OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
V řádném termínu vyšly podzimní Ubuntu i Fedora. Začaly se rojit příslušné aktualizace derivátů Ubuntu jako Pop!_OS a Voyager Linux. Firma iXsystems označila sjednocený TrueNAS 12.0 založený na FreeBSD za stabilní. Vydán byl také nový open-source RISC OS. Dále řada distribucí dostala větší či menší balíky aktualizací: Tails, FreeBSD, Snal Linux, IPFire, NixOS, GParted Live, RHEL, Linux Lite, ArchBang, OpenIndiana Hipster
Další várka zvláště bezpečnostních aktualizací dorazila do distribuce zaměřené na ochranu soukromí na internetu Tails. Vydání 4.12 obsahuje obvyklé povýšení verze webového prohlížeče Tor Browser (10.0.2 založený na Firefoxu 78.4), tentokrát i toru samotného (0.4.4.5), jádro Linux je nově z řady 5.8 a vůbec základem systému je Debian 10.6 „Buster“. Vedle toho nechybí opravy chyb, zvláště v lokalizaci, ale také např. při anonymizovaném hlášení chyb.
Firma iXsystems na jaře avizovala sblížení operačních systémů FreeNAS a TrueNAS určených pro síťová úložiště tak, aby oba byly založené přímo na FreeBSD (po ukončení vývoje TrueOS) a nesly označení TrueNAS, resp. TrueNAS CORE. Od té doby do mixu přibyl ještě na Debian Linuxu založený TrueNAS SCALE určený ke kontejnerizaci. Nyní však vyšel právě samotný TrueNAS 12.0-RELEASE, tedy vycházející z FreeBSD 12 s vlajkovým souborovým systémem ZFS. K tomu přidává zlepšení výkonu a nativní podporu šifrování a dále OpenVPN, dvoufaktorovou autentizaci, vzdálenou konfiguraci přes API v2.0 nově včetně klíčů pro autentizaci,…
Pravidelné podzimní vydání Ubuntu tentokrát nese jméno „Groovy Gorilla“. Po tom jarním s dlouhodobou, pětiletou podporou obsahuje poměrně čerstvé verze softwaru, ale další aktualizace nejdéle do července 2021. Ve výčtu novinek figurují Linux 5.8, glibc 2.32, GCC 10 a LLVM 11, QEMU 5.0, libvirt 6.6… v serverové edici dále nový agent pro sběr systémových dat Telegraf, OpenStack „Victoria“ a optimalizované obrazy pro nasazení v cloudu.
Oficiální Ubuntu pro desktop staví na GNOME 3.38 a z aplikací zahrnuje např. Mozilla Firefox 81 nebo LibreOffice 7.0. Novinkou je připravený obraz systému pro Raspberry Pi 4, dříve byla na těchto počítačích podporována pouze serverová verze.
Současně byly vydány také deriváty s odlišnými desktopovými prostředími – Kubuntu s KDE Plasma 5.19 a Aplikacemi 20.08, Xubuntu stále s Xfce 4.14, Lubuntu s LXQt 0.15, Ubuntu MATE s MATE 1.24, Ubuntu Budgie s vývojovou verzí Budgie 10.5.1, čínský Ubuntu Kylin s UKUI 3.0 – a v neposlední řadě pro práci s multimédii přednastavené Ubuntu Studio. Další deriváty Ubuntu začaly vycházet vzápětí…
Z dalších derivátů Ubuntu mezi prvními totiž následoval Pop!_OS od dodavatele počítačů System76. Novinky vydání 20.10 se odvíjejí od toho, co přineslo samotné Ubuntu, tedy Linux 5.8, desktopové prostředí GNOME 3.38 a samozřejmě podléhající knihovny a nástroje. Přidaná hodnota Pop!_OS spočívá ve výchozí konfiguraci včetně předinstalovaného vývojářského softwaru, integrace GPU Nvidia zahrnující mj. applet s možnostmi rychlého nastavení, jež nově počítá s externími monitory připojenými k notebooku s hybridním GPU, a od jarního vydání také rozšíření GNOME Shellu, připraveného k ovládání pomocí klávesnice a nyní vedle dláždění okny i shlukování oken (stacking).
Vývoj RISC OS, původního operačního systému pro ARM, resp. jeho open-source větve RISC OS Open pokračuje prodlevám navzdory. Vydání 5.28 dva roky od zveřejnění pod licencí Apache 2.0 přidává podporu Raspberry Pi 4 a přináší novinky od jádra po uživatelské aplikace jako grafický editor. Významnou součástí organizace vývoje jsou odměny za implementaci nových funkcí i oprav, financovány jsou z darů.
Mezi „živé“ distribuce zamýšlené jako základní prostředí pro diagnostiku počítače a jeho hlavního operačního systému se řadí poměrně nový Snal Linux – 1,5GB obraz Arch Linuxu s mj. dláždícím správcem oken i3, ale nabízí také sezení Xfce, potažmo v konzoli GNU Screen. Ve výchozí podobě již zahrnuje některý software z AUR. Současné vydání 1.0 je milníkem pouze v tom smyslu, že projekt je již něco málo přes rok starý.
Podzimní Fedora, č. 33, se stihla v plánovaném termínu. Součástí vydání jsou edice nejen Workstation (s desktopovým prostředím GNOME 3.38) a Server, ale i IoT, v níž je stěžejní novinkou PARSEC – obecné API pro přístup k zabezpečení na úrovni hardwaru. Vedle toho stojí vývojové edice CoreOS pro kontejnerizaci a SilverBlue s transakčními aktualizacemi. Dnes již tradičně jsou vedle architektury x86_64 podporovány aspoň pro různá serverová i desktopová nasazení AArch64 a Power (ppc64le), pro serverová nasazení S390x. Obrazy CoreOS a Cloud jsou nově připraveny v cloudu Amazon. No a pro uživatele desktopu, kteří netouží po výchozím GNOME, jsou tu obvyklé „spiny“ s jinými desktopovými prostředími, potažmo pro specializovaná užití „laby“ s vědeckými, uměleckými aj. výchozími aplikacemi.
Nových instalací se může dotknout několik aktualit: nano jakožto výchozí textový editor v konzoli, Btrfs jakožto výchozí souborový systém v edici Workstation nebo nefunkční podpora Secure Boot kvůli zranitelnosti BootHole.
Hlavní stabilní větev FreeBSD je nyní 12.2-RELEASE. Shrnuje řadu aktualizací včetně balíku překladačů LLVM 10, OpenSSH 7.9p1 a OpenSSL 1.1.1h nebo zvláště síťových ovladačů. Uživatelé předchozí verze, 12.1, mají, pokud jde o přísun oprav, tři měsíce na povýšení. Podpora starší větve 11.x končí za necelý rok, 30. září 2021.
Správci distribuce IPFire pro síťové prvky pokračují v dávkování aktualizací co přibližně dva týdny. 151. várka na rozdíl od předcházející především shrnuje větší množství povýšených základních systémových balíčků a zvláště síťových služeb, a to včetně vlastní distribuční knihovny pro geolokaci libloc.
Pravidelné podzimní vydání systému NixOS se správcem balíčků Nix založeným na funkcionálním paradigmatu představuje převážně inkrementální změny: Linux zůstává stabilní větve 5.4, správce balíčků Nix stále 2.3.x, za zmínku ovšem stojí zpětně nekompatibilní balíčky RDBMS MariaDB 10.4 a dohledových software Zabbix 5.0, popř. z desktopových prostředí nově dostupný Cinnamon 4.6 a nový obraz systému s GNOME (3.36) vedle toho hlavního s KDE Plasma (5.18).
„Živá“ distribuce GParted Live, vlastně především nosič pro nástroj k úpravě diskových oddílů GParted, po bezmála čtyřech měsících opět dostala čerstvé obrazy shrnující aktualizace z Debianu „Sid“, zvláště obsahuje jádro Linux 5.9.1.
Red Hat vydal balík aktualizací Enterprise Linuxu 8. Ve RHEL 8.3 jsou vedle nutných aktualizací, povýšení např. programovacích jazyků a nástrojů v Application Streams, nové API nástroje Podman usnadňujícího nasazení kontejnerů, přichystané nové System Roles, profily SCAP aj.
Cílem derivátu Ubuntu nazvaného Linux Lite je poskytnout linuxový desktop uživatelům přicházejícím z MS Windows, zvláště starších vydání, kterým se desktopové prostředí Xfce ještě více méně podobá. Počínaje jarním vydáním 5.0 jako základ používá Ubuntu 20.04 s prodlouženou podporou, což se nemění ani v současném vydání 5.2. To doplňuje možnosti nastavení v grafickém rozhraní o např. dialog pro zapnutí či vypnutí firewallu (FirewallD), což může některým uživatelům Windows přijít známé. Dále s ohledem na společenskou situaci – opatřením proti probíhající pandemii – mj. usnadňuje instalaci rozšířených proprietárních aplikací pro videokonference MS Teams a Zoom. Vzhledem ke končící podpoře Flashe samotnou firmou Adobe – také odstraňuje Flash.
ArchBang patří mezi „živé“ distribuce pro desktop přednastaveného Arch Linuxu. Jak název naznačuje, inspirována je již přes pět let neudržovaným projektem CrunchBang, který přidával k Debianu správce oken Openbox doplněného o řadu praktických skriptů. Ani ArchBang nebyl po mnoho let aktualizován, a to až do loňského jara, kdy opět ožil… a nyní přechází na správce oken i3, zaměřeného na dláždění okny. Vlastně se tím pádem nyní podobá dříve zmíněnému Snal Linuxu.
Jako CrunchBang na Debianu založené a nadále s Openboxem zůstávají BunsenLabs (s protějškem ArchLabs), popř. Crunchbangplusplus (#!++).
OpenIndiana Hipster představuje jednu z distribucí nástupce OpenSolaris, projektu Illumos. V obvyklém pololetním, nyní tedy podzimním vydání najdeme jako stěžejní novinku přidání hypervizoru BHyVe a aktualizace řady balíčků, od nově dostupného balíku překladačů GCC 10.2, přes čerstvější zvláště serverové aplikace, až po desktopové prostředí MATE verze 1.24, popř. implementaci vzdálené plochy FreeRDP s klientem Remmina.
Tento výčet uzavírá Voyager Live jakožto další z řady derivátů Ubuntu přecházejících na vydání 20.10. Tentokrát se jedná pouze o jeho variantu s desktopovým prostředím GNOME, a to lépe připravenou k nasazení na počítači s otočnou dotykovou obrazovkou. Jinak je součástí toliko širší výběr softwaru včetně např. Steamu, vlastní implementace „rodičovského filtru“ nebo předem nastavený repozitář wine-staging, tedy testovací verze prostředí pro běh aplikací primárně určených pro MS Windows.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz