OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Občas se hodí vědět, zda náš program běží na terminálu nebo jsou jeho vstupy a výstupy přesměrované z/do souboru či jiného procesu. Pak můžeme upravit chování programu např. podle toho, jestli jeho vstup zadává ručně uživatel.
V první řadě je potřeba říct, že neexistuje nějaké jedno STDIO zařízení a nejde říct, zda program jako takový běží či neběží na terminálu. Máme tu tři souborové popisovače (FD – file descriptor):
a u nich má smysl se ptát, zda jsou napojené na terminál nebo ne. Běžně tedy může nastat situace, že vstup se čte z terminálu, zatímco výstup se zapisuje do souboru – nebo naopak.
(nejde o nic objevného, ale psal jsem to teď jako komentář do jedné diskuse, a protože by se to mohlo hodit i někomu dalšímu, dávám to sem do blogu, aby to nezapadlo)
Zda je daný FD terminál (TTY) nebo ne, nám řekne funkce isatty()
. Ukázka v céčku:
#include <stdio.h> #include <unistd.h> void zkontroluj(int fd) { if (isatty(fd)) printf("FD %d je TTY (terminál)\n", fd); else printf("FD %d je roura nebo soubor\n", fd); } int main(int argc, char** argv) { zkontroluj(fileno(stdin)); zkontroluj(fileno(stdout)); zkontroluj(fileno(stderr)); }
Přeložíme pomocí gcc
a vyzkoušíme si různé varianty:
$ ./a.out FD 0 je TTY (terminál) FD 1 je TTY (terminál) FD 2 je TTY (terminál) $ ./a.out | cat FD 0 je TTY (terminál) FD 1 je roura nebo soubor FD 2 je TTY (terminál) $ echo | ./a.out FD 0 je roura nebo soubor FD 1 je TTY (terminál) FD 2 je TTY (terminál) $ ./a.out 2>/dev/null FD 0 je TTY (terminál) FD 1 je TTY (terminál) FD 2 je roura nebo soubor $ echo | ./a.out 2>/dev/null | cat FD 0 je roura nebo soubor FD 1 je roura nebo soubor FD 2 je roura nebo soubor
Pokud tuto funkci budeme využívat s rozumem a střídmě, můžeme upravit výchozí chování programu tak, aby lépe odpovídalo předpokládanému použití dle toho, v jakém prostředí resp. jakým způsobem byl program spuštěn. Při spuštění na terminálu např. můžeme zobrazovat prompt, nebo používat nějaký lidsky přívětivý formát… Vždy by ale toto chování mělo být dobře zdokumentované a mělo by být možné ho změnit (typicky parametrem na příkazové řádce nebo třeba proměnnou prostředí).
Také bychom měli pamatovat na to, že někdo může chtít náš program spouštět jako podproces svého programu – a pak je opravdu nežádoucí zaneřádit standardní či chybový výstup nějakými hláškami pro uživatele nebo na druhé straně zablokovat STDIN čtením či požrat data, která nebyla určena pro nás. Naprosté minimum je rozlišovat STDOUT od STDERR a zachovávat na STDOUT data v co nejčistší a dobře specifikované podobě. Měli bychom dodržovat klasické unixové pravidlo mlčení:
When a program has nothing surprising to say, it should say nothing.
One of Unix's oldest and most persistent design rules is that when a program has nothing interesting or surprising to say, it should shut up. Well-behaved Unix programs do their jobs unobtrusively, with a minimum of fuss and bother. Silence is golden.
This “silence is golden” rule evolved originally because Unix predates video displays. On the slow printing terminals of 1969, each line of unnecessary output was a serious drain on the user's time. That constraint is gone, but excellent reasons for terseness remain.
I think that the terseness of Unix programs is a central feature of the style. When your program's output becomes another's input, it should be easy to pick out the needed bits. And for people it is a human-factors necessity — important information should not be mixed in with verbosity about internal program behavior. If all displayed information is important, important information is easy to find.
-- Ken Arnold
Well-designed programs treat the user's attention and concentration as a precious and limited resource, only to be claimed when necessary.
A pokud se náš software používá jako knihovna, platí toto pravidlo dvojnásob – se STDIO bychom nikdy neměli pracovat přímo a měli bychom si nechat předat příslušné proudy či FD jako parametry a umožnit tomu, kdo nás volá, správně nasměrovat vstupy a výstupy. (když se náš program volá jako podproces, tak má dotyčný šanci mezi fork()
a exec()
přesměrovat FD a zabránit našemu programu manipulovat s původním STDIO, ale u knihovny to takhle snadno nejde, když se volá ve stejném vlákně/procesu)
Tiskni Sdílej:
if test -t 0 then : # FD 0 je terminál fi