžeme nechat udělat přímo od dodavatele eshopu,ale spousta reportů neleze jen z eshopu, ale i prodejních akcí aj. zdrojů.

[Matlák]

Kolega co dělá různé účetní reporty není programátor, v Excelu umí poskládat vše přes různé kontingenční tabulky co potřebuje on i vedení firmy, na pár kliků udělá grafy atd

Možná jsem extremista, ale myslím že účetní reporty (a vůbec reporty všeho druhu) jsou věc kterou by především vůbec neměl dělat člověk. Měla by se na ně vytvořit šablona, data jsou přeci pořád stejně tvarovaná - a prostě ty reporty generovat a automaticky posílat, případně je zpřístupnit přes ten web.

[k]

to neni o tom, ze je nekdo programator. analytici zcela bezne delaji s SQL a Matlabem (Octave) nebo R.

[dumblob]

Možná https://github.com/nicolaskruchten/pivottable?

[Ivan]

Neco podobneho jsem pred par lety delal. Clovek, ktery ta makra vytvoril, odesel, a firma uz nemela nikoho kdo by to udrzoval. A tak si nasli me, abych to prepsal do PL/SQL. Byla to "business-critial" aplikace a na penize nehledelo.

Na druhou stranu ale musim uznat, ze zadny dedikovany informacni system nenabidne takovou flexibilitu jako Excel. Nastroje, ktere se mu vyrovnaji jsou MNOHEM drazsi.

[Josef Kufner]

Otázkou je, zda je ta flexibilita žádoucí. Zda by nebylo lepší mít IS na míru s vyhovujícími reporty a mít je každý měsíc/týden stejné, automatické a bez chyb, možná jen s nějakým částečným exportem pro zkoumání anomálií.

[dumblob]

V drtivé většině případů je IS na míru nejlepší řešení když pomineme počáteční investici (která nesmí být nízká, jinak IS stojí za houby a je pouze přítěží). Otázka je, zdali jsou na tuto investici peníze. Dnes je již možné setkat se s IS jako službou (tedy bez počáteční investice, nýbrž se závazkem; výhoda je rozpuštění té investice do delšího časového úseku několika let, takže si to mohou dovolit i malilinkaté subjekty a všechny strany jsou tedy spokojené). Ale těchto služeb (hlavně těch kvalitní a "všezahrnujících") je stále málo a není to úplně dotažené (asi nejlepší je zatím https://www.bitrix24.com/).

K tomu si udělám malou reklamu a zmíním, že připravujeme tvrdou konkurenci těmto systémům a mnohým dalším (včetně např. sledování a částečného řízení strojů apod.). Již snad za rok bychom měli jít s kůží na "ten větší" trh (Česko ani obecně "východ" do této kategorie naneštěstí nepatří).

[pavlix]

Již snad za rok bychom měli jít s kůží na "ten větší" trh

Takže se přecejen věci začínají hýbat... :)

[brozkeff]

Když už je hodně přesně specifikované z jakých vstupů mají být jaké výstupy a je to stabilní a požadovaný report, tak dedikovaná aplikace je fajn, ale tady jde o firmu, kde není nic jisté a zatím skoro všechny požadavky zadané na funkčnost eshopu aj. systémů co se za dost peněz implementovaly, se nakonec musely neustále doplňovat a měnit a řada z nich se brzy přestala používat atd... tedy když firma nemá ještě jasno v tom co chce, tak z nejasných nebo nesmyslných požadavků lezou drahá a neužitečná řešení. Opravit si podomácku pár vzorců v excelu nebo makro v tomto prostě dělá lepší službu, byť samozřejmě systémovější je aby firma měla v procesech a požadavcích jasněji. Otázka jestli to u rostoucí, "bleeding edge" firmy s rychlým růstem kdy požadavky před rokem byly úplně jiné než požadavky dnes, jde dělat nějaké pevné systémy co už za pár měsíců možná budou svazovat.

[dumblob]

Otázka jestli to u rostoucí, "bleeding edge" firmy s rychlým růstem kdy požadavky před rokem byly úplně jiné než požadavky dnes, jde dělat nějaké pevné systémy co už za pár měsíců možná budou svazovat.

Za rok bych Vám řekl, že se rozhodně vyplatí postavit a měnit systém a odkázal Vás na počin, na který jsem si udělal malou reklamu v příspěvku výše (tento počin mj. přímo nabádá k neustálému vývoji požadavků - klidně měnících se každý den).

Ale aktuálně to je o mnoho svízelnější, takže souhlas, Excel to řeší.

[JiK]

me se docela libi ty tabulky v Google sheets, verim, ze 99% lidi nic jineho nepotrebuje. A kdybych ted nedelal statistiku, tak asi excel ani nezapnu, stejne to mam jen jako nastroj na nahledy a editovani dat, zbytek delam v R.

[brozkeff]

Tak třeba formuláře jsou bezva, ale efektivní práce s výslednými tabulkami? Nebo jakýmikoli většími tabulkami kde je v buňce hodně textu? Zpracování importních CSV pro eshop kde je v buňkách HTML kód? Uf. Když mám v buňce 2 stránky textu, jak buňku zmenším, aby se mi vůbec vešla na výšku stránky? Pro lidi co chtějí vést pokladní knihu OK, ale mám tolik use cases kde jsou Google tabulky naprosté peklo a Libreoffice calc naprostý luxus, že fakt díky, ne. O problémech když do G Drive naimportuju soubor v XLSX nebo ODS a Google ho po otevření přeuloží do nového formátu pro editaci, se stejným jménem jako ten původní soubor, a nemožnosti tohle synchronizovat s počítačem, nemluvě. Na Google (G Suite) jsme chtěli přejít ale spíš kvůli mailům a kalendářům, na sdílení souborů jsem se postavil docela proti Google Drivu, Google docs jsou skvělé na kolaborativní editaci nebo korektury textů apod., ale opět - nesmí se tam chtít nějaká interoperabilita s Excelem nebo LO Calc. Naučit lidi aby pochopili google koncept více souborů stejného jména v jedné složce, a vytváření klonů importovaného souboru každým otevřením, a drželi striktní disciplínu a zabraňovali vlastním tělem aby se tohle dělo... nemožné.

BTW synchronizační klient na G Drive pro Linux, na rozdíl od Dropboxu nebo ownCloudu neexistuje. Různá obskurní 3rd party řešení zkouším už pár let a je to úplně naprd. Zažil jsem i masivní ztrátu složek v G Drivu, resp. soubory šly vyhledat, ale nebyly v žádné složce a nešly nijak obnovit. Proti tomu Dropbox, nebo ownCloud na němž už několik let firma jede (před pár lety jsem to už málem chtěl zabalit kvůli kritickým bugům typu race conditions u Qt < 5.2 v kombinaci s SSL, což vedlo k poškozování náhodně některých souborů při importu), je to z mých zkušeností spolehlivější než ten Google.

Mnohem radši podpořím Office365 a data v OOXML na OneDrivu, tam je aspoň rozumně fungující kompatibilita mezi online verzí a desktopovými aplikacemi a funguje i synchronizace.

[dumblob]

+1

Jinak kdyby někdo jó chtěl tyhle hyper mega super duper moderní bastlicí pseudo technologie, tak může zkusit https://open.blockspring.com/getting-started.

[randy]

Insync

[User682]

zdravim,

pokud Vas zajima cena, tak jste zatim asi usetril 25x5000,-Kc=125.000,-Kc.

A firma nemuze stat kvuli usetrenym 100 tisicum.

Pokud budete pocitat cenu, tak si spocitejte kolik stoji hodina zamestnance, pokud opravuje rozbite dokumenty, kdyz si uzivatele neco chteli prevest do Excelu.

Nechci Vas strasit, ale zapocital bych do ceny i prevod vsech dokumentu v OpenDocument, pokud by jste chteli delat nejakou vymenu dokumentu (nejenom do MSOffice).

Pokud chcete LibreOffice na cteni dokumentu, tak jsou super za tu cenu. Toto ale konci s prvni vymenou dokumentu s MS svetem. A uzivatele to bohuzel budou chtit.

Pokud nepotrebujete ceskou lokalizaci, tak bych sel do SoftMaker Office. Cena 2000,-Kc tusim jednorazove na uzivatele.

Je mi jasne, ze jsem Vas nepotesil. Me samotneho to take netesi.

Co se tyce LibreOffice, tak zde je problem, ze pokryva dokumentove formaty mezi 20-75% odhadem(castecne podlozenym analyzou pro jednu technologickou firmu). Cteni je lepsi nez zapis i o polovinu. Do toho pocitejte ztratu vetsiny atributu, co treba visuelne nevidite, ale v dokumentu jsou, podle otevrene specifikace MS dokumentu. Do toho pocitejte, ze Open Dokument specifikace je rozsahem tak 30-50% podmnozina MS formatu. Open Document je spise orientovan na primitiva, ale pomoci MS formatu zapisete jednoduse entity z hodne atributy(floating table vs frame+table).

Podle me, dokud nebude zarucen v LO nejaky rekneme 95% neztratovy prevod mezi MS dokumenty(otevrit, editovat, ulozit), tak se to dale nepohne.

Defakto to stoji na tom dopsat importni a exportni filtry podle specifikaci, testy. Do toho ulozit MS specificke atributy(struktury na to jsou[GrabBag ??]). Udelat verejnou tabulku s kompatibilitou formatu - co je podporovano a co ne. Cast prace je urcite analyza toho, co uz je a v jake kvalite naimplementovano. Hodne je to o analyze existujiciho kodu. Semtam je to na nejakou praci na jadru LO - fixy a rozsireni.

Podle me tak 2 clovekoroky vyvoje jen na MS kompatibilite, aby se to nekam pohlo. Nejake mensi veci stoji na GUI LO, ktere se ale za posledni 1-2 roky hodne pohlo dopredu.

gf

[libre]

Bohužel musím souhlasit.

Je třeba to vidět pragmaticky.

[Bedňa]

Prosím ťa, aký bežný dokument bez makier nejde otvoriť v LO? U nás tiež väčšina firmy otvára len spracované dáta. Nebudem tu otvárať donekonečna omielanú tému, že LO funguje v určitých veciach lepšie ako prevod medzi formátmi v rámci MS.

Je mi zle s tých urban MS kecov ktorým už veľa ľudí verí bez toho aby si to overili.

[brozkeff]

Když neuvažuji zjevné věci jako skoro nekompatibilní makra a nemožnost rozumně v LO makra nahrávat (pracuji často tak že nahraju makroa pak ručně zjednodušuju makra a zobecňuju, je topro mě rychlejší než vše psát zgruntu, nejsem programátor), tak u tabulek je problém se vzorci, kdy v excelu používané pojmenované buňky a rozsahy mi LO často nespolkne a nevím co přesně ještě jde a co ne. Potom Excel zase nespolkne vzorce z LO když hlásí že tam jsou použité regulární výrazy (nevím o tom, že by ve vzorci byly, ale Excel zobrazí jen hodnoty a vzorce zahodí). Katastrofálně dopadá když MS office otevře OpenDocument Text z Writeru, zahodí obrázky na pozadí, záhlaví, zápatí a v podstatě se vizuální styl dokumentu úplně rozpadne, opětovné uložení způsobí dokument který je k zahození. Uložit v LO do docx a to otevřít ve Wordu je naopak celkem OK. Tedy mnohem horší kompatibilita je ze strany MS Office vůči OpenDocumentu, než ze strany Libreoffice vůči OOXML.

Ale i tak STYLY odstavců, znaků jsou katastrofa v obou směrech. Word generuje spoustu stylů co uživatel nikdy explicitně nevytvořil, a ve Writeru pak je seznam stylů zaspamovaný kravinami. Word IMHO moc nepodporuje styly stránek a styly odsazení, nebo podporuje to úplně jinak. Obecně dokument co má jen nadpis 1,2,3 a obyč text tak tam je to jedno. U velmi pečlivě vyttvořeného dokumenty se styly, obsahem, záhlavím zápatím obrázkem na pozadí atd. už je ztráta byť běžným uživatelům mnohdy skoro neviditelná, dost velká a pro mě neakceptovatelná. U Excelu moc nechápu jak fungují a jestli pořádně vůbec fungují styly tak jako ve Wordu. LO Calc umí relativně kvalitně styly i v rámci Calcu, Excel tohle proti tomu IMHO dost prasí (bavím se o verzi 2013 standalone, nevím jak to je u 2016)

[M.]

A co teprve problémy různých verzí MS Office mezi sebou. Prostě soubor by se měl otevírat v aplikací, ve které byl vytvořen a ideálně v té samé verzi. Pokud jedno z toho porušíte, musíte očekávat problémy.

[Bedňa]

Každý sme ostali vo svojich predstavách (domněnka), takže sme sa minuly.

Ja hovorím o surových dátach ktoré sa väčšinou spracúvajú vo firmách a ty píšeš o štýloch a pokročilejších funkciách.

Áno keby som robil dokument v LO, určite by som ho nešiel prezentovať, alebo tlačiť z MS Office a opačne.

[marek_hb]

u mě stačí výstup ze Schuecalu - dokument s obrázky a vloženou excelovou tabulkou - ať zvolím kompatibilitu jakou chci, je to zmršené ...

[brozkeff]

Díky za postřehy.

 

Ten postřeh o migraci všech stávajících Opendocumentů do OOXML je zásadní a vůbec si nedovedu představit jak to realizovat. Jiné složité tabulky a stovky ne-li tisíce dokumentů existují v ODS/ODT. Tabulky v ODS jsou naprosto nekompatibilní s Excelem. Jak se vůbec dá spočítat nákladnost takové migrace, pokud vlastně daný dokument ani když ho v LO uložím do xlsx nedokážu v Excelu otevřít aniž bych o všechny vzorce na nichž jsou desítky hodin práce a testování, přišel?

Nemluvě o spoustě ODT souborů které mnohdy jsou dělané v LO Writeru  namísto plnohodnotného DTP typu Indesign či Scribus, a je na nich zásadní přesný vzhled. Tj. pro otevření je nutný LO plus všechny potřebné fonty. Automatizovaná bezztrátová migrace do Wordu opět nemožná.

[Matlák]

Mno nevím, asi bych najal nějaké programátory a nechal bych to zpracovat systematicky. V téhle diskusi jsem zahlídl dva takové "vykřičníky" - CSV pro export/import e-shopu a to včetně textových popisků zboží (WTF? a co obrázky? Ty jsou v tabulkách v base64?) a LO Writer jako takyDTP které je "citlivé na přesný vzhled" (wtf??) - myslím že ta firma je obětí evoluce a co jde s pěti zaměstnanci nejde s dvaceti nebo se sto zaměstnanci.

Je fascinující kolik firem s mnohamilionovým obratem dokázalo fungovat na Excelovských tabulkách a nezbláznit se z toho, a dokonce ani nepomyslet na to že by to šlo dělat jinak. Faktem je že většina těch firem přešla na nějaký model s databází a jsou mnohem spokojenější. IMHO kontingenční tabulky a "grafy na jeden klik" jsou morem který rozhodně produktivitu firmy nezvyšuje a jen zhoršuje chaos který sype armáda klikačů do nabubřelých mailových schránek a obrovských samba sharů bez přístupových práv, ladu a skladu..

[User682]

Zkuste ten SoftMaker Office. OpenDocument by mel umet.

http://www.softmaker.com/en/softmaker-office-windows-features

[kozzi]

JJ SoftMaker Office je fajn, sam jsem si jej koupil i na doma. Jedine co me mrzi je ze je treba kupovat zvlast licenci na Windows a Linux, ale casto maji slevy, takze pro uzivatele co vlastni Linux verzi je cena za Windows verzi treba i polovicni.

[jkb]

souhlasim s panem Kysilkou, ze uspora na licencich je nepodstatna vuci sebemensim problemum, ktere mohou vzniknout i minimalni nekompatibilitou.

Firma , ktera ma 25 lidi ma prumerne rocne jen 10 milionu na mzdach a uspora 100 tisic je jen 1% z techto nakladu. Podle nepsanych podnikatelskych zakonu se vyplati zmena nejakych procesu ve firme teprve az od 5% snizeni nakladu. (casto je to i vice, napr. zmena dodavatele nejakych drazsich subproduktu teprve tehdy, kdyz je uspora okolo 20%).

[Luboš Doležel (Doli)]

A ještě bych dodal - co z těch úspor tazatel má? Jestli jsem se něco naučil, tak nedělat úspory, ze kterých nic konkrétního nemáte (např. bonus ke mzdě). Když se pak něco podělá, tak akorát půjdou všichni za vámi a jen z toho budete mít potíže...

[Petr Tomášek]

proškolit lidi může být dražší než předplácet Office365 nebo koupit krabice/multilicenci MSO

a proškolení na MSO je zdarma???

[M.]

Ne. Akorát někdo nahoře psal v diskuzi, že to je v MSO tak nějak intuitivnější a ten kolega to systémem pokus omyl vždy nakliká. Jenže podle toho to pak taky vypadá, když se v tom hrabe každej kdo má do (|) díru. A garance správnosti veškerá žádná.

[R]

Asi tak - hlavne, ze su pekne grafy. Nevadi, ze nezmyselne.

[figliar0]

Presne tak. Ale vsak to tu aj bolo povedane:

Excel to má velmi komfortní: metodou pokus omyl člověk zkouší co ho napadne, hned vidí náhled a potvrdí to až vidí v náhledu to co vidět chtěl.

To by sa potom dalo danu vec rovno vytvorit podla toho, co vidiet chcem . (Ale jasne, chapem, ze to bolo myslene inac, len som si nemohol odpustit drobne rypnutie.)

[Sandokan]

Zdravím!

Z textu jsem pochopil, že kritické tabulky jsou dvě a obě se nějak tvoří pomocí maker. Z čeho? Je to nějaký výstup z toho účetnictví nebo cosi z éšopů? Pokud se to dělá makry budou to nějaké víceméně statické reporty, které by třeba mohli dobastlit ti hoši od pohody (nebo co to je).

Pokud nee, dají se data asi dostat přímo z databáze, OpenOpice i následovníci spolupracují s JDBC velmi dobře a obsahy tabulek se dají zjistit metodou pokus-omyl ("select * from tabulka" a většina jich bude prázdných ).

Další možnost se jmenuje Business inteligence, což je trochu vyšší level. Tady třeba:. Samozřejmě to má i M$ ale bude to stát peníze. Výhoda ale je, že to ty reporty s obrázkami plive skoro samo.

ZDAR!

[Nobody]

No a co ta firma vlastne vyrabi, krom tabulek a dokumentu v Office? Od toho bych se odpichl.

[pavlix]

Zatím to vypadá jako hlavní činnost.

[Max]

Toto je celkem běžný problém, který se stupňuje.
Nejdřív člověk nasadí LibreOffice, pak se objeví někdo z managementu, kdo si pro sebe prosadí MS Office (buď pro sebe, nebo kvůli jiné firmě, která má jako standard "MS Office", firma může být např. větší a tak ústupky nelze požadovat).

Jeden červík ve firmě je, jde se dál. Pak se ve firmě začnou objevovat né moc kompatibilní dokumenty a ostatní je budou chtít také používat. Přichází řada dotazů, proč to či ono nefunguje atd. Pak se přijde na to, že licence za MS Office není tak drahá, když to vyřeší všechny tyhle problémy. Tak se nakoupí všem MS Office.

Konec? Ale kdeže. Nejdříve to začíná požadavkem pracovat na jednom dokumentu společně. To začne způsobovat problémy, že si je uživatelé budou přepisovat, nebo věčné dotazy, proč soubor hlásí, že je držen, když ho nikdo otevřený nemá atd.
Výsledkem bude rozhodnutí, že Sharepoint Foundation je k win serveru zdarma a vyřeší tyto problémy.
Pak přijde nová verze Sharepoint 2016, který už je bez verze foundation a již existují jen placené verze.
Následně i přestane dostačovat 10GiB kapacita MSSQL Express, takže bude nutné pro Sharepoint koupit minimálně i MSSQL Standard.

Tím se pánové koloběh uzavřel. Všude jsou MS Office, které donutily nasadit Sharepoint a ten donutil nasadit MSSQL.
Vše je to samozřejmě způsobeno tím, že takové věci se nemají řešit v Office, ale v nějakém IS s relační db atd.

Byli jsme třeba v CSOB, kde nám jejich IT ukazovalo nějaké sw na sharování dokumentů a vesměs z toho vyplynulo, že oni nic takového na sharování dokumentů nepoužívají, protože to nepotřebují a neví, proč by to potřebovat měli. Ty sw používají jen pro své app a né primárně pro share dokumentů alá sharepoint. Mno a tak by to při dobré konstelaci mělo být.

Autorovi dotazu jen doporučím to, že pokud vedení nemá zájem nechat přepsat ty "nutnosti" v dokumentech do nějakého IS, tak mu nezbyde, než nakoupit licence na MS Office a přejít tak do druhého kola a připravovat se pomalu na nasazení Sharepointu v kole dalším.
Zdar Max

[trevor12]

vyhrazene pocitace co maji uz zakoupene licence na ms office a tabulka kam si uzivatele mohou rezervovat praci s danym strojem ?

jinak usetrit se da (no flame)

http://www.vyhodny-software.cz/pro-media/rozhodnuti-esd/

http://www.vyhodny-software.cz/office/

[pedro]

Je to jednodussi, nez si myslis.

Cost = proskoleni vsech zucastnenych na LO, jejich prace na prevodu tabulek z Excelu do Calcu

Benefit = cena licenci Excelu

Chytak: je nutne pocitat na delsi casove rade, navrhuju "zivotnost" licence k SW. Urcite mate nejakou fluktuaci lidi, objevuji se nove pozadavky apod.

Pokud v LO nelze dosahnout podobne / stejne funkcionality, tak cost-benefit analyza ztraci smysl a prosazujes nevyhovujici reseni.

[xkucf03]

V první řadě bych začal analýzou reálných (byznys) potřeb firmy a jejích procesů + optimalizací. A až pak vybíral správný nástroj. Stavět IS na kancelářském¹balíku a pár² jednotlivcích, kteří v něm píší jakási makra, není moc dobrý nápad (hodně silný eufemismus).

_{[1] a ještě k tomu proprietárním
[2] kolik dalších lidí tomu rozumí a je schopno to udržovat?}

[pedro]

A kolik lidi ve firme bude rozumet a schopno udrzovat ten IS?

[Josef Kufner]

Zhruba tak stejně jako s těma šílenýma makrama – tj. možná jeden nebo dva lidi. Rozdíl je, že náhradního programátora na slušně napsaný IS seženeš celkem snadno.

[xkucf03]

A máš tam oddělená data (dají se zálohovat) od programu (dá se verzovat) tzn. logika a UI jsou zvlášť, má to nějaké API nebo si nad tím můžeš pouštět SQL dotazy.

[pedro]

Technologicky je to lepsi reseni, o tom neni treba vest diskusi.

[pedro]

A ktery lidi to budou? Ta makra v Excelu v takove male firme "vyviji" treba nejaky ucetni... Treba si v takove male firme nechteji platit programatora a to ignorujeme problem licencovani minimalne u velkych a znamych IS.

[Josef Kufner]

Tak se může ten účetní poslat na školení o SQL nebo aspoň mu koupit knížku. Třeba se mu to zalíbí a bude problém vyřešen.

[pedro]

Treba a taky mu treba ta znalost bude stacit, aby si v tom IS nasosal data, ktery protrebuje. Zase do Excelu a pak si nad tim napsat nejaky makra, ne?

[pavlix]

Ta makra v Excelu v takove male firme "vyviji" treba nejaky ucetni...

Budu rád, když mi do takové firmy zajistíte exkurzi.

[pedro]

To nebude problem, vlastni makra v Excelu ma treba i nase uctarna, i kdyz mame vedle toho IS. Takze jak jsi na tom casove?

[trevor12]

imho kdyz nekdo pouziva excel makra a vba v excelu nema nejspis ambice stavet nejaky IS excel mu zcela plni jeho pozadavky ...

[Josef Kufner]

Dost často je použit Excel jen kvůli tomu, že nic lepšího autor nezná. Pokud dotyčný nemá aspoň nějaké formální vzdělání kolem programování (ať už ze školy nebo jako samouk), tak mají všechny ostatní nástroje dost vysokou vstupní bariéru. Navíc i na jednoduchý IS je potřeba zvládnout několik technologií a složit je dohromady, přičemž samostatné ty technologie jsou obvykle zcela nepoužitelné.

[pavlix]

Časově jsem na tom tak, že jsem dneska odevzdal přístupovou kartu a zařídil ostatní formality, zítra nebo pozítří dořeším pár věcí po mailech a pak si budu tvořit program podle potřeby. Ještě by mě docela zajímal background toho účetního nebo té účetní. :)

[pedro]

Absolventka ekonomicke fakulty, neco pres 40. Hlubsi znalosti v IT myslim nema, ale nemel jsem prilezitost to blize zkoumat. Nebo co konkretne chces vedet?

[pavlix]

Hlavní otázka je, jestli se to bere jako samozřejmost, nebo jestli je tahle osoba v tomto ohledu výjimečná, protože pak bych ji prostě prohlásil za napůl ajťáka. :D

[pedro]

Kdyz po ni reditel chce vysledek a ono ma na vyber Excel nebo tuzka a papir, tak si asi vybrala ten Excel. Tak to tedy vidim ja. Za ITaka se urcite nepovazuje, ani za polovicniho ITaka

[pavlix]

Jinak čas se mi plní, takže na nějaké exkurze to vypadá tak za měsíc, pokud se mi čas nezačne plnit stejným způsobem. Jsem si vědom toho, že jsem zájem projevil já, ale taková je situace.