Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Vývojový kernel v době psaní článku nesl označení 4.5-rc7, vydán byl 6. března. Linus: „Věci se konečně uklidnily, takže myslím, že rc7 bude posledním rc vydáním.“ (Na rc8 skutečně nedošlo a Linux 4.5 vyšel 13. března.)
Stabilní aktualizace: 4.4.4, 3.14.63 a 3.10.99 byly vydány 3. března. Verze 4.4.5, 3.14.64 a 3.10.100 byly v době psaní tohoto článku v procesu revidování a vydány byly 10. března.
Díky své roli maintainera stromu linux-next má Stephen Rothwell ucelený pohled na vývoj napříč celým jádrem. Nedávno oznámil svůj záměr odstranit z tohoto stromu několik repozitářů, u nichž utichla aktivita před rokem a více. Seznam je zajímavý tím, že zvýrazňuje oblasti zájmu minulosti (a možná současnosti), kde se vývoj zastavil.
Stromy, které budou odstraněny:
Prozatím se žádný z oslovených správců nevyjádřil proti odstranění stromů. To ještě neznamená, že projekty jsou mrtvé. Podle Stephena mohou být opět jednoduše přidány, pokud budou opět aktivní.
Když Linus vydal 4.5-rc7, naznačil, že půjde pravděpodobně o poslední rc před vydáním 4.5. To znamená, že jsme trochu pozadu s tradičním článkem se statistikami pro tento vývojový cyklus. Takže se pojďme podívat na změny, které se objevily během vývojového cyklu 4.5 a také odkud se vzaly.
V době psaní tohoto článku se do hlavního repozitáře 4.5 dostalo 12 000 neslučovacích sad změn, což dělá z tohoto vydání jedno z těch klidnějších za poslední rok. Změn je méně než v cyklu 4.2 a 4.4 (přes 13 000 změn), ale zhruba stejně, jako u 4.1 a 4.3. Vše je relativní, ještě docela nedávno by 12 000 změn znamenalo docela rušný vývojový cyklus. I když komunita trochu zpomalí, pořád se toho děje dost.
Na změnách se podílelo 1528 vývojářů, tedy méně než u 4.4, kdy jich bylo 1575, nebo u 4.3, tehdy jich bylo 1625. I tak je to solidní počet přispěvatelů. Mezi ty nejaktivnější patří:
Nejaktivnější vývojáři vydání 4.5
Počtem změn Linus Walleij 236 2,0 % Arnd Bergmann 226 1,9 % Leo Kim 210 1,7 % Mauro Carvalho Chehab 169 1,4 % Geert Uytterhoeven 159 1,3 % Ville Syrjälä 126 1,0 % Kuninori Morimoto 112 0,9 % Takashi Iwai 108 0,9 % Jiri Olsa 104 0,9 % Christoph Hellwig 102 0,8 % Julia Lawall 101 0,8 % Glen Lee 101 0,8 % Javier Martinez Canillas 89 0,7 % Geliang Tang 89 0,7 % Dan Carpenter 85 0,7 % Daniel Vetter 81 0,7 % Boris Brezillon 80 0,7 % Alex Deucher 80 0,7 % Kirill A. Shutemov 77 0,6 % Thierry Reding 74 0,6 %
Počtem řádek Doug Ledford 53086 7,7 % Tomi Valkeinen 36631 5,3 % Eric Huang 22714 3,3 % Alex Deucher 16604 2,4 % yanyang1 11129 1,6 % Igal Liberman 10569 1,5 % Thierry Reding 9842 1,4 % Bard Liao 9762 1,4 % Christoph Hellwig 9680 1,4 % Arnd Bergmann 9233 1,3 % Geert Uytterhoeven 8325 1,2 % Stephen Boyd 8183 1,2 % Paul E. McKenney 7485 1,1 % Rex Zhu 7382 1,1 % The etnaviv authors 7238 1,1 % Jammy Zhou 7175 1,0 % Mauro Carvalho Chehab 6473 0,9 % Eric Anholt 6234 0,9 % Maruthi Srinivas Bayyavarapu 5239 0,8 % Adam Thomson 5153 0,7 %
Linus Walleij kraloval seznamu změn, co do počtu sad změn, se spoustou nízkoúrovňových prací; většinou se to týkalo subsystému GPIO a ovladačů, které jej používají. V celém stromu pracuje Arnd Bergmann, většinou se zabývá problémy se sestaveními a vylepšováním multiplaformní podpory ARM. Leo Kim pracoval exkluzivně na čištění ovladače wilc1000 ve staging tree, Mauro Carvalho Chehab udělal spoustu vylepšení jako správce subsystému médií a Geert Uytterhoeven udělal hromadu práce v ARM a subsystémech se souvisejícími ovladači.
