Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Koncem dubna vyšla nejen zpožděná Fedora 32, ale i aktualizace RHEL a CentOS, distribucí založených na Debianu – Endless OS, Parrot či Simplicity – a derivátů Ubuntu 20.04 – Voyager či Pop!_OS – nebo GhostBSD. Začátek května pak přinesl aktualizace KaOS, unixu OpenIndiana Hipster, na Debianu založených TurnKey Linux, Tails, Clonezilla Live, AV Linux a nakonec i samotného Debianu 10, nebo Zentyal Server.
Endless OS je pozoruhodná distribuce pro běžné uživatele desktopu: ač derivát Debianu, používá k řešení aktualizací především libostree v kombinaci s Flatpakem. Vydání 3.8.0 přináší GNOME 3.36, Linux 5.4 a další. Při instalaci přibyla možnost povolit rodičovský filtr u nového účtu. Systém je nově dostupný nejen v podobě instalační obrazů pro x86_64 a Raspberry Pi 4, ale i jako připravené obrazy virtuálního stroje pro VirtualBox aj.
Správci distribuce CentOS dokončili úpravy Red Hat Enterprise Linux 7.8 měsíc po jeho vydání a oznámili dostupnost CentOS 7.8 (2003). Jedná se o udržovací aktualizaci, zatímco současná hlavní větev je 8.x…
Právě Red Hat Enterprise Linux 8 dostal druhý balík novinek. Je možné na něj povýšit z nejnovější verze starší řady – RHEL 7.8. Vůbec proces instalace a registrace podpory se zjednodušil. Přehled změn pak mezi novou funkcionalitou vyjmenovává např. rozšířené řídící skupiny v2 (opt-in), vytváření upravených politik SELinuxu nástrojem Udica, vůbec aktualizované nástroje pro kontejnerizaci (mj. Podman 1.6.4) a připravená prostředí samotná (nově i OpenJDK a .NET 3.1) aj.
A do třetice, vyšla Fedora 32. Stalo se tak s týdenním zpožděním kvůli blokujícím chybám. Nicméně Fedora 32 je venku a podporována by měla být přibližně další rok, aby uživatelé mohli příp. přeskočit podzimní vydání (č. 33).
Co distribuce obsahuje? Základem jsou Linux 5.6, glibc 2.31, binutils 2.33, GCC 10 a LLVM 10, Python byl aktualizován na verzi 3.8 (zatímco Python 2 už z repozitářů převážně zmizel), Ruby 2.7,… Pozoruhodnou změnou je povolení démona Early OOM, který v situaci, kdy je volné paměti pomálu, ukončí a příp. následně zabije nejnáročnější proces. Dále stojí za zmínku např. týdně spouštěný TRIM na SSD.
Výchozí desktopové prostředí ve variantě Workstation je GNOME 3.36, ale k dispozici jsou i obvyklé „spiny“ s KDE Plasma, Xfce, LXQt (i starší LXDE), MATE, Cinnamon a také „dětský“ Sugar z projektu OLPC. Další alternativní obrazy pro desktop představují „labs“ s předinstalovanými specializovanými aplikacemi – mezi nimi přibyla varianta Neuro Comp, v němž najdeme nástroje pro simulaci neuronových sítí a neurobiologické modelování.
Vedle desktopových instalací nechybí ani varianty Server, IoT, Cloud, CoreOS a SilverBlue pro kontejnerová prostředí. Podporovány jsou také architektury aarch64 a příp. Power nebo s390x.
Po vydání Ubuntu 20.04 v předposledním dubnovém týdnu se začaly rojit deriváty právě této distribuce. Jedním z nich je Voyager, živý obraz systému založený na Xubuntu, tedy s desktopovým prostředím Xfce nyní 4.14, ale volitelně i s GNOME. Vedle předinstalovaných multimediálních aplikací a upraveného vzhledu přidává také některé doplňky, ať už widgety na ploše, nebo přizpůsobení dotykovému displeji: posouvání či zvětšování obrazovky ve Firefoxu, virtuální klávesnice OnBoard a skripty pro rotaci obrazovky.
Desktopový BSD systém GhostBSD poměrně rychle dospívá. Dubnová iterace obrazů opravuje chyby v přípravě diskových oddílů se souborovým systémem ZFS a v instalaci na ně, jakožto i některé chybky v aktualizaci systému a přidává některé volby při zavádění systému, např. vypnutí syscons. Po pár dnech následovalo ještě opravné vydání 20.04.1 řešící problém se zaváděním ovladačů GPU Nvidia.
Na bezpečnost zaměřená distribuce Parrot založená na Debianu právě kvůli změnám v Debianu samotném (větvi „testing“) dostala větší vydání 4.9. Mezi těmito změnami figuruje odstranění řady balíčků již oficiálně nepodporovaného Pythonu 2. Distribuce také přešla na jádro Linux 5.5, novější anonymizační konfiguraci anonsurf – a nově používá univerzální instalátor Calamares. Nechybí ani rutinní aktualizace balíčků a vývojáři pročistili distribuční nabídku skriptů a aplikací.
Další vydání navazující na Ubuntu 20.04 představuje Pop!_OS od prodejce/výrobce počítačů System76. Jednou z jeho stěžejních vlastností byly tradičně připravené proprietární ovladače GPU Nvidia používaných právě v několika počítačích nabízených touto firmou. Ovladače od Nvidie jsou již v samotném Ubuntu, ale Pop!_OS je lépe integruje, nyní včetně možnosti přepínání hybridních GPU. Dále činí pohodlnějšími aktualizace firmwaru z LVFS, oproti Ubuntu, které tlačí balíčky Snap, implicitně povoluje Flatpak a pro uživatele prostředí GNOME Shell je tu sada rozšíření Pop!_Shell zaměřená na ovládání klávesnicí včetně dláždění okny.
Na vcelku minimalistické modifikaci Debianu BusterDog založený Simplicity Linux v plánovaném vydání po zhruba třech měsících opět nabízí několik sestavení s různými desktopovými prostředími a aplikacemi: ať už je to „Mini“ s pouze LXDE, webovým prohlížečem Google Chrome a vlastně jen odkazy na online služby třetích stran, „Desktop“ s Cinnamonem a běžnými desktopovými aplikacemi, jejich kombinaci nazvanou „X Edition“ a konečně „Gaming“ opět s LXDE, ale také Steamem, Wine či OBS.
Zajímavostí je použití linuxového jádra XanMod (nyní z řady 5.6) nastaveného s ohledem na minimalizaci latence.
Nový obraz průběžně aktualizované distribuce KaOS s mírně upraveným desktopovým prostředím KDE Plasma obsahuje jednak balík KDE Aplikace 20.04, jednak jsou vůbec balíčky sestaveny pomocí GCC 9.3 a glibc 2.31 aj. Mezitím vývojáři pracují na např. novém dialogu výběru jazyka při instalaci.
Pravidelné jarní vydání derivátu nástupce OpenSolarisu Illumos – OpenIndiana „Hipster“ – dokončuje přechod na Python 3, výchozím překladačem se stal GCC 7.5, zahrnut je však i GCC 8.4 a 9.3 nebo Clang 9, a novinkou je mezi mnoha dalšími balíčky kancelářský balík LibreOffice 6.4 a mnoho dalších desktopových aplikací, mezi serverovými je to např. PostgreSQL 12. Balíčkovací systém přitom za účelem snížení spotřeby paměti používá RapidJSON.
TurnKey Linux poskytuje sestavení Debianu s různými aplikačními prostředími – takříkajíc „na klíč“ k nasazení typicky v proprietárním cloudu od Amazonu, ale také ve virtualizačním prostředí Proxmox/LXC, potažmo LXD. Základem vydání 16.0 je Debian 10 a pod kapotou proběhla řada změn, zvláště tedy také v podobě přechodu z již nepodporovaného Pythonu 2 na řadu 3.x.
Aktualizace 4.6 na ochranu soukromí zaměřené distribuce Tails shrnuje várku bezpečnostních oprav z obvyklých zdrojů: webový prohlížeč Tor Browser (nyní 9.0.10), Thunderbird, balíčky podléhající instance Debianu. Novinkou je podpora USB klíčů pro dvoufaktorovou autentizaci (U2F) a uživatelů, kteří potřebují psát v japonštině, se dotkne změna výchozí vstupní metody z klasického Anthy na Mozc od Google.
Clonezilla představuje užitečný nástroj pro zálohování diskových oddílů a vůbec manipulaci s nimi. Příslušný „živý“ systém Clonezilla Live je založený na vcelku rychle se měnícím Debianu „unstable“, a tak vydání 2.6.6-15 sleduje změny v něm, ale nejen je – přidává např. nástroj pax nebo skript ocs-live-swap-kernel pro výměnu jádra na médiu.
Zentyal Server z výčtu distribucí založených na Debianu vybočuje, ježto vychází primárně z Ubuntu – nikoliv však zatím toho nového (20.04), nýbrž stále 18.04. Iterace 6.2 zahrnuje inkrementální balík aktualizací Ubuntu 18.04.4, antivirový software ClamAV 0.102.2 a opravy chyb.
Každoroční dubnové vydání na multimediální produkci cíleného derivátu Debianu AV Linux tentokrát obsahovalo chybu, která zbytečně nafukovala novou instalaci tím, že do ní zahrnula i původní instalační obraz. Opravné vydání 2020.5.10 se s tím vypořádává a rovnou přidává několik drobností; vedle toho je nově výchozí jádro „lowlatency“ a nikoliv „realtime“, jelikož to druhé si nerozumělo s VirtualBoxem.
Instalační obrazy Debianu 10 „Buster“ byly aktualizovány (verze 10.4) tak, aby obsahovaly bezpečnostní opravy, které se nahromadily za poslední tři měsíce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
26.5.2020 15:16
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
Arch ani omylem neokupuje stejnou niku jako Tails.
Nicméně obsahuje zásadní součásti z řady potenciálně problematických organizací přímo v základní infrastruktuře – jako takřka libovolná [prakticky použitelná] linuxová distribuce.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz