DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Bitcoin je měnový systém. Na rozdíl od ostatních dnešních měnových systémů ale nemá žádnou centrální autoritu, centrální banku, která by Bitcoiny vydávala, spravovala a starala se o ně. Veškeré finanční operace probíhají v P2P síti a jsou chráněny silnou kryptografií (konkrétně SHA256 a ECDSA). Odtud název kryptoměna (cryptocurrency).
Síť byla spuštěna na začátku roku 2009, pak bylo chvíli ticho a od začátku roku 2011 začala hodnota Bitcoinu narůstat přímo raketovým tempem.
Uživateli nestarajícímu se o pozadí fungování sítě stačí vědět, k čemu slouží adresa, a umět párkrát kliknout v přívětivém GUI.
Na adresu se dají poslat Bitcoiny. Každý uživatel má jednu nebo více adres. Adresa vypadá jako náhodný řetězec. Například adresa autora článku je 1EDcAwz23CdxRVQQmDvUJLU8ynB3sdeMSk a můžete mi na ni něco poslat 
.
Protože je protokol otevřený, existuje více implementací klientů. Přdstavíme si původní klient. Jmenuje se Bitcoin, je pod licencí MIT, funguje minimálně na Linuxu, Windows a Mac OS X a dá se ovládat buď graficky nebo z CLI.
Pokud není v repozitáři distribuce, stáhneme si tarball ze stránky projektu a rozbalíme. V balíčku jsou zdrojové kódy a předkompilované binárky pro i386 a amd64.
Po spuštění klienta na nás vybafne jednoduché okénko. Zajímavé je políčko Your Bitcoin Address s vaší adresou a položka Balance zobrazující stav účtu. V poli All Transactions se zobrazuje transakční historie. Po kliknutí na tlačítko Send Coins se zobrazí formulář s položkami pro vyplnění komu a kolik chcete poslat. Víc komentáře snad netřeba.
Pokud po vás jako fakt jdou, zavítejte ještě do nastavení, kde je možné nastavit SOCKS proxy, přes kterou bude klient komunikovat – může to být třeba Tor.
Prvních pár hodin běhu bude klient víc komunikovat po síti, hrabat na disk a vytěžovat procesor. Tahá si bloky (viz dále) a staví si databázi, která se mu časem bude hodit. Počítejte se zabráním asi 600 MB v adresáři ~/.bitcoin a jeho pomalým bobtnáním.
Autor Bitcoinu, kterého mimohodem nikdo nezná a nikdo ho nikdy neviděl, byl nespokojený s „normálními“ penězi. Autor článku není ekonom, ale podívejme se stručně, jaké jevy se v současné ekonomice vyskytují.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1EDcAwz23CdxRVQQmDvUJLU8ynB3sdeMSk jméno (tedy pokud to zrovna někdo nevydá ve článku a nepodepíše se). Adres si ale můžete generovat neomezené množství a požívat jich víc.K poslednímu bodu se ještě váže článek v LN Peníze podporují zločin. Švédové vážně uvažují o jejich zákazu o rušení anonymních bankovek ve Skandinávii. Kdo nedělá nic špatného, nemá se přece čeho bát.
Předně je třeba říct, že když řeknu, že mám 1 Bitcoin, neznamená to, že bych měl někde na disku uložený nějaký soubor s Bitcoinem, ale že všichni ostatní v síti vědí, že mám právo převést ho někomu dalšímu.
Převádění Bitcoinů se děje v takzvaných trasakcích. Transakce jsou uspořádané v jakémsi řetězu. Vypůjčím si vysvětlující obrázek z bitcoin.org:
Řekněme, že jsem člověk č. 1, a podívejme se na levé políčko Transaction. Řekněme, že všichni klienti v síti nějak vědí, že mám právo manipulovat s obsahem této transakce. Teď ji chci poslat člověku 2. Vezmu veřejný klíč člověka 2 a levou transakci, oboje to zahashuji SHA256, podepíšu a broadcastem pošlu do sítě. Všichni klienti si teď můžou snadno ověřit můj podpis a uvnitř vidí, že s transakcí může manipulovat člověk 2, protože tam je jeho veřejný klíč. Ten ji zase může poslat někomu dalšímu. A tak dále, a tak dále.
Takto by bylo možné posílat pouze celé Bitcoiny nebo nějaké podobné jednotky. Jenže my chceme umět poslat třeba 6,2831853 Bitcoinu. Ve skutečnosti proto každá transakce může obsahovat více veřejných klíčů a více podpisů a k nim přiřazené vstupy a výstupy. Představte si, že mám (já=Jenda) tři účty s následujícími zůstatky – Jenda!1 = 3,14 BTC, Jenda!2 = 2 BTC a Jenda!3 = 3 BTC a chci Pepovi poslat na jeho účet 6,28 Bitcoinu.
Vytvořil jsem si čtvrtý účet Jenda!4 (pochopitelně s nulovým zůstatkem, je čerstvě vytvořený), peníze ze všech třech svých účtů jsem vložil do transakce, Pepovi jsem poslal 6,28 a zbytek jsem si vrátil! Takhle můžete poslat libovolný násobek 0,000 000 01 Bitcoinu (0,01 μBTC). Klient se při posílání peněz snaží účty různě defragmentovat.
Vraťme se k transakcím. Po provedení transakce tak, jak jsem ji popsal výše, by mi nic nebránilo, abych vzal další veřejný klíč, opět zahashoval původní blok, podepsal a poslal takhle ty stejné mince ještě někomu jinému. Tomuto problému se říká double-spending a obecně to není nic pěkného, každý by takhle mohl nekontrolovaně množit peníze. Potřebujeme tedy nějak zajistit, aby se mi po odeslání transakce nějak znemožnilo s těmi stejnými Bitcoiny znovu nakládat.
V jiných elektronických systémech (eGold, Linden dollar) se tohle řeší centrální autritou, která má u každého uživatele napsáno, kolik má peněz, a když je utratí, autorita si je odškrtne. Všichni věří autoritě a odmítají odškrtnuté peníze. Jenže my jsme si na začátku řekli, že autorita je fuj, protože se na ni dá působit, aby odškrtla i peníze, které nebyly utraceny. Musíme to tedy vyřešit nějak jinak.
Řešením je, že si všichni budou držet kompletní databázi provedených transakcí a když se bude někdo snažit utratit ty stejné peníze podruhé, všichni budou vědět, že už je jednou utratil. Teď musíme nějak vyřešit, aby když se do běžící sítě připojí nový klient, mohl si kompletní databázi transakcí z nějakého důvěryhodného zdroje stáhnout.
K čemu důvěryhodný zdroj? Nic mi nebrání utratit nějaké peníze, dostat za ně protislužbu, a pak do sítě připojit milion nodů (třeba virtualizovaných, na jednom počítači), které budou tvrdit, že ta transakce nikdy neproběhla a že já ty peníze tedy pořád mám a prodávající je nedostal. Musíme tedy nějak zařídit, aby většina klientů patřila čestným uživatelům a útočník nebyl schopen zaplavit síť svými zlými klienty.
Nabízí se omezení podle IP adres. To má ale značné nevýhody. Ve světě IPv4 mají počáteční rozsahy /8 alokované neuvěřitelné instituce, vládní i nevládní, zatímco zbytek světa je za NATem. Ty neuvěřitelné instituce tak mají k dispozici obrovské množství IP adres a síť by mohly ovládat. Ve světě IPv6 zase kdekdo dostane prefix /32, má tedy k dispozici 296 adres. A asi největší problém spočívá v tom, že se takto síť váže na IP síť a nemůže být provozována z méně svobodných zemí přes Tor, který operuje až na úrovni TCP. Tudy cesta nevede.
Bitcoin šel jinudy – o zůstatcích se rozhoduje výpočetním výkonem. Kdo má nejvíc výpočetního výkonu, rozhoduje, kdo komu co zaplatil. Předpokládá se, že slušní lidé ovládají většinu HW a útočník nedokáže získat dostatečný výpočetní výkon na to, aby je převálcoval.
Jak je to tedy realizováno v praxi? V síti se broadcastují transakce, nody je zachytávají, a ty nody, které se rozhodly pomáhat svým výpočetním výkonem provozu sítě, provozují ještě k tomu takzvaný mining (těžbu). Říkame jim mineři.
Miner poslouchá transakce, které létají kolem, a sestavuje z nich takzvaný blok. Vždycky vezme transakci a zahashuje ji. Potom vezme dva takovéto hashe a zahashuje je. Potom vezme dva takovéto hashe a zahashuje je. Takhle staví strom. Stromu se na počest jeho objevitele říká Merkle Tree.
Výsledný hash vezme a vytvoří takzvaný blok. Blok obsahuje hash předchozího bloku, hash špičky stromu [merkle-root] a tzv. nonce.
To, že máme (my, slušní lidé, vládci sítě) většinu výpočetního výkonu, dokážeme tak, že vyřešíme nějaký složitý výpočetní problém. Představte si, že chci Pepovi dokázat, že mám hodně výpočetního výkonu. Vyberu si nějaký řetězec, třeba AbcLinuxu, a zvolím si nějaký target, třeba 2256-8. Teď vezmu ten řetězec, přidám náhodnou nonce (třeba 0) a zahashuju to.
~> echo -n „AbcLinuxu0“ | sha256sum b9b9ffb6618884c3a612c910e12ec35059de47763642802df756bd5da866d3d2 -
Porovnám, jestli je výsledek nižší než target. Vidím, že není, protože výstup SHA256 je 256b číslo, a k tomu, aby bylo nižší než 2256-8, musí být jeho první bajt nulový, tedy v hexazápisu první dvě číslice musí být 0. Nezbývá mi, než zkoušet měnit nonce, až se mi to jednou povede. Protože nejsem lama, ubastlím si na to automat:
~> i=0; while ! (echo -n „AbcLinuxu$i“ | sha256sum | tr -d „\n“; echo " (nonce=$i)„)|grep -E “^00"; do let i++; done (chvíle počítání) 00e4586488b2eba2d660ce6b2d972767195bcbff0fa043cd3659db13f43dad16 – (nonce=184)
Pepovi řeknu „Nonce je 184“, on si to už snadno ověří (udělá echo -n „AbcLinuxu184“ | sha256sum a zjistí, že na začátku jsou dvě nuly) a uzná, že mám dostatek výkonu na vyřešení takového problému. Target můžeme snižovat a problém se tak stává stále složitějším.
Miner tedy vždycky změní nonce, zahashuje a podívá se, jestli je hash menší než číslo, které si právě teď síť zvolila jako target (vulgárně řečeno, jestli je na začátku dost nul). A když se mu to povede, říkáme, že našel blok. Blok vypublikuje v síti, ostatní mineři zahodí transakce, co v tom bloku jsou (už v jednom bloku jsou, nemusí být v dalším), ze sítě si stáhnou transakce, co se ještě do žádného bloku nedostaly, a jedou odznova.
Bloky na sebe navazují a tvoří řetěz bloků, blockchain.
Řetěz bloků byl počat 3. 1. 2009 tzv. Genesis blokem. Jeho hash je natvrdo zakódovaný v klientovi (+ v něm jsou hashe některých pozdějších bloků, aby procházení řetězu netrvalo tak dlouho) a klient mu věří. Když se klient poprvé spustí, stáhne si všechny bloky ze sítě. Obvykle obdrží řetěz, který vypadá zhruba takto:
Příčinou větvení řetězce bloků [blockchain fork] může být buď to, že si někdo hrál (útočil), nebo že dva mineři našli blok ve stejný okamžik (+/- sekunda) a nějakou dobu se nevědělo, který blok se bude uznávat.
Klient načte všechny tyto bloky, vyhledá řetěz, který je nejdelší a má nejvyšší složitost (hashe v něm mají na začátku nejvíc nul), a začne transakcím v něm věřit. Do tvorby nejdelšího řetězce totiž bylo investováno nejvíc výpočetního výkonu a proto je nejdůvěryhodnější.
Pokud by si teď někdo řekl, že v bloku 3 je nějaká transakce, která se mu nelíbí, a chce ji zrušit, musí blok 3 změnit a pak rychle vyřešit 6 následujících bloků s alespoň stejnou složitostí, jako má původní řetěz, a tím se dostane dopředu a klienti mu začnou věřit. Jenže řešení 6 bloků v řádu minut je se současným HW nemožné. Transakce uložené v blocích, které jsou dostatečně hluboko, jsou tedy navždy pohřbeny a nikdo je nemůže změnit.
Co motivuje minery k pálení elektřiny a výpočetního výkonu kromě pocitu, že zabezpečují síť? Je to finanční odměna. Pokud miner vyřeší blok, pak:
Odměna za nalezení bloku je v současnosti 50 BTC. Na jaře 2012 klesne na 25 BTC, za další 4 roky na 12,5 BTC a tak dále. Počáteční vysoké odměny jsou jednak motivací pro minery, aby těžili, i když sítí ještě neteče příliš mnoho placených transakcí, druhak řeší distribuci peněz, když nemáme žádnou centrální autoritu, která by je mohla vydávat.
Transaction fee (poplatek za transakci) je přebytek, který můžete dobrovolně nechat v transakci tím, že dovnitř pošlete o trochu víc než ven. Transakce pak bude vypadat třeba takhle:
Po zahrnutí transakcí do bloku všechny jejich přebytky vypadnou na minera a ten si je může nechat. Transaction fees jsou jednak motivací pro minery, aby těžili, a druhak plní funkci ochrany před DDoS útokem – pokud dojde k DDoS útoku, nastaví se poplatek za transakci třeba na 0,1 BTC a útočníkovi brzy dojdou peníze.
Nutno podotknout, že placení poplatků za transakce je zcela dobrovolné. Stejně, jako vy můžete poslat velkou transakci bez poplatku, tak si miner může říct, že velké transakce bez poplatku do svých bloků nebude přidávat. Předpokládá se, že v budoucnu bude část minerů poplatky chtít a část ne. Pokud tedy za transakci zaplatíte, dostane se už do příštího bloku. Pokud ne, budete muset počkat, až najde blok nějaký miner, který poplatky nevyžaduje. Tj. buď s poplatkem a hned, nebo bez poplatku až za chvíli.
Na výkonnějším vícejádrovém procesoru vytěžíte za den v přepočtu jednu korunu, což se extrémně nevyplatí, pokud zrovna nemáte botnet. Situace s grafickou kartou, která umí OpenCL (neboli akceleraci výpočtů), je ale mnohem lepší. Na jednu lepší grafiku to vychází asi na 50 Kč za den, takže i po započítání spotřeby elektřiny by si na sebe mohla vydělat. Autor ale žádnou takovou grafiku nevlastní, takže přes noc vypočítal desetník.
Šance, že najdete blok a získáte odměnu 50 BTC, je extrémně nízká, protože těží spousta lidí a blok se nachází v průměru jednou za 10 minut. S procesorem najdete blok průměrně jednou za 100 let, s grafickou kartou jednou do roka. Jenže statistika je mrcha, takže klidně můžete smažit grafiku pět let a nenajdete a nenajdete. Proto chytří lidé vymysleli pooled mining (český překlad není, těžba v bazénu? ). Spousta lidí se domluví a těží spolu v tzv. poolu, a když někdo najde blok, o odměnu se podělí podle toho, kdo kolik vypočítal. Aby nepodváděli, zvolí si vyšší target než je v síti a admin poolu pak rozděluje odměnu podle spočítaných bloků s tímto vyšším targetem.
Pro našince je určitě zajímavý jeden obří pool, jehož admin (Slush) se tu shodou okolností pohybuje. Slushův mining pool se v době psaní článku podílí na síti 20 % výkonu. Popis instalace a konfigurace mineru je nad rámec článku a autorova hardwaru, tak možná někdy příště. Jenom poznámka: pokud budete těžit na procesoru, pohrajte si s volbou algoritmu svého mineru a všechny je vyzkoušejte. Rozdíl mezi defaultním (jadernou implementací) a implementací v assembleru byl na autorově počítači 18 %.
Asi nejčastějším problémem je krádež peněženky. Soubor ~/.bitcoin/wallet.dat obsahuje soukromé klíče k vašim penězům. Pokud vám ho někdo ukradne, může si všechny peníze převést. Na Linuxu platí běžná pravidla bezpečnosti – předpokládám, že šifrování disku je samozřejmostí, pravidelně zálohujete, aktualizujete, nespouštíte pod svým uživatelem kdejaký bordel z Internetu atd.
Dalším, zatím spíše teoretickým útokem, je zlomení použité kryptografie. Jak můžete vidět ve stavbě bloku, hashuje se tam o sto šest, a jakmile by někdo citelně oslabil SHA-256, bylo by veselo. Cracknutí ECDSA by zase znamenalo ovládnutí všech cizích účtů. Pokud by oslabování kryptografie přicházelo postupně, šlo by Bitcoin za běhu přemigrovat na nový algoritmus – řeklo by se třeba, že od bloku 460 000 se používá SHA-3.
Double-spending se i přes veškerá opatření může výjimečně povést. Existují určité koncepty využívající souběhu [race-condition], jako co se stane, když někdo vypustí současně dvě transakce a teď ony se propagují sítí různou rychlostí. Pokud si třeba v automatu koupím sušenku, ale 100 ms předtím vypustím transakci popírající koupi sušenky, může se stát, že mi automat stihne vydat sušenku ještě před tím, než k němu ta sporná transakce pomalou sítí doteče. Dá se to ještě vylepšit třeba použitím Toru, jehož rychlost je zde asi všem známá. Obranou proti tomu je, že při transakcích malé hodnoty (ta sušenka) před vydáním zboží několik sekund počkáte; při transakcích velké hodnoty (auto, dům, uhelný důl) počkáte třeba hodinu, až bude transakce dostatečně hluboko v řetězu.
Co se týče ovládnutí přes 50 % výkonu sítě, dovedu si představit použití herních grafik v domácích počítačích s Windows, pokud se objeví nějaký hezký remote exploit. Těžko říct, jestli si operátoři velkých mining poolů můžou říct, že teďka budou ďáblové (neznám přesně protokol, jestli klienti v poolu nějak ověřují, co počítají, spíš ne). Předpokládám, že by se to rychle rozkřiklo, klienti by od nich hned odešli a síť by se zase vrátila do normálu.
Cenzura například ze strany vlády je víceméně vyřešena Torem – pokud se povede protunelovat Tor, dá se protunelovat i Bitcoin. Síť architekturou připomíná Skype, takže nody můžou komunikovat, i když na sebe nevidí. Ale pořád musí existovat nějaké supernody. Jak se píše v příručce – BitCoin requires that some country is still free.
Jednoznačným cílem je stabilizace kurzu. Kurz velmi lítá a to znemožňuje nějaké serióznější použití měny.
Dalším problémem by mohlo být bobtnání blockchainu. Každý klient si drží kompletní transakční historii, a ta může, pokud by se dosáhlo obratu jako má VISA, růst v řádu TB za měsíc. Historii by šlo odlehčovat punktuováním Merkle Tree – když je nějaká transakce už dost hluboko, může se vyškrtnout; pokud se vyšktají vhodně, může vypadnout celá větev stromu. Asi tahkle:
Pokud chceme Bitcoin používat i na mobilech a dalších zařízeních, která si nemohou dovolit provozovat „tlustého“ klienta s celou tou kryptografií kolem, bude potřeba implementovat klient-server model. Skupinka kamarádů si spustí server a přes mobil budou pouze zadávat platební příkazy. Už existují první alfaverze takových klientů, uvidíme, jak to dopadne.
Hlavní výzvou je teď ale pochopitelně větší podpora Bitcoinu v běžném životě. A i kdyby se Bitcoin nijak neujal, je to jednoznačně fascinující experiment a ukázka nových zajímavých algoritmů.
Kolik Bitcoinů je/bude v oběhu?
Skoro 21 milionů v roce 2140. Těžba ale neprobíhá lineárně, zezačátku se těží mnohem rychleji. Můžete se podívat na graf. Limitovaný počet Bitcoinů může způsobit deflační spirálu. Jde o to, že když hodnota měny roste, lidé ji nechtějí utrácet, protože když si ji nechají, bude jim vydělávat. Nejsem ekonom, takže si netroufám hodnotit, jak je toto riziko významné.
Podle čeho se nastavuje target?
Síť by měla najít blok každých deset minut. Při spuštění sítě se target odhadne a síť se nechá vyrobit 2016 bloků, což by mělo trvat přesně dva týdny. Pokud to trvalo méně než dva týdny, target se sníží, pokud déle, target se zvýší (vyšší target = lehčí hledání). Teď se target většinou snižuje, protože se do sítě připojují nové a nové počítače.
Co je to složitost (difficulty)?
Složitost je inverzní k targetu. Čím nižší target (na začátku hashe musí být víc nul), tím vyšší složitost. Když je target nejvyšší možný, je složitost 1.
Kde najdu nějaké statistiky a aktuální údaje o Bitcoinu?
Na blockexplorer.com se dají najít všechny dosud provedené transakce a všechny nalezené bloky. V adresáři q se dají získat hodnoty jako aktuální složitost, kolik Bitcoinů je v oběhu atd. Aktuální kurz Bitcoinu je na Mt. Goxu. Hezká statistika i s kalkulačkou je zase tady. Určitě se podívejte na wiki o Bitcoinu.
Budu rád za dotazy a připomínky v komentářích, je to poprvé, co vysvětluji takto složitou problematiku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Je treba si uvedomit, ze jak inflace tak deflace jsou pro nekoho nespravedlive - inflace pro ty, co drzi penize a pujcuji nekomu, deflace pro ty, co investuji a pujcuji siDrobna pripominka - pokud je inflace ci deflace ocekavana (vcetne jeji vyse), pak je nespravedlonst pro dluzniky ci veritele minimalni, nebot je zakalkulovana v urokove sazbe. Nespravedlive jsou pak spis relativni odchylky realneho vyvoje inflace vuci ocekavani.
dlužníkovi jako by nedobrovolně zadarmo půjčili ostatní držitelé peněz a zisk z celé transakce shrábne banka, to určitě za spravedlivé nepovažujiTady je ale vhodne si uvedomit, ze protoze tuto moznost (pristup k 'levnym' penezum, castecne nove vytvorenym) maji vsechny banky, tak na tom moc vydelavat nemohou - konkurence stahne cenu uveru na uroven odpovidajici jejich rizikovosti + nakladum banky na zajisteni tech prostredku. Takze skutecny zisk banky nespociva z toho, ze ma moznost poskyovat uvery, ale z toho, ze je umi efektivne alokovat (tedy napr. posoudit investicni zamer ci nasadit urokovou sazbu tak, aby odpovidala mire rizika a zaroven byla konkurenceshopna). Je pravda, ze do jiste miry se na to da koukat tak, ze bankovnictvi alokuje prostredky, ktere patri ostatnim drzitelum penez, ale dela to proto, ze jejich stavajici drzitele je v danou dobu nejsou schopni ci ochotni vyuzit (protoze kdyby je vyuzivali, tak by byla vyssi agregatni poptavka, vyssi inflace a centralni banka by zvysila sazby a tim omezila banky v pujcovani) a kdyby je nikdo nevyuzil, tak by 'propadly' (penize by drzitelum sice zustaly, ale cast potencialni realne produkce, na niz ty penize zakladaji narok, by nebyla vyuzita, klasicti nebo rakousti ekonomove by asi argumentovali tim, ze by doslo k snizeni cen, ale empiricka data ukazuji, ze ceny jsou smerem dolu dost rigidni a spis dojde k propadu produkce, a tedy realnym ztratam).
Tady je ale vhodne si uvedomit, ze protoze tuto moznost (pristup k 'levnym' penezum, castecne nove vytvorenym) maji vsechny banky, tak na tom moc vydelavat nemohou - konkurence stahne cenu uveru na uroven odpovidajici jejich rizikovosti + nakladum banky na zajisteni tech prostredku. Takze skutecny zisk banky nespociva z toho, ze ma moznost poskyovat uvery, ale z toho, ze je umi efektivne alokovat (tedy napr. posoudit investicni zamer ci nasadit urokovou sazbu tak, aby odpovidala mire rizika a zaroven byla konkurenceshopna).Ano, banky si mezi sebou konkurují. Ale to nic nemění na tom, že za plných rezerv by celkové zisky bank byly nižší. Na úvěrech nevidím nic špatného, špatné je, pokud banka půjčuje peníze, které nemá. Úvěry jsou tak defacto uměle dotované, což zapřičiňuje sklon k rizikovějším a méně výnosným investicím. Pokud pomineme morální stránku částečných rezerv (půjčit si cizí majetek bez dovolení mi nepřijde v pořádku, ani kdybych ho dokázal lépe zhodnotit nebo využít, banky mají v tomto ohledu privilegium), během deflace a zvýšeného spoření by patrně došlo k přesunu výroby od spotřebního zboží k investicím. Tento přesun může být krátkodobě bolestivý, ale dlouhodobě se ekonomicky rozhodně vyplatí (zvýšení zásoby peněz v oběhu zase přinese krátkodobý zisk na úkor většího počtu špatných investic v budoucnu). Statistiky bych interpretoval opatrně, některé důsledky zásahu do ekonomiky se mohou projevit až po letech.
2. Druhy velky problem je, ze objem te meny je konstantni. Proste, tohle evidentne navrhl nekdo, kdo veri ve zlaty standard.Mně přišlo, že zlatý standard měl problém, že měna nebyla úplně libovolně dělitelná a s rostoucím počtem lidí už to bylo neúnosné(mince musí mít nějakou minimální velikost, aby ji šlo uchopit rukama). Jinak to byl dobře fungující systém, protože o zlato je pořád zájem a cena zlata nekolísá tak výrazně jako cena jiných komodit (nebo akcií
. Po opuštění zlatého standardu to jde už jenom z kopce. Jinými slovy, nemáme nic lepšího, než zlatý standard (což neznamená, že zlatý standard je dokonalý).
No ale uvedomujes si tedy, ze za zlateho standardu a pri rustu realne ekonomiky bohatnou ti, co drzi to zlato?No ale teď taky bohatnou ti, kdo mají koruny a dobře je půjčili, ne?
Mozno uplne hlupa otazka ale: Nie je nahodou tento zisk vyvazeny rizikom takej pozicky? (narozdiel od relativne nerizikoveho zlata)No ale uvedomujes si tedy, ze za zlateho standardu a pri rustu realne ekonomiky bohatnou ti, co drzi to zlato?No ale teď taky bohatnou ti, kdo mají koruny a dobře je půjčili, ne?
Celé devatenácté století v USA prakticky inflace nebyla a přitom je to doba, kdy se z USA pomalu stávala ekonomická velmocCele devatenacte stoleti v USA byla znacna cenova volatilita, obdobi vyrazne (cenove) inflace se stridalo s obdobim vyrazne deflace (na druhou stranu, dlouhodoba prumerna inflace prakticky nebyla - ale pro podniky jsou mnohem dulezitejsi prave ty kratkodobe vykyvy).
Cele devatenacte stoleti v USA byla znacna cenova volatilita, obdobi vyrazne (cenove) inflace se stridalo s obdobim vyrazne deflace (na druhou stranu, dlouhodoba prumerna inflace prakticky nebyla - ale pro podniky jsou mnohem dulezitejsi prave ty kratkodobe vykyvy).Když se podívám na graf CPI USA 19. století, vidím mírnou stabilní deflaci až na dva výrazné inflační hrby - které se přesně shodují s dobou anglo-americké a občanské války. Pokud vzroste inflace v důsledku války, má to své opodstatnění a jde o prospěšný signál spotřebitelům, že mají více šetřit.
Ne, ti co drží zlato, stříbro, platinu, měď, rýži, ropu, kukuřici či pšenici, nijak výrazně nebohatnou. To jen ti, co drží eura a dolary, postupně chudnou.Trosku nesmysl, ne? Realna produkce by v takovem pripade klesala.. A mimochodem, drzet psenici neni totez co drzet zlato. Psenice neni deflacni, ale jeji hodnota s casem spis klesa.
Jinak pokud by všichni nic nedělali a jen čekali, že jejich zlato poroste, a utlumili tak ekonomickou aktivitu, logicky by zlato růst přestalo - systém by směřoval k určité rovnováze.Ano, nejspis skonci takovymi cykly - hromadeni zlata - deflace - konec hromadeni - inflace, ktere, jak uz popisuji niz, nejspis zpusobi v prumeru nizsi nez realne dosazitelnou (za konstantni urovne penez) ekonomickou uroven. To same ovsem plati i pro dluh - akorat tim mechanismem, do ktereho se spori neni zlato, ale splaceni dluhu. To ze jsem proti zlatemu standardu (a deflacnim menam obecne) neznamena, ze nejsem proti dluhum (za ucelem spotreby).
A výhodou by bylo, že by úroková míra odpovídala skutečným úsporám v ekonomice, což je důležitý signál pro účastníky trhu - vysoká úroková míra = nízké úspory = což znamená, že je potřeba víc spořit. Dnes se vlivem nízké úrokové míry hojně utrácí i při nízkých úsporách, což sice dočasně zvýší ekonomický růst, ale vede to k "projídání kapitálu" a k ekonomickým potížím v budoucnu. Příliš levné peníze způsobí přílišné investování (musím investovat za každou cenu, aby mi peníze nesežrala inflace), následné hromadění špatných investic a ekonomické krize.Co je tvoji definici uspor? V moji je to hromadeni penez (nebo pripadne kapitalu, ktery stoji a nepracuje), a to je v zasade vzdycky spatne, protoze to znamena, ze ekonomika nevyuziva sve zdroje na maximum. Proc by melo byt investovani a priori spatne?
Jaký má smysl dělat si zásoby vytvořených hodnot? Pouze akumulace vytvořených hodnot a odložená spotřeba umožňuje pokrok.Ne. K pokroku dochazi proto, ze se cast zdroju ekonomiky presmeruje z produkce spotrebnich produktu na produkci realneho kapitalu (tedy napr. ze cast lidi se vzda sveho naroku na okamzitou spotrebu vymenou za prislib vyssiho naroku v budoucnu, a nekdo jiny tento narok vyuzije k realne investici a z jejiho vynosu zaplati ony naroky v budoucnu). V soucasne ekonomice je nerealisticke ocekavat, ze bez zajisteneho odbytu budou vyrobci vyrabet a akumulovat produkty do zasoby s tim, ze je mozna v budocnu nekdo zkonvertuje na realny kapital.
Proto je zadouci minimalizovat uspory, protoze jde o neproduktivni ekonomickou aktivitu.Tady by se slušelo minimalizovat úspory vyvedené (dočasně) z ekonomiky ven - peníze ve slamníku. Úspory uložené v nějaké spořitelně, která je následně ve formě půjčky vrátí do ekonomiky, jsou zcela v pořádku.
Vyrobené se bude investovat nebo spotřebovávat, ať budeme spořit nebo ne.No, pri velke mire realnych uspor (neproinvestovanych) uz se to mozna ani nevyrobi. Prijde me, ze ignorujete to, ze na investice musi byt dva - ten, ktery odlozi spotrebu, a ten, ktery chce realne investovat. Pokud je tech druhych malo (resp. je malo investicnich prilezitosti), tak samotne odkladani spotreby nepomuze. naopak - zhorsujici vyhlidky na odbyt snizi ochotu investovat do vyroby.
Pokud je ale úroková míra uměle nízká, investice neprobíhají podle toho, co si může ekonomika reálně dovolit.Urokova mira ale neni umele nizka - odpovida moznostem ekonomiky. Jinak by taky rostla inflace. A ta je uz nekolik let na minimu.
Po opuštění zlatého standardu to jde už jenom z kopce.V mnoha metrikach je povalecne brettonwoodske obdobi uspesnejsi nez predvalecne obdobi klasickeho zlateho standardu.
Zlatý standard měl problém (zvlášť ve spojení s bankovnictvím plných rezerv) – nedovoloval mocným libovolnou expanzi dluhů.A právě proto dosáhl například britský veřejný dluh svého historického maxima v době zlatého standardu, že?
Jaký je rozdíl mezi selháním měnové politiky a cílenou manipulací s měnou za účelem odmazání dluhu?Selhani je takova cinnost, ktera nema zamyslene ucinky. Pochybuju, ze by umyslem politiku vymarske republiky bylo vyvolat akutni hyperinflaci.
Vždyť inflační měnová politika (která je momentálně nasazená jak v USA tak v EU) v systému fiat money z principu je cílená manipulace s měnou.Nicmene za jinym ucelem - zajistit plne vyuziti ekonomickych zdroju.
A pokud si nastavíme za účelem vynucení ekonomické aktivity postupným znehodnocováním úspor a umenšováním dluhů určitý inflační cíl,Planovana cilena inflace neumensuje dluhy a neznehodnocuje uspory, nebot se promitne v urokovych sazbach.
výsledkem hodnoty měny je exponenciální křivka, která jednou zákonitě skončí ztrátou důvěry ve stabilitu měny (tedy hyperinflací).No, to je dost prehnane tvrzeni. Tezko se da nalezt oduvodneni pro to, proc by stabilni mala inflace (rekneme 2 % rocne), s kterou vsichni dlouhodobe pocitaji, mela zakonite vest k hyperinflaci.
Pochybuju, ze by umyslem politiku vymarske republiky bylo vyvolat akutni hyperinflaci.AFAIK bylo. No možná ne přímo hyperinflaci, ale rozhodně velkou inflaci vyvolat chtěli. Smyslem bylo vykoupit nerostné bohatství na placení dluhu Francii a vytisknout peníze na uplácení horníků v Porůří.
Planovana cilena inflace neumensuje dluhy a neznehodnocuje uspory, nebot se promitne v urokovych sazbach.Tím naznačujete, že cílem je donutit lidi odnést veškeré úspory do bank?
Pokud s tou inflací všichni dlouhodobě počítají, ztrácí svůj stimulační účinek – lidé své chování stávající inflaci přizpůsobili. Aby míra stimulace ekonomiky zůstala zachována, je třeba postupně zrychlovat přísun nových peněz do ekonomiky, tedy zvyšovat inflační cíl. Tato stimulace navíc deformuje strukturu ekonomiky – posiluje finanční služby na úkor výroby, posiluje krátkodobé investice na úkor dlouhodobých. A tím v dlouhodobém pohledu snižuje produktivitu výroby hmotných statků (ač DPH může stále růst). Takže dnes máme ekonomiku, kde je obrovsky rozbujelé bankovnictví a výroba spotřebního zboží, ale ekonomika jako celek i přes cílenou inflaci zpomaluje. Proto se dnes již hovoří o zvýšení inflačního cíle na 5%, brzy se zřejmě začne hovořit o dvouciferných inflačních cílech.výsledkem hodnoty měny je exponenciální křivka, která jednou zákonitě skončí ztrátou důvěry ve stabilitu měny (tedy hyperinflací).No, to je dost prehnane tvrzeni. Tezko se da nalezt oduvodneni pro to, proc by stabilni mala inflace (rekneme 2 % rocne), s kterou vsichni dlouhodobe pocitaji, mela zakonite vest k hyperinflaci.
kdo prisel driv a/nebo ma vetsi pocitac je od tedka bohatsiPodle mě to bylo úplně stejné, když se jelo kšeftovat (nebo krást a válčit) do právě objevené Ameriky.
Pokud je ta centralni autorita vydavajici novou menu zalozena na vseobecnem demokratickem rozhodovani obcanu, prijde mi vysledek mnohem spravedlivejsiNějak si nedokážu představit, podle čeho by ta autorita měla rozdělovat peníze. Vždycky to podle mě bude stylem „kdo dřív přijde, ten dřív bere“.
Treba zrovna boj proti organizovanemu zlocinu mi prijde jako velka vyhoda, a i kdyz jsem to nijak zvlast nestudoval, tak mam pocit, ze to smysl ma, kdyz se podivame na poslednich 50 let vyvoje zlocinnosti v Evrope a USA.Mně se zdá, že s barevnými papírky se dá zločin také dělat docela dobře.
A ta predstava, ze to zkratka lze nejak nahradit kryptografickou bezpecnosti je zcestna - mame kryptoanalyzu gumovou hadici, nebo, v jemnejsi podobe, trojske kone.DTTO, když tě někdo gumovou hadicí přesvědčí, abys mu dal všechny své papírky, taky už ti nikdo nepomůže.
Článek sice tvrdí cosi o decentralizovaném systému, ale je plný formulací typu „odměna se změní“, „řeklo by se“. To jsou věty, které ve skutečně decentralizovaném systému nemohou nikdy padnout, a otvírají cestu pro budoucí změnu pravidel hry.Změna odměny i automatické nastavování poplatku jsou natvrdo zakódované ve zdrojáku klienta. Proto když teď vyrobíš blok s odměnou 1000 BTC, nikdo ti ho nepřijme. Obdobně pokud je už v bloku 400 kB transakcí, další bez poplatku ti už do něj nikdo nezahrne.
5. Podle popisu v článku vidím jen jakousi pseudoanonymitu, ba dokonce vystopovatelnost jakéhokoliv řetězce transakcí až k minerovi.Jasně, získáš řetěz typu neznámý miner - asdfgh - qwertz - yxcvb - automat na kafe - 15468486 - 56486786 - zuioppi - Interspar - jfgiewr - hjtguieo - pplhuztt - hjkjluki - huhuojnn - Jenda.
Změna odměny i automatické nastavování poplatku jsou natvrdo zakódované ve zdrojáku klienta.Jistě. A z textu článku jasně vyplývá, že se předpokládá, že v tom kódu se budou v budoucnosti dělat změny. Princip systému tedy nestojí jen na neměnném a definitivním algoritmu, ale na obecně přijímaném konsensu daného jakýmisi konstantami ve zdrojovém kódu. Co když nová verze řekne, že od určitého bloku se smí používat jen budoucí SHA-4, ale někteří uživatelé měny tuto konvenci odmítnou a budou trvat nadále na používání staré verze programu bez tohoto omezení? V čem se taková změna liší od měnové reformy, kdy máte v ruce měnu, kterou jste v dobré vůli nabyl, ale nikdo jí od vás nechce, protože jakási autorita vydala novou verzi bankovek?
Jasně, získáš řetěz typu neznámý miner - asdfgh - qwertz - yxcvb - automat na kafe - 15468486 - 56486786 - zuioppi - Interspar - jfgiewr - hjtguieo - pplhuztt - hjkjluki - huhuojnn - Jenda.A když budu chtít vědět, komu že to qwertz zaplatil, stačí se podívat na záznam z kamery u automatu na kafe. Kdyby qwertz platil obyčejnou bankovkou, k odhalení předchozí transakce by to nestačilo. Běžný automat na kafe si čísla použitých bankovek nezaznamenává (a mince je vůbec nemají) ani je nevystavuje na síť. Jde tedy jen o pseudoanonymitu, kdy vystupujete pod různými přezdívkami, a dáváte si pozor, abyste je nemíchali. U financí to však jde podstatně hůře. Představte si, že máte několik peněženek, a vždy smíte použít pouze určitou z nich. A když bude jedna prázdná, máte na výběr - zůstat švorc anebo prozradit svou identitu a sdělit světu, kdy a od koho jste nakupoval.
Co když nová verze řekne, že od určitého bloku se smí používat jen budoucí SHA-4, ale někteří uživatelé měny tuto konvenci odmítnou a budou trvat nadále na používání staré verze programu bez tohoto omezení? V čem se taková změna liší od měnové reformy, kdy máte v ruce měnu, kterou jste v dobré vůli nabyl, ale nikdo jí od vás nechce, protože jakási autorita vydala novou verzi bankovek?Podle mě je rozdíl v tom, že měnovou reformu, emisi dalších bankovek atd. může protlačit její správce, což je většinou malá skupinka lidí, vláda, strana, vůdce a tak, zatímco u Bitcoinu o tom vždy rozhoduje většina.
BitCoin forkneš v případě nouze bez problémů...…a budeš mít dvě měny. Jakpak by se asi vyvíjel jejich směnný kurs vůči ostatním měnám?
U financí to však jde podstatně hůře. Představte si, že máte několik peněženek, a vždy smíte použít pouze určitou z nich. A když bude jedna prázdná, máte na výběr - zůstat švorc anebo prozradit svou identitu a sdělit světu, kdy a od koho jste nakupoval.Když si nasypu BTC z jedný peněženky do druhý, jak svět pozná, že jsou obě moje? A když to udělám přes několik dalších peněženek? A když to rozdělím to různých transakcí přes různé peněženky? A přes jiné měny? Zkrátka, ty bitcoiny vždycky nějak "vypereš"...
a hned jsou jasné i všechny ostatní transakce provedené se stejnou peněženkou.Vtip je v tom, že peněženek máš třeba sto, nikdo neví, že těchhle sto peněženek patří jedné osobě, a pro každou transakci použiješ jinou a Bitcoiny mezi peněženkami můžeš různě přelévat. V příkladu výše to znamená, že nikdo neví, jestli qwertz jsi ty nebo někdo jiný, nebo jestli jsi ty asdfgh nebo dokonce ten miner.
a to pak zanecháte dostatečně bohatý strom indicií pro identifikaci.Hmm... To mi moc nepřijde... Tak dejme tomu někdo koupil Bugatti, na transakci se podílely stovky "peněženek", velikost stromu jejich transakčních historií roste směrem do minulosti téměř exponenciálně. Od několika (řádově jednotky) peněženek máš velkobratrsky zjišťeno, komu asi tak nejspíš patří. Otázka zní: Kdo si koupil Bugatti? Nepřijde mi, že se na to dá rozumně odpovědět...
Ad odstavec 2... Konstantní množství bych neviděl zas až tak jako problém... v BTC se dá platit prakticky libovolnými zlomky, takže ta měna imho škáluje dostatečně...O tom to není. Problém je v tom, že ta měna nereflektuje skutečný svět. Ve skutečném světě totiž "hodnota všeho" neustále roste. A nemluvím teď o nějakém porovnávání HDP vyjádřeném penězi, ale o globálním pohledu na ekonomiku, ve které v podstatě každý vynález a každý nový objev vede ke zvýšení celkového bohatství lidstva (příklad - když člověk vynalezl oštěp, se stejnou námahou ulovil více zvěře nebo stejné množství zvěře s menší námahou, čímž mu zbyl čas dále vynalézat) Jenže bitcoinů je omezený počet, takže stejný počet bitcoinů bude do budoucna reprezentovat čím dál tím hodnotnější podíl na celkovém majetku lidstva. Ano, samozřejmě stále bude pomocí menších a menších zlomků možné vyjádřit cenu jednoho rohlíku, ale to nic nemění na faktu, že ta měna bude za každých okolností* v deflaci. Proč je to problém psal už JS vejš. * výjimkou jsou samozřejmě katastrofy globálního rozashu, jenže měna, která ke svému fungování potřebuje něco takového je k ničemu.
hodnota jinych veci skoro porad roste (treba zlato)Cena zlata urcite skoro porad neroste - od zacatku 80. let do cca 2004 se drzela pod 400 USD/oz, takze realne klesala. Viz.
"hodnota všeho" neustále roste, zatimco hodnata spousty veci neustale klesaTo druhé není důležité, důležité je jenom to první (protože to platí, i když hodnota spousty věci neustále klesá)
treba skoro cokoli okolo pocitacuDám příklad - dneska koupíš superpočítač, za pár let to bude víceméně starý šrot skoro na hraní pro děti. Ztratí hodnotu, to je jasné. Jenže za tu dobu, co bude pracovat, třeba přispěje k vytvoření nějakého léku na rakovinu, čímž pro změnu nějakou hodnotu vytvoří. A zrovna v tomhle případě by ta vytvořená hodnota zdaleka převýšila původní hodnotu toho superpočítače. Suma sumárum jsi v plusu.
Mimo to o definitivní léky na rakovinu žádná farmaceutická společnost nestojí.Přesně, jsou to židozednáři napojení taky na ropnou lobby, která drží patenty na auta, co by týden jezdila za půl litru benzínu... ach jo.
Ad odstavec 1... Deflace může být problém, na druhou stranu bitcoin je imho dostatečně nestabilní na to, aby se při případné přílišné akumulaci měny deflace přehoupla do inflace.No, to jsi prave popsal splasknuti te bubliny..
Ad odstavec 4... ufff!... co k tomu říct. Prostě tohle je tvůj politickej názor, to je koneckonců známo... Jen bych poopravil, že u BTC rozhodně není napsáno něco pod čarou, nehledej v tom konspiraci.To neni muj politicky nazor, jen rikam, ze spravedlnost je subjektivni a spravedlnost v tomto pojeti nemusi kazdemu vyhovovat, a rekl bych, ze vetsine take vyhovovat nebude. Konspiraci v tom nevidim, myslim, ze bublinovitost Bitcoinu je pro zakladatele jen prijemny vedlejsi efekt.
Ad odstavec 5... Tady si myslim, že se zásadně mýlíš v tom, že konvenční měny jako CZK, EUR, USD apod jsou neanonymní.To jsi zcela spatne pochopil. Ja vidim vyhodu v tom, ze konvencni meny jsou neanonymni (a tedy se muze policie dopatrat prani spinavych penez), a ze transakce jsou vratne (a tedy, kdyz si nekdo neco koupi na moji kartu, je alespon potencial - u nas bych s tim nepocital - tu transakci zrusit). Chapu zastance anonymity, ale zkratka s nimi nesouhlasim. Myslim si, ze pozadovat anonymitu je za vsech okolnosti je spise pomylene. Chceli spolecnost trestat nespravedlnosti, anonymita je na prekazku. Dulezite je, aby byly vyrovnane sily (tedy statni moc byla odpovidajicim zpusobem mene anonymni nez obcane) spis nez absolutni anonymita. Ze nekdo pozaduje anonymitu uz pro me fakticky znamena, ze nepritel vyhral. Hezky je to videt napriklad na zdravotni dokumentaci. Pozadujeme jeji utajeni, protoze kdyby nebyla tajna, dochazelo by k diskriminaci. Ale hlavni problem je tedy ta diskriminace. Kdyby diskriminace neexistovala, nebylo by te anonymity vubec potreba. Proto si myslim, ze je to zkratka napinani sil na spatne misto - bojovat by se melo predevsim se zneuzivanim informaci a ne za jejich anonymitu (prestoze to povazuji za dobrou sekundarni ochranu).
To neni muj politicky nazor, jen rikam, ze spravedlnost je subjektivni a spravedlnost v tomto pojeti nemusi kazdemu vyhovovat, a rekl bych, ze vetsine take vyhovovat nebude.Hm, já v tom opravdu nevidím žádnou logiku... přijde mi to spíš něco jako "Lidé se silnými rigy vytěží spoustu BTC, a to je špatně, áááno." ...
myslim, ze bublinovitost Bitcoinu je pro zakladatele jen prijemny vedlejsi efekt.A tenhle názor jako nemá být hledání konspirací? Krom toho Satoshi se už na bitcoin vykašlal, oznámil, že se věnuje jinejm věcem.
To jsi zcela spatne pochopil. Ja vidim vyhodu v tom, ze konvencni meny jsou neanonymniJá jsem pochopil, že vidíš výhodu v "neanonimitě" fiat měn. A já bych s tímhle názorem v zásadě souhlasil, jenže on vychází z mylného předpokladu, že fiat měna je neanonymní. Ve skutečnosti jsou fiat měny pro vládu a pro mocné subjekty na trhu prakticky skoro stejně anonymní jako BTC.
Dulezite je, aby byly vyrovnane sily (tedy statni moc byla odpovidajicim zpusobem mene anonymni nez obcane) spis nez absolutni anonymita.Souhlasím, všimni si ale, že pro tuhle rovnováhu sil je BTC naopak vhodnější než fiat, protože fiat měna zajišťuje vládám řádově větší anonymitu než občanům, kdežto BTC zajišťuje anonymitu všem stejnou. Pokud by existovala měna, která by zajišťovala vládám menší anonymitu než občanům, byl bych pro, bohužel žádnou takovou neznám a mam i pochybnost, že vůbec může existovat.
Ale hlavni problem je tedy ta diskriminace. Kdyby diskriminace neexistovala, nebylo by te anonymity vubec potreba.Tohle mi přijde jako neuvěřitelně naivní názor. A tudíž v praxi zcela nepoužitelný. Je to úplně stejné, jako kdyby jsi řekl, že hlavní problém je to, že lidi jsou na sebe zlí. Proti tomu existují sekundární ochrané prostředky, ale primární problém je, že jsou na sebe zlí - to kdybychom vyřešili, nebyly by ty sekundární obrané prostředky potřeba! (ironie) V reálném světě bohužel tento primární problém není možné uspokojivě vyřešit (ne dlouhodobě), takže ačkoli anonymita a další obrané prostředky jsou "jenom" sekundární, nic lepšího po ruce nemáme.
Ta (ne)spravodlivost znamena, ze ti, co su v pyramide navrchu maju vyhodu oproti tym, co prisli neskor a su v pyramide doleJaká pyramida? Bitcoin není žádná pyramida. To si pleteš s Amway.
defacto potvrdit majetok ludi, ktori uz velku cast bitcoinov vytazili?Velkou část bitcoinů? Velkou část bitcoinů nikdo nevytěžil, a až jednou případně ano, bude to mnoho lidí, ne jeden subjekt... Na bitcoin wiki se k tomuhle 'problému' vyjadřují takhle:
Early adopters are rewarded for taking the higher risk with their time and money. In more pragmatic terms, "fairness" is an arbitrary concept that is improbable to be agreed upon by a large population. Establishing "fairness" is no goal of Bitcoin, as this would be impossible. The vast majority of the 21 million Bitcoins still have not been distributed. By starting to mine or acquire bitcoins today, you too can become an early adopter.Imho při zavádění nové měny to je tak, že ať už to nastavíš jakkoli, vždycky se najde někdo, kdo si bude stěžovat, že to je nespravedlivé ... ať už pro střední třídu, pracující dělníky, Černochy nebo Marťany, ... atd. atp.
"fairness" is an arbitrary concept that is improbable to be agreed upon by a large populationNesouhlasim. Moralka vetsiny lidi je velmi podobna, v dusledku evoluce (viz treba clanek Steven Pinker - Moral Dimension). Tezko se na ni zcela shodneme, existuji psychopati a tak, ale neni to zcela arbitrarni koncept. A to vysvetleni je trochu cop-out - nemuzeme se absolutne shodnout na moralce, tak to vubec nebudeme resit - proste nesmysl.
Moralka vetsiny lidi je velmi podobna, v dusledku evoluce (viz treba clanek Steven Pinker - Moral Dimension).Hm, našel jsem od tohohle autora Moral Instinct a přijde mi, že tvoje tvrzení spíš vyvrací, než potvrzuje. Morálka sice je mezi lidmi podobná v důsledku evoluce, ale pouze v základních rysech, jako např. "zabíjet ostatní lidi je špatné, ubližovat je špatné,..." a podobně. Ale takové otázky jako na kolik by si měli přijít early-adopters u nějaké měny, jaká by měla být distribuce bohatství a tak dále, tam už zdaleka taková shoda nepanuje. Ono je to logické - tyhle problémy ani evoluce nemohla dost dobře řešit, když existují nějakých pár tisíc let maximálně a ještě k tomu se neustále mění.
nemuzeme se absolutne shodnout na moralce, tak to vubec nebudeme resit - proste nesmysl.Kdybychom se shodli na - řekněme - 80%, tak by se s tím dalo něco dělat. Stačí se ale podívat na internetové diskuse o politice a 'politické spravedlnosti' a je imho celkem jasné, že na tomhle se lidi prostě neshodnou.
Ale treba na tom, ze "majetkove pomery se menit zavedenim meny nebudou" by se shodnout mohli.No nevim. Mně na tom, že se při zavedení nové měny změní majetkové poměry, nepřijde celkem nic špatného, pokud se nezmění nějak extrémně.
Ja treba vubec nevidim duvod, proc by meli "early adopters" dostat neco navic.No vidíš, a někteří ten důvod vidí. A mně osobně to zas přijde celkem irelevantní... Pokud early-adopters nejsou nějak extrémně zvýhodněni, což v BTC nejsou, je to imho celkem jedno...
Ja treba vubec nevidim duvod, proc by meli "early adopters" dostat neco navic.Protože věnovali/věnují HW a elektřinu v době, kdy se ještě netušilo, jestli to neumře zapomenuto - riziková investice jako každá jiná (z tohoto hlediska jsou early-adopters i ti, co začnou dneska - ale riziko už je trošku nižší, taky dostanou míň).
zabíjet ostatní lidi je špatnéMně tedy tahle strakatá mapa jednoznačnou shodu příliš nepřipomíná. A to prosím pěkně i v rámci jednoho státu.
Jestli se snažíš navodit dojem, že tento příklad je extrémní a na všem ostatním se lidé víceméně shodnou, tak to je naprostá kravina, protože ve skutečnosti těch základních ne-extrémních morálních problémů je v politice minimum, všecho ostatní, všechno, o čem se v politice nějak diskutuje, je víceméně kontroverzní, spíš více...
Zkuste najít podobnou mapu ukazující, ve kterých státech je zabití trestné a ve kterých neSpíš kdy je ve kterých státech zabití trestné. Někde není trestné ukamenování nevěrné manželky, někde zabíjejí odsouzené zločince (viz tu odkazovanou mapu). Hint: toto vlákno vůbec nic neříká o mém názoru na trest smrti; pouze poukazuje na to, že konsensus „zabití jen v nutné obraně“ v žádném případě není celosvětově platný.
cielene manipulujuca nove bloky.Ono je dobre si taky uvedomit, ze vzhledem k exponencialnimu rustu vypocetniho vykonu (a tedy klesajicim targetum) obecne nehraje zas takovou roli delka blockchainu - pokud ma nekdo znacny podil vypocetniho vykonu (rekneme dvojnasobek nez zbytek mineru), tak za konstantni dobu (rekneme dva roky) je schopen spocitat uplne novy blockchain delsi nez 'oficialni' a to bez ohledu na delku puvodniho (za predpokladu ze parametry blockchainu - targety jednotlivych bloku - odpovidaji vykonu site, a ten v case exponencialne roste).
Až na ty anglicismy (minování)Pravda, to asi mohla být těžba. Jsem se o tom bavil jenom s pár Čechy/Slováky a skoro nikdo žádné české názvosloví nepoužíval.
je to velmi dobrý článek, jsem rád, že to takhle někdo podrobně popsal a shrnul.Díky
Jako námět na další článek bych měl asi nejpopulárnější, relativně mladou, ale velmi zajímavou odnož Bitcoinu a to Namecoin, který má svůj blastní blockchain a slouží k rezervování a provozu domén .bit. Informace jsou na Bitcoinu fóru a na vlastní wiki.Jo, o to jsem zrovna náhodou včera zavadil, uvidíme, co se z toho vyvine. Mně to nepřijde zas tak důležité a klidně se v anonymní síti vyrovnám s nějakými hashi typu .onion.
Adresa vypadá jako náhodný řetězec.Adresa je hash veřejného klíče.
Jenže řešení 6 bloků v řádu minut je se současným HW nemožné.Vzhledem k tomu, že většina výpočetního výkonu je koncentrována v rukou provozovatelů několika málo poolů, bych byl s podobnými tvrzeními velmi opatrný.
Skoro 21 milionů v roce 2140.
Na jaře 2012 klesne na 25 BTC, za další 4 roky na 12,5 BTC a tak dále.Toto jsou pouze odhady. Co bude za 100 jsou čiré fantazie a odměna se snižuje každých 210 000 bloků.
Na blockexplorer.com se dají najít všechny dosud provedené transakce a všechny nalezené bloky.Všechny transakce má každý uživatel uloženy na disku a podobnou databázi s webovým frontendem si z ní může udělat např. pomocí abe. Proč věřit jiným, že? Např. složitost hlásí jinou, než můj klient…
Aktuální kurz Bitcoinu je na Mt. Goxu.Žádný kurz Bitcoinu není, jde o kurz na jedné konkrétní burze.
Adresa je hash veřejného klíče.A verze protokolu/sítě a checksum.
Vzhledem k tomu, že většina výpočetního výkonu je koncentrována v rukou provozovatelů několika málo poolů, bych byl s podobnými tvrzeními velmi opatrný.
Co se týče ovládnutí přes 50 % výkonu sítě, dovedu si představit použití herních grafik v domácích počítačích s Windows, pokud se objeví nějaký hezký remote exploit. Těžko říct, jestli si operátoři velkých mining poolů můžou říct, že teďka budou ďáblové (neznám přesně protokol, jestli klienti v poolu nějak ověřují, co počítají, spíš ne). Předpokládám, že by se to rychle rozkřiklo, klienti by od nich hned odešli a síť by se zase vrátila do normálu.
Toto jsou pouze odhady. Co bude za 100 jsou čiré fantazieSamozřejmě, že když se takhle něco odhaduje, předpokládá se, že na nás třeba nespadne meteorit :).
a odměna se snižuje každých 210 000 bloků.Což jsou při optimálním fungování sítě právě ty 210000/(365⋅24⋅6) = 4 roky.
Žádný kurz Bitcoinu není, jde o kurz na jedné konkrétní burze.Když se to tak vezme, kurz Kč/€ je taky v každé směnárně jiný.
A verze protokolu/sítě a checksum.Ty jsou sice součástí transakce v bloku, ale k adrese by ses z nich nedopočítal. Optimálně bychom měli mít ~30k letošních bloků, reálně jich máme ~37,8k. Naopak se zase může stát, že spousta výpočetní síly zmizí a do změny složitosti bude daleko. S něčím podobným se myslím potýká Namecoin. Šlo jen o formulaci.
Bitcoin addresses contain a built-in check code, so it's generally not possible to send Bitcoins to a mistyped address. However, if the address is well-formed but no one owns it (or the owner lost their wallet.dat), any coins sent to that address will be lost forever. Addresses can contain all alphanumeric characters except 0, O, I, and l. Normal addresses currently always start with 1, though this might change in a future version. Testnet addresses usually start with m or n. Mainline addresses can be 25-34 characters in length, and testnet addresses can be 26-34 characters in length. Most addresses are 33 or 34 characters long, though.Hlavně v base-56 nebo co se to tam vlastně používá obsahuje každý znak log(56;2) ≈ 5,81 bitů, 160b hash by tak bylo jenom 28 znaků.
Bitcoin addresses contain a built-in check code, so it's generally not possible to send Bitcoins to a mistyped address. However, if the address is well-formed but no one owns it (or the owner lost their wallet.dat), any coins sent to that address will be lost forever.Toto sa mi zda byt celkom problem. Nie len, ze je penazi konecne mnozstvo, ale sa aj mozu stratit. Cize jednak realne mnozstvo penazi bude casom klesat, ak to chapem spravne. A druhy problem ktory tam vidim je, ze chybne zadanu platbu (na neexistujucu/stratenu penazenku) nieje mozne vratit spat, tie peniaze proste nebudu a niekomu budu chybat. Pri malych sumach cert to vem, ale pri velkom prevode to je velky problem.
Nastane to, co budou chtít ti, kteří ovládají většinu výpočetního výkonu. Všechna pravidla sítě jsou jen řádky kódy v klientovi, pokud se ti povede rozšířit alternativního klienta, udáváš pravidla ty. A hodí se dodat, že jisté 3 pooly dají dohromady 3/4 celého výkonu sítě.
vacsina este stale pouziva IEJe to sice offtopic, ale... imho IE už nějakou tu dobu není většinový... viz.
Absolutně nechápu smysl Bitcoinu. Jestli chcete, můžete mi to někdo zkusit vysvětlit, k čemu to má bejt (= k čemu to má bejt dobrý!). Ale o to nejde. Zaujalo mě, že autor používá dost zajímavý fráze. Třeba:
Pak nějaký drby ("Nevím, jak tady, ale v USA se prý může stát ...") atd. Dost slabý, musím říct.
Ať jsou "papírky" jakýkoli, tenhle Bitcoin má bejt lepší?
V čem je smysl bitcoinu? Jednak je to zajímavý experiment. Za druhé to může být jeden ze způsobů, jak vydělat peníze (miningem). Za třetí je to jedna z cest, jak přenést současnou hodnotu do budoucnosti.
Dlouhá tisíciletí zde byla měna založená na komoditách (zlato, stříbro, králíci, slepice, plátno...), tj. na něčem, co mělo "vlastní" hodnotu a co bylo možné snadno shromažďovat na horší časy. Před pár lety lidi objevili, že je někdy pohodlnější místo slepicema nebo zlatem platit poukázkami na slepice či zlato - objevily se papírové peníze. Vydavatelé papírových peněz rychle zjistili, že vazba na skutečnou komoditu není nutná a tato vazba se vytratila - nastartoval se tak největší finanční kšeft posledních několika tisícovek let.
Zdá se mi u bitcoinu dost nešťastné používat pojem "měna" nebo "peníze". S jinými prakticky používanými penězi má společnou především velmi vysokou likviditu, ale jinak to není nic jiného, než komodita, jejíž množství je silně omezené a v zásadě to nikomu nemusí vadit.
Deflace? Držitel na tom přeci vydělá - je to ideální prostředek pro přenesení současné hodnoty do budoucna - zaplatím bitcoinem, až když to bude skutečně nutné. Stejně tak se budu snažit zbavit peněz, které mají tendenci ztrácet hodnotu (dnešní poukázky "na nic").
Současné generace jsou poznamenané představou, že peníze mohou být jenom jedny. Různých peněz, prostředků pro směnu či uchovávání hodnot, může být veliké množství. U každých peněz mám na výběr, k jakému účelu je použiji. V deflační měně budu spořit na pozdější potřeby (na důchod, na dům a podobně), za inflační peníze budu kupovat rohlíky. Dnes mám na výběr množství různých spořících účtů, které se snaží překonat inflaci, v prostředí více měn bych pro stejný účel (spoření) místo spořícího účtu zvolil jinou měnu.
Současná podoba peněz je nám vnucena státem, kterému se lépe vybírají a počítají daně v penězích, a který může s penězi libovolně manipulovat (je jediným vydavatelem této komodity). Pro stát je jediná oficiální měna výhodná, pro držitele už méně, případně je to pro držitele vyloženě likvidační (francouzská revoluce, hyperinflace v meziválečném Německu, rok 1953 u nás, začátek devadesátých let u nás - příkladů by se našlo hodně). Jako jediný vydavatel si může stát své stanovisko vynutit (tresty za falšování) i obhájit - vychovat zástupy ekonomů, kteří budou do omrzení omílat "Jediná měna, centrální měna, prospěšná inflace, škodlivá deflace".
Zásadní rozdíl je v tom, že spořící účet funguje tak, že peníze dáte bance, ta je na úrok půjčí a tak se ty peníze vrací do ekonomiky a ta je roztáčena (samozřejmě se to ale nesmí přehnat, to by vedlo k přehřátí ekonomiky a hyperinflaci). U deflační měny ale ty peníze zašijete do strožoku, tak se zastaví jejich oběh, čímž se ekonomika brzdí.Nevím, co na tohle říci. Snad jen připomenout, že na tomto světě kopu za sebe a svou rodinu, ne za ekonomiku.
Nevím, co na tohle říci. Snad jen připomenout, že na tomto světě kopu za sebe a svou rodinu, ne za ekonomiku.To možná ano, ale ani vy ani vaše rodina nežije ve vzduchoprázdnu, čili zastavená ekonomika by se vám zcela určitě pranic nelíbila.
Navíc tahle půjčka je omezená tím, kdy si ty peníze zase rozhodnu vybrat.
Každá půjčka je de facto z budoucnostiPůjčka nekrytých peněz je však dvojnásobnou půjčkou z budoucnosti: Dlužník se zavazuje, že půjčku splatí. Emitent měny se zavazuje, že dluh, kterým je měna podložena, bude splacen (tedy že vzniknou reálné hodnoty, které lze za půjčené peníze koupit). Představte si, že Jarda vydá dluhopis za 100 000 fufníků. banka ho koupí, a použije ho jako podkladové aktivum své měny, a emituje 100 000 fufníků. Franta si přijde půjčit, a dostane těchto 100 000 fufníků. Jarda teď může utrácet své fufníky, Franta také. Ale žádné nové hodnoty přitom ještě nebyly vytvořeny ani na jedné straně.
Navíc tahle půjčka je omezená tím, kdy si ty peníze zase rozhodnu vybrat.Není. Půjčka u banky může běžet dál, i když si své naspořené peníze vyberete. Stačí, když banka dodržuje příslušné limity (povinné rezervy, kapitálová přiměřenost), a centrální banka chybějící likviditu dodá, nebo si ji půjčíte na mezibankovním trhu.
V ekonomice se sice nominálně prodá zboží za vyšší hodnotu, pokud peníze do ekonomiky naleju, reálně v tom ale zásadní rozdíl nebudeRealne v tom rozdil bude - neutralita penez (tak jak ji predpokladaji klasicti ekonomove) je sice teoreticky hezka, ale v praxi zas tak nefunguje, ceny jsou casto strnule smerem dolu (sticky prices) (pokud tedy jsou k poklesu tlaceny monetarnimi duvody / nizkou poptavku), takze v blizkem casovem horizontu to zpusobi spis recesi.
případně je to pro držitele vyloženě likvidační (francouzská revoluce, hyperinflace v meziválečném Německu, rok 1953 u nás,Zrovna samotne riziko zabaveni statem ma 'statni' mena skoro stejne jako 'nestatni' alternativy. Kdo drzel zlato, tomu ho za minuleho rezimu take zabavili.
Jestli chcete, můžete mi to někdo zkusit vysvětlit, k čemu to má bejtJedna z věcí je anonymita. Chceš drogy nebo součástky zbraní a nechce se ti za ně platit kreditkou? Zajdi na silkroad a použij bitcoin :)
Jako řešení by bylo target omezovat nikoliv podle času, ale třeba podle kurzu ke zlatu, stříbru a platině s mírnou inflací (třeba jedno procento by úplně stačilo).Nebyl by problém v tom, že zlato je poslední dobou samo prudce deflační (víc než to 1 %)?
Jenze bohuzel prave tohle je zarukou toho, ze lidi budou chtit penize prijimat. Nesmi byt samozrejme inflace moc velka.To bych neřekl. Inflace naopak tlačí lidi k tomu, aby se přijatých peněz brzy zbavovali. Čím vyšší inflace, tím vyšší snaha se získaných peněz zbavit zakoupením čehokoliv smysluplného (ona slavná keynesiánská stimulace ekonomiky). Pokud je inflace příliš velká, mění se snaha zbavit se jich k nechuti je přijímat – ke ztrátě důvěry v hodnotu měny (tomuto jevu se říká hyperinflace).
V pripade deflace bys sice nikomu nezaplatil za dovolenou vic, ale taky bys na dovolenou asi ani nejel, protoze by sis spocital, ze kdyz pojedes za mesic, dostanes dovolenou lepsi.Vážně věříte tomu, že za deflace by všichni celý život jen spořili, protože těsně před smrtí by všechno bylo nejlevnější? To vás ta proinflační propaganda už pěkně dostala. Stejně tak mohu argumentovat, že deflace podporuje ekonomiku: Zatímco za inflace se nikdo do podniku se ziskem 1% ročně nepustí, a raději nechá peníze nečinně v bance, za deflace je jakýkoliv podnik s nenulovým ziskem výhodný – peníze v bance nenesou úrok, půjčky také moc nefrčí (jsou nevýhodné pro dlužníky – splácejí je ve stále tvrdší měně), a tak je výhodné peníze vložit do podnikání, i když nese jen malý zisk. Mimochodem, právě tento efekt zajišťuje, že deflace má tendenci po čase bez jakýchkoliv zásahů zmizet.
V článku se operuje jednou s údaji jako 50 Kč za den... kde se vzal tento údaj? To je nějaký přepočet podle aktuálního kurzu, nebo tam má místo Kč stát BTC ?Ano, byl to přepočet proti aktuálnímu kurzu na MtGox (v jiných směnárnách je kurz velmi podobný) v době psaní článku - 14 USD/BTC. Od té doby se kurz téměř nezměnil.
Můj stroj (CPU a GPU dohromady) umí všeho všudy nějakých 23 Mh/s (14 Mh/s počítá GeForce GT 430 a zbylých 9 Mh/s Core i7 870), ovšem při spotřebě někde kolem 200 W podle UPS. To není dobré. Asi jsem si měl koupit ten motherboard, do kterého se nacpe 8 gigantických GPU — pak by byl poměr výkonu ke spotřebě větší.
Tak nic, já nejspíš na bitcoinech nezbohatnu.
no s mojí geforce 6600 bych nevytěžil asi nic.
Všechna energie se změní beze zbytku na teplo. Bitcoiny by mohly být jistě příjemným vedlejším produktem, kdybych ovšem bydlel v nějakém domě, kde není ani ústřední topení ani plyn a kde se dá zařídit takový ten výhodný tarif na elektrické vytápění. Jen je v té úvaze příliš mnoho kdyby.
Ale to je jedno, keby sa to pouzivalo iba na opticky kabel s pozlatenym hrotom (stopro sa najdu ludia, co budu prisahat, ze to ma s tym konektorom lepsi zvuk), stale to ma nejaku pouzitelnost a hodnotu, narozdiel od vymyslenych cisel.
Cashback. Nevím, jak tady, ale v USA se prý může stát, že někdo zaplatí v e-shopu kartou, potom se vyhlásí krádež karty a platba se stáhne zpátky. Pokud ale vykonanou službu nelze vrátit, nastává tahanice mezi e-shopem a bankou. V síti Bitcoin je zrušení jednou provedené transakce již po pár sekundách velmi těžko proveditelné a po hodině už to v podstatě nejde. V původní studii o síti (PDF, vřele doporučuji prolítnout) je to označeno jako „non-reversible payments for non-reversible services“.Jmenuje se to chargeback, a neplatí to jen na e-shopy a není kvůli tomu třeba kartu hlásit jako ztracenou. Chargeback kódů je několik a dají se aplikovat v různých situacích. V ČR zatím nemám zkušenost, jeden chargeback mi probíhá a banka má na jeho vyřízení 90 dní, ale na Finské kartě jsem jej jednou použil, když si automatická beznínová stanice ve které se platí předem stáhla z karty prachy, ale dát mi benzín nějak zapoměla. Jednalo se o
Chargeback Reason Code 53: Not as Described or Defective MerchandiseNavíc tahanice mezi e-shopem a bankou nikdy nenastává, protože banka si to prostě stáhne a e-shop si může jít stěžovat třeba na lampárnu. Je to v podmínkách k jejich karetnímu účtu a zodpovědnost za oprávněnost platby je na straně obchodníka, nikoli zákazníka, nebo banky.
V rámci transakce najednou už lze převádět µBTC, z čehož vychází že při platbě je nutné si část peněz vždy vracet. To se rozumí samo sebou?? Vždyť to tam vysvětlené je.
Nebo "Počáteční vysoké odměny ... řeší distribuci peněz, když nemáme žádnou centrální autoritu, která by je mohla vydávat." To jako že kdybychom měli centrální autoritu, která by mohla vydávat peníze, tak by je nebylo potřeba distribuovat?No bylo, no.
To asi těžko, vydávání a distribuce není totéž, možná chyba v překladu. Je někde odkaz na originální článek?Článek je moje původní dílo, žádný překlad :).
ale ty neuvěřitelné instituce a ďáblové asi nebudou z pera našince :DAle jsou, a ďáblové je pokus o ekvivalent go evil.
Bitcoin umožňuje to, čo bolo dôvodom postupnej legislatívnej likvidácie číselných účtov, takže skôr či neskôr bude snaha potlačiť to. Zakáže sa prijímanie Bitcoinov a bude po probléme.
Ak nie argumentáciou obmedzenia platieb za teroristické služby či detskú pornografiu, tak aspoň pomocou argumentácie nelegálnymi látkami (pretože ak by si mohol každý kúpiť herák, tak by bol každý zdrogovaný... že ááááááno).
bloky nikoho nenasytíZatímco papírek s Komenským nebo číslíčko, které vidím, když se přihlásím do e-bankingu, určitě jo.
BTC nemá funkce peněz a obtížně je může nabýtPokud je funkcí peněz umožnit lepší granularitu směny než je transfer hmotných statků (mám krávu a chci si koupit rohlík), pak Bitcoin funguje.
grafický výkon mineru je těžce nespravedlivý předpoklad úspěšnosti těžby Jakoby nebylo lepších nápadů na bezúročnou ekonomiku, bezemisní banky, plné depozitní krytí oběživa atd.Sem s nimi.
takže při současném kurzu se to nevyplatí snad na žádném HWDnešní zprávička mi připomněla, že na cizím se to vyplatí
.
Podstatné je, že se to chová jako malware…protože to komunikuje ve stylu P2P, nebo co za detekce ty antiviry mají a neprozradí ti to.
Spocita si to podla vsetkych transakcii in a outs?JJ. Respektive jednou si to spočítá a pak už to drží nacachované, aby to netrvalo pokaždé hodinu. Volbou
-rescan bitcoind se dá vynutit přepočítání - občas se to může dostat do nekonzistentního stavu při obnově ze staré zálohy nebo když stejnou adresu používáš na víc počítačích.
Ako potom funguju penazenky s nekompletnou databazou transakcii?Na tuhle informaci se zeptají serveru. Server umí odpovědět na dotaz typu „řekni mi, kolik je na této adrese“.