Ve spoustě vývojových cyklů tomuto seznamu dominovali vývojáři pracující ve staging tree, ale 4.5 je výjimka: v tabulce podle počtu změn umístili se pouze dva takoví vývojáři. Jak se ukázalo, pracovali oba dva na wilc1000.
Ve sloupci, který zobrazuje počet změn v řádcích, dominuje Doug Ledford se třemi changesety, odstranil nikým nemilované staging ovladače, smazal 53 000 řádků kódu. Spoustu práce na subarchitektuře TI OMAP odvedl Tomi Valkeinen, zatímco Eric Huang, Alex Deucher a „yanyang1“ přidali nové funkce do grafických ovladačů AMD. Níže v seznamu jsou „etnaviv authors“, což je přezdívka pro jediný patch, který přidává grafický ovladač Etnaviv a představuje práci Christiana Gmeinera, Russella Kinga a Lucase Stacha.
Práci na jádru 4.5 podpořilo o něco více než 200 společností, které jsme mohli identifikovat. Zaměstnanci, kteří nás nejvíce podporovali:
Nejaktivnější zaměstnanci
Počtem změn Intel 1734 14,4 % (Unknown) 975 8,1 % Red Hat 732 6,1 % Linaro 723 6,0 % (None) 628 5,2 % Samsung 513 4,3 % SUSE 382 3,2 % Atmel 380 3,2 % Renesas Electronics 360 3,0 % IBM 346 2,9 % AMD 283 2,4 % Mellanox 275 2,3 % (Consultant) 245 2,0 % Broadcom 208 1,7 % Oracle 179 1,5 % 160 1,3 % Texas Instruments 152 1,3 % Huawei Technologies 141 1,2 % NVidia 137 1,1 % ARM 127 1,1 %
Počtem řádků Red Hat 83657 12,1 % Intel 80160 11,6 % AMD 74673 10,8 % Texas Instruments 41808 6,1 % (Unknown) 27958 4,1 % IBM 25433 3,7 % Linaro 22198 3,2 % (None) 21929 3,2 % Mellanox 19558 2,8 % Samsung 19190 2,8 % Renesas Electronics 17964 2,6 % (Consultant) 15593 2,3 % NVidia 15038 2,2 % Freescale 13964 2,0 % Code Aurora Forum 13514 2,0 % Atmel 10845 1,6 % Realtek 10090 1,5 % Rockchip 9735 1,4 % Huawei Technologies 7992 1,2 % Broadcom 7930 1,2 %
Intel je v současnosti nejvýznamnějším přispěvatelem a byl by na prvních místech obou seznamů, kdyby nebylo ovladačů, které odstranil Doug Ledford. Red Hat, který na prvním míste býval dříve, by mohl být brzy zastínen společnostmi, které pracují v mobilní oblasti a vestavěných systémech. Jinak tato tabulka vypadá stále skoro stejně.
Pokud bychom se měli podívat na neautorské změny - přidání podpisu k patchům vývojáři a nikoli jejich autory - vypadá to zase trochu jinak:
Nejvíce neautorských zápisů ve 4.5
Vývojáři Greg Kroah-Hartman 1009 9,0 % David S. Miller 950 8,5 % Mark Brown 585 5,2 % Andrew Morton 451 4,0 % Martin K. Petersen 264 2,4 % Arnaldo Carvalho de Melo 263 2,3 % Mauro Carvalho Chehab 235 2,1 % Glen Lee 210 1,9 % Rafael J. Wysocki 205 1,8 % Kalle Valo 193 1,7 %
Společnosti Red Hat 1981 17,8 % Intel 1459 13,1 % Linux Foundation 1029 9,2 % Linaro 1003 9,0 % 632 5,7 % Samsung 447 4,0 % (None) 361 3,2 % Oracle 295 2,7 % IBM 288 2,6 % SUSE 265 2,4 %
Tato tabulka přibližně odpovídá nejaktivnějším správcům subsystémů - vývojářům, kteří rozhodují o přijímání patchů. Pokud jde o společnosti, zatímco ty tradiční, orientované na enterprise zůstávají na špici tabulky i nadále, dochází časem ke zplošťování křivky, jak se stále více společností ujímá odpovědnosti za údržbu částí jádra.
Konečně, je to už docela dlouho, co jsme spodívali na to, co nejvíce zajímá nejaktivnější společnosti. Jedná se o jednoduchou záležitost výběru patchů, kterými přispěli vývojáři dané společnosti, a poznámky o tom, na kterých patchích pracovali. Třeba Intel:
Intel % Subsystém 67 drivers/ 29 % gpu, 15 % net, 5 % staging 12 include/ 9 sound/ 5 net/ 5 arch/ 3,3 % x86 4 kernel/ 4 mm/
Je vidět, že Intel zajímají ovladače pro vlastní hardware a CPU. U Red Hatu je tomu jinak:
Red Hat % Subsystém poznámky 29 drivers/ 6 % gpu, 5 % net, 3 % tty 22 tools/ 19 % perf 17 fs/ 4 % xfs, 3 % nfs, 3 % gfs2, 2 % namei.c, 1 % btrfs, 1 % ceph, 1 % f2fs, 1 % ext4 14 include/ 13 arch/ 4 % x86, 2 % arm, 2 % s390, 1 % powerpc, 1 % sparc 7 kernel/ 5 net/ 3 crypto/
Příspěvek Red Hatu do adresáře tools (a obzvláště nástroj perf) se v průběhu let zvýšil, ale společnost pracuje napříč celým jádrem, značnou část úsilí věnuje hlavnímu kódu jádra (core code).
Co třeba Linaro, to také zvyšuje své zásluhy:
Linaro % Subsystém Poznámky 66 drivers/ 17 % gpio, 7 % clocksource, 7 % pinctrl, 4 % mfd, 4 % staging, 4 % net 25 arch/ 19 % arm, 4 % arm64, 1 % mips 6 include/ 3 sound/ 3 Documentation/
Linaru jde především o zprovoznění hardwaru a jejich práce to dokazuje. Dokonce i práce v adresáři dokumentace je zaměřena tímto směrem. Většina se toho udála ve podadresáři stromu zařízení. (Pokud někoho z vás děsí, že celkově to dělá více než 100 %, pak je to proto, že spusta patchů se týká více podadresářů a počítají se víc než jednou).
Mnoho dalších společností na seznamu pracuje podobně. Mají tendenci podporovat vlastní hardware, takže to je oblast, na které pracují. Něco jiného lze vidět u Googlu:
% Subsystém Poznámky 29 drivers/ 9 % net, 8 % input, 5 % usb, 4 % md, 3 % pci 31 net/ 15 % ipv4, 9 % core, 8 % ipv6 17 include/ 15 arch/ 10 % x86, 3 % powerpc, 2 % arm, 2 % arm64 6 fs/ 3 % ext4
Spousta vylepšení síťového subsystému přišla v minulých letech od Googlu. Čísla dokazují, že Google se stále snaží zlepšit síťování linuxu.
Veškerá činnost je výsledkem práce zhruba 200 společností a velkého počtu jedinců, všech pracujících ve snaze o vlastní zájmy, bez nějaké celkové kontroly. Dá se očekávat, že výstup bude trochu nesystematický, méně energie je věnováno dokumentaci a bezpečnosti. I tak je výsledkem rychle se vyvíjející, velmi schopné jádro a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.3.2016 22:33
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
..., že je to fantóm. Nikto ho nevidel, ...Teoreticky by mal existovať; moja osobná teória ale je, že obrázok je fejk alebo je na ňom najatý herec, a Ingo je v skutočnosti Linusovo alter ego.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
