V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Od konce dubna do prvních květnových dní vyšlo nové OpenBSD, byly aktualizovány distribuce Voyager Live, Parrot, Debian, deepin, Slax, Clonezilla Live, KaOS, Fedora, ClearOS, SuperX, GuixSD a Fatdog64, naopak skončí projekt Scientific Linux.
Alternativní sestavení Red Hat Enterprise Linuxu primárně pro účely CERN a Fermilab Scientific Linux skončí. Příslušné instituce přejdou na CentOS 8, aby omezily rozdíly v prostředí při spolupráci s dalšími vědeckými laboratořemi. Mezitím doběhne podpora Scientific Linuxu 6 a 7.
Nové OpenBSD 6.5 oficiálně oznámené na 1. máje přináší Clang na architektuře MIPS64, vylepšení síťového kódu, rdsetroot
v instalátoru, LibreSSL 2.9.1, OpenSSH 8.0 a další.
Po vydání Ubuntu 19.04 se přizpůsobují deriváty třetích stran: další v řadě je Voyager Live. Zatímco dřívější verze vycházely ze Xubuntu, potažmo Debianu s prostředím Xfce, tentokrát je výchozím prostředím GNOME právě z Ubuntu 19.04. Od oficiálních obrazů Ubuntu se liší výchozí konfigurací: přidává přes 20 rozšíření GNOME Shellu.
Distribuce zaměřená na bezpečnost – od penetračního testování po ochranu soukromí uživatele – Parrot, v nové verzi 4.6 vedle obvyklých aktualizací softwaru jednak z repozitářů Debianu, jednak specializovaných nástrojů nabízí také obraz systému „Security KDE Edition“, takže prostředí KDE Plasma je nyní k dispozici jako výchozí i s předinstalovanou pestrou sbírkou softwaru týkajícího se bezpečnosti, doposud se to týkalo pouze „Home Edition“ pro méně specializované užití.
Na úrovni balíčkovacího systému se zlepšila integrace metabalíčků a APT implicitně využívá HTTPS. Parrot je rovněž nově poskytován z vlastní infrastruktury a nikoliv přes cloud třetích stran.
Obrazy stabilní větve Debianu „Stretch“ byly aktualizovány, číslo verze se navýšilo na 9.9. Zahrnuty jsou opravy bezpečnostních chyb, ale naopak byly z repozitářů kvůli nekompatibilitě s novým vydáním odebrány některé doplňky Firefoxu ESR a Thunderbirdu.
Čínská distribuce deepin se stejnojmenným desktopovým prostředím s vydáním 15.10 přechází z větve Debianu „testing“ na „stable“. Nabídne tak delší podporu.
Samotné desktopové prostředí nyní používá fork KWinu z KDE jako správce oken, na plochu přidává možnost automatického střídání tapet či sdružování souborů do adresářů podle typu, zvukové efekty je možné vypínat na jednom místě a samozřejmě byla začleněna také řada oprav chyb.
Slax, již delší dobu založený na Debianu, zareagoval na vydání Debianu 9.9 verzí rovněž 9.9.0, v níž se nově na pozici výchozího webového prohlížeče dostalo Chromium na úkor Firefoxu.
Clonezilla Live, živý obraz Debianu pro účely manipulace s diskovými oddíly, ve verzi 2.6.1-25 vedle aktualizací softwaru nově funguje i v kombinaci sestavení pro x86_64 a UEFI s aktivním Secure Boot aj.
Na konci dubna přišlo pravidelné vydání čerstvých obrazů jinak průběžně aktualizované distribuce KaOS založené na Arch Linuxu. Pokračuje odklon od Pythonu 2, cílem je do konce roku přejít na Python 3. Jelikož jde o distribuci zaměřující se na software KDE, významnou novinkou je zahrnutí balíku KDE Applications 19.04.
Fedora tentokrát vyšla hned v prvním termínu podle plánovaného harmonogramu. Jako obvykle přichází v podobě více různých obrazů pro rozličné typy nasazení. Ve vydání č. 30 se tyto varianty mírně přeskupily: desktopová „Workstation“ zůstává; pokračuje „Server“, ale nyní pokrývá i dřívější obraz „Cloud“; minimalistický „Atomic Host“ je nově „CoreOS“, a vedle něj pokračují transakce a kontejnery využívající „Silverblue“ či „Internet of Things“ pro – „internet věcí“. Nechybí ani „spiny“ s alternativními desktopovými prostředími namísto GNOME 3.32, potažmo „Labs“ s výběrem předinstalovaného softwaru pro specializovaná využití (výuka, bezpečnost, fyzika,…). Vedle x86/x86_64 je podporována architektura ARM64 (AArch64) a pro serverovou variantu Power (PPC64LE) a s390x.
ClearOS, derivát CentOS specializující se na snáze nastavitelná serverová nasazení, ve verzi 7.6.0 adoptuje změny právě z CentOS 7.6 vydaného v prosinci, a tedy i z Red Hat Enterprise Linuxu 7.6. Mezi novinky nad rámec těch převzatých patří rozšířený iLO a AMBIOS Management pro servery HPE, anotací Cyrus IMAP nebo alternativní front-end pro NextCloud.
SuperX je pro změnu derivátem KDE neon, tedy Ubuntu LTS s oficiálními sestaveními prostředí a aplikací KDE. Nabízí upravenou konfiguraci prostředí – odlišný vzhled, spouštěč atd. – a počínaje vydáním 5.0 i vlastní front-end pro instalaci softwaru z balíčkovacího systému.
Balíčkovací systém projektu GNU Guix se dočkal verze 1.0.0. Pozoruhodný je sdružováním změn do transakcí, které je možné snadno vrátit, reprodukovatelností sestavení či možností izolace aplikací. Od předcházejícího vydání 0.16.0 z prosince došlo k začlenění mnoha změn a nových balíčků, ale uživatelé si nejspíše na první pohled všimnou zkrášleného uživatelského rozhraní při vyhledávání a instalaci. Podobně referenční distribuce GuixSD dostala pseudo-grafický instalátor podobný tomu známému z Debianu.
Dva měsíce po významném vydání 800 je tu Fatdog64 Linux 801 s inkrementálními změnami: opravami chyb, aktualizacemi balíčků, ale také širší podporou přístupu sandboxovaných aplikací k síti či drobnými vylepšeními minimalistického desktopového prostředí, jako např. dynamickou nabídku ve správci oken JWM nebo vlastní implementaci „lupy“ (zvětšení části obrazu).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: