Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
V proudu jarních vydání linuxových distribucí dorazil zvláště Red Hat Enterprise Linux 9.0, z jeho alternativních sestavení AlmaLinux a z těch pro RHEL 8.6 – Rocky Linux a Oracle Linux. Také se dostalo aktualizací FreeBSD, Kali Linuxu, Proxmox Backup Serveru, Clonezille Live, Alpine Linuxu či LXLE.
Operační systém FreeBSD má po půl roce první balík aktualizací v řadě 13.x. V seznamu změn vedle oprav a nových ovladačů, mj. novějších síťových karet Intel, či vůbec podpory hardwaru, jako např. zavádění systému s UEFI, figurují souborový systém OpenZFS 2.1.4, OpenSSL 1.1.1o a OpenSSH 8.8p1.
Řada 12.x bude nadále udržována ještě aspoň dva roky, do června 2024.
Po vydání Red Hat Enterprise Linuxu 8.6 vzápětí následovala alternativní sestavení EuroLinux a AlmaLinux. S mírně delším odstupem v případě tohoto balíku aktualizací pak po víkendu přišel Rocky Linux a později v dalším týdnu Oracle Linux, který nad rámec sestavení s vlastní značkou obsahuje také vlastní jádro Unbreakable Enterprise Kernel, tentokrát 5.4.17-2136.307.3, pro architektury x86_64 a AArch64.
Firma Proxmox navázala na vydání jedné své specializované distribuce Virtual Environment 7.2 povýšením i druhé – Backup Server. (Na třetí, Mail Gateway se však zatím nedostalo.) Její současná verze 2.2 rovněž odpovídá Debianu 11.3, který doplňuje o novější jádro Linux řady 5.15 či souborový systém OpenZFS 2.1.4. Stěžejní novinkou v distribučních nástrojích zaměřených na správu záloh je podpora jmenných prostorů pro klasifikaci záloh v rámci jednoho úložiště; přibyly také režimy údržby úložiště pouze pro čtení nebo offline. Z dalších změn vyčnívá např. snížení paměťových nároků.
Došlo také na již dříve avizované velké vydání Red Hat Enterprise Linuxu 9.0. Jde o první vycházející z CentOS Stream 9, jemuž přímo odpovídala betaverze, nyní je Stream o fous napřed. Obrazy jsou k dispozici registrovaným zájemcům (od loňska včetně neplatících) pro x86_64, 64bitový ARM či vlastní architektury IBM POWER a Z pro mainframy.
Systém staví na Linuxu 5.14, glibc 2.34, binutils 2.35,… Důležitou novinkou je OpenSSL 3.0 a zavržení hashovací funkce SHA-1. Z dlouhého seznamu změn dále zmiňme např. lepší výkon SELinuxu, přechod na nástroje nftables nebo démona mptcpd pro konfiguraci MultiPath TCP. Na desktopu je výchozí prostředí GNOME 40 s Waylandem, a to i na GPU Nvidia, pokud to ovladače umožňují. Distribuce přechází podobně jako Fedora na PipeWire místo PulseAudia. Přes „streamy“ jsou dostupné vývojářské nástroje a běhová prostředí včetně GCC 11.2, LLVM 13, Rustu 1.58, OpenJDK 17, 11 a 8, Python 3.9, Perl 5.32, PHP 8.0, Ruby 3.0 nebo Node.js 16, dále databázové systémy PostgreSQL 13, MariaDB 10.5 či MySQL 8.0 a mnoho dalšího.
Jako první z alternativních sestavení byl vydán AlmaLinux, naopak takový Rocky Linux zůstává ve fázi interně testované betaverze a jeho správci říkají, že s finálním vydáním nespěchají, ale zájemci se mohou přidat.
Specializovaná „živá“ distribuce Clonezilla Live s (textovými) nástroji pro manipulaci zvláště s diskovými oddíly byla nejen opět aktualizována proti repozitářům Debianu „Sid“, vydání 3.0.0-26 přidává podporu např. šifrovaných oddílů LUKS nebo klonování souborového systému APFS, několik nových programů jako wavemon
pro sledování aktivity Wi-Fi karty nebo memtester
pro zátěžové testy RAM a další.
Poměrně minimalistická nezávislá ne-GNU linuxová distribuce – používá musl a busybox – Alpine Linux v pravidelném vydání, tentokrát 3.16, usnadňuje nastavení systému od vytváření uživatelského účtu správce po instalaci desktopového prostředí. Nabízené verze softwaru jsou poměrně čerstvé: jádro Linux zůstává řady 5.15 s dlouhodobou podporou, ovšem k dispozici jsou např. hypervizor Xen 4.16, správce kontejnerů Podman 4.0, překladače LLVM 13, Rust 1.60 a Go 1.18, dále Python 3.10, PHP 8.1, Ruby 3.1 či Node.js 18.2, zmiňovaná desktopová prostředí jsou na výběr povýšená GNOME 42 a KDE Plasma 5.24 s Gear 22.04. Naopak odstraněny byly Python 2 a PHP 7. Uživatelům je doporučeno používat doas
namísto sudo
. Nadále jsou dostupná 64bitová i 32bitová sestavení pro x86 a ARM, potažmo IBM POWER a Z.
LXLE je derivát Ubuntu, resp. Lubuntu, který by s minimalistickým desktopovým prostředím LXDE měl být živější na starších počítačích. Ačkoliv letošní vydání dorazilo měsíc po Ubuntu 22.04 LTS, založené je teprve na 20.04.4 „Focal Fossa“. Je to tak prý cíleně, aby se mezitím odladily prvotní problémy. Do výběru aplikací se vrací např. obvyklé LibreOffice nebo Gimp, výchozí webový prohlížeč je LibreWolf, tedy alternativní sestavení Firefoxu, doprovázený e-mailovým klientem Claws Mail – namísto dosavadního balíku SeaMonkey. Již není k dispozici 32bitové sestavení systému, to se odvíjí od rozhodnutí správců Ubuntu i Lubuntu z roku 2018.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
A taky před týdnem vyšlo openSUSE 15.4.